1
masthead
12. února 1913. číslo 42.
2
masthead
NARODNÍ LISTY.
4
article
Z Irancouzské sněmovny.
Z Paříže, 11. úpora. (K. k.) Sněmovna projed-
návala námořní rozpočet. Zpravodaj Painlevé vy-
slovil se pochvzlně o námořnictvu.
Min. námotnictva Baudin připojil se k těmto
slovům a podotkl, že Francle jesi odhodlána ne-
vzdáti se superiority v moři Středozemním. (Po-
chvala.) Námořní program bude uskutečněn vr.
1917, tudíž o 4 roky oříve než bylo stanoveno.
Francouzské loďstvo bude miti potom přes po-
krok námořnictva italského a rak.-uherského ještě
malou převabu.
Ministr prohlásil, že, jakmile tomu okolnosti
dovolí, objeví se francouzské loďstvo opět ve vo-
dách severních, e loo1 - noze
l 05č Nastolení Poincarého, vvo xai
Z Paříže, 11 února. (K.k.) Vláda se roz-
hodla, aby 18. únor, kdy Poinearé ujme se
úřadu, byl pro všechny státní úřady prohlášen
za svátek. e bnosoid sa .c Jod
Porada o rozmnožení vojska ve Francii?
Z Paříže, 11. února. (K. k.) „Echo de Paris“
se dovídá, že následkem rozmnožení vojska, Ně-
meckem zamýšleného, konala se včera v minister-
stvu zahraničních záležitostí konference, jíž se
zúčastnili ministerský předseda Briund, ministr za-
hraničních záležitostí, ministr vojenství, ministr fi-
nanci a vysoký úřadník ministerstva vajenství.
Z Paříže, 11. února. „Echo de Paris“ oznamuje,
že francouzská vláda vzhledem na rozčilení obyva-
telstva a nedávnou vojenskou předlohu německou
vypracovala návrh, kterým žádají se značné nové
úvěry pro vybudování franeouzské branné moci.
Baudin
Francl
Poincaré
Poinearý
Paris
Paříž
Francie
Irancouzský sněmovna
Painlevá ty
5
article
Národhi hospodar.
Národhi hospodar.
čss-
po
se Inž. VLAD. LIST. iámse vno 6nanl
řád. prof. české techniky v Brněeoaq č va sln
Aktuální hospodářské a právní
otázky v elektrotechnice.
(Výtah z přednášky, proslovené 8. února 1913
v České společnosti národohospodářské v Praze.
Vývoj elektrotechnického průmyslu byl v po-
čátcích spjat velmi těsně s výstavami. Vídeňská
výstava r. 1873 uvedla dynamo a elektromotor
berlinská r. 1879 elektrickou tram, pařížská roku
1880 Edisonovu žárovku, mnichovská r. 1882 pře-
nos energie, frankfurtská r. 1891 přenos proudem
třífazovým na 175 km daleko. Hlavní rozmach po-
číná po letech osmdesátých Edisonovou žárovkou.
která umožnila užívání elektříny v širokých vrst-
vách. Patrno, že elektrolechnika jest průmyslem
pro ukojení všeobecných potřeb, průmyslem pro
všeobecnost, a že se opírá o popularisaci. Elektro-
technické závody vznikaly buď co oddíly strojíren
aneb co podniky specialisovaně. U nás byl silný
sklon ku prvé formě, tak byly styký Daňkovky
Křižíkem na začátku velmi úzké. Bromovský
Prokop měli elektrotechnická oddělení, Donát
Duda vyšli ze strojní praxe. V Němnecku a v Ame-
rice strhly na sebe brzo vedení dvě čistě speciální
firmy Stemens Halske a Edisoh Company. Roku
1883 založena inž. Rathenauem v Berlině Deutsche
Edison Gesellschaft na využití žárovek a zřizování
veřejnýchv elektráren po vzoru prvé, postavené r.
