1
masthead
V Praze, v sobotu dne 9. ledna.
Praha
2
masthead
K číslu 9.
a na venkově za 3h
3
masthead
Čislo v Praze za 2h
Praha
4
article
Na »Národní Listy«
anní a odpolední
předplácí se
v Praze
administraci
na měsíc 2 K — h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Poštou:
na měsíc 3 K 20h
s avojí zásilkou
na měsíc 3 K 80h
Praha
6
title
Telefonické zprávy „Nár. Listů.
8
article
Z Vídně, 9. ledna. »Fremdenblatt« prohla-
šuje v pešťském telegramu zprávu, jakoby
cisař František Josef, spláceje král
angliekému jeho návštěvu ve Vídni, zastaviti s
hodlal také v Berlíně, za lichou.
František Josef
Vídeň
Berlín
10
article
Z Vídně, 9. ledna. Jedna zdejší korrespon-
dence oznamuje: Byla již jmenována vo jen-
ská zkušební komise pro rychlo-
palná děla. Zkoušena tři děla; jedno
z nich jest vynálezem arsenálu, druhé známé
firmy Erhardtovy, třetí závodů Škodových.
Všechna jsou z bronzu. Komise záleží
pouze ze štábních důstojníků dělostřeleckých,
kteří nebyli nikterak zúčastněni při řešení
otázky dělové.
Škodův
Vídeň
Erhardtův
11
article
Z uherského parlamentu.
12
article
Z Pešti, 9. ledna. Očekává se, že minister-
ský předseda hr. Štěpán Tisza v dnešn
schůzi poslanecké sněmovny objasní vče-
rejší svou řeč, která zavdala opposie
podnět k novému rozhorlení. V klubu strany
neodvislosti bylo včera večer málo osob. Košut ode
přel žurnalistům jakékoli sdělení. Ve skupině
Ugronově nebyl stanoven pro dnešek akční plán,
považuje se však za pravděpodobné, že toto in-
termezzo dostane se na přetřes ješté dříve, než
dojde na jednací pořad.
Z Pešti, 9. ledna. Pozornost vzbudilo
když bývalý ministerský předseda uherský a
bývalý bán chorvatský hr. Khuen- Héder-
vary objevil se v poslanecké sněmovně.
Vznikly z toho různé pověsti, také ta, že mu
hr. Tisza nabídl portefeuille ministra a latere.
Vypravovalo se v opposičních kruzích dále, že
hr. Khuen dostal rozkaz, aby studoval nynější
situaci v Uhrách a panovníkovi podal potom
referát. Vládní »Nemzete prohlašuje naproti
tomu, že hr. Khuen přišel do Pešti jenom, aby
se rozloučil s dosavadními politickými přáteli.
Podnikne totiž společně s hr. Erdödyem cestu
na jih a nejbližší již týden ztráví v Kahýře.
Štěpán Tisza
Khuen
Tisza
Nemzout
Pešť
Uhry
poslanecký sněmovna
13
article
Z Pešti, 9. ledna. Člen sněmovny panské
bar. Desider Pronay, jediný zástupce strany
neodvislosti v této sněmovně, nezaplatil pozem
kovou daň 25.000 kor. z fideikomissu, jehož
nyní požívá, vzhledem na stav mimozákonný
Protože však musil by neodváděním daně obtíži
fideikomiss, což ve smyslu daných předpisů nelze,
složil sumu u soudu pešťského. Tento ji převzal
a odevzdá státní pokladně, jskmile mimozákonný
stav pomine.
Nový vojenský trestní zákon odložen.
Z Vídně, 9. ledna. Dle zprávy »Neue Fr.
Presse« osnova nového vojenského řádu trest-
ního byla odložena. Příčinou jest, že nebylo
možno se shodnouti s maďarskými požadavky
stran řeči jednací u soadů vojenských.
Pronay
Neue
Pešť
Vídeň
Francie . Presse
14
article
Telegrafivké zprávy.
Telegrafivké zprávy.
Z Pešti, 8. ledna. (C.-B.) Dle úradního
sdělení sevrká se zpráva časopisecká o vojen-
ských výtržnostech v Baji pouze na příhodu, že
tři podnapili husaři rozbili několik tabulek
v oknech.
Z Paříže, 8. ledna. Naproti zprávě časopi-
secké, že Anglie a Francie podepíšou
nejbližší době s mlouvu, kterou budou veškeré
je zajímající otázky koloniální upraveny, konsta-
tuje »Agence Hawas«, že je sice správno, že
byly konány porady v té příčině, ale zpráva.
že bude smlouva v nejbližší době podepsána,
jest předčasnou.
Z Kapského města, 8. ledna. (C.- B.
