1
masthead
5. ledna 1908. Císlo5
Císlo
4
article
Výtvarné uměnl.
Výtvarné uměnl.
V umělecko-průmyslovém museu.
= Podnětem HI. Kvapilové, jehož kořeny
byly její potěšení z uměleckého díla nebo mi-
lého výrobku dovednosti a také z vůně tradice
rodinné domáenosti, a v laskavé soucitnosti je-
jho srdce, vyjadřující se dobročinností, vznikla
loni malá výstava porculanu a jeho príbuzen-
stva, sebraná po pražských bytech. Byl to vý-
sledek milého amatérství. Správa Umělecko-prů-
nyslového musea převedla ( rukou šťastnou,
prací a námahou dobře zorganisovanou diletující
obrázek v odborný syslém, jdhož ouocem je
nová výstava musea, náležející po mém soudu
k nejšťastnějším, co jich dosud museum pořá-
dslo. V každém ohledu. Má program pěknýa
vědecký zároveň; je bohatá a soustavná, poučná
po stránce historické i umělecké. Je to výstava,
jakou nelze nikde jinde nežli zde sestavitia
uspořádati, zde v Čechách a v Praze. Rozvinuje
v hojných rysech obraz umělecko-průmyslové
činnosti domácí určitého oboru v úplnosti, které
jinde docíliti nemožno a s rozhledem a znalosti
specialistní, jakých jinde nemají a právě proto
musila být jednou zde pořádána. Dr. K. Chytil
nůže velmi spokojeně procházeli se sály vý-
stavními, spokojen sám sebou i se svým malým
šlábem účadních spolupracovufků. Sestaviti ná-
sorný obraz historie českého poreulénu, nikým
dosud neviděný a málo kým posud tušený.
Kvapil
Čechy
Praha
průmyslový muzeum
5
article
Nyní je dvojnásob na pravém mlsiě zde v mu-
sen, kde o dvě pstra výše ve sbírkách barona
Lanny naleznete široký a sdrahocenně vybraný
rozhlet v umělenké keramice všech zemí
věků. Tu lze český porculán, do podrobnost
výroby vyložený, přičleniti k všeobecnému
proudu a zároveň vyšetřiti jeho poměrné hod-
moly. Potom proto, že museum je také věde
nkým ústavem, jehož pole pracovní leží v první
řadě na domácl půdě a v její umělecké úrodě
Škoda jen, že tolo sebrání domácího poreulánu.
jeho kameninových předehůdeů a soudobého
skla potrvá tak krátko, příliš krátce pro ná-
všlěvu i studium: sotva že bude vydán katalog
nž bude konec výstavy. Na historii téchto vý-
robků v Čechách je muž pracováno. Prof. dr. Ú
Weber sestavil ji z úřadních pramenů a sou
časných věrohodných zpráv, před třinácti lety
srci jen s hlediska národohospodářského, po
průmyslově a obchodní stránce. Pomoci výstavy
bylo by možne doplniti ji po stránce umělecké,
aspoň v hlavních rysech.
Zatím, myslím, zajímá výstava naše sbě-
ratele v první řadě. To jsou vždy pečliví a obě-
tavi konservatoři uměleckého díla, uměleckých
památek. Počnou z prostě záliby, ale brzy po-
znávají, že nutno podepřiti ji přesnými a ze-
vrubnými vědomostmi. Nejen jakost, také při-
náležitost předmětu itvoři tržní u uběralelski
hodnoty. Původ místní a časový, hojnostč
vzácnost kutegorie a v ní podobných si výrobků.
Seznam výstavy, velmi pečlivě sestavovaný, bud
jim vítanou pomůckou, neboť v něm naleznou
nejen stručné dějinné úvody k jednotlivým to-
várnám, nýbrž ddaké s největší svědomitosti zna-
nešené a po případě i faksimilované jejich
značky, spolehlivý to kllč při roziřiďování.
profesor
doktor
Ú Weber
Čechy
Lanna
Škoda
6
article
Než i kdo projde výstavu jen jeksi s ide-
slným zájmem o výtvor umělecko-průmyslový.
kdo přichází sem, hledaje toliko potěšení z pěk-
ného, ušlechtilého nebo vzácného výrobku,
nepřijde na prázdno, Je pravdaz náš porculán
nikterak se po stránce umělecké nemůže
měřiti ni s Mlšní, ni a Vídní, s Höch-
stem, Nymfenburkem, Berlínem. To všechno
jsou jeho předchůdei a všechny rozkvetly za
finanční přízně příslušných panovníků, kteři ve-
skrze ještě náleželi umění milovnému pokolení
baroku a rokoka. Porculánky v Čechách, v zemi,
klerá je zvlástě bohaté na dobrý a základní
materiál kaolinový, vznikaly všude jen z indu-
striální píle a obehodní snahy soukromníků, po
vělšíně malých, finaněně slabých jednotliveů.
kteří mimo to těžce museli bojovati s protekc.
