ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 a6b95840-8f16-11dd-b8db-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
Chunky — 41 celkem · entity: person 10, place 50, work 59, org 16
1 masthead
30. srpna 1913. Číslo 238.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
Strana 5.
4 article Národní hospodár.
Národní hospodár. JUDr. OTAKAR SEVČm
JUDr Otakar SEVČ
5 article Výdělečná práce dětí v Rakousku.
Výdělečná práce dětí v Rakousku. III. Důležitým činitelem jest též poměr po- hlaví. Z úhrnného počtu 148.368 školních dětí, jichž poměry pracovní a výdělečné byly zkoumány a v tabulkách přehledně vyjádřeny bylo 78.098 (52.65) hochů a 70.270 (47.49% děvčat. O rozdělení dětských pracovních sil dle pohlaví na jednotlivé kategorie pracovní čin- nosti podává instruktivní přehled následující tabulka: Počet Hochů- Děvčat Kategorie nátc absol. v % absol. v pracoví: 1. Domácnost. 27.263 8.654 31.7 18.609 69. 2. Zemědělství 35.363 25.956 73.4 9.407 26 3. Průmysl . . 15.521 8.563 55.2 6.958 44.8 4. Hostinství . 880 676 76.8 204 23 5. Obchod a doprava . . 1.379 896 65.0 483 35. 6. Posilky . . 1.908 1.352 70 9 556 29. 7. Jinaké za- 405 323 798 82 20 městnání. 8. Kombinace několika za- městnání. . 65.619 31.678 48.2 33.971 51-9
Rakousko
6 article
Úhrnem . . 148.368 78.098 52.6 70.270 47. Pokud se týče kombinaci několika za- městnání, převažuje v některých rozhodně účast hochů (posilky a jiné [100.0], zeměděl- ství a hostinství [92.7%] a pod.), jinde mají převahu dívky (domácnost a průmysl [66.39] domácnost, zemědělství a průmysl [62.1 Způsob práce, která jest dětským pracovníkům přikázána, differuje ovšem také dle pohlaví resp. dle fysických schopností. Určité práce vykonávají výhradně hoši, jiné jsou specielní domainou děvčat. S hlediska sociálně-politického jest ne- obyčejně důležito stanoviti stáří zamě st- návaných síl pracovních k návště- vě školy dosud povinných. Z celkové sumy byla téměř pětina všech dětí ve stáří 6, 7 a 8 let a něco přes čtvrtinu ve stáří 9 a 10 let: tedy téměř polovina všech zaměstnaných dítek (45.2%%) nedosáhl dosud 11. roku — více než jedna třetina jest ve věku mezi 11. a 12. rokem — neskončilo tedy čtyři pětiny všech zaměstnaných dětí 13. rok svého věku; zbývající jedna pětina připa- dá na věk mezi 13 a 14 lety. Není potřeba per longum et latum vyklá- dati příčiny a následky časného zaměstnávání dětí v ohledu hygienickém, paedagogickém, sociálním, mravním a pod.; to jsou kardinální poučky sociální politiky! Také není možno stanoviti nějaké typické a charakteristické případy, které by bylo snad možno correctis corrigendis aplikovati na eventuality ostatní Poměry v jednotlivých odborech pracov- ních jsou následující: n e Poměry v jednotlivých odborech pracovních jsou následujícíi Z těch bylo v % starých
7 article Kategorie vyšetřov.
Kategorie vyšetřov. 6—8 9—10 11—12 13—1- 25.6 29.0 31.0 14.4 1. Domácnost 27.263 10.7 8.654 29.8 31.7 27-8 hochů 18.609 23.7 27.7 32.5 16-1 děvčat 17.2 261 35.3 21.4 35.363 2. Zemědělství 22.0 36-0 16-2 25.956 hochů 19.7 9.407 19.9 270 33.4 děvčat 19.6 30.3 15 521 24.6 25.5 3. Průmysl 30.4 22 6 8.563 23.1 23.9 hochů 30-1 16.0 6958 26.4 27.5 děvčat 49-7 880 12.2 22.7 4. Hostinství 40-2 hochů děvčat 5. Obchoda 1.379 7.3 20-7 doprava 896 7.1 19.8 38-2 34.9 hochů 483 7.6 22.6 40-8 29.0 děvěat 1.908 29.2 29.2 16.2
8.654 27.7 35.363 2 360 16 270 33.4 hoch 301 6958 26.4 27.5 děvče 497 880 40
8 article
