ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 a6ad9870-8f16-11dd-9b6d-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 31 celkem · entity: place 92, person 60, work 2, org 8
1 masthead
Ročník padesátý třetí.
2 masthead
V Praze, v sobotu 30. srpna 1913.
Praha
3 masthead
Číslo 238.
4 article
mrannl avečerní ilety předplácí se V Praze v administrasi sa měsle. na dtvrt jsta .. .. 8 K =b s dvoji donáškon a mbsle. rista . . . 7 k es ve fliálkách „ K so u sa měsle Poštou. a mněsle. erieth : . . : B k eo s dvojí zásilkou s mněsl Dnešní číslo pro Prahu jest o a, s přílohou pro venkov o 12 stranách.
Praha
5 article Mezi Vídní a Berlínem.
Mezi Vídní a Berlínem. Bukurešťský mír se už reviduje toliko v německých novinách. Tam se ještě leda- cos objeví, co prý rakouský zahraniční úřad podnikl nebo ještě podniká ve prospěch nešťastného Bulharska, a různými těmi zprávami hledí se zmenšiti ona část viny na národní pohromě, kterou v Sofiji dávají vedle sebe samých také těm, kdo je svým vystoupením proti ruskému sprostředková- ní k válce svedli. Pro všecky ostatní státy je bukurešťský mír hotovou a uznanou věcí. Vyjednávání, které teď velmoci společně vedou s Tureckem, netýká se bukurešťské- ho, nýbrž londýnského míru, který turecká armáda porušila. Jest obava, že ani zde nepochodí ubohé Bulharsko o mnoho lépe. než jak se už věci samy utvářily, že ztratí definitivně Drinopol i Lozengrad, které ho stály tolik krve, a že tak odmítnutí ru- ského sprostředkování zaplatí ještě mno- hem krutěji, než myslili jeho bývalí spojenci. Každým způsobem ukazuje se bukurešťský mír mnohem trvalejším než mír londýnský. ačkoliv ho nedělala konference velvyslan- ců, nýbrž válčící státy samy, a ačkoliv v Londýně byla Evropa alespoň na konec svorna, kdežto v Bukurešti ne.
Vídeň Berlín Bulharsko Turecko Drinopol Londýn Evropa Bukurešť
6 article
Nad tím, co následovalo po sjednání bukurešťského míru, nepřestaly se ještě z Vídně ozývati naříkavé hlasy. Historik Friedjung, jenž s úspěchem zajisté větším, než měl v dějinách srbských, vylíčil dějiny rakousko-pruského boje o panství v Něme- cku, dočkal se ještě nového boje mezi Rakouskem a Německem. Nazývá ho pou- hým rozladěním, ale je to přec jen boj. který Německo nevede sice vojáky, ale za to svými diplomaty a obchodníky, kteří na úkor Rakouska usilují o přízeň balkán- ských národů. Císař Vilém dobře věděl, co dělá, když demonstrativně prohlásil, že uznává bukurešťský mír. V Athénách,v Bělehradě i v Cetyni bylo to vděčně při- jato, a německá ústa budou tam nadále nejenom odmítati zodpovědnost za rakou- ského spojence, nýbrž odvolají se na to, že berlínská politika jde svou samostatnou, Srbům a Řekům příznivější cestou. Za rok to poznáme na číslicích jejich importu.
