ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 13 cde222f0-738b-11dc-b592-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 13
Chunky — 36 celkem · entity: person 130, place 49, org 21, work 8
1 masthead
5. ledna 1908. Císlo5
Císlo
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
Strana 13.
4 article Výtvarné uměnl.
Výtvarné uměnl. V umělecko-průmyslovém museu. = Podnětem HI. Kvapilové, jehož kořeny byly její potěšení z uměleckého díla nebo mi- lého výrobku dovednosti a také z vůně tradice rodinné domáenosti, a v laskavé soucitnosti je- jho srdce, vyjadřující se dobročinností, vznikla loni malá výstava porculanu a jeho príbuzen- stva, sebraná po pražských bytech. Byl to vý- sledek milého amatérství. Správa Umělecko-prů- nyslového musea převedla ( rukou šťastnou, prací a námahou dobře zorganisovanou diletující obrázek v odborný syslém, jdhož ouocem je nová výstava musea, náležející po mém soudu k nejšťastnějším, co jich dosud museum pořá- dslo. V každém ohledu. Má program pěknýa vědecký zároveň; je bohatá a soustavná, poučná po stránce historické i umělecké. Je to výstava, jakou nelze nikde jinde nežli zde sestavitia uspořádati, zde v Čechách a v Praze. Rozvinuje v hojných rysech obraz umělecko-průmyslové činnosti domácí určitého oboru v úplnosti, které jinde docíliti nemožno a s rozhledem a znalosti specialistní, jakých jinde nemají a právě proto musila být jednou zde pořádána. Dr. K. Chytil nůže velmi spokojeně procházeli se sály vý- stavními, spokojen sám sebou i se svým malým šlábem účadních spolupracovufků. Sestaviti ná- sorný obraz historie českého poreulénu, nikým dosud neviděný a málo kým posud tušený.
Kvapil Čechy Praha průmyslový muzeum
5 article
Nyní je dvojnásob na pravém mlsiě zde v mu- sen, kde o dvě pstra výše ve sbírkách barona Lanny naleznete široký a sdrahocenně vybraný rozhlet v umělenké keramice všech zemí věků. Tu lze český porculán, do podrobnost výroby vyložený, přičleniti k všeobecnému proudu a zároveň vyšetřiti jeho poměrné hod- moly. Potom proto, že museum je také věde nkým ústavem, jehož pole pracovní leží v první řadě na domácl půdě a v její umělecké úrodě Škoda jen, že tolo sebrání domácího poreulánu. jeho kameninových předehůdeů a soudobého skla potrvá tak krátko, příliš krátce pro ná- všlěvu i studium: sotva že bude vydán katalog nž bude konec výstavy. Na historii téchto vý- robků v Čechách je muž pracováno. Prof. dr. Ú Weber sestavil ji z úřadních pramenů a sou časných věrohodných zpráv, před třinácti lety srci jen s hlediska národohospodářského, po průmyslově a obchodní stránce. Pomoci výstavy bylo by možne doplniti ji po stránce umělecké, aspoň v hlavních rysech. Zatím, myslím, zajímá výstava naše sbě- ratele v první řadě. To jsou vždy pečliví a obě- tavi konservatoři uměleckého díla, uměleckých památek. Počnou z prostě záliby, ale brzy po- znávají, že nutno podepřiti ji přesnými a ze- vrubnými vědomostmi. Nejen jakost, také při- náležitost předmětu itvoři tržní u uběralelski hodnoty. Původ místní a časový, hojnostč vzácnost kutegorie a v ní podobných si výrobků. Seznam výstavy, velmi pečlivě sestavovaný, bud jim vítanou pomůckou, neboť v něm naleznou nejen stručné dějinné úvody k jednotlivým to- várnám, nýbrž ddaké s největší svědomitosti zna- nešené a po případě i faksimilované jejich značky, spolehlivý to kllč při roziřiďování.
