1
masthead
30. srpna 1913. Číslo 238.
2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
4
article
Národní hospodár.
Národní hospodár.
JUDr. OTAKAR SEVČm
JUDr
Otakar SEVČ
5
article
Výdělečná práce dětí
v Rakousku.
Výdělečná práce dětí
v Rakousku.
III.
Důležitým činitelem jest též poměr po-
hlaví. Z úhrnného počtu 148.368 školních
dětí, jichž poměry pracovní a výdělečné byly
zkoumány a v tabulkách přehledně vyjádřeny
bylo 78.098 (52.65) hochů a 70.270 (47.49%
děvčat.
O rozdělení dětských pracovních sil dle
pohlaví na jednotlivé kategorie pracovní čin-
nosti podává instruktivní přehled následující
tabulka:
Počet
Hochů-
Děvčat
Kategorie
nátc absol. v % absol. v
pracoví:
1. Domácnost. 27.263 8.654 31.7 18.609 69.
2. Zemědělství 35.363 25.956 73.4 9.407 26
3. Průmysl . . 15.521 8.563 55.2 6.958 44.8
4. Hostinství . 880 676 76.8 204 23
5. Obchod a
doprava . . 1.379 896 65.0 483 35.
6. Posilky . . 1.908 1.352 70 9 556 29.
7. Jinaké za-
405 323 798 82 20
městnání.
8. Kombinace
několika za-
městnání. . 65.619 31.678 48.2 33.971 51-9
Rakousko
6
article
Úhrnem . . 148.368 78.098 52.6 70.270 47.
Pokud se týče kombinaci několika za-
městnání, převažuje v některých rozhodně
účast hochů (posilky a jiné [100.0], zeměděl-
ství a hostinství [92.7%] a pod.), jinde mají
převahu dívky (domácnost a průmysl [66.39]
domácnost, zemědělství a průmysl [62.1
Způsob práce, která jest dětským
pracovníkům přikázána, differuje ovšem také
dle pohlaví resp. dle fysických schopností.
Určité práce vykonávají výhradně hoši, jiné
jsou specielní domainou děvčat.
S hlediska sociálně-politického jest ne-
obyčejně důležito stanoviti stáří zamě st-
návaných síl pracovních k návště-
vě školy dosud povinných.
Z celkové sumy byla téměř pětina všech
dětí ve stáří 6, 7 a 8 let a něco přes čtvrtinu
ve stáří 9 a 10 let: tedy téměř polovina všech
zaměstnaných dítek (45.2%%) nedosáhl
dosud 11. roku — více než jedna třetina jest
ve věku mezi 11. a 12. rokem — neskončilo
tedy čtyři pětiny všech zaměstnaných dětí 13.
rok svého věku; zbývající jedna pětina připa-
dá na věk mezi 13 a 14 lety.
Není potřeba per longum et latum vyklá-
dati příčiny a následky časného zaměstnávání
dětí v ohledu hygienickém, paedagogickém,
sociálním, mravním a pod.; to jsou kardinální
poučky sociální politiky! Také není možno
stanoviti nějaké typické a charakteristické
případy, které by bylo snad možno correctis
corrigendis aplikovati na eventuality ostatní
Poměry v jednotlivých odborech pracov-
ních jsou následující:
n e
Poměry v jednotlivých odborech pracovních
jsou následujícíi
Z těch bylo v % starých
7
article
Kategorie vyšetřov.
Kategorie vyšetřov.
6—8 9—10 11—12 13—1-
25.6 29.0
31.0
14.4
1. Domácnost 27.263
10.7
8.654 29.8 31.7
27-8
hochů
18.609 23.7 27.7
32.5
16-1
děvčat
17.2 261
35.3
21.4
35.363
2. Zemědělství
22.0
36-0
16-2
25.956
hochů
19.7
9.407 19.9 270
33.4
děvčat
19.6
30.3
15 521 24.6 25.5
3. Průmysl
30.4
22 6
8.563 23.1 23.9
hochů
30-1
16.0
6958 26.4 27.5
děvčat
49-7
880 12.2
22.7
4. Hostinství
40-2
hochů
děvčat
5. Obchoda
1.379 7.3 20-7
doprava
896 7.1 19.8 38-2
34.9
hochů
483 7.6 22.6
40-8
29.0
děvěat
1.908 29.2 29.2
16.2
8.654
27.7
35.363 2
360 16
270 33.4
hoch 301
6958 26.4 27.5 děvče 497 880
40
8
article
6. Posilky
hochů 1.352 28.0 28.0 40-1
556 31.8 31.8 3-.1 14.4
děvěčat
7. Jiná zaměst-
405 8.7 25.9 38.5 26.9
nání
hochů 323— 8.1 26 6 39.3 260
děvčat 82 11.0 23.2 35.3 30-5
8. Kombinace
několika za-
městnání 65.649 15.3 26 4 37. 2 21.í.
hochů 31.678 16.2 27.6 37.1 19-1
děvčat 33.971 14.4 25.4 37.3 22.9
148.368 18.5 26.7 35.0 19.8
Celkem
hochů 78.098 18.3 26.9
dévěst 79.270 18.7 26.5 34.8 200
Dětí nejútlejšího věku — od 6 do 8 let —
uživá se nejvíce v domácností a v průmyslu
(zde plná čtvrtina), pak v zemědělství. Dět
devíti- až desetileté jsou již četněji a rozma-
nitěji zaměstnávány.
