1
article
pokladen okresních a závodních, pokud k Jed-
notě náležejí, se usnesl po bouřlivé schůzi, že
v projednání navrženého jednacího pořadu se
nepustí, jelikož vláda neprojevila ochotu vyho-
věti odůvodněným přáním nemocenských po-
kladen a jich členů. Jednota důsledně sjezd ne-
svolávala a když i byla ktomu se strany
vládní vyzvána, rozeslala dotaz ke všem 192
nemocenským pokladnám, zda se svoláním
sjezdu souhlasí. Většina vyslovila se záporně
a pro další abstinenci, dokud vláda nápravu
nepodnikne, leč vláda kategoricky Jednotě ulo-
žila, aby proti vůli většiny pokladen sjezd
svolala.
A tak poskytne zejtřejší sjezd opět jednou
smutnou podívanou na sociálně-politickou akci
státní, která ještě frappantněji vynikne v ny-
nější době, kdy vláda přichází s pojištěním
soukromých zřízenců a kdy na obzoru stojí po-
jištění invalidní a starobní. Vydati zákon a pak
po léta státi na jeho ustanoveních, neučiti se
ze zkušeností, neodpomáhati vadám jeho a ne-
hleděti přizpůsobiti jej poznatkům, v lůně po-
kladen nabytým — jest aktem vyšší hospodář-
ské ztrnulosti.
2
article
Pokladny poskytly vládě již dosti příleži-
tosti, aby nedostatky nemocenského zákona po-
znati a odstraniti mohla, leč vláda dodnes po-
sitivně nezakročila.
Druhé, co bouří krev, jest chování se po-
litických úřadů k pokladnám, zejmena počínání
si jich při vymáhání příspěvků, při přestupcích
§ 31. n. p. z. (nepřihlášení, pozdní přihlášení)
při vymáhání náhrad dle § 32. n. p. z., vůči
žádostem za osvobození dle § 4. n. p. z., ko-
nečně ingerence při zasedání představenstva, ve
sporech s nemocnicemi, lékaři, lékárnami, ve
sporech volebních a pod.
Nemocenský zákon provádí se tudíž kuse,
pokladny poskytují obraz neutěšených financí,
Jednota laboruje se svízeli peněžnými —
vláda mlčí; vyšle na sjezd svého zástupce,a
ten pronese několik těšivých slov a slíbí sou-
činnost a stará komedie odehraje se znovu.
Jednota
3
article
Jednota předstupuje se svou zprávou, která
za těchto okolností nemůže býti ani bohatou.
Sjezd usnesl se sice, aby se paušál poštovného
za tříletí 1899—1901 ročním obnosem K 9200
zaplatil z peněz Jednoty, Jednota však v po-
kladničním fondu žádných peněz nemá a re-
servní fond dle § 6. stanov k účelu tomu ne-
slouží. Nezbylo tudíž, než půjčka z fondu re-
servního.
K Jednotě patří nyní 191 okresních a7
závodových nemocenských pokladen; revise pro-
vedena za 3 léta ve 23 případech. A tak vlastně
obmezuje se činnost Jednoty jen na péči o sta-
tistiku nemocenskou a na službu retaxační.
Pokladny, trvajíce v obstrukci k Jednotě
příspěvek nestanoví a musí tentýž býti z moci
úřadní předepisován a pak jej ještě neplatí.
Předpis příspěvků obnášel K 65.757.02, placeno
do 30. srpna 1901 jen K 6.305.49, dluhy na
příspěvcích obnášejí tudíž K 59.451.53 hl
Reservní fond Jednoty obnáší nyní na
konci účetního roku 1900 K 136.709.30
z toho mají se poskytovati půjčky pokladnám,
z nichž značná část je passivní a pokladniční
fond vykazuje deficit K 4.777.711
Nač tedy vláda trpí instituci k životu ne-
schopnou, proč nepřejde k reformě?
Pokladny přejí si samostatnou správu Jed-
noty, Úrazová pojišťovna, již správa Jednoty
jen obtíže a nepříjemnosti působí, sama si přeje
— a podala v tom směru již petici — oddě-
lení a vláda ani oboustranné této snaze nevy-
hovuje.
Ze statistiky nemocenské vyjímáme násle-
dující čísla :
Jednota
úrazový pojišťovna
4
article
Dne 31. prosince
r. 1899
r. 1898
ve zlatých
1,566.689.06 3,137.180.48
Běžné příspěvky členů ..
» zaměstnavatelů 802.364.761/2 1,600.804.10
3,629.894.25 7,299.418.32
úhrn všech příjmů . .
1,203.176.93 2,493.315.13
nemocenské . . , .
