1
article
něho čekajíc nové spoluviny v činech, jež se
hnusí všemu německému národu. Francie bez
Ruska je bezmocna. Doufala jsem dlouho, že
Uhry by mohly pochopit velikou svou úlohu
starší sestry (?) Slovanů a postavit nepřemoži-
telnou hráz stoupajícímu příboji germanismu
Ony naopak mu otevírají všecky skuliny v so-
becké a obzvláště nebezpečné naději, že sebe
sama ze zbytků rakouského ztroskotání obohatí.
Zmatky, jež udržují Němci v Rakousku, aby
urychlili příchod pruských vysvoboditelů do
Vídně, přejícím okem jsou sledovány z Pešti.
Maďaři se domnívají, že Germánstvo v den ví-
tězství učiní v jejich prospěch výminku a že
je nepohltí, jako pohlcují Slovany všude, kde
se s nimi stýkají. Ale nebezpečně se klamou!
Nevyrovnatelný v Rakousku národ, jenž
zasluhuje všecku naši péči, jehož zápas rovná
se zápasu našemu, národ, jenž v myšléncei
skutku měl by nás cítiti vedle sebe loket k lokti,
jsou Čechové! Oni chrání svoji půdu, svůj
jazyk, svá historická práva, svoji ústavu a to
s odvahou, vytrvalostí, předvídáním do budou-
cnosti, jež vzbuzují neobmezený obdiv v kaž-
dém vlastenci francouzském, jenž vědom si jest
germánského nebezpečí
Burové proti Angličanům, Čechové proti
Němcům, ejhle nejvyšší zápasníky, boží bojov-
níky, kteři čelo proti čelu chrání život racy la-
tinské, gallské, řecké a slovanské proti germa-
nismu a anglosasismu.
Kdyby Francie chápala, oč pro ni v Če-
chách jde, srdce její celé by letělo vstříc Če-
chům, jako už náleží celé Burům. Zápas není
krvavý v Praze jako je krvavý v Africe, avšak
jest stejně vášnivý. Tu i tam jde o to, vyrvati
práva vlastního žití z rukou katů.
Uher
Němec
Maďar
Slovan
Čecho
Burová
Angličan
Francie
Rusko
Rakousko
Vídeň
Pešť
Praha
Afrika
Slovan
2
article
Německo používá Vídně za přední stráž,
jíž dodává své rozkazy, ona musí chránit všecky
přístupy, kudy germanism se dere, musí
nelítostně střílet na ty, kdož by se chtěli
přiblížiti. Slované překážejí Vilému II. v po-
stupu na Orient, třeba je rozdrtiti. Nic není
dojemnějšího pro nás nežli ty stálé boje potomků
Václavových proti vojům krále pruského.
Všechny reformní návrhy ve vídeňském
parlamentu troskotají se v bouři, vzbuzené
otázkou národnostní. Brzy Němci zarážejí postup
zákonodárných úvah, brzy opět Čechové.
Volby, jež se právě v Rakousku odbyly,
posunuly, jako vždy, otázku národní rovnopráv-
nosti do prvé řady. Zem česká snaží se žíti
vlastním svým životem: je však dusena pod
německou olověnou kuklou. Uhry jsou už ma-
darské, Čechy chtějí být českými. Jsou moc-
ným poháněčem Rakouska k činnosti; jejich
schopnost k práci, pokročilost ve všech od-
větvích jest podivuhodná. Čech, mluvící doma
svojí řečí, stupňuje svoji schopnost rozvoje a
tato řeč jest pronásledována, zavrhována a po-
nižována. A přece dech toho jazyka tak jest
mocný, že kácí ministry jako kartové pa-
náčky. Může se říci, že nařízení dvojjazyčná,
uznávající rovnost jazyka českého s německým
v Čechách, kde Němci jsou v menšině, že tato
nařízení vydaná, a opět odstraněná, jsou uzlem
vnitřní politiky v Rakousku. Viděti se nucena
k užívání nenáviděného jazyka ve všech stycích
úřadních a veřejných, nemíti možnost užívati
svých práv občanských jinak, než pomocí řeči
cizí, jíž drobní lidé často ani neznají, není to nej-
horší z trýzní? Čechové nepomýšlejí vnucovati
svůj jazyk německé menšině v Čechách; žá
dají pouze stejné právo pro jazyk svůj a to
jest jim odpíráno!
