Strana 2. Číslo 132.

KATOLICKÉ LISTY.

Dne 15. května 1900.

konalo se za tlaku smutných poměrů vnitropolitických. Osměluji se tedy k Vašemu Veličenstvu vznésti nej- oddanější prosbu, aby Vaše Veličenstvo milostivě nedopustilo, by zaručená práva če- ského národa, která, pokud jde o ro- vno právnost, uznána jsou samým článkem 19. státních základních zákonů a císařskými patenty, nebyla porušována. Český národ byl vždy svému králi věrným.« — Císař: »Nyní jde o to, abyste to dokázali; okamžik je tuze vážný.« — K del. dru. Stránskému projevil císař přání, aby věci pokračovaly také na říšské radě. — Del. dr. Stránský: »Nebylo by naší vinou, kdyby to nešlo.« — S del. drem. Žáčkem mluvil císa o pracích sněmu moravského za posledního zasedání a pravil, že na tomto sněmě přece ještě zachován byl klid. — S del. drem. Slámou mluvil o zá- ležitostech místních a o pracích sněmu království českého. Rakouská kvotová deputace bude míti dnes odpoledne schůzi. O hodinu dříve bude míti schůzi uherská kvotová deputace. Považuje se zaji- sto, že dosavadní kvotový klíč ve společné schůzi obou kvotových subkomitétů bude opět schválen. Dále bude navrženo, aby kvota byla ustanovena na dobu 9 a půl roku a sice protože půl roku již kvota bez- toho ustanovena jest. Ministr orby svolal odbor pro zemědělství, lesnictví a hornictví, průmyslové a zemědělské rady ku třídennímu zasedání. Schůze budou trvati od 21. až do 26. t. m.

Císař Vilém zaslal vrchnímu purkmistru Kirsch- nerovi z Urvillu dne 8. t. m. datovaný kabinetní list, ve kterémž vyslovuje berlínskému obyvatelstvu své plné uznání a svůj vřelý dík za skvělé uvítání, kte- réž připravilo J. Vel. císaři Františku Josefovi a za nádhernou výzdobu ulic. Korunní prine Bedřich Vilém zaslal magistrátu a sboru obecních starších list, v němž jim vyslovuje svůj upřímný dík za přání, jež bylo mu ve formě tak umělecké vysloveno za pří- činou jeho narozenin. K obecním volbám v Paříži. »L' Eclaire uveřejňuje rozmluvu s více nově zvolenými naciona- listickými municipiálními rady. Všichni dokazovali, že mají pevnou vůli, věnovati se jenom obecním záleži- tostem a přispívati k utišení myslí. Radikální časo- pisy připouštějí, že nacionalisté dosáhli v obecní radě většiny a že tomuto smýšlení propůjčí beze vší po- chybnosti a v brzku výrazu zvláštními usneseními a manifestacemi. Nacionalistické listy doufají, že sně- movna vezme si z pařížských obecních voleb příslušné naučení a svrhne ministerstvo. Více nacionalistických obecních radů prohlásilo, že nová obecní rada učiní hned ve své první schůzi projevy na prospěch plu- kovníka Marchanda a Dérouléda, ostatně však že po- loží hlavní váhu na vydatnou městskou správu. Taušanoviě odsouzen. Taušanovič odsouzen byl dnes pro padělání listin do žaláře na 5 let v leh- kých okovech. Zároveň proměněn byl mu trest 4le- tého vězení, který si právě odbývá, v 11letý žalářní trest v lehkých okovech. Republikáni madridští konali schůzi, v níž bylo usneseno, aby rozličné strany spojily se na jed- nom základě, hlavně pak, aby přijaly konstituci z r. 1869.