kterou úřady hájily primat a prospěch vídeňské
továrny. Tyto dbaly toho, aby jakosť českého
poreulánu nezastínila vídeňský a lak nejednou
zdejší průmyslníci hleděli skrýti svůj poreulán
pod firmou jemně kameniny. Počátky evropského
porculánu, tedy míšeňského, leží na počálku,
českého teprve na konci osmnáctého století. Mi-
šeň dokonce měla už svoji skvělou epochu umě-
leckou za sebou. Český poreulán je také vůbee
nejmladší ze všech a všady vystupuje jen s ten-
dencemi trhovými. Vzniká v době, kdy tento
výrobek zvláště jakostný i v malých měšťan-
ských domácnpstech svoji lácí získává půdu
vytlačuje eín, řajenci a kameninu. Není více
honosným kusem arislokracie, nýbrž také uži-
kovým předmětem středních tříd. Umění je vždy-
cky drahé a umělci tvořiví a originální jsou
vždycky vzácni. Českým manufakturám za těchto
všech pkolností nezbývá, než starati se jen o
zručné pracovníky, zvlášlě maliře, ridčeji mo-
deléry a držeti se cizích, renomovaných vzorů.
Vídeň
Berlín
Čechy
7
article
Na severu mají Míšeň, na jihu Vídeň a vskutku
také orcilují až do let třicátých mezi saským
rokokem a vídeňským empirem. Od obou beřou
popudy a hledí je, z obchodního kalkulu, jaksi
popularisovat, ne li vulgarisovat. Jen někdy má
keramická výroba v Čechách jako záchvaty re-
trospektivy. Mezi loketským poreulánem nale-
znele (č. 567, 568) znamenité kusy, napodobu-
jící tvar, dekor i barvu čínských vzorů : mezi
výrobky týnickými (51) a jinde napodobené
Wedgwoudy, a v dvacátých lelech minulého věku
vzniká hned řada továren v Ústí n. L., Tepli-
cích, Podmoklech, kde tak zvaným siderolitem
teralitem napodobí bmotu i dekor tmavých pri-
mitivních porculánů Böttcherových a Wedgwoodo-
vých. Tento zúmyslný archaismus má i v jiněm
odvětví, skoro roučasně, svoji obdobu. Ve sklár-
ství. Celá skříň XVII. je naplněna sklem Imu
vým a tlustým, jehož barvy a vzhled napodobí
achaty, topasy, malachity i také podobnu ná-
dob, a vedle něho je jiné, nanejvýše pozoruhodně,
kleré takofka přímo vyrábí kopie černých l
sklých laků čínských a jejich zlatě dekorace se
vším všudy. Celá pak skříň XV. obsahuje sklo
mléčné, to jest obmyslné napodobení bíléhoa
pestře malovaného poreulánu. Oddělení skla na
výstavě v museu zaslouží si zcela zvláštní po-
zornosti. Ředitel Chytil vybíral je z let českému
porculánu současných, ledy z dob, kdy starý
křišťálový vzhled jeho byl po většině opouštěn
Ne docela. Jestě jsou tu huti, v Novém Světe
kleré jeho tradice udržují na znamenitém stupni
Böttcherův
Wedgwoodo
Chytil
Vídeň
Čechy
Tepli
Podmokly
Nový Svět
XVII
8
article
v jakosti materiálu i jeho plastickém a brusíř-
ském obrábění. Vyzlacený jejich vbroušený deko
Louis XVI a empirový tvoří delikátní a skvělou
zároveň jeho výpravu; ale vedle toho roste
množí se sklo barevné, vrstvované, malo-
vané, stále však v kombinaci s broušením.
Tato skla v podobách nejrůznějsích, skle-
nice, čišky, desky, obrázky, skřínky, pochodí
z majetku našich babiček a prababiček
mají svoji naivní a sentimentální romantiku
anakreontiku v písmě i obrázku. Černé siluety
na zlaté půdě, slaré hrady, vzdychavé verše.
rokokové ozvuky pvesie pastýřské a lesní či
myslivecké mají jejich rozeitlivělou hravost
s pojmy Lásky, Věrnosti, Přátelství, s monogra-
my a jmény dedikačními. Jsou tu ruku v ruce
se svými vrstevníky, s jemnou kameninoua
poreulánem, od nichž berou jistě také popuáy
barevné, aniž by se všady vzdávaly docela při-
rozené podstaty materiálu.
Ostatně i pny dvé skupiny keramickýc
výrobků u nás spola zápolí. Trhově i výtvarně
Porculán je ušlechtilejší a hledanější hmotou,
ale kamenina, která jej mnohdy, jako v Práre
a Týnici, předeháí, usiluje o polev co možní
bílý a průhledný, jakým porculán vyniká,a
vzšor téžkopšsnosti své bmoty hledí se mu vy
rovnati jak v plastice svých výrobků tak v ma-
lovaném dekoru. Od roku 1791 soupeřily tyto
daě manufsklury takě mezi achou a dnes by-
chom asi jistě dali Týnici, jež roku 1866 za-
čla, přednost. Zde také, zejmena na počátku
minulého sloletí, nuleznele dormy velmi ušlech-
tilé a malování dosti jemné i zlacení, které oči
widně bere ni z vídeňského porculánu vzor (č.