Slovan
Vilém II
Václavová
Němec
Čecho
Německo
Vídeň
Rakousko
Uhry
Čechy
3
article
Mladočechům, kteří vedou boj protigermán-
ský s umírněností a odvahou hodnou pochvaly
podařilo se zatlačiti do druhé řady vše, co není
základní otázkou jazykovou a národní. Jejich
úspěch ve volbách, jež se právě konaly, jest
úplný; nikdo se z toho s nimi více neradoval
nežli my.
Většina šlechty české v podivuhodném
nadšení, jež vede celé Čechy a všecky jejich
třídy k útoku na pevnosti německé, tarasí se
za svá privilegia, bojíc se každého činnějšího
pokusu. Feudální konservativci prohlašují, že
jsou »věrni ústavě« a mají za vůdce kní-
žata, kteří se nestydí hájiti »dědičnou a oprávně-
nou přednost jazyka německého v Čechách«
Slova to jednoho z nich, knížete Fürstenberga-
Thuna. Za to jak se tleská statečnosti mla-
dého knížete Schwarzenberga, který prohla-
šuje v Českých Budějovicích, »že nikdy ne-
zradí národní věc českou«.
V Čechách měšťané, rolníci, lid, tvoří ná-
rodní stranu, platí školy na hranicích pruských
bavorských a saských. Děti dělníků a rolníků
sou tu neustále vydány nebezpečí poněmčení.
zvláště ve Slezsku a na Moravě. Prameny ger-
mánské propagandy jsou tu nevyčerpatelny. By
rokraté, aby výhody většího počtu připadly
Němcům, počínají si při sčítání se zavržení
hodnou nepoctivostí.
Nikdy nedostane se odměny státní umělci
Čechu, nikdy spisovateli Čechu, avšak nic ne-
zastraší tento hrdý a silný národ, jenž se za-
dlužuje bez nejmenší lítosti, by zaplatil, to co
nazývá svobodnou daní národní . . .«
Až potud paní Adamová. Jsme zavázáni
díkem znamenité spisovatelce, jejíž sláva jest
založena v článcích uveřejněných na obhájení
velikosti Francie a jejíž skvělá literární činnost
zasvěcena jest obraně utiskovaných národů. Bu-
diž jí vzdán dík za slova povzbuzení, jež na-
leznou ohlas v každém upřímném srdci českém,
pronesená v době pro národ náš nejtrudnější.
Fürstenberg
Thun
Schwarzenberg
Němec
Čech
Adamová
Čechy
Český Budějovice
Slezsko
Morava
Francie
4
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Hrr na Čechy! »Neue Fr. Presse-
udeřila na poplašný zvon a po ní cilinká ted
»Bohemia« a nutí do kuráže pana Körbra proti
nám. Jen prý se nebát, jen prý do nás. Budeme
se zpočátku svíjet a ohánět, ale časem prý na
to zvykneme. Mohlo-li prý se po celých dvacet
let vládnout bez Němců, ba proti Němcům,
půjde prý to několik let též bez Čechů. Však
prý nejsme tak hrozni, jak se děláme. Jaký to
byt rámus s Kindingrovým výnosem! Musí prý
býti odvolán a musí. Nejen Čechové a velko-
statkáři se o to zasazovali, nýbrž i Poláci a
přece zrušen nebyl. Naopak Clarovo nařízení pro-
vedeno do svých důsledností a dnes prý nikdo již
ani na Kindingra nevzpomene. Tolik »Bohemias.
