«fr 422.

HOSPODÁŘSKÝ LIST.

Rečník XXXIV.

sèsti směrem theoretickým i praktickým. Pro vSeobecné vzdělání synů rolníků nej- menších a pro nejširší vrstvy zemědělců, kteří nemohou synv na zim. hospod, školách vydržovali: bicftež zřízeny »náležitě reorganizované hospod, školy pokračovací* s povinnou návštěvou ó i 14—16 let pro každého, kdo hospodář, školu navštěvovati nemůže. Školství to musí býti zemi zbudováno a pod jeho dohled postaveno. Co se týče »odborného vzděláni praktického»., doporučovali bychom, aby každý,kdo samostatnému vedení hospodářské živnosti věnovali se chce: „musil se prokázali vysvědčením o nej měn'1 lleté pnxí“. Dále žádáme, »aby v každém okresu byli vy- hledáni hospodáři zkušeni, s odborným vzděláním, pokrokově na svých usedlostech hospodařící», a subvence na pokusnictví, hnojení, chov dobytka atd. aby se soustředily na tyto usedlosti, které by se tím staly vzornými a praktickými školami. Rozptylování subvencí dle nynějšího systému často spíše škodí, než prospěje; dostávají se často do rukou zemědělců odborně nevyškolených a mnohý pokus — protože neodborně proveden — selže a neslouží okolí za příklad, ale za výstrahu. Způsobem navrhovaným by se také po hisnictví systematicky provádělo, a jsouc dle klíče na jednotlivé okresy rozděleno: uspokojilo by veškery zemědělské kruhy. Otázky uvedené j sou akutní a byli bychom štastni, kdyby nezůstaly bez povšimnutí, jako děje se to u nás často s otázkami důležitými, nevycházejí-li z kruhů vedoucích.

Uschovávání uhlí pod vodou. *«^*dežto se ještě před několika lety my- slelo, že nesmí se při nložení na hro- «S Ä madě uhlí voda ani dotknonti : zjistilo se před třemi roky v Anglii přesnými pokusy, „že uhlí má se uschovávati pod vodou“. Elektrická společnost v Chicagu uschovává nyní veškeré své ohromné zásoby uhlí jen pod vodou, v ohromných nádržkách, které pojmou 14.000 t. uhlí. Z nádržek se uhlí parními, dírkovanými lopatkami vybírá, při

ЁЁ

ЕЕ

ES

Našim hospodyňkám doporu- - - čujeme vřele » - Bergrovu cikorii ;

ЕЭ ЕЕ čemž většina vody z uhlí zase odkape. Podnikatelé nabyli totiž — na základě přesných pokusů — přesvědčení, že se tím zabrání velkým ztrátám, jimž uhlí při obvyklém ukládání ve skladišti podléhá. Jest ovšem pravda, že při uložení pod vodou také uhlí ztráty utrpí; avšak ztráty ty jsou. zcela nepatrné oproti velkým ztrátám při leženi va skladišti. Největších ztrát ntrpi uhlí při ležení na hromadě ve skladištích tím, že vnímá kyslík a že okysličením povstává veliké množství různých uhlovodíků, jež do vzduchu unikají; nastává pozvolné spalování. Při ležení pod vodou ovšem uhlovodíky se tvořiti a do vzduchu unikati nemohou. A ztráty tímto okysličením způsobené jsou velice značné. Ovšem že výška ztrát těch závisí od celé řady okolností — avšak zjištěno: „že někdy dostoupí až na 26°/0 celé zásoby uhlí“, kdežto ztráty při uschování nhlí pod vodou jsou jen zcela nepatrné. Jediná obava záležela by snad v tom, že uhlí z vody vyhozené, leží-li pak delší dobu vlhké na hromadě, mohlo by se zapálili; avšak dosud se tak nikde nestalo. Uložením uhlí pod vodou mohou se zejména závody, jež mají veliké zásoby uhlí na skladě, před značnými ztrátami uchrániti. Nechť se ve směru tom pokusy provedou. Nechť se vyšetří ztráty, leží-li uhlí delší dobu na hromadě. rEBlEBlEBllESlEBllEBlIÍllEBlESlEBlSJSIEB jesí nejlepší.

lESlESlEEÍEEiEEBESlfíl ISÍEBSEElEEIEEIFE

Drobnosti hospodářské. Jak donutíme dobytek к ryehlému povstání se země. Vstřikněme dobytku trochu vody do ucha a zvíře vstane okamžitě; nebo nasypme dobytčeti do obou nozder něco země neb trávy. Neobvyklý pocit v nose nažene zvířeti tolik strachu, že okamžitě vyskočí. Střílení dó mraků vzalo u nás konečně za své. C. k. ministerstvo orby odepřelo další poskytování subvencí, vzhledem к tomu, že střílení nemělo ani praktický význam, tím méně pak vědecky bylo prokázáno. Všeliké pokusy ukázaly naprostou bezóčelnost. Dešťovky sou užitečný. — Žerou pouze látky setlívající. Zatahují do svých děr rour- kovitých listy a stonky rostlin, zatahují jiné organické látky, aby tam zahnily a jim za potravu sloužily. Stěny svých děr pokrývají hlenem, jímž půdu hnojí; děrami drenují půdu a přivádí do ní vzduch, za vlhkých nocí a po dešti na povrchu půdy kladou spirálně zakroužené hromádky černavého výkalu a i tím půdu hnojí. Jediné, co činí dešťovky neoblíbenými, jest, „že zatahují také zavadié, právě vysazené rostliny“, ale jen tehdy, když rošt linky ty vysazené odumřely. — Než v dobré půdě humusové a v kořenáčích jsou hostem nevítaným. Chceme-li je z kořenáčů vypuditi, zalévejme rostlinky vodou, do níž přimíšeno trochu odvaru ze zelených slupek a nebo listů ořechových. Odvar ten neuškodí rostlinám^ zničí ale dešťovky. — Stejně dobrým je odvar z kaštanů. Kaštany vaří se ve vodě, načež se scedí a nechají vychladnouti; vodou tou pak zaléváme květiny. Nejlepší krmivo pro holuby jest ječmen a pohanka. Zvláště druhy ušlechtilejší jsou při tom zdravé a mají hojně připlodku. Hrách a vikev jsou krmivém těžkým; způsobují nemoce, často i smrt. Vikev jest spíše ještě snesitelnější, než hrách.

