ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 d20fae10-8fd2-11dd-a70b-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 29 celkem · entity: person 95, place 79, org 13, work 7
1 masthead
Strana2
2 masthead
rrens
3 masthead
J p a13 číslo 238.
4 article
školní rady diktováno bylo strachem o seslabení sěmecké posice v druhém volebním sboru, d zěhož by byli zařaděni na nové škole ustanoven pčitelé. Obec odvolala se k ministerstvu vyučo- vání, jež v těchto dnech rozhodlo proti usnesen zemské školní rady, jež dostala pořádný nos — prý paralelky mají býti odděleny a sloučeny v sa- mostatnou školu bez zbytečného od klá- dání. Není ovšem bez pikantnosti, že c. k. vy- soké ministerstvo vyučování odvolání obce petř- valdské a kárný projev zemské školní rady v pří- čině zbytečného odkládání vyřídilo te- prve po — třech letechl
5 article Rakousko-Uhersko.
Rakousko-Uhersko. Maďarský hlas o vnější politice. Jest známo, že maďarští politikové pro- nášejí správné názory o poměru různých ná- rodností ve státě a naší říše k cizím státůn jen tehdy, když jsou v oposici. Jakmile se do- stanou k vládnímu veslu, odloží klidně, coje rozumné a spravedlivé a dělají starou maďar- skou šovinistickou a imperialistickou politiku Hr, Michal Károlyi je nyní v oposici a prote mluvívá a píše-rozumné věci. Nedávno v Preš- purku mluvil o vnější politice a odsoudil spo- jenecký poměr Rakouska s Německem, Uhrách pak uznal potřebu spravedlivého vy- rovnání se Slovany. Tyto dni měl zase článek v jednom vídeňském listě, v něm příkře od- soudil balkánskou politiku hr. Berchtolda. která byla ve zjevném odporu se smýšlením většiny obyvatelstva v říši habsburské a skon- čila úplným fiaskem. Velikou chybou vnějši politiky celého trojspolku a zvláště Rakouska bylo, že se stále štíří s Ruskem a staví se prot němu na paty, kdežto rozumnější by bylo hle- dati dohody s touto velmocí. Naší politikou — psal hr. Károlyi — nesmí býti vyvolávati ple- menné otázky, poněvadž tím se jen stupňuji protivy mezí národnostmi rakousko-uherský- mi. Naše vnější politika měla by se snažit vy- máhati pro nás hospodářské výhody. Správná politika má uklidniti domácí národy, ale — tu už se hr. Károlyi nezapřel! — nesmí se do- tknout „suverenní národní státnosti Maďarů!“ Statí hr. Károlyiho zabývají se „Národ. Noviny“, jež berou na vědomi některé správné názory, vyslovené tu oposičním hrabětem, ale hned dodávají, že mluví ke hluchým. Vždyt právě maďarský vliv v zahraničním minister- stvě zavinil fiasko naší politiky na Balkáně maďarský šovinismus v Uhrách maří všechny pokusy o obnovení klidu v Uhrách i v celé říši.
Károlyi Berchtold Maďar RakouskoUhersko Hradec Preš Rakousko Německo Uhry Rusko Balkán Slovan
6 article
Slovinec c terstských poměrech. Čtvrteční schůze městské rady terstské v níž přijat vlašskými hlasy proti slovinským protest proti výnosům místodržitele prince Ho- henloha, byla velmi bouřlivá. Vlašští liberá- lové se strašně rozčertili na dra. Vilfana jenž jménem slovinských členů městské rady poděkoval princi Hohenlohovi za opatření, uči- něná ve prospěch domácích příslušníků. Ko- míse městské rady, která předložila plenárn schůzi protest proti místodržiteli, nejednala v zájmu veřejném, nýbrž jen v zájmu italských poddaných, jimž panující na radníci liberální klika chce zabezpečiti v Terstu nejvýnosnější místa. Této vlašské většině v raěstské radě leží na srdci pouze oněch 40 Italů. Ale Slovinci posuzují věc se stanoviska národního, dovolá- vají se rovných práv s ostatními spoluobčany a další import italských poddaných nehodlaj trpěti. Sluší s povděkem uvítati, že se našel konečně zmužilý vládní funkcionář, který se nebojí konati svou povinnost. Řečníku bude milejší, bude-li Terst odvislý od rakouské vlá- dy, než aby rakouská vláda byla odvíslá o italské. Bude hlasovati proti návrhu komise. poněvadž cizozemci v Terstě odnímají chléb také Slovincům. Protest, navržený komisí, byl jak už oznámeno, většinou hlasů přijat.
