5
article
Vláda posílá do Manilly zároveň s náboj
pro pušky a děla také torpeda a miny, určené
k ochraně zálivu Manillského a Subigského
Opatrnosti nikdy nezbývá.
Rekonstrukoe franoouzského kabinetu.
Ve včerejší ministerské radě v paláci Ely
sejském byli jmenováni Briand ministrem
spravedlnosti a kultu, Doumergue mini
strem vyučování a Cruppi ministrem obchodu
Předevěírem odpoledne měl min. předs. Clemen-
ceau dlouhou rozmluvu s ministrem kultu
a vyučování Briandem, v níž Briand pro-
hlásil, kdyby rozhodl se převzíti ministerstvo
spravedlnosti, že ponechal by si též minister
stvo kultu, jež má býti s ministerstvem spra
vedlnosti spojeno. Hodlá až do konce nésti zod-
povědnost za úkol, jehož ujal se při svém vstupu
do ministorstva, totiž za provedení zákona roz-
lukového, k němuž dal podnět. Po rozmluvě
s několika svými ministerskými kolegy oznámi
Briand ministerskému předsedovi, že přejímá
ministorstvo spravedlnosti. Po té odebrali se oba
ku prosidentu Falličresovi. Pravi se, že Clemen-
ceau rozhodl se nabídnouti Briandovi porte
feuille ministra spravedlnosti z toho důvodu
poněvadž toto ministerstvo následkem vyšetřo-
vání, na němž se senát usnesl, o likvidaci jměn
kongregací a následkem nesčetných procesů.
které hrozí vyplynouti ze zákona o připadnut
církevního jmění, bude nyní učiněnou posiei
zápasnickou a vyžaduje muže neobyčejného na-
dání a enorgie. Z té příčiny bude také oddělení
kultu odloučeno od ministerstva vyučovánía
přiděleno ministerstvu spravedlnosti. Ministn
Briand po rozmluvě s několika spřátelenými po-
slanci přijal konečně nabídku ministerského
předsedy.
Briand
Manilla
6
article
Generál Drude a francouzská vláda.
Dobylí Medinny generálem Drudem bude
miti pro generála různé nepříjemné následky.
Jak známe, onemocněl prý Drude bahenní zim-
nicí a měl býti nahražen generálem d'Amade-
Až do příchodu nového velitele bylo plukovníku
Boutengourdovi prozatímně svěřeno
vrchní velení nad vojskem v Casablance. Za
těchto okolností musilo býti nápadným, že gen.
Drude přikročil ještě ku provedení úkolu, jenž
oficiálně náležel již jeho nástupci.
„Temps“ sděluje oficiosné: Dle depeše
admirála Filiberta řídil plukovník Boute-
gourd operaci proti Medinně. Generál Drude po
obdržení zprávy, že byl nahražen generálem
d'Amade, žádal ministerstvo o dovolení, aby
směl táhnouti proti Medinnům. Picquart
však žádost odmítl, poukázav na Dru-
dovu žádost o dovolenou. Drude obdrže
rozkaz, aby k vysvětlení svého jed-
nání přišel ihned do Paříže.
Co se Drudovi klade za vinu, kvalifikuje s
jako nedbání ministerského rozkazu a ať již
aféra skončí jakkoli, zajisté pokazí tato podivná
dohra ve veřejnosti radostný dojem z nového
úspěchu francouzských zbraní v Marokku.
Drude
Drud
Filibert
Bout
Medinna
Casablanca
Paříž
Maroko
d ' Amade
7
article
Rozvoj železnic mistních, králov-
stvím českým podporovaných.
V týdenní schůzi spolku architektů a in-
ženýrů v království Českém, dne 3. ledna t. f. z
hojné účasti členů i hostů konané, podal pan ing
Karel Špaček, prcfesor české vysoké školy tech-
nické v Praze zajímavý přehled o dosavadní emnnost
království českého ve příčině podporování že-
leznic nižšího řádu.
Asi před rokem, v říjnu 1906, bylo poměrně tiše
oslaveno při otevření místní dráhy „Doudleby—Vam-
berk—Rokytnice“ dobudování 1000, km míst-
ních drah zemí zaručených; na paměť tě
události vydán byl zemským výborem král. českého
„Pamětní spis“, v němž podpůrná akce je jasně
přebledně vylíčena a tou dobou zdá se, že je neb
má býti ul ončeno vůbec období slavby místních drah
se zemskou zárukou.
Tato poslední okolnost činí nulným ohlědnoul
se po dosavadních výsledcích a dle povahy věci usou-
diti, zda je komunikačním potřebám našeho králevstv
učiněco zadost, či třeba-li dalších staveb.
Siť hlavních železnic v Čechách po rozmachu
slavebním v letech šedesálých a sodmdesátých v pod
statě byla ukončena, po trudných zkušenostech že
lezničního úpadu let sedmdesátých nebylo důvěry,
slavba železnic váznula úplně. Říšským zákonem
z r. 1880, obsahujícím úlevy pro stavbu a provez po-
družných linií měla býti stavba železnic podnícena
ale úlevy nelákaly jen v malé míře, bylo potřebí jiné
pomoci, a ta se objevila v podporách se strany zemí.
Ing
Karel špaček
Praha
Doudleby
Rokytnice
Čechy
spolek architekt
český vysoký škola technický
8
article
Začátek učiněn ve Štýrsku r. 1890, pak přišly Dol
Rakousy a konečně Čechy r. 1802. Na základ
příslušného zem. zákona (tak zv. Mattušova) o pod
porování železníc nižšího řádu, mohou býti podpo
rovány železnice místní:
1. hmotnou podporou soukromých pedniků —
soustava garanční,
2. tím, že je zamě sama slaví za určitého pří-
spěvku zájemníků — soustava drah zemských
Dle usnesení sněmu král. českého byly železnic
podporovány prvním způsobem a sice záruko
(garancií) úrokování a umořování určitcho
dílu zařizovacího kapitálu — nejvíce však 7590.
