Periodikum ALTO Viewer

1

Ročník XXXXV.

2

V Praze, v sobotu dne 10. června 1905.

Praha

3

Číslo 158.

4 article

Fa ranní a odpol. Iisty předp lácí net v Praze v administrani ua měsie . . . . . B äturt leta . . . . 6 K — s dveji čonáškou na pěsíe ndlně leta . . . . 7 R 60h ve flialkách 2K0 ma něsíe . . . . . . Poštou: ma nřsle rt ita . . . . 9 K o0 s drojí zisilkos ma něsl nčnt lta . . . 1 K eo

Praha

5 article Naléhavé úkoly hospodářské.

Naléhavé úkoly hospodářské. Období posavadních obchodních smluv s cizinou, zvláště pokud se týče obou trojspol- kevých států, Italie a Německa, za nedlouho již se ukončí. Styky naše hospodářské r Německem jsou, jak známo, velmi rozsáhlé a jen vzájemný cbehod mezi touto polovinou říše a Uhrami se Fim vyrovná. Tato dvě tržiště jsou tedy i pre země české nejvydatnější, rozhodující. Není ovšem ještě známo, jak dopadne konečné uspo- řádání hospodářských poměrů mezi Cislajtanií a Uhrami, za to již úplně jsou známy základy příštích obchodních styků s Německem. Celní tarif, říšskou radou již projednaný, poskytuje ovšem všeobecné obrysy, v nichž se budou po- hybovati přišti hospodářské styky, ale přesné vymezení jich poskytnou ohledně jednotlivých států teprve obchodní smlouvy, a z těch jsou připraveny vládami dvě, a sice s Italií a Ně- meckem. Obchodní smlouva s Německem bude předložena radě říšské, jakmile se sejde, tedy již v nejbližších dnech. Dle povahy této obchodní smlouvy lze již nyní určitě stanoviti účinky její na posavadní slyky hospodářské mezi oběma státy. Účinky ty budou, jak známo, nepříznivy našemu vývozu čelných zemědělských výrobků, a účinky ty mohou se státi ještě citelnějšími soutěží uher- skou. Na druhé straně se pocíti v Německu značné zvýšení průmyslových cel, jimiž dovoz z Německa některých průmyslových tovarů bude příště znemožněn.

Německo Uhry

6 article

Následkem toho nastalo v detyčných prů- myslových kruzích německých hnuti, jež má za účel zachrániti zdejší tržiště těmto průmy- slovým odvětvím i proti zvýšeným sazbám celním. Prostředek, jímž toho dosíci hledí, jest známé již z jiných připadů, na př. ve slycíel Německa s Ruskem, přenesení továrního pod- niku na území, vysokým clem chráněné. Ně- mecký průmysl, takto zaujatý myšlenkou pře- sídlení, jest zvláště chemický a strojnictví růz- ných obráběcích strojů. Bude tedy nejbližším účinkem nové obchodní smlouvy s Německem, že se zvýší průmyslová kolenisace německá u nás, že v zemích zdejších objeví se řada nových německých průmyslových podniků, buď samostatných anebo odbočné zavody mateř- ských továren v Německu tvořících. Skutečně již také u nás v Čechách na mnoha místech se vy- skylly nabídky na koupi pozemků pro příští nové průmyslové podniky původu říšsko-německého. Zejmena pohraniční obce německé o to usilují, aby co nejvice takových podniků se v obvodu jejich usadílo; shiledávají v tom nejen výhody hmotné, hospodářské, ale i národní, ježto jejich vlastní národní posice nejen jimi se sesílí, ale i novými zákopníky, myšlenky německé se roz množí. Tak bylo již oznámeno, že město Pod moklí samo vyhledalo a lacině zakoupilo po- zemky pro stavbu ováren stěhujícího se říšsko- německého průmyslu.