Dosti značné procento (39.9%) všech vy-
šetřovaných dětí bylo výdělečně činno
již před dovršením sedmého roku.
V domácnosti bylo to namnoze ošetřová-
ní mladších sourozenců; v zemědělstv
svěřována jim péče o drobný dobytek a drů-
bež, vybírání kamenů z polí, roztloukání hrud,
vodění potahů, kladení povřísel, česání chmele
a pod. Průmysl zaměstnává děti v tomto
věku jen pořídku v případech, kdy zapotřebí
jest útlých dětských prstíků, tak na př. nej-
četněji pletením vlasových sítěk, výrobou ni.
těných knoflíků a našíváním jich na lístky,
pletením rákosových rohožek a pod. JJinak
konstatováno ještě navlékání skleněných perlí,
třídění prutů při košíkářství, různé drobné
práce při ozdobníctví, řezbářství, kartáčnictví,
výrobě rukavic, krajkářství, Iepení papíro-
vých sáčků, výrobě umělých květin a j. v.
Poměr mezi zaměstnavatele
a zaměstnaným. Důležitým momentem
při posuzování dětské práce jest okolnost, zda
dítě takové pracuje pro své rodiče resp. čle-
ny své rodiny v širším slova smyslu nebo zda
jest ve službách cizího zaměstnavatele, nebo
konečně zda přicházejí obě eventuality sou-
časně.
děvěčat 7
35.3 30
25.4
26.7
celek
26.9 dévěst 79.270
26.5 34.8
9
article
Téměř čtyři pětiny (79.9%%) všech dětí
pracovalo výhradně pro své rodiče a
příbuzné; děvčata poměrně častěji (83.17)
než hoší (77-1%). O něco více než jedna dese-
tina (11.7%) dětí zaměstnána byla u cizího
zaměstnavatele (z čehož as 1.4% při-
padá na pěstouny), z toho 13.6% chlapců
9.6% děvčat. Zbývajících 7.5% dětí (8.45 ho-
chů a 6.5% děvčat) pracovalo střídavěu
příbuzných i u cizích. Na samostatně
Jčinné děti nepřipadá ani jedno
celé proesnta.
Doba, po kterou během roku
byli dětští pracovníci zaměstná-
váni, podlehá všelikým vlivům. Ze všech vy-
šetřovaných dětí pracovsly čtyří pětiny
(80-4%) více než 30 týdnů v roce a skoro tř
čtvrtiny (71.5%%) po všech 52 týdnů. Jen 19.69
dětí pracovalo nejvýše 30 týdnů v rocé. Děv-
čata pracovala průměrem delší dobu než hoši.
Nejdéle trvala práce v domácnosti, obchodu
a dopravě i při posilkách. Je téměř pravidlem,
že děti pracovaly po celý týden; jen asi 7.99
pracovalo 4 nebo 5 dní a 4.6%% 2 nebo 3 dny
v týdnu. Jediný den pracovalo pouze 0.6
všech dětí.
Denní doba pracovní. Doba, po
kterou děti k návštěvě školy povinné denně
pracují, určována jest celou řadou různých
okolností: poměry školními, roční dobou, vzá-
jemným střídáním se dnů všedních, nedělí a
svátků a pod., nehledíc ani k momentům čistě
individuelním, které samozřejmě padají znač-
ně na váhu.
V zimním semestru školním té-
měř tři pětiny všeho vyšetřovaného materiálu
— 59.1%% — pracovalo při normálním vyučo-
vání více než 2 hodiny denně; z toho více než
třetina (38.1%) více než 3 hodiny; 22.0%% více
než 4 hod. a 6.5 více než 6 hodin denně.
10
article
Děvčata vykazují celkově delší denní pra-
covní čas než hoší. Také poměry v jednotli-
vých kategoriích pracovních jsou různé. Nej-
kratší doby pracovní konstatovány při po-
silkách (roznášení mléka, novin, pečiva a pod.)
a ve skupině „jiná zaměstnání“: polovice vy-
šetřovaných dětí nepracovala déle než 1 ho-
dinu denně. Nepříznivější jsou již poměry při
domácích pracích, ale i zde většina děti
(52.3%) nepracovala denně více než 2 hodiny.
V ostatních kategoriích pracovních jsou po-
měry mnohem nepříznivější: více než 407
dětí pracovalo přes 3 hodiny denně a více než
25 přes 4 hodiny; 6—9% všech vyšetřova-
ných dětí pracovalo více než 6 hodin denně.
11
article
Velíce nepříznivé poměry pracovní zjiště-
ny byly při kombinacích, kde dítě successive
namnoze během téhož dne pracovalo v do-
mácnosti, zemědělství a průmyslu a pod.
V letním půlletí školním jest do-
ba pracovní podstatně delší než v semestru
zimním. Jen 23.8% dětí pracuje méně než z
hodiny denně; většina — 59.2 — pracuje
déle než 3 hodiny, z toho pak 43.2% déle než
4 hod., 17.8% déle než 6 hodin denně. Pracov-
ní denní doba hochů a děvčat nevykazujev
letě žádných větších diferencí. Také jest v let-
ním období zaměstnáno více dětí než v zimě-
zejména v zemědělství jest vzestup tento ná-
padný.
