ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 cda6a090-738b-11dc-9212-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 32 celkem · entity: person 92, place 57, org 23, work 13
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNI LISTY
3 masthead
5. ledna 1908
4 masthead
Císlo 5.
5 article
Vláda posílá do Manilly zároveň s náboj pro pušky a děla také torpeda a miny, určené k ochraně zálivu Manillského a Subigského Opatrnosti nikdy nezbývá. Rekonstrukoe franoouzského kabinetu. Ve včerejší ministerské radě v paláci Ely sejském byli jmenováni Briand ministrem spravedlnosti a kultu, Doumergue mini strem vyučování a Cruppi ministrem obchodu Předevěírem odpoledne měl min. předs. Clemen- ceau dlouhou rozmluvu s ministrem kultu a vyučování Briandem, v níž Briand pro- hlásil, kdyby rozhodl se převzíti ministerstvo spravedlnosti, že ponechal by si též minister stvo kultu, jež má býti s ministerstvem spra vedlnosti spojeno. Hodlá až do konce nésti zod- povědnost za úkol, jehož ujal se při svém vstupu do ministorstva, totiž za provedení zákona roz- lukového, k němuž dal podnět. Po rozmluvě s několika svými ministerskými kolegy oznámi Briand ministerskému předsedovi, že přejímá ministorstvo spravedlnosti. Po té odebrali se oba ku prosidentu Falličresovi. Pravi se, že Clemen- ceau rozhodl se nabídnouti Briandovi porte feuille ministra spravedlnosti z toho důvodu poněvadž toto ministerstvo následkem vyšetřo- vání, na němž se senát usnesl, o likvidaci jměn kongregací a následkem nesčetných procesů. které hrozí vyplynouti ze zákona o připadnut církevního jmění, bude nyní učiněnou posiei zápasnickou a vyžaduje muže neobyčejného na- dání a enorgie. Z té příčiny bude také oddělení kultu odloučeno od ministerstva vyučovánía přiděleno ministerstvu spravedlnosti. Ministn Briand po rozmluvě s několika spřátelenými po- slanci přijal konečně nabídku ministerského předsedy.
Briand Manilla
6 article
Generál Drude a francouzská vláda. Dobylí Medinny generálem Drudem bude miti pro generála různé nepříjemné následky. Jak známe, onemocněl prý Drude bahenní zim- nicí a měl býti nahražen generálem d'Amade- Až do příchodu nového velitele bylo plukovníku Boutengourdovi prozatímně svěřeno vrchní velení nad vojskem v Casablance. Za těchto okolností musilo býti nápadným, že gen. Drude přikročil ještě ku provedení úkolu, jenž oficiálně náležel již jeho nástupci. „Temps“ sděluje oficiosné: Dle depeše admirála Filiberta řídil plukovník Boute- gourd operaci proti Medinně. Generál Drude po obdržení zprávy, že byl nahražen generálem d'Amade, žádal ministerstvo o dovolení, aby směl táhnouti proti Medinnům. Picquart však žádost odmítl, poukázav na Dru- dovu žádost o dovolenou. Drude obdrže rozkaz, aby k vysvětlení svého jed- nání přišel ihned do Paříže. Co se Drudovi klade za vinu, kvalifikuje s jako nedbání ministerského rozkazu a ať již aféra skončí jakkoli, zajisté pokazí tato podivná dohra ve veřejnosti radostný dojem z nového úspěchu francouzských zbraní v Marokku.
Drude Drud Filibert Bout Medinna Casablanca Paříž Maroko d ' Amade
7 article
Rozvoj železnic mistních, králov- stvím českým podporovaných. V týdenní schůzi spolku architektů a in- ženýrů v království Českém, dne 3. ledna t. f. z hojné účasti členů i hostů konané, podal pan ing Karel Špaček, prcfesor české vysoké školy tech- nické v Praze zajímavý přehled o dosavadní emnnost království českého ve příčině podporování že- leznic nižšího řádu. Asi před rokem, v říjnu 1906, bylo poměrně tiše oslaveno při otevření místní dráhy „Doudleby—Vam- berk—Rokytnice“ dobudování 1000, km míst- ních drah zemí zaručených; na paměť tě události vydán byl zemským výborem král. českého „Pamětní spis“, v němž podpůrná akce je jasně přebledně vylíčena a tou dobou zdá se, že je neb má býti ul ončeno vůbec období slavby místních drah se zemskou zárukou. Tato poslední okolnost činí nulným ohlědnoul se po dosavadních výsledcích a dle povahy věci usou- diti, zda je komunikačním potřebám našeho králevstv učiněco zadost, či třeba-li dalších staveb. Siť hlavních železnic v Čechách po rozmachu slavebním v letech šedesálých a sodmdesátých v pod statě byla ukončena, po trudných zkušenostech že lezničního úpadu let sedmdesátých nebylo důvěry, slavba železnic váznula úplně. Říšským zákonem z r. 1880, obsahujícím úlevy pro stavbu a provez po- družných linií měla býti stavba železnic podnícena ale úlevy nelákaly jen v malé míře, bylo potřebí jiné pomoci, a ta se objevila v podporách se strany zemí.