Louis XVI
9
article
48, 46, 57). Avšak i mezi pražskými výrobky
jsou kusy s porculánem přímo zápolící. Talíře
a kofliky (č. 15 a 16) z roku 1805 Fr. Hai-
drichem malovaně dle předloh Boucherových
jsou kusy znamenité vyspělosti ne-li tvořivé,
alespoň technieké. Obě dílny mají evoji spe-
cialilu, o níž dnos ještě nelze rozhodnouti, zdali
má svůj původ na Vltavě nebo na Sázavě.
Míním talite s okolkem prolamovaným, vlastné
prořezávaným. Drobný ornament tvorí v hlad-
kém okraji dost husté prořezy. Později nabývá
i něco plastiky, kdy totiž realisticky napodobuje
prontěné pletení, které už na dně začíná. My
slím, že odtud lento druh dekorace, našimi sbě
rateli zvláště hledaný, přešel i do porculánu.
jak nesvědčují některé příklady loketské a slav-
kovské.
Talíř
Boucherův
Vltava
Sázava
10
article
Vedle těnhto kumenin vystupuje jimposantně
holičská fajence, jejíž výroba leží mezi 1736
1827. Výstava mů totiž program rozšířený
na Moravu, Slezsko a Slovácko. Pýehou Holiče
mohli bychom zváti její plastiky. V mísách,
velkých podnosech je poněkud lěžká formou,
polevem i květovým dekorem; jakmile však
počne vylvářeti teriny v podobě sedících hus.
kachen, krocanů nebo ryb a pod. slrka jejl
modelace, širokost barevněho tonu přichází ji
nanejvýše vhod a tvoří přímo uměler ké faktory
Porovněte-li realistickou kvočnu z dalvického
poreulánu (č. 108) s touto holičskou drůbezí.
poznýte bez obtiží, že u této je větší umělecký
takt, který, bez malicherného naturalismu.
zrovna slohoyě dovede dociliti dekorativně
životnosti.
A ještě jeden moment činí kameniny nám
dnes sympatickými. Hlavně týnické a holičské.
V jejich malované květinové výzdobě leží jakai
Hidový ton. Přešel sem ze selských majohiks
svojí pestrostí a hutnosti. Na něm nemají podí
arkanisté z ciziny povolávaní aniž malíři v por-
culánkách vycvičení, nýbrž dle vvšeho pracov
níci domácí, z okolí do manufaktur přijati.
Karel B. Míádl.
Míádl
Morava
Slezsko
Slovácko
Pýeha Holič
11
article
Školská hlídka
Školská hlídka
Vojáčkovy školní a lidové galerie
Podnětem a zásluhou místodržitelského rady
K. Vojáčka zřizovány jsou na Žamberecku školn
a lidově galerie, mající za účel, aby probouzely
vyvíjely a řídily nesthetickou výchovu mládeže.
jakož aby zušlechťovaly vkus tamního lidu, kte-
rému se tak poskytuje příležitost, aby nazíráním
na umělecké výtvory nabýval zájmu pro umění.
pro krásno a tak aby se celkem zušlechťoval
zjemňoval.
Krásný podnět lidovýchovný! Krásná my
šlenka, kterou registrujeme tu s nejvroucnějším
přáním, aby byla u nás všude napodo-
bována. Nechceme se ovšem teprve rozšiřo
vati o tendenci, prospěšnosti školních a lidových
galerií — neboť pro každého, kdo má na zřeteli
výchovu mládeže a lidu je věc samozřejmá —
ale vyslovujeme jen přesvědčení, že, co v těž-
kých poměrech na Žamberecku dalo se vyko-
nati na prospůch aesthetické výchovy, to že by
zajisté, snad i ve větší míře, zdařito se v kra-
jích lépe situovaných, jen kdyby našlo se všude
tak iniciativních a vlivných jednotlivců, jakým
je rada Vojáček, tolik horlivých propagátorů
jakým je inspektor Pešek, a tolik čilých pracov
níků, jakými jsou tamní učitelé ..
Rozumí se, že v malých našich poměrech
zatím nelze galerie školní a lidové sestavovati
z originálů. Nutno se spokojiti s přístupnýma
rodině zatím možným prostředkem propagačním
— s reprodukeemi. A i reprodukce ko-
nají svůj úkol znamenitě. Mládež i lid vádi ko-
chají se pohledy na reprodukce děl Úprkových
Brožikových, Hynaisových, Mánesových, Janso
vých, Schwaigerových, Holárkových, Eagelmülle-
rových, rádi prohližejí edice našich uměleckýeh
korporací a ilustrace obrázkových časopis ů.
Vojáčkův
K Vojáček
Pešek
Úprkův Brožikův
Hynaisův
Mánesův
Jansa
Schwaigerův
Holárkův
Eagelmülle
zásluha místodržitelský rada
12
article
Vedle domácích reprodukcí zařaděny jsou
i dobré reprodukce cizí. Lipské »Alte Mei sler«,
krásná anglická sbírka reprodukc! moderníeh
umělců »The Nation's Pielares«, edice děl Ru-
bensových, Rafaelových a p. v., zdobí malé, ale
účinné galerie. Se zálibou jsou prohlíženy i cize
ilustrovaná díla; zvláště Muchova »Ilsea«,
takě vybraná sbírka umělecky cenných pohledo-
vých lístků použita je jako pomůcka pro zu-
šlechtění vkusu. Plastiku ovšem dosud vystavo-
vati není lze, ale pěkné a veliké fotografie umě
leckých soch, řezeb, arehitektonických výtvorů
uměleekých, zvlášťě ze sbírek »Klassische Kunst«
a z reprodukel v našich listech jsou dobrými
účinnými náhražkami.