V době hlavních prázdnín, kter
trvají normálně dva měsíce, stoupá zaměst-
nanost dětských sil: 72.0% všech dětí pracuje
více než 4 hodiny denně, 53.3 déle než
hodin, 32.8 déle než 8 hodin a 13.4% déle
než 10 hodin denně.
O nedělích a svátečních dnech
nepracuje tolik dětí jako ve všední dny a také
doba pracovní jest kratší.
Značná pozornost věnována byla při ko-
naném šetření práci noční. Vzhledem ku
zvláštnostem, hygienickým i mravním, dět-
ského věku stanoven byl pojem „noci“ v roz-
měrech širších než předpisuje živnostenský
řád; za prácí noční považuje se doba od 8
hodin večer do 6 hodin ráno.
12
article
Značné procento — téměř čtvrtina —
23.7% — všech vyšetřovaných dětí zaměst-
nána byla v noci. Nejrozšířenější jest noční
práce v živnosti hostinské, kde téměř 3/2 dětí
v noci pracuje (z toho 42.5% hochů a 31.4 %
děvčat). Asi čtvrtina dětí připadá na země-
dělství a průmysl, jedna pětina na obchoda
dopravu, na posilky a ostatní zaměstnání pak
as jedna desetina. Nejřídší jest poměrně noční
práce dětí v domácnosti. Na vyskytování se
noční práce má neobyčejný vliv roční doba.
V zimním semestru pracuje v noci
as polovina všech dětí v noci vůbec zaměst-
naných; v létě stoupá tento poměr až na 3/1.
Ve všech kategoriích pracovních — s jedinou
výjimkou průmyslu — stoupá počet dětí v no-
ci pracujících v letní době; v zemědělství jest
poměr noční práce v zimě a v letě 31.1 %
99.6%, v domácnosti 59.0% : 98.9%%, v živno-
sti hostinské 49.6% : 98.6, v obchodu, do-
pravě, posilkách a jiných zaměstnáních 61-3,
86-1 a 75.5:90.0, 96.0 a 89.8%. Vprůmyslu
jest poměr opačný: v zimním semestru pra-
cuje v noci 89.6, v letní době klesá poměr
tento na 66.0
K závěru připojujeme několik cifer, na
základě jichž možno pak pronésti aspoň v ně-
kterých směrech úsudek o dětské práci.
S hlediska paedagogického významný jest
poměr týdenních hodin vyučova-
cích k hodinám pracovní m.
Při normální době vyučovací vykazovali
dětští pracovníci převážnou většinou (78.3
v zimním a 74.8 v letním semestru) návště-
vu školy v rozsahu 20—32 týdenních hodin
jen 19.3% resp. 22.7%% dětí vykazuje méně než
20 hodin návštěvy školni v týdnu. Násled-
kem protizákonného nedocháze-
ní do školy nemělo 2.4 resp. 2.59
dětí vůbec žádných hodin školn
návštěvy.
ee
13
article
Zdravotní poměry pracujících
dětí a vliv práce na jejich tělesný
vývoj. Po této stránce bylo úkolem akce
konstatovati, zda a jak trpí pracující dítě vý-
dělečnou prací na tělesném nebo duševním
svém vývoji, zůstávají-li trvalé následky za-
městnání tohoto, zejména oslabení zraku, zkři-
vení páteře, duševní poruchy a podobně.
Otázky tyto zodpovídal školní lékař, byl-
vůbec k vyšetřování přibrán, jinak učitel. Cel-
kem zpracovány byly údaje o zdravotních po-
měrech 134.268 dětí z celkového počtu 148.368
pracujících, při čemž toliko na 533 (15.2 9
školách spolupůsobili lékaři a i to jen ve zvlá-
ště nápadných případech.
Pokud se týká konečného resultátu shle-
dán byl zdravotní stav více než jed-
né pětiny (22.6%) všeho vyšetřova-
ného žactva, neuspokojivým; u
děvčat častěji (23.5%) než u hochů (21.99).
Zemědělská činnost, konaná pod
širým nebem a poskytující příležitost k těles-
nému pohybu, snížila celkový průměr na
17.3%; snad přichází v úvahu též větší resi-
stentnost, i zděděná, než na př. u průmyslo-
vého dělnictva. Horší poměr jest již při dě-
tech zaměstnaných posilkami (19.1 %%),v
obchodu a dopravě (19.8%), v živnosti
hostinské (21.9%). Nejpříznivější zdravot-
ní poměry než průměr 22.6 vykazuje za-
městnání v domácnosti (22.9%), v kom-
binaci několika kategorií pracovních
(23.9%) a různých zaměstnáních
(25.1%). Nejpovážlivější jsou poměry v prů-
myslu, kde celých 29.6 zaměstnaných dětí
utrpělo prací povážlivé újmy na zdraví.
9 škola
14
article
Ve všech odborech pracovních — mimo
zemědělství a kombinaci více pracovních ka-
tegorií — jest zdravotní stav děvčat horší než
hochů.
