Periodikum ALTO Viewer

1

Strana 2.

2

NARODNÍ LISTY.

3

10. června 1905.

4

Číslo 158

5 article

se pro to rozhodnouti. Z té příčiny hodlá ihned postoupiti trůn synovi a ustoupiti do soukromi. Rozhodnutí očekává se každé chvíle. Když korunní prine Gustav Adolf přijel do Malmö z Berlína, byl mu uchystán tisíe lidu vlastenecký hold. Smýšlení v Norsku, Kristianský »Dagbladet« praví: Všude jevi se porozumění pro vážnost doby, ale i bezpeč- nost a přesvědčení, že věc je spravedlivá a národ ku podivu svorný. Mluví-li Švědsko o re- voluci, mělo by uvážiti dvě věci: předně, že Norsko podle práva lidového má nepopiratelné právo jednati tak, jak se stalo. Za druhé Švá dové neměli by zapominati, že storthing učini svá usnesení jednohlasné. I mužové, kteří pů- vodně dávali přednost jiným prostředkům, při- pojili se k usnesení storthingu. Všichni úřadníci sklonili se loyálně před novým pořádkem. Země má tudíž spořádané a úplně zákonnitě po Ze všech krajův země docházejí sněm projevy díků a telegramy; většina obecních rad poslala již adresy souhlasu. O takové adrese usnesla se včera i obecní rada kristianská, na- čež všichni stojíce zapěli píseň »Bůh ochraňu měry.

Gustav Adolf bůh Malmö Berlín Norsko Dagbladet

6 article

vlasť«. Volba nového krále »Standard« londýnský dovídá se, že pro případ, že Oskar II. svoli, aby některý prine jeho rodu stal se králem norským, že volbu krále vykoná již nynější storthing. Jinak vy- koná volbu zvláštní národní shro- máždění. Pikle následníkovy. Z Berlína, 9. června. Jak se proslýchá, pomýšli švédský princ korunní navštíviti Lon- dýn, Paříž a jiné evropské dvory, aby působi v krisi na prospěch Švédaka a pracoval k tomu aby mocnosti neuznaly norskou neodvislost. Tin by prý státní převrat v Norsku byl prakticky bezúčelný, jelikož by žádný stát netrpěl norsk konsuly a rovněž tak by s Norskem neuzavřel žádných smluv. Vlast Norův. Norsko tvoři úzký pás pobřežní, táhnouei se podél Ledového a Atiantského okeánu k jihu, kde dosahuje největší své šířky. Plocha jeho různě se dosud udává, nčkoliv již není tak ve- likých, přesně nevyměřených jeho částí jako do nedávna. Starší měření úřadní udávaj 322 304 km2, kdežto novější 325.429 km2 kdežto jiní autoři udávali dokonce jen 316.694 km“. Pevninská hranice na východě měři 2460 km., z čehož připadá na hranici se Švédskem 1540 km., s Čuchonskem 750 km. a s Ruskem (poloostrov Kola) 170 km. Délka pobřeží jes větší, toliž na vnější straně ostrovů k Norsku náležejících 2750 km., jestliže však počitají se všecky záhyby pevniny a obvody hlavních ostrovů, dosahuje téměř 20..000 km2.

Oskar Pikl Lon Vlasta Norův Berlín Paříž Norsko Švédsko Rusko km 2 km

7 article

Hranice proti Švédsku počíná v okol Frederikshaldu v pozadí Iddelfjordu. Až k jezeru Faemundu nemá naprosto zřetele na místopisný ráz povrchu, protínajíc všecky vodní toky, vléva- jící se do Kattegstu. Odtud k severu však hled se přidržovati rozvodí moře Baltického a Atlant- ského okeánu, nieméně na mnohých místech tento princip zachován není a ani býti nemiůže I proli Švédsku vyznačena jest pozemní hranice norská pásmem neobyčejně řídké lidnatost s obyvatelstvem laponským nebo čuchonským, které přestává teprve asi 50 km. na sever od pobřeží v šířce Christianie, kde splývají spolu švédské i norské krajiny, hustějí germanským obyvatelstvem zalidněné. »Toto široké pásmo po- hraniční, pusté, neschůdné, buď vůbec neoby- dlené nebo obývané jen kočovnými Laponci nebo v lesích žijícími Čuchonci, tvoří tak určitou pozemní hranici Norska, jako v přírodním ohladu široké rameno mořské nebo souvisl horské pásmo« napsal A. M. Hansen. Tím s vysvětluje těž zdánlivě záhadná a nepřirozená okolnost, že sty ky Norska se Švédskem byly a jsou mnohem méně úzké než s třetí se- verskou zeml, Dánskem, a že mez oběma národy, na první pohle polohou na sebe odkázanými a pří- buznými, vyvinul se takový anta- gonismus národnostní a politický Telegram y. Z Kristianie, 9. června. (C.-B) »Aflen posten« sděluje, že vyslanec švédsko-norský v Madridu Wadel Yorlsberg, rodilý Nor, vzdal se místa svého jako švédský vyslanec a odje do Kristianie. Tak učiní asi též vyslanci v Ko- dani, Římě a Washingtonu, kteří jsou rovněž Nory. Akademický sbor zaslal vládě list, v němž ji sděluje, že se zachovala čest země a přeje si, aby usnosení sněmu přineslo vlasti štěstí požehnání a doufá, že vláda, opřena o vlastn lid, dovede lid ze všech obtiží k štěstí.

Čuchonec A M Hansen Švédsko Atlanta Christiania Norsko Dánsko Kristiania Madrid ko Řím Washington Wadel Yorlsberg km

8 article Návštěva anglických žurnalistů v Praze.

