Periodikum ALTO Viewer

1

Strana2

2

NÁRODNÍ LISTY-

3

12. května 1909 Č slo 130.

4 article

To je snad úkolem námezdního tisku, nikoliv »Nár. Listů«. Překvapilo drs. Škardů, že redakce »Národních Listů« hned po smrti dra. Julia Grégra, tedy před vlce než než 12 lety, vydala problášení, ve kterém nebylo nic o straně, nýbrž jen o službě národu. Pochopitelno. Redakce »Nár. Listů« jiného pro- hlášení vydati nesměla, neboť dr. Julins Grégr ve sve zůvěti doslovně ustanovil, že »Národní Listy. mají sloužít »jen a jedině českému ná- rod ue. Toto ustanovení bránilo také »Nár Listům«, aby následovaly stranu do služeb vládních, aby schvalo- valy, co dle poctivého jejich přesvědčení nebylo ná- rodu na prospěch. Není správno, tvrál-li dr. Škarda, že poslanecké depataci učiněn byl slib, že »Nár. Lisly« půjdou se stranou ruku v ruce. Dohoda v soukromé rozpravě vyzněla tehdáž v ten rozum, že strana může spolá- bali pevně na součinnost »Nár. Listů« i na hájení postupu jejiho ve sněmu i na říšské radě, dokud nie se nestane, co by odporovalo původnímu programu strany a sjezdovým usnesením anesrovnávalo se s po třebami a požadavky národa. Naprosto pak bezdůvodná je výtka, že »Národní Listy« dopouštěly se nesprávností proti dru. Kra- ln mářovi. Po našem poctivém vědomt ani jediné. n.

Škarda Grégr Julins Grégr doktor

5 article

Osobně nemáme ničeho proti dru. Kramářovi aniž proti kterémukoli jinému poslanci, alc jsho poli- tická činnost je veřejná i musí býli podrobena ve- tanvnn e řejné kritice, Až budou na snadě zdárné výsledky politick činnosti dra. Kramáře, vykonají i »Nár. Listy« svou povinnost a třeba s drem. Škardou, který tak čino již dnes, provolají mu »Slávu!- O historii demive ministrů dra. Fořta a dra. Pacaka, kteří ustoupiti mušili K. Praškovi a dru Fiedlerovi, zatím pomlčímé, rovněž o způsobu, jakýn bylo zmařeno jmenování dra. Herolda. Pan dr. Škarda uznal za vhodné zmíniti se té o posl. red. Anýžovi, který zvolen byv jako s a mo- staný kandidat, vstoupil do klubu (zemských po slánsů) a souhlasil s jeho politikou. Ano. Posl. Anýž zzchoval se dle slibu, jejž dal svému voličstvu. Když nepodařilo se zříditi na zem- ském sněmu svaz všech českýchi poslanoů, vstoupi do klubu, který je jeho politiekému přesvědčení nej bližší a za německé obstrukce, jíž čelili všichni češt poslanci bez rozdílu, nebylo ani nejmenší příčiny k nesouhlasu s jeho postupem. Kdyby nastal rozpor mezi jeho přesvědčením a stanoviskem klubu, jistě by posl. Anýž učmnil, co mu káže povinnost. Konečně se divil p. dr. Škarda, že »Nár. Listy- připomenuly, že prof. Mutelkovi, když kandidoval na Novém městě pražském, bylo příslušenství k mlado- české straně přítěží, ale zapomněl dodati, že »Nár.

Kramář K Prašk Fiedler Herold doktor Anýž Posl profesor Mutelk

6 article

Listy« v témže článku také prohrásily, že dr. Me telka jako osvědčený menšinový pracovník má byt kandidátem všech českých stran, nikoli strany jedné která jeho jmena strannický chce využít. Posl. Anýž, jehož osobní přátelství s drem. Me telkou při několikaleté společné práci ani stínem ne- zhody nebylo zkaleno, sám byl mluvčím deputaee našich obranných jednot i organisací učitelských která žádala starostu města Praby, jeho náměstky předsedy sdružení, aby dr. Metelku zvolili za Prabu do zemské školní rady místo dra. Srba. Věcný dů vod vězel v tom, že dr. Srb nemůže současně zase- dati na říšské radě i v zemské školní radě, zejměna když naučila nás zkušenost, že ve věcech nad jiné důležitých (zřizování menšinových ško!) rozbodauto bylo jedním hlasem. To bylo uznáno a dr. Metelk byl za Prahu do zemské školní raďy zvolen. Ale sotva se tak stalo, přiměl ho výkonný výbo ke kand datuře pro radu říšskou. Jak se měl posl Anýž nyní zachovat ?- Jen v jednom sophlasíme s drem. Škardou Clara pacta, boní amici. na tnne Náš poměr ke straně je jasný. Každý její krok který směřovati bude k dobru a blabu národa, pro vázeti budeme nepokrytě svým souhlasem, ale právo věcné kritiky musí nám býti jako listu na všechny strany neodvislému vyhraženo. Nikomu nediktujeme, konáme jen svou po vinnost. ni

Posl Anýž doktor Metelka Srba Srb Metelk Škarda Claro pact Praba Praha

7 title

Říšská rada.

8 article Poslanecká sněmovna.