Friedjung Vilém Srba Řek Vídeň Nout Rakousko Německo Atény Bělehrad
7 article
Friedjung zůstává tím slepým nepříte- lem Srbů, jakým se osvědčil až do zná- mého pokoření, které mu způsobíly pod- vržené dokumenty, o něž opíral svoje ob- vinění rakouských Chorvatů a Srbů. Při- pouští sice, že říšsko-německé listy říkají věc rozumnou, když radí Rakousku, aby se se Srbskem vzhledem ke svým Jihoslo- vanům smířilo, ale přece to nechce — snad právě proto, že je to rozumné. Pro něho jest příkazem sebezachování Rakou- ska, aby se proti Srbům a jejich nárokům a plánům spojilo s Bulhary. Nedbaje toho. že Vídeň a Pešť nedovedly Srby ani získati, ani oslabiti, nedbaje, že první velká fi- nanční transakce Bulharska po válce platila Francii, vidí v něm příštího spojence Ra- kouska proti ostatnímu Balkánu. Ale současně vidí už také nový spor s Něme- ckem, čili, jak velmi eufemisticky říká, nutnost, aby se oba státy pevně dohodlyo svém postupu vůči Bulharsku a Turecku. Ve Vídni chtějí prý podporovati Bulhary. sle ovšem také vědí, že německá politika vzhledem k důležitosti asijské železniční sítě, plánům Francie na Syrii a Ruska na Armenii stojí před nejobtížnějšími problé- my a chce především vůči Turecku státi dobrém, ano přátelském poměru. Nezbývá tedy, než hledati kompromis. Smíří-li se
Friedjung Srba Chorvat Bulhar Rakousko Srbsko Vídeň Pešť Bulharsko Francie Balkán Turecko Sýrie Rusko Armenia
8 article
Turecko s Bulharskem a zmizí-li drinopol- ská otázka na dohlednou dobu s denního pořádku, musí býti úkolem obou spojenců, aby mezi Bulharskem a Tureckem upravili snesitelný a uspokojivý poměr. Pak také přestane diference mezi Vídní a Berlínem. A což, když se to nepodaří? Pro to existuje z poslední doby několik nefalšova- ných dokumentů, které Friedjung trpce připomíná. Kdykoliv prý za poslední kri- se ve Vídni něco určitého chtěli, napo- menuli je z Berlína k mírnosti anebo mezi nimi a Řuskem „sprostředkovali“. Hned na počátku se stala chyba, že ve Vídni iv Berlíně „podlehli dojmu“ ruské mobilisace. Císař Vilém vyložil rakouskému následníku v Springe, že jest jeho povinností, zabrániti válce mezi Rakouskem a Ruskem, ve Vídn couvli, a výsledkem byla resignace na No- vopazarsko, obmezení Albanie a postoupen Soluna Řekům, místo aby se stal svobod- ným přístavem.
Friedjung Vilém Řek Turecko Bulharsko Vídeň Berlín Rakousko Rusko Albánie
9 article
Německo šlo tedy sice svou cestou. ale prokázalo tím mimoděk Rakousku přece jenom službu, neboť zabránilo válce. jejíž příčiny by nikdo nechápal a konce nedovedl odhadnout. Může však přijíti chvíle, kdy odchýlení německé politiky nebude míti pro Rakousko následky tak mírné. Poněvadž základem německé poli- tiky jsou zájmy země, kdežto základem rakouské německo-rakouský spolek, může se Rakousko ocitnouti na novo a za okol- ností nebezpečnějších v isolaci, do které je uvedl bukurešťský mír. Hospodářsky říds se Německo beztoho zásadou Bismarko- vou, že dobrý politický poměr nevylučuje hospodářské soupeřství, a dělá nám na Balkáně vesele konkurenci. Při nejbližší příležitosti může se k tomu však připojiti i konkurence politická. V Berlíně vědí, že se mohou na Rakousko spolehnouti při svých plánech v Malé Asii, ačkoliv neni důvodu, proč by se Rakousko, které tam vůbec nemá politických zájmů a musísi hleděti jen Balkánu, stavělo už předem jim po bok. Dokud to však budou vědět, mo- hou si vůči Vídni dovolit ještě mnohem více než nějaký ten císařský telegram.
Německo Rakousko Balkán Berlín Asie Vídeň Bismarcova
10 article Po uzavření míru.
