3
masthead
J p a13 číslo 238.
4
article
školní rady diktováno bylo strachem o seslabení
sěmecké posice v druhém volebním sboru, d
zěhož by byli zařaděni na nové škole ustanoven
pčitelé. Obec odvolala se k ministerstvu vyučo-
vání, jež v těchto dnech rozhodlo proti usnesen
zemské školní rady, jež dostala pořádný nos —
prý paralelky mají býti odděleny a sloučeny v sa-
mostatnou školu bez zbytečného od klá-
dání. Není ovšem bez pikantnosti, že c. k. vy-
soké ministerstvo vyučování odvolání obce petř-
valdské a kárný projev zemské školní rady v pří-
čině zbytečného odkládání vyřídilo te-
prve po — třech letechl
5
article
Rakousko-Uhersko.
Rakousko-Uhersko.
Maďarský hlas o vnější politice.
Jest známo, že maďarští politikové pro-
nášejí správné názory o poměru různých ná-
rodností ve státě a naší říše k cizím státůn
jen tehdy, když jsou v oposici. Jakmile se do-
stanou k vládnímu veslu, odloží klidně, coje
rozumné a spravedlivé a dělají starou maďar-
skou šovinistickou a imperialistickou politiku
Hr, Michal Károlyi je nyní v oposici a prote
mluvívá a píše-rozumné věci. Nedávno v Preš-
purku mluvil o vnější politice a odsoudil spo-
jenecký poměr Rakouska s Německem,
Uhrách pak uznal potřebu spravedlivého vy-
rovnání se Slovany. Tyto dni měl zase článek
v jednom vídeňském listě, v něm příkře od-
soudil balkánskou politiku hr. Berchtolda.
která byla ve zjevném odporu se smýšlením
většiny obyvatelstva v říši habsburské a skon-
čila úplným fiaskem. Velikou chybou vnějši
politiky celého trojspolku a zvláště Rakouska
bylo, že se stále štíří s Ruskem a staví se prot
němu na paty, kdežto rozumnější by bylo hle-
dati dohody s touto velmocí. Naší politikou —
psal hr. Károlyi — nesmí býti vyvolávati ple-
menné otázky, poněvadž tím se jen stupňuji
protivy mezí národnostmi rakousko-uherský-
mi. Naše vnější politika měla by se snažit vy-
máhati pro nás hospodářské výhody. Správná
politika má uklidniti domácí národy, ale — tu
už se hr. Károlyi nezapřel! — nesmí se do-
tknout „suverenní národní státnosti Maďarů!“
Statí hr. Károlyiho zabývají se „Národ.
Noviny“, jež berou na vědomi některé správné
názory, vyslovené tu oposičním hrabětem, ale
hned dodávají, že mluví ke hluchým. Vždyt
právě maďarský vliv v zahraničním minister-
stvě zavinil fiasko naší politiky na Balkáně
maďarský šovinismus v Uhrách maří všechny
pokusy o obnovení klidu v Uhrách i v celé
říši.
Károlyi
Berchtold
Maďar
RakouskoUhersko
Hradec
Preš
Rakousko
Německo
Uhry
Rusko
Balkán
Slovan
6
article
Slovinec c terstských poměrech.
Čtvrteční schůze městské rady terstské
v níž přijat vlašskými hlasy proti slovinským
protest proti výnosům místodržitele prince Ho-
henloha, byla velmi bouřlivá. Vlašští liberá-
lové se strašně rozčertili na dra. Vilfana
jenž jménem slovinských členů městské rady
poděkoval princi Hohenlohovi za opatření, uči-
něná ve prospěch domácích příslušníků. Ko-
míse městské rady, která předložila plenárn
schůzi protest proti místodržiteli, nejednala
v zájmu veřejném, nýbrž jen v zájmu italských
poddaných, jimž panující na radníci liberální
klika chce zabezpečiti v Terstu nejvýnosnější
místa. Této vlašské většině v raěstské radě
leží na srdci pouze oněch 40 Italů. Ale Slovinci
posuzují věc se stanoviska národního, dovolá-
vají se rovných práv s ostatními spoluobčany
a další import italských poddaných nehodlaj
trpěti. Sluší s povděkem uvítati, že se našel
konečně zmužilý vládní funkcionář, který se
nebojí konati svou povinnost. Řečníku bude
milejší, bude-li Terst odvislý od rakouské vlá-
dy, než aby rakouská vláda byla odvíslá o
italské. Bude hlasovati proti návrhu komise.
poněvadž cizozemci v Terstě odnímají chléb
také Slovincům. Protest, navržený komisí, byl
jak už oznámeno, většinou hlasů přijat.
Italos
ko
Terst
7
article
Rumunská hierarchie proti učítelům.
Uherská vláďa zakázala v poslední chvíli
dříve už povolený sjezd rumunských učitelůz
Uher, prý pod záminkou, že sjezd nesvolává
učitel, nýbrž redaktor oposičního rumunského
listu. Deputaci učitelské, která přijela do Pešti
prosit v ministerstvě, aby zákaz byl odvolán.
odpověděl státní tajemník v ministerstvě osvě-
ty Alex. Benedek, že sjezd se konati nesmí,
protože se proti němu co nejrozhodněji vyslo-
vuje vysoký klerus rumunský. „Pesti
Hirlap“ k tomuto zákazu dodává, že proti
sjezdu skutečně se vyslovili rumunský metro-
polita Metian a biskupové aradský Popa
karanšebešský Crístea, kteří vyjednávajís
hr. Tiszou a obdrželi od něho slib, že hlavním
požadavkům rumunským vyhoví, zejména že
poukáže značnou subvenci pro rumunské du-
chovenstvo a školy. Z obavy, že by byl učitel-
ský sjezd mohl vládu příměti, aby subvenci.
slíbenou rumunskému duchovenstvu, odvolala.
vyslovili se biskupové proti sjezdu a vláda je-
jich přání ovšem ochotně vyhověla. Při tom jde
jen o to, mluví-li „Pesti Hirlap“ pravdu.
