1
masthead
žuje o došlé odpovědi vlády ru-
ské. Není prý lze říci, zdali japons ká
vláda na poslední nótu ruské vlá-
dy vůbec odpoví.
2
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Špatná spekulace. Pan dr. Körbe
dává v posledních dnech vyhrožovati svými
listy, že sněmovnu poslanců rozpustí, nestane-li
se dělnou. Jest to sice prostředek konstituci-
onální, avšak již ten poslední, který zbývá ne
vládé, nýbrž koruné a kterého dle přesné
ústavní theorie použiti smí jen tehdy a za tím
účelem, aby se přesvědčila, na kterou stranu
kloní se vůle lidu, zdali proti stanovisku par
lamentu, či proti kabinetu. V tomto státě ovšem
se samozřejmých ústavních pravd nedbá, ostatně
také nevíme, nač by tak veliký apparát, jakým
jsou volby, měl býti spuštěn, aby zodpověděna
byla ojázka, na kterou by dovedla dáti odpověd
již i ta kariatida, jež ve vídeňském parlamentě
gallerie nese. Němci jsou se sitanovj-
skem dra. Körbra spokojeni. Ostatní
národové ne, ani Poláků nevyjímaje, kteří sice
durdí se na naši obstrukci, jimž ale pan
dr. Körber také k srdci nepřirostl. Němců
je sice v parlamentě asi tolik, jako Slo-
vanů — dík šikovnému volebnímu řádu —
ale Slovanů žije v tomto státě šestnáct
millionů a Němců jen 9! Co by ostatně
dr. Körber dokázal vypsáním nových voleb
Počet svých věrných by neroz-
množil ani o jediného. Z odpůrců ny
nějších udělal by si ale odpůrce ještě větší
Zdali by prospělo jeho plánům, kdyby na místě
některého Mladočecha byl zvolen agrárník, ne
víme, pokud ale zkušenost učí, umírněnější
by eventuálnj vítězové ve příštích
volbách nebyli, než jsou poslane
nynější, a pan dr. Körber ocítil by
se potom v situaci ještě horší, než
v jaké je nyní.
doktor
Körbe
Němec
Polák
Körber
Slovan
3
article
— K volbě říšského poslance za venkov-
ské skupiny královéhradecké. Aby učiněna byla
přítrž veškerým zmatkům, o nichž z Králové-
hradecka docházejí správy, dlužno stoupencům
národní strany svobodomyslné sděliti, že k no-
minování kandidáta národní strany
svobodomyslné pro naznačenou skupinu
dojde zejtra v neděli, dne 9. ledna po úřadě s
důvěrníky národní strany svobodomyslné. »Sa-
mostatný agrárník« pan hrabě Václav Vojtěch
Šternberk obdržel již od strany agrární svého
protikandidáta v osobě zemského poslance pana
Srdínka, kterýž kandidaturu, prof. dru. Cyr.
Václav Vojtěch
Srdínko
profesor
doktor
Cyr
Králové
Šternberk
4
article
Horáčkovi zvláštní agrárnickou deputací s posl.
Práškem v čele nabízenou a prof. Horáčkem
rozhodněodmítnutou, dodatečně přijal. K dneš-
nímu rannímu výběru květů ze spisů a fečí p.
hraběte Šternberka dlužno dodati, že jeho »Česká
otázka« jest založena na programu strany státo-
právní (Baxovy), nikoli radikálně-pokrokové, ačkoli
lze ve spisech a řečech hraběte Šternberka na-
jíti snad i živly programu bratří Hajnů, této
oné observance. Představujeť samostatný hraběcí
kandidát strany agrární takovou všehochuť po-
litickou, že se v něm všechno najde, od státního
práva až po černožluté dragounství, od nejkru-
tější obstrukce až po rozdělení veškeré správy
v Čechách podle národností.
— Arcibiskup Kohn. Večerními listy z »N
Fr. Presse« včera přinesená zpráva o tom, že
byl arcibiskup Kohn v Římě se svého úřadu
sesazen, neb donucen k resignaci, rozšířil
se bleskem pol Praze a jakkoli působi-
štěm znamenitého tohoto kněze nebyly přímo
Čechy, nýbrž země sesterská, jevil se ra-
dostný, nijak netajený interes na této událo-
sti v každém, kdo o ní byl uslýšel. Jeto
ovšem zpráva nezaručená, jež vyvolala rozruch
ten, Řím je neuprosný naproti malým a nepatr-
ným, ale jde-li o arcibiskupa, jinak je zvyklý si
počínati. Tak rychle — nám aspoň se tak zdá —
byl by proces proti obžalovanému veleknězi sotva
skončen. Je to ovšem zvláštní osud, že musi
to býti právě kněz z lidu, jenž dospěv k netu-
šené moci a slávě a k obrovskému majetku, tak
nedovedně spravoval hřivnu osudem mu svěřenou.