Z rozpočtového výboru rakouské delegace. Z Vídně, 14. května. (T. k.) Rozpočtový výbor delegace říšské rady konal dnes schůzi, jež byla zahájena o 1/4 12. hod. polední. Předseda baron Chlumecký sdělil, že baron Walterskirchen složil referát, týka- jící se ordinaria vojenského a tské mandát výborový, a že na jeho místo vstupuje hr. Kottulinsky, Výbor vyslovil své politování, že bar. Walterskirchen složil svůj mandát výborový, a vyslovil naději, že zdravotní stav barona Walterskirchena brzy dovolí, aby se záhy mohl opět súčastniti prací delegačních, Předseda baron Chlumecký sdělil, že nikoliv del. Mauthner, nýbrž del. hr. Kottulinski zastává úřad zapisovatele ve výboru. Delegát dr. Žáček omluvil svou nepřítomnost ve dnešní schůzi. Před- seda výboru udělil pak slovo ministru zahraničních záležitostí hrab. Goluchowskému, aby podal výklad o si(uaci. Hr. Goluchowski pravil: »Pánové, krátká přestávka, kteráž dělí nás od posledního zasedání vys. delegace, učiní pánům pochopitelným, že tento- kráte upouštím od podrobného výkladu zahraniční situace. V měsících, jež uplynuly od uzavření našich porad, neudálo se nic, co by mohlo zavdati podnět k bližšímu vysvětlování. Jest se mi tudíž obmeziti na to, abych poukázal na vývody, jimiž měl jsem čest vyložiti všeobecnou situaci při naší poslední schůzi a jež také nynějším poměrům jak v celku, tak v jednotlivostech jest úplně přizpůsobena.

Před krátkou dobou vykonaná návštěva Jeho c. a k. apošt. Veličenstva na dvoře berlínském od- povídá upřímným poměrům, kteréž poutají oba panov- níky a jejich státy, a třeba že není potřebí zvláštního připomenutí, že žádné zvláštní otázky ne- uskutečnily berlínské schůze, neslušelo by se přece upírati jí význam, kterýž jí patří v plné míře, protože byly při ní na novo potvrzeny ony zá- sady, na kterých zbudována jest budova středoevrop- ského spolku míru. Pro pokoj našeho dílu světa tak drahocenné zá- ruky, na kteréž obšírně poukázal jsem ve svém vý- kladu z minulého roku, trvají v nezkrácené síle také ještě dnes a oprávňují nás k naději, pokud sahá lidská předvídavost, že také budoucně budou stejně účinně napomáhati nerušenému dalšímu vývoji poměrů pravidelných. V ohledu tomto dochází, jak známo, těsný spojenecký poměr říše k Německua Italii cenného doplnění a souhlasu, kterýž trvá mezi námi a kabinetem v Petrohradě ohledně posuzování otá- zek, týkajíících se nejbližšího Vý- chodu, zvláště pak balkánského polo- ostrova, jakož také v našich výtečných poměrech ku všem ostatním mocnostem. A tuto konstellaci udžeti v jejím plném rozsahu, ano, zabezpečiti jí, pokud jen možno, nerušené trvání, jest předmětem naší ustavičné péče. Na druhé straně však je také všecka příčina k domněnce, že poznání požehnaných následků, které z toho již vyplynuly pro zájmy míru evropského, neméně posilňovati bude ostatní v tom súčastněné činitele v předsevzetí, aby upřímněa loyálně spolupůsobili na konsolidování díla, jež jedině

může zachovati nás před osudnými mezinárodními spory a dalekosáhlými ochvěvy. Důvěru, jíž před několiha měsíci propůjčil jsem výrazu, že spor, jenž vypuknul mezi Angli- ckem a jihoafrickými republikami, nebude míti žádného zpětného účinku na vzájemné poměry velmocí, doznala na štěstí až dosud v plné míře svého potvrzení, i jest dobře odůvodněna naděje, že příště budeme v tom ohledu ušetřeni překvapení, jež by mělo těžké následky. Spočívá zajisté již v tom samo sebou potěšitelný moment, kterýž však žádným řádem nemůže oslabovati toužebných přání, podle kterých rádi bychom viděli ukončení stavu válečného. Pokud jest pro to vyhlídka, vyměřiti lze doposud ne- snadně, každým řádem však zdá se mi býti úplně vyloučena přátelská sprostředkovací akce, kteráž ostatně mohla by míti zdárný výsledek jen tehdáž, kdyby obě válčící strany byly stejně nakloněny, do- volávati se jí, čemuž, jak známo, tak není. Při této příležitosli rád ještě poukázal bych na ty četné útoky, kteréž podnikány jsou proti vládě pro domnělé porušování neutrality, jak v portugalských sborech parlamentárních, tak i v jiných shromáždě- ních a zároveň také v tisku. Tvrzení, jež v tomto ohledu byla vytčena, byla sice ze směrodatného mí- sta opětně a posledně od pana předsedy rakouského ministerstva v poslanecké sněmovně velmi důkladně vyvrácena. Přes to nemohou však opomenouti, abych také se své strany rozhodně protestoval proti bezděč- nému výkladu jistých zásad mezinárodního práva, kteréž ani se zněním, ani ve smyslu nesouhlasí s oněmi ustanoveními, jež opisují pojem neutrality. — Ostatně vyhražuji si pro případ, že by otázka tato projednávána byla také v tomto vysokém shromá- ždění, doložili věcnými důkazy bezdůvodnost vznese- ných obžalob.