O vlivu výdělečné práce dětí
na duševní a mravní vývoj jeji ch
není možno podati všeobecně platný úsudek.
Pravidelně není možno konstatovati zjevný
nějaký duševní defekt, avšak celkově klesá
duševní niveau pracující mládeže, její duševní
čilost, chápavost i výkonnost. Začasté není
ani tělo vzhledem ke konané prácí dostatečně
vyživováno, což vede v mnoha případech ku
předčasnému požívání lihových nápojů. Na
vývoj schopností duševních působí rušívě na-
mnoze též jednotvárnost zaměstnání a spoje-
né s tím odvykání každé jiné duševní práci.
Také mravní výchova často trpí.
Správy některých škol referují, že pracující
žactvo navyká si a dokonce se i chlubí hru-
bým chováním, hrubě se vyjadřuje, navykási
noční toulky, jeví sklon k fintivosti i pijáctví,
demoralisuje se i v ohledu pohlavním. Nebez-
pečí toho pro mravnost sourozenců a spolu-
žáků jich jest tím velice značné. Nebezpečný
zjev tento, sesurovění dětí při výdělečném
zaměstnání vykládá se tím, že při práci dostá-
vají se ve styk s dospělými osobami morálně
nízko stojícími, zejména nejsou-li při práci
pod dohledem rodičů. Velice nepříznivě pů-
sobí též styk se zvířaty.
S mnoha stran uvádí se též, že předčasné
účastnění se dětí na hospodářském životě,
resp. záhy dětmi získaná mzda, ztěžuje úspěš-
nou výchovu dětí. Výdělek svůj spotřebují bud
úplně neb z větší částí samy, cítí se příliš
záhy samostatnými vůči rodičům i učitelům.
15
article
Mzdové a výdělkové poměry
dětí jsou velice zajímavou stránkou celé
otázky. Za dítě za mzdu pracující považováno
jest v přítomné akci každé dítě, které vyko-
návalo práce za smluvený honorář, i v tom
případě, odevzdávalo-li vykonanou práci svým
rodičům a pod. Za mzdu pracovala
více než čtvrtina (25.9%) všech pra-
cujících dětí, 26.7% hochů a 25.0%
děvčat.
Jako mzdu obdržely děti nejčastěji —
v 70.0 případů (69.0 hochů a 71.2 děvčat)
pouze peníze. Asi jedna šestina (15.9 )
dostávala jen mzdu naturální, a as
jedna sedmina, 14.1% (15.1% hochů a 12.9
děvčat), odměňována byla penězi i natu-
raliemi, buď současně neb střídavě za růz-
né pracovní výkony.
Z dětí v domácnosti zaměstnaných jen as
jedna desetina jest honorována, v zemědělství.
obchodu a dopravě jedna pětína, v průmyslu
polovina, při posiikách, hostinské živnostia
rozmanitých pracích více než tři pětiny všech
pracujících dětí.
Nutno upozorniti na některé zajímavé zje-
vy. V domácnosti jest dvakrát tolik děvčat
odměňováno, co hochů; v živnosti hostinské
70.0% hochů a jen 20.6% děvčat, v obchodu
a dopravě 24.2% hochů a 8.9% děvčat. V prů-
myslu a při posilkách jsou relativně více od-
měňována děvčata. O jiných velice zajíma-
vých detailech není možno zde pro nedostatek
místa obšírněji se zmíniti.
(Dokončení. y
16
article
Americké bursovní a tržní zprávy
Americké bursovní a tržní zprávy
(Kabelové telegramy „Národních Listá“.)
národní Listat
17
article
Peněžní bursa.
Peněžní bursa.
Z Nov. Yorku, 29. srpna. Na počátku dnešní
bursy učinilo vzestupné hnutí další pokroky, takže
část hodnot jevila vzestup kursů. Příznivě pod-
něcovaly zprávy z Londýna, jakož I očekávání
brzkého uklízení sporu s Mexikem. Zvláště získaly
tím měďové hodnoty. Kromě těch Steels a akcie
Harrimannových drah. Očekávání příznivého vý-
kazu bank rovněž podněcovalo. V dalším byl ob-
chod malý při nepravidelných pohybech kursů.
Závěr byl pevný. Celkový obrat činil 290.000 sha-
res, státních papírů prodáno za 1.3 mil. dol.
Peníze poslední . . . 2.37 2.370 2.37
Kabel. transí. . .: 486.22 486 40 496. 57
Amalgamated. . . . 76.— 75.62
73.62
American Smelting
68.75ex 68.—
65.50
American Lokomotive
35.50 35.75 35.—
Anaconda . . . . :
37.50 37.25 36.25
Atchison . . . . .
96 12 96.25 95.25
Baltimore a Ohio : a
96,50 95.12 96 —
Canadian Pacific .
218.37ex 220.75 218. 87
Chicago, Milwauke :
107.— 107.25 105.—
28.87
23.37
Great Northern . .
127.25.
127.75
126.50
Louisville a Nashville
135.50 135 50 134.63
Missouri Kansas . .
22.75
23.25 22.75
New-York Central , .
97.—97.75 96.2
Northern Pacific : .
112.25
113.— 110.50
Pennsylvania . . . .
113.12
112 87 112.6
162.75
Reading . . . . . .