Horáček
Prášek
profesor
Baxův
Hajn
Kohn
Šternberk
Čechy
Řím
N Francie
Presse
státoprávní
polo Praga
5
article
— Audience kardinála arcibiskupa Skrben-
ského u německého cisaře není tak formálnít
bezúhonná, jak se v českém tisku klerikálním
tvrdilo s nemalým rozhorlením proti naši depesi
v té příčině z Berlína zaslané. Jeden z čelných
vídeňských listů včera sdělil,lže cesta kardiná-
lova do Berlina k císaři Vilémovi, není pouhou
obvyklostí, jaké podrobuje se každý arcibisku
pražský, jehož areidiécese čásť leží pod žezlem
německého císaře a »Zeit« dosti zřetelně nazpa
čil, že se bude v Berlíně za návštěvy bar
Skrbenského jednati o nejdůležitější věci, jaká
se vůbec nachází stále ještě na pořadu trans
akcí o národnostním rozdělení diécesí. Poněvadž
zpráva vídeňského listu posmívá se přímo zdej-
šímu katolicko-klerikálnímu denníku, lze očeká
vati, že nezůstane dlužen odpověď a že veřjí
nosti přinese veškerá nutná objasnění stran
této příčiny k cestě bar. Skrbenského do Berlína.
Vilém
Skrbenský
Berlín
6
article
O cestě a audienci kardinála Skrbenského vy
slovuje se velice zajímavě berlínský dopis
»Münch. Neueste Nachr.«, kterýž pokládá ná-
vštěvu kardinála Skrbenského v Berlíně a jeho
přijetí v zámku za povážlivé z důvodů národ-
ních citů německých. »Samo sebou neradi vi-
díme osobní styk císaře s Čechem (!!) v době,
ve kteréž zapřisáhli nepřátelé Němců v osvěd-
čování svého záští jdou tak daleko, že již my-
šlenku na vyrovnací jednání odmitají,« píše ber
linský dopisovatel mnichovského listu, všemi pra-
vověrnými Bavořany nejnenáviděnějšího. V do-
pise svém dokonce tvrdí, že návštěva kardinála
Skrbenského jest demonstrací proti vídeňskému
dvoru, poněvadž po známých výrocích císaře
Františka Josefa v delegačním cerklu není cesta
českého (»tschechischer«) kardinála k vídeň-
skému hradu císařskému tak snadna, ačkoli by
kardinál Skrbenský velice měl zapotřebí silného
ramene. Vedle procesu svatováclavské záložny
je prý to zvláště hnutí »Los von Rom«, které
tvoří podstatu bídy kardinálovy, jež přišla na
jevo celým svým rozsahem při vyhýbavých od-
povědech, daných i Čechům i Němcům v zále-
žitosti národnostního rozdělení diécesí
Při tom prý jest tento arcibiskup vším možným
jenom ne přítelem Němců. Jeho biřmovací
cesty vedou prý jenom územím čistě českým.
Skrbenský
Münch
Čecho
Němec
František Josef
Berlín
Los on Rom
7
article
Jednou prý hodlal svou návštěvou obmysliti
i Chebsko; brzy potom ozvala se v Chebu
slova, kteráž nebyla daleko pohrůžky, že bude
násilným způsobem zabráněn
vjezdu »českého klerika«, Tento arci-
biskup — tak pokračuje berlínský dopisovatel —
náhle rozpomenul se nad svými ovečkami, pru-
ským žezlem oddělenými tou měrou, že se ne-
leká cesty do Slezska ani s tím vědomím, že
bude nucen prositi německého císaře
o audienci. »Er, der Tscheche« On, Čech. Ne-
můžeme se zhostiti podezření, že vyhle-
dává přízně císařovy, jakožto prostředku
proti nespokojenosti Němců v Čechách. Nej-
většími nepřátely jeho jsou němečtí lidovci,
kteří již dávno mnohem raději do Berlína než
do Vídně pohlížejí. Nyní však pražský arcibiskup
dobře ví jako celý svět, že císař Vilém jako
hostitel obzvláště vlídným jest, že jej zájem pro
distinguované cizince vede k velice silným pří-
ležitostným poklonám, kteréž se pak berou za
platnou minci. Jak krásně by to vypadalo, kdyby
se mohla rozšířovati anekdotka asi v ten smysl.
že císař vřele vyslovil se o péči kardinálově,
jakou chová k německým diécesanům. Také nás
zaráží urážlivý způsob, jímž se české listy (?) snaží
věc vylíčiti tak, jako kdyby pražský areibiskup byl
pozvání císaře německého nezpůsobně odmít.