Alex
Hirlap
Uhry
Pešť
Tisza
8
article
Za hranicemi.
Za hranicemi.
Srbové a Bulhaří po válce.
Dopisovatel petrohradského „Světa“ na-
vštívil v bělehradské pevnosti bulharské za-
jatce. Jedni leželi na trávě, tváří obrácen
ke tropicky pálícímu slunci, druzí náruživě
hráli v karty (oblíbená zábava válečných za-
jatců), třetí si po tichu sdělovali poslední zprá-
vičky z domova. Dopisovatel přisedl ke kar
banikům a dal se s nimi do řeči bulharským
jazykem. Když řekl, že je dopisovatelem ru
ského listu, na některých tvářích se objevi
výraz nespokojenosti. Vyměňovali si pohledy
ale znenáhla se rozhovořili. Dopisovatel roz
mluvu s celou skupinou podává, jakoby byl-
vedena s jednou osobou. Názory bulharskýel
zajatců jsou velmi zajímavé.
„Rusko nám učinilo více zlého než do-
brého. Proč nás nutilo do spolku se Srbskem
když mu nedalo pevnějšího základu, nežli že
se Srbsko a Bulharsko po válce rozdělí o spo-
lečně dobyté území? Jiná věc by byla, kdyby
spolek spočíval na vzájemně bratrských zá-
jmech. Sobecké výpočty vždycky vedou ke
sporům anebo v nejlepším případě k nepřízní
My, národ, ze všeho viníme svoje vládce
Proč nás dovedli k roztržce se Srbskem? My
prostí vojíni, my jsme bulharský národ, máme
všecká politická práva a jakmile se vrátímie
Srba
Bulhařit
Rusko
Srbsko
Bulharsko
9
article
do vlasti, požádáme ředitele našeho státu
podrobné účty! Proč nedovedli v čas zastaviti
třenice se Srbskem? Tím zavinili nejen naše
ohromné porážky, nýbrž i ztrátu velké část
Makedonie, kterou nám Srbové neupírali.
ztrátu značného území, které jsme musili
ustoupiti Rumunům a které bychom byli jindy
krví svou hájili, ztrátu Drinopole, ztrátu vá-
lečné slávy nepřemožitelných vítězů, zavinili
tu naši nešťastnou hanbu, že na svém území
vidíme nesvědomitě hospodařiti svého odvě-
kého nepřítele a nejsme s to, abychom jej vy-
hnali. K Srbům nikterak nechováme nenávi-
sti. Dáváme jím, co jim náleží, uznáváme je
za junáky a vítěze, ale nikdy nepřestaneme
nenáviděti Řeků a Rumunů. Přijde doba, kdy
se zotavíme ze svých ran a možná, že potom
společně se Srby budeme řezat Rumuny
operetní hrdiny Řeky.
Srba
Rumun
Řek
Srbsko
Makedonie
Drinopol
10
article
„Ale při čem tu Rusko?“ tázal jsem se.
„Rusko vždycky pečovalo o Bulhary víc, než
o všecky jiné Slovany. Rusku jste zavázáni z
své osvobození, i za to, že jste samostatným
státem.“
„Toho nepopíráme. Ale Rusko mělo říc
rozhodné slovo a věřte mi, nebylo by došl
do bulharosrbské války.
„A telegram cara imperátora, s dovole-
ním? Myslím, že v něm bylo dosti jasně vy-
sloveno, že trest postihne toho, kdo začne
A přece Bulharsko napadlo na Srbsko!“
„Ech! Nebylo třeba rad, ale přímého roz-
kazu: Neopovažuj se začít válku! — a bylo
by tak! Byli bychom šli do Petrohradu na roz-
hodčí soud a všecko by bylo dobře dopadlo.“
„Ale vždyť je Bulharsko samostatným
na svou samostatnost žárlivým státem — jemu
nelze přikazovat a ono by si nedalo!“ namit
„Druzí nám nesmějí rozkazovat, ale ruský
car může. Rusko je máti Slovanstva, ale nám
se nyní Rusko ukázalo nedobrou macechou.
V Bukurcšti se Rusko strašně přičiňovalo
pohodlí Evropy, a Řecku dovolilc naplivat na
osud naší nešťastné vlasti. To nás hluboce po-
buřuje a nám bude těžko zapomenouti toho
ruské diplomacii. My bychom se smířili s tím.
co dostalo Srbsko a co jsme my žádali pro
sebe, neboť Srbsko a Bulharsko snadno mo-
hou býti jedno a potom budou všecko mi
společně; ale nikdy nezapomeneme ruské di-
plomacii, že nám nepomohla ani naproti Ře-
cku, jež mělo protekci německého císaře,
Rusko jedná tak, jakoby si chtělo pozornostm
a úslužnostmi k Německu také zasloužiti pro-
tekce Viléma II.“
„A Rakousko-Uhersko? Vždyť jste si de
války se Srbskem a Řeckem opatřili proteko
Rakousko-Uherska!