Italos ko Terst
7 article
Rumunská hierarchie proti učítelům. Uherská vláďa zakázala v poslední chvíli dříve už povolený sjezd rumunských učitelůz Uher, prý pod záminkou, že sjezd nesvolává učitel, nýbrž redaktor oposičního rumunského listu. Deputaci učitelské, která přijela do Pešti prosit v ministerstvě, aby zákaz byl odvolán. odpověděl státní tajemník v ministerstvě osvě- ty Alex. Benedek, že sjezd se konati nesmí, protože se proti němu co nejrozhodněji vyslo- vuje vysoký klerus rumunský. „Pesti Hirlap“ k tomuto zákazu dodává, že proti sjezdu skutečně se vyslovili rumunský metro- polita Metian a biskupové aradský Popa karanšebešský Crístea, kteří vyjednávajís hr. Tiszou a obdrželi od něho slib, že hlavním požadavkům rumunským vyhoví, zejména že poukáže značnou subvenci pro rumunské du- chovenstvo a školy. Z obavy, že by byl učitel- ský sjezd mohl vládu příměti, aby subvenci. slíbenou rumunskému duchovenstvu, odvolala. vyslovili se biskupové proti sjezdu a vláda je- jich přání ovšem ochotně vyhověla. Při tom jde jen o to, mluví-li „Pesti Hirlap“ pravdu.
Alex Hirlap Uhry Pešť Tisza
8 article Za hranicemi.
Za hranicemi. Srbové a Bulhaří po válce. Dopisovatel petrohradského „Světa“ na- vštívil v bělehradské pevnosti bulharské za- jatce. Jedni leželi na trávě, tváří obrácen ke tropicky pálícímu slunci, druzí náruživě hráli v karty (oblíbená zábava válečných za- jatců), třetí si po tichu sdělovali poslední zprá- vičky z domova. Dopisovatel přisedl ke kar banikům a dal se s nimi do řeči bulharským jazykem. Když řekl, že je dopisovatelem ru ského listu, na některých tvářích se objevi výraz nespokojenosti. Vyměňovali si pohledy ale znenáhla se rozhovořili. Dopisovatel roz mluvu s celou skupinou podává, jakoby byl- vedena s jednou osobou. Názory bulharskýel zajatců jsou velmi zajímavé. „Rusko nám učinilo více zlého než do- brého. Proč nás nutilo do spolku se Srbskem když mu nedalo pevnějšího základu, nežli že se Srbsko a Bulharsko po válce rozdělí o spo- lečně dobyté území? Jiná věc by byla, kdyby spolek spočíval na vzájemně bratrských zá- jmech. Sobecké výpočty vždycky vedou ke sporům anebo v nejlepším případě k nepřízní My, národ, ze všeho viníme svoje vládce Proč nás dovedli k roztržce se Srbskem? My prostí vojíni, my jsme bulharský národ, máme všecká politická práva a jakmile se vrátímie
Srba Bulhařit Rusko Srbsko Bulharsko
9 article
do vlasti, požádáme ředitele našeho státu podrobné účty! Proč nedovedli v čas zastaviti třenice se Srbskem? Tím zavinili nejen naše ohromné porážky, nýbrž i ztrátu velké část Makedonie, kterou nám Srbové neupírali. ztrátu značného území, které jsme musili ustoupiti Rumunům a které bychom byli jindy krví svou hájili, ztrátu Drinopole, ztrátu vá- lečné slávy nepřemožitelných vítězů, zavinili tu naši nešťastnou hanbu, že na svém území vidíme nesvědomitě hospodařiti svého odvě- kého nepřítele a nejsme s to, abychom jej vy- hnali. K Srbům nikterak nechováme nenávi- sti. Dáváme jím, co jim náleží, uznáváme je za junáky a vítěze, ale nikdy nepřestaneme nenáviděti Řeků a Rumunů. Přijde doba, kdy se zotavíme ze svých ran a možná, že potom společně se Srby budeme řezat Rumuny operetní hrdiny Řeky.
Srba Rumun Řek Srbsko Makedonie Drinopol
10 article
„Ale při čem tu Rusko?“ tázal jsem se. „Rusko vždycky pečovalo o Bulhary víc, než o všecky jiné Slovany. Rusku jste zavázáni z své osvobození, i za to, že jste samostatným státem.“ „Toho nepopíráme. Ale Rusko mělo říc rozhodné slovo a věřte mi, nebylo by došl do bulharosrbské války. „A telegram cara imperátora, s dovole- ním? Myslím, že v něm bylo dosti jasně vy- sloveno, že trest postihne toho, kdo začne A přece Bulharsko napadlo na Srbsko!“ „Ech! Nebylo třeba rad, ale přímého roz- kazu: Neopovažuj se začít válku! — a bylo by tak! Byli bychom šli do Petrohradu na roz- hodčí soud a všecko by bylo dobře dopadlo.“ „Ale vždyť je Bulharsko samostatným na svou samostatnost žárlivým státem — jemu nelze přikazovat a ono by si nedalo!“ namit „Druzí nám nesmějí rozkazovat, ale ruský car může. Rusko je máti Slovanstva, ale nám se nyní Rusko ukázalo nedobrou macechou. V Bukurcšti se Rusko strašně přičiňovalo pohodlí Evropy, a Řecku dovolilc naplivat na osud naší nešťastné vlasti. To nás hluboce po- buřuje a nám bude těžko zapomenouti toho ruské diplomacii. My bychom se smířili s tím. co dostalo Srbsko a co jsme my žádali pro sebe, neboť Srbsko a Bulharsko snadno mo- hou býti jedno a potom budou všecko mi společně; ale nikdy nezapomeneme ruské di- plomacii, že nám nepomohla ani naproti Ře- cku, jež mělo protekci německého císaře, Rusko jedná tak, jakoby si chtělo pozornostm a úslužnostmi k Německu také zasloužiti pro- tekce Viléma II.“ „A Rakousko-Uhersko? Vždyť jste si de války se Srbskem a Řeckem opatřili proteko Rakousko-Uherska! Bulhar máchl rukou. jsem.