Návštěva anglických žurnalistů v Praze. Dopoledne včerejšího dne věnováno byl dvěma význačným návštěvám, z nichž prvn platila Museu, druhá hřbitovu vyšehradskému. O půl devátě hodině ranní vyjeli angličtí hoste z hotelu u »saského dvora«, provázeni ředitelem p. Borovským, p. mag. radou drem. J. Ma- lým, paní Renátou Tyršovou, panen Muškem a jeho choti paní Mu ško- vou-Hillsteadovou, dospěli k budově Musea, kde očekával hosty professor MUDr. Al- fréd Slavík, tajemník František Kvapil bibliotékář universitní prof. Pbdr. O. Zibrt. Prof. dr. Alfréd Slavík uvítal je jmenem vý- boru Musea král. čes. a objasnil význam Musea. Mr. James Baker poděkoval za vřelé uvítání, poznamenav, že Museum zemské již zná a častěji v něm studoval. Hosté prohlédli si Pantheon, kde se zapsali do pamětní knihy, načež pro- hlédli si sbírky musea. Po prohlídce musen odjeli na hřbitov vyšehradský. Tam uvítání byl anglicky kanovníkem farářem J. Kyselkou a ka- novníkem Vaněčkem a pozváni ku prohlidee chrámu sv. Petra a Pavla. Zvláště zajímalise angličií hosté na hřbitově o hroby Františka L Riegra, Julia Zeyera, dra. Antonina Dvořáka Bedřicha Smetany, Fr. Douchy, V. Beneše Tre bízského, B. Jablonského, J. E. Purkyně aj Ze hiřbitova vyšehradského odjeli přes nábřež- Františkovo k Rudolfinu a ku prohlídce židov ského hrbiťova.

Borovská Tyršův Mušk MUDr Al Kvapil profesor Pbdr O Zibrt doktor Slavík James Baker Vaněček Petro Pavel L Riegr Zeyer Antoninus Dvořák Smetan Doucha V Beneš Tre B Jablonski Purkyně Františkův Praha Ma Francie Rudolfinum bor muzeum král

9 article

Návštěva Karlova Týna. Jak bylo na programu, odebrali se hoste angličtí před 2. hodinou odpolední na nádraži cís. Frant. Josefa, aby odjeli osobním vlakem, do kterého vřaděno několik salonních vozů. Na perronu očekával příchozí přednosta stanice eís. r. Wurdack, při čemž skupina jich fotogra- fována. Hosty anglické provázeli kromě členů Spolku českých žurnalistů četní členové městské rady pražské pp. Brož, Eim, dr. Holu- bovský, Hubáček, Jirousek, Kasa- lický, Pasovský, Stárka a Vlček, dále dr. Luboš Jeřábek, magistrátní rada v.v. dr. Jindřich Malý, sekretář Borůvka a dr. Sobotka. Kromě toho zúčastnily se výletu četné dámy, režisér Nár. divadla p. Mu šek. jenž byl neúnavným tlumočníkem, slečna Oli- veriusova, skladatel L. Lošťák a žurna- listé pražských denníků. Vlak provázel inspekton státních drah p. Pokorný. Cestou, která minula v družné zábavě a v lichotivých poklonách An- gličanů českému národu, upoutal pozornost prapor anglických barev na pivovaru branickém školní dítky, shromážděné na návrší u Mokropes, četné obecenstvo na nádražích pražských ville giatur v Černošicích, ve Všenorech, v Dobřicho- vicích a Řevnicích, kde došlo k výměně po zdravů, provolávání »Slávy«, podávání kytica podobně. Malebná krajina v poříčí Berounky od Všenor zdvihající se Brdské pohoři, před ulm geologické útvary u Chuchle a Radolina, an- glické hosty velice zajímaly. Dostalo se jim če- skými průvodělmi upozornění na desku Barran- dovu, na Zbraslav, Kazín a jiná památná místa. Živý zájem upoutaly v uvedených již místeeh výletních malebně rozhozené villy, zvláště v Čer- nošicích, zajímavých a originálních slohů.

František Josef Brož Eim doktor Hol Hubáček Jirousek Kasa Pasovský Stárek Vlček Jeřábek Malá Borůvka Sobotka Oli L Lošťák Pokorná Mokropsy Černošice Všenory Dobřicho Řevnice Berounka Zbraslav Čer Kazín Karlův Týn u Chuchle Radolina

10 article

Po 3. hodině vjel vlak do stanice Karlova Týna, kde uvítal anglické hosty starosla Budňa p. Strach s členy obecního zastupitelstva, obvodni lékař p. MUDr. Frant. Tůma z Velké Mořiny a přednosta stanice p. Schönb a ch s úřadnicívem. V osmi kočárech, jež s ochotou nabídla správa velkostatku a občanstvo budňanské, od- jeli účastníci na hrad, pozdravováni jsouce costou obyvatelstvem. Jakmile kavalkáda kočárů přibli- žila se ke bráně hradní, zaznělo s hlásné věže starodávné volání hlásného, známé: »Dále, od hradu dále —«. I po té stránce dostalo se an- gliekým hostům náležitého výkladu. U brány hradní uvítal příchozí správce hradu p. Střela, jenž zahájil s hosty neprodleně prohlídku hradu. Výklad v anglické řeči podávalí dr. M alý ředitel p. Borovský Prohlídka trvala půl- druhé hodiny a hosté nepokrytě vyslovovali se s obdivem nad velkoleposti Karlova Týna Z hradu odjeli potom hosté opětně v kočárech do Budňan, kde v restauraci »u Turisty« uchy- stáno malé občerstvení. Pan James Baker, jménem angliekých hostů děkoval místnímu ob- čanstvu za pozornost, jménem městské rady pražské p. Brož. Zvláštním vlakem, seřízeným pouze ze salonních vagonů, odjeli po 6. hodině výleiníci do Prahy, kamž přibyli o 7. hodiě večerní. Na perronu nádraží Františka Josefa pozdravil je ředitel státních drah vládní rada Viktor Marek. Angličtí hostě odjeli do hotelů, aby po krátké siesté účastnilí se rautu na Žofině. Během návštěvy na Karlové Týně folografoval několik skupin výletníků majitel reprodukční firmy Deport a Panzer pro anglické illustrované žurnály a Hippmanův »Český svět«.