profesor doktor Ú Weber Čechy Lanna Škoda
6 article
Než i kdo projde výstavu jen jeksi s ide- slným zájmem o výtvor umělecko-průmyslový. kdo přichází sem, hledaje toliko potěšení z pěk- ného, ušlechtilého nebo vzácného výrobku, nepřijde na prázdno, Je pravdaz náš porculán nikterak se po stránce umělecké nemůže měřiti ni s Mlšní, ni a Vídní, s Höch- stem, Nymfenburkem, Berlínem. To všechno jsou jeho předchůdei a všechny rozkvetly za finanční přízně příslušných panovníků, kteři ve- skrze ještě náleželi umění milovnému pokolení baroku a rokoka. Porculánky v Čechách, v zemi, klerá je zvlástě bohaté na dobrý a základní materiál kaolinový, vznikaly všude jen z indu- striální píle a obehodní snahy soukromníků, po vělšíně malých, finaněně slabých jednotliveů. kteří mimo to těžce museli bojovati s protekc. kterou úřady hájily primat a prospěch vídeňské továrny. Tyto dbaly toho, aby jakosť českého poreulánu nezastínila vídeňský a lak nejednou zdejší průmyslníci hleděli skrýti svůj poreulán pod firmou jemně kameniny. Počátky evropského porculánu, tedy míšeňského, leží na počálku, českého teprve na konci osmnáctého století. Mi- šeň dokonce měla už svoji skvělou epochu umě- leckou za sebou. Český poreulán je také vůbee nejmladší ze všech a všady vystupuje jen s ten- dencemi trhovými. Vzniká v době, kdy tento výrobek zvláště jakostný i v malých měšťan- ských domácnpstech svoji lácí získává půdu vytlačuje eín, řajenci a kameninu. Není více honosným kusem arislokracie, nýbrž také uži- kovým předmětem středních tříd. Umění je vždy- cky drahé a umělci tvořiví a originální jsou vždycky vzácni. Českým manufakturám za těchto všech pkolností nezbývá, než starati se jen o zručné pracovníky, zvlášlě maliře, ridčeji mo- deléry a držeti se cizích, renomovaných vzorů.
Vídeň Berlín Čechy
7 article
Na severu mají Míšeň, na jihu Vídeň a vskutku také orcilují až do let třicátých mezi saským rokokem a vídeňským empirem. Od obou beřou popudy a hledí je, z obchodního kalkulu, jaksi popularisovat, ne li vulgarisovat. Jen někdy má keramická výroba v Čechách jako záchvaty re- trospektivy. Mezi loketským poreulánem nale- znele (č. 567, 568) znamenité kusy, napodobu- jící tvar, dekor i barvu čínských vzorů : mezi výrobky týnickými (51) a jinde napodobené Wedgwoudy, a v dvacátých lelech minulého věku vzniká hned řada továren v Ústí n. L., Tepli- cích, Podmoklech, kde tak zvaným siderolitem teralitem napodobí bmotu i dekor tmavých pri- mitivních porculánů Böttcherových a Wedgwoodo- vých. Tento zúmyslný archaismus má i v jiněm odvětví, skoro roučasně, svoji obdobu. Ve sklár- ství. Celá skříň XVII. je naplněna sklem Imu vým a tlustým, jehož barvy a vzhled napodobí achaty, topasy, malachity i také podobnu ná- dob, a vedle něho je jiné, nanejvýše pozoruhodně, kleré takofka přímo vyrábí kopie černých l sklých laků čínských a jejich zlatě dekorace se vším všudy. Celá pak skříň XV. obsahuje sklo mléčné, to jest obmyslné napodobení bíléhoa pestře malovaného poreulánu. Oddělení skla na výstavě v museu zaslouží si zcela zvláštní po- zornosti. Ředitel Chytil vybíral je z let českému porculánu současných, ledy z dob, kdy starý křišťálový vzhled jeho byl po většině opouštěn Ne docela. Jestě jsou tu huti, v Novém Světe kleré jeho tradice udržují na znamenitém stupni
Böttcherův Wedgwoodo Chytil Vídeň Čechy Tepli Podmokly Nový Svět XVII
8 article
v jakosti materiálu i jeho plastickém a brusíř- ském obrábění. Vyzlacený jejich vbroušený deko Louis XVI a empirový tvoří delikátní a skvělou zároveň jeho výpravu; ale vedle toho roste množí se sklo barevné, vrstvované, malo- vané, stále však v kombinaci s broušením. Tato skla v podobách nejrůznějsích, skle- nice, čišky, desky, obrázky, skřínky, pochodí z majetku našich babiček a prababiček mají svoji naivní a sentimentální romantiku anakreontiku v písmě i obrázku. Černé siluety na zlaté půdě, slaré hrady, vzdychavé verše. rokokové ozvuky pvesie pastýřské a lesní či myslivecké mají jejich rozeitlivělou hravost s pojmy Lásky, Věrnosti, Přátelství, s monogra- my a jmény dedikačními. Jsou tu ruku v ruce se svými vrstevníky, s jemnou kameninoua poreulánem, od nichž berou jistě také popuáy barevné, aniž by se všady vzdávaly docela při- rozené podstaty materiálu. Ostatně i pny dvé skupiny keramickýc výrobků u nás spola zápolí. Trhově i výtvarně Porculán je ušlechtilejší a hledanější hmotou, ale kamenina, která jej mnohdy, jako v Práre a Týnici, předeháí, usiluje o polev co možní bílý a průhledný, jakým porculán vyniká,a vzšor téžkopšsnosti své bmoty hledí se mu vy rovnati jak v plastice svých výrobků tak v ma- lovaném dekoru. Od roku 1791 soupeřily tyto daě manufsklury takě mezi achou a dnes by- chom asi jistě dali Týnici, jež roku 1866 za- čla, přednost. Zde také, zejmena na počátku minulého sloletí, nuleznele dormy velmi ušlech- tilé a malování dosti jemné i zlacení, které oči widně bere ni z vídeňského porculánu vzor (č.