Německo Rusko Čechy

7 article

Akce tato týká se nemálo i nás Čechů, jseuc, jak praveno, značnou posilou německého živlu v Čechách, jenž nejen svými kapitály, ale po případě i dělníky, z Německa přivezenými zaujme u nás nové posice. Akce tato stavi nás Čechy tudíž bezprostředně před novou, vážnou olázku, jak čeliti tomuto novému kolonisačnímu proudu z Německa, aby naše vlastní postavení vČechách nebylo citelněji ohroženo? Málo as pdnikův takových splyne úplně v jedno se šir- šini zájmy zdejšími; všecek čistý užitek, jejž sým majitelům ponesou, poplyne, jak oby- čejně, do Německa, a proto není naděje, že by takový říšsko-německý podnik, kdyby se usadil v prostředí českém, časem svým stotožnil se s námi. Veliká většina německých závodů mezi námi okázale zachovává ráz svůj původnía slejí z pravidla v čele akcí, proti naší národnosti směřujících. Vždyť na př. tyto dny v slovinském městečku Domžalech způsobeny byly známé vý- užnosti zřízenci tamních továren německých na vírobu slaměných klobouků. Podobně jest tomu i v jiných neněmeckých zemích, kde vznikly průmyslové kolonie německé, na př. v Lodi, v Sosnovcích v ruském Polsku, kteréž byly též kvištěm nynějšího bouřlivého ruchu na Rusi.

Čecho Čechy Německo Sosnovec Polsko Rus

8 article

Vydatným opatřením proti takové nové kolonisační vlně, z Německa se deroucí, bylo by oršem zakládání vlastních podobných podniků průmyslových, jimiž by se naděje na vydatný edbyt tovarů těchto nových osadníků snižily. Vždyť podobné naše domácí podniky průmyslové méhly by spolehati nejen na odbyt mezi námi ak i v ostatních zemích slovanských této i uher ské poloviny státu. Také zamýšlená a sněmem již schválená kanalisače Vltavy a Labe může se sláti v době dozírné novým zdrojem sesílení hospodářské i národní potence německé, nepostaráme-li se v čas o to, aby na dopravě zboží měla vydatné účastenství i naše česká lodní doprava, Až do- posavad aspoň Pražská paroplavební společnost na sever od Prahy nejeví známky vydatnější činnosti a rozsáhlejších příprav. Již tyto dvě okolnosti, nový příliv říšsko- německého průmyslu a upravení vodní dráhy, destupné hotovým již dopravním společnostem rěmeckým, samy o sobě pobízejí naše domác pdnikatele, aby nepropásli vhodné příležitosti, ano by opomenutí bylo spojeno i s účinky, pro niš národ dosti pozoruhodnými

Německo Vltava Praha

9 article

Nelze však spokojiti se jen přímou činností, jež by způsobila oslabení nového přítoku vln německých k nám. Nutno pómýšlet i na pro- středky, nepřímo sice v obou naznačených smě- rech působící, ale k sesílení našeho vlastního huspodářského a národního celku čelící. Ja- kožio národ, převahou svou dosud zemědělstvím se zabývající, musíme nezbytně o to se přičiňo- vati, aby odtok obyvatelstva z venkova se co možná zmenšil, a aby kmen náš hospodářsky se upevnil. Venkov sám pociťuje tento odtok, a vy- jadřuje jej stálými nářky na nedostatek pracov- ních sil při hospodářství pozemkovém. S druhe surany jest příliv sil venkovských de měst přl- činou tíživé soutěže zvláště v řemeslech, ob- chodech a živnostech, kdež zvláště počet učed- níkův není všude v náležitém zdravém poměru k vyspělým pomocníkůr Proto tolik případů omrzelosti života u bochů po vyučení, tolik při- padů samovražd jejich, protože nenalézají do- statečného zaměstnání, tak že se někdy podobá, že péče o dorost v odborech těchto — počíná a končí léty učednickými, t. j. trvá jen po dobu jejich více méně bezplatné práce. Zachrániti může četné mladé síly venkov, když si je ponechá při hospodářství, a tím jsme se octli opět u otázky vnitřní koloni- sace. Moderní zemědělství vyžaduje co nej- více intensivníhe bospodaření, a požadavek tento sám vylučuje hospodaření s nedostateč- nými silami. Tu jest lépe větší usedlost rezděliti, a opatřiti druhého i třetího syna ta- kovým minimem pozemků, aby sám se svou rodinou mohl opatřiti jejich pěstování. Jest známo, že zejmena Francie oplývá obrovským množstvím malých usedlostí. Podobně jest tomu v některých částech Německa.