Po uzavření míru. „Köln. Ztg.“ proti Friedjungovi. M. Z Kolína n. R., 29. srpna. (Zvláštní telegr. »Nár. Listů«) K článkům Friedjungo- vým o rozporech v minění Rakouska a Ně- mecka ve věcech balkanských sděluje ber- linský korespondent »Köln. Ztg.«, že byly úplně již uklizeny a že vůdčí kruhy vídeň- ské považují záležitost onu za vyřízenou. Proto jak ve Vídni tak v Berlíně pohlíží se na dodatečné rozebírání této aféry tiskem jako na věc bezúčelnou. Jen krátkozrac politikové prý by mohli tvrditi, že mezi Rakouskem a Bulharskem nemůže býti přá- telský poměr. Zlepšení poměru mezí Tureckem a Bulhar- skem. M. Z Kolína n. R., 29. srpna. (Zvl. telegr „N. L.“) Dle berlínské depeše „Köln. Ztgu. je patrno pokračující zlepšení poměru mez Bulharskem a Tureckem. S obou stran jeví se snaha na vytýčení přibližné pohraniční čáry aby zabráněno bylo dalším vojenským kon- fliktům. Turecko nechce se vzdáti panství nad tratí Drinopol-Cařihrad, ani v oné části na pravém břehu Marice. Srbská ministerská krise. Z Bělehradu, 29.srpna. Valný výbor staro- radikální strany zabýval se v dnešní schůzi řešením ministerské krise, která domněle pro- pukla, ač byla dementována. Proslýchá se, že
Köln Friedjung Friedjungo Bulhar Marika Kolín Rakousko Vídeň Berlín Bulharsko Turecko Drinopol Cařihrad Bělehrad
11 article
krise nejpozději do zítřka bude rozřešena tak že kabinet do staré skupštiny zůstane v úřadě Dohoda o finančním bojkotu Turecka? Z Vídně, 29. srpna. Ve zdejších diploma- tických kruzích se ujišťuje, že v záležitosti finančního bojkotu Turecka zjednána byla již mezi velmocemi dohoda. Makedonsko-bulharská deputace do Petro- hradu. Z Vídně, 29. srpna. Makedonsko-bulhar- ská deputace, dr. Beljanov, Gogov a bývalý posl. Pavlov, která se v posledních dnech zdržovala ve Vidni, odjela dnes večer do Petrohradu. Dovolený průjezd Dardanellamí pro řecké lodí. Z Cařihradu, 29. srpna. (K. k.) Porta dala dnes úřadům v Dardanellách rozkaz aby propustily ve dne i v noci všechny ře- cké lodi, které přijíždějí z Archipelu nebo Černého moře, pod podmínkou, že za plavby Dardanellami vyvěsí řeckou vlajku a neza- staví se v žádném tureckém přístavu.
doktor Beljanov Gogov Port Turecko Vídeň Pavlov Petrohrad Cařihrad Petrahrad Černý moře
12 title
Politický přehled.
13 article Země české.
Země české. Německá akce protí knížetí Thunovi. Z německých kruhů v Čechách (od J. Ex dra. Schreinera) sděluje se „N. Fr. Presse“ že všichní Němci v Čechách proniknuti jsou žádostí, aby místodržitel kníže Thun co nej- dříve jen možno byl ze svého úřadu odvolán. poněvadž prý podal důkaz, že není s to, aby přivodil vyrovnání mezi oběma národy v če- chách a tím také úlohu, se kterou do Prahy poslán, nerozřešil. Německé stížnosti týkaji se také několika úřadníků pražského místo- držitelství, v první řadě prý přednosty presi- diální kanceláře bar. Brauna, kterýž prý jest vyslovený národní Čech a druhdy k naléhán dra. Kramáře na tote důležité místo povolán. i udržuje na něm nejtěsnější styky s českými vůdci. Vedle něho jest prý také místodržitel- ský vicepresident Vojáček česky smýšlejíe úřadník. Kdežto prý oba jsou v českém smy- slu činni, jest prý místodržitelský presideno ryt. Herget, „který počítán jest za Němce“ pravý německý úřadník v tom smyslu, že jes nacionálně úplně zdrželiv. Činí se mu výtky že se„dal nalézti ochotným“, aby opatřen místodržitele, „proti Němcům směřující“, svým jménem kryl. Kníže Thun hájil totiž názor, že není žádných němuckých nebo českých úřad- níků v rakouské státní službě, nýbrž jenon státní úřadníci. Že tuto vůdčí větu už sám ne- zachovává, prokázáno oficiálně složením správní komise. Nyní prý, jak se zdá, zní zá- sada knížete Thuna: „J sou jenom češt a státní úřadníci.