Ing Karel špaček Praha Doudleby Rokytnice Čechy spolek architekt český vysoký škola technický
8 article
Začátek učiněn ve Štýrsku r. 1890, pak přišly Dol Rakousy a konečně Čechy r. 1802. Na základ příslušného zem. zákona (tak zv. Mattušova) o pod porování železníc nižšího řádu, mohou býti podpo rovány železnice místní: 1. hmotnou podporou soukromých pedniků — soustava garanční, 2. tím, že je zamě sama slaví za určitého pří- spěvku zájemníků — soustava drah zemských Dle usnesení sněmu král. českého byly železnic podporovány prvním způsobem a sice záruko (garancií) úrokování a umořování určitcho dílu zařizovacího kapitálu — nejvíce však 7590. Typický příklad: Místní dráha Třeba ňsk o - Lo- chovická. Místní zájemnici (okresy, obce, soukromníci) při spěli 12.64%, stát 12.36, a obdrželi za te od podniku železničního kmenové akcie. Země zaručila se za úrokování a umořování zá- půjčky v obnosu 70% a prioriních akcií 5 %. Tím byl celý kapstál zalizovací této dráhy 26.5 km dlouhé, v obnosu 2,586.400 K zabezpečen Z příjmů dráhy hradí se napřed výlohy pro- vozní (režie); přebývá-li něco, vynaloží se to ke kryl úroků ze zápůjčky — není-li příjmů, pak úroky hradi země v důsledku garančního závazku a peskytuje podniku karanění zálohy, které při vzrůstn příjmů z provozu se zemi nahradí. Podobně je to i s prieritními akciemi. Když i úrokování a umfořovací kvola za zápůjěku a kmenové akcie by byla hražena, obrátí se teprve vštehen výnos na kmenové akcie. Prioritní a kme nové akcie dělí se o výnos nadbytečný. Zápůjčka uzavírá se u Zemské banky krá českého, která vydá „Železniční olužní úpisy Dle trvajícího kursu jich nastává podniku železniě nímu při kontrahování zápůjčky větší nebo meni kursovní ztráta.
Čecho Mattušův Štýrsko Lo Dolo Rakousy km
9 article
Zemský výbor uzavirá s družstvem — které po udělení koncese se přemění na koncesionáře — ga ranční smlouvu, na základě té stává se zástupcem celého podniku: zadává stavha, činí objednávky atd Po provedení stavby, když vše urovnáno, zři- zuje se akciová společnost, kJe rozhodují držitel kmenových a prioritních akcií dle počtu Lilasů (akcií) zemský výbor, který celou agendu vede, inů ve sebů zích 2 zástupce (právníka, technika) s právem veta (záporu). Mimo naznačený způsob podporují se mísln dráhy také přovzetím kmenových akcii nebo příspěv- kem k „ztracenému fondu“ (fond pardu). Stav podpůrné akce koncem 1907 Zemskou zárukou zápůjčký Koncem r. 1907 zabezpečeno vystavěno Počet projektů . . . . 10s6 1196 Úhrnná dělka v km . . 127,478.75 Zařizovací jistina . . K 132,205.050 96,477.650 93,169 250 Účasť země . . . . K Převzelím kmenových akcii vystavěno zabezpečeno Počet projektů . . . . Úhrnná délka v km . Zařizovací jistina . . K 91,945.600 68,734 600 Účasť země . . . . K 8,237.250 5,920.80 Na „ztracený fond“ a různé půjčky vynaloženo 863.000 korun, Je tedy království české dosud skutečně na místních želevnicích v Čechách zůčastně n obnosy 93,169.250 + 5,920.800 + 863.000, tody okrouhle 100,000.000 K. Z podrobností stavebnětechnických uvedeny jen význačné momenty: Rozchod všech že- leznie normálný (1.435 m) mimo úzkorozchodové traií (1-0 m) Jindřichův Hradec—Obratany; sklony maxi málné 25 na tisíc (výjimkou a ž 50 na tisic); polo- měry oblouků nejmenší 180 m (výjimkou 125 m) Spední stavba v koruně 4.0 m, mosty jako na hlav- ních drobách. Obtíže terénní byly značné, proteže místní dráhy musejí býti vedeny dle skutečné po- třeby krajiny a ne dle volby trasséra. Poukázáno, ze bylo vystavěno mnoho velikých prací inženýrských.
Čechy Jindřichův Hradec Obratany ztracený fond km
10 article
Mostním řádem železničním vyloučeno na stavby propustů mostů atp. užívati hydraulického vápna. Předepsané zkoušky materiálu konali inže- nýři železničního oddělení a „Spolek pro zkou- šení a přehlížení parních kotlů v Pra- ze.“ Kolejnice jsou pravidlem 9.0 m váhy 26 k b. m. Jeden běž. metr kolejí s prahy, štěrkem a prae stojí při ceně ocelových kolejnic asi 20 K za 1 celkem asi 22 K. Pozemní stavby a zařízemí sta- niční co nejjednodušší; kde se potřeba ukáže, rádo se přistavuje. Vozidla jako na jiných železnicích, lokomotlvy lendrové. Při stavbě mnohdy minisíerstvo vojen- ství činilo veliké nároky na výkonnost; požadav- kům nelze se diviti, chceme všichni mohutnost obran- nou, kterou železnice zvyšují; avšak výlohy s tím spojeně ať hradí státní správa. V připojení místních drah na dráhy sou- kromé vznikají veliké výlohy jak stavební — sou- kromé dráhy si obyčejně spoluupravují svoje nedo- statečná zařízení na „společný“ účet — tak provozní na některých stanicích je to přímo vyssávání místn dráhy: dráhy takové musí býti následkem toho pa- sivní. Sunkromé dráhy mají moc na základě privi- lejí (koncesl); zemský výbor i ministerstvo proti nin ničeho nezmohou, Připojení na státní linie je příznivé 1 km místních drah stál průměrně 120.678 K (o 72.075 do 162. 260 K). V celku zemních a skalních prací vykonáno na 10,000.000 m, kolejnic upotřebeno 250.000, prahů asi 112 milionu. Provoz místních drah je až na 3 linic v rukou c. k. státních drah