Není myslitelno, že by takovéto galerie —
bez vvelikých obětl hmotných získané — minuly
se svého účelu. Je nepopírutelné, že jimi vkue
u mládt le i lidu se zjemní, a že tak mohou
výborně půsnbiti na vzdělání citu.
Že praktickou výslednicí takové akce bud
vymýcenínevkusných obrazů z do-
mácností našich, vypuzlení křikla-
vých nevkusností pohlednicový ch
a dryáčniekých obrázků vůbec
že tak vkus lidu vůbec se povznese, je samo-
zřejmo. Vzor je dán ! Následujmel
eo
nTn
Alt Mei
Rafaelová
Ilséa
Klassische Kunst
the Nation ' s Pielare
13
article
Reformní proudy školské.
Polřeba reformy školské je nyní všeobecně
uznávána a není kategorie čkol, která by nevolal
po reformě a byla v přitomné době uchráněna
hnutí reformního. Od mateřských škol až po uni-
versity všechny útvary školské volají po reforme
a všechny jsou předmětem opravných návrhů
a diskusí. U nás nejsilněji hlásí se učitelské ústavý
a pokračovací skoly po opravách, ale také zmén
systemu středoškolského stává se časovou a nu-
lehaavou.
Po všech těch opravných programech a vo-
bec při celé reformě školské nutno vždy pama-
tovati na základ, to jest na š kolu národn .
neboť nedá se ani mysliti, že by k radikálnějsí
změně reformní dojíti mohlo v kterékoliv kate-
gorii, kdybyměly školy obecné a mě
šťanské zůntati nedptěeny ruchem
reformním.
V organisačním stroji školském u nást
zsjistě někde vázne a není nedostatek hlasn,
které ukazují tu v první řadě na školu obecnou.
14
article
Učitelé měšťanských škol nejednou ukazovali.
že vědní základy žáků ub. škal, na nichž měšt.
škola má stavěti, bývají slabé a obviňují ne
snad svoje kolegy z obecných skol, ule system.
methodu, osnovu obecné školy, která prý do
statečně nepřipravuje. Podobných stesků slyšíme
u učitelů prvních 4říd čkol středních do nepři-
pravenosti v juzyce vyučovacím a p. a pozoru-
jeme vůbec, že přechod ze školy obecné do
střední je jaksi násilný, náhlý a že působi
dětem značných obtíží. Slyšíme naríkati ovšem
i učitele škol obecnýeh, zvláště ve vyšších
třídách, kteří při největší námaze, ab-
sorbování sil svýeh i žákowských.
nejsou někdy s to přemoci veliké obtíže, které
se jim v cestu staví a způsobují, že žáci ne-
mohou pravidelně postupovati a že není mmožno
vyměřenému úkolu plně dostáti i při nejlepší
váli a námaze. Také učitelé na měšťanských
skolách nejsou plně uspokojení a jsou nuceni,
mají-li v druhém a třetím ročníku vyměřenému
úkolu za dost učiniti, ponechávati velikě pro-
cento žáků v ročnteích prvnich. Vůbec pal
vyučování na měšťanské škole je tuze namáhavé
a přetěžováni jsou tu jak žáci tak učitelé.
Nuže, z těchlo i jiných poznatků plyne snaha
po reformě, a úsilí, dopátrati se příčin ne-
zdarů.
15
article
Podobně poměry ve školství elementárním
jsou i v ciziné a proto i tam reformní ruch je
živý a při blizkém stýku literárním vrhají re-
formy eizí, zvláště německé, svoje rellexe na
náš život školní. V Němečku patrny jsou zvlášte
dva reformní proudy. Jeden radikální, který vy-
slovuje nynějšímu školskému systěmu naprostou
nedůvěru a vidí potřebu nejprve nynější útva
ztroskotati, aby na jeho zříceninách vyrostla mo-
derní škola nová, druhý konserrutivnější, který
chce nynější formaci školy chrániti a jen po-
zvolným vývojem jíti ku předu.