Zní nám při tom v uchu, vraci se nám totiž
v paměť, co byl o národě našem ve svých »Pa-
mětech« napsal hrabě Beust. »Nemyslil jsem,
že český lev dá si tak klidně opět vyrvat, co
už měl v tlamě«. Doporučovali bychom, abyo
věci té přemýšleli naši strašně radikální politi-
kové a vrátíme se k »Bohemii«, dnes tak bo-
jovné, jež přežvykuje dnes, co včera jí na-
soufflovala »Neue Freie Presse«. Že se dá k -
nečně i bez národa českého vládnouti v této
říši, nepopíráme. V této říši dalo by
se dnes vůbec vládnouti bez
národů, docela z absolutní vůle panovníkovy
a nikdo by ani necekl; tak mizernost a lež
zhnusily v každém mravnějším člověku život,
jemuž v této říši říkají »život ústavní«. Jde
pouze o to, jak by to zde vypadalo, kdyby
rozhodující kruhy uposlechly německé rady, dělati
Neue
Körbr
Němec
Čecho
Polák
Clarův
Beust
Čechy
Francie . Presse
Bohemia
Neue Frei Presse
5
article
politiku německou, protislovanskou a tím i proti-
rakouskou. Prováděti německou politiku ve státě,
kde žije dvakrát tolik příslušníků pokročilých,
sebevědomých národů, jako Němcův, je nesmysl
a nemožnost. Každý pokus v ohledu tom skon-
čiti musí se strašným fiaskem, jehož útraty za-
platí stát. Chtít provésti dnes to, co nepovedlo
se za Josefa II. a za dlouhou dobu umrtvují-
cího absolutismu Metternichova, je politické ší-
lenství. Má-li tento stát tolik moci a je-li ve
svém sestrojení a také finančně tak silným, aby
posmívati se mohl zoufalému odporu millionů
svých příslušníků, nechť se o to pokusí. Nechť ale
na dobráctví toho našeho lva příliš nespolehají,
mohli by se v něm konečně přece jen zmýlit a
potom by pochodili špatně.
— Cenná vymoženost. Konfiskační se-
nát vídeňského zemského soudu nepotvrdil tedv
zabavení Wolfova listu »Ostd. Rundschau«, jenž
obsahoval známý Schönererův úkaz. Důvody,
proč se tak stalo, již jsme uveřejnili, bylo by
ale škoda, kdyby tento vzácný soudcovský akt;
ponechán byl bez dalšího povšimnutí a nebyly
z něho vyvoděny náležité důsledky. Dle tohoto
soudcovského rozhodnutí nemůže býti nikomu
bráněno, aby dělal propagandu pro
některou ze zákonně uznaných
církví v tomto státě. Pravoslaví je, jak
známo, také církev uznaná, nuž, teď už nikdo
nebude stíhán z velezrády, kdo o to se při-
činí, aby zejmena mezi lidem slovanským šířila
se tato církev. Tím méně bude pak úřad pře-
kážeti agitaci pro zavedení slov an-
ské bohoslužby ve slovanském krají.
Němcův
Josef
Metternichův
Wolfův
Ostd
Rundschau
Schönererův
6
article
Však i v jiném ohledu velmi zajímavě rozhodl
vídeňský soud ve věci Wolf-Schönererově. Není
také trestuhodné každé organické přičleňování
této říše nebo jednotlivých jejích částí k říši
cizí, poněvadě není nikterak prokázáno, že by
tím trpěla jednota její a říše vůbec měla škodu.
Rakousko nemá za souseda jen Německo a
mohlo by se následkem toho »přičlenit« snad
také jinam než k Vilémově říši, v níž byl by
tento stát beztoho jen státem vasalským. To
všechno je dle vídeňského soudu nejen mysli
telno, nýbrž dá se te také uskutečniti, aniž by
snaha po uskutečnění tohoto plánu byla trestu-
hodnou. Nedá se popříti, že důvody k tomuto
rozsudku vynikají vzácnou liberálností a nad
všední ohledy povzneseným názorem. Uvidíme,
jak pochodí ti, kteří téhož, co Schönerer hlásá,
dovolávati se budou, jenom že ne v Německu,
nýbrž někde — jinde.
