1
masthead
V Praze, v pátek dne 25. ledna.
Praha
2
masthead
K číslu 25.
Čislo v Praze za 2n
a na venkové za 3h
Praha
3
article
Na »Národní Listy-
ranní a odpolední
předplácí se
v Praze
v administraci
na měsíc 2 K —h
ve filiálkách
na měsíc 2 K1 30h
Poštou:
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zástlkov
na měsíc 3 K 80h
Praha
5
article
Telefonické zprávy „Nár. Listů“.
Telefonické zprávy „Nár. Listů“.
Situace kabinetu.
Z Vídně, 25. ledna. V popředí poli-
tických rozprav nalezá se situace kabinetu
sama. Nemůže býti tomuto na prospěch a
ještě méné jeho váze, mluví-li se 6 dní před
zahájením nové říšské rady jen o minister-
stvu, jen o neshodách a rozmíškách v něm.
Tyto nejsou ještě urovnány. Konstatujeme
to důrazně a co nejurčitěji naproti všem
opáčným zprávám. Stane se snad zejtra v
sobotu na ministerské radě pokus o defi-
nitivní urovnání, ale není jisto, zdali bude
to také zejtra už dosaženo. Pracuje se k
němu. Není však pravda, že jde jen o krísi
Rezkovu, jak se to v táboře levice na-
mlouvá. Je krise partielní, a kdyby tato stala
se akutní, měla by v následek najisto krisi
celého kabinetu.
Našeptávači »Neue Freie Presse«, kteř
jí v sobotu již prozradili, co se v minister
ské radě stalo, a jí řekli, že vznikly tam
neshody pro trůnní řeč, mohli jí také hned
říci proč a dodati, kdo se nalézá v majoritě
a kdo v minoritě, a potom by se byla do-
věděla, ze v této menšině dr. Rez ek
není samoten.
Rezkův
Rez
Vídeň
Neue Frei Presse
6
article
»Nete Freie Presse« vytýká »Národním
Listůme, že prý posuzují ve své včerejší po-
lemice proti ní postavení dra. Rezka je-
dnostranné. Podle jejího mínění prý doufala
vláda, že ministr-krajan nejen má úkol, za-
stupovati v ministerstvu zájmy české, nýbrž
že jeho posláním bude také, býti advo-
kátem ministerstva a Čechů. Není prý však
povědom ani jediný případ, ve kterém by
dr. Rezek byl zajistil programu vlády pod-
poru Čechů. Na tuto výtku je odpověď naše
— miníme nikoli »Národních Listů« pouze,
a také ne české delegace jen, nýbrž Čechů
vůbec — velice snadna. Který program ka-
binetu dra. Körbra měl a mohl dr. Rezek
Čechů zajistit, fedrovat a podporovat? Měl
snad hájiti jazykových osnov, jejichžto ne-
přijatelnost byla v zevrubném memorandu,
schváleném parlamentní komisí českého klubu,
a tiskem rozeslaném všem členům panské
i poslanecké sněmovny, důkladně a zevrubně
dokázána ?
Rezek
Čecho
Frei Presse
národní Listůme
poslanecký sněmovna
7
article
Měl snad zejmena zastupovati proti Če-
chům jazykovou osnovu pro Moravu, tohoto
podvrženého bastarda bar. Chlumetz-
kého, v jejímžto čl. 12. byla vnitřní če-
ština pro Moravu naskrze vyloučena? Měl
snad hájiti u Čechův ústní ordonance bar.
Spensa a Böhm-Bawerka, které se
rozplemeňují s plodností králičí? Či měl
snad zasaditi se u Čechů na prospěch pro-
gramu v chystané trůnní řeči, ve kterém
Němcům přídavkem za to, že se zrušily ja-
zykové výnosy, šmahem jak oni chtěli, dáti
chtěli ještě prohlášení s trůnu, udělující nejvyšší
sankci jejich krajnímu postulátu po nějaké
formě státní němčiny? Praví-li »Neue Freie
Presse«, že není povědom ani jediný případ,
ve kterém by dr. Rezek byl zajistil pro-
gramu vlády podpory Čechů — je to pravda.
Ale pan dr. Körber právě dru.
Rezkovi ani v jediném případě neposkytl
možnost a příležitost k tomu. Naopak, pan
dr. Körber sám postavení dra. Rezka
stížil, ukázav se byti nejen pokračovatelem
systému zahájeného v říjnu r. 1899, nýbrž
ještě jeho prohlubitelem.