411.654.93 833.198.9
výlohy za lékaře a kontrolu
„ » léky, léčiva atd. 299.321.751/2 649.270.66
ošetřovné v nemocnici . . 122.783.691/2 253.991.78
pohřebné . . . . . . 44.333.10 95.358.10
útraty správní. . . . . 262.027.96 536.548.77
úhrn vydání . . . . . 3,629.894..25 7,299.418.32
Dne 31. prosince 1898 bylo v Jednotě
členů celkem 307.509, dne 31. prosince 1899
již jen 299.673. Největší pokladny ve svazu
jsou v Aši, Budějovicích, Berouně, Čáslavi,
Děčíně, Jablonci, Karlíně, Karlových Varech,
Kraslici, Litoměřicích, Mostě, Pardubicích, Plzni,
v Praze (přes 20.000 členů), v Rumburku, na
Smíchově, v Šanově, v Teplicích, v Ústi n. L.
ve Varnsdorfě, na Kr. Vinohradech a v Žatci.
Napsali jsme již shora, že jest potřeb
nápravy.
Jest třeba, aby přestala nynější strakatina
okresních, závodních, továrních, společenstev-
ních, učednických atd. atd. nemocenských po-
kladen, jest potřebí, aby podniknuta byla pro-
nikavá reforma nemocenského zákona pojišťo-
vacího, aby dána byla dírektiva politickým úřa-
dům ve příčině jich styku s pokladnami, jest
třeba upraviti otázku Jednoty, jest ale též třeba
učiniti z pokladen solidní veřejnoprávní ústavy.
vyrvati je ze šlendriánu mnohdy někde panují-
cího, odstraniti z nich strannické boje. Úkol to
velký, bude třeba součinnosti všech a jestsi
jen přáti, aby zejtřejší sjezd dal iniciativu. Av
tomto znamení vítáme zástupce nemocenských
pokladen ke sjezdu!
Aš
Budějovice
Beroun
Čáslav
Děčín
Jablonec
Karlín
Karlová Vary
Litoměřice
Most
Pardubice
Plzeň
Praha
Rumburk
Smíchov
Šanov
Teplice
Varnsdorfa
Králové . Vinohrady
Žatec
5
article
České menšinové školství.
České menšinové školství.
Zápisy do českých veřejných i soukromých škol
v zněmčeném území dokazují jednak, jak nedosta-
tečné jest zákonodárství školní, které tolik prostředků
nepřátelským školním obcím a školním radám do
rukou dává, aby mohly vývoj českého školství co
nejvíce zdržovati a dusiti — na druhé straně pak
ukazuje, že naše školní úřady naproti
německým autonomním úřadům nevyu-
žitkují mocí, kterou jim zákon dává, a že vůčí
ním jednají s ohledy, jichž tyto korporace nezaslu-
hují. Hlavní nedostatek spočívá v tom, že těžce pra-
cující apparát úřadnický nelze přivésti do pohybu,
ba, že ne snad jenom okresní školní rady — nýbrž
i naše zemská školní rada svými vyříze-
ními přispívá k tomu, aby se každé zří-
zení nové školy, každé vystavění bu-
dovy a otevření nutné paralelky co
nejvíce protáhlo.
Jednou z hlavnějších příčin této vady jest okol-
nost, že všecky české školy v okresech
děčínském, ústeckém, teplickém, duch-
covském, mosteckém a chomutovském
podřízeny jsou školnímu inspektorovi
lounskému p. P. Stejskalovi, který mi-
mo to jest školním inspektorem pro
okres lounský. Zřetelem na ohromný počet
škol v území zněmčeném nemůže týž pán, jehož do-
brou vůli nemůžeme bráti v odpor, absolutně ná-
sledkem nedostatku času navštěvovati ani
schůzí okresních školníchradve všech
těchto okresích, tím méně může se pak o ty
menší věci starati, když mu personalie všechen čas
zaberou.
P Stejskal
6
article
Byloby na místě, a by u některého
hejtmanství v zněmčeném území, bud
v Duchcově nebo v Mostě, ustanove n
byl český inspektor, do jehož působnosti b
české školy menšinové v Podrudohoří spadaly. Již
samy sociální poměry toho vyžadují, nehledě ani na
okolnosti jiné; každý zajisté uváží, že školy v mí
stech tak hustě dělnictvem osazených, kde povaha
dítěte následkem různých nepěkných příkladů suroví.
potřebují zcela jiného, energického, na všecky strany
nezávislého učitelstva, než škola v nějaké tiché če-
ské vísce, kde o tom děsivém boji za skývu chleba
ani zdání nemají. Tím více pak potřebí ruky zku-
šené a dozoru co nejpřísnějšího, aby účelu školy
národní bylo dosaženo, aby byli donuceni ti učitelé
kteří povinnost svou plniti nechtějí či nedovedou,
buď poslechnouti a povolání své řádně vykonávati,
anebo jíti. Smutných příkladů, jak si někteří učitelé
na českých veřejných školách počínají, bychom
mohli uvésti několik — avšak hlavní vinu, že tomu
tak jest, nese nedostatečný dozor inspektora.