Francie Německo

10 article

Vedle toho jest zapotřebí použiti každé pří ležitosti, jež umožňuje nabytí a rozmnožení po- zemků v rukou rolnických. Obce neb skupina zámožnějších rolníků mohou odvážiti se i aa koupi velkostatků, dosti hojně i do dražeb při- cházejících. U nás bezloho jest příliš rozsáhlý komplex latifundií, a tu snad by se i u nás jak mezi velkostatkáři, tak vyšším duchovenstvem nalezli mužové, kteří chápou důležilost vnitřn kolonisace. V Uhrách na př. laková akce řídí se již ode čtyř let vládou, našla podpory nejen u velko- statků, duchovenstva, ale i četná města přikro- čila k zakládání venkovských usedlostí, dosta tečných k uživení rodiny. Dle výkazu statisti- ckého založeno bylo takových usedlostí v prv- ních dvou létech na 4000. Maďaři se snaží takto nejen staviti prou vystěhovalecký, ale rozmnožiti i síly v zeměděl- ství zaměstnané i sesíliti své vlastní postavení oproti národnostem. U nás ovšem by se musilo pracovati hlavně svépomocí, ale i takto by se dalo dosici záhy značných výsledků, kdyby vnitřní kolonisaei podporovaly i silné finanční ústavy, kteréž by se spokojily obvyklým úrokem, a nečinily z věci pouhý podnik, na výdělkářství vypočtený. Po- kud víme, splatí v Uhrách nový osadnik 259 na cenu úplně i s hospodářským stavením opa- třené usedlůstky, kdežto zbytek splácí v an nuitách 4—5 procent. A my nemáme již nedostatek dobrých a so- lidních peněžných závodů, kteréž by takového úkolu se mohly podjati. — Venkov konečně taktéž nahlédne, že by takto lépe opatřil své druhé a třetí syny, že by odpomohl i nedostatku pracovních sil, kdyby se odhodlal děliti větší usedlosti, a národ ve svém celku by tím jenom získal ve všech směrech. Za daných okolnosti jsou to vesměs hospo dářské úkoly, s nimiž nelze dlouho otáleti.

Maďar Uhry

11 article Politické zprávy domácí.

Politické zprávy domácí. V Praze, 9. června. (Situace před říšskou radou.) Činnost sněmu království českého v uplynulém zasedání budí různý dojem a různá očekávání vzhledem ku příštímu zase- dání říšské rady. Jsou časopisy, které klidný průběh českého sněmování pokládají za před- zvěst smíru česko-německého; ale jsou listy, které — a snad s větším právem — soudí, že se v poměru česko-německém nezměnilo pranie ani za květnového zasedání sněmu. K opti- mistům, jako z pravidla, náleží krakovský „Czas“, který píše: „Dle názoru poslanců, kteří se právě vrátili z Prahy, budoucnost (t. j. příští pedzim) přinese odstranění sporu česko-něme- ckého, přinese dohodu česko-německou. Naděje optimisté čerpají z průběhu sněmovního zase- dání a ze slíbených vládou změn zřizení zem- ského a volebního řádu sněmovního. V nich má dle panujícího mínění spočívati počátek do- hody. Demokratická „Nová Reforma“ novidí však patrných příznaků zlepšení. Vláda vzdala se myšlenky o projednáni rozpočtu v letním za- sedání říšské rady, poněvadž s bojí odporu z různých stran. Na jaře doufala ještě, že zá- kulisní vyjednávání mezi českými a německými poslanci v době zasedání parlamentu povede k takovému sblížení mezi spornými stranami, že na sněmě bude možno již slavnostním způsobem prohlásiti mír, načež by se parlament stal spo- lehlivou oporou vlády. Zatím na dorozumění mezi Němci a Čechy nedošlo, a Němci odstavili na sněmu obstrukci jen vzhledem k několika předlohám, vyhradivše si na příští dobu úplnou velnost jednání, tak že v příštím zasedání, zlíbí-li se jim, mohou sněm obstruovat opělně.