Thun Němec Braun Vojáček Herget Čechy Praha
14 article
Kniže Thun ovšem nečítá k cílům své cti- žádosti býti exekutivným orgánem německého Volksratu v Čechách, přednosta presidiální kanceláře Vojáček i vlcepresident bar. Braun nenáležejí k dodavatelům Tittovy prostřed- kovatelny míst v Třebenicích, aniž ke kore- spondentům bývalého staročeského zemana. který rozlišuje veškeré státní úřadnictvo Čechách na dvě kategorie, z nichž první se- stává z ochotných agentů vedlejší vlády v Če- chách, a druhá skládá se ze státních úřadníků českého původu. Požadavek odvolání místodržitele knížete Thuna pojat byl, jak sdělila naše včerejší ve- černí depeše, také do resoluce německého Na- tionalverbandu ve formě poněkud omalenějš než jaká schválena byla v Chomutově, a sice slovy, že osobnost místodržitele jest od Něm- ců přímo označována za překážku uspořádán poměrů v Čechách. Tento kus manifestac německého souručenství jest implicite i ex- plicite kusem vyrovnacího německého pod- vodu, tak trefně včera v „Union“ vystiženého. Kníže Thun není totiž překážkou vyrovnání v Čechách a jestliže chce Nationalverban svou resolucí říci, že Němci po odvolání ny- nějšího místodržitele stanou se přístupnějš pořádku v Čechách, je to stejně vyložená a vědomá nepravda. Vedle německého stano- viska k volební opravě a pořadu jejího pro- vedení jest požadavek odvolání místodržitele novým německým zámotkem ke stížení vyrov- nacích jednání v Čechách v novém jich vydáni podzimním, k jehož zmaru již nyní kladou ně- mečtí intrikáni podkopy svými do zásoby ko- mandovanými justamenty. K. H. Woli o resoluci německého National- verbandu.
Braun Tittův Thun Němec Woli Čechy Třebenice Chomutov Německo Vojáček
15 article
Posl. K. H. Wolf vycítil velmi dobře, jaký prostor dělí včerejší resoluci německého Na ticnaiverbandu od chomutovského usnesení, vy- zývajícího Verband k okamžitému zaujetí opo- síčního stanoviska s pohrůžkou, neučiní-l tak, že vstoupí němečtí poslanci z Čech ze svazu do oposice sami. V rozmluvě se zpravo- dajem „Bohemie“ prohlásil, že v resoluci soli- darita všech Němců projevila se způsobem imponujícím. K. H. Wolf myslí, že oposiční postavení Naticnalverbandu proti vládě dá se samozřejmě z jeho resoluce vyvoditi, ačkol se v celém jejím znění slovo „o po- sice“ nevyskytuje. Závěrečná její věta však, kde se poukazuje na nejkrajnější důsled- ky, vyslovuje, že Nationalverband jest od- hodlán podporovati taktiku, kterou Němci z Čech ku podpoře svých požadavků budou pokládati za nutnou. Z odpovědí předsedy ministerstva na naše stížnosti a námitky — pravil Wolf — nabyl jsem poznání, že vláda ne- má v úmyslu vyhověti všem našim požadavkům a že dle všeho, bude- me-li míti před sebouještě toto mi- nisterstvo, stane se oposice pří- rozenou nutností. Němečtí agrárníci z Čech o společném po- stupu.
Posl Wolf Němec Čechy Bohemia
16 article
Podle včerejší „Reichspost“ jsou prý ně mečti pokroko-agrárníci odhodlání při všen svém souhlasu se souručenstvím nevzdávat se svého samostatného úsudku a do jisté míry jíti svou vlastní cestou. Již prý v poslední konferenci s předsedou ministerstva prosví talo, že zodpovědní vůdcové německé politiky v Čechách nemohou se ubrániti dojmu, že s šlo v Chomutově příliš daleko že usnésené zde směrnice svým tvrdým ostřímnemohou býti bez- odmínečně rozhodujícími pr Jalší postup Němcůre Jest prý přece jen příliš žádáno, že musí být dříve kn. Thunpovalen, než od Něm- ců může býti očekáváno, že se s Čechy posadí k vyrovnacímu jednání. Právě tak by mohl Češi žádati, aby dříve povalen byl hr. Stürgkh anebo Hochenburger. Také se správní komis zemskou jsou němečtí agrárníci spokojeni nutno prý ji považovati zrovna za spasitel z finanční bídy. Na konec usneseno prý zůstati sice v Verbandu, ale politiku jeho spoluprovozovat toliko prý až po reálně-politické meze i př všech usneseních dbáti zralé rozvahy. Na po pud Schreinerův zahájeny budou porady agrárníků s ministrem Hochenburgerem. Nový spor mezi německými poslancí a Volks ratem. Na schůzi poslanců německého sdružen z Čech referoval posl. Pacher o dopisu Volks- ratu, žádajícího, aby sdružení říšských poslan- ců německých z Čech zahájilo přípravné prá- ce ke svolání velkého německého Volkstagu za účelem závazných usnesení pro německé účastníky ve vyrovnacím jednání. Téměř vši- chni poslanci sdružení vyslovili prý se prot takovému Volkstagu, poněvadž není žádných
Čech Stürgkh Hochenburger Schreinerův Pacher Čechy Chomutov Německo sdružený říšský Klan
17 article
V drobném prodejle ranní číslo o sobě . vočerní na l Ve fliálkách na venkov ranní čislo . . . . . l0b vočerní . . . . . . . . 5h Inaeráts plati se hotově napřed Předplnceni a inserty přijímá administrace v Harianské ul., s Tam nacházeji se téš ředakce, tiakárna a sxpedíne „Národních Llstů“ Rukopisy se nevraceii
Harianský ulice Tama národní Llstus
18 article
důvodů, aby po schůzi Nationalverbandu byl německý lid v Čechách dožadován o nějaké votum. Až v příležité době, kdyby se situace změnila, mohl by prý svolán býti takový sjezd, o jehož sídle není ještě dohody. Jak vi- dět, pánové netroufají si předstoupit před tvář Tittovu, který bude ovšem připověděného mu a usneseného Volkstagu hájiti jako lev.