»Reichswehr« co nejrozhodněji
obrací se proti nařknutí, které vyslovila včera
»Neue Freie Presse«, jakoby události
v ministerských radách posledních byly se
dostaly na veřejnost indiskrecí dra. Rez ka
nebo porušením úřadního tajemství. List
konstatuje, že první zvěsti o těchto věcech
vyzradila v nedělním čísle »Neue Freie
Presse«.
Dr. Ebenhoch.
Z Vídně, 25. ledna. Zemský hejtman
hornorakouský dr. Ebenhoch sem přibyl.
Německé „souručenství“.
Z Vídně, 25. ledna. Štyrsko-hradecká
»Tagespost«, list blízký radikálním Němcům,
popírá dru. Funkovi právo, svolávati
předsedy klubů levice k obnově německého
souručenství. Nemá ho prostě proto, že ještě
žádných předsedů klubů levice prý není.
Čechův
Spensa
Böhm
Bawerka
Čecho
Němec
Rezek
Körber
doktor
Rez
Ebenhoch
Morava
Vídeň
Štyrsko
Neue Frei Presse
Neue Frei Presse
8
article
Předplacení
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
Tam je též redakce
a expedice.
9
article
Ještě důležitějším momentem je, že německo-
lidová strana by tou dobou nevyslala zá-
stupců do nějakého »souručenství«, ze kte-
rého by vyloučeni byli její německo-nacio-
nální sousedé ze skupiny Schönererovy, a ve
kterém by německo-nacionální jednota se
nalezala vůči většině »umírněných«, kdežto
přece německé voličstvo volilo ve smyslu
německo-radikálním.
Schönererův
10
article
Telegraflcké zprávy.
Telegraflcké zprávy.
z Vídně, 25. ledna. (C.-B.) Císař pro-
půjčil konsistoriálnímu radovi a faráři v Újezdě
Josefu Heinischovi zlatý záslužný kříž
s korunou.
Z Vídně, 25. ledna. (C.-B.) Listy ozna-
mují z Pešti: Člen sněmovny magnátů baron
Harkányi zemřel.
K úmrtí královny Viktorie.
Z Vídně, 25. ledna. (C.-B.) Císař na-
řídil za zesnulou královnu anglickou čtrnácti-
denní hluboký dvorní smutek a po dvě další
neděle, počínaje 9. únorem, smutek poloviční
Z Bukurešti, 24. ledna. (C.-B.) Král
nařídil za královnu Viktorii šestinedělní
dvorní smutek.
Francouzský hlas o národním
našem boji.
Zmínili jsme se již o nové publikaci paní
Adamové v Paříži »Parole francaise 1' Étran-
ger« (Francouzské slovo cizině). Vzácná pří-
telkyně našeho národa uveřejníla v posledním
čísle svého časopisu tak vřelá a povzbuzující
slova o národním našem snažení, že neváháme
uveřejniti dotyčnou stat.
Některé výroky bylo nutno vynechati —
vzhledem k tiskovým našim poměrům. Veřejnost
naše s povděkem čísti bude tyto věty, z nichž
přátelství k nám plyne z každého slova a za-
pamatuje si zejmena výrok její o stycích fran-
couzsko-českých. Paní Adamová píše:
»Které mocnářství evropské mohlo by je-
dině překážeti byzantinským plánům Viléma II.,
je-li Rusko hypnotisováno politikou asiatskou?
Anglie jest spoluvinnicí Viléma II., sama od
Císař
Heinisch
Harkányi
Viktoria
Adamová
Vilém II
Vídeň
Újezd
Pešť
Bukurešť
Paříž
Rusko
Anglie
Viktoria
1 ' Étran
11
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Dopisy mé sousedce.
Napsal Charles Mo uselet. přel. Bož. S lívo vá
Má milá sousedkoi
Viděl jsem vás včera vcházet do lékárny
Z počátku byl jsem tím znepokojen.
Ale usmívala jste se a šla jste lehce. Šla
jste dle všeho kupovati jen nějakou lahodnou
šťávu nebo vonné koření.
Ale lékárna nevídá vždy tak veselé obli
čeje jako byl včera váš, milá sousedko.
Mnohdy odehrávají se tam výjevy velm
smutné, jednoho jsem byl onehdy svědkem, do-
volte, abych vám o něm vyprávěl.
Bylo to v lékárně G..., jedné z nejkrás-
nějších lékáren pařížských.