6. Posilky hochů 1.352 28.0 28.0 40-1 556 31.8 31.8 3-.1 14.4 děvěčat 7. Jiná zaměst- 405 8.7 25.9 38.5 26.9 nání hochů 323— 8.1 26 6 39.3 260 děvčat 82 11.0 23.2 35.3 30-5 8. Kombinace několika za- městnání 65.649 15.3 26 4 37. 2 21.í. hochů 31.678 16.2 27.6 37.1 19-1 děvčat 33.971 14.4 25.4 37.3 22.9 148.368 18.5 26.7 35.0 19.8 Celkem hochů 78.098 18.3 26.9 dévěst 79.270 18.7 26.5 34.8 200 Dětí nejútlejšího věku — od 6 do 8 let — uživá se nejvíce v domácností a v průmyslu (zde plná čtvrtina), pak v zemědělství. Dět devíti- až desetileté jsou již četněji a rozma- nitěji zaměstnávány. Dosti značné procento (39.9%) všech vy- šetřovaných dětí bylo výdělečně činno již před dovršením sedmého roku. V domácnosti bylo to namnoze ošetřová- ní mladších sourozenců; v zemědělstv svěřována jim péče o drobný dobytek a drů- bež, vybírání kamenů z polí, roztloukání hrud, vodění potahů, kladení povřísel, česání chmele a pod. Průmysl zaměstnává děti v tomto věku jen pořídku v případech, kdy zapotřebí jest útlých dětských prstíků, tak na př. nej- četněji pletením vlasových sítěk, výrobou ni. těných knoflíků a našíváním jich na lístky, pletením rákosových rohožek a pod. JJinak konstatováno ještě navlékání skleněných perlí, třídění prutů při košíkářství, různé drobné práce při ozdobníctví, řezbářství, kartáčnictví, výrobě rukavic, krajkářství, Iepení papíro- vých sáčků, výrobě umělých květin a j. v. Poměr mezi zaměstnavatele a zaměstnaným. Důležitým momentem při posuzování dětské práce jest okolnost, zda dítě takové pracuje pro své rodiče resp. čle- ny své rodiny v širším slova smyslu nebo zda jest ve službách cizího zaměstnavatele, nebo konečně zda přicházejí obě eventuality sou- časně.
děvěčat 7 35.3 30 25.4 26.7 celek 26.9 dévěst 79.270 26.5 34.8
9 article
Téměř čtyři pětiny (79.9%%) všech dětí pracovalo výhradně pro své rodiče a příbuzné; děvčata poměrně častěji (83.17) než hoší (77-1%). O něco více než jedna dese- tina (11.7%) dětí zaměstnána byla u cizího zaměstnavatele (z čehož as 1.4% při- padá na pěstouny), z toho 13.6% chlapců 9.6% děvčat. Zbývajících 7.5% dětí (8.45 ho- chů a 6.5% děvčat) pracovalo střídavěu příbuzných i u cizích. Na samostatně Jčinné děti nepřipadá ani jedno celé proesnta. Doba, po kterou během roku byli dětští pracovníci zaměstná- váni, podlehá všelikým vlivům. Ze všech vy- šetřovaných dětí pracovsly čtyří pětiny (80-4%) více než 30 týdnů v roce a skoro tř čtvrtiny (71.5%%) po všech 52 týdnů. Jen 19.69 dětí pracovalo nejvýše 30 týdnů v rocé. Děv- čata pracovala průměrem delší dobu než hoši. Nejdéle trvala práce v domácnosti, obchodu a dopravě i při posilkách. Je téměř pravidlem, že děti pracovaly po celý týden; jen asi 7.99 pracovalo 4 nebo 5 dní a 4.6%% 2 nebo 3 dny v týdnu. Jediný den pracovalo pouze 0.6 všech dětí. Denní doba pracovní. Doba, po kterou děti k návštěvě školy povinné denně pracují, určována jest celou řadou různých okolností: poměry školními, roční dobou, vzá- jemným střídáním se dnů všedních, nedělí a svátků a pod., nehledíc ani k momentům čistě individuelním, které samozřejmě padají znač- ně na váhu. V zimním semestru školním té- měř tři pětiny všeho vyšetřovaného materiálu — 59.1%% — pracovalo při normálním vyučo- vání více než 2 hodiny denně; z toho více než třetina (38.1%) více než 3 hodiny; 22.0%% více než 4 hod. a 6.5 více než 6 hodin denně.
10 article
Děvčata vykazují celkově delší denní pra- covní čas než hoší. Také poměry v jednotli- vých kategoriích pracovních jsou různé. Nej- kratší doby pracovní konstatovány při po- silkách (roznášení mléka, novin, pečiva a pod.) a ve skupině „jiná zaměstnání“: polovice vy- šetřovaných dětí nepracovala déle než 1 ho- dinu denně. Nepříznivější jsou již poměry při domácích pracích, ale i zde většina děti (52.3%) nepracovala denně více než 2 hodiny. V ostatních kategoriích pracovních jsou po- měry mnohem nepříznivější: více než 407 dětí pracovalo přes 3 hodiny denně a více než 25 přes 4 hodiny; 6—9% všech vyšetřova- ných dětí pracovalo více než 6 hodin denně.