Němec Čecho Praha

12 article

Totéž, rozumí se, učinili by Čechové na říšské radě. Tak nejisté příměří nemůže býti pro vládu bezpečnou půdou pro větší akci na říšské radě. Vláda bude se dále pokoušeti o smír česko-německý, ale akce smiřovací má se věsti ne v parlamentě, nýbrž opět na sněmu českém a proto těžiště situace zůstane až do podzima v Praze, kdežto činnost říšské rady zredukuje se zatím na minimum, t. j. na projednání za- tímného rozpočtu. (Mluví se ovšem též o ob- chodní smlouvě s Němockem a zvýšeném ná- kladu na alpské dráhy. Pozn. red.) Vládní zpravodaj „Pester Lloydu“ píše pak o téže věci z Vídně: „Baronu Gautschovi poda- řilo se nejprvé parlament zbaviti obstrukce, aniž se Čechům za odstavení obstrukce zaplatila nějaká cena z državy státní, nebo z národní državy německé... To byla prvá stanice; po ní přišla druhá, neméně důležitá, odstranění německé obstrukce na sněmě českém. I to se podařilo; kdyby se nebylo podařilo, opakovala by se stará bída v parlamentě. Té se zalekli i Všeněmci a proto na sněmu jen markírovali neškodný odpor, tak že český sněm, vyřídiv ve- lice úctyhodný úkol, mohl býti klidně odročen. „Jsme tedy — pokračuje pisatel — na nejlonšt

Čecho Lloyd Baron Gautsch Praha Vídeň

13 article

cestě k ozdravení parlamentních poměrů a až ne říšská rada v polovině června opět sejde, bude schopna práce, jako minulo klidně praž- ské sněmovní intermezzo. To ovšem možno Gautschově vládě připsati k lepšímu. Rozumí se však, že na projednání rozpočtu, zejmena úvěrů ministerstva osvěty, při němž se vynoří opětně otázky české university na Moravě, vlašské, slovinské, ruské fakulty, těšín- ských a opavských učitelských poboček: na pro- jednání všeho toho se zatím nepomýšlí, poně- vadž nosnost parlamentu není do- sud dostatečně zabezpečena. Vláda se spokojí zatímním rozpočtem na druhou polo- vinu a řádný rozpočet dá projednati na podzim spolu s rozpočtem na r. 1906.“ Projednání ob- chodní smlouvy s Německem nemá zpravoda, „P. L.“ za jisté. Vyžadovalo by práce několik neděl a ve Vídni jest dosud „příliš horko“. V Praze, 9. června. (Volební kurie pro Slovince.) Vzhledem ku prohlášení místodržitele hr. Coudenhova před závěrkou sněmu království českého, že vláda podá n podzim sněmu návrh na zřízení volebních kurií sněmovních, píše se z Lublaně vídeňské „In- form.“: „Všechny rakouské národnosti, které nemají štěstí bydleti v Čechách, musejí prote- stovati proti tomu, aby se rakouská otázka ře- šila jen v jedné zemi a jen na prospěch jedné (německé menšiny). Právě takové poměry jako v Čechách, jsou také na př. ve Štyrsku a v Istrii s tím ovšem rozdílem, že v menšině jsou ve Štyrsku Slovinci a v Istrii Slovinci a Chorvaté.

Gautschův P L Coudenhove Štyrsko Slovinec Slovinec Chorvat Německo Vídeň Praha Lublaň Ina Čechy Štyrsko Istria český univerzita na Morava

14 article

Ale dosud odnikud se neproslýchá, že vláda hodlá předlohu o sněmovních volebních kuriích podati také ve Štyrském Hradci a v Pulji. Před- ložením kuriátního zákona pouze v jednom sně- mu a sice právě v tom, v němž běží o ochranu německé menšiny, vláda by prohlásila úřadně, že slovanské sněmovní menšiny po- kládá za zastupitelstvo lidu nižšího řádu a tedy méně hodné ochrany. Takový projev musil by býti na sněmech, v nienž Slované jsou vydáni násilí německé neb vlašské většiny, pokládán za provokaci a měl by účinek, jehož si vláda zajisté přáti nemůže.“ Ze Lvova, 7. června. (Z ruského klubu.) Poněvadž předseda ruského sněmov- ního klubu, de. Olesnický se z důvodů zdravot- ních vzdal své funkce, zvolen na dobu chura- vesti Olesnického za předsedajícího říšský po- slanec dr. Korol. Z Pešti, 8. června. (Ohlas norský sl událostí v Pešti.) „Mag. Orsz.“, zazna- menávaje usnesení sněmu norského, praví mimo jiné: „Jaké to vážné naučení pro krále tkví těchto událostechl. Mohou z nich zvěděti, že panovníci, kteří panují několika státům, ne- smějí se stavěti na stranu jednoho nebo druhého. neboť tím se spojenecký poměr mění v poměr mezi utištěným a utiskovatelem. Utištěný národ použije pak každé příležitosti na své osvobození a to činí trůn vratkým a korunu trnovou. Krá- lové mohou se poučiti, že právo a ústava jsou mocnější než bodáky, že živoucí duše národa jest větší moc než hrubá síla . ..