Tittův Čechy
19 article
Ze Slezska.
Slezsko
20 article
(K poměru česko-polskému. — Obec- ní volby v Kylešovicích. — Školská historie z Petřvaldu.) Školským bojům na česko-polském rozhraní. jak se zdá, ještě dlouho nebude konec. Trvá tu dále na obou stranách ještě několik nesplněných požadavků, které čas od času ohrožují klidné sou- žití českého občanstva s polským. Nechceme upí- rati, že by polské požadavky veskrze nebyly oprávněné. Avšak nutno přece také uvažovati o tom, jestli splnění i oprávněných požadavků není ohroženo nevčasným jich rozvitím. Poláci na Slezsku v poslední době dali opět několik příčin ke stížnostem. V Těšíně jejich Macierz Szkolna odepřela nám propůjčení místnosti k jazykovým kursům pro české děti, jež jsou z nedostatku škol českých nuceny navštěvovati školy německé, ač na české straně dokonce byla ochota platiti i nájemné. V Záblatí podnikány systematické útoky na če- skou školu, již beztak ubíjí dostatečně renegát nadučitel Adámek. V Porembě Poláci vyštvali ze služeb bratrské pokladny českého lékaře dra. Frenela a denuncovali zde z národní práce inž.
Polák Adámek Kylešovice Petřvald Slezsko Těšín Záblatí národní práce Ing
21 article
Kuču, v Dombrové odmítli nám povoliti novou paralelku při české škole, ač její oprávněnost ni- kdo nemůže popírati, v Rychvaldě dalo obecní zastupitelstvo polské prováděti soupis školou po- vinných dětí jen polskými učiteli, kteří na rodiče vykonávali nátlak, českému školství krajně nepří- znivý. Nad to všichni ti, kdož ze závodních za- městnanců projevili úmysl dáti děti do českých škol, vystaveni byli nátlaku svých nadřízených, čímž jest dostatečně prokázána spojitost mezi pol- skou radnicí a závodními násilníky. To všechno jsou drobné události, které sice nevzruší, ale jistě roztrpčí, a které jsou pak příčinou toho, že I lidé, kteří nejsou zásadními odpůrci shody česko-pol- ské, neujmou se polských požadavků, poněvadž cítí, že tímto polským postupem jejich posice proti radikálnějším směrům jest podstatně sesla- bena. Polský tisk tuto samozřejmou věc jakoby nechápal, a když pak požadavkům jim vytýčeným se nevyhoví, útočí a poškozuje svou vlastní věc až běda. Nejnověji jest to zase viděti na Orlové, kdež zamitnut obecním zastupitelstvem požadavek druhé polské školy a kdež nařízen soupis školou povinných dětí bez přibrání polských důvěrníků. Tedy nestalo se zde nic jiného, než co Poláci dříve provedli v sousedním Rychvaldě proti nám, a pře- ce na polské straně nehorázný křik. Proč polský tisk nepůsobil na polský obecní výbor rychvald- ský, aby ustal ve svém protičeském postupování? či co je v Rychvaldě dobré, to má být v Orlové špalným? Anebo má právo na ochranu jen polská menšina v Orlové, česká v Rychvaldě nikoliv To jsou otázky, které vesměs zasluhují, aby se na ně odpovědělo, zde opět může býti řeč o ne- popsaném listu, na nějž je Polákům volno napsati své požadavky v předpokladu, že totéž, co rekla- mují pro sebe, jsou ochotni poskylnouti i nám.
