Načítám náhled…
Chunky — 47 celkem
· entity: person 46, place 110, work 20, org 29
1
masthead
10. červma 1905.
2
masthead
Číslo 158.
3
masthead
NANOVNÍ LISTY.
4
masthead
Strana 5.
5
article
Vilém II.
Z Bezlína, 9. června. (C.-B.) Vilém I
přilomen byl dopoledne s členy francouzského
poselstva a cizozemskými důstojníky velkému
jizdeckému cvičení ve vojenském táboře debři-
ckém. Vedle něho jel francouzský generál
Laereix. V kasinu tábora podána snídaně, př
níž eísař připil přitomným hostům. Generál
Laeroix děkoval stručnými slovy a připil na
zraví císaře, císařovny a císařské rodiny, jakož
i vojův, jež přítomnými němeekými důstojníky
byly zastoupeny.
Rumunský parlament.
Z Bukurešti, 9. června. (C.-B.) Sněmovna
a senát přerušily své sehůze na zprávu o smrti
kn. Leopolda Hohenzollernského. Po městě jsou
vyvěšeny černé prapory.
Z francouzského vojska.
Z Paříže, 9. června. (C.-B.) V dnešní mi-
nisterské radě jmenován generál Le Bo
velitelem I. armádního sboru v Lille.
Marocká olázka.
Z Paříže, 9. června. (»Havase.) Nota sdě-
lená německým vyslancem Flotowem m. předs.
Rourierovi za předvčerejšího přijímání diploma-
tiekého sboru je kollektivná nota ně-
mecké vlády, svědčicí všem vládám. Obsa-
huje asi 20 řáďek. Německá vláda ohlašuje
v ní svůj souhlas s návrhem marocké vlády,
aby otázka reforem byla předložena mezinárodní
konferenci. Německá vláda odvolává se při té
příležitosti na čl. 17. maďridské smlouvy, jímž
všechny smluvní moenosti zabezpečují Marokku
největší výhody. M. p. Rouvier vzal pouze
zprávu na vědomí. Myslí se, že moenosti, jimž
byla nota sdělena, na ni dosud neodpověděly.
Vilém II
Laereix
Laeroix
Leopold hohenzollernský
Noto
Flotow
Rouvier
Bezlín
Bukurešť
Paříž
Lille
Maroko
Le Bo
6
article
Národní hospodář.
Národní hospodář.
Zelezniční rada.
Z Vídně, 9. června, (C.-B.) Jarní zasedání
státní železniční rady bylo zahájeno (viz i člá-
nek v Hospodáři. Pozn. red.) dnes správcem
ministerstva železnic Wrbou. Přeďmětem jed-
nání byly podněty na rozmnožení personálu úřad-
nického na menších stanicích železničních v Ha-
liči, zřízení nových zastávek, stanic nákladníeh
jskož i rozšíření nádraží a čekáren na fratleh
dráhy státní a severní. Po vyřízení těchto zále-
žitosti byl přijat jednohlasně návrh, v němž se
žádá ministerstvo železnic, aby zřídilo ve všech
větších stanicích, ve kterých už jsou zřízeny
místní siti telefonní, veřejné telefonní stanice.
Na to byla vyřízena celá řada dalších záležito-
sti, mezi nimi též o zlepšení připojení mezi
vlaky společností státní drahy a dráhy severo-
západní a mezi Krakovem a Varšavou.
Předseda sdělil, že severní dráha slibila
určitě na příští letní saisonu lepší spojení.
Potom rokovalo se o přepočítání tarifů se-
verní dráhy.
Vídeň
Krakov
Varšava
státní draha
7
article
Referent sdělil, že severní dráha je zatímně
proli přepočítávání, poukazuje na lonský schodek
2 mill. v dopravě nákladní. Protože věc lze ře-
šili pouze rozhodčím soudem, žádá by se odro-
čilo projednání přislušných návrhů. Odb. před-
nosta Lilašik prohlašuje, že vláda uznává dů-
ležítost za předčítání tarifů severní dráhy a bude
je míti na zřeteli, ale nelze to hned prověsti.
Vláda hude dbáti přání státní železníční rady,
žádá však, aby se oď této záležitosti zatím upu-
stilo. Odročení referentského návrhu bylo po-
tom sehváleno. (Zevrubnější zprávu o železniění
radě, zvláště o velkém počtu detailních zaleži-
tosti drah různých se týkajících jsme nuceni pro
nedostatek místa odložiti na příště. Pozn. red.).
Doďávka zápalek pro Bulharsko.
Z Vídně, 9. června. Jak známo, vypsala
v měsíci dubnu bulharská vláda dodávku na zá-
palky. Tato offerta nevedla však k žádnému cíli
a proto ministerstvo vypsalo nové offertní ři-
zení, tentokráte na větší kvantum, totiž na do-
Vávku 6000 beden po 500 baličcích švědských
širek a 30.000 beden po 200 tuctech zápalek
bez fosforu. Offertní jednání koná se dne 15.
(28.) června. Dedávka vztahuje se na tři roky,a
hodnota její obnáší asi 1 mill. franků.
Bulharsko
Vídeň
8
article
Rybářský sjezd.
Z Vídně, 9. června. (C.-B.) Mezinárodní
rybářský sjezd přijal resoluci, v niž dovozuje
se nutnost rybářského vyučování, jedná o vý-
chově odhorných rybářů a uvádějí různé poža-
davky. Usneseno přičiňovati se u vlád, aby
věnovaly pozornast rybářským společenstvům
jako základu ragionálníhro rybářství a učinily je
v rybářském zákoně závaznými. Potom vyřizen
režerát o dopravování ryb a návrh na uveřej-
nění statistiky lovu lososů, čímž sjezd byl
ukončen.
Povětrnost v Uhrách.
Z Pešti, 9. června. (C.-B.) Včera pršele
více méně v hramčních komitátech severo-
východních, resp. severnfch. Je většinou po-
chmurno a teplota bez valné změny.
Herby- Čestochov.