Bulhar máchl rukou.
jsem.
Bulhar
Vilém II
Rusko
Bulharsko
Srbsko
Petrohrad
Evropa
Řecko
Německo
RakouskoUhersko
Rakousko
Uhersko
11
article
Strach před vzdušným vyzvědačstvím
v Něnecku.
Německo, které se posmívalo anglickému stra
chu před tajemnými „návštěvami německýci
vzducholodí, jeví nemenší a nikoli méně směšný
strach před francouzskými avialiky, kteří létaj
nad německým územím, zejměna horliví uchazeč
o cenu Pommeryovu ruší spánek úzkostlivých lid
v Německu. „Kölnische Zcitung“ uveřejňuje s ob-
vyklé „vážné strany“ dopis, jehož pisatel v přele-
tování Německa uchazeči o cenu zmíněnou vidi
vážné nebezpečenství. Velká myšlenka
která vypisovařeli tanula na mysli, sledujé prý
účel, aby francouzští letci „přilétali“ na pravdě-
podobné pole jejich činnosti ve vážném případě
Pisatel nechce tvrditi, že uchazeči o cenu Pomme-
ryovu vědomě provozují vyzvědačství, nevědomky
vžak každý francouzský let nad německou půdou
jest vyzvědačským letem. Zmíněná konkurence
jest tím nebezpečna, že pod pláštikem sportu vy-
silá množství dobrých letců přes Rýn.“ Projev tento
potvrzuje staroů pravdu, že strach má velké oči.
Německo
Rýn
Kölnische Zcitung
12
article
Francouzští letci prostě létají přes Německo, po-
něvadž jinam nemohou. Zprvu stačila jejich letům
Francie, pak létali z Belgie do Francie a naopak
někteří i do Španělska. Lidem, jako Brindejone
des Moulinais, Guitlaux a j., jest lhostejno, čí zemí
mají pod sebou; jim jde jen o to, ulétnouti co nej-
větší trať mezi slunce východem a západem. Ně-
které listy německé samy ostatně pospíchají vyvrá-
titi obavy před těmito lety. Tak „Vos. Z.“ píše-
„Tato obava se nám zdá přílišnou. Dokud pilo
letí sám, bez cestujícího, má tolik práce s řízením
stroje a s orienlací, že mu zbude pramálo času pro
důkladné pozorování terrainu. Letce sama tedy
„V. Z.“ obhajuje, ale za to upozorňuje na jiné do-
mnělé nebezpečenství. Na letce prý čekají celé dny
na německých letištích francouzští mechanikové, ci-
zozemští učňové aviatičtí prý mají všude na leti-
štích přístup a nezabraňuje se jim ani v horlivém
fotografování. Jak svých pozorování tito lidé po-
užívají — nelze prý kontrolovati.
Naděje na dohodu mezí Severoamerickou unii
a Mexikem.
Z Washingtonu, 29. srpna. [K. k.) President
Wilson dostal od Linda dlouhý telegram, ve kte-
rém Lind projevuje naději, že spor bude urovnán.
Ačkoliv se v Bílém domě zachovává úplné mlčení
mají politické kruhy dojem, že vláda Huertova
a Lind dospějí ke smlouvě, která by mohla věsti
k míru. Na vysokém místě se prohlašuje, že si-
tuace jest příznivější než byla v době, když Lind
odjížděl do Mexika.
Guitlaux
Vos
Wilson
Linda
Huertův
Německo
Francie
Belgie
Španělsko
západ
Mexiko
Washington
severoamerický unie
bílý dům
13
article
K sjezdu pro ochranu dětí
v Solnohradě.
K sjezdu pro ochranu dětí
v Solnohradě.
Ve dnech od 4.—6. září t. r. koná se v Solno-
hradě II. rakouský sjezd pro ochranu
mládeže, jehož úkolem je pojednati o práci dětské
a dále o přípravách a výkonu chystaného zákona
výchově ochranné. — Je tedy na programu sjezdu
řešení otázek, o jejichž veliké důležitosti v chledu
sociálním, hospodářském i národním nemůže býti
sporu.
Na tomto místě nechceme se však obírati věc-
ným rozborem těchto problémů sociálních, nýbrž
chceme jen stručně poukázati k tomu, jaké sta-
novisko měla by zaujati česká veřejnost k po-
řádání sjezdu s hlediska národnostního
Šířící se vědomí a přesvědčení o nedostateč-
nosti nynějších zařízení k ochraně dětí, jež bez
pomoci veřejné řádně vychovány býti nemohou
vedlo k tomu, že již roku 1907 pořádán byl ve
Vídni I. rakouský sjezd, jehož úkolem bylo po-
dati přehled o dosavadním stavu ochranné péče o
mládež a hledati cesty a prostředky k odstranění
shledaných vad a nedostatků. — Rozsáhlost a slo-
žitost úkolu toho byly příčinou, že uznána byla
potřeba, aby sjezdy takové konány byly periodicky.
A tomuto usnesení děkuje původ svůj také letošn
druhý sjezd solnohradský.
Není pochybnosti, že mohou tyto sjezdy, jako
trvalá inslituce míti důležitý a prospěšný vliv na
rozvoj a zlepšení veřejné i soukromé péče o mlá-
dež ochrany potřebnou, vyvolávajíce pozornosta
zájem povolaných činitelů veřejných i soukromých
pro tento obor správy veřejné a podněcujíce a po-
silujíce snahy, směřující k účelnému řešení a plnění
tohoto úkolu sociálního. A z důvodů těch bylo by
prospěšno, kdyby i národ český zúčastnil se svým
odborníky a zástupci prací sjezdů těch a měl také
užitek z jejich snaženi.