Louis XVI
9 article
48, 46, 57). Avšak i mezi pražskými výrobky jsou kusy s porculánem přímo zápolící. Talíře a kofliky (č. 15 a 16) z roku 1805 Fr. Hai- drichem malovaně dle předloh Boucherových jsou kusy znamenité vyspělosti ne-li tvořivé, alespoň technieké. Obě dílny mají evoji spe- cialilu, o níž dnos ještě nelze rozhodnouti, zdali má svůj původ na Vltavě nebo na Sázavě. Míním talite s okolkem prolamovaným, vlastné prořezávaným. Drobný ornament tvorí v hlad- kém okraji dost husté prořezy. Později nabývá i něco plastiky, kdy totiž realisticky napodobuje prontěné pletení, které už na dně začíná. My slím, že odtud lento druh dekorace, našimi sbě rateli zvláště hledaný, přešel i do porculánu. jak nesvědčují některé příklady loketské a slav- kovské.
Talíř Boucherův Vltava Sázava
10 article
Vedle těnhto kumenin vystupuje jimposantně holičská fajence, jejíž výroba leží mezi 1736 1827. Výstava mů totiž program rozšířený na Moravu, Slezsko a Slovácko. Pýehou Holiče mohli bychom zváti její plastiky. V mísách, velkých podnosech je poněkud lěžká formou, polevem i květovým dekorem; jakmile však počne vylvářeti teriny v podobě sedících hus. kachen, krocanů nebo ryb a pod. slrka jejl modelace, širokost barevněho tonu přichází ji nanejvýše vhod a tvoří přímo uměler ké faktory Porovněte-li realistickou kvočnu z dalvického poreulánu (č. 108) s touto holičskou drůbezí. poznýte bez obtiží, že u této je větší umělecký takt, který, bez malicherného naturalismu. zrovna slohoyě dovede dociliti dekorativně životnosti. A ještě jeden moment činí kameniny nám dnes sympatickými. Hlavně týnické a holičské. V jejich malované květinové výzdobě leží jakai Hidový ton. Přešel sem ze selských majohiks svojí pestrostí a hutnosti. Na něm nemají podí arkanisté z ciziny povolávaní aniž malíři v por- culánkách vycvičení, nýbrž dle vvšeho pracov níci domácí, z okolí do manufaktur přijati. Karel B. Míádl.
Míádl Morava Slezsko Slovácko Pýeha Holič
11 article Školská hlídka
Školská hlídka Vojáčkovy školní a lidové galerie Podnětem a zásluhou místodržitelského rady K. Vojáčka zřizovány jsou na Žamberecku školn a lidově galerie, mající za účel, aby probouzely vyvíjely a řídily nesthetickou výchovu mládeže. jakož aby zušlechťovaly vkus tamního lidu, kte- rému se tak poskytuje příležitost, aby nazíráním na umělecké výtvory nabýval zájmu pro umění. pro krásno a tak aby se celkem zušlechťoval zjemňoval. Krásný podnět lidovýchovný! Krásná my šlenka, kterou registrujeme tu s nejvroucnějším přáním, aby byla u nás všude napodo- bována. Nechceme se ovšem teprve rozšiřo vati o tendenci, prospěšnosti školních a lidových galerií — neboť pro každého, kdo má na zřeteli výchovu mládeže a lidu je věc samozřejmá — ale vyslovujeme jen přesvědčení, že, co v těž- kých poměrech na Žamberecku dalo se vyko- nati na prospůch aesthetické výchovy, to že by zajisté, snad i ve větší míře, zdařito se v kra- jích lépe situovaných, jen kdyby našlo se všude tak iniciativních a vlivných jednotlivců, jakým je rada Vojáček, tolik horlivých propagátorů jakým je inspektor Pešek, a tolik čilých pracov níků, jakými jsou tamní učitelé .. Rozumí se, že v malých našich poměrech zatím nelze galerie školní a lidové sestavovati z originálů. Nutno se spokojiti s přístupnýma rodině zatím možným prostředkem propagačním — s reprodukeemi. A i reprodukce ko- nají svůj úkol znamenitě. Mládež i lid vádi ko- chají se pohledy na reprodukce děl Úprkových Brožikových, Hynaisových, Mánesových, Janso vých, Schwaigerových, Holárkových, Eagelmülle- rových, rádi prohližejí edice našich uměleckýeh korporací a ilustrace obrázkových časopis ů.