Rozpočtové předlohy, kteréž měl jsem čest po- dati jménem společného ministerstva v první schůzi vysoké delegace, sestaveny byly s nejúzkostlivějším ohledem na finanční poplatnost obou států říše a po- hybují se ohledně větší, pro rok 1901 vyžadované potřeby v mezích toho nejnutnějšího. Jeví-li se však také tento obnos jako dosti citslná oběť, kteráž jest poplatníkům ukládána, nelze na druhé straně pře- hlédnouti, že společná vláda při těžké zodpovědnosti, kterouž nese, musí vždycky dbáti toho, aby pečovala o brannost říše a že nikdy nesmí zapomenouti, žei za nejpokojnější konstellace mohou vždycky nadejíti události, kteréž by mohly dotknouti se našeho velmo- cenského postavení, a kteréž z tohoto důvodu nesmějí zastati nás nedostatečně připravenými. Jsou tudíž požadavky, jež klademe, s tohoto sta- noviska více než ospravedlněny a znamenalo by přímo zneužívati vlastenecké pocity vysoké delegace. kdybych předem nepropůjčil výrazu pevnému pře- svědčení, že osvědčíte plné porozumění pro naše fi- nanční nároky. Zvýšení rozpočtu mé správě podřízeného odboru vůči předešlým požadavkům platí hlavně soustavnému vytváření našeho konsulství a odpovídá v lůně dele- gací opětně projeveným přáním, takže sotva potřebuje zvláště odporučovati, aby vysoké shromáždění mělo na ně patřičný zřetel.

V přeměně honorovaných úřadů ve skutečné konsuláty a zřízení nových effektivních míst na oněch místech, kde jsou hospodářské zájmy, bude důkladně pokračováno podle pohotových prostředků a po ruce nám jsoucího personálu a právě na základě této snahy pečoval jsem spoluvysláním zvláštní komise o to, by cesty, jež podnikne J. Vel. loď »Dunaj« během to- hoto roku k západoamerickému pobřeží, použito bylo k tomu, by blíže prostudovány byly tamní poměrya vynalezena byla ona místa, ve kterých odporučovalo by se zřízení efektivních zastupitelských úřadů z ohledů obchodně politických. Prose nyní pány, aby ráčili zahájiti rokování o podaném rozpočtu, samo sebou se rozumí, vynasna- žím se, abych pokud jen možná, podal všecky obšírné výklady, za kteréž bude snad během debaty žádáno. Na to slova se ujal del. dr. Sláma. Prohlásil jménem českého národa, že bude hlasovati proti roz- počtu ministerstva zahraničního jak v celku tak ve všech jeho částech. Odmítavé toto votum spočívá — praví řečník — jednak v naší naprosté nedůvěře k nynějšímu správci zahraničního úřadu, jednak však i v nedůvěře vůči směru rakousko-uherské zahraniční politiky, kterou sleduje ministr záležitostí zahraničních. Ministr zahraničního úřadu, jenž následkem svého soustavného zasahování do vnitřních poměrů naší po- loviny říše by zasluhoval nazývati se také ministrem vnitra, ukázal v důležitém období nynějších zmatků v době boje o tak zvanou Szellovu formuli tvář Ja- nusovu, neboť jeden den hořel pro Uhry, druhý pak pro Rakousko. Na ministru zahraničních záležitostí právem lze žádati, aby úplně se zdržoval všeho vměšování se do vnitřních poměrů a provozoval zahraniční poliku ni- koliv na prospěch nebo na škodu jednoho kmene ná- rodního, nýbrž aby měl na zřeteli jenom zájem