Němeček
16
article
Směr ráznější, možno-li tak nazvati hnutí
označované obyčejně názvem systém výmarský
dá se zvláště charakterisovati významným pod
ceňováním pevnýeb, určitých, přesně a do podroh-
ností vyměřených osnov učebných. Stoupencům
tohoto moderního hnuti výchovného je hlavní
věci výchova, vzdělání mysli, cilu a vůle.
vůbec vzdělání všech duševních vlastností a po
silování vrozených vloh, duševních sil a schop-
nosti, kdežto učení s obšírnými osnovami
množstvím předepsaného učiva je jim podružnou
záležitostí, s níž počltají jen jako s nutnou po-
můckou při vlastní výchově. Všechny pevně na
před stanovené osnovy jsou jim přakonaným
stanoviskem a zasluhují dle jejich soudu od-
mitnutí, poněvadž prý osnosami a určitě umě
řenou mírou učiva ub jí se individnalita žáků
a zmenšují se jejich přirozené vloby a nejsou
v poměru s kypicí a rostoucí kullurou, která
nedá se nějakou úřadní normou uzavříti v ome
zené prostředí osnov učebných. Dle soudu při-
vrženců řečeného směru je popřiměreno a ne-
správno stanoviti pro všečhny žáky bez rozdilu
určité kvantum učiva a jistou míru dovednost
jako postačující a zakončenou, ponévadž prý ta-
kové ueelené, určité, napřed stanovené osnovy
nemají zřetele k živoucím potřebám a k indi-
vidualním duševním schopnostem mládeže. Nej
radikálnější z radikálních dokonce zamitají celg
nynější elementární systém školy obecné a jmeno-
vítě si přejí, aby na nejnižším slupní vůbec ne-
bylo vyučováno vědomostem a zručnostem, ale
aby všechen první čas, nejméně jeden celý rok.
věnován byl studiu individnality dítěle pomoc
her, volných rozhovorů a nejintimnějšího styku
učitele s dítětem.
17
article
Konservativnější směr, který lze označit
jako systém manheimský, stanoví po důkladné
úvaze, vzhledem k socišlnímu prostředí a ná-
rodní kultuře určitou, pro každého prý nezbylnou
minimální míru učiva ve způsobé pevné dané
učebné osnovy, a usiluje pak stůj co stůj, aby
co možno všichni žáci předepsané toto učivo si
osvojili. Jim je tedy učení jaksi hlavním úko-
lem a vlastní výchova ustupuje do pozadl. Do-
eíliti u největšího počtu žáků, možno-li u všech,
účebné mety dané osnovou, to je hlavní jejich
snahou. Z toho jsou přirozené nesnáze ; nebot
při nejlepšl vůli a snaze školy neosvojují si
všiehni učivo vyměřeně. Musí tedy nastoupit
intensivnější prostředky, jako na př. pomocné,
postupné třidy, kleré vydatnějšími zařízeními,
přisnější kázní a přizpůsobenou methodou donu-
cují zpozdilé, aby stůj co stůj doháněli talentova-
nější druhy. Škola tak jeví se jako nlosti mne-
chanický, jaksi řemeslný ústav, kde vše přede-
pséno, napřed uměřeno a kde všichni s napjetlm
všech sil ženou se ku předu, ku předu, jen
aby co možno všichni postoupili, všichni osvo-
jili si, co je předepsáno ve všech discrplinách,
bez ohledu na zvláštní, jednostranné talentya
zvláštní individuální mohutnosti duševní!
Naše česká škola stojí nyní uprostřed tohoto
ruchu a zápasu obou význačných směrů paedago-
gickýcb, a zdá se nám, že nikdy k svému ne-
prospěehu a to zvláště tam, kde hověti chee
plně oběma různorodým směrům najednou
t i., kdy individualisujíci methodou, která na
Jim
18
article
prosto zavrhuje všechnu šablonu, zároveň chce
dostihnouti vysokého cíle daného určitými osno-
vami, které koncipovány byly bez ohledu n
obtížnou, přímo uměleckou methodu individua-
lisačnl.
Z tohoto zápasu dvou krajních systémů
vznikají škole často škody, neboť nelze slouži
zároveň dvěma pánům, jak by rádi právě ti nej
nadšenější a nejhorlivější učitelé rádi činili
Kdyby naše škola ve svém nynějším útvaru
měla býti, nechci říci zápasištěm, ale zkušebním
polem pro oba systémy najednou, vznikla by
z toho jistě škoda = nynější generaci naší
mládeže. I zdá se, že bude nejlepší cestou
nastalém ruchu reformním, nebude-li naše
škola jednostranně přijlmati a napodobovati
vše, co pod etiketou reformy k nám se zanásí,
ale přidrží-li se jediného principu, který dá s
zkonstrupvati z chladného posouzení obou směrů
a z appelikování na skutečné naše poměry.
Nastává doba, kdy hude dosti přítežitosti
podrobněji a určitěji o této důležité věci s
zmíniti. Jednání o nové podrobné osnovy pr
školy měšťanské, nutná revise osnov školy obecné.
(navrhovsná ostatné učitelstvem pro zemskou
poradu), blízké jednání o reformě střední škody
a učitelského průpravného vzdělání, toť příleži
testi více než dost, aby o reformních proudech
opětně a opětně a s jiných hledisk bylo zde
jednáno. Použijeme rádi této příle-
žitosti, neboť vycházíme z pře
svědčení, že otázka školy je ne
důleži4ějš4 otázkou národni.
19
title
F. V. Moravee
F V Moravee
20
article
Sportovní věstník.
Sportovní věstník.