Slovan doktor Korol Mag Orsz Lvov Pešť Štyrský Hradec

15 article Politické zprávy zahraničné.

Politické zprávy zahraničné. V Praze, 9. června. Srážka dvou ministrů na ulici. Z Bělehradu, 7. června. (Dop. „N. L.“ Z telegramů je vám známo, že Nikola Nikolič jenž je v nynější „samostatné“ vládě ministrem spravedlnosti, přepadl na veřejné ulici Nikolu Pašiče, jenž byl posledně předsedou minister- stva, a na útok nepřipraveného udeřil holí do klobouku. Pašič mu odplatil ranou pěstía kopnutím. Lidé přiběhli a roztrhli je, nieméně skandál byl už hotov, a skandál tím větší, že jeho původem je ministr práva. Příčina tohoto divokého činu je nepatrná.

Dop Nikolič Pašič Praha Bělehrad

16 article

„Samouprava“, orgán starých radikálů, uveřej- nila tyto dni noticku, v níž je řečeno, že Nikola Nikolič, muž padesátiletý, neměl kuráže ujmouti se portefeuillu ministra policie, ale měl kuráž oženiti se s 18letou dívkou. Posuďte sami, zdaž taková poznámka může postačiti, aby se vzdě- laný člověk, ministr, a k tomu ministr práva rozběsnil tak, jako se stalo zde. Nikola Nikolič dobře věděl, že Pašíč onu poznámku ani ne- napsal, ani do tisku nedal, ani není zodpověd- ným redaktorem listu. Nicméně se vrhnul na něj, aby si od něho „vzal zadostučinění“, či vlastně aby jej veřejně potupil jako politického odpůrce. Skutek Nikoličův nezasluhuje omluvy, zvláště když se uváží, že Pašič před tím na jeho písemný dotaz písemně odpověděl, že neschva- luje, aby se rodinné záležitosti v jakékoli formě, třeba žertovné, zatahovaly do časopisectva. Beru všecku zodpovědnost za politickou stránku „Samoupravy“, psal Pašič Nikoličovi, ale žád- nou zodpovědnost neberu za věci nepolitické. tam vytištěné. Když Nikoliče tato odpověď ne- uspokojila a Pašičovi to ohlásil, Pašič mu navrhi, aby tu záležitost vznesli na čestný soud a zavázal se ke každému zadostučinění, bude-li čestným soudem k němu odsouzen. Na ten list už Nikolič neodpověděl a šel na Pašiče s holí. Z toho se vidí, jak se v Srbsku zvrhly pojmy o cti a mravnosti.

Nikolič Nikoličův Pašič Pašič Nikolič Srbsko

17 article

Boriša. Z Francie. Zajímavé jsou hlasy dvou předních fran- couzských politických žurnálů »Tempsu«, »Jour- nalu des Debata« o mezinárodní sitnaci, jak se jeví po odstoupení Delcassčově. »Temps« míní, že odpor Německa proti plánům Francie je pouze přízrakem okamžité politiky, nesměřující k trvalému cíli a posuzuje program zahraniční politiky německé. V Marokku a v Evropě je ote- vřena budoucnost zlepšené akci francouzské, jež nemusí nic slevovat s dosažených výsledků. Alliance s Ruskem musí býti udržena přes ny- nější poměry jako politická formule geografické nutnosti. K Italii je nutno pěstovati dosavadní přátelské styky, jež odnímají trojspolku ráz vý- bojný. Podobně k Španělsku musí Francie set