11 article
Velíce nepříznivé poměry pracovní zjiště- ny byly při kombinacích, kde dítě successive namnoze během téhož dne pracovalo v do- mácnosti, zemědělství a průmyslu a pod. V letním půlletí školním jest do- ba pracovní podstatně delší než v semestru zimním. Jen 23.8% dětí pracuje méně než z hodiny denně; většina — 59.2 — pracuje déle než 3 hodiny, z toho pak 43.2% déle než 4 hod., 17.8% déle než 6 hodin denně. Pracov- ní denní doba hochů a děvčat nevykazujev letě žádných větších diferencí. Také jest v let- ním období zaměstnáno více dětí než v zimě- zejména v zemědělství jest vzestup tento ná- padný. V době hlavních prázdnín, kter trvají normálně dva měsíce, stoupá zaměst- nanost dětských sil: 72.0% všech dětí pracuje více než 4 hodiny denně, 53.3 déle než hodin, 32.8 déle než 8 hodin a 13.4% déle než 10 hodin denně. O nedělích a svátečních dnech nepracuje tolik dětí jako ve všední dny a také doba pracovní jest kratší. Značná pozornost věnována byla při ko- naném šetření práci noční. Vzhledem ku zvláštnostem, hygienickým i mravním, dět- ského věku stanoven byl pojem „noci“ v roz- měrech širších než předpisuje živnostenský řád; za prácí noční považuje se doba od 8 hodin večer do 6 hodin ráno.
12 article
Značné procento — téměř čtvrtina — 23.7% — všech vyšetřovaných dětí zaměst- nána byla v noci. Nejrozšířenější jest noční práce v živnosti hostinské, kde téměř 3/2 dětí v noci pracuje (z toho 42.5% hochů a 31.4 % děvčat). Asi čtvrtina dětí připadá na země- dělství a průmysl, jedna pětina na obchoda dopravu, na posilky a ostatní zaměstnání pak as jedna desetina. Nejřídší jest poměrně noční práce dětí v domácnosti. Na vyskytování se noční práce má neobyčejný vliv roční doba. V zimním semestru pracuje v noci as polovina všech dětí v noci vůbec zaměst- naných; v létě stoupá tento poměr až na 3/1. Ve všech kategoriích pracovních — s jedinou výjimkou průmyslu — stoupá počet dětí v no- ci pracujících v letní době; v zemědělství jest poměr noční práce v zimě a v letě 31.1 % 99.6%, v domácnosti 59.0% : 98.9%%, v živno- sti hostinské 49.6% : 98.6, v obchodu, do- pravě, posilkách a jiných zaměstnáních 61-3, 86-1 a 75.5:90.0, 96.0 a 89.8%. Vprůmyslu jest poměr opačný: v zimním semestru pra- cuje v noci 89.6, v letní době klesá poměr tento na 66.0 K závěru připojujeme několik cifer, na základě jichž možno pak pronésti aspoň v ně- kterých směrech úsudek o dětské práci. S hlediska paedagogického významný jest poměr týdenních hodin vyučova- cích k hodinám pracovní m. Při normální době vyučovací vykazovali dětští pracovníci převážnou většinou (78.3 v zimním a 74.8 v letním semestru) návště- vu školy v rozsahu 20—32 týdenních hodin jen 19.3% resp. 22.7%% dětí vykazuje méně než 20 hodin návštěvy školni v týdnu. Násled- kem protizákonného nedocháze- ní do školy nemělo 2.4 resp. 2.59 dětí vůbec žádných hodin školn návštěvy. ee
13 article
Zdravotní poměry pracujících dětí a vliv práce na jejich tělesný vývoj. Po této stránce bylo úkolem akce konstatovati, zda a jak trpí pracující dítě vý- dělečnou prací na tělesném nebo duševním svém vývoji, zůstávají-li trvalé následky za- městnání tohoto, zejména oslabení zraku, zkři- vení páteře, duševní poruchy a podobně. Otázky tyto zodpovídal školní lékař, byl- vůbec k vyšetřování přibrán, jinak učitel. Cel- kem zpracovány byly údaje o zdravotních po- měrech 134.268 dětí z celkového počtu 148.368 pracujících, při čemž toliko na 533 (15.2 9 školách spolupůsobili lékaři a i to jen ve zvlá- ště nápadných případech. Pokud se týká konečného resultátu shle- dán byl zdravotní stav více než jed- né pětiny (22.6%) všeho vyšetřova- ného žactva, neuspokojivým; u děvčat častěji (23.5%) než u hochů (21.99). Zemědělská činnost, konaná pod širým nebem a poskytující příležitost k těles- nému pohybu, snížila celkový průměr na 17.3%; snad přichází v úvahu též větší resi- stentnost, i zděděná, než na př. u průmyslo- vého dělnictva. Horší poměr jest již při dě- tech zaměstnaných posilkami (19.1 %%),v obchodu a dopravě (19.8%), v živnosti hostinské (21.9%). Nejpříznivější zdravot- ní poměry než průměr 22.6 vykazuje za- městnání v domácnosti (22.9%), v kom- binaci několika kategorií pracovních (23.9%) a různých zaměstnáních (25.1%). Nejpovážlivější jsou poměry v prů- myslu, kde celých 29.6 zaměstnaných dětí utrpělo prací povážlivé újmy na zdraví.