Bulhar Vilém II Rusko Bulharsko Srbsko Petrohrad Evropa Řecko Německo RakouskoUhersko Rakousko Uhersko
11 article
Strach před vzdušným vyzvědačstvím v Něnecku. Německo, které se posmívalo anglickému stra chu před tajemnými „návštěvami německýci vzducholodí, jeví nemenší a nikoli méně směšný strach před francouzskými avialiky, kteří létaj nad německým územím, zejměna horliví uchazeč o cenu Pommeryovu ruší spánek úzkostlivých lid v Německu. „Kölnische Zcitung“ uveřejňuje s ob- vyklé „vážné strany“ dopis, jehož pisatel v přele- tování Německa uchazeči o cenu zmíněnou vidi vážné nebezpečenství. Velká myšlenka která vypisovařeli tanula na mysli, sledujé prý účel, aby francouzští letci „přilétali“ na pravdě- podobné pole jejich činnosti ve vážném případě Pisatel nechce tvrditi, že uchazeči o cenu Pomme- ryovu vědomě provozují vyzvědačství, nevědomky vžak každý francouzský let nad německou půdou jest vyzvědačským letem. Zmíněná konkurence jest tím nebezpečna, že pod pláštikem sportu vy- silá množství dobrých letců přes Rýn.“ Projev tento potvrzuje staroů pravdu, že strach má velké oči.
Německo Rýn Kölnische Zcitung
12 article
Francouzští letci prostě létají přes Německo, po- něvadž jinam nemohou. Zprvu stačila jejich letům Francie, pak létali z Belgie do Francie a naopak někteří i do Španělska. Lidem, jako Brindejone des Moulinais, Guitlaux a j., jest lhostejno, čí zemí mají pod sebou; jim jde jen o to, ulétnouti co nej- větší trať mezi slunce východem a západem. Ně- které listy německé samy ostatně pospíchají vyvrá- titi obavy před těmito lety. Tak „Vos. Z.“ píše- „Tato obava se nám zdá přílišnou. Dokud pilo letí sám, bez cestujícího, má tolik práce s řízením stroje a s orienlací, že mu zbude pramálo času pro důkladné pozorování terrainu. Letce sama tedy „V. Z.“ obhajuje, ale za to upozorňuje na jiné do- mnělé nebezpečenství. Na letce prý čekají celé dny na německých letištích francouzští mechanikové, ci- zozemští učňové aviatičtí prý mají všude na leti- štích přístup a nezabraňuje se jim ani v horlivém fotografování. Jak svých pozorování tito lidé po- užívají — nelze prý kontrolovati. Naděje na dohodu mezí Severoamerickou unii a Mexikem. Z Washingtonu, 29. srpna. [K. k.) President Wilson dostal od Linda dlouhý telegram, ve kte- rém Lind projevuje naději, že spor bude urovnán. Ačkoliv se v Bílém domě zachovává úplné mlčení mají politické kruhy dojem, že vláda Huertova a Lind dospějí ke smlouvě, která by mohla věsti k míru. Na vysokém místě se prohlašuje, že si- tuace jest příznivější než byla v době, když Lind odjížděl do Mexika.
Guitlaux Vos Wilson Linda Huertův Německo Francie Belgie Španělsko západ Mexiko Washington severoamerický unie bílý dům
13 article K sjezdu pro ochranu dětí v Solnohradě.
K sjezdu pro ochranu dětí v Solnohradě. Ve dnech od 4.—6. září t. r. koná se v Solno- hradě II. rakouský sjezd pro ochranu mládeže, jehož úkolem je pojednati o práci dětské a dále o přípravách a výkonu chystaného zákona výchově ochranné. — Je tedy na programu sjezdu řešení otázek, o jejichž veliké důležitosti v chledu sociálním, hospodářském i národním nemůže býti sporu. Na tomto místě nechceme se však obírati věc- ným rozborem těchto problémů sociálních, nýbrž chceme jen stručně poukázati k tomu, jaké sta- novisko měla by zaujati česká veřejnost k po- řádání sjezdu s hlediska národnostního Šířící se vědomí a přesvědčení o nedostateč- nosti nynějších zařízení k ochraně dětí, jež bez pomoci veřejné řádně vychovány býti nemohou vedlo k tomu, že již roku 1907 pořádán byl ve Vídni I. rakouský sjezd, jehož úkolem bylo po- dati přehled o dosavadním stavu ochranné péče o mládež a hledati cesty a prostředky k odstranění shledaných vad a nedostatků. — Rozsáhlost a slo- žitost úkolu toho byly příčinou, že uznána byla potřeba, aby sjezdy takové konány byly periodicky. A tomuto usnesení děkuje původ svůj také letošn druhý sjezd solnohradský. Není pochybnosti, že mohou tyto sjezdy, jako trvalá inslituce míti důležitý a prospěšný vliv na rozvoj a zlepšení veřejné i soukromé péče o mlá- dež ochrany potřebnou, vyvolávajíce pozornosta zájem povolaných činitelů veřejných i soukromých pro tento obor správy veřejné a podněcujíce a po- silujíce snahy, směřující k účelnému řešení a plnění tohoto úkolu sociálního. A z důvodů těch bylo by prospěšno, kdyby i národ český zúčastnil se svým odborníky a zástupci prací sjezdů těch a měl také užitek z jejich snaženi. To bylo by však možno jen tehdy, kdyby ná- rod český, jako takový byl při pořádání sjezdu ná- ležitě respektován, kdyby měl ve výboru sjezdo- vém přiměřené zastoupení.