Ahletika a sportovní hry-
** Athlelický team S. K. Slavie koná
dnes o 10. hodině dopol. velmi důležitou schůzku
na Letné. Účasť všech členů nutnal
*e Český výbor pro hry olympické
měl 30. prosince m. r. řádnou schůzi v hotelu
»U černého koně«, Hlavním předmětem jednání byla
akce finanční a zejména žádost o subvenci stánní
Od dožádaných českých měst nedošla dosud odpo-
věď. Z jednotlivců darovali dále: p. inž. Jiljí Jahn
10 K, pak Český šermřský klub 10 K, Český šer-
mířský klub Riegel 10 K a Pražský šermišský klu
19 K. Dosavadní jmání činí 235 K 52 h. Velký zá-
jem o příští hry jeví zvláště mnozí gymnasté
sportovníci čeští v cizině, tak že C. O. V. nestačí je
informovati. Redakce lond, denníku »Daily Maile
vyžádala si již předem údaje o výkonnosti činných
účastníků londýnské výpravy.
** Anglie proti Francil. O Novém roce
utkala se v Paříži representační mužstva obou zemí
v rugbyovém matchi. Anglie zvítězila 19: 0 (body)
Francouzové hráli s 13 muží. — Avglický kapitán
komtatuje značný pokrok Francouzů. Roku 1906 po
razila Anglie Francii v Paříži 35: 8, roku 1907 zví-
tězila Anghie v Richmondu 41 : 13.
** Sport a Hry zahájily sedmý ročník v po
době bohalě illustrované a nádherně vypravené
sportovní revue, která zajisté nejen že udrží
všechný své dosavadní přátele, nýbrž získá i řady
nových. První číslo přináší zejména nadšený článek
Fr. Beneše »Zimní sporty«, doprovozený 10 krásnými
obrazy, zachycujícími nádhery zimuf přírody.
Ing
Jahn
Riegel
C O
Francouz
Beneš
Letná
Anglie
Paříž
Francie
Richmond
Athlelický team S . K
Slavia
Český šermřský klub 10 K
Daily Maila
21
article
NABYTEK
NABYTEK
pro úplné zařízení bytů
ve velkém výběru má na skladě
výroba nábytku
J. DORA
Jen Praha, Václavské nám. 33.
Automobilísm.
se Lékatovy zkušenosti s voitu-
rettou. Pan dr. Lev Harlmann z VVelešína z po-
pudu naší čtvrteční zprávy o pokusech s automobily
v mrazech učiněných výpravou Matinu s námi sdě-
luje tyto zajímavé — jak praví — poznámky: »Po
dobně zkušenosti jako učinila zmíněná výprava na
úbočí Mont Genevre, nasbíral jsem i já a každý anto-
mobilista, který užívá stroje pro praktickou potřebu
a nikoli pouze pro spor', k jehož vykonávání ovšem
volí porasí co nejpřiznivější. Jezdím na 8/9 k.s.
voiturettě Laurin Klement od března skoro denně.
Jezdím na každé cestě za každého počasí, aniž mne
vůz nechal kdy na boličkách. Ještě na Nový rok jsem
podnikl při — 82 vyjíždku po sněhu ovšem s koly
ovázanými provazy beze všech obtíží, ani roztáčení
motoru nedalo práci zvláštní. Ale dnes (3. ledna)
včera uhodil mráz 18stupňový, a stroj nelze
uvésli v chod bez předhřívání.
Lékatův
doktor
Harlmann
Laurin
Klement
Praha
Václavský já
Mont Genevre
22
article
„Herkules“ a „St. Christophe
„Herkules“ a „St. Christophe
jsou nejlepší antidérapanty
Antonín Piskáček, Vídeň, VI 2, Stumpergasse 28h.
Odburník ve správkách hadic a pláštů. Příležitostně
koupené pneumutiky stále na skladě. Zástupce pro
Prahu Bedřich Merfait, Truhlářská ul. 21 n.
To mi působí takové zdržení a práci, že dávám
přece přednost 1 HP zapřažené v saních — ovšem
jen tak dlouho než se »mráz strhá« a povolí tak
abych moll bez zvláštních opatření stroj uvést
v pobyb, rož podle mé zkušenosti jest dobře možno
ještě při 6 až 8° zimy. Co se chlazení moloru
lýče, osvědčila se mi při mírných mrazech přísada
soli nebo při delším zdržení vypusliti vodu. Sníh
do výše půl metru jest značnou překážkou i koš-
skému polahu, natož pak pro automobil, u něhož se
blálníky, stupačka a případně i spodek chassis do
sněhu zaboří a kola se smekají. A pomábat po ko
lena ve sněhu zabořen vozu ze sněbu! Děkuj
pěkně, zkusil jsem to jen jednou. Celkem musim
vřak říci, že bych při své praxi nechtěl své »viklo
rety« (tak můj věrný vozik zde počešt 17) postrádat.
Vzpomínám na ni stále při své nedobrovolné sanici.
Je to za celý rok snad po třetí nebo po čhvzté, že
nemohu ven s automobilem.