162.62 160.50
Rock Island . . .
17.75 18.— 17.25
Southern Railway . .
24.75 25.—
24.75
Southern Pacific . . 89.75ex 91.25 89 6
Steel Comon . . . . 65.25 64 87 61.75
Union Pacific . . . 154.87 155.— 152 50
Stabash. pref. . . . 12.50 12.50 11 87
Weel prel. . . . . . 108.37 108.37 107 75
Southern Pacit, Bd 49% 87.12 87.12 87.12
Obilí, mouka, plodiny.
Z Chicaga, 29. srpna. Pšenice. Trh počaí
chabě na dobré zprávy o úrodě a na nižší fiver-
poolské záznamy. Kukuřice. Trh byl z počátku
oslaben na příznivé zprávy povětrnostní a vy-
Harrimannový
York
Londýn
Mexiko
Anaconda
Baltimore
Ohio
Canadian Pacifik
Chicago
Louisville
Nashville
Missouri Kansas
Pennsylvanie
Reading
American Smelting
American Lokomotiv 35.50
Milwauke
Steel Comon
2.370
Kablo
Great Northern
22.75 NewYork Central
Southern Railway
Southern Pacit
19
article
VŠEOBECiÁ
INSERTNÍ KANCEL.
V PRAZE,
V NOVÉM BAZARu
JEN V PŘÍZENÍ.
VŠEOBECiÁ
INSERTNÍ KANCEL.
V PRAZE,
V NOVÉM BAZARu
JEN V PŘÍZENÍ.
rovnací řízení haussierů. Když později dožly zprá-
vy o špatném stavu osení a malém přívozu farem.
nastalo značné zlepšení. Závěr byl pevný.
Z Chicnga, 29. srpna.
Pšenice zimní č.2
27. 26.
85.62 85.75 86.62 87.— 87.12
na září . .
na prosinec
89.12 89.37 90.12 90.37 90.37
na květen . . 93.87 94.12 95.— 95.25 95.25
Kukuřice č.2
na září . . . 72.50 72.62 73.87
73.20 72.37
68.62 68.25 68.87
68 87 68.37
na prosinec.
69.75 64.37 70.—
ua květen . .
70. — 64.62
Oves č. 2 na září
40.37 40.— 40.62
41.12 41.75
Z Nového Yorku, 29. srpna.
Pšenice zimní č.2
29. 28. 27
26. 25.
96.50 96.50 97.—
96.50 96.—
pohotová . .
95.12 95.37
na září . . .
96.12
96.37 95.75
na prosinec .
97.12 97.50
98.12
98.37
98.37
83.— 83.—
84.75
Kukuřice pohot.
83 50
83.25
Oves č. 2 pohot.
47.25 47.50
47.75
48.50
48.50
Mouka minneap.
4.90 4.90
Praha
Chicnga
Nový York
20
article
4.90
4.90
4.90
2.25
Obilí liverpoolo
2.62
38.— 38.— 38.— 45.—
47.50
hamburské
40.— 40.— 40.—
» brémské
rotterdam.
5.50 6.50
5.50
Tuky, maso.
Z Chicaga, 29. srpna
11.20 11.05
Sádlo na září , . . . 11.25
11.30 11.12
na říjen . . . . 11.35
Žebírka za hotové . . 11.50 11.35 11.25
Žebírka na září . . . 11.42 11.305 11.22
Vepřové maso na září 21.25 21.— 20.95
na říjen —.—
Dovoz vepřů z Chicaga 19.000 18.000 28.0 00
»» ze západu 68.000 65.000 75.000
Z Nov. Yorku, 29. srpna.
29. 28. 27.
Sádlo prim. vest . . 11.35 11.25 11.30 11.40
Vepřové maso . . . 23.50 23.50 23.50 23.50
Hovězí maso . . . . 22.— 22.— 22.— 22.—
Káva.
Z Nov. Yorku, 29. srpna. Na příznivé povětr-
nostní zprávy z Brasilie a chabé zprávy z Evropy
poklesly terminy kávové až o 17 bodů.
Z Nov. Yorku, 29. srpna.
29. 28. 27. 26.
Káva pohotová č. 7 . . 9.25 9.37 9.37 9.37
na srpen . . . 0.— 8.85 8.94 9-15
na září . . . . 8.70 8.85 8.94 9.15
na prosinec . . 9.99 9.15 9.24 9.46
na březen , . 9.27 9.45 9.54 9.75
na květen . . . 9.39 9.56 9.65 9.8
Sádlo
Chicago
York
Brasilia
Evropa
obilí
6.50
Tuka
Sádlo na zář
11.30
žebírko
11.35
žebírko na zář
11.305
28.0
11.25
vepř masa
23.50
Hovězí masa
9.37
9.45
9.75 na květen
9.56
22
article
Z Nov. Yorku, 29. srpna. Trh byl veskrze cha-
bý. Na počátku došly nízké liverpoolské záznamy
a vyrovnací řízení haustierů mělo veliký rozsah.
Očekávání většího přívozu a prodeje wallstreetské
způsobily, že terminy polevily až o 15 bodů.
29. 23. 27. 26. 25. 23.
