Roŕník XXXIV.

HOSPODÁŘSKÝ LIST. (Príloha к čís. 3 3.)

Str. 421.

giDiležitost klíčů ve salepé vyvinutých lze nejlépe seznati z toho, že klíče ty ulomené ZL pro sebe zasazené vyvinou samostatné, plné hlízy zemáků; jest proto nesmyslem klíče clamo vati. Proto i při sázeni zemáků bedlivě přihlížejme, aby klíče mlámány nebyly. Nejlepši sadba jest ovlem ta, která vůbec neklíči, neb která má klíže '/g až i cm dlouhé, krátké a^zavalité. Pracujme usilovně к našemu vzdělávání ![ ^ Napsal ťlaiimír Havel v Cekanicícb. (Dokončení.) Poukazujeme stále na vupšchy Dánska v družstevnictví. Nej- prvé musíme se postarati však „o takové vzdéláni zemédèlstva,

jaKo se o né stará Dánsko“, а рак se družstevnictví i u nás bude samo zdravě vyvíjeli a nebude potřeba je vydupávati. Jen ta svépomoc jest na zdravém podkladě založena.která z vlastního vychází přesvěd • čení; jen ty obětě na zeměd. podniky nejsou marnými, které dávají se do rukou hospodářů odborně vzdělaných. V tom smřru zjistilo se opětně pokusy. ie hlízy zavadlé tak lehce nekliii, že dávají vltH výnosy, zemáky z nich ěe rychleji vzcházejí a rostou, a že hnilobou mé né trpí.

Statistika o tom, kolik na našich zeměd. usedlostech sedí hospodářů odborně vzdělaných a kolik ze zeměděl. dorostu odbornému vzdělání se věnuje, byla by žalostnou. Mám za to, že nám nepomohou k p >

Adolf Prokůpek, nový president českého odboru zemědělské rady král. Českého.

vznesení stavu zemédžlského ani povinn& zemědělská společenstva, ani nucené pojin šťování atd.; všemu tomu musí předcházeli dkkladné odborné vzděláni »všeho zemž * dèlstva», ne tedy jen několik ojedinělých,* b os p. ú řadnict va velkostatků, nýbrž i statisíců malých zemědělců. Jest to povinností strany agrární aby sa nasadila o dokonalé vybudováni hospodář, školství, každému zimě délci přístupného a • nucenou jeho návštěvu». V každém okresu budiž hospod, škola 1 Rolnictvo odborně vzdělané nebuda pak třeba nutili к povinným zeměd. společenstvům, ani ke sdružování ; vše to vyroste ? в semene vzdělání. Výdaje, na vzdělání rolnického dorostu věnované, jsou stejně produktivními, jako na př. výdaje na úpravu rek atd. Zeměd. rada král. českého svolala letos Četných anket. Bylo bу však za jisté našemu zemědělství zdrávo, kdyby — po dlouhé době opět jednou — byla svolána i anketa o otázce odborného vzdělání zemědělského dorostu.

V směru tom jest zajisté potěšitelno, že agrární dorosty, jež se orgmisují, „postavily na první místo odborné vzdělávání se“. Organisace odborného vzdělání musí se

FIOtMJglOT.

Z TURECKA. Napsal Karel Adámek. ^“urecká říše jest od věků sopečnou arénou evropské diplomacie. Evropské velmoci houževnatě závodí o primát v této říši, zvláště proto, že jest dosud velice důležitým trhem průmyslovým a branou к Orientu. V těchto zápasech vyniká zvláště úpornou výbojností Německo, jež se živelní silou postupuje na východ. К stěžejným cílům německé politiky náleží ovládnutí Balkánu především tržbou a kolonisaci a tím dobytí také rozhodujícího politického vlivu v těchto državách. Politika tato jest článkem v řetězu, jímž se Německo snaží spoutati kmeny slovanské na jihu i na východě, překážející konečnému naplnění snů všeněmeckých imperialistů. Cesta Všeněmců vede к Terstu а к Soluni. D. N. Vergun, ukazuje к postupu velko- německé politiky, vyličuje také vývoj německé kolonisace ve slovanských zemích, jež stojí Němcům v cestě na jih a na východ, a vy­ počítává, že v těchto zemích, počítaje také Rusko a Turecko, jest 10-5 mil. německých kolonistů, v jichž držení jest 184.001 Am2 půdy, kteří mají 4842 kostelů, 11,613 škol, 654 časopisů, 77 divadel, 120 poněmčovacích spolků, 102 bank a 139 konsulátů. Tito kolonisté jsou přední stráže velkoněmeckého vývoje. Neúřadní Velkoněmoi se netají tím, že se domáhají vybudování velkoněmecké říše, jež by zabrala všecky země druhdy к římsko- nětecké říši náležející a jež by se rozkládala od Baltu к Adrii а к Soluni.

Byli bychom raněni slepotou, kdybychom nepostřehovali, že jsou Němci к těmto stě žejným cílům své světové politiky na rozhodném postupu a že se jim tyto plány tím lépe daří, čím vydatněji je podporuje svou příslovečnou neprozíravostí rakouská diplomacie a čím větší blahovolnosti nalézají u státníků maďarských. Naše hospodářské a politické spory se státy balkánskými, jimiž jsme tam všech sympatií pozbyli a jež nás také na hospodářském poli vedou od porážky к porážce, nejvíce prospívají Němcům, kteří se na balkánských trzích stále mocněji rozpínají a nás tam stále bezohledněji a také úspěšněji poráží. Trvalé přátelské styky politické nejsou možnými mezi státy, jež vedou hospodářskou válka. Ačkoliv byla palčivá otázka bosenská za 54 mil, jež Turecku zaplatíme, urovnána a nebezpečí války se Srbskem a černou Horou tlakem velmocí odklizeno : poměr naší říše к těmto zemím nestal se příznivějším, otázky balkánské nejsou trvale rozřešeny ; Rikousko- Uhersko stalo se od Německa odvislejším. Situace tato jest tím povážlivější, čím důležitějšími jsou trhy na Balkáně pro náš průmysl a také proto, že Balkánem a Tureckem vede obchodní cesta na dálný východ. Turecko zaujímá: průměrně na 1 fcm* v ктг s obyv. obyv. Evropě . . 169.310 6,130.201 36 Malé Aůi . 501.400 9,089 200 18 Arménii a Kurdistanu 186 500 2,470.900 13 Se všemi státy (Bulharsko, Egypt) a územími Turecku poddanými a také v cizé správá se nalézajícími (Cypr, Bosna a Hercegovina a j.) zaujímala tato říše 4,148 000 Am® s 40,246.300 (na 1 Am2 9) obyvateli a to ;