2
masthead
V Praze, v pátek dne 27. září.
Praha
4
masthead
Čislo v Praze za 2h
a na venkově za 3h
Praha
5
article
Nz »Národní Listy«
ranní a odpolední
spříl. („Naučný Obzor“
ve středu a „Literární
Hlidka“ v pátek)
předplácí se v Praze
v administraci
na měsíc 2 K — h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Poštou:
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilkou
na měsíc 3 K 80b
Praha
6
title
Telefonické zprávy „Nár. Listů“.
7
article
Císař o kompromissech.
Císař o kompromissech.
Z Vídně, 27. září. »Neues Wie-
ner Tagblatt« sděluje: Císař pro-
jevil v minulých dnech vůči osobnostem obou
velkostatkářských táborů v království če-
ském nad uzavřením kompromisu své uspo-
kojení slovy, obsahujícími nejplnější uznání.
P. Stojalovský.
Ze Lvova, 27. září. Listy sdělují, že
na místě P. hr. Komorovského, jenž
jak povědomo nedávno byl zvolen za ka-
novníka metropolitní kapituly v Olomouci.
bude ve venkovském okrese lancútském kan-
didovati do říšské rady P. Stojalovský
Průmysl perleťářský.
Z Vídně, 27. září. Před známým zá
konem Mac Kinleyovým ve Vídni a též na
mnoha místech v království českém, zejmena
v Táboře, vzkvétající průmysl perleťářský
nalezá se ve veliké krisi.
Perleťáři vídeňští měli zde včera schůzi.
ve které referent perleťářský mistr Ram-
harter poukázal na nezbytnost zvýšit
ceny perleťových výrobků, poněvadž ceny
surovin stále stoupají. Pomocníci jsou prý
tak zorganisováni, že není jim možno mzdy
snížiti. Nezbývá prý, než přiměti vývozníky
aby zvýšili ceny. Aby se to umožnilo
navrhl řečník, by ve všech dílnách, vyrábě-
jících knoflíky do košil, byla zastaven
práce.
Pomocník Mentschel polemisoval
proti mistrům a pravil pak: Více ještě než
zákon Kinlevův poškodily maloživnostníky
šílené štvanice vídeňských antisemitů proti
židům. Na antisemitské schůzi se maloživ-
nostnictvu nepomůže.
Na konec zavázalo se podpisy 40
mistrů, že hned zastaví práci.
Císař
P Stojalovský
Komorovský
Mac Kinleyův
Mentschel
Kinlevův
Vídeň
Lvov
Olomouc
Tábor
Rama
Neue Wie
8
article
pei.
Mor v Neapoli.
Z Terstu, 27. září. Večerník listu
»Piccolo« přináší zprávy z Neapole, líšící
se velice nepříznivě od telegramů úřadních.
Z osob onemocnělých morem ze-
mřelo již šest. Stav nemocných se po-
někud zlepšil. Nesplnila se však na-
děje, že by mor zůstal omezen,
naopak na včerejšek o půl noci onemoc
něly další dvě osoby morem a za
dvě hodiny na to opět dvě. Ráno
byla konstatována opět u některý ch
nemocných morová nákaza. Dosud
onemocnělo morem již přes třicet
o so b.
Byla učiněna nejrozsáhlejší zdravotní
opatření, aby nebyla nákaza rozvlečena. Iso-
lační budovy jsou umístěny v Nisidě, malé
obci na pobřeží mořském, blízko Neapole.
Nisida byla úplně isolována policejní stráží
Od včerejška večer stavějí trestanci zeď kolem
Nisidy, čímž bude úplně zamezen přístup
do obce.
Z Neapole. 27. září. O vzniku moru
vyslovuje ředitel zdravotní komise dr. Man-
fredi mínění, že první osoba, která one-
mocněla morem, způsobila si nákazu asi
tím, že bosou nohou odkopla mrtvou
krysu, ležící na cestě a tak se inf-
kovala. Tomu nasvědčuje celý způsob one-
mocnění, jež nepozůstává v zánětu plic
nýbrž v onemocnění údů a kloubů
Z Neapole, 27. září. Z 12 onemocně-
lých osob morem zemřelo již šest. Pitvou
posledního zemřelého byly zjištěny morové
bacilly v játrech a ve slezině.
Mor
doktor
Neapol
Terst
Piccolo
9
article
Telegrafcké zprávy.
