Periodikum ALTO Viewer

1

Národní hospodář.

2

Zenědělstvá

3

Obchod

4

Průmysl

5

Einanenictví

6

Příloha „Národních Listů“ k číslu 130. ze dne 12. května 1909.

7 article

Telegrafické zprávy. Agrární banka bosenská. Z Vídně, 11. května. (»N. F. P.«) Ně- jakou dobu již vyjednává se o účasti Union- banky, která má v Sarajevě filiálku, na bo- senské sgrární bance. Mají prý se tím odstra- niti stávajicí oblíže. V případě dohody bude přivtěleno přivilegované oddělení banky Union v Sarajevě k nové agrární bance. Rekonstrukce diskontni společnosti. Z Vídně, 11. května. (»N. F. P.«) Spo- lečnost pro kasovní diskont v Alexandrii, která upadla v egvptské krisi do nesnází, bude re- konstruována za pomoci egyptské národní banky Z teztilního průmyslu. Z Vídně, 11. května. (»N. F. P. «) V před- včerejší valné hromadě spolku tkaleů bavlny bylo konstatováno na všech stranšch, že se zlepšil v poslední době odbyt a to jak v tu- zemsku tak export. Shromážděné firmy vyslovily se proto jednohlasně proti provedení redukce v nejbližší době.

Vídeň Sarajevo spo Alexandrie Unionbanka banka Union

8 article

Cementářský průmysl. Z Vidně, 11. května. (» N. F. P.«) V po- sledních dnech konaly se opět porady cemen- táren, nemohlo býti však dosaženo v nejdůleží- tějších otázkách shody. Není vyloučeno, ž v příštím měsíci bude vypovězena kartelová smlouva, která v r. 1910 vyprší. V kruzích interesentů poukazuje se na to, že jednání kartel utvářilo se obtížněji částečně z toho dů- vodu, poněvadž obchodní konjunktura nenív průmyslu cementářském nyní uspokojivou. Srbská »Samouprava« o hospodářských otázkách. Z Bělehradu, 11. května. (K. k.) Orgán staroradikální strany »Samouprava« pojed- návaje o obchodní politice Rakousko- Uherska praví, že toto jako stát průmyslový jest odká- záno výhradně na trhy balkánských států a Vý- chodu. Agrární hnutí v Rakousku a Uhersku připravuje půdu pro hospodářskou krisi, která postihne nejen obory průmyslové, ale také všecky obory hospodářské. Za těch okolností musí se balkánské státy samy starat o svě zájmy. N štěsti je po jejich agrárních výrobcích v Evropě veliká poptávka. Jest přirozeno, že při vyhledá- vání nových vývozních trhů opatřují se též nová spojení pro obchod průmyslový. Z toho lze snadno předvídati následky pro průmysl rakouský a uherský. Že bylo schválení rakousko-uhersko- rumunské smlouvy obchodní odročeno, rovněž není příznivou předzvěstí pro řešení otázek ob- chodních smluv. Zpráva, že mezi Srbskema Bulharskem už se začalo vyjednávati o uza- vření celní jednoty, není pravdiva. Kdyby však agrární hnuti v Rakousku a Uhrách snad při- mělo státy balkánské k dohodě o ochraně jejich ohrožených zájmů hospodářských, bude to zá- sluhou, třebas negativní, toboto hnuti v Ra- kousko Uhersku.

Samouprava Bělehrad Rakousko Uhersko Evropa Bulharsko Uhry Rakousko Uhersko

9 article

Vídeňský th na vepřový dobyfsk. Z Vídně, 11. května. Přivezeno 11.175 prasat; 2349 tučných těžkých a 2952 prostředních a lehkých a 874 masných. Mezi později dodanými bylo 213 tučných a 885 masných. Tačných prasat bylo skoro o 1200 méně než minulý týden, masných přes 800. Trh byl čilý a drabý. Tučným prasatům připla- tilo 5 až 6 korun (prostřednímu zboží 7 K) masným 6 korun. Znamenala: prasata tučná těžká Ia. K 132—134. také K 135—186, prostřední K 120 130, lehká a špat- nějsí K 108—120, masná K 96—124, také až 130 za 100 kg. Tukům rovněž připlatilo, prolože není zásob Znamenalo: sádlo vídeňské městské zboží Ia K 77.— až 78 —. Ia. K 75 až 76.—. Slanina těžká nedosolená byla po K 75.— až 76.—, těžká bíla labulová K 70.—— až 71.—. Ceny ve velkém za 50 kg skutečné výlohy bez nádoby resp. obalu, Americké kabelové telegramy. (Závěrečné kursy z dnešního dne Z Nového Yorku, 11. května. (Peněžuí burs Závěrečné smýšleni peněžní barsy stálé. Obrat akeli 730.000 1790.000). Union Paellle 158°, (187.20). Kanada Paeilie 1801/% (179.75). United States Sterl Corpermnn 57.75 (57.— Baltimore and Ohio 115.50 (114.50p.