spolek pro zka km
11 article
J. Coudürier.
J Coudürier
12 article
Koncem r. 1907
13 article
Obecenstvo má mnoho stesků na jízdu, zejméne na její zdlouhavost. Nelze říci, že to není pravda. Kořen všeho vězí v tom, že jsou to lokálky a ni- koli hlavní trati. Kdyby doprava se zvedla tak že by bylo lze zavésti vlaky osobní a náklad- ní zvlášt, zmizi okamžitě všechny stesky; záleží na kraji nobo obecenstvu, jak mnoho dopravuje; když však na mísiních železnicích průměrně na vlak při- padá 23 osob (min. 11) a 15.5 t nákladů (min. 2.2 tl) nelze zaváděti oddělenou dopravu. K zmenšení výloh a zlepšení dopravy zkoušen provoz motorovými vozy: Benzinový molorový vůz Daimlerovy (staré) konstrukce o síle 25 H se neosvěděil. Parní vůz soustavy Serpolletovy o sílo 21 HP rovněž nepostačil Parní vůz soustavy Komareck-ovy o síle 100 HP v přiznivých poměrech stačí. Motorové vozy na místní dráze mají těžkou úlohu, protože stoupání na nich vyžadují mnoho síly a brzo se dospěje k potřebě lokomotivy. Příznivé výsledky v Anglii, Francii a i Uhrách dostavily by se u nás také, ale na hlavních tratích s ma- lým stoupáním (Smíchov—Beroun), na velká stoupání místních drah všuk jsou dosud motorové vozy slahé Elektrický motorový vůz na elektrické dráze Tábor—Bechyně, o výkonnosti normál. 140 HP stačí. Táhne na stoupání 38%, v oblouku 125m dva přivěsené nákladní vozy mezi rychlostí 12—15 km Celý vlak 56 t. Výhoda jízdy klidnost, žádný kouř častě spojení. Nevýhoda zařízení, že lze zříditi jen tam, kde možno proud lacino vyráběti (třeba v spojení s osvětlováním města jako v Táboře). Zá- sluhou zemského výboru je, že přes nepřízeň poměrů prokázána upotřobitelnost elektrického proudu pro železmiční dopravu; bylo by si přáti, aby elektrický provoz zaveden byl z centrály táborské i na pro- jektované dráhy Bechyně—Týn n. Vlt. a Tá- bor—MI. Vožice.
Daimlerův Anglie Francie Uhry Smíchov Beroun Tábor Bechyně Vltava zlepšený doprava t náklad HP km
14 article
Úzkorozchodová dráha (1.0 m) vysta- věna jen z Jindř. Hradce do Obratan. Je škoda, že se častěji nesáhine k nim. Doprava osob a skoren i nákladů je stejně pobodlná jako na normálně roz chodových, stavba a provoz o 30 až 502% laci nější. Mnohde by bylo možno docfliti úzkorozchodného spojení, kde na normálně rozchodové nestačí pro středky. Doporučuje se vřele tento způsob. Usnesením sněmu 6. června 1905 rozhodnuto že země již nebude garantovati místní drá- hy, má tak činiti stát. Důvody: Špatný fmnanění stav země, která má za r. 1907 schodku asi 20,000.00 K a k tomu přispívá polřeba na železnice obnosen asi 3,900.000 K. Činěny návrhy k docílení Úspor: 1. Zřídit zemskou železniční správu a všechny drá hy, zemí podporované, v ní sjednotili. Tu by bylo nutno mimo jiné zříditi analogický úřad, jako je ředi telstvo stálních drah, nynější počel vozidel by musil býti roznmožen, bylo by třeba dílen na udržování do nichž vozidla přes cizí dráhy by musila, jezditi státní dráhy by počítaly za zásilky místních dral normální sazby, dosud čítají sazby režijní, za službu v přípojných stanicích by se musilo platiti, nyní se neplatí atp.
Jindřichův Hradec Obratany
15 article
Zemská železníční správa provozní by stál opnoti nynějšímu stavu, dle zemského výboru, asi o 500.000 K více Finaněně tedy nevýhodno; nesporno však, ž by autonomní stránka získala; nemohlo by se státi, aby obecní starosta přišel na slanicia z úřadní moci dal před očima všech orgánů — aniž byl stíhán pro železniční pych — začerniti če- ský nápis na budově. Rodilolstva drah vyžadují si souhlas zemského výboru jen v záležitostech tarifů, jizdních řádů, prací ahnormálních alp. V osobních věcech zemský výbor nemá vlivu žádného. Z úsporných ohledů dosazuje se na místní dráhy laciný personál; přesazování způ- sobuje stálou neurovnanost poměrů; personál by měl spíše zůstati na místě a vejiti ve styk s obecenstvem Udržování a provoz leckde se neprovozují stejno- měrně; bylo by dobře, aby výhradně pro lokálky u ředitelstov byly zlízeny oddělené odbory. Tím by bylo lze docíliti jednotnosti a i úspor. 2. Další návrh na úspory učinil zemský výbor žádaje vládu (r. 1906), aby celý komplex mistních drah vykoupila, čímž by zem zbavena byla ga- rančního závazku. Důvody požadavku: Stát dostal by lacino síť drah přes 1000 km; doplnil by síť svoji podstatně; železnice prospivaji nejvíce státu zvětšujíce poplatní sllu krajů. Do roku 1906 byla země na zaručených liniích zůčastněna obnosem 88 mil. K, výnos železnic míst ních za rok 1906 činil asi 1,082.400 K, což stačilo na zúrokování asi 25 mil. K, úroky ze zbytku 63 mil. K musila hradti země. Připočteme-li k tomu obnos 24 mil. K kmen. akcií zájemníků, měl by stát, koupiv železnice ony, úrokovati v nejhorším případě (kdyby hned úrokoval kmenové akcie) ročního vydání as 3.7 mil. K. Obnos ten by se zmenšoval, jak by rost výnos želecmic; zmizel by brze jako schodek, kdyby se vzal zřetel na to, jak místní dráhy dopravu stát- ních drah rozmnožují.
