1
article
sledek komise? Zase žádný, jen ten, že občané
tamější dostali platební rozkaz od okresního hejt-
manství v Duchcově, aby zaplatili útraty
komisionálního jednání v částce
33 K 52 h. Jiného se se strany školních úřadů ne-
stalo nic a dítky české budou nadále mrznout
na ulicích a chodbách, budou požívati
nadále jen polodenního vyučování, bu-
dou nadále vydány posměchu německých obyvatel
kolonií dělnických a mravní zkáze, při takovém ka-
sárnickém zhustění lidí obojího pohlaví nevyhnu-
telné.
Upozorňujeme z povinnosti své žurnalistické na
tyto do nebe volající zlořády a trváme na tom, aby
odpomoc přišla co nejdříve. Naše školní úřady ne-
smí býti názoru, jaký mají zdejší čechožroutské ně-
mecké noviny, z nichž zejmena zasluhuje uvážení.
co napsala »Duxer Deutsche Zeitung« o této žádosti
novoveských občanů:
Duchcov
Deutsche Zeitung
2
article
»To jsou ti drzí přivandrovalci, jichž
děti v nepatrných vsích jich otčiny daleko větší kus
cesty do školy měly a v těsnějších třídách seděti
musily, než jaké se jim poskytují zde. To jsou ti
čeští »kuli«, kteří nás národnostně utlačují, nám
hospodářské oběti na krk házejí, svým obrovským
přívalem zdravotní a mravní úhony způsobují, aby
jednou, až uhlí zde vytěženo bude, dále nomadisovali,
své děti a mrzáky tu zůstavivše. To jsou oni nežá-
daní hosté, kteří od nás Němců jsou živeni, ale v
své drzostí ještě poroučejí, co jim má býti na stůl
předloženo. Doufáme, že školní úřady nejsou pře-
svědčeny o nezbytnosti nové české školy, jako ža-
datelé a že provokační žádost jich zamítnutím zod-
poví.« . . . Tak píše list německý, který dobře ví.
že by, kdyby nebylo českých lidí, v tomto území
byly ty mizerné vsi a města, jako byla dříve, který
ví, že český lid v obrovských komunálních daních
spotřebních (na př. pivní krejcar, který v některých
obcích činí až 5 K z 1 hekt.) hradí takřka sám
náklady obecní, z něhož to ohromné pro-
cento Němců, kteří jsou majiteli domů,
obchodníky a řemeslníky, žije a tyje...
Český horník je jim dobrý, aby platil, a že jenz
českého horníka žijí, ukazuje loňská stávka, při
kteréž šlo těmto velikánům do tuhých, při které
jeden po druhém krachoval, poněvadž ti »kuli«u
něho nekupovali, nemajíce za co. Kdyby náš lid zde
byl uvědomělý a zachovával heslo »Svůj k svému«.
pak by musili němečtí obchodníci do Pruska vyvan
drovati, ježto by zde zemřeli hlady — i s panem
»šriftlaitrem« Švábem, který by musil bez českých
odběratelů svou tiskárnu zavříti.
Němec
Prusko
3
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Důkladná lekce. Z Batumu se oznamuje
Vzdorovitý cizozemský kapitán byl tu onehdy velm
důrazným způsobem upozorněn, že nelze beztrestně
vzdorovat nařízení místních úřadů. »Černomorski
Věstnik« vypravuje o tom následující: Každá loď, jež
opouští přístav batumský, jest povinna předložit
dříve svůj propouštěcí list na dělové lodi »Kubaněc«
jež jest staniční lodí, aby prokázala, že vyhověla
svým povinnostem, pokud se týče cla a karantény.