— Rodinné zprávy. Slč. Mařka Patzova
z Prahy a pan Kare! Nechvátal, účetní v Kar-
líně, slaviti budou sňatek svůj v neděli dne 3. února
t. r. o 11. hod. dopolední v chrámu u Dominikánů
v Praze.
— Zpráva časopisecká. »Český Liste
vyjde teprve zejtra dne 26. t. m. odpoledne.
— Z činnosti akademi cké mládeže. Akad.
kraj. spolek »Zličan« má měsíční schůzi dnes 25.
t. m. »u Kupců« ve Štěpánské ulici, spojenou s před-
náškou red. Jar. Tůny: »Žena v životě rodinném !e
— Sčítání lidu. V král. městě Klatovech na-
počteno bylo 31. prosince r. 1900: 771 domů, 2813
bytů a 12.754 obyvatelů. Roku 1890 bylo napočteno:
733 domů, 2412 bytů a 10.811 obyvatelů. Přibylo
tedy během minulého desítiletí 38 domů a 1943
obyvatelů.
Wolf
Schönererův
Schönerer
Patzův
Kare
Nechvátal
Zličan
Kupec
Rakousko
Německo
Vilémov
Praha
Kara
štěpánský ulice
Klatovy
7
article
— Němec hrdina. Nemilá a nepříjemná věc
přihodila se dne 22. t. m. Němcům a renegátůmv
Břeclavě. Od nového roku potřebovali nového hro-
baře, ale dlouho nemohli ho najíti, ač hledali jej
kde mohli. Chtěli míti hrobníkem jen kovaného
Němce, kterého však v Břeclavě nenalezli a pánům
na radnici nezbylo, nežli dojíti si pro něj až na
Polavské kopce, odkud přivedli si pouhého Němce, z
něhož měli radost. Zdál se pro funkci hrobníka jako
zrozený: vypadal jako neohrožený, srdnatý člověka
tvářil se, sotva že místo své nastoupil tak, jakoby
každého Čecha chtěl spolknouti. Tak výtečně pocho-
pil, co od něho páni otcové města si přejí. Starý
voják s medaillí na prsou hanebně je však zklamal.
Dne 22. t. m. konal sn pohřeb paní G., po němž
rozcházeli se účastníci od hrobu a opouštěli hřbitov.
Sotva že však od něho poněkud se vzdálili, za-
slechli za sebou hrozný křik a spatřili hrobaře,
jak utíká ze hřbitova k městu. Byl celý vyjeven
a vyděšen tak, že v okamžiku, když dohonil účast-
níky pohřbu, mohl ze sebe vyraziti jen slova, že ta
paní jest živa a že tluče do rakve a křičí: »Ma-
chen's auf!« (Otevřete!) A hned prchal dále do města
a zastihnuv četníka, vyjeveně mu sdělil, co se stalo.
Četník postaral se o lékaře a odebral se na hřbitov
s ním a hrobařem, který, když viděl, že jde s ním
četník s repetýrkou a bodákem, nabyl znovu srdna-
tosti a stal se hovornějším. Celou cestu vyprávěl, co
slyšel v mžiknutí oka, nežli od hrobu prchl. Hřbitov
byl při příchodu komise již pln obecenstva. Vše
tísnilo se kolem hrobu, z něhož neozýval se
však pražádný zvuk. Rakev pohřbené paní vy-
tažena z hrobu a otevřena. A co shledáno ?