km
16 article
Při prodeji drah mimo finanění stránku bylo by hleděti mimo jiné i na stránku rovnoprávno sti jazykové V Čechách výslavbou 1120 km místních dral (koncem 1907) není potřeba spojení ukojenn. J ještě na 1000 km místních drah, o něž se již jednát mnohé jsou úplně připraveny, jen financování ne ukončene. Od r. 1905 nepřiveden k zabezpečení an jediný projekt: Země negarantuje, stát rovněž ne Nelze k tomuto stavu déle přihlížoti nečinně. Na vládu nutno naléhati, aby nastalo vyja snění Kdyby nebylo lze docíliti státní garancie, pak, s těž- kým ovšem srdcem, by bylo třeba pokračovat v dosavadním způsobu zajišťování — ovšem v ná- ležitém výběru a v tom pořadí jak vý- znam a důležitost komunikace to s se bounese. Při tom dlužno se ulěšovali nadějí, že výlohy na železnice jsou jen „garanění zálohy“, které mají býti vráceny, dále že železnice místní, jako sil- nice i jiná zařízení komunikační, nejsou podniky výdělkové, že slouží veřejnému prospěchu. národolospodářskému povznesení krajů a s těchto hledisek že ani skutečná vydání nejsou ztracenými penězi.
Čechy km
17 article
Po ukončení výkladů, hlučným potleskemí poslu- chačstva odměněných, přihlásil se ke slovu říšský poslanec, p. vrch, inspektor c. k stát. drah Neu- mann. Poukázal s díky řečníkovi k zajímavesti výkladů, z nichž petrno, jaké chromné oběti země povznesení místního železnictví věnuje a litoval, že objemná látka přednášky nebyla rozdělena na ně- koli večerů, aby tím dána byla možnost podrobných debat. S odborného sťanoviska bystře poukázal k ně- kterým nedostatkům, které při panujícím řádu místmí dráhy poškozují, zejména ve příčině laciného perso- nálu provozního a předpisů pro úsporné udržování trati, jimiž ve mmohých případech dochluje se opak a místní dráhy diskreditují. Ke konci vyslovil naději. že k sestátnění místních drah dojde; stát získal by železniční síť, které by mohl racionálně využiti po svoje potřeby. Pan zom. stavební rada Karel Kosllivý náměstek ředitele zemského železničního oddělení poznamenává: Zemská akce železniční neselhala p stránce zlepšení komunikačních poměrů ve zůčast- něných krajinách; škod jen, že ohromná ta práce duševní i hmotná nevykazuje také po stránce finan- ční lepěích výsledků; poměry se však lepší, nynějš výdělkové hlavní dráhy měly také těžké začštky Dobrodíní, poskytnuté vystavěnou želozniční síti, nej- lépe cílí ty kraje, kde dříve spojení nebylo; peníze vynnakládaně přisgévají podstalně k národoho- spodářskému povznesení. Tři již garantované, ale nevyslavěně místní drá hy mají se připojiti na soukromé železnice: připojen by stálo více snad, než celá trať, proto se nestaví. Místopředsoda spolku, p. dr techn. A. KlIr za končil schůzi vřelým doslovem, poděkovav předná šejícímu a řečníkům.
Kosllivý A KlIr
18 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Sjezd zástupců „německých ochranných spolků“ zahájen byl včeru ve Vídni. Na třech dopoledních schůzích má býti projednán násle- dující všeobecný program: 1. Z oboru organi- sace a agitace: a) význam místních skupin mlá- dože (zpravodaj z Bundu Němců v sev. Moravě): b) jak lze získati široké davy pro ochrannou práci německou (zpravodaj Böhmerwaldbund). 2. O spolupůsobení ochranných spolků při ochran- né a získávací práci i zásada dělení práce (zprav. Něm. Schulverein). 3. Německý nacionální svátek („Südmark“). 4. Německo- nacionální péče o mládež (Ústředna něm. péče o sirotky v Čechách). 5. Prostředkování práce a osídlovací záležitosti. („Südmark“.) 6. Ně- mecký Volksrath pro celé Rakousko („Südmark“). Sjezdu zúčastní se také dele- gáti říšsko-německé všeněmecké organisace v první řadě Všeobecného ně- meckého Schulvereinu pro zachování němectví za hranicemi a Všeněmeckého Verbandu, čímž povaha sjezdu a jeho cíle dány jsou samy sebou. Jedná se o všeněmecký sjezd germanisace v Ra- kousku německou říši vydržované za účelem dosazení a koruny této germanisace ustavením centrální instituce její v rakouském Volksratu.