Vojáčkův K Vojáček Pešek Úprkův Brožikův Hynaisův Mánesův Jansa Schwaigerův Holárkův Eagelmülle zásluha místodržitelský rada
12 article
Vedle domácích reprodukcí zařaděny jsou i dobré reprodukce cizí. Lipské »Alte Mei sler«, krásná anglická sbírka reprodukc! moderníeh umělců »The Nation's Pielares«, edice děl Ru- bensových, Rafaelových a p. v., zdobí malé, ale účinné galerie. Se zálibou jsou prohlíženy i cize ilustrovaná díla; zvláště Muchova »Ilsea«, takě vybraná sbírka umělecky cenných pohledo- vých lístků použita je jako pomůcka pro zu- šlechtění vkusu. Plastiku ovšem dosud vystavo- vati není lze, ale pěkné a veliké fotografie umě leckých soch, řezeb, arehitektonických výtvorů uměleekých, zvlášťě ze sbírek »Klassische Kunst« a z reprodukel v našich listech jsou dobrými účinnými náhražkami. Není myslitelno, že by takovéto galerie — bez vvelikých obětl hmotných získané — minuly se svého účelu. Je nepopírutelné, že jimi vkue u mládt le i lidu se zjemní, a že tak mohou výborně půsnbiti na vzdělání citu. Že praktickou výslednicí takové akce bud vymýcenínevkusných obrazů z do- mácností našich, vypuzlení křikla- vých nevkusností pohlednicový ch a dryáčniekých obrázků vůbec že tak vkus lidu vůbec se povznese, je samo- zřejmo. Vzor je dán ! Následujmel eo nTn
Alt Mei Rafaelová Ilséa Klassische Kunst the Nation ' s Pielare
13 article
Reformní proudy školské. Polřeba reformy školské je nyní všeobecně uznávána a není kategorie čkol, která by nevolal po reformě a byla v přitomné době uchráněna hnutí reformního. Od mateřských škol až po uni- versity všechny útvary školské volají po reforme a všechny jsou předmětem opravných návrhů a diskusí. U nás nejsilněji hlásí se učitelské ústavý a pokračovací skoly po opravách, ale také zmén systemu středoškolského stává se časovou a nu- lehaavou. Po všech těch opravných programech a vo- bec při celé reformě školské nutno vždy pama- tovati na základ, to jest na š kolu národn . neboť nedá se ani mysliti, že by k radikálnějsí změně reformní dojíti mohlo v kterékoliv kate- gorii, kdybyměly školy obecné a mě šťanské zůntati nedptěeny ruchem reformním. V organisačním stroji školském u nást zsjistě někde vázne a není nedostatek hlasn, které ukazují tu v první řadě na školu obecnou.
14 article
Učitelé měšťanských škol nejednou ukazovali. že vědní základy žáků ub. škal, na nichž měšt. škola má stavěti, bývají slabé a obviňují ne snad svoje kolegy z obecných skol, ule system. methodu, osnovu obecné školy, která prý do statečně nepřipravuje. Podobných stesků slyšíme u učitelů prvních 4říd čkol středních do nepři- pravenosti v juzyce vyučovacím a p. a pozoru- jeme vůbec, že přechod ze školy obecné do střední je jaksi násilný, náhlý a že působi dětem značných obtíží. Slyšíme naríkati ovšem i učitele škol obecnýeh, zvláště ve vyšších třídách, kteří při největší námaze, ab- sorbování sil svýeh i žákowských. nejsou někdy s to přemoci veliké obtíže, které se jim v cestu staví a způsobují, že žáci ne- mohou pravidelně postupovati a že není mmožno vyměřenému úkolu plně dostáti i při nejlepší váli a námaze. Také učitelé na měšťanských skolách nejsou plně uspokojení a jsou nuceni, mají-li v druhém a třetím ročníku vyměřenému úkolu za dost učiniti, ponechávati velikě pro- cento žáků v ročnteích prvnich. Vůbec pal vyučování na měšťanské škole je tuze namáhavé a přetěžováni jsou tu jak žáci tak učitelé. Nuže, z těchlo i jiných poznatků plyne snaha po reformě, a úsilí, dopátrati se příčin ne- zdarů.
15 article
Podobně poměry ve školství elementárním jsou i v ciziné a proto i tam reformní ruch je živý a při blizkém stýku literárním vrhají re- formy eizí, zvláště německé, svoje rellexe na náš život školní. V Němečku patrny jsou zvlášte dva reformní proudy. Jeden radikální, který vy- slovuje nynějšímu školskému systěmu naprostou nedůvěru a vidí potřebu nejprve nynější útva ztroskotati, aby na jeho zříceninách vyrostla mo- derní škola nová, druhý konserrutivnější, který chce nynější formaci školy chrániti a jen po- zvolným vývojem jíti ku předu.