9 škola
14 article
Ve všech odborech pracovních — mimo zemědělství a kombinaci více pracovních ka- tegorií — jest zdravotní stav děvčat horší než hochů. O vlivu výdělečné práce dětí na duševní a mravní vývoj jeji ch není možno podati všeobecně platný úsudek. Pravidelně není možno konstatovati zjevný nějaký duševní defekt, avšak celkově klesá duševní niveau pracující mládeže, její duševní čilost, chápavost i výkonnost. Začasté není ani tělo vzhledem ke konané prácí dostatečně vyživováno, což vede v mnoha případech ku předčasnému požívání lihových nápojů. Na vývoj schopností duševních působí rušívě na- mnoze též jednotvárnost zaměstnání a spoje- né s tím odvykání každé jiné duševní práci. Také mravní výchova často trpí. Správy některých škol referují, že pracující žactvo navyká si a dokonce se i chlubí hru- bým chováním, hrubě se vyjadřuje, navykási noční toulky, jeví sklon k fintivosti i pijáctví, demoralisuje se i v ohledu pohlavním. Nebez- pečí toho pro mravnost sourozenců a spolu- žáků jich jest tím velice značné. Nebezpečný zjev tento, sesurovění dětí při výdělečném zaměstnání vykládá se tím, že při práci dostá- vají se ve styk s dospělými osobami morálně nízko stojícími, zejména nejsou-li při práci pod dohledem rodičů. Velice nepříznivě pů- sobí též styk se zvířaty. S mnoha stran uvádí se též, že předčasné účastnění se dětí na hospodářském životě, resp. záhy dětmi získaná mzda, ztěžuje úspěš- nou výchovu dětí. Výdělek svůj spotřebují bud úplně neb z větší částí samy, cítí se příliš záhy samostatnými vůči rodičům i učitelům.
15 article
Mzdové a výdělkové poměry dětí jsou velice zajímavou stránkou celé otázky. Za dítě za mzdu pracující považováno jest v přítomné akci každé dítě, které vyko- návalo práce za smluvený honorář, i v tom případě, odevzdávalo-li vykonanou práci svým rodičům a pod. Za mzdu pracovala více než čtvrtina (25.9%) všech pra- cujících dětí, 26.7% hochů a 25.0% děvčat. Jako mzdu obdržely děti nejčastěji — v 70.0 případů (69.0 hochů a 71.2 děvčat) pouze peníze. Asi jedna šestina (15.9 ) dostávala jen mzdu naturální, a as jedna sedmina, 14.1% (15.1% hochů a 12.9 děvčat), odměňována byla penězi i natu- raliemi, buď současně neb střídavě za růz- né pracovní výkony. Z dětí v domácnosti zaměstnaných jen as jedna desetina jest honorována, v zemědělství. obchodu a dopravě jedna pětína, v průmyslu polovina, při posiikách, hostinské živnostia rozmanitých pracích více než tři pětiny všech pracujících dětí. Nutno upozorniti na některé zajímavé zje- vy. V domácnosti jest dvakrát tolik děvčat odměňováno, co hochů; v živnosti hostinské 70.0% hochů a jen 20.6% děvčat, v obchodu a dopravě 24.2% hochů a 8.9% děvčat. V prů- myslu a při posilkách jsou relativně více od- měňována děvčata. O jiných velice zajíma- vých detailech není možno zde pro nedostatek místa obšírněji se zmíniti. (Dokončení. y
16 article Americké bursovní a tržní zprávy
Americké bursovní a tržní zprávy (Kabelové telegramy „Národních Listá“.)
národní Listat
17 article Peněžní bursa.
Peněžní bursa. Z Nov. Yorku, 29. srpna. Na počátku dnešní bursy učinilo vzestupné hnutí další pokroky, takže část hodnot jevila vzestup kursů. Příznivě pod- něcovaly zprávy z Londýna, jakož I očekávání brzkého uklízení sporu s Mexikem. Zvláště získaly tím měďové hodnoty. Kromě těch Steels a akcie Harrimannových drah. Očekávání příznivého vý- kazu bank rovněž podněcovalo. V dalším byl ob- chod malý při nepravidelných pohybech kursů. Závěr byl pevný. Celkový obrat činil 290.000 sha- res, státních papírů prodáno za 1.3 mil. dol. Peníze poslední . . . 2.37 2.370 2.37 Kabel. transí. . .: 486.22 486 40 496. 57 Amalgamated. . . . 76.— 75.62 73.62 American Smelting 68.75ex 68.— 65.50 American Lokomotive 35.50 35.75 35.— Anaconda . . . . : 37.50 37.25 36.25 Atchison . . . . . 96 12 96.25 95.25 Baltimore a Ohio : a 96,50 95.12 96 — Canadian Pacific . 218.37ex 220.75 218. 87 Chicago, Milwauke : 107.— 107.25 105.— 28.87 23.37 Great Northern . . 127.25. 127.75 126.50 Louisville a Nashville 135.50 135 50 134.63 Missouri Kansas . . 22.75 23.25 22.75 New-York Central , . 97.—97.75 96.2 Northern Pacific : . 112.25 113.— 110.50 Pennsylvania . . . . 113.12 112 87 112.6 162.75 Reading . . . . . . 162.62 160.50 Rock Island . . . 17.75 18.— 17.25 Southern Railway . . 24.75 25.— 24.75 Southern Pacific . . 89.75ex 91.25 89 6 Steel Comon . . . . 65.25 64 87 61.75 Union Pacific . . . 154.87 155.— 152 50 Stabash. pref. . . . 12.50 12.50 11 87 Weel prel. . . . . . 108.37 108.37 107 75 Southern Pacit, Bd 49% 87.12 87.12 87.12 Obilí, mouka, plodiny. Z Chicaga, 29. srpna. Pšenice. Trh počaí chabě na dobré zprávy o úrodě a na nižší fiver- poolské záznamy. Kukuřice. Trh byl z počátku oslaben na příznivé zprávy povětrnostní a vy-
Harrimannový York Londýn Mexiko Anaconda Baltimore Ohio Canadian Pacifik Chicago Louisville Nashville Missouri Kansas Pennsylvanie Reading American Smelting American Lokomotiv 35.50 Milwauke Steel Comon 2.370 Kablo Great Northern 22.75 NewYork Central Southern Railway Southern Pacit
18 title
Erie
Erie
19 article VŠEOBECiÁ INSERTNÍ KANCEL. V PRAZE, V NOVÉM BAZARu JEN V PŘÍZENÍ.