Němec Böhmerwaldbund Schulverein Vídeň severní . Morava Německo Čechy Rakousko
19 article
Sjezdem tímto bude organisace velko-německého „Gross- und Hochzielu“ v Rakousku uzavřena, dokončena v jednu litinu a započne svou práci která jest stejně úkladem o říši, jako o národ- nost neněmeckých jejich národů. O svolání ta- kového sjezdu jednalo se již několikráte, ale vždycky to byl Schulverein, který se proti tomu postavil z důležitých příčin, kteréž podařilo se do té míry odstraniti, že sjezd svolává sám Schulverein. (Oběžník, vydaný k sjezdu pro- střednictvím „Deutschnaz. Corresp.“, praví, že snahy jeho jsou obráceny jenom k obraně, ne- boť doby, kdy prý se myslilo, že jest možne v Rakousku ještě germanisovati, jsou nenahradi telně ty tam. Zajímavě upravil si toto místo orgán býv, ministra krajana němockého libere cká „D. Volkszztg.“, která dí: „. .. na germani. saci nelze tou dobou ani v dohledné době po- mýšloti“. Vídeňský „Alldeut. Tagbl.“ polemisuje proti takovému názoru, že se nemá víra v mož- nost germanisaoe lidu německému bráti. „Tato víra,“ píše Hauckův crgán, „jediná jest něme- cko-lidovým hýblem, jehož se Němci vzdali je- nom ke své škodě za vlivu špatných vůdců. Te- prve před několika dny dovozoval bývalý něme- cký ministr krajan Prade, že německý boj v Če- chách musí podle zákona čísel skončiti vítěz- stvím 60 mil. Němců nad Čechy... Německý lid v Rakousku stane se nepřemožitelnýma stane se panujíeím, bude-li pamětliv své souvislosti s Němci v říšia bude-li podle toho vědomi jednati..
Gross Schulverein D Volkszztg Hauckův Němec Rakousko Čechy und Hochziel
20 article
Jestliže sjezd ochranných spolků bude působiti v tomto smyslu, a přispěje-li k upevnění pře- svědčení, že Němci v-tomto státě na nikoho a na nie více nemusí bráti ohled, než na sebe a na velký ná- rod, k němuž patří, pak si zjedná zásluh.“ Jakožto zvláštní účel Volksratu pro Rakousko, který sjezdem založen býti má, ozna- čuje se v řečeném oběžníku: „Připadá mu důležitá úloha v otázoe národnostního vy- rovnání a rozhraničení, k níž vláda při- stoupiti se chystá.“
Němec Rakousko
21 article
— Němcoko-agrární strana o česko- něme- okých smířovačkách. Ve včerejší schůzi výkon- ného výboru německé strany agrární byla přijata následující resoluce: „Německá agrární strana nespatřuje v postavení německých požadavků se strany poslanců dra. Kramáře a dra, Herolda naprosto žádný návrh, na jehož základě by mohly býti konány porady s vyhlídkou na úspěch, nýbrž jenom neslýchanou provokaei všeho německého lidu v Čechách. Strana pro- hlašuje, že takové návrhy, zejména spájení če- ského státního práva s ohraničením národnost- ním jsou naprosto neprojednávatelny a zamý- šlené česko-německé vyrovnání činí již z předu nemožným. Návrhy ty podávají důkaz, že Češi rozumějí německo-českému vyrovnání jenom tak, že Němci v Čechách již z předu mají se vzdáti všech národnostních práv ve prospěch ne- obmezené hegemonie české v zemi. Za takových okolností nepropůjčí se však německá agrární strana nikdy k zavedení dorozumívací akce s Čechy. — Díkůvzdání ministra m. sl. dra. Fořta. Docházejí nás tyto řádky: Sl. redakce! Prů- během posledních týdnů, které z příkazu lékař. ského většinou na venkově v úplném klidu nueen jsem byl tráviti, došel mne od zastupitelstev, korporací a jednotliveů velice značný počet pro- jevů, vztahujících se k odstoupení měmu z úřa- du ministra obchodu. Poněvadž z příčiny svrchu uvedené mi nebylo lze, na četné z oněch pro- jevů zvláště odpověděti, žádám slavnou redakei za laskavé svolení, abych všem dotyčným, sho- vívavou blahovůli mi osvědčivším rodákům směl touto cestou vzdáti nejsrdečnější dík připojiti ujištění, že v uznání jejich povždy spr- třovati budu nejeennější odměnu za působnost rozvinovanou ve směru snah, jejichž sledování všem upřimným Čechům na všech místech a z všech okolností tanouti musí na mysli. V Praze, 2. ledna 1908. Dr. Josef Fořt.
doktor Kramář Herold Čech Němec Čecho Fořt Čechy Praha
22 article
— Postup germanisace c. k. státních úřadů v Č. Budějovicích. Plše se nám: Finanční rada p. Em. Prziborsky v Č. Budějovicích jme- nován byl vrchním finančním radou a stal se šéfem tamějšího okresního finančního ředitel- ství. Stal se tedy šéfem tohoto úřadu po od- stouplém Čechu vrch. fin. r. Váňovi Němec. Ovládá sice řečtinu dobře, též u úřadnictva jest prý celkem oblíben, ale hlásí se okázale ke straně německé. Toho času mají téměr všechny státní úřady v Č. Budějo- vicích v čele svém úřadníky, hlá- sícísek německé národnosti! Vizme jen: presidentem krajského soudu jest Němec, ščfem okresního hejtmanství Němec, šéfem železniční dopravy Němec, jeho zástupci též Němci; šéfem okresního finančního ředitelství Němec; přednostou berního referátu Ně mec; správcem celního úřadu Němec; ředi- telem c. k. hlav. tabákové továrny Němec; vrchním živnostenským inspektorem Němee; cejchovní úřad spravuje Němec; přednostou c. k. evid. úřadu katastru daně pozemkové jest Němec. Pouze státní zastupitelství, revírní horní úřad a finanční stráž mají představené úřadníky české národnosti. Vzhledem k tomu, že obyvatelstvo v městě jest více než ze dvou třetin české národnosti, politický okres pak čítá více než pětkrát tolik Čechů, co Němců (dle úřadního sčílání), jest to poměr zajisté křiklavě nespravedlivýa rozhodně dále nemožný. Týž poměr panuje ostatně i ve stavu vyššího úřadnictva u c. k. úřadů budějovických (viz zejména kraj- ský soud). Pouze nižší kategorie úřadnické
Čech Váňa Němec Čecho Č . Budějovice Č . Budějo
23 article Mladý šedesátník.