To bylo by však možno jen tehdy, kdyby ná-
rod český, jako takový byl při pořádání sjezdu ná-
ležitě respektován, kdyby měl ve výboru sjezdo-
vém přiměřené zastoupení.
Solnohrad
Solnohradit II
14
article
Sjezd sám zove se sjezdem rakouským.
Dle toho měla by se činnost jeho vztahovati stejno-
měrně na všechny země a národy této poloviny
říše a zástupcové všech těch národů měly byv
ušlechtilém závodění účast míli v jeho příprav-
ných pracích a poradách.
Tomuto přírozenému a spravedlivému poža-
davku nebylo však tentokráte se strany pořada-
telstva vyhověno.
České organisace, obírající se ochranou děti
zejména jejich ústředna „Česká zemská komise pro
péči o mládež v království Českém“ nebyly v ča
a náležitým způsobem pozvány k přípravným pra-
cím a poradám sjezdovým a nebyly vůbec požá-
dány, aby jmenovaly své delegáty do ústředního
komitétu sjezdového, ve kterém mimo ministra
m. sl. dra. Žáčka nezasedá žádný jiný Čech. — A
také v přípravném spisu pro sjezd tiskem vydaném
zjevně staví se na odiv činnost korporací něme-
ckých oproti činnosti příslušných organisací če-
ských, ačkoli s hrdosti můžeme veřejně konstato-
vati, že působení těchto v mnohém směru přeďčil
v Čechách snahy německé a můžeme zejména vy-
tknouti, že důležité pokroky, jež v ohledu organi-
sačním provedeny byly na obou stranách, jsou my-
šlenkovým majetkem povolaných odborníků a pra-
covníků českých.
Žáček
Čechy
Český organizace
15
article
Tyto okolnosti byly také příčinou, že Česká
zemská komise pro péči o mládež v královslví
Českém, byvši požádána teprve v měsíci květnu
t. r. — když veškeré práce přípravné byly sjezdo-
vým výborem za tím účelem zvoleným již ukon-
čeny — aby agitovala pro obeslání sjezdu u růz-
ných českých ústavů a spolkových organiascí pro
péči o mládež rozesláním doručených jí německých
letáků a tiskopisů, odmítla samozřejmě žádost tu
s poukazem na zmíněné závady při pořádání sjezdu.
jež odstraniti tentokráte sotva bylo již možno.
A stanovisko to bude zajisté směrodatným
pro všechny ty, kdož by se v zastoupení českýc
ústavů pro mládež neb různých organisací spol-
kových na sjezd dostavili. I bude tedy úkolem jejieh
postarati se, aby v budoucnosti zjednána byla v
směru tom potřebná náprava.
A za tím účelem třeba bude domáhati se toho.
aby pro pořádání příštích sjezdů
zřídily se pro každou zemi zvláštn
zemské odbory sjezdové, rozdělene
dle národnosti jednotlivých zemí,
aby odbory ty měly v přiměřeném poč-
tu své zástupce v ústředním výbor
sjezdovém. Dále třeba bude trvati na tom.
aby zásadně přípustno bylo refero-
vati na sjezdu v jazyce kteréhokol
znárodů rakouskýcha abytéž potřeb-
né tiskopisy a pozvání pro jednotliv
země vydány byly v příslušných zem-
ských řečech.
16
article
Uznáváme potřebu a účelnost společné práce
v ochranné péčí o mládež a vítáme ji. — Chceme
se ji však účastniti jen jako rovní mezí rovnými.
A proto kdyby těmto přírozeným a spravedli-
vým požadavkům vyhověno nebylo, byli bychom
nuceni dáti se vlastní samostatnou cestou a po-
řádati si sjezdy české, jež podávaly by nám věrný
obraz české práce z českého snážení v plnění to-
hoto úkolu sociálního.
Vyspěli jsme již kulturně i hospodářsky tal
dalece a dovedli jsme zvláště v posledních letech
vykonati tolik prospěšného a dobrého právě v tom-
to oboru lidského snažení, že můžeme bezpečně
spoléhati na zdárné výsledky vlastní myšlenky
vlastní práce.
Pokud známo, delegováni byli officielně k úča-
sti na sjezdu tom: Za český odbor zem. školní rady
škol. inspektor vl. rada Bilý; za zemskou správn
komisi král. Českého král. zemský sekretář dr. A
Tůma; za obec pražskou univ. profesor dr. Dey
a MUDr. E. Baštýř ai.
doktor
Tůma
Dey
E Baštýř
rada Bilá
17
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Bu'harská návštěva v Praze. Jak
jsme již včera předběžně oznámili, zavitali
do Prahy na svojí cestě Evropou bulharšti
politikové dr. Michalčev, docent filosofie
na universitě sofijské, a advokát dr. D. Grigorii
Vasiljev. Oba milí hosté bulharští, kteři
nás včerejšího dne navštívili v redakci, zdrží
se v Praze několik dní, a doufají, že budou
míti příležitost na nestranné půdě, nejspíše
v členské schůzi Slovanského klubu, sezná-
miti zástupce české žurnalistiky a blízké
interesenty o věci slovanské s nynější sítuací
bulharského národa a s kulturními snahami
a požadavky samozřejmými, které činí bul-
harské obyvatelstvo na právo svobodných
škol v těch částech Makedonie, jež mírem
bukurešťským připadly Srbsku a Řecku.