VŠEOBECiÁ INSERTNÍ KANCEL. V PRAZE, V NOVÉM BAZARu JEN V PŘÍZENÍ. rovnací řízení haussierů. Když později dožly zprá- vy o špatném stavu osení a malém přívozu farem. nastalo značné zlepšení. Závěr byl pevný. Z Chicnga, 29. srpna. Pšenice zimní č.2 27. 26. 85.62 85.75 86.62 87.— 87.12 na září . . na prosinec 89.12 89.37 90.12 90.37 90.37 na květen . . 93.87 94.12 95.— 95.25 95.25 Kukuřice č.2 na září . . . 72.50 72.62 73.87 73.20 72.37 68.62 68.25 68.87 68 87 68.37 na prosinec. 69.75 64.37 70.— ua květen . . 70. — 64.62 Oves č. 2 na září 40.37 40.— 40.62 41.12 41.75 Z Nového Yorku, 29. srpna. Pšenice zimní č.2 29. 28. 27 26. 25. 96.50 96.50 97.— 96.50 96.— pohotová . . 95.12 95.37 na září . . . 96.12 96.37 95.75 na prosinec . 97.12 97.50 98.12 98.37 98.37 83.— 83.— 84.75 Kukuřice pohot. 83 50 83.25 Oves č. 2 pohot. 47.25 47.50 47.75 48.50 48.50 Mouka minneap. 4.90 4.90
Praha Chicnga Nový York
20 article
4.90 4.90 4.90 2.25 Obilí liverpoolo 2.62 38.— 38.— 38.— 45.— 47.50 hamburské 40.— 40.— 40.— » brémské rotterdam. 5.50 6.50 5.50 Tuky, maso. Z Chicaga, 29. srpna 11.20 11.05 Sádlo na září , . . . 11.25 11.30 11.12 na říjen . . . . 11.35 Žebírka za hotové . . 11.50 11.35 11.25 Žebírka na září . . . 11.42 11.305 11.22 Vepřové maso na září 21.25 21.— 20.95 na říjen —.— Dovoz vepřů z Chicaga 19.000 18.000 28.0 00 »» ze západu 68.000 65.000 75.000 Z Nov. Yorku, 29. srpna. 29. 28. 27. Sádlo prim. vest . . 11.35 11.25 11.30 11.40 Vepřové maso . . . 23.50 23.50 23.50 23.50 Hovězí maso . . . . 22.— 22.— 22.— 22.— Káva. Z Nov. Yorku, 29. srpna. Na příznivé povětr- nostní zprávy z Brasilie a chabé zprávy z Evropy poklesly terminy kávové až o 17 bodů. Z Nov. Yorku, 29. srpna. 29. 28. 27. 26. Káva pohotová č. 7 . . 9.25 9.37 9.37 9.37 na srpen . . . 0.— 8.85 8.94 9-15 na září . . . . 8.70 8.85 8.94 9.15 na prosinec . . 9.99 9.15 9.24 9.46 na březen , . 9.27 9.45 9.54 9.75 na květen . . . 9.39 9.56 9.65 9.8
Sádlo Chicago York Brasilia Evropa obilí 6.50 Tuka Sádlo na zář 11.30 žebírko 11.35 žebírko na zář 11.305 28.0 11.25 vepř masa 23.50 Hovězí masa 9.37 9.45 9.75 na květen 9.56
22 article
Z Nov. Yorku, 29. srpna. Trh byl veskrze cha- bý. Na počátku došly nízké liverpoolské záznamy a vyrovnací řízení haustierů mělo veliký rozsah. Očekávání většího přívozu a prodeje wallstreetské způsobily, že terminy polevily až o 15 bodů. 29. 23. 27. 26. 25. 23. Pohotová. . . 12.50 12.70 12.55 12.45 12.45 12.30 na srpen. . . —.— 12.33 12.39 12.18 12.20 11.94 na září . . . 12.17 12.30 12.23 12.02 12.01 11.77 na říjen . . . 12.27 12.38 12.19 11.96 11.92 11.70 na listopad . . 12.18 12.32 12.07 11.89 11.85 11.62 na prosinec. . 12.20 12.33 12.09 11.92 11.87 11.64 na leden . . . 12.09 12.23 12.— 11.82 11.79 11.5 na březen . . 12.18 12.32 12.03 11.92 11.89 11.5 na květen . . 12.23 12.38 12.16 11.96 11.93 11.65 na červen . na červenec , Z Nového Orlesnu, 29. srpn-
York Nový Orlesna 12.70 12.45 na srpen 12.39 11.94 na zář 12.30 11.77 na říjen 12.38 12.32 12.33 12.23 na květen
23 title
. 12. 12 12
24 article
Pohotová . . 12
25 article
Kovy. Z Nového Yorku, 29. srpna. 16.00—16.25 Železo sur. č. 2 Foundry 15.50—15.75
Nový York železo sur Foundra
26 article
16.00—16.25 15.50—15.75 14.75—15.25
15.75 14.75
27 article
* South. Foun. č.í. 14.75—15.25 měkké 14.25—14.75 » sur. jižní č. 2. Ocel. paličky (pittsb.) 1.25 1.25 Ocelové koleje (pittsb.) 2.50—2.60
South ocelový kolej
29 article