Němeček
16 article
Směr ráznější, možno-li tak nazvati hnutí označované obyčejně názvem systém výmarský dá se zvláště charakterisovati významným pod ceňováním pevnýeb, určitých, přesně a do podroh- ností vyměřených osnov učebných. Stoupencům tohoto moderního hnuti výchovného je hlavní věci výchova, vzdělání mysli, cilu a vůle. vůbec vzdělání všech duševních vlastností a po silování vrozených vloh, duševních sil a schop- nosti, kdežto učení s obšírnými osnovami množstvím předepsaného učiva je jim podružnou záležitostí, s níž počltají jen jako s nutnou po- můckou při vlastní výchově. Všechny pevně na před stanovené osnovy jsou jim přakonaným stanoviskem a zasluhují dle jejich soudu od- mitnutí, poněvadž prý osnosami a určitě umě řenou mírou učiva ub jí se individnalita žáků a zmenšují se jejich přirozené vloby a nejsou v poměru s kypicí a rostoucí kullurou, která nedá se nějakou úřadní normou uzavříti v ome zené prostředí osnov učebných. Dle soudu při- vrženců řečeného směru je popřiměreno a ne- správno stanoviti pro všečhny žáky bez rozdilu určité kvantum učiva a jistou míru dovednost jako postačující a zakončenou, ponévadž prý ta- kové ueelené, určité, napřed stanovené osnovy nemají zřetele k živoucím potřebám a k indi- vidualním duševním schopnostem mládeže. Nej radikálnější z radikálních dokonce zamitají celg nynější elementární systém školy obecné a jmeno- vítě si přejí, aby na nejnižším slupní vůbec ne- bylo vyučováno vědomostem a zručnostem, ale aby všechen první čas, nejméně jeden celý rok. věnován byl studiu individnality dítěle pomoc her, volných rozhovorů a nejintimnějšího styku učitele s dítětem.
17 article
Konservativnější směr, který lze označit jako systém manheimský, stanoví po důkladné úvaze, vzhledem k socišlnímu prostředí a ná- rodní kultuře určitou, pro každého prý nezbylnou minimální míru učiva ve způsobé pevné dané učebné osnovy, a usiluje pak stůj co stůj, aby co možno všichni žáci předepsané toto učivo si osvojili. Jim je tedy učení jaksi hlavním úko- lem a vlastní výchova ustupuje do pozadl. Do- eíliti u největšího počtu žáků, možno-li u všech, účebné mety dané osnovou, to je hlavní jejich snahou. Z toho jsou přirozené nesnáze ; nebot při nejlepšl vůli a snaze školy neosvojují si všiehni učivo vyměřeně. Musí tedy nastoupit intensivnější prostředky, jako na př. pomocné, postupné třidy, kleré vydatnějšími zařízeními, přisnější kázní a přizpůsobenou methodou donu- cují zpozdilé, aby stůj co stůj doháněli talentova- nější druhy. Škola tak jeví se jako nlosti mne- chanický, jaksi řemeslný ústav, kde vše přede- pséno, napřed uměřeno a kde všichni s napjetlm všech sil ženou se ku předu, ku předu, jen aby co možno všichni postoupili, všichni osvo- jili si, co je předepsáno ve všech discrplinách, bez ohledu na zvláštní, jednostranné talentya zvláštní individuální mohutnosti duševní! Naše česká škola stojí nyní uprostřed tohoto ruchu a zápasu obou význačných směrů paedago- gickýcb, a zdá se nám, že nikdy k svému ne- prospěehu a to zvláště tam, kde hověti chee plně oběma různorodým směrům najednou t i., kdy individualisujíci methodou, která na
Jim
18 article
prosto zavrhuje všechnu šablonu, zároveň chce dostihnouti vysokého cíle daného určitými osno- vami, které koncipovány byly bez ohledu n obtížnou, přímo uměleckou methodu individua- lisačnl. Z tohoto zápasu dvou krajních systémů vznikají škole často škody, neboť nelze slouži zároveň dvěma pánům, jak by rádi právě ti nej nadšenější a nejhorlivější učitelé rádi činili Kdyby naše škola ve svém nynějším útvaru měla býti, nechci říci zápasištěm, ale zkušebním polem pro oba systémy najednou, vznikla by z toho jistě škoda = nynější generaci naší mládeže. I zdá se, že bude nejlepší cestou nastalém ruchu reformním, nebude-li naše škola jednostranně přijlmati a napodobovati vše, co pod etiketou reformy k nám se zanásí, ale přidrží-li se jediného principu, který dá s zkonstrupvati z chladného posouzení obou směrů a z appelikování na skutečné naše poměry. Nastává doba, kdy hude dosti přítežitosti podrobněji a určitěji o této důležité věci s zmíniti. Jednání o nové podrobné osnovy pr školy měšťanské, nutná revise osnov školy obecné. (navrhovsná ostatné učitelstvem pro zemskou poradu), blízké jednání o reformě střední škody a učitelského průpravného vzdělání, toť příleži testi více než dost, aby o reformních proudech opětně a opětně a s jiných hledisk bylo zde jednáno. Použijeme rádi této příle- žitosti, neboť vycházíme z pře svědčení, že otázka školy je ne důleži4ějš4 otázkou národni.
19 title
F. V. Moravee
F V Moravee
20 article Sportovní věstník.