Z Vratislavi, 9. června. (»Schles. Zeilung«)
Dnes zahájena doprava zboží do Ruska po trati
Rerby-Česlochov. K dovozu zboží do Ruska
třeba písemného prohlášení. Slanice není ještě
olevřena pro dalekou dopravu a proto dováží
se pouze z Pruska do Ruska. S ruské strany
připojení není ještě provedeno.
Herb
Čestochov
Vídeň
Uhry
Pešť
Vratislav
Rusko
Rerba
Prusko
mezinárodní rybářský sjezd
9
article
Čtyři milliony škody.
n. Z Magdeburgu, 9. června. Bouře a zá-
plavy včerejší ve středním Německu a horním
způsobily přes 4 milfiony škody. Četné trati
železniční pobořeny; devět osob bylo usmrceno
bleskem.
st. Z Pešti, 9. června. (Zvl. telegr. »Nár.
Listů«.) Na trhu prodalo se 30.000 metr.
eentů beze změny. PIatila za 100 kg.:
pšenřee tisská 81 kg K 18.20, hodmezč-
vušarheřská 805 kg K 18. 25, pešťská 80 kg k
17.75, hartská 78.5 kg K 17.65, banátská 76.
kg K 17.20, bzčská 76 5 kg K 17.20, zentská
76 kg K 17.52, bečkerecká 77.3 kg K 17.40
berdanská 76.5 kg K 12.20; žito K. 13.95
14.10; oves K 13.50; ječmen 13.50-
kukuřice K 15.78 až 15..80
Terminový obchod byl mdlý na
zprávy o dešti a povolení rumunského vývozu.
K večeru znamenala: pšenice na říjen
K 16.10, žiřo na říjen K 13.10, oves na
řijen K 11.18, kukuřice na červenee
K 15.—, na květen 1906 K 11.24, žepka n
vrpen K 24.15.
Sádlo smlouváno po K 140.—; jiné
zboží beze změny.
Pochmurno.
Z Liverpoolu, 9. června. (Telegr.) Ve 4 hod.
10 minut. Obraty činily 8.000 žoků. Z toho na
spekulace a vývoz —.— žeků. Denní dovoz ——
žoků. Americké dodávky na měsíc červen 4.60.
0.—, na červen červenec 4.60, 0.—, na červenec-
srpen 4.60, 0.—, na srpen-září 4.60, 0.—, na září-
říjen 4.60, 0.—, na říjen listopad 4.60, 0.—, na
listopad-prosinec 4.60, 0.—, na prosinec- leden 4.61
0.—, na leden únor 4.62, U.—, na únor-březen 4.63.
0.—. Smýšlení stálé.
Z Novělo Yorku, 9. června. (Zvláštní
telegr. »Nár. L.«) [Druhě číslice znamenají zá-
znam poslední.] Přodinová a peněžni
bursa. Smýšlení na dnešní plodinové
burse bylo stálé. Znamenala: pše-
nice na červenec 911/2 (911/%), na září
863/2 (853/4), kukuřice na červene
57 (574), cukr (Fair Muscovados)
311/16 (3/4), bavlna 8.70 (8.55). — Zá-
věrečné smýšlení na peněžním trhu
stálé.
Sádlo
Magdeburk
Německo
Pešť
Liverpool
Novět York
Druh
kg
berdanská 76.5
10
article
Dopravní tarify haličsko-české.
V sezení státní železniční rady tyto dny (7.a
9.) konaném, uveoena byla řada důležilých návrhů na
přetře— Největší pozornosti z nich však došly po
svoji značnou zásadní důležitost tři návrhy tarifove
povahy. Jsou to dva návrhy člena zastupujícího praž-
skou obchodní komoru, p. Bohumila Bondyho a návrh
dra. Št. Lichta.
Jeden návrh p. B. Bondyho a návrh posledně
jmenovaný (Lichtův) dolýkají se téže otázky: pro-
počítávání tarifů v dopravě s Haličí. Jak známo, bylo
před koncem roku 1904, dosaženo mezi státními dra-
hami a severní drahou cís. Ferdinanda dohody v ten
způsob, že se trali státních drah v Haliči a Buko-
vině mají s trafmi hlavní sílě ceverní dráhy Ferdi-
nandovy považovati tarifově za sít jedinou, čímžv
dopravě této vzhledem k stupňovitosti našich tarifů,
jež jsou relalivně tím nižší, čím větší jest vzdá-
lenost, docílenc bylo značného snížení dovozného.
Ujednání toto vešlo v platnost dnem 1. ledna 1905.
Jak pronikavě toto opatření na platné tarily působilo
patrno na př. z následujíeího:
Doprava zboží tříd: II., B, C mezi Lvovem a Olo-
moucí stála za 100 kg halélů:
HI. B
a) přeď I. lednem 1905 . . . 566 284
b) po 1. lednu 1905 činí . 486 231
tudíž ad b) levněji 1 . . — 80 — 53 —3
Bondy
Ferdinand dohoda
Halič
Buka
Lvov
Ola
II
kg
11
article
Dalo se očekávati, že velmi značné zlevnění
sazeb, nastalě propočítáním barěmu státních drah
provedeno bude ve všech tarilech, jichž se týkale
současně, neboť jednostranné provedení této velmi
značné výhody znamená bez odporu hrubé porušení
tarifové parity mezi příslušnými dopravními územím
až dosud platné. Než nestalo se tak. Jako vždy a v
všem favorisovaná Vídeň dostala dnem 1. ledna 1905
nevé, na zmíněné dohodě spočívající, značně snížené
sazby a ježto mezi Vídní a Haliči leží Morava, ne-
bylo možno tutéž pominouti, pročež se ji, pokud běží
o stanice severní dráhy Ferdinandovy, dostalo ob-
debně výhody. Tolo jednostranné provedení
tak pronikavé tarifové výhody dotklo se nejtíže Čech.