Čo
Němec
Vilém
Chebsko
Cheb
Slezsko
Čechy
Berlín
Vídeň
8
article
Podle toho by se cesta kardinálova do Berlína
Čechům nelíbila. Avšak víme, že se tyto ušle-
chtilé duše na konec přece jenom sejdou. Na-
pálenými budou potom zase jen Němci, jimž se
v Čechách beztoho dosti špatně vede. Tak vnu-
cují se nám různé smutné myšlenky ve příčině
diécesí mezi dva státy rozdělených a o důsled-
cích vznikajících z toho pro vlastenecké kon-
flikty. Nám by bylo milejší, kdyby kardinál
Skrbenský si zůstal za svými černožlutými mez-
niky. Nebot tady nelze ani mluviti o zvědavosti
jak vypadá.« Jest jasno, že si měly »Münchner
Neueste Nachrichten« schovati tento dojem pro
svě famósní aprilové číslo! Tam by se byl skvo-
stně vyjímal kardinál Čech, který jde k něme-
ckému císaří o pomoc proti německému poža-
davku rozděleníl
—. Schůze řepařů. Ú střední jednota
řepařů v Praze pořádá v neděli dne 17
fledna o 10. hod. dopol. v hostinci okresní ho-
spodářské záložny v Nových Benátkách velkou
schůzi řepařů. Program: »Češti rolníci a cukro
vary.« V rozhovor uvede pan Karel Kadeřávek
rolník a člen řed. Ústřední jednoty řepařů z V
káně. Účasténství slibili četní poslanci a předáei
rolničti.
Čecho
Němec
Skrbenský
Kadeřávek
Berlín
Čechy
Praha
Nová Benátky
Münchner Neueste Nachrichten
V káně
9
article
— Dary. Protektor spolku Bratrstva smíchov-
ského pan Jan Bejček věnoval na zřízení fondu pro
vdovy a sirotky 200 K. Fond bude míti jeho jméno
Dobročinnost. Čtenářsko-ochotnická jednota
»Thalia« v Praze—VII., plníc svůj cíl, podporovati
vlastenecké a dobročinné účely a chudé z nejchud-
ších, podarovala jako léta minulá i letos kromě pří-
spěvků vlasteneckým účelům, 16 vdov obnosem 94 K
Jednota tato právě v minulém roce oslavila v kroužku
svých přátel a příznivců své 35leté trvání. Jest však
žádoucno, by občanstvo VII. části vyšlo vstříc této
jednotě a pomáhalo takto plniti ony cíle, jež si če-
ské ochotnictvo vytklo za úkol.
— Obecní rozpočet česko-budějovický, z něho
přinesli jsme drastické ukázky „rovnoprávnosti“, jaká
vládne na radnici budějovické, tentokráte čeští poplat-
níci tohoto města nevezmou jen tak klidně na vědomí
Jménem jejich podal v těchto dnech p. dr. Zát ka
k obecnímu výboru řadu námitek a připomínek. Osuo
tohoto podání možno ovšem již předem určiti, avšak
jsou tu ještě další instance, ke kterým se Čechove
budějovičtí obrátí. Mizernost, jaká se proti českém
poplatnictvu páše po řadu let na budějovické radnici
musí býti konečně znemožněna neb aspoň omezena
— Zimní sport v Krkonoších. Jizda na rohačkách
měla o četných vánočních svátcích na svazích krko-
nošských a to v pohoří samém od boudy Petrovy k
severu i k jihu, v předhořích na všech svazích po
površku četné ctitele. V pohoří byli to pěstitelé sportu,
kteří napodobili v brzdění a řízení horaly krkonošské,
v předhoří byla to četná mládež, která rozjařená,
s červenými tvářemi sjížděla za veselí a hlasitého
smíchu s lazů a strání po obou stranách podlouhlých
vesnic.
Bejček
doktor
Zát
Čechov
Praha
Krkonoše
Petrov
10
article
— Odstřelená zvěř v Čechách. Zajímavy jsou
zprávy c. k zemské lesní inspekce o neustálém pří-
bývání a tím také větším odstřelu zvěře užitečné i
škodné. Podali jsme minule již povšechný obraz o
zvláštnostech honů a o množství příbližném zvěře
za rok letošní odstřelené, nyní podává jmenovaný
úřad podrobný výkaz za rok 1902, který ukazuje
ovšem veliký vzrůst a množení se zvěře u nás. Ač
by se zdálo, že racionálním hospodářstvím lesním
vysoké zvěře ubude, přece zálibou majitelů velikých
statků tato ozdoba širých lesů jest neustále zacho-
vána. Byloť v roce 1902 zastřeleno 2936 kůsů zvěře
vysoké (proti 2886 kusům) číslu to průměrnému za
několik dřívějších let; daňků zastřeleny 1804 kusy
(2204), srnek nápadně více se střelcům kmitlo, 17.560
(proti průměrnému počtu 11.795), černé zvěře ubylo
daněk
Čechy
11
article
dle odstřelených 806 kusů (939); veliké byly leče za-
jíců, jichž odstřeleno 691.692 (471.799), taktéž krá-
líků 59.757 kusů (proti průměrnému počtu 26 762),
tetřevů střeleno 891 (1170), tetřívků 5429 (4824), je-
řábů 833 kusů (558), 77.151 kusů bažantů (obyčejně
kolem 60,210), 679.097 koroptví Gjindy průměrně
449.220), křepelek jen 6419 (jindy kolem 11.187),
sluk 1911 (jindy 3313), divokých hus 224 (202), dívo-
kých kachen poměrně mnohem více, než jindy
18.560 kusů (13.870). Ze škodné zvěře? lišek 3356
(2488), kun 3798 kusů (2626), Jasiček 23.010 (18.990),
tchořů 10977 (12.667), vyder 170 (306), jezevců 306
(229), veverek 65.121, orlů 9, výrů 134, jestřábů
26.284, sokolů atd., 126.005 strak a vran. Dle toho
odstřeleno bylo roku 1902 v Čechách 1,495.138 kusů
zvěře užitečné a 259.170 kusů zvěře škodné.