Francie Německo Maroko Evropa Rusko Španělsko

18 article

vati v družnosti, potvrzené sympatiemi, vyvola- nými návštěvou krále Alfonsa v Paříží. Dnes jako včera Francie bude udržovati dohodu s An- »Journal des Děbats« ve svém článku, provázejicím odchod Deleasséa, věnuje býva lému ministru zahraničních záležitostí vřelé po- souzení jeho činnosti, které se tento list horlivě zastával. »Jednotlivosti jeho politiky,« píše zml- něný list, »byly kritisovány, a v celku byla uznávána za znamenitou, což je též naše mí- nění. Je takovou i nyní, nyní více než jindy Byli bychom vážně znepokojeni, kdyby tato po- litika se měla změniti. Doufáme, že se t nestane.« Dále prohlašuje »Journal des Débats«, že politika francouzská všude musí býti smířlivou Největší výtka, učiněná Deleasséovi, byla, ž nezašel příliš daleko ve svých ohledech k Ně- mecku. Není ještě na čase souditi, zdali tato výtka je oprávněna. »Kölnische Zeitung« tyto pochvaly, vzdá- vané Deleasséovi, provází ironiekými poznám- kami a těší se, že většina veřejného mínění francouzského není na straně jeho. A s po- choutkou eituje výrok socialistické »Petite répu- blique«: »Deleassé měl v plánu osamotniti Německo a pak je rozdrtit. K tomuto eíli se hnal po sedm let se zrakem obráceným k po- lární hvězdě, kterou mu byla alliance s Ru- skem. Při tom neviděl, co se mu do cesty

Alfonso Ana rép Paříž Francie Německo Kölnische Zeitung

20 article

staví Attentát na místopředsedu Spojených států. V Detroitu ve státu Unie Michiganu by na místopředsedu Fairbanksa spáchán attentát Místopředseda se dostavil do Detroitu, aby při tomen byl odhalení jakéhosi pomníku. An řečnil, prodral se k němu jistý anarchista a namířil prý revolverem na místopředsedu republiky, byl ale jat a spoután. Bezpečnostní opa- tření byla vykonána. Napjetí německo-francouzské. »Köln. Zlg.« provází odstup Deleasséův tímto pozoruhodným komentářem: » Je správno, že prolivy mezi Francií a Německem v poslední době do té miry na sebe narážely, že musily býti eznačovány za kritické. Doufejmež, že nyní ve Franei nabude vrchu rozvaha, takže marocká otázka octne se v klidnějších kolejích, aby vyvarováno bylo veškerým možnostem, jež př nynějším postupu nejsou vylou čenyl Oproti tomu veškerý ruský tisk, jak jsme již byli částečně také citovali. projevuje politování nad odstu- pom Delcasséovým a slaví ho jak opravdového přítele franko-ru- ského spolku. Říšský kaneléř Bülow měl včera a dnes delší porady s pařížským vyslancem kniželem Radolinem, jenž se dnes večer vrátí na své místo v Paříži. Dle těchto náhlých porad zda se, že poměr franko-německý nepozbyl ješte všech ostrosti, zvláště když dle z právy tan- gerské veliká část francouzske eskadry středomořské v polovic června připlouti má do Tangeru, výprava to tudiž, jež má zřejmý ráz nátlaku na sultána, aby se na dále německé politice nepropůjčoval za nástroj.

Ana Köln Deleasséův Bülow Radolin spojený stát Detroit Francie Německo Paříž Tanger Unia Michigan

21 article Státní převrat skandinavský.

Státní převrat skandinavský. Dnes nazírá se v Norsku na situaci daleko klidněji nežli včera ještě. Také ve Švédsku. Hlasy, jež věří v konflikt válečný, jsou dnes v menšině. Měli jsme pravdu, když jsme varo- vali předevčírem před zprávami příliš přepja- tými, pokud o otázku válečnou by běželo. Mnozí věří, že švédský král zřekne se vůbee trůnu ve prospěch mladšího prince, dovoli-liž to švědský říšský sněm. Smýšlení v Norsku jest proto klidné a důvěřivé, v každém případu ústup Norů jest vyloučen. Naopak hnuti repu- blikánské, jež tvořilo jaksi dosud spodní proud v politickém životě norském, vyráží nyní stále více na povrch i není vyloučeno, že bude v Norsku prohlášena republika Ovšem jen pro případ, že by král Oskar ne- přistoupil na podnět Norův, aby některý z přin- cův jeho vládu norskou převzal.