2.50—2. 60 Koks pohotový . .. 29. 28 4.75 4.75 4.75 4.75 Olovo . . . . . 16.12 16.— 15.10 15.55 Měď stand. pohotová 15.75 15.75 » elektr. . .. 16.— 16.s 5.s5 Zinek . . . . .. 42.70 43.50 42.60 41.87 Cín . . . . . .. Různé. le 29. 28. 27. 26. Cukr gran. . . . . 4.80 4.70 4.80 4.8 Cukr centrifugal. . . 3.76 3.73 3.80 3.80 Petrolej (barrel.). . . 8.70 8.70 8.70 8.7 Petrolej v kotlech . . 5.— 5.— 5.— 5.— Pensylv. sur. petrolej ze zřídla . . . . . 2.50 2.50 2.50 2.5 Terpentin novoyorský. 42.50 42.50 43.— 43.— wilmington. 37.75 37.87 37.50 38.— Savannah
Zinek Pensylv Savannah Cukr petrolej
30 article
Uvolnění cukru. Výbor spojených rafine- rií usnesl se uvolniti ku prodejí a zdanění na měsíc září t. r. 6 kontingentu rafinády při nezměněné základní ceně K 74.50. Zdanění na účet tohoto uvolnění v srpnu se připouští. Na Čechy připadají z tohoto uvolnění jen 4 % ježto poslední separátní uvolnění cukru o 29 pro české rafinerie bylo již zahrnuto do dneš- ního uvolnění cukru. Celkem bylo dosud v ny- nější kampani uvolněno 90 kontingentu rafi- nády. K uvolnění krystalového cukru nedošlo. Z trhu cukerního. — Zpráva Lichtova. V Praze, 29. srpna. Surovina. Včerejší obrat nového zboží činil as 15.000 pytlů včet- ně i zboží moravské. Večerní depeše zahra- niční přinesly již opětzáznamy oddro- bené a dnešní náš trh minul souhlasně s klidnými zprávami z hlavních trhů něme- ckých rovněž klidně při cenách K 21.25 z pohotové a K 20.80 na říjen-prosinec z Ústí. Londýn i odpolední Hamburk zachovaly klid- ný směr a poslednější ani v záznamech nepři- nesl nic význačného. Naše bursa končí proto tendencí klidnou; pro promptní cena uměle zdvižena na K 21.40, na říjen-prosinec uvádě- no beze změny K 20.80 v paritě ústecké. — Trh s rafinádami se nemění ani v obcho. dě ani v ceně. Z Hamburku sděluje depeše Společ nosti pro obchod se zbožím ze dne 29. t. m. Včerejší závěrek klidnější na silnějš vybídku. Dnešní zahájení klidné. Sníže- ní záznamů amerických o 4 body nezůstavilo dojmu. Později za klidného smýšlení nenastaly žádné změny. Zpráva F. O. Lichta zní ve výtahu takto: Počasí pro vzrůst řepy většinou vel- mi příznivé; váha bulvy a jakost se velice značně zlepšíly. Panující ráz počasí hlavně též na východě jest žádoucí. Spršky jen ojedíněle potřebny
F O Lichta spojený rafine Čechy Praha Ústí Londýn Hamburk
32 article
Řepní zkoušky Magdeburský okres: váha řepy s listem . . 1.163 1.212 gr el n 447 gr váha řepy bez listu . . 445 16.89 15.71 7 polařisace 14.90 13.70
34 article
Ostatní díly Německa; ine — 816 g váha řepy s listem . . 850 váha řepy bez listu . . 343 polarisace . . . . . 16.49 15.62 cukr . . . . . . . 14.88
Německo 15.62
35 article
Pozemková banka v Praze. V bilanční schůzi správní rady, dne 27. srpna konané, schválena byla účetní závěrka za I. semestr t. r., vykazující čistý zisk v obnosu korun 294.800.09. V oboru realitním provedla Po- zemková banka v minulém období 3 trans- akce větší prodejem velkostatků Myštěves, Lipková Voda a Čachrov, dokončila rozpro- dej panství Střílky a celou řadu transakcí drobných. — Odbyt stavebních parcel pro naprostou stagnaci stavební pohyboval sev nevelkých rozměrech, přes to však vzaty jsou pozemky do bilance pouze v cenách nákupních. — Oddělení bankovní těžilo vy- datně z obchodu běžného a zejména eskont směnek a drobné transakce bankovní vyka- zují oproti loňskému roku značný vývoj- Filiálky banky pracovaly s výsledky uspo- kojivýmí. Bílance vykazuje následující po- drobnosti: Účet rozvažný ke dni 30. června 1913. Po- hledávky: Účet pokladní 149.964 K 66 h, nemo- vitosti vlast. 