Jest položena ve středu města, velmi příz-
nivě, jest velká, prostranná, v jejich výkladech
jsou vyloženy nejpodivnější věci. Uvnitř ozdo-
bena jest s přísným vkusem: urny, kolem nichž
vinou se hadi, poprsí. Aeskulapovo, měděne
sfingy drží desku psacího stolu, zlatá slova »La-
boratoř« nad jedněmi dveřmi.
Vysvětlete si to jak chcete, milá sousedko
ale já velmi rád dlím v lékárnách k vůli jejieh
pečlivému a zvláštnímu uspořádání.
Ty prášky, nerosty, kořínky, rostliny, trávy
květy sušené, ty masti, těsta, výtažky a šťávy
vydávají vůni, která je mi velmi příjemná
uprostřed níž bych, zdá se mi, velmi rád žil.
Pojednou, když zabrán jsem byl v prohli-
žení nádob úplně stejných tvarem a tak různých
Charles
Bož
Aeskulapův
12
article
obsahem, vešla do lékárny prudce žena z lidu
Nemohla ani promluviti, obličej její byl křečo-
vitě stažen, mlčky jen podávala lékárníkovi
předpis, který se jí třásl v prstech.
Její muž si rozbil hlavu, málem byl by se
zabil. Leží doma bez vědomí. Lékař na rychlo
povolaný načrtl v rychlosti několik slov na
papír. A ten papír teď lékárník vážně rozbaluje
— lékárník musí vždy býti vážný — čte ho
pomalu, pozorně, neboť lékárník především má
dobře porozuměti předpisu.
Když dočetl, praví k ženě:
— Račte se posaditi.
Posaditi, posaditi
— Ale pane, volá tato, což mi neroz-
umíte? Můj muž nalezá se v nejvyšším nebez-
pečí! Dejte mi rychle, čeho je třeba ! rychle
— Bude to za okamžik.. . Račte se po-
saditi.
Ubohá žena klesne na židli, ruce bezvládně
svislé, oči ztrnulé.
A zatím lékárník dal se do díla
Vybral malou láhvičku a odvážil ji na pěk-
ných, lesknoucích se vahách. Obrátil se k od
dělením s láhvemi, vybral jednu a několik kapek
jejího obsahu nalil do láhvičky. Váží znovu
béře druhou láhev a přilévá z ní a zase váží.
vše s náležitou rozvahou a opatrností.
Čas od času vyskočí žena v náhlém ulek
nutí. Vídí svého muže bledého, ležícího v krv
— a spíná ruce k lékárníkovi:
— Pane, pane ! . ..
še
— Strpení . ..
soa euckr o j
— Můj ubohý muž!
— Už. hned to bude, panl.
13
article
Při tom uepává lékárník neprodyšně zátkou
láhvičku, konečně naplněnou. Béře ze zásuvky
kousek zeleného papíru, kterým pěkně obaluje
zátku a hrdlo láhvičky, připevňuje papír šňůr-
kou a ostřihuje ho kolem.
Konečně béře vosk a žhavou kapkou jeho
připevní konečky šňůrky na vrcholu zátky.
— O, pane!
To ještě není vše.
Nyní je ještě třeba vyhledati štítek na láh-
vičku, přilepiti jej a napsati na něj krásnými pís-
menami číslo předpisu, datum, způsob užívání
a ani na poznámku: »Před upotřebením zatře-
pati láhvičkou« nesmí zapomenouti.
— Pane .. . panel
— Už je to hotovo, paní
A opravdu, když ukončil všecky tyto nutné
práce, béře poslední papír, zabalí do něj láh-
vičku a podává ji ženě.
— Co to stojí? koktá tato, křečovitě hra
bajíc v kapse své sukně.
— Račte do pisárny.
V pisárně trůní majitel lékárny, důstojný a
vypadající, jakoby se ze sna probouzel a ten
zdržuje ubohou ženu ještě další tři minuty. Ko-
nečně dodává jí drobných.
A ona se vrhá ku vchodu; sluha ji pře-
dešel a otevírá před ní úslužně dvéře, nad ni-
miž vesele drnči zvoneček.
Toť jest výstup, jehož mne onehdy náhoda.
učinila svědkem, má drahá sousedko.
Kéž vás bůh chrání, abyste nikdy nešla do
lékárny pro něco jiného, než pro nějakou lahod-
nou šťávu nebo vonné koření !
Váš v úctě oddaný
sO ul s e d.
ko