Úřadně se oznamuje, že byl v Danagralandě
prohlášen mír. Hottentoti se vzdali.
Z Buenos Aires, 8. ledna. (C.-B.) Dle te-
legramu z Montevidea vzbouřilo se v ob-
vodě Artigas vojsko a jest na pochodě
do Mela. Nacionalisté v obvodě Treinta-y-Tres
připojili se k revoluci. Vládní vojsko zajalo na
hranici brazilské osm vozů, naplněných zbra-
němi a náboji a přepadlo v noci na 4. t. m.
v obvodě Maldonado vojsko povstalecké, vedené
plukovníkem Munozem a porazilo je na
hlavu.
Munoz
Pešť
Baja
Paříž
Anglie
Francie
Buenos Aires
Montevideo
Treinto
Maldonado
16
article
Předplaceni
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
Tam je též redakce
a expedice.
17
article
Nebezpečí války na dálném
Východu.
Z Vídně, 8. ledna. V zdejším japonském
vyslanectvu posuzuje se nyní stav věcí
mnohem nepříznivěji, než dosud.
Ruská odpověď učinila prý v To-
kiu dojem velmi nepříznivý. Rusko
nebéře prý ve své nótě žádného ohledu na ja-
ponské požadavky ohledně severní Koreje a zú-
stavuje také bez povšimnutí hlavní, kardinální
bod japonských nároků: aby Japonsku
vKoreji přiznáno bylo zcela totéž
postavení, jaké si Rusko zjedná vá
v Mandžursku. Za takových okolností lze
prý soudit, že v Japonsku válečná
strana docela opanuje a že válce
mezi Japonskem a Ruskem zabrá-
niti již velmi bude nesnadno.
Z Hamburku, 8. ledna. Japonská vlá-
da zakoupila v Rottweilské továrně na prach
velikou zásobu střelného prachu.
Celá tato zásoba byla dnes naložena na zvláštní
parník, jenž s ní odpluje do Japonska.
Z Londýna, 8. ledna. (C.-B.) Rus ký
velevyslanec hrabě Benckendortí
a japonský vyslanec vikont Hajaši navštívili
dnes markýza of Lansdowne v zahraničném
úřadě.
Z Londýna, 9. ledna. (C.-B.) »Reuterova
kancelář« dovídá se, že se ve vládních
kruzích anglických o stavu věcí v
východní Asii takto soudí: válku nepovažují
anglické vládní kruhy za nezbytnu, avšak jsou
překvapeny optimismem, jenž na evropské pev-
nině stále se ukazuje. Anglické vládní kruhy
soudí, že propukne-li válka, nepřátelství
na obě zúčastněné moci zůstane
omezeno. Nepovažuje se za pravdě nepo-
dobné, že japonské vojsko v Koreji
na břeh vystoupí a že Japonsko
své postavení tam bude hledět
upevnit. Potom bude snad lze chopiti se
prostředků, aby mír zase byl obnoven.
Z Londýna, 8. ledna. (C.-B.) Japonský vy-
slanec vikont Hajaši sdělil »Reuterově kan-
celáři«, že j a po nská vládla ny ní u va-
Benckendortit
Hajaši
Reuterův
dálný východ
Vídeň
Rusko
Korea
Japonsko
Hamburk
Londýn
Rus
Asie
markýz of Lansdowne
Reuterův kancelář
18
article
FEUILLETON
FEUILLETON
Hlasy vod.
Fragment.
19
article
(Otakaru Charvátovi.)
Byl jsem tam jen dvakráte za posledního
léta, ale věru, kdyby mi vysoké závěje sněhu
nekřičely do oken měho pokoje o nemožnosti
toho, šel bych tam ještě alespoň jednou. Činím
si výčitky, že jsem oné krásy tak málo užil, ale
nic platno: skoro čtyři měsíce minuly, co jsem
zase v Tatrách — za ty čtyři dlouhé měsíce
byl jsem ve Temných Smrečinách jen dvakráte
a jedině jednou užil jsem tam kouzla večera
noci a úsvitu. To se stalo, nedá se z toho nic
odvolat, nic omluvit, nic dohonit, nic nepravit.
A zbývá dnes jen litovat.
Mezi skalnaté Hrubo a Strmou, nahou Ko-
provou s jedné strany, a Tichou a Križnou Kopu
s druhé, mezi svah Miedzianého a holý, pohra-
ničný hřbet Czarného od severu, a sužující se
dolinu Koprovou od jihu, jako divukrásná po-
hádka jsou vkouzleny Temné Smrečiny, pusté.
divoké — kus zašlé romantiky tatranské, zátišt
odlehlé od veškerého světa a skoro prosté všeho
co by svět připomínalo.