Solnohrad Solnohradit II
14 article
Sjezd sám zove se sjezdem rakouským. Dle toho měla by se činnost jeho vztahovati stejno- měrně na všechny země a národy této poloviny říše a zástupcové všech těch národů měly byv ušlechtilém závodění účast míli v jeho příprav- ných pracích a poradách. Tomuto přírozenému a spravedlivému poža- davku nebylo však tentokráte se strany pořada- telstva vyhověno. České organisace, obírající se ochranou děti zejména jejich ústředna „Česká zemská komise pro péči o mládež v království Českém“ nebyly v ča a náležitým způsobem pozvány k přípravným pra- cím a poradám sjezdovým a nebyly vůbec požá- dány, aby jmenovaly své delegáty do ústředního komitétu sjezdového, ve kterém mimo ministra m. sl. dra. Žáčka nezasedá žádný jiný Čech. — A také v přípravném spisu pro sjezd tiskem vydaném zjevně staví se na odiv činnost korporací něme- ckých oproti činnosti příslušných organisací če- ských, ačkoli s hrdosti můžeme veřejně konstato- vati, že působení těchto v mnohém směru přeďčil v Čechách snahy německé a můžeme zejména vy- tknouti, že důležité pokroky, jež v ohledu organi- sačním provedeny byly na obou stranách, jsou my- šlenkovým majetkem povolaných odborníků a pra- covníků českých.
Žáček Čechy Český organizace
15 article
Tyto okolnosti byly také příčinou, že Česká zemská komise pro péči o mládež v královslví Českém, byvši požádána teprve v měsíci květnu t. r. — když veškeré práce přípravné byly sjezdo- vým výborem za tím účelem zvoleným již ukon- čeny — aby agitovala pro obeslání sjezdu u růz- ných českých ústavů a spolkových organiascí pro péči o mládež rozesláním doručených jí německých letáků a tiskopisů, odmítla samozřejmě žádost tu s poukazem na zmíněné závady při pořádání sjezdu. jež odstraniti tentokráte sotva bylo již možno. A stanovisko to bude zajisté směrodatným pro všechny ty, kdož by se v zastoupení českýc ústavů pro mládež neb různých organisací spol- kových na sjezd dostavili. I bude tedy úkolem jejieh postarati se, aby v budoucnosti zjednána byla v směru tom potřebná náprava. A za tím účelem třeba bude domáhati se toho. aby pro pořádání příštích sjezdů zřídily se pro každou zemi zvláštn zemské odbory sjezdové, rozdělene dle národnosti jednotlivých zemí, aby odbory ty měly v přiměřeném poč- tu své zástupce v ústředním výbor sjezdovém. Dále třeba bude trvati na tom. aby zásadně přípustno bylo refero- vati na sjezdu v jazyce kteréhokol znárodů rakouskýcha abytéž potřeb- né tiskopisy a pozvání pro jednotliv země vydány byly v příslušných zem- ských řečech.
16 article
Uznáváme potřebu a účelnost společné práce v ochranné péčí o mládež a vítáme ji. — Chceme se ji však účastniti jen jako rovní mezí rovnými. A proto kdyby těmto přírozeným a spravedli- vým požadavkům vyhověno nebylo, byli bychom nuceni dáti se vlastní samostatnou cestou a po- řádati si sjezdy české, jež podávaly by nám věrný obraz české práce z českého snážení v plnění to- hoto úkolu sociálního. Vyspěli jsme již kulturně i hospodářsky tal dalece a dovedli jsme zvláště v posledních letech vykonati tolik prospěšného a dobrého právě v tom- to oboru lidského snažení, že můžeme bezpečně spoléhati na zdárné výsledky vlastní myšlenky vlastní práce. Pokud známo, delegováni byli officielně k úča- sti na sjezdu tom: Za český odbor zem. školní rady škol. inspektor vl. rada Bilý; za zemskou správn komisi král. Českého král. zemský sekretář dr. A Tůma; za obec pražskou univ. profesor dr. Dey a MUDr. E. Baštýř ai.