Duchcov
Most
účel škola národní
7
article
A což uváží-li se ještě, že o každou paralelku,
o každou místnost nutno vésti boj až na nůž, že
německé obce využitkují práva stížnosti až do in-
stancí nejvyšších, tu by měla být v čele školství
v okresích našich osoba, která by dovedla na
druhé straně dobrodiní zákona vy-
užitkovati, stejně s veškerou úřadní autoritou
zasaditi se o to, aby stížnostem samosprávných
korporací nebylo dopřáno moci stavícía
aby různá nařízení zemské školní radv
a ministerstva byla uvedena ihned
v platnost. Máme ještě v dobré paměti historii
školy ledvické, kde to trvalo dvě léta, než správní
soud od doručení ministerského rozhodnutí, že česká
škola zřízena být má, přelíčení nařídil. Ač je známo,
že stížnost na správní soud nemá té moci, aby
výkon ministerského nařízení zamezila a ač bylo
několik žádostí podáno, aby se nález ministerstva
ve skutek uvedl, přece byla posléze ministerstvem
kultu odkládací moc stížnosti obce ledvické přiznána
a obec o 21/2 léta později otevřela českou školu, než
by jinak byla povinna.
8
article
Za energického českého školního inspektora by
se něco podobného státi nemohlo.
Dalším kamenem úrazu při školství menšinovém
jest zemská školní rada, která se otevřeně řečeno
bojí, aby u Němců ani stín nevole nezpůsobila.
Klassickým dokladem toho jest následující událost,
týkající se poněkud i smutně proslavené školy ose-
cké u Duchcov a.
K osecké škole přivtělen jest důl Emma, kde
bydlí velký počet českých dělníků.
Dítky ty mají do Oseka přes hodinu a proto
žádali rodičové za vyškolení z Oseka a přiškolení
k duchcovské škole. Po dlouhých a dlouhých urgen-
cích konala se — když rodičové napřed 15 zl. zá-
lohy na diety pp. úřadníků složiti musili —
před dvěma lety komise, která ke 12.
hod. dopolední byla skončena. Když se
měl diktovati protokol, pravil okresní
komisař Sommer, který tehdy komisi
řídil, že má odpoledne jinou komisi a
že strany k sapsání protokolu na
druhý den obešle. Ačkoli minula již
dvě léta, nedošlo pozvání k sepsaní
protokolu onobo.
Pan komisař Sommer zastrčíl komisi do kapsy,
neudělal nic — pak byl přeložen do Kadaně a dnes
po celém aktu není ani památky —
neví se, kde je. Na zemské školní radě
říkají, že je v Duchcově, v Duchcově
zase, že je v Praze. Když veškeré urgence
v cestě úřadní zůstaly bez výsledku, zaslal pan dr.
Stejskal, advokát v Duchcově, na místodržítelství
otevřený list, který byl v některych listech uveřejněn,
avšak do dnes se ničeho nestalo, věc zmizela se světa
a nikdo více se o ni nestará.
Němec
Sommer
doktor
Stejskal
Duchcov
Osek
Kadaň
Praha
Emma
9
article
Zdá se, že nejen státní úřady, nýbrž i zemská
školní rada je téhož názoru, jako wolfianské plátky
zdejší, jak tomu nejlépe svědčí historie zřízení české
školy v Nové Vsi u Duchcova, která dosud je osecké
škole přivtělena. Na vysvětlení toho uvádíme násle-
jící: K politické obci Oseku patří místní obce Starý
Osek, Nový Osek, Hán, Ryzmburk, Nová Vesa
Hrdlovka, které bývaly dříve také přiškoleny. Během
doby vyškoleny byly obce Hán, Nová Ves a Hrdlovka
a zřízeny tu samostatné německé školy, česká škola
v Oseku, která již před 12 lety se stala veřejnou,
nebyla však rozdělena, nýbrž dítky ze
všech shora jmenovaných obcí musí
do dnešního dne choditi do české
školy do Oseku, kterou možno nazvati věru
nejnešťastnější školou v území zněmčeném, ježto
má v čele řídícího učitele, p. Molinariho, Itala
rodem a Němce smýšlením, jenž pomáhá sku-
tečně německému zastupitelstvu školu českou
ničiti.