Když těchto dnů belgický parník »Norramor« se
hnul, aby vyplul na moře a kapitán nevšímal si vy-
zvání ze staniční lodi, aby předložil propouštěcí
list. vystřelil »Kubaněc« nejprve dvě slepé rány, jež
však neměly účinku, neboť »Norramor« plul t klidně
dále. Teď nabito ostře a dva granáty vystřeleny
před přídu a za záď belgického parníku. To mělo
ihned náležitý účinek: kapitán dal ihned parník za-
stavit a brzy potom dostavil se na staniční loď agent
parníku s předepsaným propouštěcím listem. Kapitán
byl sice lodivodem a přístavní policií varován, ale
domníval se patrně, že může tuto formalitu, jež se
mu zdála zbytečnou, pominout. Tvrdošijný kapitán
se poučil, že to přece nejde tak, jak se mu zdálo.
Černomorski Věstnik
4
article
= Čtvrtý pokus sebevraždy ve vězení.
Z Bukurešti se oznamuje: 21ietý Alexandr Candieno.
syn známého generála, jenž, jak jsme svého času
oznámili, zavraždil a oloupil spolu se svým spolu-
žákem z gymnasia jakous dámu z polosvěta, pokusil
se těchto dnů ve vyšetřovací vazbě vo sebevraždu.
poživ jedu. To jest již čtvrtý pokus sebevraždy, jejž
provedl mladý tento zločinec, známý svou výstřed-
ností. Candieno odpíral z počátku požíti protijedua
odhodlal se k tomu teprve na přímluvu přítele své
rodiny. Stav jeho nevzbuzuje již nijaké obavy, ale
jest podivno, že si v bukureštském vězení možno
tak snadno opatřiti jed.
= Příšerný lov. Z Paříže se oznamuje: Pří-
šerného překvapení dočkal se minulé neděle tesař
Emil Vileneuve při lovu na udici na břehu Seiny.
Dlouho čekal, až nějaká ryba »zabere«, až konečně
vlasem škublo. Rybář opatrně vytahoval vlásek, ale
když spatřil svoji kořisť, div leknutím nespadl s ná-
břeží, neboť na udici visela ženská noha, vězící
černé punčoše. Vyšetřování o původu tohoto příšer-
ného nálezu bylo zahájeno.
Alexandr Candiit
Vileneuve
Bukurešť
Paříž
Seina
5
article
= Zhoubný požár. Ve středu čínské čtvrti
v New Yorku, v druhém poschodí domu na Pell
streetu, vypukl těchto dnů ráno požár, který nejen
že značnou škodu způsobil, ale vyžádal si za obět
i tři lidské životy. Oběti požáru jsou Čon Ho No.
51letý, Li Čon Gun, 35letý a Son Ju Čin. Pří-
čina ohně není známa a ví se pouze tolik, že požár
vypukl v restauraci Hun Fu Ló Co. a že nebyl
zpozorován dříve, dokud se kouř neprodral do všech
části budovy. Nyní byli všichni Číňané již na nohou,
avšak zděšení, jaké se jich zmocnilo, když se dově-
děli, že hoří, nelze vylíčiti. Číňané, jak známo, mají
před požárem nehorázný respekt. V panujícím zmatku
pozbyl Čon Ho Nó vší duchapřítomnosti, nebot
skočil náhle do hlubiny a to tak nešťastně, že do-
padl na hlavu a zabil se. Druzí dva se v kouři
udusili.
= Tajemství Sevorního moře. Z Londýna
se oznamuje: Plynoucí vrak norské brigantiny
»Jeannette« byl těchto dnů dovlečen na rejdu v
Yarmoutbu a vytažen na břeh. Plynul, opuštěn
mužstvem, po Severním moři. Dne 1. září zpozoroval
kapitán John Bruce, na parníku »Royal Dane« plu-
jící z Newcastlu do Hamburku, vrak 200 anglických
mil jihovýchodně od Tynemouthu. Loď byla skorem
úplně potopena, avšak oba stožáry stály ještě a
měly napnuty skorem všecky plachty. Dne 5. září
stál však již jen jediný stožár a lanoví a plachty
byly potrhány. Ačkoliv minulo již několik týdnů
od doby, kdy vrak zpozorován, nenalezeno po muž-
stvu ani stopy. Když loď vlečena do Yarmouthu.
byla paluba pod vodou a udržovala se nad vodou
toliko svým nákladem dříví. Na pahýlu hlavního
stožáru vlál kapesní šátek a kus šatstva, patrně
jako poplašné signály. Několik řemenů nasvědčovalo
tomu, že mužstvo připnulo se ke hlavnímu stožáru,
ale bylo přes to odplaveno.