Střelectvl-
*e Česká obec střelecká v Praa z .
středisko českého demokratického střelectva pro krá-
lovství české, dovršila svou desetiletou úspěšnou čin
nost. Majíe podklad svůj v zásadách dra. Miroslava
Tyrše, soustřeďuje 25 jednot, rozdělených ve tři župy.
s počlem členů 1400. Své deselilelé Irvání oslavi
příštím rokem u příležitosti komorní výstavy sjezdem
a velikolepou národní střelbou, spojenou s akademií
která vyměřené na dva dny, při čemž učiněna bude
manifestační návštěva výstavy. Jak již zaslané při-
hlášky oznamují, přítomno bade veškeré siřelectv
demokrafické a zvaní hosté z celého království če-
ského, z Moravy. Slezska, z Polska, Srbska a Čern
Herkules
Stanislav
Christoph
Piskáček
Bedřich Merfait
Tyrš
Vídeň
Praha
truhlářský ulice
Morava
Slezsko
Polsko
Srbsko
HP
23
article
Hory. Pro závody určeny skvostné ceny. Slavnost
sjezd konati se budou 28. a 29. června r. 190B n
vrchu Vítkově u Žižkova, kde provedeny budou nejen
závody ve střelbé salonní, nle i veřejné cvičení
s puškami. Národní pak závody ve střelbě konali s
budou na ostro. K propracování celého programu
zvoleny odbory: lechnický, redakční, agitační, finančni
a ubytovací. Co den docházejí ze všech krajů krá-
lovství českého na Č. O. Stř. žádosti o zakládán
jednot českostřeleckých. Současně ustavena i samo-
statná střelecká jízda. Č. O. Stř. a v ní sdružené
jednoty mají cíle jen čistě humanní (podpůrně) a ná-
rodní. Bližší zprávy, dolazy a informace podává je-
dině Česká Obec Střelecká v Praze, Spálená uliee
au Brejšky«.
Alpism.
** Na vrcholu Škrlalice 2737 metrů —
po Triglavu nejvyšší hory Julských Alp, jež do r. 1850
byla považována za nedostupnou, uloženy jsou v ple-
chové krabičce, zastupující pamětní knihu, tyto visitky:
(?) Dr. Julius Kirgy (bez data).
B./8. 1899. Antonio Krammer veden Komacem, se-
verní stěnou.
5./8. 1901. Leo, Cajetan a Josef Kainradlové z jihu.
bez vůdce.
20./8. 1904. Jan Kaus, veden Andrejem Komacem.
z jihu.
11./7. 1905. A. Larisch a dr. Rudalf Beck, vedeni Jož
Komacem, severní sténou.
18./7. 1905. V. Dvorský a J. Čermák, vedeni Jož. Ko-
macem, severní stěnou.
Brejšek
doktor
Julius Kirgy
Krammer
Komac
Cajetan
Kainradlová
Jan
A Larisch
Rudalf Beck
V Dvorská
J Čermák
Vítkov
Žižkov
Praha
Triglav
Leo
ko
B můj vrch
24
article
17 /9. 1905, Dr. A. Švigelj a Maša Švigeljeva s vůdci
Ant. Tožharem a A. Komacem, s jižní strany.
1906. Adolf Schulze z Mnichova, sám, bez vůdne
28 /7. 1906. Dr. Boh. Franta, dr. V. Dvorský a J. Cer-
mák, vedení Jož. Komacem, z jihu.
8./9. 1906. Oskar Skušek, Frant. Jesih a Leo Rog
(z Lublaně) vedení A. Tožbarem, z jihu
9./9. 1906. Ivo Korenčan veden A. Tužbarem, z jibu.
13./7. 1907. Karel Stüdl (z Prahy), veden J. Pečarem,
z jihu
24./7. 1907. Dr. Oskar Firbas a Antonfn Matievíč, ben
vůdce, s jižní strany.
9./8. 1907. Dr. Ant. Švigelj, veden Ant. Tožbarem
z jihu.
26./8. 1907. Jiří Čermák, sám, bez vůdce, s jižní strany.
27./8. 1907. De. Henrik Turna, veden J. Pečarem, se-
verní stěnou.
Žáznamy starších návštěvníků se na vrcholu ne-
dochovaly. Pokud známo, byli to: 23. srpna 1880
dr. Julius Kugy s vůdci Kravanjou a Andr. Komacem
(první dostupitelé hory tě): 1883 vůdce Řehof Rabič;
1884 dr. J. Kugy a E. Oblasser, vedeni A. Koma-
cem; 1885 dva vůdcové Kisnčnik a Šmere, později
téhož roku dr. Jul. Kugy veden Klančnikem a Jul.
doktor
A Švigelj
Antonín
A Komac
Schulz
Boh
Franta
V Dvorská
Komac
Skušek
František
Lea Rog
A Tožbar
Korenčan
A Tužbar
Stüdl
J Pečar
Firbas
Tožbar
Čermák
Turna
Julius
Kravanja
Andr
Řehof Rabič
E Oblasser
A Koma
Jula
Mnichov
Lublaň
Praha
Maša Švigeljevo
Antonfn Matievíč
25
article
Prochazka veden Šmercem; 1889 A. Vesel veden
Šmercem; 1891 A. Gstirner veden Komacem; 2692
Jul. Kugy veden A. Komacem — tyto výstupy dály
se vesměs jižní stěnou. R. 1896 dr. Kugyovi za ve-
dení znamenitých lezců, vůdců J. Komace a Kvercha
zdařilo se prošpihati veverní stěnou k vrcholu. Turu
tuto opakoval r. 1897 Bois de Chesne a dr. Cam.