Tomuto informačnímu poslání svému učínili
bulharští politikové již v minulých dnech
zadost také v kruhu slovanských a francouz-
ských žurnalistů ve Vídni. Z Prahy hodlají
bulharští hosté, kteří bydlí v hotelu »Paříž«.
odebrati se asi v polovici příštího týdne do
Petrohradu.
— Užší výbor permanentní komise Svazu
býv. českých poslanců konal včera v pátek
obvyklou svoji schůzi, ve které vyřídil běžné
záležitosti politické. — Ke zprávě, uveřej-
něné dne 29. t. m. v časopise »Právo Lidue
ve příčině jednání u místodržitele hr. Thuna
záležitosti českoněmeckých konferenc,
konstatováno, že tato zpráva neodpovídá
skutečnosti.
doktor
Michalčev
D Vasiljev
Thun
Praha
Evropa
Makedonie
Srbsko
Řecko
Vídeň
Paříž
Petrohrad
svobodný škola
18
article
— Radíkálové tedy přece jen budou s vlá-
dou a Němci jednati! Ve včerejším večerníku
„Nár. Listů“ otiskli jsme ze sociálně-demokra-
tického denníku zprávu, že předseda perma-
nentní komise býv. svazu českých zemských
poslanců, býv. posl. Ant. Švehla prohlásíl
při audienci deputace této permanentní ko-
mise u místodržitele, předloživší mu žádost
českých stran o vypsání voleb a svolání sně-
mu českého, kn. Thunovi, že strany v býva-
lém svazu českých zemských poslanců zastou-
pené jsou ochotny vejíti na nové jednán
s Němci. Pravdivost zprávy sociálně-demokra-
tického listu, jak se dodatečně dovídáme, je
nade vší pochybu ověřena. Ověřilo ji dokonce
včera večer i „České Slovo“, jež na zprávu
sociálně-demokratického listu odpovědělo:
„Strany, ve svazu zastoupené, shodly
se, že programem sněmu má býti jen uzáko-
nění volební opravy. Tento s svůj program
předložily svazové strany místodržitelia
jsou ve většině ochotny zúčast-
niti se jednání o tomto progra-
mu, tedy aby příští zemský sněm projednal
jedině volební opravu a mluviti even-
tuálně i s vládou...
Svým čtenářům chce národně-sociální lís
další poznámkou namluvit, že prý se nejedná
o českoněmecké konference, to však už je
přikládání nového klamu a podvodu ke sta-
rým klamům a podvodům národně-sociálním
ve věci česko-německého jednání. I z toho, co
„České Slovo“ připouští v cítované zprávě, je
přece každému, kdo zná první písmeny polí-
tické abecedy, jasno, že se v tomto jednán
o volební opravě budejednati s Něm e
v první řadě, poněvadž má-li sněm pro-
jednati jedině volební opravu, mu sí se
Němec
Švehla
Thun
Německo e
19
article
s nimijednati o tom, aby proveden
jedině volební opravy propustil
z obstrukce. A že Němci při tomto jed-
nání o jedině volební opravě řeknou českým
jednačům zrovna to, co řekli hr. Stürgkhovi,
že totiž se s nimi musí — při nejmenším —
jednatí o všech jejich požadav-
cích, je tak jasné, jako že den není noc
noc není den. A tak tedy stojí česká politická
veřejnost tváří v tvář největšímu poli-
tickému klamu a podvodu, který
bylkdy na českém národě spách á n.
Strany národně-sociální, státoprávně-pokro-
ková a realistická ve svých projevech na
schůzích a v novinách prohlašují, že za vlády
hr. Stürgkha a dra. Hochenburgra nebudou se
s Němci smiřovat, kaceřují naší stranu mlado-
českou za to, že řekla, že není jiné cesty k
dělnému sněmu a k volební opravě, než pro-
střednictvím nových česko-německých konfe-
rencí, k nimž je ochotna, ale v saloně kr
Thuna tyto strany radikálm mluví do-
cela opak toho, co kážou českému
lidu. Český lid, voliči i nevoliči, ne směj
vědět, co smí vědět representan
vlády! Tento případ dokazuje za sta pole-
mík a článků, jak odporně demagogi-
cký, protože neupřímný k lidu, by
celý postup radikálních stran a jak tyto ra-
dikální strany nízce oceňují lii,
za jehož pravé zástupce se vydávají, když mo-
hou před ním utajovati svůj politi-
cký postup a sváděti politické cítění.
myšlení a konání lidu na cesty zcela opačné
jejich vlastnímu postupu! Veřejnost ví, že to
byl náš sjezd důvěrnický a náš akční výbor.
jež řekly u přímně, cobylojejich pře-
svědčením: že k dělnosti českého sněmu
je nevyhnutelně třeba česko-německé dohody.
Máme konečně satisfakci pro sebe a pro
správnost našeho počínání; avšak nemůžeme
se zhostiti obavy, že strany radikální aní po
lomo poučení se nepoučí o lepším . . .
Němec
Stürgkh
20
article
— Ven s velkoněmeckými prapory! Ve
znamení velkoněmeckých praporů (barvy
černo-červeno-zlatá) uvítá už dnes Ústí n. l.
člena císařského a královského domu habs-
burského, jenž přijede tam na vlastenecko-vo
jenské slavnosti v nedalekém Chlumu a v Na-
kléřově; takto se výslovně usneslo obecní za-
stupitelstvo města Ústí n. L. ve své schůzi dne
27. srpna na návrh pp. dra. Klepsche a dra.