Poslanecká sněmovna. (Schůze 150.) (Zvláštní telet. zpráva »Nár. Listů«.) Ve Vídni, 11. května. Boj mezi českými řepaři a cukrovary by dnes přenesen na půdu vídeňského parlamentu Dlužno konstatovati, že veden byl vážně agrár- níky jak českými tak německými; zároveň však dlužno zaznamenati, že nenašel se obhájce to- váren a cukrovarů. Podavatel návrhu, by ustavila se stálá ko- mise pro záležitosti řepařské a cukrovarské v poslanecké sněmovně posl. Rychtera odů- vodnil obšírně svůj podnět, ke kterému pro- mluvil odborně a znalecky posl. Bergmann Tento poslanec náleží k nejschopnějším členům agrární strany na radě říšské, jest obratným řečníkem a nalezl také vřelý tón pro veškoré zemědělství české. Velice temperamentně promluvil předseda klubu českých agrárníků posl. Udržal. Tón jeho řečinamířen byl prudce proti kartelům a také proti vládě, zvláště pak proti bar. Bienerthovi, na kterého vznesl žalobu, že straní šlechtickým fabrikantům proti demokratickým zemědělcům. Jest pochopitelno, přirozeno a vysvětlitelno že učiněny výtky také panské sněmovně, protože nedodělala zákon proti rayonování. Pilnost návrhu Rychterova nebyla dnes do- jednána. Stane se tak teprve ve schůzi přišti, jež koná se v pátek. Jest pravděpodobno, že pilnost bude přijata, tolikéž pak meritum ná vrhu. Možno konečně čekati, že v pátek dojde na návrh posl. Masaryka, bezpočtukrát ji odložený.

Bergmann Udržal Bienerth Rychterův Masaryk Vídeň poslanecký sněmovna

9 article

Řepaři proti cukernímu kartelu. Byla ve večerním vydání „Nár. Listů“ z velk části uvedena řeč posl. Bergmanna k pilnému návrhu posl. Rychtery o řepařských po- měrech v Rakousku. Pokračuje, pravil pos Bezgmann dále: Řepaři zřídili ochrannou organisae a žádali na cukrovarech uznání její, společný ve- řejný prodej, přijatelné smlouvy a ceny, přiměřené výrobním nákladům. Cukrovary uznaly loni orga- nisaci, dnes to popírají. Odvolává se na protokol, sepsaný se zástupei mostecké agentury cukerního kartelu, a nalézající v jeho rukou. Na to líčí jednání s cukerním kartelem o cenách cukrovky, jež vedlo nutně k zápornému výsledku, V Čechách nadávalo se desíliletí na cukro- varníky, kteří dali si to však líbiti, když jim byla ponechána možnost řepaře i na dále vykořisťovati Když však vůdce organisace řepařů, posla nec Švehla jednání cukrovarníků odsoudil, tu cukrovarníci byli náhle uraženi a nechtěli jednati. Za to příjali do svých služeb lidi, kteří chodhli od vesnice k vesnici snažíce se řepaře navzájem poštvati. Cukrovarnici vyslali do schůzí řepalů zvědy, a do konce i n schůzi důvěrníků v Praze byl přilomen zvěd, který cukrovarníkům musil podati zprávu. Tito lidé ne- mohou tudíž mluviti o mravnosti. Cukrovarníkům šle o to, aby prodloužili jednání až do pozdní doby ose- vu, aby takto snížili ceny. Tak byla uzavřena smlou va, kterou měla organisnce řepařů býti znemožněna. a kterou mělo býti cukrovaruikům zabezpečeno jic dosavodní jednání. Mimo to bylo podniknuto vše aby v řepařských krajinách vznikl nesvár.

Bergmann Rychter Švehla Rakousko Čechy Praha

10 article

Tu sešli se pak řepaři 6. března ke schůzi. Ž cukrovarníkům byla cena věci vedlejší, jest zřojmým z toho, že jednotlivým rolnikům nabizeli vyšší cenu než za jakou by byla organisnce prodávala. Zajisto věděli řepaři, že nepodrobí se všichni tomuto usne- sení, a zvláště jistý muž, který stál dřive v čele ře- pařů, z tohoto důvodu z organisace vysloupil Boj řepařů jest bojem o osvobození se z pou otrockých. Němečlí řepaři bojovali věrně po boku českých řepařů. Už to jest nejlepším důkazem, že se jedná o vážnou věc.

11 article

Jak intervenovala vláda? Mohlo se očekávati, že snad vláda přijde s ra- dami nebo kompromieními návrhy. Na misto toho poslala ke starostům obcí četníky s cirkuláři, kter obsahovaly hrozby a které chtěly řepařům zabrániti. aby vystupovali preti továrníkům. Také do schůzi řepařů byli posílání vládní komisaři. Pesl. Frášek: Některé schůze byly zakázány Posl. Bergmann: Celá správní soustava jed ná od let nepřátelsky proti zemědělství. Zemědělstv neusiluje o nadvládu, nýbrž chce jenom, aby bylo rovnoprávno s průmyslem. Zejména mělo zde zasáh- nouti ministerstvo orby, když se jedná o tak emi- nentní zájem zemědělsiví. Na místo toha jsme četli. že ministerstvo orby rozmlouvalo s vynikajícími od borníky o řepařském zápase v Čechách, bohužel, roz- mlouval ministr jenem s továrníky. Remnaře se n nie netázal. Řečníka bolí, že, jak se zda, zelený prapor zmizel s ministerstva orby.