MUDr František Tůma Střela doktor James Baker Brož František Josef Viktor Marek Karel Týna Panzer Hippmanův Velká Mořina Budňany Praha Karlov Týn Český svět Karlův Týn Z hrad

11 article

Hudební raut na Žofině. ... Skvělým a okázalým způsobem repre- sontovaly se při včerejším rautu, pořádaněm Spolkem českých žurnalistů ve dvo- raně žefínské, kruhy pražské společnosti. Ne- pamatujeme účasti tak ostentativní, schůzky společnosti tak distinguované. Angličtí hosté byli míle překvapeni a netajili nikterak své potěšení nad vzácnou pozorností a taktem výkvětu české společnosti. Lichotivá poklona ta týkala se především damského světa českého, jehož úča- stenství a elegance vyšinuly se vysoko nad nor- mál. Kruhy literární, divadelní, politické, vý- tvarnické, obchodní a finanční podaly si ruku k čestné a důstojné representaci. Raut skýtal vzáenou kořisť dojmů, jsa v pravdě společenskou událostí. S vybraným vkusem a chicem vystrojena žefinská dvorana ku přijeti hostů. Frontální i pobočné stěny, ochoz pod galerií a přilehlé salony obepnuty svitivě bílým velem; po různu ve dvoraně vy- kouzlena útulná zákouti, halící se v poctické claire obscure; ve siínu exotické květeny roze- stavena křesla, tabouretty a stolky. Z okrasných effektů poeticky se vyjímal transparent pohledu na Londýn od Weniga, obrazy Chittusího, Muchy, akvarely Mároldův, Bötingenův, Ma- řákův a pod.

Žofina Wenig Chittusí Mucha Mároldův Bötingenův ma Londýn

12 article

Společnost počala se scházeti o 9. hodině večerní. Mezi hosty byl starosta měst pražských dr. Vl. Srb s náměstkem Seifertem, angli cký konsul Wentworth Forbes a vicekonsul Quid. do St. Quentin, J. M. rektor české techniky prof. Kristián Petrlík s choti, pro- fessor dr. Julius Stoklasa s chotí, poslane dr. Josef Herold s rodinou, prof. dr. Jar Hlava, arch. Šimáček s chotí a deerou, ředitel Prokop Grégr, prof. dr. Heyrov- ský, prof. dr. J. Čelakovský, posl. d Baxa, Němec, dr. Steidl, dr. Viškov- ský, dr. Jar. Preiss, insp. Neumann, ná- městek řed. st. drah dr. Brejcha, nakl. c.r Otto, cís. r. Vilím, ředitelé cís. r. Schlei fer a Ap. Růžička, cís. r. Formánek, velkoobchodník Korbel, kanovník Vaně- ček, representace městská posl. Březnov- ský, Jirousek, Brož, Bubeníček, Schrötter, Filip, dr. Lub. Jeřábek, Kreuzer, dr. Scharf, Syřiště, F. A.

doktor Srb Seifert Wentworth Forbes Quid profesor Petrlík Julius Stoklasa Josef Herold Šimáček Prokop Grégr Heyrov J Čelakovský Baxa Němec Steidl Viškov Preiss Brejcha Otta Vilím Růžička Formánek Korbel Jirousek Brož Bubeníček Schrötter Luba Jeřábek Kreuzer Scharf St . Quentin Neumann

13 article

Urbánek, inž. Zvěřina, tov. Kudlicz primář dr. Lenz, advokáti dr. Scheiner dr. Motejl, dr. Lengsfeld, dr. Sehei- chel, vrchní režisér Národního divadla Jos Šmaha, členové Národního divadla pí. L au- dová, slč. I. Grégreva, pí. Maturová pí. Kvapilová, režisér Mušek, vrchní zdrav. r. Záhoř, spisovatelé Jos. Kuffner F. A. Šubert, V. Hladík, dr. Jar. Bo- recký, Jar. Kvapil, prof. Sekanina, J Kamper, ředitelé Peřina, Glückselig F. A. Borovský, mag. rada v. v. dr. J. Malý, velkoobchodník Čech, mag. sekretá Borůvka, malíř Hoíbaner, nakladatel M Urbánek, Jar. Otto, Zadák ml. a j. v. Program večera byl vzácně umělecký. bohatý a zajímavý. Zahájen byl smíšeným sbo rem pražského „Hlaholu“, jenž zapět pre cisně a čistě Malátovy „Zpěvy českého lidu““ načež miss Reena Rusell Grahamova (v ná- rodním českém kroji) přednesla graciosně Vieux tempsův houslový koncert op. 4., vyznamenán bcuřlivou pochvalou. Slč. Magda Dvořáko v okouzlila skvělým svým hlasem, zapěvši ně- kolik písní, skladeb svého otce, dále vyzname nala se „Kytara“, virtuoska miss Mabel J en kinsova, Heroldovo pražské kvarletto a ko- nečně damské oktetto „Ilaholu“, jež přednesem tři písní zakončilo skvělý večer Hosté setrvali pak v družné zábevě do pozdních hodin nočních. O skvostnou úpravu dvorany za slcužily se městská rada pražská, firmy Na vrátil (nábytek), Zeman (dekorace), pražsko rudnická továrna, dále nakladatel F. Topsič zapůjčením četných originálů, Unie a arch. No votný, po jehož návrhu celková úprava dvorany provedena.