Šedivá sklaliska, rozervané hřbety z leva,
kdýž tam přijdete dolinou Koprovou, od jarních
lavin zedrané, jako uválené, travou a kosůvkou
zarostlé, nádechem olivové zeleně zbarvené svahy
z prava. Před vámi dost obsáhlá kotlina vzhledem
k soutěskám Koprové, kterou jste se až sem do-
stali, a za ní hory žlutavě šedé na hřebeni, pod
hřebenem zarostlé mezi skalami tu a tam travou.
mechem nebo klečí. Vidíte vehod do kotliny
Charvát
20
article
Temnosmrečínských jezer a do Hlinské, po druhé
straně vidíte k průsmyku Tiché. A otočíte-li se.
vidíte k sobě se srážející stěny doliny Koprové
a v jejím pozadí strmý, od této strany skoro
děsný, nahý a ponurý Kriván.
To je scenerie obzorů
A mezi těmi obzory skoro prales, několik
vod stékajících se tu se všech stran, prahouště
kosodřeviny, skaliska a stěny, mohutné lučiny
s úžasně vysokou travou, pusté bařiny, vlnící se
stuhy vodopádů. Nevíte, kde se vám zaboří noha
nevíte, kde sklouznete do nějaké bystřiny, ne-
tušite ani a zbloudíte do kosodřeviny a pak dej
vám bůh svatou trpělivost. Chodníček — beztoho
tak úzký, že se vám ani nezdá býti vyšlapaným
od lidí — každé chvíle se vám ztrácí. Svalené
stromy, hnijící a tlící kdo ví od kolika let, i obět
takřka od včerejška, všechno válí se tu tak, jak
padlo, nová vegetace bují z těch padlých, zhy
nulých — a místy už temno jest od spoust, kte
rými se prodíráte.
A to je scenerie vnitřka.
Ale je tu ještě něco, co vás už bude láka
do Temných Smrečin, jakmile se jednou s nim
seznámíte: je to hudba jejich, podivná hudba,
někdy sladká, pizarrní někdy, ale vždy taková,
že vaším srdcem zachvěje, vaší duší otřese.
V nitru lesa, nad nepatrným svahem, pod
nímž divě hučí Koprová, stojí opuštěná koliba.
V té se ubytujte, spokojíte-li se s nahou zemí, na
kterou si sami narubáte v lese pokrývky -
ubytujte se v ní alespoň na jedinou noc. Odtam-
tud, k večeru a v noci jest onu hudbu slyšet
nejlépe.
Čím dále sedíte před kolibou na starém, už
téměř prohnilém kmeni, čím více do kraje se
skal splývá tichý, snivý soumrak, tím silněji si
Tichá
Chodníček
21
article
uvědomujete v několikerém hukotu vod, se všech
stran sem zaléhajícím, cosi neobvyklého, neslý-
chaného, skoro tajemného.
Jakoby nějací neznámí kdesi v okolí —
záhadno, zda blízko či v dáli — se hádali, vy-
křikovali divná slova — záhadno, zda kletby a
výhrůžky či nějaké zoufalé, úpěnlivé prosby —
a chvílemi se přibližovali nebo vzdalovali. Cosi
hrozného jest v onom hukotu, od čeho duše
trne. A k němu se pojí sumění lesa, právě tak
mnohotvárné a mnohohlasné. Bouří to a pláče,
šílí v zuřivých výkřicích, tu zdá se utichat, ale
v zápětí se opět rozzvučí tak, že nemožno se
ubrániti zvláštní jakési úzkosti.
Jinak nehne se nic, mohlo by se říci, že
jinak jest úplné ticho. Ale ty hlasy vod stačí, aby
se vám dlouho nechtělo ani pomyslit na spánek.
Sedíte před kolibou, sedíte a k úskalím do
výše se díváte, a zdá se vám, že vnímáte nějaký
skrytý smysl onoho zmateného hukotu, jenž k vám
doléhá, jenž se k vám dere odevšad a jehož vlivu
oddolati nemožno.
Takové jsou ty hlasy vod v Temných Smre-
činách. Nikde před tím jsem podobných neslyšel,
a nikde jsem takového podivného dojmu nezažil.
A když nyní si na to vzpomínám, je mi líto,
že byl jsem tam loni jen dvakráte a že po třetí
tam nemohu už pro sníh. A že by to snad už
ani nemělo onoho půvabu. Neboť což zamrznou-li
některé z těch bystřin?
Leč nikoli — cítím, že kouzla těch hlasů
nelze zničiti ničím.
Jen leda změniti jejich nádech.
A jejich divokou scenerii, v níž rozléhaji se
dnem i nocí, rok za rokem, věk za věkem — —
Jan Havlasa.
Havlasa