Posl Bergmann Čechy

12 article

To jest vina celé soustavy, která dlouhá léka panovala a kterou vláda ještě dnes podporuje. Nerae by viděl, kdyby z ministerstva orby stal se předmě politických třenic, ale smí se žádati, aby minister stvo orby bylo nejvyšší institucí k hájení zájmů země- dělských. (Souhlas.) Rolnictvo neustoupí přod juslamentem průmysl níků a nedopustí, aby průmyslníci docházeli u státu podpory k vykořisťování slabých. (Souhlas.) Všiclmni khož zastupují v této sněmovně zájmy rolnictva, měli by se ujati lépe řepařů, než učinilo to volné agrární sdružení. Řopaři sami nebudou moci tento velký bo vybojovati. Tleba zříditi organisaci, v níž by byl sdružení všichni agrárníci k společné práci. Řepat jsou si vědomi, že musí tento boj dobojovati. Každý kdo smýšlí demokraticky a myslí to upřímně s pra- covními třídami lidu, musí hlasovati pro pilný tente návrh. (Hluěná pochvala a pollesk.) Odpověď ministra orby dra. Bráfa. Dovolte mi, abych počal výrokem, že nepova- žuji útoky, jež byly zde proneseny proti vládě, z zcela odůvodněné. (Výkhiky.) Přede mnou leží svazek spisů, jež týkají se vesměs akce, která právě pře několika týdny byla v Čechách zahájena a se ode- hrál.

Bráf Čechy

13 article

Dovolite mi tody snad, abych ve své skrovnosi konstatoval, že zde jest aspoň kvantitativní důka velikého zájmu. (Veselost.) Už v té době pokusila se vláda ziskati infermace a zasáhnouti způsobem, který by byl způsobilý přivoditi klidný průběh této kam- paně. Nechci přirozeně mluviti toliko o ministru orby, když se mi velice vyčítalo, že jsem mluvi s továrníky ... Posl. Bergmann: Bylo to v novinách. Ministr orby: Ano, musím to přiznati. Vi- dím v tom velikou přednost a prosím, aby se mi to nevykládalo za marnivou sebechválu, neboť musíte mi přiznati, jednalo-li se o nonnu slanovení ceny, šlo-li tudiž o určitá přání řepařů, která nám ovšem byla známa . Posl. Bergmann: Šlo o justament. Ministr orby: Jednalo se o přání v příčíně normy slanovení cen, tak bylu samozřejmým, že byl podniknut pokus, dohodnouti se s pány cukrovar níky, zda by byli ochotni takovéto normy přijali K tomu směřovala má snaha. Proto musil předevší předcházeti styk s cukrovarníky. Pokud jde o další račte doveliti, abych navázal ihned na obsah spisů Akce byla v Čechách zahájena místo- držitelem a měla vlastně dvě sladia.

Posl Bergmann Čechy

14 article

V prvém stodiu učini! místodržitel po kus, aby z ústředního místa sblížil obě sporné sír- ny, tedy pazvati směrodalné osobnosti obou táboro prosiřodnictvím nějakého nestranného činitele ke spo lečné schůzce a pracovati o dohodu. Podal brzy zprá- vu, že tento pokus se nezdařil, a nechci to nikterak popírati, zlroskotal se dle této zprávy onen poku o odpor cukrovarníků (Slyštel Slyšíc!), kteří udával za důvod svého odporu jednak technické vblíže ce nových pravidel, která by měla jaksi automa ticky působiti a obtíže trvale praktického klíče, což uvedl laké velectění pání řečníci, jednak nadávky, jim jsou vydání a jimiž byla uražena jich čest atd. (vy křiky) Myslím též, že bude vám na tom záležeti, aby ste byli nestranně poučení o faklech. (Volání: Za jistél Nyní nastává druhé stadium. Mistodržitel vol v plné dohodě s ministerstvy orby a obchodu — mi nisterstvo orby zastupuje řepaře, ministerstvo ob chodu cukrovarníky — cestu zakročení nižších in- stancí. Přikázal okresním hejtmanům, aby ujali se prostřednicbví, budou-li o to požádáni. Dle spisů, je mám po ruce, se tak v mnohých případech stalo V některých případech mělo tu aspoň ten úspěch. že byl nalezen způsob k určení cen, ba dokonce v jednom nebo ve dvou případech došlo k formál- nímu uznání organisace, byl to tudíž nejen hospodál ský, nýbrž dokonce mravní úspěch.

Slyštel slyšet

15 article

Tak se věc měl K tomu přídružuje se ještě ta okolnost, že v jed notlivých případech, kdy proti lěm, kleří by přece řepu sázeli — mám zdé o tom některé doklady — byly pronešeny hrozby, byla představenstvům obe zaslána poučení o tom, že takové útoky jsou podle zákona nepřipustny To jest objektivní posouzení věci Nepřimlauvám se přirozeně za žádně polehčujíc okclnosti, pokul se věc týká samotného ministr orby. Prohlášem, které jsem právě učinil, nemá za jislé smysl zaujimati nějaké zamítavé slanovisko ať již proti merilu, ať proli pílnosti. Pohližíme s ra dostí a s pýchou na vybuký slupeň intensity, jíž do sáhlo naše zemědělství právě za rozvoje cukro var niclví. Posl. Berkmann: Bez cizí pomoci!