Ferdinandův
Vídeň
Halič
Morava
Tolo
Čechy
12
article
neboť jsou vůči Haliči nepřiznivě položeny nejenom
geograficky, nýbrž pro četné soukromé dráhy s vy-
sokými sazbami, jež jim jest v dopravě s Haličí pře-
konávati, i tarifově. Zmíněný přesně a v meritu
obšírně odůvodněný návrh p. B. Bondyho čelí k tomu,
aby příslušné tarify s Čechami byly na téže basi
t. j. na basi propočítaného barému c. k. státních drah
zdělány a neprodleně publikovány a to se zpětnou
platností od 1. ledna 1905, t. j. ode dne, kdy i s Vídní
a Moravou nabyly platnosti tytéž výhody. Dle ne-
úřadních zpráv o návrhu tomto dešlých, namílá vláda.
že zavedení dotyčného tarifu se zpětnou platnosti o
1. ledna 1905 nebude prý lze „právně“ provésti. Na
jaká právní ustanovení se při tom odvolává, nebylo
posud uvedeno; jisto jest však, že nynější tarifový
stav v podstatě své jest prot právní a že, bylo-li
možno týž etablovati, bude zajisté možno v té či
oné formě, jak ostatně i ve Švýearsku i v Německu
v obdobných případech se stalo, týž odstraniti. Znač-
nou důležitost mů druhý ze zmíněných návrhů: návri
dra. Š. Lichta, aby se sazby státních dráh propo-
čitávařy se severní dráhou Ferdinandoveu (nejen jak
tomu nyní jest) v dopravě s východními, nýbrž i s
západními sítěmi c. k. státních drah a to přes
Vídeň. Provedení tohoto návrhu znamenalo by utvo-
ření jedině veliké tarifově jednotné sítě od německých
respektive švýcarských pohiraničních stanic Lindavy.
Buchsu, od Pontehy až na hranice ruské a rumunské,
ovšem přes Vídeň, Halič a Bukovinu. Jak značné
zlevnění dopravy by v území, reformou tou přímo
dotčeném nastalc, patrno z tohoto příkladu:
Za zboží tříd II., B, C se platf relaci Lvov—
Solnohrad (za 100 kg haléřů):
II.
Bondy
Š Lichta
Halič
Čechy
Vídeň
Morava
Německo
Lindava
Bukovina
Lvov
Solnohrad
kg
13
article
nermálně . . . . . ..
při propočítání sazeb by se
platilo . . . . —
— 45 — 2
Na první pohled jest patrno, že opatření toto,
tak, jak jest navrhováno, by bylo opatřením jedno-
stranným a tudíž neodůvodněným: přineslo by
velkou, pronikavou výhodu jen jedné části říše, totiž
zemím alpským Vídni, Moravě, Haliči a Bukovině.
tudiž zemím, jež protínány jsouce již nyní drahami
s nejnižsími sazbami (dráhy státní a sev. dr. eís.
P.) jsou oproti Čechám, typické to zemi železniční
soustavy „smíšené“, ve značné výhodě. Pro Čechy
by změna tato pro velkou okliku (přes Vídeň), již by
sazbově bylo překonati, zůstala v podstatě bez-
významnou. Pokud nebudou důležitější dráhy naše
postátněny — zvláště dráha státní a sev. -zř padní —
nebude lze na návrh tento s našeho českého stano-
visku, ač by se nám dostalo zvláštních kompensač-
ních výhod, přistoupiti. Ovšem jest otázka, jak dů-
ležitý činitel, sev. dráha cís. F., se k tomuto návrhu
zachová.
Nemenší důležitost, než tomuto návrhu, přičísti
dlužno dalšímu návrhu p. B. Bondyhc, obsahujíeí
petit, aby výjimečné (snížené) tarify rak. státníeh
drah, nyní až na výj. tarif pro cukr všeobecně
platné, byly po způsobu výjimečných tarifů král. uher-
státních drah přeměněny na tarify směrové, toliž
jen pro určitý dopravní směr platné.
Vídeň
Morava
Halič
Bukovina
Čechy
14
article
Uherské státní dráhy zdělaly toliž své snížené
výjimečné tarify jen pro sebe: pro zboží, jež se z Uhen
vyváží, platí jejich tarify všoobeeně, neobme-
zeně, v každé a de každé stamice uherských
státních drah; za to pro zboží, jež z rakouské polo-
vice říše jako zboží konkurenění do Uher se při-
váží: buďtež uvedeny výrobky průmyslu železář-
ského, strojnického, keramického, sklářského, papir
kamenné uhlí, stávají sice na uherských státníc
drahách též výjimečné tarify snížené, avšak ty platí
pouze z určitých stanic uherských a to geogra-
ficky tak prozíravě volených, že jich našemu zboži
nelze, ač jinak právně možno, s efeklivní výhodou
použíti
Oproli tomu, jak řečeno, poskytují c. k. rak. stábí
dáhy nekonečnou iadu svých výjimečných sníženýeh
tarifů (včetně tak zv. „deklassifikací“) úplně necb
mezeně pro každou stanici, tudíž též pro důležit
stanice transitní, jimiž výrobky uherské k nám do
cházejí: Vídeň (Nussdorf, Hutteidorí—Hlacking), Eben
fert, Leobersdorf, Luhlan.
Hlacking
Eben
Leobersdorf
Luhlan
Uhry
Vídeň
Hutteidorí
15
article
Příklad: Dovozné za zásilku strojů 10.000 k
obnáší:
a) z Aradu do Marcbeku (směr do Rakouska) 139 k
b) z Marcheku de Aradu (směr z Rakouska) . . 263 K
c) z Prahy do Nussdorfu (směr do Uher) . . . 164
d) z Nussdorfu do Prahy (směr z Uher) . . . 164
Návrh p. B. Bondyho, obšírně a jak praví (v posl.
čísle) vídeňský „Tarif-Anzeiger“ velmi dobře odůvod-
něný, čelí k odstranění těchlu hrubých, rakouský prů-
mysl těžce poškozujících taritových nesrovnalostí do
poručením opatření odvetných Uveden jsa na přetře
v době, kdy hospodářské poměry mezi oběma pole-
vicemi řišo se přiostřují, přichází zajisté v čas a vho
a byl proto zúčastněnými kruhy sympaticky uvítán.