Ryzmburk
Hán
Molinari
Italos
Němec
Duchcov
Osek
Stará Osek
Nová Osek
Hán
Nová Vesa Hrdlovka
Hrdlovka
český škola v Osek
10
article
Molinari v české škole bydlí, do německé školy
své vlastní děti posílá. Nejstarší dceruška (která
vychodila také jen německé školy) přes tu chvíli ho
suppluje, brzy v hodině náboženské, brzy v ně-
mecké, jak je právě třeba. A potřeba supplovati
oseckého p. řídícího jeví se už tuze často. Pan Moli-
nari má spoustu privátních hodin v různých rodi-
nách, placené vyučování němčině a náboženství na
škole české, zvlášť placené vyučování češtině na
německé škole měšťanské, krátce zvlášť honorova-
ných hodin více než povinných hodin ve třídě
vlastní. Pak není divu, když p. Molinari má při se-
stavování školního rozvrhu potíž nemalou. Ale
v Oseku netřeba si pro nějakou hodinku lámati
hlavy. Tak na př. je jisto, že p. Molinari měl
v loňském školním roce v některou chvíli v tutéž
dobu učiti na škole české i německé zároveň
Z bytu svého v české škole až do budovy školy
německé potřebuje malou půlhodinku, to však nic
slavným úřadům nevadí, má-li p. Molinari bezpro-
středně po hodině v české škole hned zase vyučo-
vání ve škole německé. Pro takového českého učitele
má purkmistr Hartl vždy nejrozsáhlejší koncesse, vždyt
ruka ruku myje.
Molinari
Hartl
Osek
11
article
A ruka p. Molinarova je vždy také ochotna na
pokyn z obecního úřadu učiniti seč možno. Tak roku
1897 va významný pokyn odmítl p. Molinari
přijeti českých dětí z přiškolených
obcí Hánu a Nové Vsi. K zakročení jednoho
našince dostal řídící telegrafický rozkaz od škol.
úřadu, že děti ty přijímati musí. Tedy je zase při-
jímal.
Loni dne 12. ledna opět k nějakému pokynu
90 dětí z Nové Vsi propustil (i vysvěd-
čení jim vydal) a přikázal jim, že mají
hned přestoupiti do školy německé
v Nové Vsi, kde totiž přes všechny žádosti a ur-
gence česká škola zřízena není. Čeští rodiče novo-
vesští, kteří se zřízení české školy domoci nemohou,
stěžovali si proto hned písemně u zemské
školní rady, ale dětí do školy německé neposlali.
Tyto děti byly do konce roku beze
všeho vyučování. Co udělala zemská rada se
stížností českých rodičů, ví milý bůh, ale p. Moli-
nari nařídil učitelům, aby rodiče novoveské udali
k potrestání, poněvadž děti do školy neposílají.
Poněvadž, jak se samo sebou rozumí, učebny na
tolik českých dětí nestačily — obec osecká zřídila
učebny čtyry pro 5 tříd — musily dítky české
v nejprudčích mrazech čekávati
před školou, na chodbách, až druhá třída bude
propuštěna domů. Sloužilať jedna ze čtyř učeben
dvěma třídám tak, že jedna třída používá světnice
od 8—10, druhá od 10—12, a proto ubohé děti vy-
čkávaly zatím na chodbě, pokud se pro ně vyvětraná
třída o 10. nevyprázdní.
Molinarův
Hán
12
article
Ačkoliv loni bylo podáno několik stížností proti
tomuto zlořádu, nestala se náprava žádná. Letošní
zápis věc ještě zhoršil. Do osecké školy bylo za-
psáno 466 dítek a sice do první tří dy,
která stačí na 80 dítek, zapsáno přes
100; ve druhé třídě, kde jest místo pro
70 dítek, sedí 83 dětí, ve třetí třídě, umí-
stěné v debnických koloniích, kde lidé
následkem nedostatku bytů jsou tak
zpěchovaní, že v některé světnici až
16 lidí spí, do které se vejde toliko
40 dítek, jest zapsáno64dětí. Ve čtvrté
třídě, stačící pro 70 dětí, jest zapsáno
142 dítek, takže se tam musí vyučovat
polodenně. V páté třídě, rovněž v dělnických
koloniích umístěné, kam se vejde nejvýše 40 dítek,
má se směstnati 74 dětí. V celku stačí míst-
nosti pro 300 dítek, ač je dětí 466. —
Se zřetelem na tyto poměry žádali čeští rodičové
z Nové Vsi a Hrdlovky, aby byla v Nové Vsi zřízena
škola česká pro 180 novoveských dítek, které
nemohou se do osecké školy vejíti a poukazovali na
to, že byla-li pro německé dítky nová škola v Nové
Vsi zřízena a obec tato pokud se tkne německých
škol vyškolena, že totéž musí platiti i pro české
dítky, jak zákony školské nařizují a prohlásili, že by
se spokojili i s expositurou pro nejmenší dítky.
Veškery žádosti zůstaly však ležeti a teprve na dů-
razné urgence se strany rodičů, jež prostřednictvím
dra. Stejskala, advokáta v Duchcově byly podány,
nařízeno bylo na 22. srpna komisionální ohledání,
na které rodičové novovesští čekali 5 let. A vý-
Hrdlovka
Stejskal
Duchcov