Posl

16 article

Ministr orby: Bez cizí pomocil Ovšem Tyto intensivní formy střídlání osevu a volné hospo dářství, kleré se zachovává v našich krajinách, cuk- produkujících, jsou samy sebou jedním z nejsk vělej ších zjevů našebo rakouského zemědělství. Jak zna mo, byla v r. 1903 podána zákonná předloha o rav nování cukkrovky. Jest vám znám osud této předlohy (Sauhlas.) Jest snad možno, že naleznete jiné vý chodísko. Vždyť tato předloha má celkem obsah přece jen negativní. Byla fotiž namířena proti rayonování Posl. Udržal: I s tím bychom se spokojili. Ministi orby: Dobrá! Jak známo, nebyle to vinou vlády, že předloha nebyla uzákoněna. Ale snad vynese důkladná poráda o této věci ještě něco více, nějakou positivní formuli, nějakou formuli o spalečenství zájmů, na jejímž podkladě dalo by se pak docíliti právě toho, co jest přece konečně cílem těchto snah, totiž stanoviti objektivní důvody roz- hodné pro určování cen, které by, abych tak řekl automaticky se pojily na určité předpoklady, kter jsou rok za rokem vázány na konjunkturu. Povede-li zvolení navrhovaného výboru k to- muto výsledku, bude vytvořen cenný předpoklad pro realisování těchto myšlenek a pak přinese požehnání a my nemáme příčiny, proč bychom ho nevital (Pochvala.)

Posl Udržal

17 article

Poměry řepařů na Moravě. Posl. Luksch prohlašuje, ža poměry řepařě n Moravě jsou stejné jako v Čechách. Jest však velm příznačno, že moravští cukrovarníci prohlásili, že poměry v této korunní zemi jsou lepší než v Če- chách. Nechtěli býti tedy stlačeni na úroveň, která existuje v Čechách. Praví dále, že jest povinnosti poslanecké sněmovny, zaujati stanovisko proti rayo nování řepy, která jest brutálním znásilžováním s ského stavu, a pečovati o to, aby zákonem bylo zru- šeno. Řepaři mají veliký zájem na tom, aby řepu predávali tam, kam chtějí. Řečník zmiňuje se o škod- livých účincich rayonování řepy na řepaře a projevuje přesvědčení, že poslanecká sněmovna schválí návr a tím že se vysloví pro zákon, kterým zakazuje rayonování řepy. Jest však obava, že zastaralá pansk sněmovna takový zákon zamitne Z toho vyplývá nutnost reformy panské sně movny, která se musí skládati také z volených zá- stupců zájmových skupin. (Hlučný souhlas.) Řeční apeluje na panskou sněmovnu, aby si na dáje n- zahrávala s rolníky, poněvadž by jim mohla prasknou trpělivost a nastoupili by cestu svěpomoci, (P- chvala.)

Posl Luksch Morava Čechy poslanecký sněmovna

19 article

Posl. dr. Damm poukazuje na osud zákona zákazu rayonování řepy, na němž se poslanecká shěmovna svým časem usnesla. Protože však zákko byl panskou sněmovnou zamítnut, musilo se usilo- vati o organisoci a koncentraci řepařů, která se tě do jisté míry zdařila. Rečník podotýká konečně, že v projednávaném pilném návrhu jest obsnženo jádro, jež mohlo. b vésti k urovnání nynějšího boje, že však nečiní zád- ných přislušných návrhů a neřeší otázku, má-li tate úprava býti zjednána buď příměřenou cílevědom orgunisaci řepařů, buď souladnou součinnestí řepal a cukrovarů, aného zákonem- Návrh obsahuje do jisté míry žádost o právo žádost k zákonodárnému sboru, aby zasáhl ve pro spěch slabých, aby také jim se dostalo spravedinesi Návrh tento obaahuje však také prosbu o život s tohoto stanoviska bude jeho řečník a jeho stoupene hlasovali pro pilnost a pro meritum. Řečník čin pouze formálni pozměňovací návrh, aby výbor, jen má býti zvolen, nesestával z 52, nýbrž toliko z 2 členů. (Hlučná pochvala a pollesk.)

Posl doktor Damm Rečník

20 article

Posl. Biňovec uvádí, že jako záslupcé svého okresu, ve kterém jsou zájmy zemědělského ob- vatelsiva spojeny se 14 cukrovary, měl příležilos poznati důležilost boje řepařů. Líčí historický rozv pěstování cukrovky v Čechách odr. 1860, mluví o vzni- ku culemiho karlelu, při čemž prohlašuje, že každý kartel jesí peávě lnk, jako každá orgunisace přiroze- ným následkem kapitalistické souslavy V ostré polemice s českými agrárníky, kteří ze- mědělské dělníky v jich boji proti cukrovarníkůn nikdy nepodporsvali, a dokonce se zavázali, přispě- chati v příadě stávky cukrovarnického dělnictva cukrovarníkům na pomoc, prohlašuje řečník, že on a jeho strana budou hlasovati pro pilnost návrhua že řepaři budou meci vžddycky spoléhati na podpor socišlně-demokralieké strany, vyprostí-li se z p- vrchniho a velkohubého radikalismu, který vede m- sto k vítězství k purážce. Pochvala soudruhů řeční kových. Posl. Wille stěžuje si rovněž na veliké škody které přináší rayonování řepařům. Posl. Iro praví, že jest povinností zastupitelstv lidu, zasiati se řepřů v jejich těžkém boji proti vše mohoucím velkozapilalistům a proti lichvářským cu krevarníkům a vrátiti jim hospodářskou samostatnost Sněmovna nechť pomůže rolníkům, kteří jsou skarte lovanými velkospekulanty vykořisťováni způsoben i nejhanebnějším.