Typický příklad: Místní dráha Třeba ňsk o - Lo-
chovická.
Místní zájemnici (okresy, obce, soukromníci) při
spěli 12.64%, stát 12.36, a obdrželi za te od podniku
železničního kmenové akcie.
Země zaručila se za úrokování a umořování zá-
půjčky v obnosu 70% a prioriních akcií 5 %.
Tím byl celý kapstál zalizovací této dráhy
26.5 km dlouhé, v obnosu 2,586.400 K zabezpečen
Z příjmů dráhy hradí se napřed výlohy pro-
vozní (režie); přebývá-li něco, vynaloží se to ke kryl
úroků ze zápůjčky — není-li příjmů, pak úroky hradi
země v důsledku garančního závazku a peskytuje
podniku karanění zálohy, které při vzrůstn
příjmů z provozu se zemi nahradí. Podobně je to
i s prieritními akciemi.
Když i úrokování a umfořovací kvola za zápůjěku
a kmenové akcie by byla hražena, obrátí se teprve
vštehen výnos na kmenové akcie. Prioritní a kme
nové akcie dělí se o výnos nadbytečný.
Zápůjčka uzavírá se u Zemské banky krá
českého, která vydá „Železniční olužní úpisy
Dle trvajícího kursu jich nastává podniku železniě
nímu při kontrahování zápůjčky větší nebo meni
kursovní ztráta.
Čecho
Mattušův
Štýrsko
Lo
Dolo Rakousy
km
9
article
Zemský výbor uzavirá s družstvem — které po
udělení koncese se přemění na koncesionáře — ga
ranční smlouvu, na základě té stává se zástupcem
celého podniku: zadává stavha, činí objednávky atd
Po provedení stavby, když vše urovnáno, zři-
zuje se akciová společnost, kJe rozhodují držitel
kmenových a prioritních akcií dle počtu Lilasů (akcií)
zemský výbor, který celou agendu vede, inů ve sebů
zích 2 zástupce (právníka, technika) s právem veta
(záporu).
Mimo naznačený způsob podporují se mísln
dráhy také přovzetím kmenových akcii nebo příspěv-
kem k „ztracenému fondu“ (fond pardu).
Stav podpůrné akce koncem 1907
Zemskou zárukou zápůjčký
Koncem r. 1907
zabezpečeno vystavěno
Počet projektů . . . .
10s6
1196
Úhrnná dělka v km . .
127,478.75
Zařizovací jistina . . K 132,205.050
96,477.650
93,169 250
Účasť země . . . . K
Převzelím kmenových akcii
vystavěno
zabezpečeno
Počet projektů . . . .
Úhrnná délka v km .
Zařizovací jistina . . K 91,945.600 68,734 600
Účasť země . . . . K 8,237.250 5,920.80
Na „ztracený fond“ a různé půjčky vynaloženo
863.000 korun,
Je tedy království české dosud skutečně
na místních želevnicích v Čechách zůčastně n
obnosy 93,169.250 + 5,920.800 + 863.000, tody
okrouhle 100,000.000 K.
Z podrobností stavebnětechnických
uvedeny jen význačné momenty: Rozchod všech že-
leznie normálný (1.435 m) mimo úzkorozchodové traií
(1-0 m) Jindřichův Hradec—Obratany; sklony maxi
málné 25 na tisíc (výjimkou a ž 50 na tisic); polo-
měry oblouků nejmenší 180 m (výjimkou 125 m)
Spední stavba v koruně 4.0 m, mosty jako na hlav-
ních drobách. Obtíže terénní byly značné, proteže
místní dráhy musejí býti vedeny dle skutečné po-
třeby krajiny a ne dle volby trasséra. Poukázáno, ze
bylo vystavěno mnoho velikých prací inženýrských.
Čechy
Jindřichův Hradec
Obratany
ztracený fond
km
10
article
Mostním řádem železničním vyloučeno na stavby
propustů mostů atp. užívati hydraulického
vápna. Předepsané zkoušky materiálu konali inže-
nýři železničního oddělení a „Spolek pro zkou-
šení a přehlížení parních kotlů v Pra-
ze.“ Kolejnice jsou pravidlem 9.0 m váhy 26 k
b. m. Jeden běž. metr kolejí s prahy, štěrkem a prae
stojí při ceně ocelových kolejnic asi 20 K za 1
celkem asi 22 K. Pozemní stavby a zařízemí sta-
niční co nejjednodušší; kde se potřeba ukáže, rádo
se přistavuje.
Vozidla jako na jiných železnicích, lokomotlvy
lendrové.
Při stavbě mnohdy minisíerstvo vojen-
ství činilo veliké nároky na výkonnost; požadav-
kům nelze se diviti, chceme všichni mohutnost obran-
nou, kterou železnice zvyšují; avšak výlohy s tím
spojeně ať hradí státní správa.
V připojení místních drah na dráhy sou-
kromé vznikají veliké výlohy jak stavební — sou-
kromé dráhy si obyčejně spoluupravují svoje nedo-
statečná zařízení na „společný“ účet — tak provozní
na některých stanicích je to přímo vyssávání místn
dráhy: dráhy takové musí býti následkem toho pa-
sivní. Sunkromé dráhy mají moc na základě privi-
lejí (koncesl); zemský výbor i ministerstvo proti nin
ničeho nezmohou,
Připojení na státní linie je příznivé
1 km místních drah stál průměrně 120.678 K (o
72.075 do 162. 260 K). V celku zemních a skalních
prací vykonáno na 10,000.000 m, kolejnic upotřebeno
250.000, prahů asi 112 milionu.