Ted Polák Rychvald Orlová
22 article
To je jedině východisko z ustavičných třenic, na něž s české strany se poukazuje při každé příleži- tosti. A není naší vinou, že Poláci mají pro námi navrhované řešení tak málo porozumění. Při obecních volbách v Kylešovicích u Opavy. o nichž zmínili jsme se předešle, zvoleni byli ve- směs dobří čeští kandidáti. Německé nebezpečí. avisovaně se strany klerikálního „Našeho Šlez- ska“, ukázalo se býti pouhým volebním trikem. pochopitelným tím, že kandidáti této strany ocitli se v menšině. Brněnské „Lidové Noviny“ ve své zprávě o kylešovických volbách akcentují pokro- kovost nově zvolených členů výboru. Více ještě nutno ovšem požadovati rozvážnost a upřímné ná- rodní smýšlení. Ve slezských obcích vůbec a v Ky- lešovicích tím méně jest místo pro nějaký stran- nicko-politický postup obecního výboru. V těchto dnech ukončen byl v Petřvaldě boj o třetí českou školu, jejíž historie stojí za zazna- menání. Při jedné ze škol stávajících trvaly po mnoho let paralelky, jež během doby staly se de- finitivními a tu uložila zemská školní rada obec- nímu výboru, aby pro tyto paralelky vystavěna byla samostatná školní budova. Se stavbou zapo- čato, ale než byla ukončena, padl. renegálský obecní výbor a nový výbor, český, odhlasoval, aby nová škola byla českou. To se ovšem nehodilo do krámu zemské školní radě, jež odmííla vyho- větí žádosti místní školní rady a obecního výboru v příčině zřízení samostatné školy, poněvadž prý neexistuje větší počet definitivních tříd, ač sama existujíci paralelky po osmi- až desítiletém trvání za takové prohlásila. Nové stanovisko zemské
Polák Kylešovice Opava Ka Petřvald obecní výbor
23 title
FEUILLETON.
24 article Události literární.
Události literární. V Paříži, 27. srpna. V polovici minulého týdne zemřel ve svém navojském zátiší, kam zajížděl každého roku si odpočinouti, Emile Ollivier, a jím odchází Francii osobnost, jíž osud přidělil svrchované tragickou roli života. Ten, jenž svými schop- nostmi, svým velikým nadáním řečníka a po- litika byl přímo určen zaujímati v historii ná- roda význačné místo, byl nucen uchýliti sev ústraní po prvních svých činech a po dlouhou dobu téměř půl století tlumiti svůj tempera- ment a své vlohy, vězniti se v obhajování kro- ků a slov, o jejichž správnosti nebylo možno přesvědčiti, a hledati úspěchy na poli zcela odlehlém politické tribuně. Stařec osmaosm- desátiletý zůstal pro celý život ministrem dru- hého císařství a onen velký politický přerod Francie nedovedl zasáhnouti jeho nitro, ba spíše v něm oživoval a v neústupnost sílil ony myšlenky, jimiž budoval svůj politický pro- gram, když 2. ledna 1870 jej Napoleon III. po- věřil sestavením ministerstva, 44letého muže. jenž, jak ve svém úřadu prefekta, tak zejmé- na jako poslanec, zprvu oposiční, později blíz- ký straně vládní, vzbuzoval obdiv a svrchova- nou důvěru. Ale tragický rok a národní kata- strofa francouzsko-německé války přivodily jeho brzký pád a Ollivier byl od té doby, po celých 43 let, pro politiku mrtev, zejména když jeho nové pokusy při volbách poslane- ckých se potkaly dvakráte s nezdarem.