Čon
Hun
Číňan
John Bruce
New York
Pella
Sevorní moře
Londýn
Yarmoutb
Newcastle
Hamburk
Čon Guna
Sono
f Ló Company
Royal Dan
6
article
= Herec-veterán. Z Paříže se oznamuje: Ve
věku 73 let vrací se slavný představitel komických
rolí Lassouche opět na jeviště — toť velká novina,
jež v pařížských kruzích divadelních vzbuzuje sen-
saci. Zpráva ta přijata z počátku s velkou nedůvě-
rou, avšak starý herec potvrdil ji sám. »Ano, budu
hráti v novém kuse ve Variétés,« pravil k žurnali-
stovi, jenž se ho přišel vyptávat. »Vracíme se povždy
ke starým láskám. Budu ovšem hráti toliko episodn
roli...« Avšak právě v takovýchto episodních úlož-
kách vytvořil Lassouche v témž divadle Variétés
tolik neodolatelně komických typů, jež často roz-
hodly o úspěchu kusu. Pitvorné jeho nápady a ve-
selé ztřeštěnosti zdály se nevyčerpatelny. Na otázku:
»Kterak pak jste vlastně svoje role studoval ?« —
odpověděl: »Nevím to sám. Šprýmovná nola dosta-
vila se sama sebou. Moje přirozenost mě podporo-
vala, především pak můj ohrnutý nos. S mým nosem
mohl konkurovati nanejvýš nos Cyranův... Když
jsem přečetl kus, načrtl jsem si svoji tvář ihned ně-
kolika zběžnými rysy ... Hleďte!« ... A starý herec
probíral se v papírech, jež byly před ním nakupeny
a ukazoval pitvorné silhouetty někdejších svých pa-
rádních rolí. »To byl můj systém. Kreslím rád.
kavárně, v garderobě, doma načrtával jsem, jakmile
jsem měl minutku času, do svého alba postavy, jež
jsem zpozoroval v divadle neb na ulici. A tyto ná-
črtky bývaly mi často modelem. Moje postavy byly,
třeba se někdy zdály pravdě nepodobné, životně
pravdivé, třeba že slučovaly v jediné postavě gro-
tesknost několika osob...« Lassouche pracuje mimo
to na svých pamětech, jež budou obsahovati množ-
ství anekdot z jeho bohaté karriery herecké.
Lassouch
Cyranův
Paříž
Variétés
7
article
=Čtyři chlapci utonuli. Ž Long Branch, N
J., se oznamuje: Čtyři chlapci, 12letý Harold Sher-
man, 11letý Leon Gaskili, 11letý Reymond Blakesle
a 8letý Walter Blakeslee, utonuli těchto dnů při kou-
pání nedaleko »United States hotelu«. Když chlapci
krátce po 11. hodině přišli na pobřeží, koupalo se
mnoho lidí a mnoho diváků bylo v pavillonech.
Chlapci skočili do vody a zmizeli ve vlnách, jakoby
je bylo moře pohltilo. Má se za to, že hošíci dostal
se do víru a byli strženi proudem a do širého moře
zahnáni. Později byly na břeh vyplaveny mrtvoly
Shermana a Gaskilla. Mrtvoly dalších dvou chlapců
nebyly nalezeny.