Posl Biňovec Čechy

21 article

Posl. Udržal míní, Že skulečnost, še národní ho spodář takové pověsti a takových vědomostí jako mi nistr orby, netroufa si pronésti i jen lediné stov výtky proti všemocným cukrovarníkům, jest důkazem že tíle pánové mají moc, přud níž se všechno sk ání Když několik poslanců zahájilo pu přání širokých kruhů obyvatelstva akci u vlády, aby osobní zastáv- ka Chrást (dvůr) byla proměněna ve stanici pro věe ubecnou dopravu násladů, obdržel rečník dopis o ministerskéhio předsedy, ve kterém se oznamuje, ž k télo změně nemůže dojíti potud, dokud nebude změněna smlouva, uzavřená s říšským hrabětem Ru- dolfem Kinským v příčině skládací stanice, zřízené pouze pro nčely tohoto majiteje panství. V dopisu s dále praví, že zněna smlouvy, vyhovující přání ře pařů, naráží na odpor hraběle Kinského (Hllučné vý křiky: Slyšle! Slyšte! Různé výkřiky.), poněvad převoření uvedené zastávky umožnile by i cukrova rům, ležícím mimo obvod uvedeného řepního obvo- du, odbírání řepy z chrásteckého okolí, čímž by byl citelně pobkozeny zájmy hraběního cukrovaru, jen má nyní tento obvod výhradně sám k disposici (Hlučně výkřiky: Slyštel Slyštel Pesl. Prášek: Skandál Posl. Udržal (Pokračuje): Zde tudíž vláda here rayonování přímo v ochranu. Ministerský předsed a ostatní ministři jsou ve službách kartelu. (Hlučný seuhlas.) Na galerii sedí právě zmocněnec kadan ského cukrovaru, kterému uložil kartel pokutu 56.00 korun, poněvadž nabídl vyšší cenu za řepu Posl. Staněk: Kde jest státní zástupce?

Posl Udržal Kinská Kinský Hllučný Prášek Staněk ko Chrást Slyštel Slyštel Pesl

22 article

Vláda musí konatí svou povinnost. Ona ji lak může konati. V télo vysoce důležité olázce bude mi za sebou celou poslaneckou sněmovnu. Vezme-li vlá- da věe lidu za svou, pak zvítězí v tomto boji. Scho- vá-li se však za panskou sněmovnu, pak podlehne. V Čechách rolníci zvítězí sami v tomlo bojí proti vlá- dě, jestliže snad ne v tomto roce, tedy jistě v roe přištím. (Hlučná pochvala.) Posl. Saitz praví: Boj, který řepaři musí vůsti možno rok za rokem pozorovati u dělníků. Jestt boi pracujících lidí proti vykořisťovatelům. Sociá ln demokraté podporují řepaře v jejich boji proti Bichvár skému kapitátu, ale doufají, že najdou také rolníky po svém boku, když se jedná o spravedlívé požaduv- ky námezdních dělníků. (Hlučná pochvala u soe demokralů.) K návrhu posl. Langa se rokování konší Generálními řečníky zvoleni: pro posl. Švejk proti posl. Šaba ta Posl. Šabata praví, že dle jeho názoru neměla b býli z důvodů antonomistických záložitost tato pro- jednávána říšskou radou, nýbrž českým zemským sněmem a českou zamědělskou radou. Na věci mj vynikající měrou zájem všichni čeští zástupci, jme novitě však zástupci venkovských obcí českých. By mělo Rakousko značný průmysl, jest přece státem agrárním a právě tak nejsou ani Čechy státem prů myslovým. Bohužel, ovládají cukerní průmysl český síly, národním a hmotným snahám českého lidu ne- přátelské a vykořistují české řepaře. Konservativní zemědělské kruhy české byly vždycky ochotny žítí s cukerními průmyslníky v plálelských stycích a pod porovati je v letech špatné koniunktury, doufajíce, ž továrníci v daném okamžiku budou jednati slejně.

Posl Lang Švejk Šabo Šabata Čecho Čechy Rakousko

23 article

Bohužel, staví se však cukrovarníci tak příkře proti spravediivým požalavkům řepařů, že rolníkům ne zbývá nic jiného, než aby se ve svém životním zájmu organisovali. Boj s cukerními průmyslníky týká s vlastně každého zemědělce a nutno tento boj vést spclečně bez ohledu na politickou přislušnost. St jest v prvé řadě povinen podporovati rozumnným zá- konodárstvím a finanční podporou zemědělské pod- níky a ne ohrožovali je v jich existenci za hesln „ozdravění zemských financí“ novými spotfebním daněmi. Zemědělství a zemědělský průmysl měly by býti ve vzájemně dohodě. Strana řečníkova žádá sní žení eukerní daně, aby cukr zlhciněl, náležitou po- poru družstevních eukrovarů státem, zrušení rayonu a úpravu kartenictví. Jeho strana bude blasovati, pro pilnost. (Pochvala.) Rokování se pak plerušuje. Předseda navkhuje příští schůzi na pátek, 14 t. m o 11. hod. dopol. s následujícím jednacím po řadem: Prvníčtemípkedlich finančních. Immunilní záležitest Niessner-šl. Suransky. Rokování o říšských volbách, dosud neschvále- Příští zchůze v pálek. Na jednacím pořadu je té zpráva výboru legilimacního o volbách dosuč ne- schválených Konec schůze ve 346 hod. več