— Nová oběť katastrofy svato-václavské záložny.
Čechy
tetřívek 5429
Jasiček
jezevec 306
12
article
Před rokem na schůzích interesentů sv. -václavské
záložny bylo předvídáno, že katastrofa této záložny
bude míti kromobyčejně vážné následky. Do stavu
věcí zasvěcení mluvčí přesvědčujícími argumenty do-
kazovali, že je zapotřebí všestranného úsilí, aby od-
straněny byly nejhroznější věci, které mohou nastati,
bude-li na záložnu prohlášen konkurs. Tato pohroma
konkursní sice prohlášena dosud nebyla, ale kor-
mutlivé následky katastrofy záložny už nastaly. Celá
řada nešťastníků trpce zakusila následků nespráv-
ného hospodářství ve sv-václavské záložně. s Což
teprve, až bude prohlášen konkurs! Každá nová obět
je krutou obžalobou na ty, kdož sanaci záložny
mohou, ale nechtějí provésti. Novou touto obětí
sv.-václavské záložny jest 63letý Václav Faul, bý-
valý obchodník, majitel domu č. 358 v Žižkově, by-
dlící ve Vršovicích vč. 431, ktery včera veče
provedl sebevraždu, dohnán jsa do
úzkých katastrofou sv.-václavské zá-
1ožny. Manželé Václav a Marie Faulovi, majitelé
domu čp. 358 v Žižkově, vstoupili v roce 1900 do
styku se záložnou sv.-václavskou, od níž vypůjčili si
obnos 16.000 K. Sotva že několik splátek na dluh
splatili, nastala katastrofa. Záložna sv.-václavská
v postupu realisování svého jmění naléhala na man-
žele Faulovi, aby zaplatili nebo na jiný peněžní ústav
převedli zbytek dluhu v obnosu 14.954 K. Faulovi to-
muto vyzvání vyhověti snad nemohli a záložna sv.-
václavská hnala realitu Faulových do dražby. Vědomí,
že v nucené dražbě příjdou o svůj těžce nastřádaný
majetek, způsobilo zármutek v rodině Faulových.
Václav
svatý
Faul
K Faul
Faulová
Žižkov
Vršovice
13
article
Faul těžce to nesl, že se stal také obětí nehospodář-
ství v záložně. Truchlil a zármutek svůj včera náhle
ukončil. V nepřítomnosti své manželky včera odpo-
ledne ve svém bytě v čís. 431 ve Vršovicích oběsil
se na klice dveří. Manželka před 6. hodinou večerní
vrátila se domů a zděšením omdlela, když spatřila
muže oběšeného. Sousedé přeřízli provaz, který
svíral hrdlo zoufalce, povolali lékaře p. dra. Pecivála,
veškeré pokusy obživovací zůstaly však marné
Mrtvola neštastného člena sv.václavské záložny byla
ponechána v bytě.
— Srážky na elektrických dráhách. Letošní ob-
dobí ledové mělo v zápětí celou řadu pouličních ne-
hod. Možno tvrdit, že opatřování ledu do lednic celý
pouliční pořádek převrátilo. Chodníky jsou zataraso-
vány a na jízdní dráze komunikace stížena. Nelz
ovšem tyto závady odstranit a jediné, co lze učinit,
je pomyšlení, že jednou konečně ta svízel přestane.
Vozba motorových vozů na př. v Celetné ulici jes
úplně přerušena. Vůz dojede až k místu, kde se led
skládá, tam stojí až do úplného odstranění ledua
potom teprve po dlouhé době hne se ku předu
s druhé strany rovněž stojí motorový vůz a poně-
vadž by se tímto způsobem pasažeři daleko ku
Vršovice
Celetná ulice