Urbánek Ing Zvěřina doktor Lenz Scheiner Motejl Lengsfeld Sehei Grégrev Maturová Kvapilová Záhoř Jos Šubert V Hladík Jar Kvapil profesor Sekanina Kamper Peřina Glückselig Borovská J Malá Hoíbaner M Urbánek Otta Malátův Reen Rusell Grahamův Dvořáko J kinsův Heroldův Zeman Čechy národní divadlo Jos Šmaha národní divadlo paní . L audová Hlahol

14 article Denní zprávy.

Denní zprávy. — Společný německý výkonný výbor. Před samým zakončením letošního zasedání sněmu království českého zřízen byl společný výkonný výbor všech německých stran. Zasedají v něm ne pouze liberální a němečtí nacionálové, nýbrž i obě frakce všeněmecké, potom agrárníci i — velkostatkáři. Všechny v jedno pojí společná myšlenka národní. Také na pravici učiněn byh pokus zřiditi naproti německé parlamentní národně politické koncentraci sbor podobný. Ne- popíráme, že by to možno bylo, kdyby v ohledu tom společnou výkonnou instanci zvolilis stoupenci strany svobodomyslné, staročeské přivrženci frakci radikálnějších. Šlo by to snad i s agrárníky, jakkoli tito neosvědčili dosu valně spolehlivost svou, pokud týče se společ- ného postupu. Jednak proto, že jsou stranou bezohledně dobývavou a potom že přes všechno popírání nalezaji se ve vleku velkostatkářském, přijímajíce od známého vrchního sufléra taktické i jiné povely — však se stranou tak zvaných konservativných velkostatkářů by dle našeho

15 article

přesvědčení sotva by možný byl organisovaný společný postup. Nepopíráme, že v určitých vě- cech by se docíliti dalo shody, však nen možno, aby zástupci českého lidu v otázkách národních a politických přistoupiti mohli dot míry na stanovisko velkostatkářské, by při nej- bližší taktické otázce nenastal opět rozehoda že by velkostatkáři měli chuť opustiti své bez- barevné »přesvědčení« národní lhostejnosti přilnouti v tomto směru k poslancům lidu, na to tím méně pomýšleti lze. Nejde to již zté příčiny, že mezi nimi nalezá se valný počet mužův takových, kteří zjevně k německé ná- rodnosti se hlásí a kteří by asi velmi energicky se tomu vzepřeli, kdyby postup jejich měl bst určován sborem s firmou národní. Je přeee holou nemožností, aby společná jakási korpo- race určovala postup stranám, z nichž jedna je eminentně národní a svobodomyslná, druhá ná- rodně bezbarevná a klerikálně konservativná. T přece nejde. A proto asi z plánu společného vý- konného výboru pravice na sněmu královstv českého nie se nevyklube.

T přece

16 article

— Nač spekulují. Nelze tvrditi, že Něme mimo tuto říši byli by snad zdrželivými a zvlást opstrnými ve výkladech svých plánů, pokud se týče Rakouska. Přes náramně tuhé přátelst t a přes trojspolek atd. je ustáleno mínění všude v sousedni říši — a mínění, jež majetkemje padesáti millionů lidí, nesmí býti podceňováno — že v dozírně době nadejde okamžik, kdy věčně hladová Všematka Germanie zabere ve svůj ochranný plášť těch »deset« millionů Němců, již domovem jsou v této říši. Ovšem že u nás Němci vždy protestují, kdykoli se zté či oné strany o tom zmínka stane, však neměli by se svým hněvem obraceti se proti těm. již doma registrují prostě, co v ostatním světe Němei nepokryté hlásají, nýbrž měli by svými protesty stihati ty, již v nekontrolované cizin a tam, kde mluviti možno z plna srdce, př každé přiležitosti dokazují, že milliony Němeů v Rakousku musi býti osvobozeny. Náhodou k nám zabloudilo číslo listu, jenž vychází v ně- mecké kolonii brazilské, v Blumenavě. Vreh- nímu agentu vystěhovaleckému, jenž shání kolo- nisty zejmena do Rio Grande do Sul, jakémusi dru. Jannasehoví, byl tam uspořádán banket, při němž vedle Němeův kolonistův přítomna byla též řada brazilských státních úřadníkůa při této příležitosti obrátil se zmlněný Jannaseh proti tak zvanému nativismu, tedy prot oněm domácím obyvatelům, jež proud cizácký, zejmena německý, ohrožuje ne pouze hospodářsky, nýbrž i národně. Jinými slovy, dr. Jannasch hřimal proti brazilskému vla- stenectví, jež má dle všeho dost už německých »nositelů kultury«, kteří také tam jsou stejně »náviděni« jako všude jinde. Aby pak dokázal Brazilcům, že Němci a Německ mají zcela jiné úkoly, než dobývat Brazilie.