Hackla. Pan městský radní dr. Klepsch uvá-
děl, že Ústí n. L. musí u příležitosti vlaste-
necko-vojenských slavností doložiti svůj ryze
německý charakter a to musejí dokázati čer-
no-červeno-zlaté prapory. Ústí je spolehlivě
„kaisertreu“, „ale“ — řekl doslovně dále —
„musí německému charakteru dáti výraz také
v barvách.“ Návrh tohoto pana rady zní —
dle zprávy „Aussiger Tagblattu“, z něhož tyto
zprávy čerpáme — takto: „Obyvatelstvo se
vyzývá, aby vyvěsilo při slavnosti něme-
cké prapory, samozřejmě týká se to i obec-
ních budov.“ Tedy: žádné císařské
habsburské a rakouské prapory, ze-
jména už ne na ústecké radnici! V Úst
budou vítat člena rodu habsburského a císa-
řova zástupce, místodržitele a generalitu ve-
směs jen prapory velkoněmeeké — „schwarž-
rot-gelb“ Obáváme se, že v Ústí bude někdo
silně pokořenl A více věc a myšlen-
ka než osobal ..
Klepsch
Hackl
doktor
Ted
Chlum
Ústí
královský dom habs
Aussiger Tagblatt
21
article
— Prohlášení. V „Zájmech Lidu“, týdennik
české strany národně-sociální pro okresy: Král
Vinohrady, Žižkov, Nusle-Pankrác, Vršovice, Karlin
a okolí, vydávaném v Praze p. posl. Václavem
Chocem a redigovaném p. Ant. Pastýříkem, byí
uveřejněn v čísle 29., vydaném dne 19. července
1913 ve stati „Český Brod“ ve článku nadepsaném
„Vše proti živnostníku“ referát o přednášce pana
říš. poslance Slavíčka v Sokolovně v Českém
Brodě dne 13. července o slevách daně výdělkové
v němž bylo výslovně uvedeno: „Za to vše, za tu
přízeň k místnímu živnostnictvu i za to nadělen
přirážek, můžeme děkovati jen slavné městské radě.
Karlin
Choc
Pastýřík
Žižkov
Nusle
Pankrác
Vršovice
Praha
Český Brod
Král Vinohrady
22
article
jelikož tam v druhém sboru jsou volení pánově
kteří se sami volili, totiž páni státní úřadní-
ci, kteří neplatí žádné přirážky.. Je
jích zde mnoho, jako v městě, kde je c. k. hejtman-
ství a ti pánové nemají na tom docela žádný zá-
jem, jestli obecní přirážky stoupají. To je jim lho-
stejno. Správné, pánové, by bylo, když neplatite
přírážky obecní, nezúčastňujte se také obecních vo-
leb a nechte to těm poplatníkům, kteří jedině vědí
kde je co tlačí. Vy pro živnostnika porozumění ne-
máte a nikdy míti nebudete.“ — K našemu dotazu
prohlásil pan říšský poslanec Slavíček, že
přednášce zmíněné ne mluvíl vůbec o pří-
rážkách a o úřadnietvu způsobem ve
článkunapsaný m. Poněvadž článek tento ne-
byl však dosud veřejně opraven, ohražu-
jeme se rozhodně proti úmyslu, v
článku výslovně prohlášenému, a do-
sud nijak neoprávněnému, upíratí
státnímu úřadnictvu právo zúčast-
niti se voleb do obecních zastupitel-
stev a pracovati v samosprávných
sborech. Doufáme, že vedení české strany ná-
rodně sociální, v jejímž programu jest všeobecné
hlasovací právo, přičiní se, aby své mínění o ob-
sahu článku, jenž trapně působil na státní úřad-
nictvo, veřejně projevilo. Za ústřední výbo
„Klubu českých státních úřadníků
Kalous, t. č. I. místopředseda, Martan, t.č.
jednatel.“ — Případ tento je našemu čtenářstvu
znám z našeho vylíčení: toto ohražení by si měli
všichni státní úřadníci čeští dobře zapamatovatii
— Němci, pozor! „Nordböhmisches Tagblatt“ je
nespokojen s jednáním a výsledkem rozprav ně-
meckých politiků z Čech s ministerským předsedou
hr. Stürgkhem ve Vídni; „deputace“, praví.
»měla vypovědět válku, zatím se z „toho
vyklubalo — jednání o mír«. A lisť vybíz
Kalous
Němec
Stürgkh
Martan
Čechy
Vídeň
Nordböhmisches Tagblatt
23
article
Němce: „Deutschböhmen“ musí být na stráži tím
spíše, poněvadž dr. Urban opět obchází. Jak se
nám totiž z Prahy sděluje, meškal dr. Urban v po-
sledních dnech v e Vídni a měl s ministrpresiden-
tem, který prohlásil, že německé poslance z Čech
nemůže před středou přijati, dlouhou
rozmluvu.“ Naposled dr. Urban všecko odnese
— Železniční úřad c. k. rakouských státníc
drah v Brodě n. L.. neúřaduje česky? Obdrželi jsme
obšírnou písemnou stížnost českých cestujících.