Vlad
Edisonův
Křižík
Bromovský Prokop
Donát Duda
Ing
Rathenau
Praha
Berlín
Stemen Halske
Edisoh Company
km
Deutsche Edison Gesellschaft
6
article
1882 Edisonem v Nov. Yorku. Od té doby nastává
v elektrotechnickém průmyslu jasný sklon k sou-
středění. V Evropě jsou dva krystalisační body
Siemons a Rathenau, v Americe také dva: z Edison
Co. vzešlá General Electric Co. a. strojírna We-
stinghouse. Seskupení jest urychleno průmyslovou
krisí po roce 1900 a velkou potřebou kapitálu pro
elektrárny a elektrické dráhy. Tim dostává se
elektrotechnický průmys! ve velmi těsně spojení
s bankami.
Výsledek tohoto skoro dvácetiletého vývoje
jest, že stojí v Evropě proti sobě dva koncerny
Siemensův a A. E-G. (Všeobecná elektrářská spo-
lečnost = General electric company)e vzešlá
Deutsche Edison-Ges. Oba koncerny připojily k
sobě celou řadu menšíchoneb slabších závodů.
takže mají dnes továrny sdružené v Sfemensově
koncernu as 500 mil, kor, kapitálu a se společ-
nostmi podnikatelskými as 1 miliardu. Továrnv
A. E. G. mají 250 mil. kor. kapitála a jeji koncer
i s podnikatelskými společnostmi odhaduje se na
1.5 milardy korun. Roku 1912 vyrobil Siemens
pomocí 77.000 zřízenců 134.539 strolů o výkonu
3.738.000 HP a vyplácel 10% dividendy; kdežto
A. E. G. 70.162 zřízenci vyrobila 133.499 stroju
o 3.616.000 HP a 312 parních turbin o 736.000 HP.
a platila 14%; Gen, Electr. Co., amer. matka pře-
dešlé měla jen dělníků 41.300 vedle armády úřad-
níků, 500 mil. kor. kapitálu a platila 8% dividendy.
Siemons
Rathenau
Siemensův
E G
A E G
York
Evropa
Amerika
General Electric Company . a . strojírna I
General electric Company
Deutsche Edison
Ges
Siemens
7
article
Při obchodech opírá se A. E. G. o Dresdner Bank.
kdežto Siemens o Deutsché Bank. Proti těmto prů-
myslovým kolosům jest v Německu organisace spe-
ciálních závodů elektrotechnických, která zaměst-
nává as 80.000 dělníků a obsahuje jednotlivými
svými členy celý elektrotechnický průmysl. Orga-
nisace ta se bude jistě vyvíjeti a hze čekali od ní
nadějných výsledků, neboť specišlní závody pra-
cují velmi racionelně a s malou režif. Podobná or-
ganisace vzniká i ve Švýcarsku, bude však
těsnější ve způsobu zájmového sdružení
Proti mohulnému průmyslu sousední říše má
rakouský průmysl jen 80 mil. kor. kapitálu,
z toho mají as 50 mil. filiálky neb sesterské zá-
vody zahraničných světových firem, jen 30 mil. kor.
čistě domácí závody: z toho opět nejvýš 12 mil.
má 7 průmyslových závodů českých, většinou sou-
kromých. Závody naše zaměstnávají as 2000 zří-
zenců, vyrobí as 4000 strojů o 50.000 HP. a neob-
sahují dosud všech elektrotechnických odvětví.
A E G
Německo
Švýcarsko
Dresdner Bank
Siemens
Deutschý Bank
HP
8
article
Proto radno, aby zde nastala koncentrace. jak ii
od prvopočátku prováděl náš strojnický průmysl.
Jen tím možno přikročiti k velkým úkolům bu-
doucnosti a zejména k intensivnějšímu obchodu
mímo české země mocnářství a k exportu. V Ra-
kousku jsou následkem silného importu z Německa
nepříznivé průmyslové podmínky, neb ani dohoda
rakouských elektrotechnických továren o dodacích
podmínkách nezlepšila mnoho, neboť zahraniční
firmy nováží se touto dohodou. Celkem neodpo-
vídá daleko u nás výnos elektrotechnického prů-
myslu velké duševní prácí v něm vynaložené. Úěel-
ná koncentrace by prospěla zejména českým fir-
mám, neb by mohly soupeřit v mocnými a vlivný-
mi sesterskými závody světových firem ve Vídni.