Pohotová. . . 12.50 12.70 12.55 12.45 12.45 12.30
na srpen. . . —.— 12.33 12.39 12.18 12.20 11.94
na září . . . 12.17 12.30 12.23 12.02 12.01 11.77
na říjen . . . 12.27 12.38 12.19 11.96 11.92 11.70
na listopad . . 12.18 12.32 12.07 11.89 11.85 11.62
na prosinec. . 12.20 12.33 12.09 11.92 11.87 11.64
na leden . . . 12.09 12.23 12.— 11.82 11.79 11.5
na březen . . 12.18 12.32 12.03 11.92 11.89 11.5
na květen . . 12.23 12.38 12.16 11.96 11.93 11.65
na červen .
na červenec ,
Z Nového Orlesnu, 29. srpn-
York
Nový Orlesna
12.70
12.45
na srpen
12.39
11.94 na zář
12.30
11.77 na říjen
12.38
12.32
12.33
12.23
na květen
24
article
Pohotová . . 12
25
article
Kovy.
Z Nového Yorku, 29. srpna.
16.00—16.25
Železo sur. č. 2 Foundry
15.50—15.75
Nový York
železo sur
Foundra
26
article
16.00—16.25
15.50—15.75
14.75—15.25
15.75 14.75
27
article
* South. Foun. č.í.
14.75—15.25
měkké
14.25—14.75
» sur. jižní č. 2.
Ocel. paličky (pittsb.)
1.25
1.25
Ocelové koleje (pittsb.)
2.50—2.60
South
ocelový kolej
29
article
2.50—2. 60
Koks pohotový . ..
29. 28
4.75 4.75
4.75 4.75
Olovo . . . . .
16.12 16.—
15.10 15.55
Měď stand. pohotová
15.75 15.75
» elektr. . ..
16.— 16.s 5.s5
Zinek . . . . ..
42.70 43.50 42.60 41.87
Cín . . . . . ..
Různé.
le
29. 28. 27. 26.
Cukr gran. . . . . 4.80 4.70 4.80 4.8
Cukr centrifugal. . . 3.76 3.73 3.80 3.80
Petrolej (barrel.). . . 8.70 8.70 8.70 8.7
Petrolej v kotlech . . 5.— 5.— 5.— 5.—
Pensylv. sur. petrolej
ze zřídla . . . . . 2.50 2.50 2.50 2.5
Terpentin novoyorský. 42.50 42.50 43.— 43.—
wilmington. 37.75 37.87 37.50 38.—
Savannah
Zinek
Pensylv
Savannah
Cukr
petrolej
30
article
Uvolnění cukru. Výbor spojených rafine-
rií usnesl se uvolniti ku prodejí a zdanění na
měsíc září t. r. 6 kontingentu rafinády při
nezměněné základní ceně K 74.50. Zdanění na
účet tohoto uvolnění v srpnu se připouští. Na
Čechy připadají z tohoto uvolnění jen 4 %
ježto poslední separátní uvolnění cukru o 29
pro české rafinerie bylo již zahrnuto do dneš-
ního uvolnění cukru. Celkem bylo dosud v ny-
nější kampani uvolněno 90 kontingentu rafi-
nády. K uvolnění krystalového cukru nedošlo.
Z trhu cukerního. — Zpráva Lichtova.
V Praze, 29. srpna. Surovina. Včerejší
obrat nového zboží činil as 15.000 pytlů včet-
ně i zboží moravské. Večerní depeše zahra-
niční přinesly již opětzáznamy oddro-
bené a dnešní náš trh minul souhlasně
s klidnými zprávami z hlavních trhů něme-
ckých rovněž klidně při cenách K 21.25 z
pohotové a K 20.80 na říjen-prosinec z Ústí.
Londýn i odpolední Hamburk zachovaly klid-
ný směr a poslednější ani v záznamech nepři-
nesl nic význačného. Naše bursa končí proto
tendencí klidnou; pro promptní cena uměle
zdvižena na K 21.40, na říjen-prosinec uvádě-
no beze změny K 20.80 v paritě ústecké. —
Trh s rafinádami se nemění ani v obcho.
dě ani v ceně.
Z Hamburku sděluje depeše Společ
nosti pro obchod se zbožím ze dne 29. t. m.
Včerejší závěrek klidnější na silnějš
vybídku. Dnešní zahájení klidné. Sníže-
ní záznamů amerických o 4 body nezůstavilo
dojmu. Později za klidného smýšlení nenastaly
žádné změny.