Tuka Slanina Vídeň Nový York Kanada Baltimore Ohio Union Paellle 158 ° Pearl SF 57.75 kg

11 article

11. května 10. květn Rlo fair čls. 7 . . . .. 8.25 7.05 na květen . . . . . . na červenec. . . . .. 6.60 6.60 oně e Cakr. 11. května 10. květnn Cukr (Falr Muse.) . . . 3.36 3 36 Tuky Western Steam . . 10.90 10.50 Tuky známka Wileox . . 11.20 11.10 Pšenlee. Z Nového Yorku, 11. května. (Obilní bursn. Smýšlení obiiní bursy pevné. 11. května 10. květn 145- pohotová nová sklizeň . . 145.— 34.— 184.— na květen- na červenoe . . . . . . 1201/. 11932 Kuknřlce 11. května 10. květn sa květen. . . . . . . 81.50 8111. na červenec . . . . .. na září. . . . . . . . 75.50 Petrolel 11. května 10. květn 10.90 10.90 ralinovaný, kesonový. rafinovaný Staudard White 8.50 8.50 Kovy. 11. května 10. května 13.27 13.37 13.12 13.3 Měď. . . . . Cin 29.25 29.50 29.371/2 29.7 kelezo čís. 2. . 15.75 16.25 16.75 16 Bavlna. Z Nov. Yorku, 11. května. (Bavlnářská harran.) Obehod se lhůtami byl celý v souhlase s Liver psolem a na intervenení koupě hausierů. Závěrek ntalý. 11. května 10. kvétna 8. květn- pobotová . . . . 11.10 19290 19.90 ua květen . . . . 10.74 10.6u 19.62 a červenee . . . 10 26 10.39 10 38 0 -25 a poelnec . . . 1033 10.25 10.21 Zavěreéné smýšlení pevué.1 Z Nor. Orleanu, 11. kvétu- Na červenec 10.0 60.48,, na říjen 10.44 (10-22).

Cukr Nora Nový York Cin York 19.90 u květen 7.05 na květen Falr Musa Tuka známka Wileox Pšenlee Staudard white kov 13.37 16.75 16 19290 u 19.62 Zavěreéný smýšlený

12 article

Obchodní a živnostenská komora v Plznl konala v pátek 7. května 1909 druhou plenární schůzi za předsednictví presidenta Josefa Houdka. Ze sdělení presidia dlužno uvésti: Mini- sterstvo obchodu schválilo usnesení komory věnovati na oslavu šedesáliletého jubilea panovnického Jeho Veličenstva 150.000 K na zřízení nadací, z nichž by by se udliely příspěvky jednak nastávajícím obchod- nikům a živnostníkům k zařízení živnosti v obvodu komory, jednak stipendia žásům obou obchodních akademií a obou státních průmyslových škol v Plzni zároveň dáno bylo svolení, aby nadace směly se na- zývati »Jubilejní nadace Jeho Veličenstva císaře krále Františka Josefa I« — S uspokojením dlužno vítali, že zažehnano bylo válečně nebezpečí na Bal- káně, třeba však aby nastal trvaly obrat k lepšímu také ve stycích hospodářských, aby průmysl zo avi se mohl z těžkých škod, utrpěných nedávno skonce- ným boykotem v Turecku. K dotazu komory sdělil ministerstvo obchodu, že otázka, zda a v jakém roz sahu má po případu býti poskytnuta náhrada škody našim firmám boykotem způsobené, jest předmětem úvahy ministerstva obchodu, ovšem nepomýšlí se ni- kterak na to, aby se interesentům nahradula i škoda jež jim snad povstala následkem zboršení hospo- dářské konjunktury, způsobeného boykotem.

Houdek Plzeň Bala Turecko král František Josef I

13 article

Ve zprávě o chystaně reformě depravních sazeb na rakonských státních draháchi, přednesené koncipistou drem. Královcem, podán výklad o rozsahu zamýšleného zvýšení sazeb ao změnách, jež tím doznaji výrobní a odbytné poměry různých odvětví průmyslu a obchodu, zejména v ob vodu komory, i o krocích, jež v té příčině podnikla komora jednak samu, jednak v obchodně-politické ústředně, ve které za součinnosti komor vypracováno o télo osnově společné dobrozdání. Komora konal na podnět plzeňské odbočky Svazu rakouských prů- myslníků anketu o zvýšení dopravních sazeb na hnědé uhlí, pořádala informační schůze interesentů z různých skupin průmyslu z komorního obvodu ve příčině tarifní reformy a měla referát pro ústředno dopravních sazeb pokud se týkají tabulového skla, piva a (společně s komorou olomouckou) sadu. Po výkladech, jež k této zpravě pronesli ko- merční rada Emil Fürth a komorní rada Frant. Schertler, usneseno ohražení proti zamýšlenému zvýšení dopravních sazeb na rak. státních drahách, zejména také proti tomu, aby zvýšení sazeb vstou- pilo v platnost před 1. lednem 1910. — Ve příčině zamýšleného zvýšení dopravních sazeb na hnědé uhlí usneseno po sdělení presidentově, aby vyslána byla k ministrům železnic a obchodu deputace, se- slávající z presidenta komory, komeré. rady Fürtha, zástupce městské rady plzeňské a zástupce plzeňské odbočky Svazu rakouských průmyslníků. K návrhu cís. rady A. Svobody usneseno, aby depotace talo intervenovala na příslušných míslech i v záležilosti chystaného zvýšení daně z píva.