kteří na železničním úřadě c. k. rakouských stát-
ních drah v Brodě n. L. neobdrželi přes výslovnou
svou žádost dvojjazyžných jízdních lístků, nýbrž
pouze německé a kteří marně se namáhali, by
úřadník c. k. rakouských státních drah s nimi
jednal v jazyku českém. Z jedné té stížnosti vyie-
máme tyto zajímavé údaje: Dne 10., 18. a 24. čer-
vence t. r. jel jsem s větší společností ze stanlne
Brod n. L. do stanice Čes. Kubice-Folmava. U po-
kladny c. k. státní dráhy v Brodě n. L. žádal jsem
dne 10. července o jízdní lístek III. třídy do České
Němec
doktor
Urban
Praha
Vídeň
Čechy
stanlne Brod
Čes
KubiceFolmava
24
article
Kubice. Samo sebou se rozumí, že jsem žádalo
lístek jazykem českým. Úřadník, který patrně roz-
uměl česky, vydal mi sice lístek, ale jízdné 40 hal.
ohlásil mně německy. Já prohlédnuv lístek a vida.
že lístek je jen německý, slušně jsem ho upozornil, že
německy nerozumím a že prosím o takovou legiti-
maci, které bych rozuměl. Úřadník mi krátce od-
sekl. „Da sind wir doch in Deutschlandr
a obrátil se zády k okénku. Dne 18. července t.r.
se to opakovalo. Jen s tím rozdílem, že u pokladny
byl jiný úřadník. Ten, když jsem nerozuměl (7)
ani jemu, ani lístku, ukázal mi prstem na číslicl
„40 h“ na jízdním lístku a pravil podrážděným tó-
nem: „Da stehts doch gedruckt, und machenls
keine G'schichten!“ A tak jsem dostal celkem zase
jen nemecké vyřízení. Ze stanice Brod n. L. vyjíždí
více než polovina českých cestujících a ti zajistě
dožadují se listků v jazyku českém a dostává s
jim jen německého listku a nikdo neobdrží infor-
maci v jazyku českém. Veškeré nápisy na nádrat
i v nádraží brodském jsou jen německé přes to,
že většina obecenstva z Brodu odjíždějícího jsou
Kubice
stanice Brod
25
article
Češi. Stanice Brod n. L. leží sice na území bavor-
ském, ale mám za to, že u pokladny c. k. ra-
kouské státní dráhy v Brodě n. L.. právě
tak jako v Domažlicích nebo jinde mám právo do-
žadovati se jazykem českým toho, čeho si od e. k.
rak. státní dráhy přejí, a že i v Brodě n. L.. ma
Čech právo na nádraží c. k. rakouské státní
dráhy chtít, aby se s ním česky mluvilo a jednalo
a aby se česky dočetl, kde je vchod, východ, po-
kladna atd. atd.“ Uveřejňujeme bez poznámky.
— Notáří jako soudní komisaří v Praze v mě-
síci září 1913. Obvod farnosti sv. Vojtěcha a obou
Trojic: dr. Karel Batěk čp. 853-II., Vyšehrad a sv.
Apolinář: Rudolf Bakovský čp. 900-II.; sv. Štěpán
a Marie Sněžná: dr. Gustav Kreiml čp. 463-I.; sv.
Jindřich: Otto Ott čp. 752-II.; sv. Petr: Frant.
Eulner čp. 825-II.; sv. Jakub a sv. Haštal: dr. Karel
Landa čp. 831-II.: sv. Duch a Týn: dr. Adolf Za-
hradník čp. 61-II.; sv. František, sv. Jiljí a sv.
Havel: Viktor Franz čp. 982-I.; Malá strana
Hradčany: Vlad. Uhliř čp. 428-III.; Holešovice-
Bubny: Stan. Pavliček čp. 974-VII.
Čech
Brod
Čo
svatý . Vojtěch
doktor
Batěk
Apolinář
Rudolf
Štěpán
Sněžná
Kreiml
Jindřich
Ott
Petr
František
Jakub
svatý . Haštal
Landa
Adolf
svatý . Jiljí
Havel
Vlad
Pavliček
čp
Domažlice
Praha
Vyšehrad
Holešovice
Bubno
752II
svatý . duch
Viktor Franz čp . 982
26
article
— Pohřeb MUDra. Steidla, bývalého dlouho-
letého říšského a zemského poslance, starosty
okresu domažlického, konal se včera o 11/2 hodině
odpolední za přečetné účasti obyvatelstva z Do-
mažlic a okolí ze zasedací síně městské radnice
v Domažlicích na místní hřbitov. K rakvi, jež spo-
čívala na vkusně upraveném katafalku, položeny
překrásné věnce a palmové kytice od členů rodi-
ny, města a okresu domažlického, od strany ná-
rodní, Národní rady české, Národní jednoty po-
šumavské a jiných veřejných korporací. Pohřební
obřady zahájil mužský sbor zapěním smutečních
chorů, načež jménem města Domažlic se rozloučil
se zvěčnělým starosta Ludvík. Jménem Národní
rady české promluvil doživotní člen panské sně-
movny dr. Karel Mattuš z Prahy. O 2. hodině
se ubíral průvod, v němž byly veškeré místní spol-
ky a přečetné deputace z okoli, náměstím v Do-
mažlicích ke hřbitovu, kde nad rakví promluvi
domažlický kanovník März a za Národní jednot
pošumayskou jednatel Titěra z Prahy, který oce-
níl zásluhy Steidlovy jako menžinového pracov-
níka. Projevy ukončil starosta okresu domažlické-
ho Max Duffek. Po opětném výkropu spuštěne
rakev do rodinné hrobky.