25 article

Detazy podávají poslanci: Beutel a soud o odepření oprávněného nároku záložníků na pod pory. Dr. Mahler a soudr. o sebevraždách u pěšího zeměbraneckého pluku. Sl. Stransky soudr. o smrti jednoho záložníka, povolaného do Znojma

Beutel doktor Mahler Znojmo

26 article Politické zprávy domácí.

Politické zprávy domácí. V Praze, 11. května. (Bar. Burián n odehodu?) Vídeňský zpravodaj »Glosu Nar.« dovídá se z pramene prý úplué hodnověrného, že společný ministr financí a správce Bosny Hercegoviny, bar. Burián opustí svůj úřad. Véc je prý rozhodnuta již definitivně. Ustoupi počátkem září t. r. a spolu s ním jeho po- moeník Horowitz, rodem z Haliče, ale k Po- lákům se nehlásící. (Bar. Burián pochází z zemanské rodiny slovenské, osedlé u Prešpurku. ale zmaďarčené. Pozn. red.) Nástnpcem bar Buriána má se dle téhož listu státi nynější předseda uherského ministerstva dr. W eke r le, a kdyby nemohl tento úřad převzíti, tedy vůdce uherských klerikálů, hr. Zichy, jenž se po- kládá za důvěrníka následníkova. Zpráva krakovského listu souhlasí s infor- macemi vídeňských křesťanských socišlů, ktel obdrželi zprávu, že bar. Burián už nebude mi- nistrem, až se na podzím sestoupí delegace. V Praze, 11. května. (Prof. Stein- wender pro německo-českou do- hodu.) Posl. Steinwender píše v »Gr. Tagespostu« o situaci, způsobené Buriánem, bar. Bienerthem schválenou bosenskou agrární bankou a finančními předlohami ryt. Bíliňského. Jiný parlament byl by prý na takové jednání dal už vládě parlamentní odpověď, ale nynější většina poslanecké sněmovny zalím míčí, bojíe se, aby Čechové a sociální demokraté nemobli slaviti vítězství a proto vláda sedí klidně dále na svých křeslech. Z této osudné situace jest jen jeden možný východ. Musí se znova vyhlásiti poža- davek, aby ae Němci dorozuměl s Čechy. Snad nadejde někdy ještě přízni- vější okamžik, ale nemůže býti pochybnosti, že nynější situace je pro Němce přiznivějšt než byla kdykoli jindy. — Čechové — vykládá prof. Steinwender dále — jsou pro svou zvrá- cenou politiku a následkem zahraničných udá- lostí stisnění; nyní možno tedy s nimi mluviti.

Burián Horowitz bar Zich profesor Stein Posl Čecho Němec Steinwender Praha Nara Halič Prešpurk Čechy Bosna Hercegovina Gr

27 article

Nesmí se ovšem čekati, že Němci zvílězi na celé čáře, ale můžeme upovnifi svou posici v Čechách smluvením ne snad všech, ale aspoň nejhlavnějších jazykových otázek. O to bylo by možno pokusili se dnes s úspěchem. Míst abychom se příliš starali o vládu, měli bychom se dáti do vyjednávání s Čechy; ne snad s drem. Kramářem, který jest velmi osamocen, sle a agrárníky, moravskými konservativci i s posl. Chocem, který není tak zlý, jak se zdá. My však čekáme, až se Čechové sehoul ještě více, což není zajištěno a tím promeškáme, co nám nabízí přítomnost. Myslíme si, že mů- žeme čekati; čekáme však už celý lidský věk a mnoho jsme tím zmeškali. Vládě ja naše čekání víláno, neboť česko- německý spor je půda, z nlž její moc čerp potravu, jest dokonce předpokla- dem jeji existence . . . Prof. Stein- wender ubezpečuje na konci Němce z Čech, ž na ních nežádá nijakých oběti a kdyby se vy- jednávání a Čechy rozbilo, zůstane prostě vše při starém. A zůstane asi. Neboť pochybujeme, že by se našla česká strana, která by přijala s Němci dohodu, diktovanou poukazem na přání v Ra- kousku nyní všemocného Berlína. Z Pešti, 10. května. (Panovníkův výrok.) V kruzích, blizkých osobám, jež byly tyto dni přijaty na budinském hradě, koluje následující výrok panovníkův: »Všichní pánové, kteří byli dosud u mne, žádali na mně kon- cessl, ale ani jediný mné nepředložil nějaký vážný plán.«