Fürth František A Svoboda Královec

14 article

Vládní předloha zákona na zvýšení daně z piva dala předsednictvu komory podnět, aby svolalo schůze zástupců pivovarů a spotečenstev hostinských svého obvodu. Obě skupiny interesentů prohlásily přediohu za nepřijatelnou. Předsednictví navrhuje, aby komora v podání na ústřední úřady a říšskou radu důrazné protestovala proti vládní předloze na zvýšení daně z důvodů v podstatě těchto: Ozdravění zemských financt inkammerací pivní dávky dle návrbu vladního nejen se nedocili, nýbrž vyhlídky království českého na dosažení rovnovány v zemském hospodářství se zhorší Provedením plánu vládního značný schodek ze zemského hospadářství by nevymizel, kralovství české však vzdalo by se za nepružné úděly ze státních prostředků své právo moci daňové a bylo by dáno pod kuratelu státní správy finanční v době, kdy rovnováha statního roz- počlu jest poruše na. Poněvadž průmysl pivovarský zvýšenou daň sám nésti nemůže a přesunutí daně a zdražení piva bude míti v zápětí mnohem větší úbytek spotřeby než 10%, s nimž vláda počítá, poklesne výroba piva, aniž by bylo mužno podstatně zmenšiti všeobecné náklady režijní. Tím seslabena bude poplatní slla průmyslu pivovarského v oboru daní přímých a f- nanční eflskt předloby stane se illusorním. Nepří- znivě budou tím také dotčeny vývozní způsobilost pivovarů a další nejvíce žádoucí posílení tohoto prů- myslu, jehož technický pokrok již nyní opozďuje s za pivovarstvím ve státech jiných, daněmi mnohem méně stísněným. Další stagnace v rozvoji průmyslu pivovarského bude míti ovšem nepříznivý vliv n průmysl, odkázaný výrobky svými na pivovary, ze- jména na průmysl strujnický a na zemědělský zvláště na pěstování ječmene a chmele.

15 article

Řada pivovarů malých, jichž počet rok od roku povážlivou měrou řídne, vydána jest novým berním zatížením zkáze neodvratitelné, zejména rozšíří-li se výroba piva po domácku. Zjev tento ostře kontra- stuje s t. zv. středostavovskou politikou, jež v jinýci odvětvích hospodářské činnosti udává vládě direktivu. V odporu se siředostavovskou politikou, na kterou nynější ministr obch du dr. Weiskirchner při nastoupsní svého úřadu kladi takový důraz, bud kalastrofální zdecímování příslušníků živnosti ho- stinské a výčepnické dalším nutným důsledkem zvý- šení daně pivní. Nepoměr, v němž již nyní jest berní zatížení piva a vína daněmi potravními, přiostří se dále n prospěch vína a v zemích s konsumem smíšeným, zejména pak ve Vídní pivo zallačováno bude vínem. Tak pokračováno buda v protekční politice dále v prospěch zemí vinných, již obětovala vlada vývozní zájmy průmyslu pivovarského, upustivši od přistou- pení k madrdské mezinárodní úmluvě na ochranu původu zboží a jíž sloužiti ma též připravovaná tarfní reforma, stěžující odbyt píva v tuzemsku do zemí vinných a zemí s konsumem smíšeným. Mo- ment tento jest význačným relielem pro sanae financí království českého, jak vláda ji zamýšlí. Pokles konsumu piva bude miti velmi nepří znivý vliv na finance obcí, jež z pivního krejcaru většinou uhražovaly náklad na školství.

doktor Weiskirchner Vídeň

16 article

Poměr mezi pivovary, které následkem zvýšení a placení celé daně musí míti větší provozovaci ka- pitál a nostinskými, kteři odkázáni budou na povo- lování většího úvěru pivovary se ještě přiostří Vzhledem k nynějšímu obrovskému zadlužení hostin- ských pivovarům a ke konfliktům, jež v poslednich letech právě následkem zatížení zemskými dávkami vyvolány byly mezi příslušníky obou stavů tak na sebe odkázaných, bude další zo tření poměru toho zjevem sociálně velmi povážliv ým. Protestujíc tedy co nejrozhodněji proti schválen vládní předlohy o zvýšení daně pivní, varuje ko- mora, aby porušená rovnováha státního hospodářství a ozdravění zemských financí dálo se příležitostným nouzovými postulátními předlohami, jsouc toho pře svědčení, že jen důkladna reforma celé soustavy berní, oupovidající hospodářským a sociálním pomě- rům dnešním, může zjednali napravu ve statním zemských hospoda řatvích. Na základě zpravy, předuesené koncipistou drem Drtinou, byi návrh po řučech k. r. Bayera a Schul- tesa, z nichž první posoudil vládní předlohu s hle- diska pivovarského velkoprůmyslu, druhý a hledisk menších pivovarů, všemi hlasy schvaien. nr Za člena státní rady zelezniční navržen byl opět president kumory Joseí Houdes, stavitel v Plzni za jeho náhradníka r. k. Ceněk Tkadlec, obchod- nik s modním zbožím v Pizni. Zpráva specialního výboru o dubrém zdání, po- daném k dolazníku ministerstva obcnodu v příčině jednotné mezinárodní úpravy směne- ného práv a, byla vzata na vědomí; dobré zdání

Drtina Bayer Houdes Ceněk Tkadlec Plzeň

17 article

komory opírá se až na menší úchylky o vyjádření podané spořitelnou král. města Plzně. Z trhů peněžních, 11. kvělna. (Zvl zpr. »Nár. L.e) Průběh dnešní bursy byl klidný a trh omezil se pouze na závěrky akcii Živnostenské banky za K 243 25, akcie Zajišťovaci banky získaly dnes 2 K. ale záznam jejich K 291.— nevedl k obchodům. Dále podáváno při menších jen změnách za akcie; České průmyslové banky K 416.—, Hospodářské úvěrní banky K 403.—, Pražské úvěrní bankyk 606.—, »Merzuru«, směn. akc. spol. K 605.—. České banky »Union« K 245.—, První čes. akc. pojišť. na život K 268.—, Králohradeckého úvěrního ústavu K 444.—, Akciové továrny na vyrábění umělých hnojiv a lučebnin v Kolíně K 390.—, Kolínské továrny na kávové náhražky K 780.—, Podolské cementárny K 202.—, České společnosti pro prů- mysl cukerní K 190.— (— 50 b), pivovaru v Čes. Budějovicích K 900.—, strojírny Daňkovy K 410.— (+ 50 h), První čsskomoravské strojírny K 900. Škodových závodů K 280.— (— 1 K). První české akciové lovárny orient. cukrovinek K 225.—, Zá- padočeských továren kaolin, a šamot. K 495.— peníze, Vídeň. Pověsti, že dojde záhy k rozřešení uherské krise a dáte, že rakousko uherská banka sníží úrokovou míru, způsobily příznivou nálsdua speciálně uherská korunová renta stoupla o t2%a také jiné uherské papíry, jakož i kreditky a akcie státní dráhy byly vyšáí. V poledne však nastala zase nečinnost a z Paříže a z Berlína oznámena slabší tendence. Ke konci nastalo všeobecné sralabení hlav- ních papírů, zejména alpinky citelně klesly. Na konci burny byla úplná nechuť. Petrolejařské trpěly pro- deji, renty celkem byly pevné. Také oboje poklad- niční poukázky se zlepšily. Valuty stoupiy. Na eakomptním trho peníze nezměněny 218/2, — 39 0.