Provoz místních drah je až na 3 linic
v rukou c. k. státních drah
spolek pro zka
km
11
article
J. Coudürier.
J Coudürier
12
article
Koncem r. 1907
13
article
Obecenstvo má mnoho stesků na jízdu, zejméne
na její zdlouhavost. Nelze říci, že to není pravda.
Kořen všeho vězí v tom, že jsou to lokálky a ni-
koli hlavní trati. Kdyby doprava se zvedla tak
že by bylo lze zavésti vlaky osobní a náklad-
ní zvlášt, zmizi okamžitě všechny stesky; záleží
na kraji nobo obecenstvu, jak mnoho dopravuje; když
však na mísiních železnicích průměrně na vlak při-
padá 23 osob (min. 11) a 15.5 t nákladů (min. 2.2 tl)
nelze zaváděti oddělenou dopravu.
K zmenšení výloh a zlepšení dopravy zkoušen
provoz motorovými vozy: Benzinový molorový
vůz Daimlerovy (staré) konstrukce o síle 25 H
se neosvěděil.
Parní vůz soustavy Serpolletovy o sílo 21
HP rovněž nepostačil
Parní vůz soustavy Komareck-ovy o síle
100 HP v přiznivých poměrech stačí.
Motorové vozy na místní dráze mají těžkou
úlohu, protože stoupání na nich vyžadují mnoho síly
a brzo se dospěje k potřebě lokomotivy. Příznivé
výsledky v Anglii, Francii a i Uhrách dostavily by
se u nás také, ale na hlavních tratích s ma-
lým stoupáním (Smíchov—Beroun), na velká stoupání
místních drah všuk jsou dosud motorové vozy slahé
Elektrický motorový vůz na elektrické
dráze Tábor—Bechyně, o výkonnosti normál. 140 HP
stačí. Táhne na stoupání 38%, v oblouku 125m
dva přivěsené nákladní vozy mezi rychlostí 12—15
km Celý vlak 56 t. Výhoda jízdy klidnost, žádný
kouř častě spojení. Nevýhoda zařízení, že lze zříditi
jen tam, kde možno proud lacino vyráběti (třeba v
spojení s osvětlováním města jako v Táboře). Zá-
sluhou zemského výboru je, že přes nepřízeň poměrů
prokázána upotřobitelnost elektrického proudu pro
železmiční dopravu; bylo by si přáti, aby elektrický
provoz zaveden byl z centrály táborské i na pro-
jektované dráhy Bechyně—Týn n. Vlt. a Tá-
bor—MI. Vožice.
Daimlerův
Anglie
Francie
Uhry
Smíchov
Beroun
Tábor
Bechyně
Vltava
zlepšený doprava
t náklad
HP
km
14
article
Úzkorozchodová dráha (1.0 m) vysta-
věna jen z Jindř. Hradce do Obratan. Je škoda, že
se častěji nesáhine k nim. Doprava osob a skoren
i nákladů je stejně pobodlná jako na normálně roz
chodových, stavba a provoz o 30 až 502% laci
nější.
Mnohde by bylo možno docfliti úzkorozchodného
spojení, kde na normálně rozchodové nestačí pro
středky. Doporučuje se vřele tento způsob.
Usnesením sněmu 6. června 1905 rozhodnuto
že země již nebude garantovati místní drá-
hy, má tak činiti stát. Důvody: Špatný fmnanění
stav země, která má za r. 1907 schodku asi 20,000.00
K a k tomu přispívá polřeba na železnice obnosen
asi 3,900.000 K.
Činěny návrhy k docílení Úspor: 1. Zřídit
zemskou železniční správu a všechny drá
hy, zemí podporované, v ní sjednotili. Tu by bylo
nutno mimo jiné zříditi analogický úřad, jako je ředi
telstvo stálních drah, nynější počel vozidel by musil
býti roznmožen, bylo by třeba dílen na udržování
do nichž vozidla přes cizí dráhy by musila, jezditi
státní dráhy by počítaly za zásilky místních dral
normální sazby, dosud čítají sazby režijní, za službu
v přípojných stanicích by se musilo platiti, nyní se
neplatí atp.
Jindřichův
Hradec
Obratany
15
article
Zemská železníční správa provozní by stál
opnoti nynějšímu stavu, dle zemského výboru, asi
o 500.000 K více
Finaněně tedy nevýhodno; nesporno však, ž
by autonomní stránka získala; nemohlo
by se státi, aby obecní starosta přišel na slanicia
z úřadní moci dal před očima všech orgánů — aniž
byl stíhán pro železniční pych — začerniti če-
ský nápis na budově.
Rodilolstva drah vyžadují si souhlas zemského
výboru jen v záležitostech tarifů, jizdních řádů, prací
ahnormálních alp. V osobních věcech zemský výbor
nemá vlivu žádného. Z úsporných ohledů dosazuje
se na místní dráhy laciný personál; přesazování způ-
sobuje stálou neurovnanost poměrů; personál by měl
spíše zůstati na místě a vejiti ve styk s obecenstvem
Udržování a provoz leckde se neprovozují stejno-
měrně; bylo by dobře, aby výhradně pro lokálky
u ředitelstov byly zlízeny oddělené odbory. Tím
by bylo lze docíliti jednotnosti a i úspor.
2. Další návrh na úspory učinil zemský výbor
žádaje vládu (r. 1906), aby celý komplex mistních
drah vykoupila, čímž by zem zbavena byla ga-
rančního závazku. Důvody požadavku: Stát
dostal by lacino síť drah přes 1000 km; doplnil by
síť svoji podstatně; železnice prospivaji nejvíce státu
zvětšujíce poplatní sllu krajů.