Mladý šedesátník. Dne 5. ledna 1848, tedy právě dnes před 60 lety, narodil se v Praze Adolf Krössi ng jeden z nejpopulárnějších členů naší opery. Stále svěží a elegantní, vždycky rozmarnýa usmívavý senior operní družiny Národního di- vadla oslaví jistě tento svůj jubilejní den co nejveseleji, bez tíživého pocitu úctyhodně ku- laté číslice, které by se do něho bezmála nikdo ani nenadál. Vždyť ještě předevčírem měli jsme příležitost obdivovati jej jako křepkého a ne- unavného tanečníka při malé domácí slavnosti divadelní na podiu cvičného jeviště Národního divadla, kde provedl snad všechny přítomn dámy. Nejsme povoláni oceňovati na tomto místě umělecký význam Krössingův pro českou tvorbu operní a speciálně pro reprodukci oper Smetano- vých, s jehož několika význačnými postavami při- mo srostl. Stalo se tak beztoho v těchto sloup cích tolikráte již. Jeť Adolf Krössing jediný, který nám zbyl na scéně Národního divadla z oné znamenité staré gardy, která měla štěstí studovati pod taktovkou Smetanovou. Svého Vaška v „Prodané nevěstě“ zpíval Krös- sing na podzim roku 1905 po 400, od té doby přidal k této číslici již zase několik desítek,a rad i právem chlubí se věčně mladý jubilant, jak po premiéře této svojí první úlohy smetanovské dostal od slavného mistra upřímnou hubičku.
Krössi Krössingův Krössing Smetanův Vašek Praha národní divadlo Smetanavýchod
24 article
Adolf Krössing pokusil se z mládí studovati práva, ale zesnulý basista a sbormistr Prozatím ního divadla Saak, poznav jeho hlas a při- rezené nadání herecké, neměl mnoho práce, aby ho svedi s této cesty a přiměl k divadlu. Učil se zpěvu u nebožtíka prof. Vogla, a když si od- byl malou domácí bouřku a několik vítězných debutů v Mikulášském divadle, vystoupil poprvé 10. prosince 1870 na scéně Prozatímního di- vadla jako Gennais v „Lukrecii Borgii“, pal ještě několikrát v příštím létě, a od té doby pů- sobí nepřetržitě na zemské seéně české, od roku 1896 také jako operní režisér. Zpíval sic také ve vážné opeře, ale jako rozený tenor-buffo svým příjemným hlasem, znamenítým humorem a hereckým talentem
Krössing profesor Vogl Lukrecius Borgia Saak
25 article
prokázal neocenitelné služby opeře komickéa oporotě v šaržích, v nichž nenašel u nás až do- sud soupeře. Po skvostném Vaškovi z „Pro- dané nevěsty“ určil přímo pro něho Sme. tana Skřivánka v „Tajemství“ a Michálka v „Čertově stěně“. Tak srostl nám Krössing přímo s nejlibeznějšími operami Sme- tanovými (zpívá nyní též strážníka v „Hubí- čee“), a těžko bylo by si je bez něho přod- staviti. Svým znamenitým nadáním hereckýma uměním jemné, nepřeháněné charakteristiky znamená Krössing přímo šťastný přechod od staré generace operních zpéváků ke genera nové, od níž zvykli jsme již bezpodmínečně vedle kvalit pěvockých vyžadovati také bezvadný výkon herecký. Po obou těchto stránkách dobyl Krössing české produkci operní také pronika- vého uznání ciziny — o mezinárodní výstavč divadelní ve Vídni v roce 1892. Několikrát se o něho také ucházeli, před tím i potom, ve Vídni a v Berlíně, ale Krössing zůstal věren Národnímu divadlu, a v den svých šedesátých narozenin uslyší jistě se všech stran srdečné přání, aby stejně svěží a mlád zůstal mu za- chován ještě nějakou tu desítku let. vč.
Vašek Michálek Krössing Vídeň Berlín národní divadlo čertův stěna Smetanový
26 article Z kulturní cizíny.