Ira Drobné zprávy, ras Nový president českého odboru zemědělské rady král. českého. Životopis jeho podali jsme v čís. 30. t. 1. Pan Ad. Pro kápek jest 40 roků stár, statkářem v Kutlířích u Kolína, synem známého rolníka a čes. spisovatele J. A. Prokůpka; jest akademicky vzdělán a přejeme mu, aby hojných služeb prokázal českému zemědělství !

bezprostřední državy 2,987.100 24,028.900 8 poplatné státy (Bulharsko, Egypt a j) . . 1,091.506 13,912.224 13 državy v cizí správě (Bosna a Hercegovina, Kréta a j ) . 9.601 248.114 26 celkem 4,148.000 40,246.300 9 Zemědělství v Turecku jest dosud velice zanedbané a proto také nevýnosné, ačkoliv jsou tam veškeré poměry přírodní všem odvětvím výroby zemědělské velice příznivé. Zemědělci jsou také postiženi velkými daněmi. Na velikou překážku rozkvětu zemědělství jsou zastaralé poměry agrární. Veškerá půda náleží sultánovi, zemědělci nejsou její vlastníci, ale pouze ji užívají. Rozsáhlé državy pozemkové náleží náboženským fondům, mešitám a j., jimž připadají pozemky pozůstalé po zemědělcích, kteří zemřeli bez přímých dědicův. Spolehlivější statistiky zemědělské výroby ▼ Turecku vůbec není. R. 1907 bylo Turecko postiženo velkou neúrodou. V Anatolii byla sklizena sotva polovice průměrné sklizně. R. 1907 musilo e obyv.

býti do Turecka přivezeno z ciziny asi 75.000 t. pšenice, 16.000 t. kukuřice a j. Mouky bylo do Turecka přivezeno r. 1907 817.843 (r. 1906: 517.853) pytlů. Přívoz tento Činil: Г. 1905 r. 1906 r. 1907 z Bulharska 72.991 pytlů 35.897 pytlů 87.989 pytlů z Italie . 4.800 „ 2.957 „ 87.819 „ z Marseillu 28325 „ 22.425 „ 357.648 „ z Rumunska 108.080 „ 240.425 „ 198.778 „ z Rusi . 320 794 „ 215.600 „ 85.109 „ Z Uher činil přívoz mouky asi 10 vagonů. V novější době se rozšiřuje pěstováni bavlníku. Vývozhavlny již převyšuje 50 mil. piastrů ročně. Zahradnictví a ovocnářství jest pokročilé. Ovoce se vyváží za 18 mil., fíků za 50 mil., datlí za 30 mil., olivového oleje za více než 20 mil., vinných hroznů téměř za 200 milionů piastrů. Tabáku se klidí ročně více než 30 mil. кд. Ve finančním období 1906—7 bylo prodáno tabáku za 2,332.195 (v r. 1905—6 za 2,350.149) tur. 1. Turecká společnost tabákové regie přijala r. 1907: 205-2 mil. piastrů, o 2-4 mil. piastrů méně než r. 1906. Z Turecka se vyváží ročně kávy za více než za 50 mil. piastrů.

V asijském Turecku se klidí ročně přes 300.000 kg máku, vývoz činí 70 mil. piastrů. Kokonů se klidí ročně 7'5 mil. kg ; vývoz kokonů a surového hedvábí činí ročně 250 mil. piastrů. čerstvých kokonů bylo sebráno v Anatolii r. 1906—7 oproti předchozímu roka méně o 816.601 kg. Chov dobytka jest v Turecku ve stavu zbědo • váném. V zimě r. 1907 zahynulo v Anatolii 40^ dobytka hlavně vlivem nepříznivé povětrnosti. V chovu domácího zvířectva vyniká chov koní. Z Turecka se vyváží živých zvířat za 30 mil., koží za 65 mil., vlny za 40 mil. piastrů. Nasolených ryb se vyváži z Turecka za 15 mil., mořských hub za 7 mil. piastrů. V hornictví má toliko těžení olověných a. měděných rud větší důležitosti hospodářské. Těchto rud se vyváží ročně asi za 45 mil. piastrů. Soli bylo vyvezeno r. 1907; 100,501.677 kg, oproti r. 1906 více 0 28,479.910 kg. Z toho vývozu připadalo na brit. Indii 86,699.89R kg, ostatek připadá na balkánské státy. Velký průmysl se v Turecku dosud neujal,, toliko v některých odvětvích vyniká výroba ře-