Do roku 1906 byla země na zaručených liniích
zůčastněna obnosem 88 mil. K, výnos železnic míst
ních za rok 1906 činil asi 1,082.400 K, což stačilo na
zúrokování asi 25 mil. K, úroky ze zbytku 63 mil. K
musila hradti země. Připočteme-li k tomu obnos
24 mil. K kmen. akcií zájemníků, měl by stát, koupiv
železnice ony, úrokovati v nejhorším případě (kdyby
hned úrokoval kmenové akcie) ročního vydání as
3.7 mil. K. Obnos ten by se zmenšoval, jak by rost
výnos želecmic; zmizel by brze jako schodek, kdyby
se vzal zřetel na to, jak místní dráhy dopravu stát-
ních drah rozmnožují.
km
16
article
Při prodeji drah mimo finanění stránku bylo by
hleděti mimo jiné i na stránku rovnoprávno
sti jazykové
V Čechách výslavbou 1120 km místních dral
(koncem 1907) není potřeba spojení ukojenn. J
ještě na 1000 km místních drah, o něž se již jednát
mnohé jsou úplně připraveny, jen financování ne
ukončene. Od r. 1905 nepřiveden k zabezpečení an
jediný projekt: Země negarantuje, stát rovněž ne
Nelze k tomuto stavu déle přihlížoti nečinně. Na
vládu nutno naléhati, aby nastalo vyja snění
Kdyby nebylo lze docíliti státní garancie, pak, s těž-
kým ovšem srdcem, by bylo třeba pokračovat
v dosavadním způsobu zajišťování — ovšem v ná-
ležitém výběru a v tom pořadí jak vý-
znam a důležitost komunikace to s se
bounese.
Při tom dlužno se ulěšovali nadějí, že výlohy
na železnice jsou jen „garanění zálohy“, které
mají býti vráceny, dále že železnice místní, jako sil-
nice i jiná zařízení komunikační, nejsou podniky
výdělkové, že slouží veřejnému prospěchu.
národolospodářskému povznesení krajů a s těchto
hledisek že ani skutečná vydání nejsou ztracenými
penězi.
Čechy
km
17
article
Po ukončení výkladů, hlučným potleskemí poslu-
chačstva odměněných, přihlásil se ke slovu říšský
poslanec, p. vrch, inspektor c. k stát. drah Neu-
mann. Poukázal s díky řečníkovi k zajímavesti
výkladů, z nichž petrno, jaké chromné oběti země
povznesení místního železnictví věnuje a litoval, že
objemná látka přednášky nebyla rozdělena na ně-
koli večerů, aby tím dána byla možnost podrobných
debat. S odborného sťanoviska bystře poukázal k ně-
kterým nedostatkům, které při panujícím řádu místmí
dráhy poškozují, zejména ve příčině laciného perso-
nálu provozního a předpisů pro úsporné udržování
trati, jimiž ve mmohých případech dochluje se opak
a místní dráhy diskreditují. Ke konci vyslovil naději.
že k sestátnění místních drah dojde; stát získal by
železniční síť, které by mohl racionálně využiti po
svoje potřeby.
Pan zom. stavební rada Karel Kosllivý
náměstek ředitele zemského železničního oddělení
poznamenává: Zemská akce železniční neselhala p
stránce zlepšení komunikačních poměrů ve zůčast-
něných krajinách; škod jen, že ohromná ta práce
duševní i hmotná nevykazuje také po stránce finan-
ční lepěích výsledků; poměry se však lepší, nynějš
výdělkové hlavní dráhy měly také těžké začštky
Dobrodíní, poskytnuté vystavěnou želozniční síti, nej-
lépe cílí ty kraje, kde dříve spojení nebylo; peníze
vynnakládaně přisgévají podstalně k národoho-
spodářskému povznesení.
Tři již garantované, ale nevyslavěně místní drá
hy mají se připojiti na soukromé železnice: připojen
by stálo více snad, než celá trať, proto se nestaví.
Místopředsoda spolku, p. dr techn. A. KlIr za
končil schůzi vřelým doslovem, poděkovav předná
šejícímu a řečníkům.
Kosllivý
A KlIr
18
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Sjezd zástupců „německých ochranných
spolků“ zahájen byl včeru ve Vídni. Na třech
dopoledních schůzích má býti projednán násle-
dující všeobecný program: 1. Z oboru organi-
sace a agitace: a) význam místních skupin mlá-
dože (zpravodaj z Bundu Němců v sev. Moravě):
b) jak lze získati široké davy pro ochrannou
práci německou (zpravodaj Böhmerwaldbund). 2.
O spolupůsobení ochranných spolků při ochran-
né a získávací práci i zásada dělení
práce (zprav. Něm. Schulverein). 3. Německý
nacionální svátek („Südmark“). 4. Německo-
nacionální péče o mládež (Ústředna něm. péče
o sirotky v Čechách). 5. Prostředkování práce
a osídlovací záležitosti. („Südmark“.) 6. Ně-
mecký Volksrath pro celé Rakousko
(„Südmark“). Sjezdu zúčastní se také dele-
gáti říšsko-německé všeněmecké
organisace v první řadě Všeobecného ně-
meckého Schulvereinu pro zachování němectví
za hranicemi a Všeněmeckého Verbandu, čímž
povaha sjezdu a jeho cíle dány jsou samy sebou.
Jedná se o všeněmecký sjezd germanisace v Ra-
kousku německou říši vydržované za účelem
dosazení a koruny této germanisace ustavením
centrální instituce její v rakouském Volksratu.