Pokud ze zpráv o státní železniční radě uveřejněných
zřejmo, došel i se strany k příslušné akci povelanýei
činiteřů příznivého přijetí. Na kažlý způsob Bude
dobře, věnovati témuž pozornost největší.
Bondy
Anzeiger
Arad
Marcbek
Rakousko
Praha
Uhry
Marchek jít Arad
Nussdorf
16
article
Z pražského trhu obilního. Návštěva bursy vůči-
hledě klesá, včera byl bursovní sál téměř úplně
prázdný. V souhlasu s tím byly též celkové obraly
nepalené. Ceny pšenice a žita zůstaly nezměněny
trh byl klidný, kupci chovali se zdrželivě. Pšenice
znamenala 78—81 kg K 10 30—10..55, uherská byl
nabízena z Mor. Pole za K 9.25. Po žitě byla po-
někud poptávka a ceny dobře dodržely. Z Prahy
bylo placeno K 8.35—8.55. Uherský oves byl pro-
dáván z Prahy nádraží za K 7.65, následkem čehož
koupěchlivost pro český oves ochabla. Cena K 7.95
až 8.10 sice dodržela, ale dalšímu vzestupu cen
učiní asi levná nabídka zboží uherského přítrž.
Praha
kg
Mor
17
article
Slatistika českého hnědouhelného obchodu vr
1904. Ředitelství ústecko-teplické dráhy vydalo stati-
stiku českého hnědouhelného obchodu v r. 1904.
z níž lze zřetelně seznati nepříznivé účinky neoby-
čejného sucha loňského léta a způsobeného tím pře-
rušení dopravy uhelné po Labi. Roční výroba sklesla
s 18,301.641 tun v r. 1903 na 18,078.665 tun, tudí
o 222.976 tun, ale vývoz uhlá vykazuje úbytek
444.568 tun a poměr uhelného odbytu domácího
zahraničnímu, který obnášel v posledních letech 57
43, posunul se na neprospěch obchodu zahraničníh
do té míry, že v roce 1904 bylo zasláno do ciziny
pouze 41 procent roční výroby. Labská doprava ubel
ná, která obnášela v r. 1903 2,361.217 tun a průměr
ně v posledních 10 letech okrouhle 2,000.000 tun
klesla v r. 1904 na 1,650.000 tun. V přístavišti úste
ckém bylo v posledním roce o 599.128 tun, v Roz
bělesích o 105.921 tun uhlí měně než v r. 1903
Úbytek v dopravě labské byl jen částečně kryt silnější
dopravou železniční, jež vykazuje plus 184.323 tun
Úbytek dopravovaného množství týká se těměř vý
hradně dráhy ústecko-teplické, jež byla přerušením
dopravy labské poškozena nejvícě, kdežto dráha bu
štěhradská nebyla tím poškozena vůbec. Dopraven
množsíví uhlí vykazuje proti r. 1903 u dráhy úste
cko-teplické klesnutí o 5.8 procent, u buštěhradsk
stoupnutí o 5.6 procent a u c. k. státních drah stoup
nutí o 3 procenta. Cena výroby hnědouhelné obná
šela průměrně v revíru:
český hnědouhelný obchod
18
article
za tunu
falknovském . . 9,116.894 K čili 436 (—12) h.
toketském . . 3,325,932 » » 417 (—25) h.
chomutovském . 3,924.215 » » 331 (— 40) h.
mosteckém . . 44,083 977 » » 389 (— 9) h.
teplickém . . 10,415.798 » » 391 (—22) b.
V celkové dopravě uhelné súčastnily se: dráha úste
cko-teplická 521 procení, buštěhradská 13.7 procen
a c. k. rakouské státní dráhy 34.2 procent.
Textilní anketa obírala se dále poměry výroby
mužských oděvových vlněných látek. Podobná debata
které se zúčastnil v zastoupení pražské komory ob
chodní a Spolku českých průmyslníků textilních posl
p. J. Brdlík, podaia tento obraz: Nákupy suroviny
dějí se na základě upravených, přísných podmínek
platebních, které dosud nebyly podnětem ke stížno-
stem, protože úplná stejnost pro všechny podnikatele
pokládá se většinou jich za výhodu. Při podmínkác
prodejových autno rozlišovati mezi jemným suknem
a mezi středními a levnými druhy. Co do jemných
látek padá na váhu okolnost, že panuje v jistých
kruzích zálibo v anglických látkách (často bezdů-
vodná), čímž ovšem se postavení domácí výroby zhor-
šuje. Moment tento působí neblaze na platební pod-
mínky k jichž zhoršení přispívají i komisionáři angli-
ckých firem. Střední a levné zboží prodává se z nej-
větší části grossistům a konfekcionářům, z části i
detailistům. Krejčí jest odběratelem pouze prostředním
J Brdlík
Krejčí
procen
19
article
(nikoli bezprostředním), jeho poměry ale padají velmi
na váhu potud, že právě jim skýtány jsou spotřebite-
lům příliš dlouhé úvěry, jež nemohou býti bez vlivu
na obchod. V posledních deseti létech přispělo ke zhor-
šem podmínek i vzniknutí četných nových závodů,
zatím co upadající vývoz na Východ nutil ostatní, aby
věnovaly domácímu trhu více zření. Zvýšená nabídka
na domácích trzích, kde spotřeba do té míry nestoupla,
vedla k tomu, že došlo k soutěži nejen co do cen, ale
i co do plalehních podmínek, zaěasté při zhoršené
jakosti zboží. Poměry jsou zde horší než v ostatních
oborech. Učiněny různé návrhy na odpomoc. Musilo
by dle náhledů ankety býti o ni usilováno z dola. Zvlá-
ště přílišnému uvěřování se strany řemeslníků mělo
by se čeliti, snad cestou zákonodárnou, tak totiž, aby
byli řemeslníci nucení podávati do určité, krátké lhůty
po dodávce zákazníkům účet. Sanace s hora mohla by
se státi pouze dohodou zaměstnavatelů. O sjednání
její rozvinula se živá debata, jejíž výsledek je tento:
dohodnou-li se veliké severočeské podniky o jednot-
ných platebních podmínkách, přistoupí k nim i sku-
piny ostatní. Liberecká komora obchodní podejme se
zprostředkování. — Komitét zvolený pro úpravu pla-
tebních podmínek fiskáren bavlnářských
konal prvou schůzi. V řadě otázek dosaženo dohody;
v některých bodech podány alternativní návrhy,o
nichž bude na příští schůzi dále jednáno.