Němec Choc Čecho profesor Stein Čechy Ra Berlín Pešť

28 article

hlásáno. Nejvýmuvnějším přikladem je tu Fi- bieh, náš ejpravověrnější wagnerián a přece také samobytný profil umělocký. Juk patrno, liší se oba názory zásadně tím, že Mostinský zdů- razňuje u Smetany stránky, jimiž se s Wagne- rem shoduje a jemu se blíží, Krejčí ty, jimiž se od něho rozebází. Dru. Zdeňku Nejedlému jest Smetena světovým doplůkem Wa- gnera, jako v ruském realismu doplňují se Dostojevskij a Gogol. „Ne v rezporu, ale v jich vzájemněm se děplnění spočívá jich velikost. Nelze tu usuzoveti, kdo z nich jest více nebo méně, zda mistr smutku či mistr radosti. Každý z nich stojí na svém místě a průvě v jich vzá- jemné nenahradřtelnosti spočívá jiel velikost!“ (Zpěvobry Smetanovy.) Z novějšíeh mínění zajímá nedávno pronesený názor téhož mladého badatele e t. zv. „ústupoíeh“ Smotano vých. Shledává je organickými a většiné jich upírá povahu vlastních „ústupků“. To zname- nalo by novou faži nazírání na sloh Smetanův fazi jednotící. Dosavadní výklad „ústupků“ spo číval na vlastních výrocích Smetanových, zvláště na onom, proneseném vůči Zelenému o „Brani- borech“: „Wagnerův směr ovšem již tehdy byl

Smetan Nejedlý Dostojevský Gogol Zpěvobry Smetanův Smetanův Wagnerův Wagne Wa

29 article

ale věděl jsem, že s tím nesmím začit, nechei- st zatarasit cestu na vždycky“; pak na význam- ném místě z dopisu prof. Hostinskému o „Ta- jemství“: „jelikož mně na tom záleží, aby kaž- dé moje díle se údrželo na repertniru, a tak sloh český i pro naše ostatní skladatele, ktei dosud ještě málo v národním slohu se poku- síli, se upevnil, musím své choutky při kompo- nování zapřít, takřka sama sebe zapřit a psát v dualismu, který mně vlastně se protiví.“ Lze však zvláště poslední výrok vzíti doslevně a do- mnívati se snad, že Smetana psal a pod svým jménem vydával něeo, s čím nesouhlasil, za čím nestál celou svou bytostí, co by se mu bylo v nitru příčilo? Takového výkludu nepřípustnu slovům těm dáti u tak ryzího, velkého umělee. jenž ve svém díle je vždy celou svojí bytost. Theorie mistrovy nesly se zajisté smělým letem vpřed, neznaly kompromisů, praktické provedení bylo však omezeno látkou, a zde vltěžil v Sme- tanovi jednak stylista, jenž pro vše pravý vývaz a formu vždy hledal, jednak bohatá jeho indivi- dualita hudební, jež nedala se spoutati. V důali- smu onom nelze neviděti rozpor, jímži tepí každý umělec, mezi sněným ideálem a skutečností

Smetan Sme

30 article

mezi dosaženým a tím, po čem práhl. Teprve řadou uskutečňování bliží se umělec svým cí- lům. Proto však menší stupeň přiblížení se jin není ještě o nic méně organickým, z vlastní by tosti vyvřelým. Když »Prodaná nevěsta« rozlětla se světem začala se cizina dívat na Smelanu z falešného zorného úhlu. Zatopena a unavena nudným epigonstvím doby powagnerské, chtěla v něm viděti pouze návrat melodie a zpěvu, svěžest a radosti na jeviště. Spatřovala v něm nástupee Mozartova dědictví. Totéž opakovalo se při »Hubičce«, »Dvou vdovách«, »Tajemstvi« a eo se zpěvnosti týče, i při »Daliboru«. Nemohlo býti vlastně větší ironie osudu, nežli když skla- datel, jenž doma trpěl pod klathou wagneria- nismu, najednou vindikován jest pod prapor rezkce proti ideám, jimž celý život sloužil pro něž rád i přikoří snášel, jeho díla vyklá- dána a šířena jsou jako protilék proti předrama- tisování zpěvu a přemythologisování jeviště. To byl krutý omyl, ukazující však na vnitřní bohatost díla samého. Pod jiným rouchem, v zabarvení jiného temperamentu a racy ne- poznány tytéž vůdčí idey. Idey dramatické pravdlivosti. A tou jest »Prodaná« v ko- mičkém genru prodchnuta neméně, nežl »Dalibor« ve vážném. I bystré, kritické hlavy a zaujatí ctitele Smelanovi nedovedli si v Německu srovnati pod jeden zorný úhel rozmanité dílo mistrovo.