Němec
Böhmerwaldbund
Schulverein
Vídeň
severní . Morava
Německo
Čechy
Rakousko
19
article
Sjezdem tímto bude organisace velko-německého
„Gross- und Hochzielu“ v Rakousku uzavřena,
dokončena v jednu litinu a započne svou práci
která jest stejně úkladem o říši, jako o národ-
nost neněmeckých jejich národů. O svolání ta-
kového sjezdu jednalo se již několikráte, ale
vždycky to byl Schulverein, který se proti tomu
postavil z důležitých příčin, kteréž podařilo se
do té míry odstraniti, že sjezd svolává sám
Schulverein. (Oběžník, vydaný k sjezdu pro-
střednictvím „Deutschnaz. Corresp.“, praví, že
snahy jeho jsou obráceny jenom k obraně, ne-
boť doby, kdy prý se myslilo, že jest možne
v Rakousku ještě germanisovati, jsou nenahradi
telně ty tam. Zajímavě upravil si toto místo
orgán býv, ministra krajana němockého libere
cká „D. Volkszztg.“, která dí: „. .. na germani.
saci nelze tou dobou ani v dohledné době po-
mýšloti“. Vídeňský „Alldeut. Tagbl.“ polemisuje
proti takovému názoru, že se nemá víra v mož-
nost germanisaoe lidu německému bráti. „Tato
víra,“ píše Hauckův crgán, „jediná jest něme-
cko-lidovým hýblem, jehož se Němci vzdali je-
nom ke své škodě za vlivu špatných vůdců. Te-
prve před několika dny dovozoval bývalý něme-
cký ministr krajan Prade, že německý boj v Če-
chách musí podle zákona čísel skončiti vítěz-
stvím 60 mil. Němců nad Čechy... Německý
lid v Rakousku stane se nepřemožitelnýma
stane se panujíeím, bude-li pamětliv
své souvislosti s Němci v říšia
bude-li podle toho vědomi jednati..
Gross
Schulverein
D Volkszztg
Hauckův
Němec
Rakousko
Čechy
und Hochziel
20
article
Jestliže sjezd ochranných spolků bude působiti
v tomto smyslu, a přispěje-li k upevnění pře-
svědčení, že Němci v-tomto státě na
nikoho a na nie více nemusí bráti
ohled, než na sebe a na velký ná-
rod, k němuž patří, pak si zjedná
zásluh.“ Jakožto zvláštní účel Volksratu pro
Rakousko, který sjezdem založen býti má, ozna-
čuje se v řečeném oběžníku: „Připadá mu
důležitá úloha v otázoe národnostního vy-
rovnání a rozhraničení, k níž vláda při-
stoupiti se chystá.“
Němec
Rakousko
21
article
— Němcoko-agrární strana o česko- něme-
okých smířovačkách. Ve včerejší schůzi výkon-
ného výboru německé strany agrární byla přijata
následující resoluce: „Německá agrární strana
nespatřuje v postavení německých požadavků
se strany poslanců dra. Kramáře a dra, Herolda
naprosto žádný návrh, na jehož základě by
mohly býti konány porady s vyhlídkou na
úspěch, nýbrž jenom neslýchanou provokaei
všeho německého lidu v Čechách. Strana pro-
hlašuje, že takové návrhy, zejména spájení če-
ského státního práva s ohraničením národnost-
ním jsou naprosto neprojednávatelny a zamý-
šlené česko-německé vyrovnání činí již z předu
nemožným. Návrhy ty podávají důkaz, že Češi
rozumějí německo-českému vyrovnání jenom
tak, že Němci v Čechách již z předu mají se
vzdáti všech národnostních práv ve prospěch ne-
obmezené hegemonie české v zemi. Za takových
okolností nepropůjčí se však německá agrární
strana nikdy k zavedení dorozumívací akce
s Čechy.
— Díkůvzdání ministra m. sl. dra. Fořta.
Docházejí nás tyto řádky: Sl. redakce! Prů-
během posledních týdnů, které z příkazu lékař.
ského většinou na venkově v úplném klidu nueen
jsem byl tráviti, došel mne od zastupitelstev,
korporací a jednotliveů velice značný počet pro-
jevů, vztahujících se k odstoupení měmu z úřa-
du ministra obchodu. Poněvadž z příčiny svrchu
uvedené mi nebylo lze, na četné z oněch pro-
jevů zvláště odpověděti, žádám slavnou redakei
za laskavé svolení, abych všem dotyčným, sho-
vívavou blahovůli mi osvědčivším rodákům směl
touto cestou vzdáti nejsrdečnější dík
připojiti ujištění, že v uznání jejich povždy spr-
třovati budu nejeennější odměnu za působnost
rozvinovanou ve směru snah, jejichž sledování
všem upřimným Čechům na všech místech a z
všech okolností tanouti musí na mysli. V Praze,
2. ledna 1908. Dr. Josef Fořt.
doktor
Kramář
Herold
Čech
Němec
Čecho
Fořt
Čechy
Praha
22
article
— Postup germanisace c. k. státních úřadů
v Č. Budějovicích. Plše se nám: Finanční rada
p. Em. Prziborsky v Č. Budějovicích jme-
nován byl vrchním finančním radou a stal se
šéfem tamějšího okresního finančního ředitel-
ství. Stal se tedy šéfem tohoto úřadu po od-
stouplém Čechu vrch. fin. r. Váňovi Němec.
Ovládá sice řečtinu dobře, též u úřadnictva jest
prý celkem oblíben, ale hlásí se okázale ke
straně německé. Toho času mají téměr
všechny státní úřady v Č. Budějo-
vicích v čele svém úřadníky, hlá-
sícísek německé národnosti! Vizme
jen: presidentem krajského soudu jest Němec,
ščfem okresního hejtmanství Němec, šéfem
železniční dopravy Němec, jeho zástupci též
Němci; šéfem okresního finančního ředitelství
Němec; přednostou berního referátu Ně mec;
správcem celního úřadu Němec; ředi-
telem c. k. hlav. tabákové továrny Němec;
vrchním živnostenským inspektorem Němee;
cejchovní úřad spravuje Němec; přednostou
c. k. evid. úřadu katastru daně pozemkové jest
Němec. Pouze státní zastupitelství, revírní
horní úřad a finanční stráž mají představené
úřadníky české národnosti. Vzhledem k tomu,
že obyvatelstvo v městě jest více než ze dvou
třetin české národnosti, politický okres pak
čítá více než pětkrát tolik Čechů, co
Němců (dle úřadního sčílání), jest to poměr
zajisté křiklavě nespravedlivýa
rozhodně dále nemožný. Týž poměr
panuje ostatně i ve stavu vyššího úřadnictva
u c. k. úřadů budějovických (viz zejména kraj-
ský soud). Pouze nižší kategorie úřadnické
Čech
Váňa
Němec
Čecho
Č . Budějovice
Č . Budějo
23
article
Mladý šedesátník.