Merzura Daňkův Škodův Plzeň Kolín Čes . Budějovice Vídeň Paříž Berlín živnostenský banka Zajišťovac banka Český průmyslový banka hospodářský úvěrní banka Český banka Králohradecký úvěrní Český společnost uherský banka

18 article

Češil mlynáři o nových tarifech státních drah. V pondělí 10. t. m. konata se v pražské plodinové burse za četné účasti schůze spolku mlynářů česko- mor vských, na níž pojednáno bylo za předsednictví presidenta spolku, burs. rady p. Boh. Ryšánka o nových tarifech státních drah vzhledem k mlynář- skému průmyslu. Nejprve přednesí p. O. S ch m i ed. vrchní tarifní inspektor pražské obchodní a živno- stenské komory, podrobný referát o zamýšlené ta- rifni reformě vůbsc, načež pojednal o onech speciál- ních opatřeních, jež týkají se průmyslu mlynářského. Tomuto pojednání předeslal referent úvahu o vývoji po leta trvajícího hnutí českých mlynařů v otazkách tarifních. Po referátu tomto rozvinula se velmi živa debata, jíž zúčastníli se zvláště tito pp.: předseda burs. r. Boh. Ryšánek, kom. r. Petr. vrch. insp. Schmied, Koštíř, Urban, Beck, Ort, cís.r. Cafourek, Trnka. Po skončené poradě uslano- ven byl zvláštní tarifní komitét, kterýž má za úkol, připraviti konkretní návrhy pro vídeňskou tarifní anketu, již hodla ministerstvo svolsti. Do tohoto komitětu zvolení byli pp. vrch. insp. Schmi sd jako referent, Th. Klein, kom, r. Jindě. Petr, burs. rada Boh. Ryšánek, cís. rada J. Ronz, J. Šorel, J. Urban a J. K. Ort. Dále usneseno vyzvati spolky mlynářů v Liberci, Trulnově a Kadani, aby do tohoto komitétu vyslali své zá- stupce za účelem docílení společného postupu českých i německých mlynářů z Čech.

Ryšánek Boh Petr Schmied Koštíř Urban Beck Ort Cafourek Trnka Klein Jinda J Ronz J Šorel J Urban J K Ort Liberec Trulnov Kadaň Čechy spolek mlynář českýmor

19 article

Živnoslenská rada říšská ustaví se na první své sehůzi, jež konati se bude 13. t. m. Současně do- stane ku projednání nebo ku projevu dobrého zdání řadu připravených osnov a vládních nařízení, mezi ními především osnovu svého jednacího řadu, pak osnovu zákona o podomnlm obchodě, osnovu naří zuní ministerstva obchodu o požadavků průkazu zvláštní způsobilosti pro jednotlivá odvetví živnost hostinské a výčepnické v něsterých městských ob- voduch, osnovu nařízení ministerstva obchodu o za- řadční drobného obchodu s lahvovým pivem meni živnosti koncesované, pelice některých společenstev výrobců sodovky ve Vidní i mimo Víd-ň, aby výroba sodovky byla zařaděna mezí živnosti koncesované, osnovu nařizení ministerstva obchodu, jimž se prů- myslovým školám a ústavům pro zvelebu živnostl propůjuje právo, by pořádaly zkoušky mistrovské osnovy zákona o puncování a zákona o zajištění pohledávek stavebních živnostníků. Cukrovar horoměřický se neprodává. V » Neues W. Tagbl.« nveřejněna byla pravě zpráva, že »Svar pražských cuk rovarů« kupuje cukrovar horoměřický a to proto, aby následkem nedostatku řepy mohi vý- robu v něm zastaviti a řepu jemu přislušející roz- děliti mezi své členy. S místa velmi dobře zprave- ného bylo nam však sděleno, že zpráva řečená se na pravdě nezakládá. K otázce zeslálnění jižní dráhy dovídá se »B.