Sportovní věstník. Ahletika a sportovní hry- ** Athlelický team S. K. Slavie koná dnes o 10. hodině dopol. velmi důležitou schůzku na Letné. Účasť všech členů nutnal *e Český výbor pro hry olympické měl 30. prosince m. r. řádnou schůzi v hotelu »U černého koně«, Hlavním předmětem jednání byla akce finanční a zejména žádost o subvenci stánní Od dožádaných českých měst nedošla dosud odpo- věď. Z jednotlivců darovali dále: p. inž. Jiljí Jahn 10 K, pak Český šermřský klub 10 K, Český šer- mířský klub Riegel 10 K a Pražský šermišský klu 19 K. Dosavadní jmání činí 235 K 52 h. Velký zá- jem o příští hry jeví zvláště mnozí gymnasté sportovníci čeští v cizině, tak že C. O. V. nestačí je informovati. Redakce lond, denníku »Daily Maile vyžádala si již předem údaje o výkonnosti činných účastníků londýnské výpravy. ** Anglie proti Francil. O Novém roce utkala se v Paříži representační mužstva obou zemí v rugbyovém matchi. Anglie zvítězila 19: 0 (body) Francouzové hráli s 13 muží. — Avglický kapitán komtatuje značný pokrok Francouzů. Roku 1906 po razila Anglie Francii v Paříži 35: 8, roku 1907 zví- tězila Anghie v Richmondu 41 : 13. ** Sport a Hry zahájily sedmý ročník v po době bohalě illustrované a nádherně vypravené sportovní revue, která zajisté nejen že udrží všechný své dosavadní přátele, nýbrž získá i řady nových. První číslo přináší zejména nadšený článek Fr. Beneše »Zimní sporty«, doprovozený 10 krásnými obrazy, zachycujícími nádhery zimuf přírody.
Ing Jahn Riegel C O Francouz Beneš Letná Anglie Paříž Francie Richmond Athlelický team S . K Slavia Český šermřský klub 10 K Daily Maila
21 article NABYTEK
NABYTEK pro úplné zařízení bytů ve velkém výběru má na skladě výroba nábytku J. DORA Jen Praha, Václavské nám. 33. Automobilísm. se Lékatovy zkušenosti s voitu- rettou. Pan dr. Lev Harlmann z VVelešína z po- pudu naší čtvrteční zprávy o pokusech s automobily v mrazech učiněných výpravou Matinu s námi sdě- luje tyto zajímavé — jak praví — poznámky: »Po dobně zkušenosti jako učinila zmíněná výprava na úbočí Mont Genevre, nasbíral jsem i já a každý anto- mobilista, který užívá stroje pro praktickou potřebu a nikoli pouze pro spor', k jehož vykonávání ovšem volí porasí co nejpřiznivější. Jezdím na 8/9 k.s. voiturettě Laurin Klement od března skoro denně. Jezdím na každé cestě za každého počasí, aniž mne vůz nechal kdy na boličkách. Ještě na Nový rok jsem podnikl při — 82 vyjíždku po sněhu ovšem s koly ovázanými provazy beze všech obtíží, ani roztáčení motoru nedalo práci zvláštní. Ale dnes (3. ledna) včera uhodil mráz 18stupňový, a stroj nelze uvésli v chod bez předhřívání.
Lékatův doktor Harlmann Laurin Klement Praha Václavský já Mont Genevre
22 article „Herkules“ a „St. Christophe
„Herkules“ a „St. Christophe jsou nejlepší antidérapanty Antonín Piskáček, Vídeň, VI 2, Stumpergasse 28h. Odburník ve správkách hadic a pláštů. Příležitostně koupené pneumutiky stále na skladě. Zástupce pro Prahu Bedřich Merfait, Truhlářská ul. 21 n. To mi působí takové zdržení a práci, že dávám přece přednost 1 HP zapřažené v saních — ovšem jen tak dlouho než se »mráz strhá« a povolí tak abych moll bez zvláštních opatření stroj uvést v pobyb, rož podle mé zkušenosti jest dobře možno ještě při 6 až 8° zimy. Co se chlazení moloru lýče, osvědčila se mi při mírných mrazech přísada soli nebo při delším zdržení vypusliti vodu. Sníh do výše půl metru jest značnou překážkou i koš- skému polahu, natož pak pro automobil, u něhož se blálníky, stupačka a případně i spodek chassis do sněhu zaboří a kola se smekají. A pomábat po ko lena ve sněhu zabořen vozu ze