Telegrafcké zprávy.
Z Vídně, 27. září. (C.-B.) Císař pro-
půjčil pověřenému mimořádnému vyslanci a
splnomocněnému ministrovi suverenního řádu
Císař
Vídeň
10
article
Předplaceni
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
11
article
Dl l
Dl l
a expedice.
maltézského Rudolfovi hr. z Hardeggu
hodnost tajného rady s prominutím tax.
Císař propůjčil obchodníkovi s chme-
lem Sigmundovi Ledererovi v Žatci
titul císařského rady.
Z Vídně, 27. září. (C.-B.) Finanční
ministr jmenoval v obvodě zemského finanč-
ního ředitelství v Praze vrchního finančního
komisaře Františka Chmelaře finančním
radou, vrchní komisaře Františka Nečáska
a Karla Köhlera finančními tajemníkya
finanční komisaře Josefa Kohouta, Fran-
tiška Nováka a Františka Beera finanč-
ními vrchními komisarv.
Ministr kultu a vyučování jmenoval in-
ženýra Františka Kriegra v Karlíně pro-
fessorem v 9. služební třídě na německé
státní průmyslové škole v Plzni.
Z Bělehradu, 26. září. (C.-B.) Dle
zpráv zdejších listů došlo v Bělopoli ke
srážce mezi Albánci a tureckými
vojáky. Jest prý 54 mrtvýcha
raněných.
Z Bělehradu, 26. září. (C.-B.) V mě-
síci srpnu obnášely příjmy z přímých
daní 4,652.114 franků, od počátku účetního
roku (1. března) až do konce srpna 12,238.459
franků.
Z Port of Spainu (Trinidad), 26.
září. (C.-B.) »Reuterova kanc.« oznamuje:
Venezuela vypoví asi 28. září
Kolumbii válku. Ve Venezuele jest
prý dle další zprávy finanční krise. President
Castro snažil se prý přiměti banku vene-
zuelskou a banku obchodní k nucené půjčce,
ale banka obchodní prý tento požadavek
odmítla.
Sjezd delegátů nemocenských
pokladen.
Bylo to před třemi léty, dne 20. listopadu
1898, kdy devátý sjezd delegátů nemocenských
Rudolf
Lederer
František
Nečásek
Köhler
Kohout
Fran
Novák
Beer
Kriegr
Albánec
Reuterův
Castro
Hardegg
Žatec
Vídeň
Praha
Karlín
Bělehrad
Trinidad
Venezuela
Kolumbie
státní průmyslový škola v Plzeň
Port of Spain
12
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Návštěva.
Napsal J. Montet. Z frančiny přel. F. Boháček.
Státní rada Konstantin Varadin dříve než
zasedl k práci, zapálil si papirosu. Tu otevřely
se dvéře a sluha oznamoval:
»Dole stojí muž a přeje si s Excellene
mluvit!«
»Jak se jmenuje?«
»Nechce mně říci své jméno. Praví, že
jest přítelem Vaší Excellence.«
»To je zvláštní! Nuže, ať vejde !«
Za několik minut objevil se cizinec. Státní
rada Varadin upřel na něj pronikavý pohled,
nepoznal ho však. Cizinec rychle se přiblížil
a než se státní rada nadál, mocně ho objal a
zvolal:
»Můj drahý příteli, jak jsem rád, žetě
opět vidím! Jak se máš? Dobře, viď ?«
Státní rada s velkou obtíží se vyprostilz
jeho objetí, pak se otázal přisně:
»Odpustte, pane, jste jist, že jsem skutečně
vaším přítelem ?«
»Jak, ty ještě pochybuješ? Což jsem se
tak změnil od té doby, co jsme spolu studo-
vali na universitě ?«
»Na universitě ?«
»Ovšem! Vidím, že ti musím říci své
jméno . . . Doufal jsem, že si přec jen vzpo-
meneš, než tvá paměť je slabší než moje . .
Jsem Vasil Sarkov, znáš mě nyní?«
»Vasil Sarkov ?«
Státní rada vzpomněl si skutečně na toto
jméno. Ale což je možno rázem někoho poznat
po pětadvacíti letech?
»Odpusťte, přiznávám se, že po tak dlou-
hém čase jsem poněkud na vás zapomněl!«
pravil s klidným úsměvem státní rada.