V W Tagbl

20 article

B. C.« od svého vídeňskéhu dopisovatele, že vzhledem k známé parlamentní akci je rakouská vláda ochotna všechny možnosti sestátnění podniku zevrubně pro- zkoumati a jakmile rozhodnuta bude zásadní otázka, zahájí jednání s uherskou vládou, aby překonala hlavní obtíž, jež vyplývá z ustanovení uherské kon- cese. V rak. ministerstvu je hájen však při tom i velmi pozoruhodný názor, že uherského sou- hlasu není nezbytně potřebí, poněvadž koncese datuje se ještě z předdualistické ústavní éry. kdy Rakousko a Uhry byly společně a jednotně spra- vovány. Proti tomuto odlišnému státoprávnímu stano- visku zdvihá se ovšem, jak si snadno lze mysliti, s uberské strany energický odpor. Nová česká akciová společnost. Jak se dovídáme. přeměněna byla za intervence Živnostenské banky dosavadní První pelhřimovská strojní továrna na zboží štětkové a kartáčnické Josef Hrdina na akc. společnost. Kapitál nové společn sti činí 500.000 a jest roždělen v akcie po 400 K nom. Kapitál tent jest úplně splacen a nalezá se hojně v rukou od- běratelských léto firmy. Podnik tento, který z malých počátků dopracoval se k dnešní své úrovní a výnos- nosti, zachován tím v rukou českých. Závod pana Hrdiny jest největší mechanickou továrnou svého druhu v Rakousku a jeho zboží jest rozšířenoa hojně hledáno, Na špalné fin. výsledky Německého svazu oce- láren ukazuje zpráva »Köln. Volkszlg.«, dle niž svaz byl nacen t. zv. tunovou dividendu snižiti pro druhé čtvrtletí z 8 na 3 marky. Tunová dividenda charakte- risována je jako obnos, který se členům svazu vy- plácí na konto výtěžků, jež zbývají po vyúčtování výrobků od členstva převzatých za určilých sazeb, t. zv. tabulkových cen.

Hrdina Köln Rakousko Uhry

21 article

Lundýnská dražba vlny měla i včera průběh nejvýš živý i ceny velmi pevné; zvlaště poplávány byly druhy prn americkou spotřebu. Pruská statistika uhelná. V prvém čtvrtletí t. r. činila těžba kamenného uhlí 33.980.189 tun (u srov- nání se soudobím loňským — 1.232.745 tun), odbyt 31,395.435 t (— 1,622.998 1). Těžba hnědého ublí činila 13,971.008 tun (+ 94.509 !), odby! 10,532.674 tun (— 12.053 t. Z hornoslezské konvence uheluč. Ve schůzi. svolané na 14. 1. m., stane se pravděpodobně usne- sení o zvýšení licence odbytové a dalším obmezení těžby z 10 na 12 procent. Dle dřívějších zpráv mělo obmezení těžby býti zvýšeno až na 159%. Ruská státní banka vykazuje k 6. květnu zlatý poklad obnosem 1235.1 mil. rublů proti 12145 mil. před týdnem. Z toho bylo 131.1 mil. r. (stejně jako před týdnem) v cizině. Oběh bankovek stoupl z 1035 na 1055.9 mil. rublů. Zvýšení cen měděného plechu v Německu. Ústředna svazů měděného plechu v Kasselu zvýšila základní cenu měděného plachu na 154 mk. Měsíční statistika výroby a vývozu piva. Dle úřadního výkazu činila výroba mladinky v Předlilav- sku v lednu 1. r. 1,597.697 hl., z toho plipadá na Čechy 775.868 hl., na Moravu 141.017 hl., na Slex- sko 40.974 hl. Vývoz činil 36.443 bl.. z toho 34.630

Německo Kassel Předlilav Čechy Morava

22 article

hl. z Čech. Od 1. září m. r. do korce ledna t. r. vy robeno celkem 7.254 326 bl. Vývoz českého hnědého uhlí. V týdnu od 2. de 8. května dopraveno bylo na saských státních dra- bách 65.942 tun českého hnědého uhlí, o 12.849 tun méně naž loni a 16.477 tun měně než v r. 19017. Rakouské ceny měděného drátu zvýšeny. Před- litavské a uhorské továrny měděného drálu zvýšlly dnem 10. t. m. základní cenu svých výrobků ze 173 na 176 kor. O nákladech na zbudování kanálu dunajsko-oder- sko-visolského poznamenává „N. F. P.“, že poslední komisí znalců odhadnuty byly na 360 milionů kor za trať 412 km. dlouhou a to za kanál dunajsko-oder- ský na 260 mil. K a za kanál odersko-viselský na 100 mil. kor Z historie projektů tohoto průplavního podniku konstatuje se poík, že odklad stavby zna- mená stálé její zdražování. — Slat „N. F. P.“ vypadá nejinak, než jako agitace pro stavbu kanálu řeče- ného, jejíž zahájení a provádění znamenalo by beze vší pochybnosti újmu pro kanalisační úpravu toků českých. Trhy. Příšti výroční trh ve Voticích bude ve středu dne 19. května 1909. rhypeněžni. Pražská bursa. V Praze, 11. kvělna. Oficiální záznamy znějí: Zástavní listy české hyp. banky 59% „ 340 Žákladní úpisy české zem. banky 4 Kom. dl. úp čes. zem. b. (ve zl.) 4% », » » » (v K) 49 % Mel. úpisy » » » (ve zl.) 490 » » » (v K) 4 % Žel. » » » 490 Zákl. dlužní úpisy bukovinské zemské banky . . . . . . 4 Dlužní úpisy. Živnost. banky 41/2 Dlužní úpisy České prům. banky 41/ 2e Dlužní úpisy Ústřední banky českých spořitelen . . . . 49% Zást. bisty Hyp. ústavu Městské spořilelny pražské . . . . 40v Zástavní listy mor. hyp. banky 5% 40r0 Kom. dl. úp. mor. zeměd. banky 4 v0- Želez. úpisy , » » 4 9%.