sněbu! Děkuj pěkně, zkusil jsem to jen jednou. Celkem musim vřak říci, že bych při své praxi nechtěl své »viklo rety« (tak můj věrný vozik zde počešt 17) postrádat. Vzpomínám na ni stále při své nedobrovolné sanici. Je to za celý rok snad po třetí nebo po čhvzté, že nemohu ven s automobilem. Střelectvl- *e Česká obec střelecká v Praa z . středisko českého demokratického střelectva pro krá- lovství české, dovršila svou desetiletou úspěšnou čin nost. Majíe podklad svůj v zásadách dra. Miroslava Tyrše, soustřeďuje 25 jednot, rozdělených ve tři župy. s počlem členů 1400. Své deselilelé Irvání oslavi příštím rokem u příležitosti komorní výstavy sjezdem a velikolepou národní střelbou, spojenou s akademií která vyměřené na dva dny, při čemž učiněna bude manifestační návštěva výstavy. Jak již zaslané při- hlášky oznamují, přítomno bade veškeré siřelectv demokrafické a zvaní hosté z celého království če- ského, z Moravy. Slezska, z Polska, Srbska a Čern
Herkules Stanislav Christoph Piskáček Bedřich Merfait Tyrš Vídeň Praha truhlářský ulice Morava Slezsko Polsko Srbsko HP
23 article
Hory. Pro závody určeny skvostné ceny. Slavnost sjezd konati se budou 28. a 29. června r. 190B n vrchu Vítkově u Žižkova, kde provedeny budou nejen závody ve střelbé salonní, nle i veřejné cvičení s puškami. Národní pak závody ve střelbě konali s budou na ostro. K propracování celého programu zvoleny odbory: lechnický, redakční, agitační, finančni a ubytovací. Co den docházejí ze všech krajů krá- lovství českého na Č. O. Stř. žádosti o zakládán jednot českostřeleckých. Současně ustavena i samo- statná střelecká jízda. Č. O. Stř. a v ní sdružené jednoty mají cíle jen čistě humanní (podpůrně) a ná- rodní. Bližší zprávy, dolazy a informace podává je- dině Česká Obec Střelecká v Praze, Spálená uliee au Brejšky«. Alpism. ** Na vrcholu Škrlalice 2737 metrů — po Triglavu nejvyšší hory Julských Alp, jež do r. 1850 byla považována za nedostupnou, uloženy jsou v ple- chové krabičce, zastupující pamětní knihu, tyto visitky: (?) Dr. Julius Kirgy (bez data). B./8. 1899. Antonio Krammer veden Komacem, se- verní stěnou. 5./8. 1901. Leo, Cajetan a Josef Kainradlové z jihu. bez vůdce. 20./8. 1904. Jan Kaus, veden Andrejem Komacem. z jihu. 11./7. 1905. A. Larisch a dr. Rudalf Beck, vedeni Jož Komacem, severní sténou. 18./7. 1905. V. Dvorský a J. Čermák, vedeni Jož. Ko- macem, severní stěnou.
Brejšek doktor Julius Kirgy Krammer Komac Cajetan Kainradlová Jan A Larisch Rudalf Beck V Dvorská J Čermák Vítkov Žižkov Praha Triglav Leo ko B můj vrch
24 article
17 /9. 1905, Dr. A. Švigelj a Maša Švigeljeva s vůdci Ant. Tožharem a A. Komacem, s jižní strany. 1906. Adolf Schulze z Mnichova, sám, bez vůdne 28 /7. 1906. Dr. Boh. Franta, dr. V. Dvorský a J. Cer- mák, vedení Jož. Komacem, z jihu. 8./9. 1906. Oskar Skušek, Frant. Jesih a Leo Rog (z Lublaně) vedení A. Tožbarem, z jihu 9./9. 1906. Ivo Korenčan veden A. Tužbarem, z jibu. 13./7. 1907. Karel Stüdl (z Prahy), veden J. Pečarem, z jihu 24./7. 1907. Dr. Oskar Firbas a Antonfn Matievíč, ben vůdce, s jižní strany. 9./8. 1907. Dr. Ant. Švigelj, veden Ant. Tožbarem z jihu. 26./8. 1907. Jiří Čermák, sám, bez vůdce, s jižní strany. 27./8. 1907. De. Henrik Turna, veden J. Pečarem, se- verní stěnou. Žáznamy starších návštěvníků se na vrcholu ne- dochovaly. Pokud známo, byli to: 23. srpna 1880 dr. Julius Kugy s vůdci Kravanjou a Andr. Komacem (první dostupitelé hory tě): 1883 vůdce Řehof Rabič; 1884 dr. J. Kugy a E. Oblasser, vedeni A. Koma- cem; 1885 dva vůdcové Kisnčnik a Šmere, později téhož roku dr. Jul. Kugy veden Klančnikem a Jul.