Baumgariner a jak dle výše uvedsných záznamů vy-
svitá, ještě pp. A. Krammer, A. Larisch a dr. R.
Beck, V. Dvorský a J. Čermák a posledně, jako šestá
partie, jež zdolala severní stranu, dr. H. Tuma.
Jak vídět, zůstává počet návštěvníku Škrlatine
daleko za těmi sty turistů, kteří ročně dostupují
sousední, pouze o 127 m vyšší Triglav. Ovšem rozilii
lze snadno vysvětliti: na Triglav vedou vyšlapané,
pěkně upravené a zabezpečené stezky, přístupné ka-
ždému, kdežto Škrlařice (léž Subri Plaz zvaná) po-
Prochazka
Šmerc
A Gstirner
Komac
Jula
A Komac
doktor
Kugy
J Komac
Kverch
Chesne
Cam
A Krammer
A Larisch
R Beck
V Dvorská
J Čermák
H Tuma
Bois
vysoký Triglav
Triglav
Subri Plaza
32
article
Pondělí, 6. ledna.
Pondělí, 6. ledna.
O 214 hod. odp. Slavia v. Novoměstský (přt
zápas), hřiště Slavie
O 2. hod. odpol. Čechie v. D. P. C. (přát. zápoa)
hřiště D. F. C
S. K. Čechie staví na oba dny folo mužstvo:
Baar A. (bmnká); Karabec a Čemus backs); Bartu-
ška (éback); Jirkovský, Můller, Baar Otio (úlok).
** Mistrovstvi Rakouska v hockevi
zaujme dopoledne i odpoledne nedělní i pondélní.
Hráno bude na kluzišti mezi ostrovy Střeleckýma
Židovsk ým: příslup pro obecenstvo jest z kluzist
Ruchu. Zápasy jsou vylosovány takto
V neděli, 5. ledna:
10. hod. dop. P. K. C. Ruch v. Ml. Boleslav
soudce dr. Rosenbaum
1154 hod. dopol. Sparta v. Slavik; soudce n
Kubík
13% hod. odp. Deut. E. H. G. v. Vel. Meziřikii
soudce p. Gasser
3 hod. pdp. S. C. Leipziž v. vílěz 1. zápasu.
V pondělních zápasech, které budou vylc
sovány v neděli večer, se utkají vítězové zápasů ne-
dělních. — S. K. Slavia s námi sděluje, že se mistrov-
siví nezůčastní, poněvadž podmince, pod níž svru
přihlášku učinila, nebylo pořadalelsivem vyhověno.
Zvěděvši rozhodnutí poladatelstva, oznámila Slavia
ihned pořadutelstvu, že přihlášku svou odvolává.
** Slavia v. D. Eishockey G. 20:4 (9:1).
Trainingový zápas, jenž sehrán včera na hřišti S. K
Slavia, ukázal červenobílě v překvapující formě. Češi
pěknou kombinací, v níž zejména vynikla prava
strana, byli v ustavičné převaze. V útoku zanedbá-
váno levé křídlo. Malý v záloze přesně přihrává.
V obraně vynikl agilní Kejř, Renner se zdál v druhé
palovici vyčerpán. Hamáček v brance měl málo práce.
U hostí vynikli výbarní bratří Reskové, Hofímann a
mladší Pipes. Útok spiše spoláhá na rychlost než
kombinaci. D. E. H. G. hrála v druhé půli o 6 lidech.
Mužstvo Slavie bylo sestaveno stakto: Hamáček (bran-
kář), Kejř. Renner backs), Malý (záložník), Jarkov-
ský, dr. Jechenthal, Vyndiš (utočnící.
Čechie
Karabec
Čemus
backs
Jirkovský
Můller
Baar
Otio
K C
doktor
Rosenbaum
Kubík
E H
Gasser
Leipziž
D Eishockey
Čech
Kejř
Renner
Hamáček
Resková
Hofímann
Pipes
Jechenthal
Vyndiš
Rakousko
Boleslav
Jarkovo
Slavia
Slavia O 2
Čechie
Bart
Sparta
C S
Baar A
36
article
LETOŠNÍ ROČNÍK ZNAČNĚ ROZŠÍŘEN
Ačkoliv „Elektrotechnika“ (chefinž. Vl. Lista
tvoří samostatný svazeček, rozšířena o celou
polovinu, jest díl I. Kalendáře i bez ní tak vel-
ký jako loňský i s ní. O tolik rozšířeny části
mathomatická, theoretichá a strojně technická!
Cena však opět jen K 2.40.
poštou K 2.50.
ŽÁDEJTE PROSPEKT (s podrobným obsa-
hem!) — Na skladě u všech khkupců au
nakladatele E. WEINFURTRA v Praze—II
Vodičkova 37.
List
Praha
II Vodičkův 37
Prospekta