Němec doktor Jannasch Brazilec Rakousko Rio Sula Brazílie

17 article

čemuž ostalně rádi věřlme, pronesl se zmíněný dr. Jannesch následovně: »Německo je se všech stran cbklopeno nepřáteli a má tedy dost práce. aby existenci svou uhájilo, neboť státi se může že mu bude bojovati naproti dvěma neb dokonee třem frontám najednou. Již z té příčiny bylo by zločinem, rozpřýjiti síly, jichž bude snad dřive zapotřebí, než tušime. Stači snad smr jednoho z evropských panovníků aby tím rozpoutána byla krvav válka a zlé doby nastaly Evropě Nemylme se: Nám Němcům hrozí veliké ne- bezpečí, proti němuž třeba zříditi hráze. Máme v Rakousku deset millionů Němců, kteří bez pomoci z říše slovanské přemociby se neubránili. Tam třeba v první řadé obrátiti sily německé.« — Vime velmi dobře, že hlasy z Brazilie sotva budou míti vliv na německé rozhodnutí v Evropě aže nelze přičitati váhu slovům, jež pronesl německý dobrodruh na komersu v německé kolonii brazilského jihu, citujeme výrok jeho pouze ale na důkaz, čím jest prodehnuto všechno Německo a všichni Němci tak důkladně, že ozývá se to zrovna tak v nejbližším sousedství této říše, ba i v ní, jako v dalekých koloniích, o nichž by se souditi dalo, že tam v té ohromně dáli vlnobilí národního německého chauvinismu se zirácí.

doktor Jannesch Němec Německo Evropa Rakousko Brazílie

18 article

— Klub národní strany svobodomyslné. Užší pracovní komise školská ko- nala v novém správním roce první schůzi dne 8. t. m. za předsednictví p. professora dra. K. Veselíka. Zpráve o postupu a podrobněm jednání o došlých spisech konkurenčních n vlastenecký dějepis pro českou mládež schvá lena. K návrhu řed. J. Kretšíha usneseno zříditi i v tomto správním roce anketu, která by pokračovala v poradách o záležito- stech školství pražského. Anket složena bude dle vzoru roku loňského, a zase- dati počne po prázdninách. — Taktéž usnesene udíleti nadále informace z oboru škol ství obecného, měšťanského, středního, ob chodního, průmyslového, odborného, rolnickéh a škol pokračovacích, ke kterémuž úkolu ustane veni byli znalci jakožto referenti. — S povděkem přijata na vědomí odpověď Jednoty pre blah propuštěných káranců, která pracovní komis školskou pronesenému přání v příčině přijímán nevých chovanců ochetně vyhověla.

K Veselík J Kretšíha

19 article

— Diky poslancům. Z Labské Týnice zaslán byl klubu zemských poslanců národní strany svobodomyslné tento telegram: Městská rada král. komorního města Labské Týnice pro- jevuje svůj a všeho občanstva zdejšího upřímný dík za veškeru účinnou podporu a pomoc sl klubu zemských poslanců národní strany svo- bodomyslné ve příčině provedení úpravy řeky Labe, jež vývoji celého Polabí jen na prospěch jest. Starosta Tomášek. — Obecní rada m ěsta Staré Boleslavi ve svém, dne 7. června konaném sezení, vzavši na vědom uzákonění úpravy řeky Labe a plynoucí z toho prospěch, jak se stanoviska zemědělského, tal i obchodního a průmyslového pro město naše. vzdává velectěným pánům poslancům nejucti- vější díky, že uzákonění te skutkem se stale Z městské rady ve Staré Boleslavi, dne 8. června 1905. Úřadující radní: Frant. Loyda — Doktorky mediciny. Na české universitě pro hlášena byla, jak jsme již oznámili, ve středu dne 7. června, slečna Svatoslava Hornofova z Holic za doktorku veškerého lékařství. Na vysokém učení praž- ském dosáhlo již šest našich dívek diplomu léka ského. Dr. Hornofova působí jako assistentka v léčeb- ném úslavě dra. Černého v Košířích u Prahy. — Rodinné zprávy. Sl. Zduňka Havli kova dcera přednosty výpravny magistrátu pražského pan Josefa Havlika a p. chem. inženýr Fr. Zvěřina. adjunkt zkušební stanice technické finanční kontroly v Praze, slavili sňstek manželský.

Tomášek František Loyd Hornofův doktor Černý Havlik Zvěřina Labská Týnice Labe Stará Boleslav Holice Košíře Praha městský rada král vysoký učený pražitský

20 article

— Úmrti. V Podhajcích v Haliči zemřel 1. června ve věku 42 let p. Josef John, tamní okresní cest mistr, rodilý Čech. Za sedmiletého pobytu v Halič získal si všeobecné lásky a vážnosti jak horlivým plněním své úřadní povinnosti, tak i svou činností v »Sokole« podhajském, v němž působil jako cvičite a horlivý spolupracovník ve všech podnicích spol- kových. »Sokol« v Podhajcích založil na památku J. Jehna zvláštní jistinu, okresní výbor pak vystroji záhy zemřelému svému úřadníku pobřeb na útraty okresní a rodině jeho vykázal rnční důchod, ač práva na něj ještě neměla. Výbor »Sokola« podhajského jenž nám dává zprávu o úmrtí krajana, končí svů list slovy: »Čest památce vzácného druha Čecha kéž je mu lehka ta země polská, kterou tak srdečn miloval.« — Pan Jan Vonostránský, statká ve Vel. Újezdě, zemřel ve čtvrtek dne 8. červnao půl 11. hod. dopol. pe krátkém, ale těžkém utrpení ve věku 59 let. Pohřeb koná se o Bolí hod svato dušní z domu smutku ve 2 hod. odpol. na evang hřbitov v Nebuželi. — V Praze zemřel pan MUD Edusrd Taussig, bývalý prakt.cký tékař Praze--I.