Mudra
Steidl
Ludvík
doktor
Mattuš
Titěra
Steidlův
Duffek
Domažlice
Praha
27
article
— K úmrtí dra. Ant. Steídla. Národní rady
české, jejíhož předsednictva byl zesnulý bývalý
poslanec dr. An t. Steldl po dlouhá léta vyni-
kajícím a vždy obětavým a pohotovým členem, do-
šly četné soustrastné projevy, oceňující hlubokou
ztrátu, kterou úmrtím tímto utrpěla, z nichž uvá-
díme zejména projev Obehodní a živno-
stenské komory v Praze, Nár. jed-
noty severočeské, města a okresu
domažlického. Předseda Národní rady české
býv. poslanec dr. J. Podlipný zaslal rodině
zesnulého ihned po obdržení truchlivé zprávy ná-
sledující telegram: „Hluboce dojat úmrtím vyni-
kajícího člena našeho předsednictva, vzácného
vlastence a nadšeného, vysoce zasloužilého bojov-
nika za práva našeho národa, vyslovuji Vám jmé-
nem Národní rady české i jménem svým nejupřím-
nější a nejprocítěnější výraz soustrasti.“ Na rakev
zesnulého položen byl jménem Národní rady české
věnec a v jejím zastoupení zúčastnil se pohřbu
člen předsednictva Národní rady české Adolf Pro-
kůpek, předseda českého odboru zemědělské rady
pro království České.
doktor
J Podlipná
Adolf
Praha
národní rada
český odbor zemědělský rada pro království Český
28
article
— Z městské rady pražské. [Schůze 29. srpna.)
Předsedal nám. starosty cís. r. Schrötter. Po za-
hájení schůze vzpomněl předsedající smrti české-
ho lékaře, býv. říš, i zem. poslance, MUDra. Ant.
Steidla, v němž odešel z prořídlých řad politi-
ckých bojovníků starší generace vzácný předák,
který ryzostí vlasteneckého nadšení, vytrvalostív
prácí a ušlechtilostí povahy zajistil si pro všechny
časy čestné místo v politických dějinách národa
českáho. Ztráty zesnulého hluboce želí netoliko
jeho rodáci a přečetní jeho ctitelé a známí, nýbrž
veškerá česká veřejnost. Praesidium rady měst-
ské vyslovilo rodnému jeho městu, okresu i rodině
zvěčnělého soustrast. Trvalá pamět bude zacho-
vána vzácné památce dra. Antonína Steidla! —
Dále vzpomněl nám. starosty cís. rada Schrötter.
že dne 28. srpna t. r. slavili výročí 70. narozenín
dva vynikající mužové naši, historický spisovatel
český p. dr. Augustin Sedláček a zasloužilý
samosprávný pracovník a spisovatel Ervin Špind-
ler. Po celých Čechách i daleko za hranicemi naší
vlasti — pravil — známo jest monumentální dílo
Sedláčkovot „Hrady, zámky a tvrze české“, jehož
poslední část bude věnována okolí města Prahy.
Odborné kruhy neméně vysoko cení jeho druheu
velikou prácí: „Úplný místopisný slovník král. Če-
ského“ a jiná důležitá jeho vědecká díla. Velkolepé
tyto knihy započaté i dokončené bez spolupracov-
níků, zjednávají jubilantu čestné místo v dějinách
české vědy historické, jakož i trvalou vděčnost
celého národa. — Rovněž Ervín Špindler. sta-
rosta města Roudnice, býv. poslanec na sněmu král.
Schrötter
Mudra
Steidl
doktor
Augustin Sedláček
Špind
Sedláčkovot
Špindler
Čechy
Praha
Roudnice
Praesidium rada město
29
article
Českého i na radě říšské, zasloužilý český spiso-
vatel, žurnalista a básník, dosáhl věku 70 let. Ve-
liké zásluhy jeho o povznesení Podřipska i české
samosprávy za doby dlouholetého jeho působenív
životě veřejném, jsou všeobecně známy a oceňo-
vány, stejně jako obětavá jeho činnost politická.
Vedle tohoto veřejného působení miloval Ervin
Špindler i krásnou literaturu českou, a sám jsa
nadaným básníkem, obohatil naše písemnictví plo-
dy vlastními i cennými překlady básníků cizích.
Oběma zasloužilým jubilantům byla vyslovena hlu-
boká vděčnost za jejich neocenitelnou práci pro
vlast a národ a blahopřáno k vzácnému jejich ju-
bileu. — Slib povinností měšťanských složil p. Vejt.
Balvín, majitel pekařského závodu v Praze. —
Stavební úřad vypracoval návrh na zužitkování
ohrady Schwarzenbergovy mezi Kampou a domem
čp. 111-III., a usneseno konati o tom komisi místní
Komise technická jest toho názoru, aby se zde ne-
povolovaly ohrady, nýbrž celá prostora osila trá-
vou. — Anděle Fialkové povolena stavba čtyř-
patrového domu na nároží ulic Plynární a Jero-
nýmovy v Praze-VII. a Gust. Dubskému stavba
1patrového domu u Bruské brány v Praze-IV. —
K žádosti Jednoty úřadních sluhů, která domáhala
se toho, aby služebního oděvu nebylo na úkor eti
celého stavu zneužíváno, bylo usneseno, zakázati
nošení uniforem sluhovských při jakýchkoli výko-
nech mimoúřadních. — Ředitelství pošt a telegraíe
Špindler
Vít
Balvín
Schwarzenbergův
Anděl Fialka
Gusta
Bruská
Praha
Kampa