Slat Čechy Votice Praha Český průmyslový ústav městský spořilelna km

23 article

Zástavní listy I. mor. spořitelny 4 1/2 % „ » hal, zem. banky 41/n2 Kom. dl. úpisy » . 49% Zelezmč. , . , 49 % Zást. listy Hal. akc. hyp. banky 4 ne » » „ , 4990 * » Rak.cuherské banky 49% » Dotnorak. hyp. ústavu 4 % » » . . » 34/27 Kom. dl. úp. . . . 49% „ , 3 1/n 0 Zástavní listy Rak. hyp. banky 4 9% Prior. obl. spol, rak. míst. dranu 39% Boská státní půjčka z r. 1906 59% Únorova společná renta (v pap.) 4.290 Důbnová » » (ve stř.) 4.2e Květnová . , (v pap.) 49 % Červencová spol. renta (ve stř.) 4 % Rakouská zlata renta . . . 40 » korunová renta. . . 49 % » investiční » . . . 3./2 Česká eskontní banka . . . . akci Česká banka Umon . . . . . . Česká průmyslová banka . . . Česká zajiáťovací banka . . . Honpodářská úvěrní banka . . Moravská eskontní banka. . . Pražska úvěrní banka . . . . První česká akc. pojišť. na život a Zál. úv. ústav v Hradcí Králové Živnostenská banka. . . . . Haličská akc. hypoleční banka . ea

Prior Důbnová Český eskontní banka Český banka Umon Český průmyslový banka Český zajiáťovace banka Honpodářský úvěrní banka eskontní banka úvěrní banka Hradce Králové živnostenský banka hypoleční banka e květnový

24 article

Rakousko uherská banka . . . Českomoravská strojírna . . Daňkova strojírna Rustonova strojírna . . . . , El.-tech. skc sp. dř. Kolben a sp. Česká společnost cukerní . . Český pivovar v Č. Budějovicích Kolínská továrna chemická . . Podolská cementárna . . . . Poldina huť . . . . . . . Pražská železářská společnosť. První česká rall. v Modřanech tov. orlent. eukrov. Vídeňská bursa. z. Z Vídně, 11. května. (Telefgr. »Nár. Listů e.) Po burse. Kreditky 641.— po —.—, uherské kre- dilky 754.—, anglobanka 303 50, bankovní jednota 529 75, unionka 550.25, länderbanka 453 25, státní dráha 710.75, jižní dráha 111.25, polabská dráha 463 50, severozáp. dráha 463 75, turecké tabávové 341.—, rýmavsko muráňské 573.25, alpinky 645.59 po —, květnová renta 96 60, uherská korunová 93.50, turecké losy 188.50, marky za hotové 117.16, ultimo 117.20. Smýšlení upevněné. x Z Vídně, 11. května. (Telfgram. »Nár. Listů«. Devisy. (První číslo znací peníze, druhé zboží., Amsterodam šek a krátké Ih. 100 hol. zl. K 198.70. 199 —, Bukurešť na krátké lhůty 94.55, 91 85 Brussei šek na kr. lhůty za 100 Ir. — Brussel na delší lb. Německo šak na krátké lhůty za 100 mk. 117.15, 117.35, Německo na delší lhůty —. Londýn šek a kr. lh. a 10 lib. št. 239.521, 239 821/2, Loudýn na další lb. —.—, —.—, Nový York za 100 dollarů —.— .—, Italie šek a krátké lhůty za 100 lir 94. 65. 94.80, Italie na delší lhůty — —, Petrohra a ruská města šek a kr. Ih, za 100 ruhlů 252.25 252.75, Petrohrad delší lhůta —.— .—, Paříž šek na krátké lh. za 100 Ir. 95.25, 95.421/2, Paříž delš —.—, Curých a Basilej šek a krátké lh. 95.25, 95.421/2, na delší lhůty —.—, —.—, Švýcary šek a krátké lh. 95.25, 95.421/4, na delší lb. —.—

Daňkův Rustonův Kolben Ir Petrohr Rakousko Č . Budějovice Modřany Vídeň Amsterodam Bukurešť Brusel Německo Londýn Nová York Petrohrad Paříž Basilej uherský banka Poldin huť 821 / 2 Italia šek

25 article

Závěrečné kursy Zástavní listy: 11. května 10. května 4proc. Hypot. banky kr. českého 97.75 97.7 34/aproc. Hypot. banky kr. českého 89.75 89 7 áproc. kom. dl. úp. zem banky sr. č. 96.15 95 15 šproc. žel. úp. zem. banky kr. česk. 96 25 96 25 4zproc. bank. dl. úp. čes. pr. banky 99 75 99. 75 4/% zást. listy Měst. spoř. v Praze 97 50 97.50 Ústřední banka čes. snořitelen 4% 100.— 100.— Z Berlína, 11. května. (K. k.) V 1 hod. 15 min. Kreditky 201.90, státní dráha 152.75, lombardy 17.90 Smýšlení klidně. Z Berlina, 11. května, (K. k.) Kreditky 201.99. berlinská obchodní 174. 70, darmátadtská banka 132.50 němocká banka 243.20, diskonto komand. 188. 9 drážďanská banka 152.60, národní banka 122.40 státní dráha 152.70, lombardy 18.20. Kanada 179.20. Baltimore 113.50, dráha Henri 130.60 bochumoss- 227.—, dortmundské 62 70, Laurina hnť 192.20 Consolidace —, gelseukirchenské 183.50 ex, harvens é 195.70, Hibernia —.—, Packet 119.—, Laloyd 92.— dynam. trust 165.40. Smýšlení vieklé. Z Hamburku, 11. května. (K. k.) Rak. stříbrná renta 99.40, rakouská zlatá renta 100.——, uberšká zlalá renta 95.60, italská renta 103.75, kreditky 201.90. losy z r. 1860 158.—, státní dráha 152 59, lombardy 13 35, stříbro 72 75 zboži, 72 25 penize. Smnýšlen klidné.