5,462.683 K 4 h9, směnky eskontní 3.734.547 K 90 h, zápůjčky hypot. 1.058.170 K 12 h. vklady u jiných ústavů 1.536.244 K 32 h, dlužníci v běž. účtech 10,658.266 K 10 h, stavební úvěry 1,178.179 K 10 h, devisy, val. a mince 15.835 K 26 h cenné papíry 1,197.704 K 56 h, kupony a taženostl 11.206 K 78 h, inventář 107.567 K 72 h, filiálky prů- běž. položek 2,623.218 K 64 h, zař. výlohy filiálel 38.646 K 27 h, přechod. rozv. 952.437 K 74 h = 28,724.672 K 66 h. — Dluhy. Úč. akc. kapitál 9,000.000 K — h, reservní fond 231.747 K 47 h, vkla- dy na kn. a na běž. účty 15,384.421 K 93 h, zá- půjčky hypot. na vl. dům Praha-I. 382/3 469.312 46 h, divídendy (nevypl.) 5814 K — h, filiálky, průb. polož. 2,648.124 K — h, přech. rozv. 690.452 K 71 h, zisk 294.800 K 09 h = 28,724.672 K 56 h.
Lipková Praha Myštěves Čachrov Střílky pozemkový banka zemková banka dům Praha
36 article
Účet ztráty a zisku. Ztrátas Úroky z vklad, knížek 67.293 K 95 h, služné a remunerace 132.322k 92 h, správní výlohy 145.922 K 22 h, daně a po- platky 80.539 K 41 h, inventář (odpis) 9672 K 98 h, zařizov. výl. (odpis) 3865 K 62 h, zisk 294.800 09 h = 734.417 K 19 h. — Zisk: Převod ziskua roku 1912 17.436 K 03 h, nemovitosti 255.735 17 h, cenné papíry 24.589 K 30 h, odměny a dohod, 67.138 K 68 h. úroky běž. a ze směnek 247.612 K 01 h, úroky z cen. papírů 19.048 K 36 h, úroky ze stav. úv. a hyp. 61.283 K 81 h, různé výtěžky bank, 41.573 K 83 h = 734.417 K 19h. Nová expositura Žívnostenské banky ve Vídní. Jak oznamuje »N. Wr. Journal«, po- mýšlí Živnostenská banka zříditi ve Vídní Na příkopě exposituru. Z pražské bursy. V pondělí dne 1. září t. r. počínaje bude se večerní bursa pro cenné papíry opět v době od 4 do 5 hodin odpoledne konati. Z trhů peněžních. (29. srpna.) Ve včerejší schůzi ústředního výboru Říšské banky ně- mecké prohlásil místopresid. šl. Glasena pp. že stav banky není nepříznivý. Vývoj pokračoval uspokojivě. Směnečný eskompt je o 100 milionů marek menší než loňského roku. Kovová úhrada sesílila. Zásoba zlata činila 1153 mil. proti 976 mil. v roce předchozím, zvýšila se tedy asi o 180 milionů marek, přes to, že bylo už odvedeno 24 milionů marek říšskému válečnému pokladu.
N Wr Vídeň Žívnostenský banka mýšlet živnostenský banka říšský banka
37 article
Tyto poměry vyvolaly myšlenku na snížení sazby diskontní. Musí se však vyčkati, zdali obleva na trhu peněžním není jenom přechodní. Banka na každý způsob počítá ke konci čtvrtletí s velmi silným napětím. Dlužno se obávati, že snížení diskontní sazby potrvalo by asi jen na krátkou dobu a jest otázkou, zdali říšská banka, kdyby po sní- žení diskontní sazby byla zase nucena zvýšiti ji na 6, vystačila by s touto sazbou až do konce roku, v což se nyní douřá. — Poslední výkaz Angli- cké banky jeví další posílení banky. Zásoba hotovosti, jež před týdnem stoupla o 1.23 mil.a před 2 týdny o 2.06 mil. lib. št., tento týden zvětšila se o 0.86 (loni o 0.82) mil. lib. šterl., tedy skoro stejně jako v soudobí loňském. Příliv zlata činil 450.000 lib. šterl. a pozoruhodno jest, že opět došly větší sumy zlata z ciziny a sice z Argentiny 250.000 lib. šterl. a z Brasilie 150.000 lib. šterl. Ovšem značný byl též odliv zlata do cíziny. Do Turecka odplynulo celkem 400.000 lib. šterl., do Indie 200.000 lib. šterl. a do Egypla 250.000 lib. št. Soudí se, že do Egypla a Turecka lze očekávati další odliv zlata. Oběh bankovek poklesl o 0.09 mil. lib.