20
article
Roxpočetní provisorium a emisse rentovní. Jak-
mile sejde se opět říšská rada, předloží ji vláda pro-
zatímní rozpočet na druhé pololetf t. r. Provisoriu
rozpočetní na prvé pololetí vyhlášeno císařským na-
řízením. Zatímní rozpočet bude obsahovati zmocnění
k emissi umořovací renty. Úvěr takto žádaný činí
14.47 mill. K a vláda žádá ho pro druhé čtvriletí t. r
Nové průmyslové závody v Uhrách. Uherské ob
chodní ministerstvo poskytlo přádelně vlny, apreturně
a barevně firmy Villes a Horbert pětileté výhody
zákona č. 49 z r. 1899. V textilním průmyslu
ohlašují se tyto závody: V Žilině založilo brněn-
ské konsoroium přádelnu vlny. V Zůhřebu
zakládá se přádelna a niťárna. Dále mají býti
založeny: Petrolejové raffinerie v Prešově, Szatmaru
a Solyni; cukrovary v torontálské, biharské a něle-
hradské stolici; lihovary v rábské stolici? parní
umělé mlýny v Miskolčí, Temešváru-Komárnu, Ja
boni (sáryšská stalice). Dale bude zřízena v Tren-
čínu továrna nástrojů, továrna drátů v Čorně a to-
várna pokladen v Pešti. O dalších nových závodec
se jedná.
Rozvrh dodávek vojenských. Akce, zahájená před-
litavskými průmyslníky o nový rozvrh dodávek vojen-
ských mezi obě poloviny říšské, vstupuje v nové sta-
dium. Jak totiž se oznamuje, pomýšlí se na to, aby
předlitavská a uherská vláda se o otázce této na zvlášt-
ní poradě dohodly. Tím dostalo by se vojenské správě
pevného ustanovení co do postupu a odklizen by byl
takto dnešní stav libovolného jejího rozhodování. Zalím
konána porada ve věci této se strany předlitavských
zúčastněných ministerstev.
Uhry
Žilina
Prešov
Miskolčet
Temešvár
Komárno
Tren
Pešť
Ville
Horbert
21
article
Opětný zmar pokusů o dohodu rakouských
amerických raifinerií petroleje. Dle zprávy »WV. A
Zlg.« konány v posledních dnech porady mezi zá-
stupei rakouských a amerických raffinérií petrolejái
ských o dohodě na německém trhu. Američtí zá-
stupei učinili rakouským vývozcům nabídku, která
byla označena za naprosto nepřijatelnou, takže bylo
nutno porady přerušiti, Následkem toho porady
úplně uvázly.
Kartel jemných plechů. Zprávy o rozporech
v kartelu jemných plechů, jež jsme včera zazname
nali, se dnes dementují. V poslední době nebyla ko-
nána vůbec žádná společná porada předlitavských
uherských továrníků jemných plechů.
Anglické opatření proti antomobilém. Kdežte
v ostatních zemích výstřednosii při jízdě na automo-
bilech se jevíci se snážejí téměř jako nezbytné zlo
pomýšlejí praktičtí Angličané na vydatné opatření
proti němu. Dosavadní způsob pokut a trestů se ani
lam neosvěděil, ač se prováděly velmi přísně, ba vy-
skytly se i případy, že stráž bezpečnostní použila
proti výstředním jezdcům na automobilech i střelne
zbraně, když napomenutí jejího nedbali. Nyní připra-
vila vláda návrh zákona, dle něhož se nesmí uživati
verejných cest k jízdě automobily, jež mohou vy-
vinouti větší rychlost, než 20 kilemetrů za hodinu.
Aby však vývoj automobilismu netrpěl, připouští s
výroba rychleji jedoucích automobilů jen pro dostihy
na uzavřených aneb k tomu zvláště vykázaných tra-
tich. Není pochybností, že zákonem tim se učiní
přítrž krkolomné a obecenstvo ohrožujícr jizdě auto-
Angličan
WV
22
article
mobily na veřejných silnicích a cestách, zřízených
pro všeobecnon doprav
Druhá kolej sibiřské dráhy. Jak známo, nalehá
ruské ministerstvo vojenství na vybudování drulé
koleje na sibířské dráze. Jak »Ruse se ze spolehli-
vého pramene dovídá, nebude kolej fato nyní po
ložena. Provedení prací není při dnešní silné dopravě
možno, protože již vsunutí jediného mimořádného
vlaku by ohrozilo dopravu; k výsťavbě druhé kolej
bylo by zapotřebí mnoha set mimořádných vlaků
V Sibíři není ani kolejnic ani jiných potřebnýci
materialií, ani dělnictva; vše bylo by nutno dopra-
viti z evropského Ruska. Mimo to spotřebeno již
téměř celých 10 mill. rublů, určených pro stavbu
druhé koleje, na zlepšení výkonnosti dráby sibířské
a sesílení dopravnosti zabajkalské a bajkalské
dráhy. Za to bude vybudováno 110 nových výhybek
v délce 150 verst.
Různé zprávy. Mezinárodní konferenc
paroplavebních společností usnesla s
založiti mezinárodní sdružení (»Baltic and Whitesea
Conference«), která má chrániti zájmů rejdařů, zlepšo-
vati dopravní sazby a stanoviti čas od času mini-
mální sazby. Sekretariát bude v Kodani. — Velik
bankovní francouzské firmy umístily
dle zprávy »W. A. Z.« 100 mill. K v eskomptu v
Vídni. Mezi jiným i převzala kterási veliká vl-
deňská bankovní firma 20 mill. K. — Saské hulě
tabulového skla zvýšily ceny některých druhů
o 50. — Dle zprávy Iron Mongeru jsou kupci n
americkém trhu železářském zdrželivi
vyhlídky ale lepší. Výroba surového železa činila
v květnu 1,967.000 tun, zásoby stouply v květnu
o 63.000t.