doktor Tůma Dey E Baštýř rada Bilá
17 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Bu'harská návštěva v Praze. Jak jsme již včera předběžně oznámili, zavitali do Prahy na svojí cestě Evropou bulharšti politikové dr. Michalčev, docent filosofie na universitě sofijské, a advokát dr. D. Grigorii Vasiljev. Oba milí hosté bulharští, kteři nás včerejšího dne navštívili v redakci, zdrží se v Praze několik dní, a doufají, že budou míti příležitost na nestranné půdě, nejspíše v členské schůzi Slovanského klubu, sezná- miti zástupce české žurnalistiky a blízké interesenty o věci slovanské s nynější sítuací bulharského národa a s kulturními snahami a požadavky samozřejmými, které činí bul- harské obyvatelstvo na právo svobodných škol v těch částech Makedonie, jež mírem bukurešťským připadly Srbsku a Řecku. Tomuto informačnímu poslání svému učínili bulharští politikové již v minulých dnech zadost také v kruhu slovanských a francouz- ských žurnalistů ve Vídni. Z Prahy hodlají bulharští hosté, kteří bydlí v hotelu »Paříž«. odebrati se asi v polovici příštího týdne do Petrohradu. — Užší výbor permanentní komise Svazu býv. českých poslanců konal včera v pátek obvyklou svoji schůzi, ve které vyřídil běžné záležitosti politické. — Ke zprávě, uveřej- něné dne 29. t. m. v časopise »Právo Lidue ve příčině jednání u místodržitele hr. Thuna záležitosti českoněmeckých konferenc, konstatováno, že tato zpráva neodpovídá skutečnosti.
doktor Michalčev D Vasiljev Thun Praha Evropa Makedonie Srbsko Řecko Vídeň Paříž Petrohrad svobodný škola
18 article
— Radíkálové tedy přece jen budou s vlá- dou a Němci jednati! Ve včerejším večerníku „Nár. Listů“ otiskli jsme ze sociálně-demokra- tického denníku zprávu, že předseda perma- nentní komise býv. svazu českých zemských poslanců, býv. posl. Ant. Švehla prohlásíl při audienci deputace této permanentní ko- mise u místodržitele, předloživší mu žádost českých stran o vypsání voleb a svolání sně- mu českého, kn. Thunovi, že strany v býva- lém svazu českých zemských poslanců zastou- pené jsou ochotny vejíti na nové jednán s Němci. Pravdivost zprávy sociálně-demokra- tického listu, jak se dodatečně dovídáme, je nade vší pochybu ověřena. Ověřilo ji dokonce včera večer i „České Slovo“, jež na zprávu sociálně-demokratického listu odpovědělo: „Strany, ve svazu zastoupené, shodly se, že programem sněmu má býti jen uzáko- nění volební opravy. Tento s svůj program předložily svazové strany místodržitelia jsou ve většině ochotny zúčast- niti se jednání o tomto progra- mu, tedy aby příští zemský sněm projednal jedině volební opravu a mluviti even- tuálně i s vládou... Svým čtenářům chce národně-sociální lís další poznámkou namluvit, že prý se nejedná o českoněmecké konference, to však už je přikládání nového klamu a podvodu ke sta- rým klamům a podvodům národně-sociálním ve věci česko-německého jednání. I z toho, co „České Slovo“ připouští v cítované zprávě, je přece každému, kdo zná první písmeny polí- tické abecedy, jasno, že se v tomto jednán o volební opravě budejednati s Něm e v první řadě, poněvadž má-li sněm pro- jednati jedině volební opravu, mu sí se
Němec Švehla Thun Německo e
19 article
s nimijednati o tom, aby proveden jedině volební opravy propustil z obstrukce. A že Němci při tomto jed- nání o jedině volební opravě řeknou českým jednačům zrovna to, co řekli hr. Stürgkhovi, že totiž se s nimi musí — při nejmenším — jednatí o všech jejich požadav- cích, je tak jasné, jako že den není noc noc není den. A tak tedy stojí česká politická veřejnost tváří v tvář největšímu poli- tickému klamu a podvodu, který bylkdy na českém národě spách á n. Strany národně-sociální, státoprávně-pokro- ková a realistická ve svých projevech na schůzích a v novinách prohlašují, že za vlády hr. Stürgkha a dra. Hochenburgra nebudou se s Němci smiřovat, kaceřují naší stranu mlado- českou za to, že řekla, že není jiné cesty k dělnému sněmu a k volební opravě, než pro- střednictvím nových česko-německých konfe- rencí, k nimž je ochotna, ale v saloně kr Thuna tyto strany radikálm mluví do- cela opak toho, co kážou českému lidu. Český lid, voliči i nevoliči, ne směj vědět, co smí vědět representan vlády! Tento případ dokazuje za sta pole- mík a článků, jak odporně demagogi- cký, protože neupřímný k lidu, by celý postup radikálních stran a jak tyto ra- dikální strany nízce oceňují lii, za jehož pravé zástupce se vydávají, když mo- hou před ním utajovati svůj politi- cký postup a sváděti politické cítění. myšlení a konání lidu na cesty zcela opačné jejich vlastnímu postupu! Veřejnost ví, že to byl náš sjezd důvěrnický a náš akční výbor. jež řekly u přímně, cobylojejich pře- svědčením: že k dělnosti českého sněmu je nevyhnutelně třeba česko-německé dohody. Máme konečně satisfakci pro sebe a pro správnost našeho počínání; avšak nemůžeme se zhostiti obavy, že strany radikální aní po lomo poučení se nepoučí o lepším . . .