Noro Oskar Norův Norsko Švédsko

22 article

Švědské listy pro smír. Hlavní listy norské v posledních dnech s důrazem opakovaly, že Švédsko Norů nesmí násilím podrobiti. Tak psal »Svenska Dagbladet«: Chce-li Norsko unii roztrhnouti, může to učiniti u vě- domi, že ze švědské strany nestane se nic, aby Norové byli donuceni zůstati v unii. Zrovna tak praví »Gobbery Hondels och Sjee- farttidning«: »Cokoliv se stane mezi oběma národy, stane se to v míru. Krev nebudiž k vůli unii prolita. »Nya Daglight Alle- bande« napomíná pak rovněž politiky švěd- ské a norské důtklivě, aby vyvarovali se všemu, co by mohlo poskytnouti i jen záminku pro cizí vměšování se do našich záležitostí.« Také jiné listy švédské proje- vuji obavu, že cizina mohla by se vmisiti do otázky rozluky a přej si, aby Švédsko přispělo k tomu, aby svobodný stát norský byl Evro- pou uznán. Názor ten sdilí i několik členů říšského sněmu švédského. Některé listy navr- hují, aby záležitost ta odkázala se haagskému soudu smirčímu, aby sporům byl učiněn konec. Neschází ovšem též poplašných pověstí — tak na přiklad hamburská zpráva, dle níž Oskar I1. telegrafo val V drobném prodejl: ranní čí-lo o sobě . . . za 9 . . . ns 2k odpol adní Ve slialkách na venkověe ranní čísd, vépoledni . . . . . . . . 3 h Inseráty platí se hetové papřel Předplacení a inserty přijímá adnslnl- strace v Marianské ulici č. z. Tam racházejí se těš rodakee tiskárna a sxprčice „ Národních. Liistů“. Rukopisy se novrapejí.

Noro Evra Švédsko Norsko Svensko Dagbladet Gobbera Hondel Sjee Nya Daglight Alleband Oskar I 1

23 article

norským plukům, že jich nezbavuje přísahy, a dle níž se ministerská rada švédská prohlásila perma- nentní, avšak to dokazuje právě, že u dvora švédského zápasí dva proudy, z nichž míru mílovný má prý největší čáku, aniž si ale jest ještě úplně jist svým vítězstvím. Loučení se krále Oskara. Dle »Morgenbladu« král Oskar 28. května po onom sezení státní rady, v němž odepřena byla sankce zákonu konsulátnímu, rozloučil se srdečně a důstojně s norskými členy státní rady. Končil slovy: »Neuvidime se již, ale v nikom z nás nezůstane trp- kostí«

Oskar Loučeň

24 article

Kristian Michelsen.

Michelsen

25 article

Předseda norské ministerské rady Michelsen, jenž hraje nyní zvučnou roli v politice norské, byl dříve výmluvným činitelem jen v komunální politice ve starém přístavním městě Beryach. Teprve roku 1891 povolán byl do konsulátní komise a poslán byl i do storthingu, kde brzy vynikl jako rázný řečník. Očekává se od jeho schopnosti, že docilí klidného vyřízení norského sporu. Svolání sněmu švedského. Švedský sném svolán jest oficiálně teprve na 20. t. m. k mimořádnému zasedání, by vyřídil otázku norskou. — Dle všeho nejeví se ředy ve Švedsku tak horečný kvap v připravách prot Norsku, jak ličeno bylo.