Ruse
Rusko
Kodaň
Vídeň
20 mill
Baltic and Whiteseus Conference
Iron Monger
23
article
Z Nového obchodníhe gremia král. hlav. města
Prahy. Výnosem ministerstva vnitra ze dne 23. března
1903 č. 1786 žádána byla společenstva živnostenská,
aby působila na své členy v tom směru, aby počí-
lání v měně korunové vešlo ve všeobec-
né užívání nejen při obchodním účtování, nýbrž
i při označování cen zboží. Přes všechna vyzvání o
živnostenských společenstev vycházející nelze v tomto
směru však konstatovati, že by byla nastala změna
k lepšímu, a stále ozývají se stížnosti do nepřístoj-
nosti, omylů a zneužilí, které pro tržbu vůbec jsou
na újmu. Na základě vynesení c. k. místodržitelství
ze dne 20. dubna 1905 č. 78 694 uloženo bylo dle
§ 52. ř. živn. majitelům živností obchodních s před-
měty náležejícími mezi nejnutnější potřeby denního
života a dále živností hostinských a výčepních, aby
označovali ceny výhradně v platné měně korunově.
Praha
24
article
Podobný příkaz vydán byl i pro živnosti podléhající
úpravě živnostensko-policejní. Proto doporučuje před-
stavenstvo gremia důtklivě všem svým členům, a by
bez zákonného a úfadního donucení jak
veškeré účtování tak i označování cen
v měně korunové zavedli, aby konečně do-
cíleno bylo jednoty měny při všem obchodním styku
vůbec.
Obchodní styky se Švýcarskem. Pro Švýcarsko
může Vývozní spolek pro Čechy, Moravu a Slezsko
doporučiti všem interessentům, zvláště uzenářům, řád-
ného spolehlivého rodáka, Pražana, který na 20 let
již ve Švýcarsku dlí a dříve po Německu, Belgiia
Nizozemsku cestoval a 7 let na to v Indii hollandské
dlel a tudíž značnými vědomostmi obchodními obo-
hacen jest. Jsa s poměry obchodními všech kanlonů
zevrubně obeznámen, jest ocholen prevzíti zastoupení
řádných firem českých a při dobré jakosti zboží a ce-
nách soutěže schopných zaručuje uzavírati dobréa
značné obchody. Upozorňuje, že největší poptávce se
těší pražské zboží uzenářské (šunka i ostatní
uzené zboží) a výhodně s ní velkým nákladem lze zlí-
diti sklad komisionářský. Dobrý odbyt nalézá též
zboží bavlněně, lněné, sukno, obuv, zbo-
ži železné, též po drůbeži jest čilá poplávka.
Pražan
Švýcarsko
Morava
Slezsko
Německo
Nizozemsko
Indie
spolek pro Čechy
25
article
Obchodní spojení s Francií. Několik predních
vývozních domů francouzských přeje si navázati ob-
shodní spojení s obchodníky našimi a hledá řádné
a zdatné zástupce, případně komisionáře pro své před-
měty vývozu a to pro ovoce čerstvé, pro kon-
servy, pro gelatinu, pro vanilku, pro zboží
kovové jemné a součástky pro kočšrní-
ky (kliky, stupátka a pod.), pro olej olivový, pro
polodrahokamy, pro olejové a vodov
barvy a pro výrobky těstové.
Nový český podník. Novou velkou továrnu na
keramické výrobky a cihelnu v kat. obcích Zlejčí-
ně a Řepích u Prahy zařídila a všemi moderními
stroji opatřila česká společnost. Materiál, na který
svého času upozornil stav. rada Lindley a který pro-
zkoumal prof. Seger v Berlíně, prof. Mentheim v Mni-
chově, c. k. odborná keramická škola v Bechyni
v poslední době prof. na vysokých školách lechni-
ckých v Praze dr. Alfréd Slavik, a souhlasně ode
všech označen jest jako výborný, nalézá se v mo-
hutných ložiskách a poskytuje výbornou látku plasti-
ckou, jemnou a značně ohnivzdornou, která při žáru
1400° C. se ještě neslévá a hodí se zvláště pro výrobu
zboží kameninového a lepšího zboží hliněného. Vý-
robky cihelné jeví podle vysvědčení p. prof. dra. Sla-
víka velikou hutnost a pevnost, vzdorují výborně
povětrnosti, a podle vysvědčení Spolku pro zkoušení
kotlů tlaku na rozdrcení okrouhle 300 ko. na 1 cm2
přelisované okrouhle 500 ko na 1 cm2. Továrna tato
vyrábt a uvádí na trh zboží kameninové všeho druhu,
tašky polévané francouzské a obyčejné, jakož i háky
a prejzy, roury drenážní všeho druhu a všech vel-
kostí, cihly pilířové, kanálové, dlaždičky atd. O rou-
rách drenážních, které předloženy byly technické kan-
celáři zemědělské rady království českého, vydaia
tato nejlepší posudek.
Lindley
Seger
profesor
Mentheim
doktor
Slavik
Francie
Zlejčí
Řepy
Praha
Berlín
Bechyně
centimetr
celář zemědělský rada království
26
article
Vývozní obchod se Spojenými státy severoameri-
ckými. Pro vývozce naše nadchází ve Spojených stá-
tech severoamerických výhodná doba k odbytu lev-
ných zrcadel totlettních a ručních
jehlic do čepečků (bonnet pins), do vlasů aj
druhů přerůzných. Těž harmoniky tahací
foukací těší se dobré poptávce a všeliké no-
vinky v obor tento spadající. Krajky bavl něn
nalézají dnes hojně kupců, i zboží galanter ní
a drobné. Velmi dobré obchody uzavírají i firmy
z oboru zboží ocelového, kovového drobného a šperků
všeho druhu. Po t. zv. „věčných lampičkách“
z červeného skla, které netrpí horkem, jež vyvíjí plo-
voucí světlo, jest čilá poptávka. Zboží koženě.
předmětykuřácké, hračky a různé z boži
papírové (kotiliony, lucerny, čepice a pod.) nalé-
zají hojného odbytu. Bližší zprávy podá interessentům
jakož i řádné zástupce a jednatele doporučí Vývozn
spolek pro Čechy, Moravu a Slezsko v Praze (Spá-
lená ulice 24.