Josef John J Jehn Čecho Vonostránský Edusrd Taussig Halič Čechy Vela Újezd Praha Sokol

21 article

— Z městské rady v Žižkově. Ve schůzi městsk rady, konané dne 2. a 8. června 1905, byly povoleny stavby třípatrevých domů v ulici Harantově p. R Weissovi a p. F. Strachotovi společně s pí. Anastazi Hurysovou. Povolena stavba IV. patra na dům č. 108 Fr. Čtverákovi. Usneseno podali pelici ke sněmu král českého za změnu a opravu volebního řádu do zem- skéh sněmu chledně vřadění města Žižkova do sku- piny městské jako samostatného okresu volicího. Věnováno 50 korun na akademii pořádanou abilu- rienty české vyšší reálky v Žižkově dne 15. července ve velkorestauraci „Bezovee“. Usneseno působiti k tomu, aby se stavbou c. k. českého gymnasia v Žižkově se strany c. k. ministerstva kullu a vy učování co nejdlíve započato bylo. — Dále vyřízeny 102 záležitosti správni, živnostenské, osobní a chu dinské.

Weiss F Strachota Hurysová Čtverák Žižkov Harantův p

22 article

— Městské zustupitelstvo v Karlíně mělo včer odpoledne řádnou schůzi, již předsedal starosta p. J Ronz. Po zahájení rokování za hlučného souhlasu zastupilelstva vzdal starosta p. Ronz dlky všem pý valým členům zastupitelstva za veškeru činnost v rad městské, zastupitelstvu i v jednotlivých odborech. Jsou to pánové arch. Blecha, Čermák, notář Feyerfeil, Hejt- mánek, Kazda, Kohlík, Sixta a Schmutzer. Díky bu- dou jim projeveny písemně. — Pan Gärtler při- mlouvaí se za to, aby rada městská postarala se o ote- vření soukromých studní v Karlově a Žižkově třídě které v nejnovější době byly pro cizí obecenstvo uza- vřeny. Pan řed. Janatka pravil, že v továrně Dan- kovce byla studna reservovana pouze pro dělnictvo z toho důvodu, že při loňském vedru byla studna vy- prázdněna a dělnictvo v továrně připraveno o pitnou vodu. Této kalamitě má být pro letošek vyvarováno Řečník míní, že otevřením studní nezíská se více vody a doporučuje, aby se přemýšlelo o zřízení nových studní. Starosta p. Ronz ujistil, že rada městská bedlivě záležitostí touto bude se zabývati a že bude pečovati o zabránění nedostatku pitné vody. — Na to byly provedeny volby do jednotlivých odborů porad- ních a sice: odbor technicko-stavební, Enaněmí, sa- dový, hospodářský, chudinsko-sociální, městské elek- trárny, odbor pro klassifikaci koní, osvětový, smírčí. policejní a ubytovací, pro osobní záležitosti a odbor právnický. — Náměstek starosty p. dr. Brabec re- feroval o tom, že usnesení obecního výboru v Kar- líně ze dne 26. duhna 1905, že od začátku škol vr. 1905-6 odepírá se nésti věcný náklad n německou měšťanskou skelu divčí v

Blech Feyerfeil Hejt Kazda Kohlík Sixt Schmutzer Gärtler Žižkův Janatka dan Brabec Karlín Karlov Kara technickýstavební Enaněmý obecní výbor

23 article

Karlíně, bylo výnosem okr. hejtmanství v Kar- lině ze dne 24. května 1905 zastaveno, ježto obecní výbor není k usnesení tomu oprávněn. Měst- ská rada proti tomuto vynesení podala rekurs, jehož podání dodatečně bylo schváleno. — Usneseno podati stížnost správnímu seudu proti roz- hodnutí minist, orby v příčině vodoprávního schvá- lení zalímného mostr z Libně do Holešovic. Obe karlínská protestovala totiž proti vystavění tohoto mestu z důvodu zvýšeného nebezpečí povodně. Po- řadem inslancí bylo však obci karlínské odepřeno právo protestovati proti stavbě mostu. Poněvadž obe karlinská měla na věci té zájem, vždyť byla také k komisím zvána, považuje se rozhodnutím oním za dotčenou a proto se odvolá ke správnímu soudu. Nové budovy obecní čp. 440 a 441 věnovány účelům veřejným za účelem osvobození od činžovní daně. Schváleny pyly náklady mimo rozpočet. — Do české místní školní rady byli zvolení za Sleny pp.

Karlín Kara Libeň Holešovice

24 article

JUDr. Brabec Jar., Frant. Kneidl, dr. Frant. Lokayi ředitel PhDr. Jan Plašil, Jan Topinka a Rud. Teplý; za náhradníky pp. MUDr. Rad. Krejčí a Otakar Ne- kvasil. Při této příležitosti vzpomenul starosta pan Ronz dlouholetého čiena okresní školní rady česk p. dra. Svatka, sdělil, že po řadu let byl dozorcem školním a s láskou a oddanost vzorně úřad tento za- slával a o zvelebení a povznesení školství dbal. Za tuto činnost byly mu vysloveny díky celým zastupi- lelstvem. — Schválena byla změna regulace na pe- zemku starého obecního dvora. — Usneseno přeložil masný trh z domu čp. 101 do nové masné tržnic na pozemku býv. obecního dvora. — M. r. pan De- martini sdělil návrh na povolení ke stavbě lezišta hasičského, poněvadž staré jeziště bude při stavb nové masné tržnice sbouráno. Pro nové seziště byl vyhledáno vhodné místo na č. kat. 164.2, patřícím rak-uh. priv. společ. státní dráhy. Při místní komis byly stanoveny podmínky, za kterých postavení le- ziště by se mohlo státi. Zastupitelstvo podmínky ly schválilo a k postavení leziště dalo svolení. Leziště bude mít také sklepní místnosti a bude opatřeno všem moderními pomůckami pro zdatné vycvičení mužstva — Do svazku obce karlínské byli přijati 4 žadatelé 6 žádostí bylo zamítnuto. — Po referátu p. arch. Sa- kaře byl povolen větší náklad na stavbu školní bu- dovy v obnosu 150.000 K. — Ke konci byla schůze prohlášena za důvěrnou — Sokolský slat vídeňský. Z Vídně se nám píše Zmařený sokolský slet rozvířil v netušené míře mys českého lidu vídeňiského nad opětným, nestýchanýu