Beryach Norsko Michelsen

26 article

Ohlášení cizím státům. Obchodní ministerstvo norské vydalo všem generálním konsulátům opis usnesení sněmovního, aby sdélili je vládám svým. Jmenování Low landa norským ministrem zahraničním, nabude teprve 15. června platnosti. Vztýčení samostatné vlajky norské. Za velkých slavností vyměněna včera na kristianské pevnosti Akershus vlajka unie za vlastní trojbarevnou vlajku norskou. K 10. hodině shromáždilo se na pevnostním prostoru na třicet tisíc lidl. Před obydlim velitele stála posádka města v parádě. Norská garda, jež koná právě polní cvičení, byla k účeli onomu rovněž do města povolána. Přítomni byli členové sněmu, krátee před 10. hodinou předěital velitel pevnosti usne- sení storthingu. Při prvním úderu zvonu, hlásícího 10. h - dinu, počala vlajka unie se žerdě slezati; vojsko vzdalo zbrani čest a hudba zahrála píseň »Nor- ska synové . . « Po tom vztýčena vlajka nová, vojsko vzdalo zbraní čest poznovu a hudba hrála národní hymnu: »Ano, milujeme zemi tu,« kterouž mnozí s hlavou obnaženou spolu pěli. Děla hřměla poznovu. Když vlajka byla vztýčena, propukli všichni ve volání »Urá!« Velitel provolal vlasti »slávu« a hlučné »urá!« znělo jemu v odpověď. Opětným zapěním ná- rodní hymny byl ukončen slavnostní akt.

Nora Low Akershus

27 article

Návrat švédského následníka. Korunní prine švédský přibyl včera dopole- dne do Štokholmu. Princové Gustav Adoií a Eugen pozdrarili ho už ve stanici Liljenholmu, v nádraží štokholmském uvítali ho pak princové Vilém a Karel, ministři a jiní hodnostové. Veliké zástupy lidu před nádražím a na ulicích zdravili prince voláním »Urál« Město je vyzdobeno prapory. Anglie a Německo vůči převralu. Anglické listy sympatisují celkem s králov- skou rodinou švédskou tím více, poněvadž co nej- dřive má býti konán sňatek anglické princezny s nejstarším synem korunního prinee Gustava. Navrhují, aby spor byl předložen smírčímu soudu haagskému. »Times« sdělují ze Šlokholmu: Oskar již před časem prohlásil, že neví, dá-li se poměr mezi Švédskem a Norskem udržeti, neboť agitace proti jeho osobě v Norsku byla prý již na lid silně působila. Věděl, že v dozírně době dojde k úplné rozluce mezi oběma státy, při níž může zlskat ovšem jedině Švědsko, jež jest hospodář- sky silnější, nežli Norsko chudobné. V anglických diplomatických kruzích jsou přesvědčení, že žádná velmoc v tomto sporu ne- bude se zjevně exponovati. Anglieká diplomacie ale věři, že Německo chce i tu v kalných vodách loviti a z nastalého sporu těžiti pro svoje interesy. Z Washingtonu se sděluje, že Spojené státy pokládají rozluku za neoportunní, poněvadž tak Norsko podlehne prý ruské mu a Švédsko německému vlivu.

Gustav Adoie Eugen Vilém Karel Gustav Liljenholm Anglie Německo Švédsko Norsko Washington spojený stát anglický princezna

28 article

Republika v Norsku.

Norsko

29 article

»Local Anzeigru« se sděluje z Kristianie: Včera konalo se několik obrovských schůzi lidu. Řečníci vesměs prohlašovali, že musí provésti se všeobecné hlasování lidu, aby se rozhodl, jaké státní formy si žádá. Norská intelligence, hlavně studentstvo, agituje pro zavedení re- publiky dle fráncouzského způ- sobu, jiná frakce opět chce, aby zavedla se republika podle švýcarského systému. První srážka? »Hamburger Nachrichten« oznamují ze Štokholmu: Die zpráv, jež dnes došly a způso- bíly veliké vzrušení v obyvatelstvu, došlo nedaleko Frederiksburgu k srážee mezi norskými a švédskými cel- níky. S obou stran střílelo se, po- raněn však nebyl nikdo. Tvrdl se, že norští celníci byli útočníky. Bližsích zpráv dosud ale není. Odstup krále Oskara s trůnu ? Dle došlých zpráv stařičký král Oskar očekává prý jen příjezdu korunního prince Gu- stava, aby odstoupil. Korunní princ a švédské ministerstvo jsou proti všem ústupkům Norsku a chtějí sáhnouti ke zbrani, král Oskar nemůže

Oskar Kristiania Norsko Local Anzeigra