Angl Argentina Turecko Indie Egypl říšský banka
38 article
šterl. (loni o 0.06 mil. lib. št.). Také portefeuille poklesl o 0.14 mil. liber šterl. na 27.67 mil. lib. št., kdežto v soudobí loňském stoupl o 1.27 mil. na 36.37 mil. lib. šterl. Poměr hotovosti k oběhu ban- kovek činil 591/4 oproti 5854% před týdnem ſloní 491/4% oproti 493/4%). — Také stav banky rancouzské dle posledního výkazu doznal značného posílení. Zásoba zlata, která již před týdnem o 20.14 mil. franků byla větší, zvětšila se během posledního týdne o dalších 26.86 mil. fr. kdežto v soudobí loňském poklesla o 3.84 mil. fr. S tím souhlasí okolnost, že portefeuille vzrostl jen o 52.89 mil., kdežto v soudobí loňském stouplo 158.39 mil. franků. Oběh bankovek, jenž loni stoupl o 33.30 mil., poklesl o 10.54 mil. na 5410.29 mil. f.
39 article
Procentní poměr hotovosti k oběhu bankovek činil 75.42% oproti 74.695 před týdnem floni 80.52 oproti 81.269). Berlín. Vzestupné hnutí, které ze uplatnilo již na včerejší dodatečné burse a na večerní burse frankfurtské, pokračovalo vydatně i dnes při za- hájení bursy, poněvadž podnikavost byla podně- cována pevným smýšlením na bursách cizozem- ských, zejména v Novém Yorku a příznivějšími po- měry na peněžním trhu. Kursy se zlepšily až o 294. Zvláštní zájem soustředil se na německo-luxem- burských a dále na akciích Hohenlchových pod- niků. V akciích Hansy došlo k čílému obchodu premiovému. Konsolidation stouply na spekulační koupě o 525. Koupěchtivost se vžak v dalším prů- běhu bursy vyčerpala a realisace zisku měly za následek částečně lehké oslabení kursů. Základní smýšlení zůstalo však celkem pevným za kolisa- vého vývoje kursů. Kanadské stouply o 2%%, 39e. říšská půjčka zvýšila se o 0.20 marky. Peníze přes ullimo 5%, soukromý diskont 43/4 6. Vídeň. Podnícena příznivými situačními zprávami cizozemských burs, zejména vyššími zá- znamy v Novém Yorku, a dále lepším stavem kon- fliktu mezi Spojenými státy a Mexikem, setrvala bursa také dnes ve smýšlení, hausse příznivém.
Berlín Nový York Vídeň spojený stát Mexiko Hansa
40 article
Obchod pohyboval se opělně na širším základua i když později polevil a přechodně objevily se slabší kursy, nebylo tím přece dotčeno rozhodně pevné základní smýšlení. Větší zájem soustředil se opětně na Alpinky a dále na hodnoty Jižní dráhy, které získaly z oplimistického posuzování nastá- vajícího vyjednávání s Jižní dráhou. Také po stát- ní dráze byla jistá poptávka. Na konec uplatnil se klidnější ton a prováděny byly jednotlivé reali- sace. Haličské hodnoty petrolejové pokračovaly ve hnutí sestupném a stouply opětně o 17 K. Stou- paly dále také akcie parního mlýnu Uašon, které dnes se zvýšily o 16 K. Renty byly levněji k do- stání, papírová renta o 20 h, obě zlaté renty o 50 hal. Devisy a valuty byly slabší. Z našich papírů obchodovány akcie Živnobanky za 264.25 K. Daň- kovky placeny 4420.50 K. Kolbenky 444 K. české cukerní brány z trhu za 353 K a chorvatské za 1388 K. Na trhu eskomptním byl stav peněz ne- změněný. Sazby za první akcepty bankovní činily 51/10 až 57% 9. Fuse ruských bank. Mezi bankou Unionv Moskvěa sibířskou obchodní bankou vyjednává se dle „Frankf. Ztg.“ o fusi. Fíliálky ruské státní banky ve Finsku. Ruská vláda pomýšlí opět rozšířiti působnost ruské státn banky na Finsko a zříditi tam filiálky, doufajíc, že budou nyní lépe prosperovati než svého času. Sou- časně podá ruský ministr Hinancí na podzim dume 1912
Finsko Uašon Živnobanka Unionv Moskvě