Němec Stürgkh
20 article
— Ven s velkoněmeckými prapory! Ve znamení velkoněmeckých praporů (barvy černo-červeno-zlatá) uvítá už dnes Ústí n. l. člena císařského a královského domu habs- burského, jenž přijede tam na vlastenecko-vo jenské slavnosti v nedalekém Chlumu a v Na- kléřově; takto se výslovně usneslo obecní za- stupitelstvo města Ústí n. L. ve své schůzi dne 27. srpna na návrh pp. dra. Klepsche a dra. Hackla. Pan městský radní dr. Klepsch uvá- děl, že Ústí n. L. musí u příležitosti vlaste- necko-vojenských slavností doložiti svůj ryze německý charakter a to musejí dokázati čer- no-červeno-zlaté prapory. Ústí je spolehlivě „kaisertreu“, „ale“ — řekl doslovně dále — „musí německému charakteru dáti výraz také v barvách.“ Návrh tohoto pana rady zní — dle zprávy „Aussiger Tagblattu“, z něhož tyto zprávy čerpáme — takto: „Obyvatelstvo se vyzývá, aby vyvěsilo při slavnosti něme- cké prapory, samozřejmě týká se to i obec- ních budov.“ Tedy: žádné císařské habsburské a rakouské prapory, ze- jména už ne na ústecké radnici! V Úst budou vítat člena rodu habsburského a císa- řova zástupce, místodržitele a generalitu ve- směs jen prapory velkoněmeeké — „schwarž- rot-gelb“ Obáváme se, že v Ústí bude někdo silně pokořenl A více věc a myšlen- ka než osobal ..
Klepsch Hackl doktor Ted Chlum Ústí královský dom habs Aussiger Tagblatt
21 article
— Prohlášení. V „Zájmech Lidu“, týdennik české strany národně-sociální pro okresy: Král Vinohrady, Žižkov, Nusle-Pankrác, Vršovice, Karlin a okolí, vydávaném v Praze p. posl. Václavem Chocem a redigovaném p. Ant. Pastýříkem, byí uveřejněn v čísle 29., vydaném dne 19. července 1913 ve stati „Český Brod“ ve článku nadepsaném „Vše proti živnostníku“ referát o přednášce pana říš. poslance Slavíčka v Sokolovně v Českém Brodě dne 13. července o slevách daně výdělkové v němž bylo výslovně uvedeno: „Za to vše, za tu přízeň k místnímu živnostnictvu i za to nadělen přirážek, můžeme děkovati jen slavné městské radě.
Karlin Choc Pastýřík Žižkov Nusle Pankrác Vršovice Praha Český Brod Král Vinohrady
22 article
jelikož tam v druhém sboru jsou volení pánově kteří se sami volili, totiž páni státní úřadní- ci, kteří neplatí žádné přirážky.. Je jích zde mnoho, jako v městě, kde je c. k. hejtman- ství a ti pánové nemají na tom docela žádný zá- jem, jestli obecní přirážky stoupají. To je jim lho- stejno. Správné, pánové, by bylo, když neplatite přírážky obecní, nezúčastňujte se také obecních vo- leb a nechte to těm poplatníkům, kteří jedině vědí kde je co tlačí. Vy pro živnostnika porozumění ne- máte a nikdy míti nebudete.“ — K našemu dotazu prohlásil pan říšský poslanec Slavíček, že přednášce zmíněné ne mluvíl vůbec o pří- rážkách a o úřadnietvu způsobem ve článkunapsaný m. Poněvadž článek tento ne- byl však dosud veřejně opraven, ohražu- jeme se rozhodně proti úmyslu, v článku výslovně prohlášenému, a do- sud nijak neoprávněnému, upíratí státnímu úřadnictvu právo zúčast- niti se voleb do obecních zastupitel- stev a pracovati v samosprávných sborech. Doufáme, že vedení české strany ná- rodně sociální, v jejímž programu jest všeobecné hlasovací právo, přičiní se, aby své mínění o ob- sahu článku, jenž trapně působil na státní úřad- nictvo, veřejně projevilo. Za ústřední výbo „Klubu českých státních úřadníků Kalous, t. č. I. místopředseda, Martan, t.č. jednatel.“ — Případ tento je našemu čtenářstvu znám z našeho vylíčení: toto ohražení by si měli všichni státní úřadníci čeští dobře zapamatovatii — Němci, pozor! „Nordböhmisches Tagblatt“ je nespokojen s jednáním a výsledkem rozprav ně- meckých politiků z Čech s ministerským předsedou hr. Stürgkhem ve Vídni; „deputace“, praví. »měla vypovědět válku, zatím se z „toho vyklubalo — jednání o mír«. A lisť vybíz
Kalous Němec Stürgkh Martan Čechy Vídeň Nordböhmisches Tagblatt
23 article