Zpráva F. O. Lichta zní ve výtahu
takto: Počasí pro vzrůst řepy většinou vel-
mi příznivé; váha bulvy a jakost se velice
značně zlepšíly. Panující ráz počasí hlavně též
na východě jest žádoucí. Spršky jen ojedíněle
potřebny
F O
Lichta
spojený rafine
Čechy
Praha
Ústí
Londýn
Hamburk
32
article
Řepní zkoušky
Magdeburský okres:
váha řepy s listem . . 1.163 1.212 gr
el n
447 gr
váha řepy bez listu . . 445
16.89
15.71 7
polařisace
14.90 13.70
34
article
Ostatní díly Německa;
ine
— 816 g
váha řepy s listem . . 850
váha řepy bez listu . . 343
polarisace . . . . . 16.49
15.62
cukr . . . . . . . 14.88
Německo
15.62
35
article
Pozemková banka v Praze. V bilanční
schůzi správní rady, dne 27. srpna konané,
schválena byla účetní závěrka za I. semestr
t. r., vykazující čistý zisk v obnosu korun
294.800.09. V oboru realitním provedla Po-
zemková banka v minulém období 3 trans-
akce větší prodejem velkostatků Myštěves,
Lipková Voda a Čachrov, dokončila rozpro-
dej panství Střílky a celou řadu transakcí
drobných. — Odbyt stavebních parcel pro
naprostou stagnaci stavební pohyboval sev
nevelkých rozměrech, přes to však vzaty
jsou pozemky do bilance pouze v cenách
nákupních. — Oddělení bankovní těžilo vy-
datně z obchodu běžného a zejména eskont
směnek a drobné transakce bankovní vyka-
zují oproti loňskému roku značný vývoj-
Filiálky banky pracovaly s výsledky uspo-
kojivýmí. Bílance vykazuje následující po-
drobnosti:
Účet rozvažný ke dni 30. června 1913. Po-
hledávky: Účet pokladní 149.964 K 66 h, nemo-
vitosti vlast. 5,462.683 K 4 h9, směnky eskontní
3.734.547 K 90 h, zápůjčky hypot. 1.058.170 K 12 h.
vklady u jiných ústavů 1.536.244 K 32 h, dlužníci
v běž. účtech 10,658.266 K 10 h, stavební úvěry
1,178.179 K 10 h, devisy, val. a mince 15.835 K 26 h
cenné papíry 1,197.704 K 56 h, kupony a taženostl
11.206 K 78 h, inventář 107.567 K 72 h, filiálky prů-
běž. položek 2,623.218 K 64 h, zař. výlohy filiálel
38.646 K 27 h, přechod. rozv. 952.437 K 74 h =
28,724.672 K 66 h. — Dluhy. Úč. akc. kapitál
9,000.000 K — h, reservní fond 231.747 K 47 h, vkla-
dy na kn. a na běž. účty 15,384.421 K 93 h, zá-
půjčky hypot. na vl. dům Praha-I. 382/3 469.312
46 h, divídendy (nevypl.) 5814 K — h, filiálky, průb.
polož. 2,648.124 K — h, přech. rozv. 690.452 K 71 h,
zisk 294.800 K 09 h = 28,724.672 K 56 h.
Lipková
Praha
Myštěves
Čachrov
Střílky
pozemkový banka
zemková banka
dům Praha
36
article
Účet ztráty a zisku. Ztrátas Úroky z vklad,
knížek 67.293 K 95 h, služné a remunerace 132.322k
92 h, správní výlohy 145.922 K 22 h, daně a po-
platky 80.539 K 41 h, inventář (odpis) 9672 K 98 h,
zařizov. výl. (odpis) 3865 K 62 h, zisk 294.800
09 h = 734.417 K 19 h. — Zisk: Převod ziskua
roku 1912 17.436 K 03 h, nemovitosti 255.735
17 h, cenné papíry 24.589 K 30 h, odměny a dohod,
67.138 K 68 h. úroky běž. a ze směnek 247.612 K
01 h, úroky z cen. papírů 19.048 K 36 h, úroky ze
stav. úv. a hyp. 61.283 K 81 h, různé výtěžky bank,
41.573 K 83 h = 734.417 K 19h.
Nová expositura Žívnostenské banky ve
Vídní. Jak oznamuje »N. Wr. Journal«, po-
mýšlí Živnostenská banka zříditi ve Vídní
Na příkopě exposituru.
Z pražské bursy. V pondělí dne 1. září
t. r. počínaje bude se večerní bursa pro
cenné papíry opět v době od 4 do 5
hodin odpoledne konati.
Z trhů peněžních. (29. srpna.) Ve včerejší
schůzi ústředního výboru Říšské banky ně-
mecké prohlásil místopresid. šl. Glasena pp.
že stav banky není nepříznivý. Vývoj
pokračoval uspokojivě. Směnečný eskompt je o 100
milionů marek menší než loňského roku. Kovová
úhrada sesílila. Zásoba zlata činila 1153 mil. proti
976 mil. v roce předchozím, zvýšila se tedy asi
o 180 milionů marek, přes to, že bylo už odvedeno
24 milionů marek říšskému válečnému pokladu.
N Wr
Vídeň
Žívnostenský banka
mýšlet živnostenský banka
říšský banka
37
article
Tyto poměry vyvolaly myšlenku na snížení sazby
diskontní. Musí se však vyčkati, zdali obleva
na trhu peněžním není jenom přechodní. Banka na
každý způsob počítá ke konci čtvrtletí
s velmi silným napětím. Dlužno se
obávati, že snížení diskontní sazby
potrvalo by asi jen na krátkou dobu
a jest otázkou, zdali říšská banka, kdyby po sní-
žení diskontní sazby byla zase nucena zvýšiti ji na
6, vystačila by s touto sazbou až do konce roku,
v což se nyní douřá. — Poslední výkaz Angli-
cké banky jeví další posílení banky. Zásoba
hotovosti, jež před týdnem stoupla o 1.23 mil.a
před 2 týdny o 2.06 mil. lib. št., tento týden zvětšila
se o 0.86 (loni o 0.82) mil. lib. šterl., tedy skoro
stejně jako v soudobí loňském. Příliv zlata činil
450.000 lib. šterl. a pozoruhodno jest, že opět došly
větší sumy zlata z ciziny a sice z Argentiny 250.000
lib. šterl. a z Brasilie 150.000 lib. šterl. Ovšem
značný byl též odliv zlata do cíziny. Do Turecka
odplynulo celkem 400.000 lib. šterl., do Indie
200.000 lib. šterl. a do Egypla 250.000 lib. št. Soudí
se, že do Egypla a Turecka lze očekávati další
odliv zlata. Oběh bankovek poklesl o 0.09 mil. lib.