Z kulturní cizíny. + Divadelní výstava v Paříži, o níž tolik zpráv již puštěno bylo do světa, nebude tak rozsáhlá, jak původně projektováno. Entreprenerem jejím; jes George Berger, a výstava instalována bude pouzev pavilonu de Marsan. Zajímavým jejím oddílem budou umělecky drahocenné dekorace z doby Ludvíka XV. a nejpřitažlivějším všechny moderní vy može- nosti divadelní techniky. Výstava otevřena bude v době od 1. dubna až do 1. října 1908. Ně- která soukromá divadla chystají mezi tou dobou uspuřádati účelně rozdělené cykly retrospektivních představení. Coquelin mladší zotavil se ze své nemo nervové. Přes to však nařidili mu lékaři, aby aspon na půl léta se úplně vzdal herecké činnosti. V Miláně byl včera soudně rozhodnut spor, který již delší dobu zaměstnával kruby hudební divadelní. Hudební nakladatel Sonzogno a skla- datel Pietro Mascagni žalovali spisovatele Gio- vanni Vergu, bratry Piletra a Domenica Monleone, prvního jako librelistu, drubého jako skladatele nové opery Sedlák kav a flre (Cavalleria rusticana), a posléze hudebního nakla datele Puccia, který operu svým nákladem vydal pro porušení práva autorského, respektive spiso- vatele Vergu za to, že théma své slavné (vlastně te- prve operou Mascagniovou proslavené) povídky znov prodal, ačkoli se zavázaí pouze oběma žalobeům. Sud odsoudil všechny tři žalované ke s po- lečně náhradě všech škod, jež tím až dosud vzešly prvnímu skladateli a nakladateli opery. Zá- roveň zakázal další provozování nové »Cavalierie rusticany«, a nařídil vzetí všeho materiálu notového a libret z obchodu. Výše utrpěné škody bude stano- vena zvláštním civilním procesem
Berger Marsan Ludvík XV Sonzogno Mascagni Verga Piletra Monleone Cavalleri rusticana Paříž Milán Sedlák kava
27 article Hudba.
Hudba. + Koncert spelku českých žurnalistů. Každým rovem stará se pořadatelstvo a vymýšll nové atrakce Některé z minulých let nemožno stupňovati — vzpo- mínáme jen hromadného vystoupení houslové školy Ševčíkovy — a přece pořadatelstvu daří se přijí vždy na něco nového, lákavého a cenného, co kon- certy udržuje na jich dosažené výši a prodlužuje pověsť, kterou prosluly, na další léta. V této sezoně největší událostí jest otevření druhého operního je- viště českého, i přirozeně rozvířen je zájem veřej nosti o vše, co se vinohradské zpěvohry týká. A tu přišlo pořadatelstvo koncertu žurnalistického na zna- menitý nápad, učiniti orchestr vinohradského divadla, který se již při matinée zabajovacím a dále v ope- rách Weisově a Mozartově tak skvěle osvědčil, osou svého pořadu a dáti mu příležitost, aby i v koncertní síni změřil svou jakost, kde před ním tolik jiných a prvořádných těles orchestrálních vystupovalo, kde tudíž dostatek podmínek je ke srovnávání a násle- dovně ku pravému zápolení uměleckému. Vinohrad- ský orchestr se svým talentovaným vůdcem vyšeli z toho nebezpečného zápasu vítězem. Ukázal se i na neschůdné půdě koncertní sborem umělců, jemuž ne- třeba lekati se srovnávání ani s orchestry nejlepšími. neboť co ještě schází mu na vyrovnání zvuku a sou- hry, na klidu posledního vytříbení, jichž možno do- síci až při delší součinnosti, častokrát až lety vývoje. nahražuje již dnes velikým vzletem, láskyplným od- dáním se všech jednotlivců jejich úkolu, mladistvou až překypující vervou. Sukovu symfonickou báseň
Ševčíkův Weisův Mozartův Sukův vinohradský divadlo
28 article
»Praga« sehráli znamenitě, takže dílo, nadšeně opě- vující krásy a slávu matky českých měst, v jejich podání působilo celou velebou svojí. Ludvík V. Če- lanský připojil tu ke vrozenému nadání dirigentské- mu, jež hravě ovládá massy, též rozvabu uměleckou a vyzvedl kontury i sledovati slačil veškeru gradaci., kterou dílo požaduje.
V če Praga
29 article
Rovněž přednes »Vitavy«, kterým orchestr vino- hradský již při matinče vybrál svou první uměle- ckou bitvu, opětně fascinoval. Volí-li Čelanský v ní některá tempa pomaleji, než jest žádoucno jásavému tónu básně, neleká se opět v přídané předehře ku »Prodané nevěstě« tempa nejzávratnějšího, takže provedení v něm stalo se siláckým kouskem hbitosti a zároveň pevnosti nového orchestru. Dirigentská krev Čelanského, jeho temperament rozproudily se tu v nezkrotném, obecenstvo k nadšení strhávajícím rozmachu. Kázní svého orchestru pochlubil se dále dirigent v řadě doprovodů dobře temperovaných z nichž předčil jemně nuancovaný průvod houslo vého koncertu Alex. Glazunova.
Čelanský Glazunov Alex
30 article
V koncertu, jenž zajímá hladkou fakturou a ne jen k virtuosní bravuře, nýbrž i k obsažnosti my- šlenek hledí, presentovala se velmi výhodně mla distvá odchovanka pražské konservstoře, slč. Ell Stillerova, prokázavši jak ušlechtilý tón a vyspělos technickou, tak zduševnělé pojímání hudební. Není ješlě vše vyzrálé v jejím podání, neklid prvého většího vystoupení zavinil leckterou nepřesnou into naci (hlavně v Paganiniově fantasii »Mojžíš«) a ne- jasnou passáži (na př. ve finale koncertu), ale je to rozhodný a sympatický talent, schopný vývoje Hudební citění virtuosčino opravňuje k nadějím nej- lepším. V Paganinim a v Kádnerově působivém Rondinettu doprovázela ji plynně alč. M. Provaz níkov a. Novým zjevem na koncerlním podin jest paní Maruše Čelanská. Zapěla s p. Fr. Jelinkem duo z nové opery Malátovy, pak sama arii z Puccini- ovy »Madame Butlerffy« — obě díla uslyšíme záhy na Kr. Vinohradech — a píseň svého chotě, něžnou »Ukolébavku«. Výdatný hlas, dobře disciplinovaný. výraznost a vroucí cítění charakterisují její zpěv, za nějž mnoho pochvaly stržila. V melodickém, smeta- nismy přes italskou svoji sklonnost provroucnělém dvojzpěvu z »Veselých námluv« podporoval úspěch též nemálo její partner, tenorista libého pelu, hu- debního vzdělání a srdce na pravém místě, což ciluplné skladbě zvláště sloužilo k dubu. Ke zpestření pořadu přispělo též cizokrajné trio dam, Misses F. Hood (tuším z Australie), E. Ham a E. Greenup (z Ameriky). Sehrály obezřetně, s an- glickou praecisností Dvořákovo roztomilé terzetto pro dvě housle a violu. I ony sdílely všeobecný úspěch večera, který též po stránce společenské byl opět, jako minulá léta, shromaždištěm nejelegantnějšího našeho světa.