Němce: „Deutschböhmen“ musí být na stráži tím spíše, poněvadž dr. Urban opět obchází. Jak se nám totiž z Prahy sděluje, meškal dr. Urban v po- sledních dnech v e Vídni a měl s ministrpresiden- tem, který prohlásil, že německé poslance z Čech nemůže před středou přijati, dlouhou rozmluvu.“ Naposled dr. Urban všecko odnese — Železniční úřad c. k. rakouských státníc drah v Brodě n. L.. neúřaduje česky? Obdrželi jsme obšírnou písemnou stížnost českých cestujících. kteří na železničním úřadě c. k. rakouských stát- ních drah v Brodě n. L. neobdrželi přes výslovnou svou žádost dvojjazyžných jízdních lístků, nýbrž pouze německé a kteří marně se namáhali, by úřadník c. k. rakouských státních drah s nimi jednal v jazyku českém. Z jedné té stížnosti vyie- máme tyto zajímavé údaje: Dne 10., 18. a 24. čer- vence t. r. jel jsem s větší společností ze stanlne Brod n. L. do stanice Čes. Kubice-Folmava. U po- kladny c. k. státní dráhy v Brodě n. L. žádal jsem dne 10. července o jízdní lístek III. třídy do České
Němec doktor Urban Praha Vídeň Čechy stanlne Brod Čes KubiceFolmava
24 article
Kubice. Samo sebou se rozumí, že jsem žádalo lístek jazykem českým. Úřadník, který patrně roz- uměl česky, vydal mi sice lístek, ale jízdné 40 hal. ohlásil mně německy. Já prohlédnuv lístek a vida. že lístek je jen německý, slušně jsem ho upozornil, že německy nerozumím a že prosím o takovou legiti- maci, které bych rozuměl. Úřadník mi krátce od- sekl. „Da sind wir doch in Deutschlandr a obrátil se zády k okénku. Dne 18. července t.r. se to opakovalo. Jen s tím rozdílem, že u pokladny byl jiný úřadník. Ten, když jsem nerozuměl (7) ani jemu, ani lístku, ukázal mi prstem na číslicl „40 h“ na jízdním lístku a pravil podrážděným tó- nem: „Da stehts doch gedruckt, und machenls keine G'schichten!“ A tak jsem dostal celkem zase jen nemecké vyřízení. Ze stanice Brod n. L. vyjíždí více než polovina českých cestujících a ti zajistě dožadují se listků v jazyku českém a dostává s jim jen německého listku a nikdo neobdrží infor- maci v jazyku českém. Veškeré nápisy na nádrat i v nádraží brodském jsou jen německé přes to, že většina obecenstva z Brodu odjíždějícího jsou
Kubice stanice Brod
25 article
Češi. Stanice Brod n. L. leží sice na území bavor- ském, ale mám za to, že u pokladny c. k. ra- kouské státní dráhy v Brodě n. L.. právě tak jako v Domažlicích nebo jinde mám právo do- žadovati se jazykem českým toho, čeho si od e. k. rak. státní dráhy přejí, a že i v Brodě n. L.. ma Čech právo na nádraží c. k. rakouské státní dráhy chtít, aby se s ním česky mluvilo a jednalo a aby se česky dočetl, kde je vchod, východ, po- kladna atd. atd.“ Uveřejňujeme bez poznámky. — Notáří jako soudní komisaří v Praze v mě- síci září 1913. Obvod farnosti sv. Vojtěcha a obou Trojic: dr. Karel Batěk čp. 853-II., Vyšehrad a sv. Apolinář: Rudolf Bakovský čp. 900-II.; sv. Štěpán a Marie Sněžná: dr. Gustav Kreiml čp. 463-I.; sv. Jindřich: Otto Ott čp. 752-II.; sv. Petr: Frant. Eulner čp. 825-II.; sv. Jakub a sv. Haštal: dr. Karel Landa čp. 831-II.: sv. Duch a Týn: dr. Adolf Za- hradník čp. 61-II.; sv. František, sv. Jiljí a sv. Havel: Viktor Franz čp. 982-I.; Malá strana Hradčany: Vlad. Uhliř čp. 428-III.; Holešovice- Bubny: Stan. Pavliček čp. 974-VII.
Čech Brod Čo svatý . Vojtěch doktor Batěk Apolinář Rudolf Štěpán Sněžná Kreiml Jindřich Ott Petr František Jakub svatý . Haštal Landa Adolf svatý . Jiljí Havel Vlad Pavliček čp Domažlice Praha Vyšehrad Holešovice Bubno 752II svatý . duch Viktor Franz čp . 982
26 article
— Pohřeb MUDra. Steidla, bývalého dlouho- letého říšského a zemského poslance, starosty okresu domažlického, konal se včera o 11/2 hodině odpolední za přečetné účasti obyvatelstva z Do- mažlic a okolí ze zasedací síně městské radnice v Domažlicích na místní hřbitov. K rakvi, jež spo- čívala na vkusně upraveném katafalku, položeny překrásné věnce a palmové kytice od členů rodi- ny, města a okresu domažlického, od strany ná- rodní, Národní rady české, Národní jednoty po- šumavské a jiných veřejných korporací. Pohřební obřady zahájil mužský sbor zapěním smutečních chorů, načež jménem města Domažlic se rozloučil se zvěčnělým starosta Ludvík. Jménem Národní rady české promluvil doživotní člen panské sně- movny dr. Karel Mattuš z Prahy. O 2. hodině se ubíral průvod, v němž byly veškeré místní spol- ky a přečetné deputace z okoli, náměstím v Do- mažlicích ke hřbitovu, kde nad rakví promluvi domažlický kanovník März a za Národní jednot pošumayskou jednatel Titěra z Prahy, který oce- níl zásluhy Steidlovy jako menžinového pracov- níka. Projevy ukončil starosta okresu domažlické- ho Max Duffek. Po opětném výkropu spuštěne rakev do rodinné hrobky.