doktor A Švigelj Antonín A Komac Schulz Boh Franta V Dvorská Komac Skušek František Lea Rog A Tožbar Korenčan A Tužbar Stüdl J Pečar Firbas Tožbar Čermák Turna Julius Kravanja Andr Řehof Rabič E Oblasser A Koma Jula Mnichov Lublaň Praha Maša Švigeljevo Antonfn Matievíč
25 article
Prochazka veden Šmercem; 1889 A. Vesel veden Šmercem; 1891 A. Gstirner veden Komacem; 2692 Jul. Kugy veden A. Komacem — tyto výstupy dály se vesměs jižní stěnou. R. 1896 dr. Kugyovi za ve- dení znamenitých lezců, vůdců J. Komace a Kvercha zdařilo se prošpihati veverní stěnou k vrcholu. Turu tuto opakoval r. 1897 Bois de Chesne a dr. Cam. Baumgariner a jak dle výše uvedsných záznamů vy- svitá, ještě pp. A. Krammer, A. Larisch a dr. R. Beck, V. Dvorský a J. Čermák a posledně, jako šestá partie, jež zdolala severní stranu, dr. H. Tuma. Jak vídět, zůstává počet návštěvníku Škrlatine daleko za těmi sty turistů, kteří ročně dostupují sousední, pouze o 127 m vyšší Triglav. Ovšem rozilii lze snadno vysvětliti: na Triglav vedou vyšlapané, pěkně upravené a zabezpečené stezky, přístupné ka- ždému, kdežto Škrlařice (léž Subri Plaz zvaná) po-
Prochazka Šmerc A Gstirner Komac Jula A Komac doktor Kugy J Komac Kverch Chesne Cam A Krammer A Larisch R Beck V Dvorská J Čermák H Tuma Bois vysoký Triglav Triglav Subri Plaza
32 article Pondělí, 6. ledna.
Pondělí, 6. ledna. O 214 hod. odp. Slavia v. Novoměstský (přt zápas), hřiště Slavie O 2. hod. odpol. Čechie v. D. P. C. (přát. zápoa) hřiště D. F. C S. K. Čechie staví na oba dny folo mužstvo: Baar A. (bmnká); Karabec a Čemus backs); Bartu- ška (éback); Jirkovský, Můller, Baar Otio (úlok). ** Mistrovstvi Rakouska v hockevi zaujme dopoledne i odpoledne nedělní i pondélní. Hráno bude na kluzišti mezi ostrovy Střeleckýma Židovsk ým: příslup pro obecenstvo jest z kluzist Ruchu. Zápasy jsou vylosovány takto V neděli, 5. ledna: 10. hod. dop. P. K. C. Ruch v. Ml. Boleslav soudce dr. Rosenbaum 1154 hod. dopol. Sparta v. Slavik; soudce n Kubík 13% hod. odp. Deut. E. H. G. v. Vel. Meziřikii soudce p. Gasser 3 hod. pdp. S. C. Leipziž v. vílěz 1. zápasu. V pondělních zápasech, které budou vylc sovány v neděli večer, se utkají vítězové zápasů ne- dělních. — S. K. Slavia s námi sděluje, že se mistrov- siví nezůčastní, poněvadž podmince, pod níž svru přihlášku učinila, nebylo pořadalelsivem vyhověno. Zvěděvši rozhodnutí poladatelstva, oznámila Slavia ihned pořadutelstvu, že přihlášku svou odvolává. ** Slavia v. D. Eishockey G. 20:4 (9:1). Trainingový zápas, jenž sehrán včera na hřišti S. K Slavia, ukázal červenobílě v překvapující formě. Češi pěknou kombinací, v níž zejména vynikla prava strana, byli v ustavičné převaze. V útoku zanedbá- váno levé křídlo. Malý v záloze přesně přihrává. V obraně vynikl agilní Kejř, Renner se zdál v druhé palovici vyčerpán. Hamáček v brance měl málo práce. U hostí vynikli výbarní bratří Reskové, Hofímann a mladší Pipes. Útok spiše spoláhá na rychlost než kombinaci. D. E. H. G. hrála v druhé půli o 6 lidech. Mužstvo Slavie bylo sestaveno stakto: Hamáček (bran- kář), Kejř. Renner backs), Malý (záložník), Jarkov- ský, dr. Jechenthal, Vyndiš (utočnící.
Čechie Karabec Čemus backs Jirkovský Můller Baar Otio K C doktor Rosenbaum Kubík E H Gasser Leipziž D Eishockey Čech Kejř Renner Hamáček Resková Hofímann Pipes Jechenthal Vyndiš Rakousko Boleslav Jarkovo Slavia Slavia O 2 Čechie Bart Sparta C S Baar A
36 article
LETOŠNÍ ROČNÍK ZNAČNĚ ROZŠÍŘEN Ačkoliv „Elektrotechnika“ (chefinž. Vl. Lista tvoří samostatný svazeček, rozšířena o celou polovinu, jest díl I. Kalendáře i bez ní tak vel- ký jako loňský i s ní. O tolik rozšířeny části mathomatická, theoretichá a strojně technická! Cena však opět jen K 2.40. poštou K 2.50. ŽÁDEJTE PROSPEKT (s podrobným obsa- hem!) — Na skladě u všech khkupců au nakladatele E. WEINFURTRA v Praze—II Vodičkova 37.
List Praha II Vodičkův 37 Prospekta