Mladý šedesátník.
Dne 5. ledna 1848, tedy právě dnes před
60 lety, narodil se v Praze Adolf Krössi ng
jeden z nejpopulárnějších členů naší opery.
Stále svěží a elegantní, vždycky rozmarnýa
usmívavý senior operní družiny Národního di-
vadla oslaví jistě tento svůj jubilejní den co
nejveseleji, bez tíživého pocitu úctyhodně ku-
laté číslice, které by se do něho bezmála nikdo
ani nenadál. Vždyť ještě předevčírem měli jsme
příležitost obdivovati jej jako křepkého a ne-
unavného tanečníka při malé domácí slavnosti
divadelní na podiu cvičného jeviště Národního
divadla, kde provedl snad všechny přítomn
dámy.
Nejsme povoláni oceňovati na tomto místě
umělecký význam Krössingův pro českou tvorbu
operní a speciálně pro reprodukci oper Smetano-
vých, s jehož několika význačnými postavami při-
mo srostl. Stalo se tak beztoho v těchto sloup
cích tolikráte již. Jeť Adolf Krössing jediný,
který nám zbyl na scéně Národního divadla
z oné znamenité staré gardy, která měla štěstí
studovati pod taktovkou Smetanovou. Svého
Vaška v „Prodané nevěstě“ zpíval Krös-
sing na podzim roku 1905 po 400, od té doby
přidal k této číslici již zase několik desítek,a
rad i právem chlubí se věčně mladý jubilant, jak
po premiéře této svojí první úlohy smetanovské
dostal od slavného mistra upřímnou hubičku.
Krössi
Krössingův
Krössing
Smetanův
Vašek
Praha
národní divadlo
Smetanavýchod
24
article
Adolf Krössing pokusil se z mládí studovati
práva, ale zesnulý basista a sbormistr Prozatím
ního divadla Saak, poznav jeho hlas a při-
rezené nadání herecké, neměl mnoho práce, aby
ho svedi s této cesty a přiměl k divadlu. Učil se
zpěvu u nebožtíka prof. Vogla, a když si od-
byl malou domácí bouřku a několik vítězných
debutů v Mikulášském divadle, vystoupil poprvé
10. prosince 1870 na scéně Prozatímního di-
vadla jako Gennais v „Lukrecii Borgii“, pal
ještě několikrát v příštím létě, a od té doby pů-
sobí nepřetržitě na zemské seéně české, od roku
1896 také jako operní režisér.
Zpíval sic také ve vážné opeře, ale jako
rozený tenor-buffo svým příjemným hlasem,
znamenítým humorem a hereckým talentem
Krössing
profesor
Vogl
Lukrecius Borgia
Saak
25
article
prokázal neocenitelné služby opeře komickéa
oporotě v šaržích, v nichž nenašel u nás až do-
sud soupeře. Po skvostném Vaškovi z „Pro-
dané nevěsty“ určil přímo pro něho Sme.
tana Skřivánka v „Tajemství“ a Michálka
v „Čertově stěně“. Tak srostl nám
Krössing přímo s nejlibeznějšími operami Sme-
tanovými (zpívá nyní též strážníka v „Hubí-
čee“), a těžko bylo by si je bez něho přod-
staviti.
Svým znamenitým nadáním hereckýma
uměním jemné, nepřeháněné charakteristiky
znamená Krössing přímo šťastný přechod od
staré generace operních zpéváků ke genera
nové, od níž zvykli jsme již bezpodmínečně
vedle kvalit pěvockých vyžadovati také bezvadný
výkon herecký. Po obou těchto stránkách dobyl
Krössing české produkci operní také pronika-
vého uznání ciziny — o mezinárodní výstavč
divadelní ve Vídni v roce 1892. Několikrát se
o něho také ucházeli, před tím i potom, ve
Vídni a v Berlíně, ale Krössing zůstal věren
Národnímu divadlu, a v den svých šedesátých
narozenin uslyší jistě se všech stran srdečné
přání, aby stejně svěží a mlád zůstal mu za-
chován ještě nějakou tu desítku let.
vč.
Vašek
Michálek
Krössing
Vídeň
Berlín
národní divadlo
čertův stěna
Smetanový
26
article
Z kulturní cizíny.
Z kulturní cizíny.
+ Divadelní výstava v Paříži, o níž tolik zpráv
již puštěno bylo do světa, nebude tak rozsáhlá, jak
původně projektováno. Entreprenerem jejím; jes
George Berger, a výstava instalována bude pouzev
pavilonu de Marsan. Zajímavým jejím oddílem budou
umělecky drahocenné dekorace z doby Ludvíka XV.
a nejpřitažlivějším všechny moderní vy može-
nosti divadelní techniky. Výstava otevřena
bude v době od 1. dubna až do 1. října 1908. Ně-
která soukromá divadla chystají mezi tou dobou
uspuřádati účelně rozdělené cykly retrospektivních
představení.
Coquelin mladší zotavil se ze své nemo
nervové. Přes to však nařidili mu lékaři, aby aspon
na půl léta se úplně vzdal herecké činnosti.