= Pro sběratele poštovních známek. Z
střední Afriky ohlašuje se novinka dosti vzácná
rozpůlené známky džibutské. Francouzská osada
Džibuti v Africe má známky, líšící se od osadních
známek francouzských. V poslední době vyvinula se
tam tak čilá korrespondence, že pojednou nejběž-
nější známky došly. Zbyla toliko větší zásoba zná-
mek 10centimových, jichž nejméně užíváno. Dopsáno
generálnímu ředitelství pošt, aby co nejdříve zaslány
byly nové zásoby, avšak došla odpověď, že nelze je
zaslati dříve než v říjnu. Za dopis z Džibuti do Fran-
cie platí se 15 centimů. Tu rozhodl guvernér pan
Bonhour, aby ze známek 10centimových, jež byly
dosud v zásobě, potřebný počet se rozpůlil, takže
polovice by platila b centimů a připojila se k 10cen-
timové, jakožto dodatek potřebného porta, Nyní do-
cházejí z Džibuti dopisy s půldruhou 10centimovou
známkou a takto použité známky jsou ovšem v kru-
zích sběratelů velmi hledány.
Sher
Leon Gaskit
Reymond
Blakeslee
Sherman
Gaskill
Bonhour
Afrika
Džibut
Fran
Ž Longa Branch
N J
8
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
Podle úmluvy všech vydavatelů
pražských listů s personálem typo-
grafickým, dle kteréž nemá býti
vydán list v neděli, před níž svátek
předchází, leda jen v případech
mimořádných, vyjde list náš sice
ráno ve svátek sv. Václava 28. t. m.
v neděli dne 29. t. m. číslo však
vydáno nebude. Další číslo vy-
dáno bude až v pondělí 30. t. m.
v obvyklou hodinu polední. Upo-
zorňujeme v čas své pány čtenáře
a inserenty na tuto změnu.
— Z výkonného výboru národní
strany svobodomyslné. Reklamace k ne-
dělnímu sjezdu důvěrníků a pracovníků strany
přijímají se dnes odpoledne a zejtra dopo-
ledne v místnostech klubu národní strany
svobodomyslné v Praze-II., Jungmannova
třída č. 26.
— Provolání německých pokrokářů.
Dnes dostavili se na volební kolbiště němečtí
pokrokáři se svým provoláním. Je to zase ta
stará strana, jež průběhem dlouholetých zkuše-
ností ničemu se nebyla naučila a praničeho nebyla
zapomněla. Vytýká Všeněmcům nemožné cíle,
vytýká jim, že ženou se za fantomy, jichž ne-
lze uskutečniti, a sama tutéž pronásleduje vi-
dinu, jenom že se za to — stydí. Prohlašuje
národnostní boj za nejhoršího škůdce politického
svatý . Václav
Praha
Jungmannův třída
národní strana
II
9
article
a hospodářského pokroku, však sama přikládá
polínka, aby tím výše šlehaly plameny národní
nenávisti. Jaké jsou cíle této strany ? Změna
volebního řádu v ten smysl, aby, pokud možná,
v jednom a témž okresu volili jen příslušníci
jedné a téže národnosti. — Prohlásili jsme ne-
jednou, že proti tomuto zcela spravedlivému
požadavku ničeho nemáme, pokud nemá ho.
býti zneužito k rozdělení země a ke zjevnému
poškození interessentů, kteří též jiných ještě dbáti
musí podmínek ohraničení, než je národnost. Žá-
dají dále, aby mandáty byly rozděleny co možná
spravedlivě na základě počtu obyvatelstvaa
poplatnosti. Také proti tomu bychom nic ne-
měli, jakkoli neuznáváme poplatnost založenou
na přímých daních za pravé měřítko ústavního
práva. Mimo to žádají pokrokovci, by volební
právo velkostatkářů bylo obmezeno tou měrou,
aby nalezalo se v zdravém poměru ku spole-
čenskému a hospodářskému významu jejich,
mimo to, aby ve středu volebního sboru do-
stalo se též minoritě příslušného zastoupení.