Henri 130.60 Laurin Praha Berlín Kanada Baltimore Hamburk ústřední banka němocká banka národní banka Hibernia Packet 119 Consolidace Floyd 92

26 article

Z Franktarlu, 11. května. (Telegr závěr. kursy.) Uoěrní akcie 202.— skcie společnosti státní dráhy 152.60. lombardy 17.80, papír. renia 99..75 stří- brna renta —.—, rak. zlatá renta 100.10. 49% rak. korun. renta 96.70, uherská zlatá renta 95.70, uher. korunová renta 93 80 Smýšlení klidné. Z Frankluriu, 11. května. (Dodaleč. bursa Úvěrat akcie 202 —, státní dráha 152.70. lombardy 18.10. Pařížská bursa. Z Pařtže, 11. května (Počáteční bursa.) Bprocent. renta 97.52. Smýšlení vleklé. Z Pařike 11. května. (Telegr. závěrečné kursy.) 3proc. renta 97.50. italská renta 104.30, rakousrý pozemkový úvěr. ústav —.—, státní dráha 767.— lombardy —.— cheky na Londýu 25 16 racon- ská zlatá renta 100.—, uherska zlatá renta 98.30, otomanská banka 719 —, tabáková režie 36 1° — ruské 1906 101.52, turecké losy 175.—. — Smýšlení mdlé Trhy na zboki. Plodinová bursa. V Praze, 11. května. ObilI. Znamená se za 50 kg fransito: pšenice česká 1908 77—81 kg 14.80, 15.30, rakouská —.—, —.—, uherská — kg —.—, —.—, německá —.— —.—; žito české nové 1908 72—75 kg 10.20, 1045; ječmen výběr —.—, ——, I. jakosti 0.—, —.—, střední 0.—, 0.—, merkant. 0.—, 0.—; oves prima 9.70 9.75, merkantilní 9..60, 9.65, oves k setí 0.—, 0.—, kukuřice 1908 9.15, 9 20. 1907 —.—, —.—, cinquantinová 1907 10.70, 10 80; vikev če- ská 12.50, 13.—, haličská 0.—, 0.—, uherská 0.—, 0.—, pohanka 0.—, proso 0.—.

Praha Londý 25 16 kg

27 article

Mlýnské výzobky. Ceny za 100 kg transilo: pše- ničná mouka č. 0 K 45 —, 46.—, č. 1 44.—, 45.— č. 2 43.—, 43.50, č. 3 39.50, 40 50, č. 4 37.—, 37.50, č. 5 35.50, 36.50, č. 6 33.50, 34.—, č. 7 29.50, 30.—, č. 8 20.—, 20.50. Žitná mouka č. I. 31.—, 32 — č. Il. 30.—, 31.—, č. III 26.—, 27.—, č. IV. 20.50, 21.50, pšeničné otruby jemné 14.40, 14.60, hrubé 14.50, 15.—, otruby žitné 14.75, 15.—, krupice 45.—, 46.— orach 16.—, —.—, tinč —.—, —.—, kroupy: č. 30 45.—, 46.—, čís. 2 0 44.—, 45.—, čís. O 43.—, 44.— čís. 1 41.—, 42.—, čis. 2 39.—, 40.—, čís. 3 38.—, 39.—, čís. 4 36.—, 37.—, čís. 5 35.—, 36.—, čís. 31.50, 32.50, čís. 8 29.—, 30.—, čís. 9 27.—, 28. —, čís. 15) 26.—, 27.—, zlom 27. 50, 28.50.

kg 37 41

28 article

Semena. Ceny za 50 kg: mák modrý český 1908 24.50, 25.—, modrý ruský 23 —, 23.25, kmin čes. — —.—, holandský 50.50, 51.50, lněná semena haličská —.—, —.—, konopná semena haličská 11.50. 12.— konopná semena uherská —.—, jetel červený 19u8 43.50, 61.—, prostý kokotice 1908 46.50, 67.—, bílý 1908 39.—, 63.—, švědský 59.—, 74.—, vojtěška česká 60.—, 65.—, úročník 54.—, 67.—, thymotée 20—, 22—, růžák 20.—, vojtěška uherská kokořice prostá 70.—, 76.—, vičenec (ligrus) 18.—, 22 —, dvojsečný .—, —.—, řepka vlhká 1908 —.—, —.—, řepka zimní, suchá, 1908 —.—,—.—, řepkové pokrutiny 9 25, 9.50. Luštčniny. Ceny za 50 kg transito: fasole k va- ření K 11.75, 12.75, ke krmeni 0.—, 0.—, boby 10.50, 11.25, hrách Viktoria 15.—, 16.75, k vaření 2lutý 13 50, 14.50, k vaření zelený 15.—, 16.50, ke krmenl —, — —, čočka 1908 18.—, 19.— Sušená ovoce. Ceny za 50 kg: švestky české 10-, 14.—, merkant. bos. 11.50, 12.—, bos. 110/120 13.50, 13.75, 95/110 —.—, —.—, 80/85 —.—, —.—, 70/75 —.—, —., srhské —.—, —.—, višně —.— —.—, třešně —.—, —.—, hrušky —.—, —.—, kří- žaly —.—, — Seno a sláma. Ceny za 50 kg transito: seno ll- sované 4.80, 5.25, nelisované 4.80, 5 25, nové české 0.—, C.—, sláma cepy míácená 3.50, 3.75, ke krmení —. —.—, ke stlaní 2.90. 3. —, cizí —