V Miláně byl včera soudně rozhodnut spor,
který již delší dobu zaměstnával kruby hudební
divadelní. Hudební nakladatel Sonzogno a skla-
datel Pietro Mascagni žalovali spisovatele Gio-
vanni Vergu, bratry Piletra a Domenica
Monleone, prvního jako librelistu, drubého jako
skladatele nové opery Sedlák kav a flre
(Cavalleria rusticana), a posléze hudebního nakla
datele Puccia, který operu svým nákladem vydal
pro porušení práva autorského, respektive spiso-
vatele Vergu za to, že théma své slavné (vlastně te-
prve operou Mascagniovou proslavené) povídky znov
prodal, ačkoli se zavázaí pouze oběma žalobeům.
Sud odsoudil všechny tři žalované ke s po-
lečně náhradě všech škod, jež tím až dosud
vzešly prvnímu skladateli a nakladateli opery. Zá-
roveň zakázal další provozování nové »Cavalierie
rusticany«, a nařídil vzetí všeho materiálu notového
a libret z obchodu. Výše utrpěné škody bude stano-
vena zvláštním civilním procesem
Berger
Marsan
Ludvík XV
Sonzogno
Mascagni
Verga
Piletra
Monleone
Cavalleri rusticana
Paříž
Milán
Sedlák kava
27
article
Hudba.
Hudba.
+ Koncert spelku českých žurnalistů. Každým
rovem stará se pořadatelstvo a vymýšll nové atrakce
Některé z minulých let nemožno stupňovati — vzpo-
mínáme jen hromadného vystoupení houslové školy
Ševčíkovy — a přece pořadatelstvu daří se přijí
vždy na něco nového, lákavého a cenného, co kon-
certy udržuje na jich dosažené výši a prodlužuje
pověsť, kterou prosluly, na další léta. V této sezoně
největší událostí jest otevření druhého operního je-
viště českého, i přirozeně rozvířen je zájem veřej
nosti o vše, co se vinohradské zpěvohry týká. A tu
přišlo pořadatelstvo koncertu žurnalistického na zna-
menitý nápad, učiniti orchestr vinohradského divadla,
který se již při matinée zabajovacím a dále v ope-
rách Weisově a Mozartově tak skvěle osvědčil, osou
svého pořadu a dáti mu příležitost, aby i v koncertní
síni změřil svou jakost, kde před ním tolik jiných
a prvořádných těles orchestrálních vystupovalo, kde
tudíž dostatek podmínek je ke srovnávání a násle-
dovně ku pravému zápolení uměleckému. Vinohrad-
ský orchestr se svým talentovaným vůdcem vyšeli
z toho nebezpečného zápasu vítězem. Ukázal se i na
neschůdné půdě koncertní sborem umělců, jemuž ne-
třeba lekati se srovnávání ani s orchestry nejlepšími.
neboť co ještě schází mu na vyrovnání zvuku a sou-
hry, na klidu posledního vytříbení, jichž možno do-
síci až při delší součinnosti, častokrát až lety vývoje.
nahražuje již dnes velikým vzletem, láskyplným od-
dáním se všech jednotlivců jejich úkolu, mladistvou
až překypující vervou. Sukovu symfonickou báseň
Ševčíkův
Weisův
Mozartův
Sukův
vinohradský divadlo
28
article
»Praga« sehráli znamenitě, takže dílo, nadšeně opě-
vující krásy a slávu matky českých měst, v jejich
podání působilo celou velebou svojí. Ludvík V. Če-
lanský připojil tu ke vrozenému nadání dirigentské-
mu, jež hravě ovládá massy, též rozvabu uměleckou
a vyzvedl kontury i sledovati slačil veškeru gradaci.,
kterou dílo požaduje.
V če
Praga
29
article
Rovněž přednes »Vitavy«, kterým orchestr vino-
hradský již při matinče vybrál svou první uměle-
ckou bitvu, opětně fascinoval. Volí-li Čelanský v ní
některá tempa pomaleji, než jest žádoucno jásavému
tónu básně, neleká se opět v přídané předehře ku
»Prodané nevěstě« tempa nejzávratnějšího, takže
provedení v něm stalo se siláckým kouskem hbitosti
a zároveň pevnosti nového orchestru. Dirigentská
krev Čelanského, jeho temperament rozproudily se
tu v nezkrotném, obecenstvo k nadšení strhávajícím
rozmachu. Kázní svého orchestru pochlubil se dále
dirigent v řadě doprovodů dobře temperovaných
z nichž předčil jemně nuancovaný průvod houslo
vého koncertu Alex. Glazunova.
Čelanský
Glazunov
Alex
30
article
V koncertu, jenž zajímá hladkou fakturou a ne
jen k virtuosní bravuře, nýbrž i k obsažnosti my-
šlenek hledí, presentovala se velmi výhodně mla
distvá odchovanka pražské konservstoře, slč. Ell
Stillerova, prokázavši jak ušlechtilý tón a vyspělos
technickou, tak zduševnělé pojímání hudební. Není
ješlě vše vyzrálé v jejím podání, neklid prvého
většího vystoupení zavinil leckterou nepřesnou into
naci (hlavně v Paganiniově fantasii »Mojžíš«) a ne-
jasnou passáži (na př. ve finale koncertu), ale je to
rozhodný a sympatický talent, schopný vývoje
Hudební citění virtuosčino opravňuje k nadějím nej-
lepším. V Paganinim a v Kádnerově působivém
Rondinettu doprovázela ji plynně alč. M. Provaz
níkov a.
Novým zjevem na koncerlním podin jest paní
Maruše Čelanská. Zapěla s p. Fr. Jelinkem duo
z nové opery Malátovy, pak sama arii z Puccini-
ovy »Madame Butlerffy« — obě díla uslyšíme záhy
na Kr. Vinohradech — a píseň svého chotě, něžnou
»Ukolébavku«. Výdatný hlas, dobře disciplinovaný.
výraznost a vroucí cítění charakterisují její zpěv, za
nějž mnoho pochvaly stržila. V melodickém, smeta-
nismy přes italskou svoji sklonnost provroucnělém
dvojzpěvu z »Veselých námluv« podporoval úspěch
též nemálo její partner, tenorista libého pelu, hu-
debního vzdělání a srdce na pravém místě, což
ciluplné skladbě zvláště sloužilo k dubu.