J Montet
F Boháček
Varadin
Dole
Sarkov
Na univerzita
13
article
»Nevdéčníku! Prožili jsme jako studenti
tak mnohou krásnou chvíli !« zvolal s jemnou
výčitkou cizinec. Pak usedl ke stolu a nedbale
se opřel o židli, jakoby se cítil doma. Hovořil
důvěrně, uváděje s určitostí zajímavé vzpomínky
ze studentských let. Nebylo o tom více pochyb
nosti, že to byl přítel Vasil Sarkov, kterého
měl před sebou státní rada Varadin.
»Dovolte, pane Sarkove, nyní musím k
obědu, choť mě již očekává! Děkuji vám z
návštěvu«, pravil státní rada, vrhnuv zkoumavý
pohled na hodiny.
»Konstantine, chováš se ke mně neobyčejně
chladně!« zvolal cizinec trpce.
»Vždyť musím k obědu !«
»Společně rovněž dobře poobědváme !«
»Jak to?«
»Myslím s tebou a s tvou chotí.«
»Tedy sám sebe zvete k obědu ?«
»Neodvážil bych se, ale jsem tvým hostem.«
Při těchto slovech Vasil Sarkov vytáhl z
kapsy klidně revolver, jejž položil na stůl.
Státní rada učinil bezděčný pohyb a ustoupil
za stůl.
»Můj drahý příteli«, hovořil Vasil Sarkov
a při tom nedbale pohrával se zbraní, »jsem
tak šťasten, že tě opět vidím po tak dlouhé
době a nemohu se k tomu odhodlat, abych tě
tak brzy opustil. Toužím též seznat tvou rodinu,
tvou manželku a tvé dítky . . . Příležitost je
právě vhodná. Usedneme ke stolu a oddáme se
při dobrém jídle přátelským citům. Znám tě
velmi dobře, Konstantine, jako šlechetného muže
a doufám, že mně to neodepřeš !«
Státní rada rozhledl se pracovnou, kde
byl s podivným cizincem zcela sám, pak
úsměvem pravil:
»Jsem srozumněn, poobědváte s námi !«
Sarkov povstal od stolu a revolver schoval
do kapsy.
Za půl hodiny vrátili se od obědu. Kdyži
si zapálili cigarety, promluvil Sarkov, obrátiv s
k svému hostiteli:
Nevdéčník
Sarkov
Varadin
Konstantinos
Ted
státní rada
14
article
»Můj drahý příteli, nyní mně nic jiného
nezbývá než co nejsrdečněji tobě poděkovati za
pohostinství. Nicméně mám k tobě ještě jednu
prosbu. Vyprovoď mě a stiskni mně ruku na
prahu tvého domu dle starého zvyku našich
předků !e
Konstantin upřel na Vasila udivený pohled
a otázal se;
»Je to míněno vážně?«
»Zcela vážně!«
A na důkaz, že přítel Sarkov to mínil
vážně, sáhl do kapsy, a v jeho ruce zaleskla
se zlověstná zbraň. Státní rada přesvědčen tímto .
pádným důkazem svolil a vyprovodil svého
přítele. Na chodníku dlouho tiskli si ruce, pak
Sarkov hvízdl na fiakristu, dal mu rozkaza
hbitě skočil do kočáru.
Státní rada chvíli pozoroval tryskem ujíždě-
jící hočár, pak náhle se rozhodnuv, rovněž si
objednal fiakr a za deset minut vstoupil do
kabinetu ministra policie, jemuž několika slovy
sdělil, co se mu přihodilo.
»Vasil Sarkov!« zvolal ministr, vyskočivs
pohovky. »Jak pak bych ho neznal, pane státní
rado! Toťjméno velmi nebezpečného nihilisty !
Policejní zřízenci pátrají po něm již týdena
již byli mu na stopě, když v tom je uvedl do
omylu, poněvadž se obrátil do vašeho domu.«
»Nyní si vysvětluji, proč byl tak neodbytný!«
»To byl jeho úskok, aby prodloužil u vás
návštěvu !«
»A jeho naléhavá prosba, aby se mohl se
mnou rozloučit veřejně na ulici ! . . .«
»Aby tím odvrátil pozornost policistů !«
»Ach, nikdy si neodpustím, že jsem se
propůjčil za pomocný nástroj tomuto banditovi,
já Konstantin Varadin, věrný služebník carův!«
zvolal zoufale státní rada.
Konstantin
Sarkov
Varadin
carův