10
article
I v tomto ohlodu bychom se snad srovnali, proti
tomu aspoň bychom pranic neměli, aby počet
velkostatkářských poslanců snížen byl na polo-
vinu a úbytkem tím aby poděleny byly zejmena
městské a venkovské okresy české, jež dosud
nejvíce jsou zkráceny, neboť ze 166 poslanců
lidem a obchodními komorami zvolených připadá
jich na české okresy pouze 97, kdežto jich má
připadnouti dle počtu obyvatelstva i dle poplat-
nosti 105. Dále žádají pokrokovci zřízení ná-
rodnostních kurií s právem veta v záležitostech
zemského a volebního řádu, ve věcech kultur-
ních, jazykových a národních. Za veto taková
bychom se ovšem poděkovali. To by dříve
musila býti provedena rovnováha mezi
oběma národními kmeny,a ne, aby nyní
kmen, který nemá jazykových a národních práv
žádných, mohl býti ve svém spraved-
livém vývoji národním zdržován
zlomyslně kmenem národně satu-
rovaným. Však na tom není ještě dosti. Žá-
dají rozdělení školských a jiných fondů, jinak
řečeno, národní samosprávu v království českém,
rozdělení úrazové pojišťovny a fondu hasičského
a ohraničení soudních a správních okresů již
od farnosti počínaje, a konečně upravení jazy-
kových poměrů v autonomních úřadech a sice
tím způsobem, aby, nehledě ke hlavnímu městu
a k jeho předměstím a obyvatelům oboujačným,
každý samosprávný úřad měl právo jednací ja-
zyk sám si určiti a nemohl býti nucen ani při-
jímati podání, ani vydávati rozhodnutí v jazyku
druhém a jako korunovaci všeho toho žádají
mimo to, aby v ten smysl upraveno bylo uží-
vání jazyků při úřadech zeměpanských, by
při plných právech, kterých němčina
všude v říši požívati musí ja ko
obecný jazyk dorozumívací a ja-
zyk státní, v okresích německých
11
article
jednati se smělo se stranami, kor-
respondovati, projednávati a vy-
řizovati, výhradně jen jazykem
německým.« — Takový je program něme-
ckých pokrokářů. Trčí z něho dva požadavky
jako ze žároviště dva opálené koly, které třeba
dřive odstraniti, než bude možno přikročiti ku
znovuzřízení budovy na zdravých, pevných zá-
kladech: roztržení země a německá
státní řeč. Libují-li si páni pokrokáři v tom,
že v jejich programu na rozdíl od programu
všeněmeckého nalezají se jen věci dosažitelné,
pak se mýlí. Pokud národa českého národní
síla nebude úplně zlomena, prosaditi ni jeden
z těchto dvou požadavků se nepřáfelům našim
nepovede.
— Program německých nacionálů ty-
rolských, prohlášený v těchto dnech jich
vereinem, jest živým dokladem sblížení něme-
cko-lidové strany s programem Schönererovců,
s nímž se stotožňují až na jediný rozdíl názoru
o dělitelnosti a nedělitelnosti »buntovních« zemí
rakouských. Němečtí nacionálové tyrolští přistu-
pují sice v jádru svém na linecký program,
prohlašují o sobě však, že jsou radikálním
křídlem něm. nacionálů »Ostmarky«. Co se týče
národnostní a jazykové otázky, žádají za záko-
nité prohlášení němčiny za státní jazyk, zejmena
za výhradní jazyk armády, zastupitelských sborů
a veřejných úřadů. V místech se smíšeným
obyvatelstvem má se vyučovati aspoň na jedná
obecní škole německy a na všech středních
školách říše budiž němčině vyučováno jako
předmětu obligátnímu. Proti slovanské převaze
domáhají se německo'nacionální Tyrolané samo-
statného postavení Haliče, vystupují rozhodně
proti snaze vlády, německé vysoké školy
baviti jich německého karakteru. Podstat-
Tyrolan
Halič