Ollivier Napoleon Paříž Francie
25 article
Politická historie Francie v něm ztratila jen episodní liguru, jež zůstala pohřbena pod tíhou tragedie Sedanu, jak neúprosná přísnost dějin tomu chtěla. Zatím co život země se brai jiným směrem, nežli jak si přál poslední mini- sterský předseda Napoleonův, zatím co třet republika přejala dědictví liberálního císař- ství, uchýlil se Ollivier na pole literární. Ještě před válkou byl zvolen členem Akademie po Lamartineovi. Avšak nikdy nedošlo k jeho cficielnímu přijetí, neboť komise se zdráhala schváliti jeho vstupní řeč, v níž polemicky ve- lebil císaře, a Ollivier nepřistoupil na žádnou změnu. Teprve po desítiletích dostávalo se, ač velmi zřídka, jako na příklad roku 1901 při vstupu Faguetově do Akademie, vznešenému posluchačstvu pod kupolí požitku z řečnické- ho umění starého pána, u něhož věk nikterak neoslabil mohutnost slova ani neutlumil ho- roucnost obdivu nebo útočnost odmítání, pro- půjčuje nad to klasický klid a resignací vště- povanou vyrovnanost jeho myšlenkové i řeč- nické formě.
Napoleonův Faguetův Francie Sedan
26 article
Jeho literární činnost ukončená pouze smrtí a nikoliv pokročilostí věku, neboť ještě poslední číslo Revue des deux Mondes přine- slo jeho příspěvek, jest rozsáhlá řada prací obírajících se většinou současnou historií, ve- dle menších děl odborně právnických a vedle několika spisů, zasahujících v obor uměnía dokumentujících onu krásnou pospolitost po- litiky nebo vědy a umění, které se stává ne- postrádatelnou živnou složkou v životě vzdě- laného Francouze. V řadě děl politické histo- rie současné, v níž tvoří sedmnáctisvazkové „Liberální císařství“ hlavní osu, snažil se ospravedlniti svou politiku, tak prudce a příš- ně kritisovanou a napadenou jeho protivníky a dnes stále a znovu ještě jitřící nesmířitelně diskusi, jak se jevilo právě v některých ne- krolozích. Ale slova sebe výmluvnější a argu- mentace sebe důmyslnější nedovedly odčiniti a ospravedlniti ohromné, drtivé události tra- gického roku. A v těchto obhajobách vlastní politiky a politiky konce císařství desetkrá
Francouz
27 article
a dvacetkrát se vrací, aby vysvětlil a omluvi neprozřetelné slovo, jež v polemické atmos- féře sněmovny tehdy pronesl, řka, že on jeho ministerští soudruzí přijímají „s lehkým srdcem“ zodpovědnost, jež pro ně začíná vy- povězením války. Ollivier celý život trpěl tím. to neopatrným přeřeknutím a bylo marno sna- žit se ať už filologickými nebo jakýmikoliv jinými vývody přesvědčiti o možnosti a opráv- něnosti tohoto výrazu ty, kteří v něm našli proti němu bezpečnou zbraň. Jest zajisté mnoho truchlivého v tomto boji Ollivierově, jenž nemohl vésti nikdy k ví- tězství, neboť tak těžce neústupná a tak ne- přesvědčitelná se stala doba, jež následovaln po jeho pádu; jest tolik smutné a nehospo- dárné marnosti v jeho věrném zápase za ne- časové politické cíle a politické omyly.A jest tolik obdivuhodného v tomto starci, jenž uchovává si do posledních chvil svého vyso- kého věku duševní pružnost a onu krásnou mužnost jít. Byl dobrým Francouzem, nebol příslušníci tohoto „národa úpadku“, ti rozumní požívači světských rozkoší i střízliví asketové pracoven, neznají, skutečně neznají a neuzná- vají onoho pensistického lenivění, jaké se zdá býti jinde účelem života. Jejich ctižádostía přesvědčením jest, býti bojovníkem do posled- ního dechu. Zdá se, jakoby pokládali za pod- lehnutí a prohru, stávati se veteránem. Od- chod z úřadu, vybavení se z pout politického života znamená pro ně pouze změnu rolí a ona neutuchající bystrost ducha a nepokojná těkavost sil se znovu jinde uplatňuje. Je to zajistě jedna z nejhezčích vlastností této prý úpadkové ragy. Mluvím-li o jednom starci, jenž — mimo- chodem řečeno — byl z nejoddanějších wagne- rovců za zdejších bojů proti Wagnerovi, jehož byl ostatně švakrem jakožto muž dcery Lisz tovy, není daleko vzpomenouti druhého staři-