Stillerův Mojžíš Kádnerův Čelanská Jelinek Malátův Butlerffa F Hood E Greenup Dvořákův Puccini Austrálie Amerika
31 article
+ České pěvecké kvartelo koncertuje dnes v ne- děli 5. ledna v Ces. Budějovicich, dvorana České besedy, začátek o 8. hod večerní a zejtra dne 6. ledna na Mělníce ve dvoraně hotelu pana Karla Sládníka; začátek přesně o 1/28. hod. več. + Zpěvácký spolek »Věnceslav« v Praze-Libní pořádá akademii dnes v nedělí v hotelu »Čechie« v Praze Libni, v Podlipného ulici za lask. spoluúčin- kování slč. Mař. Hausmanovy, pana Vondráčka a p. Jana Rezka, virtuosa na housle. Začátek přesně půl 8. hod. večerní. + Z České Pilharmonie. Dnes o 4. hud. odpol. koná se v sále Plodinové bursy dvanáclý symfoni- cký koncert, v němž budou poprvé souborně prove- deny Dvořákovy symfonické básně »Vodník«, »Po- lednice«, »Zlatý kolovrat«, »Holoubek« (dle básní K J. Erbenových) a »Píseň bohatýrská«. Úhruné prove- dení děl, jež jednotlivě v četných koncerlech pro vzácný hudební obsah a skvělý kolorit došly nadše- ného přijetí, setká se zajisté se zájmem nemalým. ježto vystavuje po nejcharakteričtější stránce poslední periodu mistrovy tvorby. Vstupenky po 2 K, 1 K 60 hal. prodávají se od 10. do 12. hod. dopolední v kanceláři Českého filharmonického družstva na Václavském náměstí, čís. 53 a odpoledne od 3. hod. u pokladny. — Chvalitebný příklad porozumění kul- turním snahám národním daly Ceská průmyslová banka v Praze a okresní výbor v Karlíně, pouká- zavše po 200 K Českému filharmonickému družstvu jako příspěvek pro rok 1908 k dalšímu zabezpečení jím se stále vzrůstajícími obětmi vydržovaného orchestru.
Budějovicich Sládník Věnceslav Hausmanův Vondráček Rezek Dvořákův Holoubek J Erbenův Ces Mělník Praha Libeň Podlipný Český Pilharmonie Václavský náměstí Karlín Český pěvecký Český beseda zpěvácký spolek Čechie Praga Libeň Český filharmonický družstvo Ceský průmyslový banka symfonický báseň
32 article
+XIX. bezplatný lidový koncert, pořádaný Ústředním spolkem českých žen, koná se zejtra dne 6. ledna o 3. hod. odpolední v Plodinové burse na Havlíčkově náměstí v Praze. Program obsahovati bude vesměs skladby Vítězslava Nováka, o jehož skladatelském významu promluví pan dr. Jan Bran- berger. Členům Ústředního spolku českých žen na průkaz legitimace reservovány budou přední řady se- dadel do 34 na 3. hod. odpol. Každá osoba před vstupem do sálu nechť opatří si program. Dětem do 10. let není vstup dovolen. + Karel Bastl, Trois Duos Concertanta (tři koncertní duetta) pro dvoje housle op. 26., dílko první svého druhu u nás, které zasluhuje bedlivěj- šího povšimnuti. Duetta psána jsou ve slohu klasi- ckých duett Pleyelových, Mazasových a pod., tím také řečeno, že jsou melodická a určená jako cvičební pomůcka ke školám houslovým, když žák určitého stupně dokonalosti ve hře dosáhne. Pohybují se ve 3—5 poloze, jsou přesně prstokladem, smyky a před- nesovými znaménky na základě methody Sevčíkovy označena. Objem jich rovná se všem konkurenčním dueltům cizím. Sešit stojí pouze K 1.20. Vydány jsou v Edici M. U. pod čís. 571 nákladem hudebního zá- vodu Mojmíra Urbánka v Praze. + »Český Hlahol«. Sešit II. Sbory smuteční. Vyšlo nákladem Fr. A. Urbánka v Praze, vedle Ná- rodního divadla. Part. 80 h, hlasy po 15 h. Svazeček obsahuje 6 čtverozpěvů od Rudolfa Piskáčka a B. Sequensa, které vyznačují se velikou zpěvností a vřelosti, nepostrádajíce nijak modernosti výrazua harmonické faktury, ačkoli jsou při nich náležitě pe- spektovány hlasové prostředky pěvca.
Novák doktor Jan Bran Bastl Pleyelův Mazasový M U Urbánek A Urbánek Piskáček Sequensa Havlíčkův náměstí Praha Francie Ná Trois Duos Concertanto Český Hlahol