Viktoria kg

29 article

Pentze] Zboží 101.50 102.50 97.85 94 85 91.— 91.— 99.50 100.50 96.15 97.15 96.15 97.15 96.15 97 15 96 15 97.15 96.25 97.25 99.75 10U.75 99.75 100.75 100.— 100.30 97 50 98.50 103.25 97.25 96.2 96 60 95.6 95.60 96 . 60 100.65 101 . 60 9680 97 8 100.— 100.70 94.4 95.40 99. 25 93 15 99 10 88.50 89.50 96.75 97.75 88.50 89.50 7835 79.35 99 60 99 80 99. 70 99.90 96.60 96.80 96.50 96 7 117.20 117.40 96.45 96.65 86.75 86.9 245.— 246.— 416.— 420.— 201.— 204 — 403.— 405.— 6UB.— 611.— 268.— 272. — 444.— 455.— 243.23 24 k 2 595. 597 — 1770 1779 900.— —.— 410.— 412 — 395.— 405.— 190.— 192.— 900.— 9503.— 390.— 415.— 202.— 306.— 457.— 461.— 2585 2595.5

99.75 10 U

31 article

Slad po 50 kg: Ia 15.25, 15.40, Ila 14.50, 14 85. Škrob po 100 kg transito: pšeničný rýžový —.—, vlhký bramb. škrob 33.—, 33.50, bram- borový: I. jakosti 34.—, 34.50, nejjemnější 34.50, 35.—, škrobová moučka 34.—, 34.59. Zvířecí tuky. Ceny za 50 kg transíto: sádlo uherské 80.50, 81.50, sádlo americké —.—,- 10j —.—, — Llh, surový, nezdaněný, koutingentovaný 51.50, 52 —, surový a nekonting. 32.50, 33.—, rafinovaný. kontingent., zdaněný 144.50, 1.45 —. Brambory. Ceny za 50 kg: k jídlu 3.—, 3.25, k pálení lihu 0.—, 0.—

Slad kg

32 article

ObIlí. T. Z Vídně. 11. května. (Telef. zpr. »Nár. L. ) Plodinová bursa. V pšenici bylo možno na- konpiti laciněji zase o 10 haléřů, hlavně násled kem příznivého počasí. Koupěchtivost je však stále ne- patrná, neboť reflektanti čekají na lacinější plodiny. V žitě jest tendence pevná, ačkoliv poplávka bez- významná. Z picnin kukuřice jest v tendenci nezmě- něna, oves je o 5 haléřů lacinější, konsum nakupuje jenom těžkopádně. Znamenaly: Pšenice tisská 15.35, 15.60, pše- nice rumnnská 15.05, 15 45, pšenice slovácká 14.60, 1495, pšenice z Moravského pole 14. 35, 14.70. — Zitu stovácké 10.05, 10.25, žito z okoli Pešti 10.15, 10.35, žito z jižní dráhy 10.05, 10.25, žito rakouské 10.10. 10.20. — Ječmen moravský 0.—, —.— rak. 0.—, 0.—, slovácký 0.—, —.—, z jižní dráhy 0.—, 0.—, severo-uherský 0.—, 0.—, ze slanie —.—, 0.—, pro pivovary 0.—. 0.—, ke krmení 0.—, 0.—. Kukuřice uherska 8.05, 8.25, lepší 0.—, 0.—, cinquanlinská nová 9.80, 10.15, suchá 0.—, 0.—. — Oves uherský špatný 0.—, 0.—, vybraný 9 25, 9.90, český a moravský —.—, —.—, uherský —- —.—. Řepka pohotová —.—, —.—, rumunská —.—,

Zita Řepka Vídeň Pešť Ječmen moravský 0

34 article

255.— Z Hamburku, 11. května. (K. k.) Pšenice holštýn- ská pevná, 251.—, žito meklenburské pevné, 182.— 186 —, žito ruské klidné, 150.—. Počasí: zamrače no. Z Pařiže, 11. května. K. k.) Závěr. Uvns stálý, na květen 22.95, na červen 23.05, na červenac-srpen 22.15, na září-prosinec 19.46, žito klidné, na květan 18.50, na červen 18.50, na červenec-srpen 18.25, na září-prosinec 18.—, pšenice stálá, na květen 26. 45, na červen 26.75, na červenec-srpen 26.50, na září- prosinec 24.40, mouka stálá, na květen 33.70, na červen 33.95, na červenec srpen 34.35, na zátí-pro- sinec 32.40 Počasí: krásné. Z Paříko, 11. května. 3 hod. 15 minut. C.- T. B.) Oves stálý, na květen 22.93, na červen 23.05, na červenec srpen 22.15, na září-prosinec 19.45, žito klidně, na květen 18.50, na červen 18.50, na čer- venec srpen 18.25, na září-prosinec 18.—, pšenice stálá, na květen 26 45, na červen 26.75, na čer- venec-srpen 26.50, na září-prosinec 24.4), mousa stálá, na květen 33.70, na červen 33.95, na červenec- srpen 34.35, na září - prostnec 3243 — Počasí: krásné. Cukr. —n.— V Praze, 11. května. (Pův. zpráva »Národních Listů«.) Surovin a. Zprávy z večerních burs zahraničných zněly důvěřivěji. Dnesní náš trh zahájen ještě smýšlením klid- ným, ale cenumi zotavenými, takže bylo lze dopoledne i v poledne za pohotové zboží K 23.80, za podzimní lhůty K 22.50 v paritě úslecké docíliti. První depeše hamburská, jakož i poslední Magdeburk přinesly směr kledný. Londýn i odpolední Hamburk zněly ustáleně a záznamy poslednějšího se zotavily o 5 fen. Naše bursa končí pevně a ceny stouply za promptní ze stanice i překladiště na K 23.90a na řijen-prosinec na K 22 55 feanko Úslí. Na trhu s bllým zbožím zachovává se při kldném smýšlení cena K 73.50 ze stanie továrních.

Hamburk na červenec Praha Magdeburk Londýn