1872, při čemž láva, kamení a popel až 1300 metrů vysoko se rozlétalo. Kromě ústředního krateru se otevřel též nový — cratere nuovo. Za vzpomínek dějepisných dospěli jsme vrcholu sopky právě v poledne a pozorovalj jsme napjatěa s obdivem, kterak Vesuv chrlil lávu k východu. Hlí- dači rádi vyhověli přání cestovatelů, dávali do spadlé lávy rozmanité mince a prodávali je. Láva byla tak horká, že mnozí si zapalovali od její ohně doutník. Asi 4 oddělení po 10 se vystřídalo za různých veselých příhod, neboť někteří také dostali tak zv. nemoc horskou, totiž závrať, což není nic divného, kdo se podíval na strmý a příkrý sráz vrchul. Najednou však nastal okamžik nevypsatelný. Vesuv se rozzuřil, rána za ránou dopadala jako když 10 děl vystřelí najednou; až 5centové balvany chrlil a to nejen k východu, nýbrž i k západu, odkud naše společnost se přibližovala ke krateru. Hořící láva se při tom rozlétala na všecky strany. Byli jsme ne- daleko otevřeného krateru, asi 10 kroků. Nastal tak hrozný výbuch, jakého účastníci ne- pamatují od roku 1872. Bylo to skutečně hrůzo- strašné divadlo, tak že by bylo potřebí pravého he- roismu, aby člověk zachoval chladnokrevnost. Vždyt se tu nejednalo o nic jiného, nežli o — život. Bylot nebezpečí svrchované. Účastníci vzpomněli si na řá- dění Vesuvu roku 62 a 79 a kdo může sopce věřiti, že si nedovolí podobného žertu vůči nám Čecháčkům, kteří jsme vylezli nahorů jako trpaslíci, chtějíce drá žditi rozkacaného obra. Strach zmocnil se proto všech poutníků a na- stala hrozná panika, jaké jsme dosud nebyli svědky První dali se na útěk hlídači sami a karabinieři (čet

níci), kteří tím ovšem chybili, neboť jim mělo nejvíce záležeti na tom, aby ústup před chrlícím vulkánem byl konán v nejlepším pořádku jako acies ordinata — šik spořádaný. Svou obavou však strhli všecky ostatní Cechy k útěku, který se provedl ovšem z velikého nepořádku. Není divu, že tři účastníci byli při tom poraněni, ne sice těžce, avšak mohlo se státi neštěstí ještě větší. Poranění na štěstí byla menšího rázu, tak že následky tohoto výletu nebyly tak strašné. Avšak všem účastníkům zůstane tento nevylíčitelný okamžik v živé paměti. Bylť také již nejvyšší čas, neboť kamení a láva se rozlévala na všecky strany, takže někteří účastníci byli jí lehce zastiženi. Následkem tohoto řádění bylo pak zakázáno na Vesuv vystoupiti, aby se zamezilo možným neštěstím. Též dráha lanová byla roztříštěna silným řáděním a kameny i lávu soptícího vulkánu, takže spojení s hořejškem bylo úplně přerušeno. Dru- hého dne odvážili se na vrchol Vesuvu 4 Angličané přes zákaz hlídačův i strážníků, byli však postiženi lávou a těžce poraněni. S Vesuvem »pracujícím« ne- jsou žádné žerty. Po obědě, při němž jsme se ze smrtelných úzko- stí probrali a posilnili, odebrali jsme se na zpáteční cestu o půl 2. hod. odpol., načež jsme přijeli do Neapole o půl 5. hod. Většina pak odešla ke ko- stelu sv. Kláry, kde byl očskáván průvod z kathe- drály a kde měl se státi zmíněný zázrak. Málokterým účastníkům však se podařilo býti přítomnu této po- vznášející události, protože na 30.000 lidí bralo podíl na této velikolepé slavnosti. O této slavnosti podám zprávu v příštím listě