Uprázdněné mísfo. Ústřední Jednota českých ob
chodníků pro Moravu v Přerově přijme spolkového
tajemníka, který by uměl zároveň říditi časopis Český
obchodník, jednotou vydávaný. Vyžaduje se znalost
života spolkového a schopnosť prováděti práce orga-
nisační. Nabídky s udáním požadavků ve příčině služ-
ného, doby, kdy by mohl žadatel nastoupiti, jakož
i referenci, zaslány buďtež do 25. t. m. Ústřední
jednotě českých obchodníků pro Mo-
ravu v Přerově
Trhy. Výroční trh na dobytek a zboží kramářsk
bude v Čisté 13. t. m. — Výroční trh na hovězí do-
bytek a koně v Kostelcí n. Lab. bude 13. t. m. —
Dobytčí trh v Golčově Jeníkově bude 21. t. m.
spojený stát
spojený stý
Morava
Slezsko
Praha
Přerov
Golčův Jeníkov
spolek pro Čechy
27
article
Konkura byl prohlášen obchodním soudem
v Praze na jmění firmy První pražská továrna na
panské oděvy „U Rothgerbra“ v Praze I., Celelná
ulice č. 553, majtel Lev Sternschuss. Konkurs-
ním komisařem rada p. Menoušek, správcem dr.
Freund, advokát v Praze. Schůze věřilelů 19. června,
přihlášky do 20. července, rok likvidační 28. července.
— Dále byl konkurs prohlášen zemským soudem
v Praze na jmění Bohumila Pokorného, neprot.
obchodníka se smíšeným zbožím ve Svinařově u Sla-
ného. Konkursním komisařem přednosta okresního
soudu ve Slaném, správcem p. dr. Hollveg, advokát
tamtéž. Lhůty 21. června, 11. a 18. července.
Banky, záložny a spořitelny.
Stav rakousko-uherského banku ze dne
7. června t. r. Oběh bankovek 1.540,485.000K
(— 23,050.000 K), poklaď kovový 1.518,889. 00
K (— 1,249.000 K), portef. směn. 269,608.000
K (— 9,916.000 K), lombard 40,413.000 K
(+ 447.000 K), záloha bankovek prostých
danf 375,735.000 K (+ 21,805.000 K).
Za měsíc květen 1905 vykazují:
korun
Spoř. kr. m. Kolína . . . . 720.902 964.66
Ch rudi msk á spořitelna . . 133.948 211.65
Menoušek
doktor
Freund
Pokorný
Hollveg
Praha
Celelný ulice
Svinařov
Sl
Kolín
uherský banka
447.000 K
28
article
Trhy peněžní.
Trhy peněžní.
Pražská bursa.
V Praze, 9. června. (Pův. zpráva »Nár. Listůe.
Při slabém smýšlení došlo na dnešní burse k závěr-
kám akcií akciové ťovárny na vyrábění uměřých
hnojiv za K 370.— a rakouské investiční renty z
K 93.121/2. Dále podáváno za akcie: Živnostenské
banky K 246—, české banky »Union« K 247. —,
České spol. pro průmysl cukerní K 170.—, strojírny
Daňkovy K 452.— a Zajišťovací banky za K 23050
peníze.
Daňkův
Praha
český banka
Český společenský
29
article
Ornieišlní záznamy zněja
Ornieišlní záznamy zněja
Zástavní listy české hyp. banky 5
31/2
Základní úpisy české zem. banky
Kom. dl. úp. čes. zem. b. (ve zl.) 40
» » » (v K
Mel. úpisy » . » (ve zl.)
» . » (v K
Žel. „ . .
Dlužní úpisy České prům. banky 412
Dlužní úpisy Ústřední banky
českých spořitelen . . . .
Zástavní listy mor. hyp. banky
Kom. dl. úp mor. zeměd. banky
Želez. úpisy
Zástavní listy I. mor. spořítelny 4 1,
41/2
„ hal. zem. banky
Kom. dl. úpisy » .,
Železnič.
Zást. listy Hal. akc. hyp. banky 41,
» Rak.- uherské banky 4 %
„„ Dolnorak. byp. ústavu 4 9%
» 31/ 2
Kom. dl. úp. „ . „ 49%
„ „ 31/2
Zástavní listy Rak. byp. banky 49 %
Prior. obl. spol. rak. míst. dráh 3°0
Únorová spol. renta (v pap.) 4.2
Dubnová , (ve stř.) 4.2 e
(v pap.) 4 0
Květnová » ,
Červencová spol. renta (ve stř.) 4 0
Rakouská zlatá renta . . . . 4 0
korunová renta . . 4%
» investiční . . . 31/2
Česká eskontní banka . . . . akcie
Česká banka Union . . . .
Česká průmyslová banka . . .
Česká zajišťovací banka . . .
Haličská akc. hypoteční banka .»
Hospodářská úvěrní banka ..
Moravská eskoniní banka . .
Pražská úvěrní banka . . ..
Rakousko-uherská banka ..
Zal. úv. ústav v Hradci Králové
Živnostenská banka . . ..
Českomoravská strojírna . . .
Daňkova strojirna . . . . .
Rustonova strojírna . . . .
Česká baňská společnost . . .
Česká společnost cukerní
Český pivovar v Č. Budějovicích
Kolínská továrna chemická .
Podolská cementárna . . . .
Poldina hut
Pražská železářská společnost
První česká raff. v Modřanech
tov. orient. cukrov.
Daňkův
Rustonův
Poldin
K Mel
Rakousko
Zala
Hradec Králové
Č . Budějovice
Modřany
Český průmyslový
Hal
Český eskontní banka
Český banka Union
Český průmyslový banka
Český zajišťovací banka
hypoteční banka
úvěrní banka
moravský eskoninit banka
uherský banka
živnostenský banka
železářský společnost
4 1
Dubnová
30
article
Z VIdně, 9. června.
kursy )
587 —
Ivovskočernovická
Unorová renta
663 50
spol. st. dr. rak. uh.
květnová
86 60
jižní dráha
červenc.»