Francouz Wagner
28 article
čkého Francouze. Ale kdežto život Ollivierův byl tragedií, jest život Jindřicha Fabra pro- stičkou idyllou, a zatím co historik druhého císařství naplňoval mysl svou bojem lidí s lid- mi, jejich rozpory a nenávistmi, žil jihofran- couzský přírodozpytec odvrácen od lidí drobný svět svých broučků. J. H. Fabre zůstal vlastně zcela zapome- nut na svých stanicích profesora přírodovědy v Ajacciu, Carpentrasu a Avignonu i ve svén samotářském útulku v Sérignanu. Kdo stara se o venkovského učence, jenž nikdy nemě ani vůle, ani odvahy prodírati se davy paříž- ských ctižádostivců a smířiti se s každým pro- středkem, jímž možno dosáhnouti výhodné posice. Jen čas od času se ohlašoval svým knihami, kde zaznamenával milou a pěknou formou vypravovatele svá pozorování z říše hmyzu. Teprvz loni byl vzbouřen pojednou li- terární svět francouzský ve prospěch staři- čkého broučkaře z Provence a ochotná a na- dšená péra líčila nevděčnost národa a nespra- vedlivost zapomenutí. Uvádělo se, že jest křivdou, nedostalo-li se Fabrovi universitni stolice a laboratoře, kde by byl mohl svo- bodně se oddati svým pracím, mluvilo se o smutném osudu jeho obdivuhodných sbírek eklamovalo se pro něho nejen místo v Insti- tutu, ale hlavně Nobelova cena. Zůstalo při dobrých slovech ve všech těchto případech.
Francouz Ollivierův Fabr Nobelův Ajaccio Carpentras Avignon Provence Inst
29 article
Sérignan se však stával poutnickým místem Fabrových ctitelů a stařičký přírodovědec, je- hož živé oči ostře kontrastují s mdlou a vě- kem rozbrázděnou tváří, s odevzdanosti a ně- mým klidem přijímal jednotlivce i průvody poslouchal výmluvné řečníky a slavnostn verše, pokyvoval nad odevzdanými mu adre- sami a diplomy a všechno to byl vlastně jiný svět pro něho, než v jaký upoutal na celý ži- vot svou mysl. A nedávno příšel ještě epilo k onomu nadšení, jež se zvedlo poslední do- bou kolem Fabrova jména. Francie chtěla splatiti úctu, již dluhuje nejen učenci, ale ze- jména literátu, který uvedl v její slovesnost klasickou formou nový genre a jehož literární práce a zejména „Vzpomínky z říše hmyzu“, vždy prodchnuté jímavou osobní ušlechtilostí. budou vždycky nevyčerpatelnou studnicí vě- Letos počátkem tohoto měsíce dostalo se sérignanskému samotáři oné pocty, které se těšil ve Francii dosud jen Camille Saint-Saěns a Mistral, Fabrův provencalský krajan a od- daný přítel. V nádvoří avignonské koleje po- stavena byla jeho socha a při slavnosti, jež byla uspořádána, promluvil ministr Thierry jménem vlády k učenci, jenž byl dříve znám a vážen v Německu, než ve své vlasti, slova, která nebyla vlastně slavnostní řečí, ale která byla spontánním a upřímným projevem vděč- nosti a přátelství, jež víží mladší generace k onomu šlechetnému a učenému starci.
Fabrův Saěns Mistral Thierry Francie Camilla Německo
30 article
Nic neděje se v literatuře v těchto hor- kých letních dnech. Aspoň Paříž literární, zdá se, že neexistuje. Knihkupecký trh pro- dělává svou nejtišší saisonu, a objeví-li se ně- které novinky, jsou to díla, jimž každé opo- ždění by ubralo časovosti. Poslední válka stvořila celou literaturu tohoto druhu. Ale literáti, kteří se rozjeli na venkov a do světa a z nichž Anatol France podržuje rekordv cestovatelství, vzlétaje na Zeppelinech k ne- beským výšinám, kamž jeho kolegové si trou- fají dosud pouze na pegassech, připravují. uniknuvše rušivému hluku Paříže s jejími plet- kami, žárlivostmi a zápasy, novou saisonu, jek bývá vždycky slibná, pokud možno věřiti an- ketám o tom, co kdo chystá, jež pro vyplněr místa v létě zavedly některé literární denníky Rudolf Kepl.
Kepl Paříž Anatol Franca