Mudra Steidl Ludvík doktor Mattuš Titěra Steidlův Duffek Domažlice Praha
27 article
— K úmrtí dra. Ant. Steídla. Národní rady české, jejíhož předsednictva byl zesnulý bývalý poslanec dr. An t. Steldl po dlouhá léta vyni- kajícím a vždy obětavým a pohotovým členem, do- šly četné soustrastné projevy, oceňující hlubokou ztrátu, kterou úmrtím tímto utrpěla, z nichž uvá- díme zejména projev Obehodní a živno- stenské komory v Praze, Nár. jed- noty severočeské, města a okresu domažlického. Předseda Národní rady české býv. poslanec dr. J. Podlipný zaslal rodině zesnulého ihned po obdržení truchlivé zprávy ná- sledující telegram: „Hluboce dojat úmrtím vyni- kajícího člena našeho předsednictva, vzácného vlastence a nadšeného, vysoce zasloužilého bojov- nika za práva našeho národa, vyslovuji Vám jmé- nem Národní rady české i jménem svým nejupřím- nější a nejprocítěnější výraz soustrasti.“ Na rakev zesnulého položen byl jménem Národní rady české věnec a v jejím zastoupení zúčastnil se pohřbu člen předsednictva Národní rady české Adolf Pro- kůpek, předseda českého odboru zemědělské rady pro království České.
doktor J Podlipná Adolf Praha národní rada český odbor zemědělský rada pro království Český
28 article
— Z městské rady pražské. [Schůze 29. srpna.) Předsedal nám. starosty cís. r. Schrötter. Po za- hájení schůze vzpomněl předsedající smrti české- ho lékaře, býv. říš, i zem. poslance, MUDra. Ant. Steidla, v němž odešel z prořídlých řad politi- ckých bojovníků starší generace vzácný předák, který ryzostí vlasteneckého nadšení, vytrvalostív prácí a ušlechtilostí povahy zajistil si pro všechny časy čestné místo v politických dějinách národa českáho. Ztráty zesnulého hluboce želí netoliko jeho rodáci a přečetní jeho ctitelé a známí, nýbrž veškerá česká veřejnost. Praesidium rady měst- ské vyslovilo rodnému jeho městu, okresu i rodině zvěčnělého soustrast. Trvalá pamět bude zacho- vána vzácné památce dra. Antonína Steidla! — Dále vzpomněl nám. starosty cís. rada Schrötter. že dne 28. srpna t. r. slavili výročí 70. narozenín dva vynikající mužové naši, historický spisovatel český p. dr. Augustin Sedláček a zasloužilý samosprávný pracovník a spisovatel Ervin Špind- ler. Po celých Čechách i daleko za hranicemi naší vlasti — pravil — známo jest monumentální dílo Sedláčkovot „Hrady, zámky a tvrze české“, jehož poslední část bude věnována okolí města Prahy. Odborné kruhy neméně vysoko cení jeho druheu velikou prácí: „Úplný místopisný slovník král. Če- ského“ a jiná důležitá jeho vědecká díla. Velkolepé tyto knihy započaté i dokončené bez spolupracov- níků, zjednávají jubilantu čestné místo v dějinách české vědy historické, jakož i trvalou vděčnost celého národa. — Rovněž Ervín Špindler. sta- rosta města Roudnice, býv. poslanec na sněmu král.
Schrötter Mudra Steidl doktor Augustin Sedláček Špind Sedláčkovot Špindler Čechy Praha Roudnice Praesidium rada město
29 article
Českého i na radě říšské, zasloužilý český spiso- vatel, žurnalista a básník, dosáhl věku 70 let. Ve- liké zásluhy jeho o povznesení Podřipska i české samosprávy za doby dlouholetého jeho působenív životě veřejném, jsou všeobecně známy a oceňo- vány, stejně jako obětavá jeho činnost politická. Vedle tohoto veřejného působení miloval Ervin Špindler i krásnou literaturu českou, a sám jsa nadaným básníkem, obohatil naše písemnictví plo- dy vlastními i cennými překlady básníků cizích. Oběma zasloužilým jubilantům byla vyslovena hlu- boká vděčnost za jejich neocenitelnou práci pro vlast a národ a blahopřáno k vzácnému jejich ju- bileu. — Slib povinností měšťanských složil p. Vejt. Balvín, majitel pekařského závodu v Praze. — Stavební úřad vypracoval návrh na zužitkování ohrady Schwarzenbergovy mezi Kampou a domem čp. 111-III., a usneseno konati o tom komisi místní Komise technická jest toho názoru, aby se zde ne- povolovaly ohrady, nýbrž celá prostora osila trá- vou. — Anděle Fialkové povolena stavba čtyř- patrového domu na nároží ulic Plynární a Jero- nýmovy v Praze-VII. a Gust. Dubskému stavba 1patrového domu u Bruské brány v Praze-IV. — K žádosti Jednoty úřadních sluhů, která domáhala se toho, aby služebního oděvu nebylo na úkor eti celého stavu zneužíváno, bylo usneseno, zakázati nošení uniforem sluhovských při jakýchkoli výko- nech mimoúřadních. — Ředitelství pošt a telegraíe
Špindler Vít Balvín Schwarzenbergův Anděl Fialka Gusta Bruská Praha Kampa