Němec
Čecho
Břeclava
Ma
8
article
Mrtvola ležela v ní tak, jak před pohřbem upravena
a nikde nebylo nejmenší známky, že by se byla
hnula. Statečný hrobař utržil si svým »brdinstvím«
všeobecný posměch, neboť nebylo pochyby, že pa-
dnutí hroudy země na rakev považoval za klepánív
rakvi, které rozbujnilo jeho fantasii tak, že »slyšel«
— mrtvolu volati o pomoc. Páni otcové města
Břeclavy mohou býti na svého německého statečného
hrobníka, jehož vyhledání dalo jim tolik práce, sku-
tečně hrdí, ale pošlou prý jej přes to tam, odkud
si ho přivedli.
— Důstojnická aféra v Olomouci. Z Olo-
mouce, 24. ledna. S několika zdejšími důstojníky bylo
zavedeno řízení před čestnou radou důstojnickou ve
Vídni. Dva z důstojníků budou bezpochyby kvitovati,
neboť dopustili se snižování stavu pokoutními po-
mluvami, jež vzájemně si sdělovali o jiných důstoj-
nících. Jsou to hejtman a poručík.
Břeclava
Olomouc
Ola
Vídeň
9
article
— Zimní výlet do Krkonoš. V minulých
dnech nastala značná obleva, při níž mohlo by se
za to míti, že uskutečnění výletu do hor je nemož-
ností. Není tomu tak. Jest sice možno, že sanice
nebude úplně v pořádku v nejbližším okolí Jilemnice,
ale dále v horách nesnáze této rozhodně nebude.
Pořádání výpravy jest již zajištěno dostatečným
počtem přihlášek. Také někteří Jilemničtí skisté se
k výletu připojí. Upozorniti třeba na to, aby zvláště
Pražané kupovali si jízdní lístky až do stanice »Ji-
lemnice- město« (na stanici »Jilemnice« pře-
sednou do vlaku nové místní dráhy Jilemnice-Roket-
nice), kdež pohotově budou povozy neb nůšnícia
výletníky očekávati bude pořadatel výletu, aby jim
dal potřebné informace o ubytování i o výletu. Jest
nezbytno, aby přihlášky byly dnes neb nejpozději
zítra telegraficky zaslány p. J. Bucharovi v Štěpani-
cích u Jílemnice. Těm, kdož by bez včasného při-
hlášení výletu chtěli se zúčastniti, snadno by se
státi mohlo, že by v Jilemnici ani povozu nesehnali.
Pražan
J Buchar
Krkonoše
Jilemnice
Roket
Štěpaň
10
article
— Některým turistům působí starosti, jak dostanou
se ze Spindenmühle do Petrovy Boudy. Zcela po-
hodlně. Sáně v Jilemnici najmuté zůstanou státi ve
Spindenmühle až do návratu společnosti z Petrovy
Boudy a do této pojedou všickni výletníci opět na
horských saních koněm tažených, s nimiž objednaní
horalé v hotelu »U koruny« výletní společnost budou
očekávati. — Kožich i nánožník při této horské jízdě
bývá mnohdy nezbytný. Plaid neb jiný lehčí vlněný
šat bývá vhod zejmena damám.
— Malostranské „obludy“. Píše se nám
z obecenstva: Po nedávném loupežném útoku jest
Letenská ulice na Malé straně za dne oživena: řady
zvědavých přicházejí prohlednouti situaci. Při té pří-
ležitosti napadne každému neobyčejná výška zdi,
ohraničující zahradu waldštýnského paláce, která,
jakož i výškou a délkou důstojně k ní se řadícía
stejně šeredná zeď kolem zahrady kláštera anděl-
ských panen v Lužické ulici jsou pravá monstra.
Vadí přístupu světla i volnému proudění vzduchua
ulicím dodávají nadmíru truchlivého rázu. Snad by
nekladli majetníci velikého odporu, kdyby povolaní
orgánové naléhali na sboření těchto oblud, kteréž
mohly by nahraženy býti vzhlednější, vzdušnější
hradbou. Bvlo by to v zájmu ozdravění této nízko
Petrův Bouda
Spindenmühle
Jilemnice
lužický ulice
waldštýnský palác