JUDr Brabec František Kneidl doktor PhDr Plašil Topinka MUDr rada Otakar Ronz Svatek Vídeň

25 article

bezprávím, kterého se příslušné orgány dopustily zákazem, vydaným následkem štvanic vídeňské zbo- nické žurnalistiky. Čech tedy nesmí se odvážiti do »světového a říšského« — Kocourkova, aby nepno- vokoval a nebyl vydán na pospas surovostem místn luzy. Povšimněte si toho, Čechové, kteří hodlali jste zlákáni různými zábavními vlaky, o těchto sváleích navštíviti Vídeň a rozmyslete si to, abyste toho ne- litovali, neboť bude die všeho nutno i v případn dodatečného povolení slet na neurčitou dobu odloži následkem porušení smlouvy »Vienna Cricket Football Clubu«, kde měla župa zamluvené místo. Ve věcech podobných pracují Němci vždy svorn bez rozdilu přesvědčení, jen když jde o trumf na nenáviděným Čechem! Statisícům Čechů vídeňsk ých zakáže se pořádání rodinné slavnosti bez průvoda krojů atd. a v ohražené místnosti a to v době »smi- řovací«, kde Němcům pražským dovoluje se cokoli a dokonce v královské zahradě! Nejde tn pouze o slet sokolský, nýbrž o celý spolkový živo český vůbec, nehoť není pochyby, že němečtí štváči povzbuzeni opětným tímto výsledkem, nedají si ují žádnou příležilost k opětování tohoto osvědčenéhe prostředku. — Sokolská župa dolnorakouská podal ministru vnitra a práv obsáhlá memoranda, v nicht poukazuje na beztrestné a nezákonné štvaní a po- buřování vídeňské žurnalistiky, jakož i něklerých spolků. O výsledku neopomeneme čtenáře uvědomiti.

Čecho Němec Kocourkov Vídeň Vienna Cricket Football klub

26 article

Právě došlo potvrzení polic. zákazu od místo držitelství. — Feriální výměfiy dítek pražských a venker ských. Poněvadž dochází již hojně pražských pš- hlášek, přijímají se ještě nabídky z venkova o vý- měnu: jen dlužno přiložiti ke každému dopisu dvě 10hal. pošt. známky, vždyť je to jediný příjem n uhražení výloh. Kéž by však ještě přihlásili se šle- chetní dobrodinci, kteří by přijímali k sobě na prázd- niny dítky bez výměny, neboť již nyní o to prosl úpěnlivě několik chudých rodičů pro své hodné, avšsk slabé dítky škol obecných, měšťanských “ středních. Vyjednávání s pražskými dítkami dle leňských zku šeností počne asi ve 14 dnech, což se ještě oznámí. Laskavé nabídky na výměnu i bez výměny přijímá L. Fassali, učitel v Praze III. čp. 607. — Velká národní slavnost Ústřední Matice školské v Žižkově konána bude, jak již oznámeno, dne 1 a 2. července t. r. na oslavu 25letého trvání Ú. M. Š. za protektorálu sl. městské rady a okresního výboru Slavnostní výbor čile pracuje na připravách ku ne presentační akademii, holdu Matici a lidové slavnosl a otevřel svou kancelář v Žižkově, v Havličkově ulici č. 28 v mezzaninu, kde denně od 6—8 hod. večer s úřaduje a veškeré dotazy, přání atd. ihned se vyřizují A spolky žižkovské, které snad nedopatřením k sou- činnosti pozvány nebyly, prosi výbor, aby své dele gáty do slavnostního výboru ihned jmenovaly a kan- celáři oznámily, také i dámy místní prosí výbor, aby ku práci v damském odhoru se přihlásily. Měste Žižkov jest první, které přihlásilo se ze všech českých měst k uspořádání velké slavnosti na oslavu 25letého trvání Ú. M. Š. a jest nutno, aby veškeré obyvatel- stvo žižkovské svorně ku práci národní o zdar matičn slavnosti se zasadilo.

M Š Praha Žižkov Havličkov ulice Měste Žižkov Matica

27 article

— Plzeňský odbor všesludentské slavnosti vzdávi povinné díky všem, kdož slavnosti přízeň osvědčili. Zásluhu na zdaru této v pravdě národní slavnosti majl především ti, kdož přispěli hmotně k zvýšení lesku jak průvodu tak i slavnosti na výstavišti. Majitel plzeňské velkorestaurace pan Bukovský přišel pořada- telstvu s vehikou a vzáenou ochotou vstříc. Opatři řebřinové vozy, propůjčil místnosti a obsloužil ná- vštěvníky vzorně. Ozdobu vozů z chvoje velkomyslné dasoval vrchní zemský zahradník pan Rozinek. Milem darem staly se Plzeňakům tři hektolitry pizeňskéno »prazdruje«, bez něhož si nelze Plzeňáky ani před- staviti a baz něhož by jistě také tak čile a vlastene- cky žádný tanec nebyli zatančili. Pro veliké množstr účastníků výborně se hodil dobrotivě propůjčený pe- voz panem Hlasivcem, majitelem veikozávodu peka- ského na Pankráci. Všem spanilým Plzcňačkám, kten jednak darovaly a jednak též koláče se přičinily rot- prodati. Všem účastníkům slavnosti v »duparněs jichž byl hojný počet, vzdávám jménem plzeňského odboru na tomto místě veřejné a vřelé diky, s prosbou »Na Plzeňáky nezapomeňte!« IngC. Frant. Dražan — Sbor otců chudých u sv. Apolináře pořádě jako leta minulá také i letoa za protektoráru prna vrchního ředitele ústavu chudých kr. hlav. měsla Prahy a městského radního Václava Brože dne 8. července ve velkorestauraci p. Ed. Schöbla v Ječné ulici slavnost Pro- kopskou pouť ve prospěch chudých u sv. Apo- lináte.