Ke zpestření pořadu přispělo též cizokrajné
trio dam, Misses F. Hood (tuším z Australie), E. Ham
a E. Greenup (z Ameriky). Sehrály obezřetně, s an-
glickou praecisností Dvořákovo roztomilé terzetto pro
dvě housle a violu. I ony sdílely všeobecný úspěch
večera, který též po stránce společenské byl opět,
jako minulá léta, shromaždištěm nejelegantnějšího
našeho světa.
Stillerův
Mojžíš
Kádnerův
Čelanská
Jelinek
Malátův
Butlerffa
F Hood
E Greenup
Dvořákův
Puccini
Austrálie
Amerika
31
article
+ České pěvecké kvartelo koncertuje dnes v ne-
děli 5. ledna v Ces. Budějovicich, dvorana
České besedy, začátek o 8. hod večerní a zejtra dne
6. ledna na Mělníce ve dvoraně hotelu pana
Karla Sládníka; začátek přesně o 1/28. hod. več.
+ Zpěvácký spolek »Věnceslav« v Praze-Libní
pořádá akademii dnes v nedělí v hotelu »Čechie«
v Praze Libni, v Podlipného ulici za lask. spoluúčin-
kování slč. Mař. Hausmanovy, pana Vondráčka a p.
Jana Rezka, virtuosa na housle. Začátek přesně
půl 8. hod. večerní.
+ Z České Pilharmonie. Dnes o 4. hud. odpol.
koná se v sále Plodinové bursy dvanáclý symfoni-
cký koncert, v němž budou poprvé souborně prove-
deny Dvořákovy symfonické básně »Vodník«, »Po-
lednice«, »Zlatý kolovrat«, »Holoubek« (dle básní K
J. Erbenových) a »Píseň bohatýrská«. Úhruné prove-
dení děl, jež jednotlivě v četných koncerlech pro
vzácný hudební obsah a skvělý kolorit došly nadše-
ného přijetí, setká se zajisté se zájmem nemalým.
ježto vystavuje po nejcharakteričtější stránce poslední
periodu mistrovy tvorby. Vstupenky po 2 K, 1 K
60 hal. prodávají se od 10. do 12. hod. dopolední
v kanceláři Českého filharmonického družstva na
Václavském náměstí, čís. 53 a odpoledne od 3. hod.
u pokladny. — Chvalitebný příklad porozumění kul-
turním snahám národním daly Ceská průmyslová
banka v Praze a okresní výbor v Karlíně, pouká-
zavše po 200 K Českému filharmonickému družstvu
jako příspěvek pro rok 1908 k dalšímu zabezpečení
jím se stále vzrůstajícími obětmi vydržovaného
orchestru.
Budějovicich
Sládník
Věnceslav
Hausmanův
Vondráček
Rezek
Dvořákův
Holoubek
J Erbenův
Ces
Mělník
Praha
Libeň
Podlipný
Český Pilharmonie
Václavský náměstí
Karlín
Český pěvecký
Český beseda
zpěvácký spolek
Čechie
Praga Libeň
Český filharmonický družstvo
Ceský průmyslový banka
symfonický báseň
32
article
+XIX. bezplatný lidový koncert, pořádaný
Ústředním spolkem českých žen, koná se zejtra dne
6. ledna o 3. hod. odpolední v Plodinové burse na
Havlíčkově náměstí v Praze. Program obsahovati
bude vesměs skladby Vítězslava Nováka, o jehož
skladatelském významu promluví pan dr. Jan Bran-
berger. Členům Ústředního spolku českých žen na
průkaz legitimace reservovány budou přední řady se-
dadel do 34 na 3. hod. odpol. Každá osoba před
vstupem do sálu nechť opatří si program. Dětem do
10. let není vstup dovolen.
+ Karel Bastl, Trois Duos Concertanta (tři
koncertní duetta) pro dvoje housle op. 26., dílko
první svého druhu u nás, které zasluhuje bedlivěj-
šího povšimnuti. Duetta psána jsou ve slohu klasi-
ckých duett Pleyelových, Mazasových a pod., tím
také řečeno, že jsou melodická a určená jako cvičební
pomůcka ke školám houslovým, když žák určitého
stupně dokonalosti ve hře dosáhne. Pohybují se ve
3—5 poloze, jsou přesně prstokladem, smyky a před-
nesovými znaménky na základě methody Sevčíkovy
označena. Objem jich rovná se všem konkurenčním
dueltům cizím. Sešit stojí pouze K 1.20. Vydány jsou
v Edici M. U. pod čís. 571 nákladem hudebního zá-
vodu Mojmíra Urbánka v Praze.
+ »Český Hlahol«. Sešit II. Sbory smuteční.
Vyšlo nákladem Fr. A. Urbánka v Praze, vedle Ná-
rodního divadla. Part. 80 h, hlasy po 15 h. Svazeček
obsahuje 6 čtverozpěvů od Rudolfa Piskáčka a B.
Sequensa, které vyznačují se velikou zpěvností a
vřelosti, nepostrádajíce nijak modernosti výrazua
harmonické faktury, ačkoli jsou při nich náležitě pe-
spektovány hlasové prostředky pěvca.
Novák
doktor
Jan Bran
Bastl
Pleyelův
Mazasový
M U
Urbánek
A Urbánek
Piskáček
Sequensa
Havlíčkův náměstí
Praha
Francie
Ná
Trois Duos Concertanto
Český Hlahol