Angl
Argentina
Turecko
Indie
Egypl
říšský banka
38
article
šterl. (loni o 0.06 mil. lib. št.). Také portefeuille
poklesl o 0.14 mil. liber šterl. na 27.67 mil. lib. št.,
kdežto v soudobí loňském stoupl o 1.27 mil. na
36.37 mil. lib. šterl. Poměr hotovosti k oběhu ban-
kovek činil 591/4 oproti 5854% před týdnem
ſloní 491/4% oproti 493/4%). — Také stav banky
rancouzské dle posledního výkazu doznal
značného posílení. Zásoba zlata, která již
před týdnem o 20.14 mil. franků byla větší, zvětšila
se během posledního týdne o dalších 26.86 mil. fr.
kdežto v soudobí loňském poklesla o 3.84 mil. fr.
S tím souhlasí okolnost, že portefeuille vzrostl jen
o 52.89 mil., kdežto v soudobí loňském stouplo
158.39 mil. franků. Oběh bankovek, jenž loni stoupl
o 33.30 mil., poklesl o 10.54 mil. na 5410.29 mil. f.
39
article
Procentní poměr hotovosti k oběhu bankovek činil
75.42% oproti 74.695 před týdnem floni 80.52
oproti 81.269).
Berlín. Vzestupné hnutí, které ze uplatnilo
již na včerejší dodatečné burse a na večerní burse
frankfurtské, pokračovalo vydatně i dnes při za-
hájení bursy, poněvadž podnikavost byla podně-
cována pevným smýšlením na bursách cizozem-
ských, zejména v Novém Yorku a příznivějšími po-
měry na peněžním trhu. Kursy se zlepšily až o 294.
Zvláštní zájem soustředil se na německo-luxem-
burských a dále na akciích Hohenlchových pod-
niků. V akciích Hansy došlo k čílému obchodu
premiovému. Konsolidation stouply na spekulační
koupě o 525. Koupěchtivost se vžak v dalším prů-
běhu bursy vyčerpala a realisace zisku měly za
následek částečně lehké oslabení kursů. Základní
smýšlení zůstalo však celkem pevným za kolisa-
vého vývoje kursů. Kanadské stouply o 2%%, 39e.
říšská půjčka zvýšila se o 0.20 marky. Peníze přes
ullimo 5%, soukromý diskont 43/4 6.
Vídeň. Podnícena příznivými situačními
zprávami cizozemských burs, zejména vyššími zá-
znamy v Novém Yorku, a dále lepším stavem kon-
fliktu mezi Spojenými státy a Mexikem, setrvala
bursa také dnes ve smýšlení, hausse příznivém.
Berlín
Nový York
Vídeň
spojený stát
Mexiko
Hansa
40
article
Obchod pohyboval se opělně na širším základua
i když později polevil a přechodně objevily se
slabší kursy, nebylo tím přece dotčeno rozhodně
pevné základní smýšlení. Větší zájem soustředil se
opětně na Alpinky a dále na hodnoty Jižní dráhy,
které získaly z oplimistického posuzování nastá-
vajícího vyjednávání s Jižní dráhou. Také po stát-
ní dráze byla jistá poptávka. Na konec uplatnil se
klidnější ton a prováděny byly jednotlivé reali-
sace. Haličské hodnoty petrolejové pokračovaly ve
hnutí sestupném a stouply opětně o 17 K. Stou-
paly dále také akcie parního mlýnu Uašon, které
dnes se zvýšily o 16 K. Renty byly levněji k do-
stání, papírová renta o 20 h, obě zlaté renty o 50
hal. Devisy a valuty byly slabší. Z našich papírů
obchodovány akcie Živnobanky za 264.25 K. Daň-
kovky placeny 4420.50 K. Kolbenky 444 K. české
cukerní brány z trhu za 353 K a chorvatské za
1388 K. Na trhu eskomptním byl stav peněz ne-
změněný. Sazby za první akcepty bankovní činily
51/10 až 57% 9.
Fuse ruských bank. Mezi bankou Unionv
Moskvěa sibířskou obchodní bankou
vyjednává se dle „Frankf. Ztg.“ o fusi.
Fíliálky ruské státní banky ve Finsku. Ruská
vláda pomýšlí opět rozšířiti působnost ruské státn
banky na Finsko a zříditi tam filiálky, doufajíc, že
budou nyní lépe prosperovati než svého času. Sou-
časně podá ruský ministr Hinancí na podzim dume
1912
Finsko
Uašon
Živnobanka
Unionv Moskvě