Bukovský Mil Plzeňák Hlasivec Ingc František Dražan Apolinář Brož Pankrác Praha svatý . Apa

28 article

— Dívčí pokračovací kuzs na Král. Vinohradeck spojený s měšťanskou školou dívčí v Komenskéno ulici, měl průběhem školního roku 1904—5 celkem 182 žákyně, z nichž selrvalo až do konce školního roku 159. Z těchto jest patnáctiletých 65, šestnáci- letých 52, sedmnáctiletých 28, ještě starších 14. C se týče jejich předchozího vzdělání, absolvovalo pich 74 všecky tři třídy školy měštanské, 13 dvě třídy 5 jednu třídu, 9 jich bylo z venkovských škol obe ných, 11 z rozmanitých škol německých, 2 ze so- kromých ústavů, 4 ze škol vyšších (z gymnasia, zly cea), 4 z jiných pokračovacích škol a 37 takových které sem chodí druhý rok. Z učebných předmětů, jl rodiče při zápise sami volí, učilo se: vychovateist a nauce o obcování s lidmi v I. oddlělení 37, ve l 69, na poslechy do školy mateřské jich chodilo českému jazyku a literatuře v I. odd. 64, ve II. oil 60; zeměpisu a dějepisu 75; počtářství a účetnidí v I. odd. 62, ve II. odd. 47; nauce o domácím ho- dářství 66: kresbě i malbě v I. odd. 28, ve II. e. 36; zpěvu 68: frančině 44; německému jazyku vl odd. 65, ve II. odd. 70; šití prádla v I. odd. 28, v II. odd. 26, ve III. odd. 33: vyšívání v I. odd. 3 ve II. 27; šití ženského šatstva v I. odd. 28, vel 36; pletení i háčkování krajek a vložek, květinářst a j. drobným prncím v 1. odd. 31, ve II. odd. 3 ve III. odd. 32; paličkování krajek a vložek 2 Od školného (4 K měsičně) bylo osvobozeno nema jelných a pilných žákyň 45 zcela, 31 z polovice Školní rek bude ukončen 29. června výslavou ruční prací a slavnosti, při níž nejlepší žákyně budou ve- znamenány.

Král Komenskéno ulice

29 article

První absolvenfi obchodní akademie chr dlmské z roku 1885 sejdou se na Boží hod. o 3. h dině odpolední v Národním domě na Král. Vino- hradech. Večer o 8. hod. přátulský večízek tamtěl. Kolegové z let pozdějších vítání. — Z úlulny pro služebné kr. hl. města Praby. V měsíci květnu opatření došlo 66 chovanek (5 chův 5 kuchařek, 1 opatrovnice, 2 panské, 1 pěstounka 52 služek) se 389 dny pobytními a 3541/4 dny strav- ními Zaměstnání opatřeno bylo 43 chovankám, 19 propuštěno a 4 převedeny na měsíc příští. Podotýki se, že v útulně celé zaopatření poskytuje se za denn připlatek 30 h každé řádné osobě služebné, ježdo hlavního města přichází na službu nebo právé jes bez zaměstná ní. — Sekoe trafikaniů »Praha« centrálního svan trafikantů v Rakousku. Dne 30, dubna 1905 byla z ložena sekce »Praha« a spojila se a ostatními sekte mi větších měst Rakouska za účelem podání žádost k ministerstvu financí o zlepšení stavu trafikantt. Tyto pelice budou míti jen tenkráte dobrý výsledek když se všichni trafikanti spojí; proto vyzýváme všechny p. kollegy a kollegyně v Praze a okolí, aby všichní ve vlastním zájmu svůj přístup k sekci »Pr- ha« ohlásili. Písemné dotazy zodpoví důvěrnfcipl Marie Nechvátalová, Král. Vinohrady Palackého třid č. 30.; pí. Marie Ludvigová hl. sklad tabáku Prat III. Letenská ulice a pí. Františka Vorlová, Praba lll Chotkova třída.

Nechvátalová Král Palacký Ludvigová Vorlová Praba Chotkův Praba Praha Rakousko národní dům na Královský opatrovnice panská

30 article

— Přízeň oráru ko skrádajícímu živnostnicin pdně charakterisuje způsob, jakým postaráno jnl o čistění z opravy nové justiční budovy na nárel Spálené ulice a Karlova náměstí. Až doposud zad vána byla práce tato známému závodu maliřskému který provedl ji řadou obratných dělníků vždy si- domitě a bezvadně, v nejnovější době však zaveden praxe navá. Aby patrně ookázalo se, že nedávné pro hlášení vlády stran omezení konkurence trestanerk prováděné na úkor poplatného živnostniciva mínl bylo do opravdy, pověřen byl čistěním ubikaci nee budovy za plat šesti krejcarů denně čtverlístek i stanců, z nichž pouze jediný je vyučeným malíře — Balon „Praha“. Jak již oznámeno, podnikse český kapitán vzouchoplavby, p. F. Hůlka, prvníl tošní volnou plavbu velkým balonem „Prana“, klereu bude rozmnožen. zábavní program slavnosti Baráčnítl v týž den, t. j. v neděli dne 11. t. m na rýskavi pořádané. Čistý výtěžek plavby připadnu ve prospě poslavení školy v Pláni Věžovité, v jejíž prospěch s též česká slavnost Baráčníků pořáca. Téz o zábau

Karlov náměstí Praha