443. —
štyrsko hr. - köfl.
říjnová
5815.—
severní dráha.
rakouská » zlatá
428.—
rak. severozáp. dr.
» kor.
411.—
pardubická dráha
uherská » zlatá
440 —
polabská dráha
„ kor.
362.—
česká sev. dráha
rak. invest. renta
buštěhradská A
uher. ,
1090.—
4% zást. listy Hyp.
pražsko - ducheov
banky král. č..
duchcov.« podmok
31/290 zást. 1. Hyp.
2310.—
ůstecko-tepl. dr.
banky král č. .
992.—
donaj, paroplaveb
4% kom. dluhop
681.—
rakouský Lloyd
Zem. banky kr. č.
371.—
turecká tabák. rež
4% žel. dl. úpisy
604.—
rak. zbrojov ka
Zem. banky kr.č.
doktor
411
Lloyd země
31
article
Rudolfova hut
státní losy 1860
527.50
alpská montan. sp
po 500 zl. .
553 50
rým.-muráň. spol
po 100 zl.
538.—
Poldina huť .
státní losy 1864
2670 —
praž. želez. sp.
losy úvěrního úst.
1555.—
česká moutan. sp
vídeň. I. komun.
455.—
Daněk
tisské losy . .
263.—
západočeská ub
turecké losy
1649
severočeská uhl.
rak.uh. banka.
648.—
663 10
mostecká uhl. sp
rak. úvěrní ústav
162.—
306 50
vídeň. stavební sp.
b. anglo-rakouská
1008.—
541.—
hirtenberské ..
vídeňská unionka
453.—
635.—
Schodnica . ..
b. pro země rak.
baličsko- karpatské 980.—
780.—
uh. úvěrní banka
552 .60
pešťska vagjonka-
bank. jednota .
Daněk
Schodnica
Rudolfov
Poldin huť
úvěrní banka
32
article
1916 —
devisa německá . 117.37
r. úst. pro úv. por
» pařížská . 95.40
Česká průmyslová
» curyšská . 95.2
banka. . . . 416 —
» londý nská 240.30
roln. úvěr. banka 415 —
dvacetilrank . . 19 12
česká b. Unton . —.—
marka papírová . 117.3
Živnost. banka
» . 253 2
králodvor. cement. 937.— rubl
Eskontní sazby 211/.4—31/9 procenta.
Následkem zevních podnětů jakož i vzhledem
na bližicí se sválky bylo smýšlení zdržslivé při ku-
sech poněkud ochablých.
z. Z Vídně, 9. června. (Telefgr. »Nár. Listů«.)
Denní bursa. Následkem zpráv o mírové akn
Reoseveltově a následkem klidného pošuzování udá-
lostí v Norsku byla tendence z počátku příznivá
Zvláště po železářských hodnotách byla poplávka
V poledne však nastalo značné uklidnění a seslabení
kursů na celé čáře. Působily k tomu jednak nastá-
vající svátky, zvláště pak nevyjasněná politická si-
luace v Ubrách. Jak v kulise, tak i ve šraňku došlo
k úplné stagnaci. Zvláště akcie zbrojovek a hírten-
berské klesly, což uváděno v souvislost se zprávami
o míru. Kreditky a akcie státní dráhy byly nižší.
Hodnoty železářské byly zanedbávány a klesly. Akcie
dunajské paroplavební společnosti dobře se upevnily.
Vídeň
Norsko
95.2 banka
33
article
Nechuť celkového trhu přenesla se také na trh
k ukládání. Uherská korunová renta a společná
renta byly tisněny. Devisy a valuty se nezměnily.
Na eskomptním trhu stav peněz ne měněn, 2/4 proc.
x. Z Vídně, 9. červua. (Telfgr. »Nar. Listů«.)
Večerní bursa. Kreditky 664.—, po —.—. —..
uherské kreditky 780.50, anglobanka 307.—, bankovní
jednota 553.—, unionka 542.—, länderbanka 453.50.
státní dr. 663.75, —.—, jižní dráha 87.—, polab. dr.
440.25. severozápadní dráha 429.50, turecké tabákové
371.—, rýmavsko muráňské 553.75, alpinky 528 . —.
květnová renia 100.50, uherská korunová 97. 75,
turecké losy 143.25, marky za botové 117.37, uitime
117 40, na duben —.—. Smýšlení klidné.
x. Z Vídně, 9 června. (Tellgrm. »Nár. Listů«.)
Devisy. (První číslo značí peníze, druhé zboží.)
Amsterodam šek a krátké lh. 100 bol. zl. K 198.75,
198 95. Amsterodam na delší ihůty —.—, —.—,
Brussel šek a kr. lhůty za 100 ir.. —.—, —.—,
Brussel na delší lh. —.—. —.—, Německo šeka
kr. lh. za 100 mk. 117.30, 117. 50, Německo na
delší lhůly 117 35, 117.65, Londýn šek a kr. lh.
za 10 lih. st. 240.25, 240.50, Londýn na delší lh.
K —.—, —.——, Nový York za 100 doll. —. —
—.— Italie šek a králké lhdty za 100 lir 95.45,
95.60, Italie delší ihůty —.—. —.—, Petrohrad a
ruská města šek a kr. lh. za 100 rublů — .—
—.—, Petrohrad delší lh. —.—. —.—, Pařiž šek
a krátké lh. za 100 fr. 95421/, 95.55, Paříž delší lb.
—.—, Curých a Basilej šek a krátké lhoty
95.271/2, 95.3712, na delší lhůty —.— —.—, Švýcary
šek a kr. lh. 95.271/2, 95.371/2, na delší lhůty —
vklady výplaty
Vídeň
Nara
Amsterodam
Brusel
Německo
Londýn
Nová York
Petrohrad
Paříž
Basilej
Italia šek
Italia