Mozartův Dalibor Německo

31 article

Vzpomínám Maxe Grafa, jenž ve své knize »Wagner-Prableme« duchaplně rýsuje profl Smelanův. Správně poznává, že jest to dech národnosti, jenž hrudi skladatelově dává teplo, význam, bohatství a dech modernosti, který ji heli ve vnější lesk, barvu a svítivost. »V těcb tónech žijí všechna jeho dlla. Ty tvoří jim zá- kladní akkord. Ale to jsou nálady, cosi ne- osobního, neurčitého, splývavého. Ty neurčují jeho ráz, jeho umělecký relief ostré, charakteri- stické rysy.« K jednotnému, pevnému stylu Smelana po názoru Grafově dospěl jen v jediném díle, jež podává i klíč k jeho bytosti. Je to »Libuše«, pro niž Graf nemá dosti slov obdivu. »Ten výtvor má lesk a slavnostní pathos. smělou volnost slohu a novou vlastní řeč tóny. že lze jej jsko skvostný majetek moderního umění velebíti. Byl fo asi dar vzáené chvile: tak čistý a vznešený a bez trusky a téžké zlat. teploty, jako venku pole v přezralé záři pod- zimního slunce.« Ale hned zoufá nad ostatním »pokusy a rozmanítými formami«, jež z koli- savých nálad vzniklé, nemohou nalézti smirn jednoty. »Každý pokus uvésti je na jedn formuli, musí ztroskotati.« Opravdu? Jest sice ještě mnoho lákavýci problémů v nesmrlelném díle našeho mistra ale tak nedosažitelným problém Smetanova slobu přece neni. K národnosti a modernosti přistu- pujeť právě Smetanův jemný smysl pro styl jak třeti, veškeru rozmanitost pevně svazující složka Principy hudebního dramatu dávají zpěvohrám Smetanovým vnitřní, psychologickou pravdivost jednotu v pojímání úlohy orchestru, v tvořen melodie ze spádu slova, v pracování s motivem příznačným k utužení charakteristiky. Národnos brání autora od pouhého epigonství velkého vzoru. Již tím, že je Čech, Slovan, nemůže psáti Smetana tak, jako Wagner. Neboť Slo- vanu vše mění se ve zpěv. I jeho mluva zpívá.

Graf Wagner Prablout Smelan Libuše Smetanův Smetan Čechy

32 article

Stylovost pak vedla Smetanu vždy k novému hledání nejpřiléhavějšího výrazu. Slavnostní »Li- buši« nemohl komponovati jako polohistorického »Dalibora«, poetickou »Hubičku« jako jadrnou »Prodanou«, salonní »Dvě vdovy« zase ne jako přece jen prostonárodní »Hubičku«. Na to byl Smetana příliš velkým a dolikátné rozdíly látky chápajícím umělcem: Každá práce byla mu no- vým problémem, jemuž oddal se celou svojí osobitostí. Proto od díla k dílu překvapil vždy něčím novým. Ale jednota tu nechybí. Leží v třech oněch složkách. A nechybí ani vzestup, porovnáváme-li vážné zpěvohry mezi sebou a zase opery jeho komické. Ze všech září velký tvůrčí duch. Roz- hlížejíce se ve významném okamžiku dvacátého pátého memorialu mistrovy smrti po setbě kterou zasil, cítíme hruď vlniti se pýchou vděčností. Pýchou oprávněnou při pohledu na tolik krásy. Vděčností, že českou hudbu hned od počátku postavil na takovou výši, s níž sle- dovati, ha předstihovati schopna je veškerý hu- dební pokrok!

Smetan Dalibor Hubička Roza

33 article Politické zprávy zahraničné.

Politické zprávy zahraničné. V Praze, 11. května. Kanoléř Bülow před odchodemr (Hledá se cesta k novému kompromisu.) Vnitřní situace v Německu jest nozměněně povážlivá. Kompromis dosud marně se hledá. Konservativci sdělili s Bülowem jasně a určitě, že celá strana až na tři muže vy. trvá v zamítání dědické daně bez ohledu na setrvání neb odcho jeho, bez ohledu na rozpuštění říšského sněmu. Konservativci (ortodoxní strana prote- stantská) žádají na Bülowu, aby přibral »střede (katolickou stranu) ke spolupůsobení v reformě finanční. Kaneléř, jenž se včera ještě vzpíral, dnes už jevi ochotu k tomu; ale rád by podržel přece i liberály ve vládním bloku. Jak to ale provésti, o tom až dosud kaneléř marně bádá. Koncem týdne bude se nepochybně již věděti, zdaří-li se mu úkol ten neb podá-li — demissi. Do rozpuštění sněmu nemá Vilém II. toliž mnoho chuti, poněvadž nové volby by nepochybně značně posilily sociální demokraty

Kanoléř Bülow Kaneléř Vilém Praha Německo

34 article

Protijaponské hnutí v Americe. Městská rada ve Vancouveru usnesla s odepříti důstojnietvu a mužstvu japonských kři- žákův, jež tam přibudou, všeliké uvitání. Ma- jitelě obchodů a hotelů, kteří by Japoncům nejmenší pozornosti prokázali, maji býti boyko- tování. Ke skonu Bedřicha šl. Holsteina. Smrtí 8l. Holsteina sdešel ze řad státniků německých muž, kterýž vykonával na vnější politíku německou veliký a v r. 1890—96 i rozhodujíeí vliv. Spokojoval se vlívem tím, odmítal povýšení na vyslance, stát. podtajemníka, zůstal jen nejstarším radou v ministerstvu vněj- ších záležitostí; ctížádosti jeho stačilo, že kun- clér a často i císař dbaly jeho rad v politic švojí. Neblaze působil v době marocké zápletky frankoněmecké, kdy Německo přímo pudil do války s Francií a také Víléma II. k provokativní cestě do Marokka podnífil. Ale právě tato okol- nost zlomila mu na konec vaz, neboť tato je ho politika byla na konfenci algeciraské úplně po-

Japonec Bedřich Holstein Amerika Vancouver Ma Německo Francie Maroko