Zahraniční elektrotechnické firmy zejména v Italii
mají přidruženy společnosti na splátkové zřizování
malých instalací: společnosti prosperulí dobřen a
měly by i oprávněnost morální nejen propaďační.
kdyby zaručovaly živnostníku neb malému odbě-
rateli řádné a účelné provedeníl instalace. Ra-
kousko od uzavření celních smluv. roku 1906
stále vice importuje elektpotechnického
zboží. Tak r. 1905 importovalo asi za 4 mil. korun
a exportovalo za 4.2 mil. kor., r. 1911 importovalo
za 32.2 mil. kor. a exportovalo jen za 11.1 mil. K.
Hlavním importěrem k nám (85) jest Německo.
Německo
Vídeň
9
article
Francie novými celními smlouvami pomohla velmi
enerdicky domácímu průmyslu elektrotechnickému,
takže se skoro vymanila z cizího importu. U nás
zanedbáno bylo velmi mnoho pozdním zřízením od-
borů elektroinženýrských na našich vysokých ško-
lách technických: zřízeny bvly r. 1910. t. j. 27 let
za Belgií a 26 let za Německem. Ve Vídni existuje
organisace instalatérských firem na společný ná-
kup. Organisace založena po příkladě podobné
prosperující organisace instalačních firem v Něme-
cku a podivno, že dosud u nás zůstaly nepovšim-
nuty podobné snahy. V Rakousku jsou organisová-
ny německé elektrárny od r. 1905 a mají společný
nákup hlavních potřeb ve velkém: podobné orga-
nisace vytvořily ser, 1911 na Moravě pro české
a loni pro východočeské eloktrárny, Nutným do-
plňkem takých organisací jsou pokusná ústavy při
vysokých školách na stálou kontrolu dodávek a
řádně vedená statistika.
Zajímavým zařízením jest německými firmami
v Berlíně založená Gesebäfisstelle für Elektrizi-
tátsverwertung, která organisuje ve velkém sloh
reklamu, popularisaci, a poučení o užívání elektři-
ny, Stále diskutován jest t. zv. i nstalační mo-
a n
nopol, kterým si vyhražuje elektrárna, obee
aneb některá firma přimo neb nepřímo právo n
soukromé instalace v územieleltrárny. Různé
zkušební taxy olektráren nejsou většinou ničím
jiným, leč zakuklenou surtaxouo na instalatětv. Vý-
hradní instalační právo není rozhodně konsumientu
na prospěch. Německé úřadý vyslovují se vesměs
proti instalačnímu monopolu. Jisto dále, že zku-
šební taxy instalační mají býti co nejnižší a ná
se za ně skutečně instalace zkoušet, aby se vvy-
mýtily nesprávné a wadné instalace. Nedávnov
Francie
Belgie
Německo
Vídeň
Rakousko
Morava
Berlín
10
article
Prazezavedené zkušební taxy za mo-
tory jsou vzorem nesprávné a nerozumné
monopolisující hospodářské politiky. ž l -
Nejsilnějším exportním státem v oboru olek-
trotechniky dnes jest Němeeko, které za rok
1911 vyvezlo za 228 mil. K elektrotechnického
zboží. Hlavní jeho odběratelé jsou Japan, Argen-
tina a Anglie se svými koloniemi. Spojen e
státy majíce doma ohromné odbytiště, exportují
as polovinu méně než Německo. Anglie expor-
tuje v elektrotechnice vlastních výrobků jen asi
za 50 mil. K, za to má značné komisionářství, ze-
jména se zbožím německým.
Vedle továren vynikají stále nové podníky
elektráren neb drah, aneb společnosti na soustav-
né podnikání elektráren a drah. V Německu po
smutných zkušenostech, jež učinily tovarny s vlast-
ni zakladatelskou činnosti koncem steletí, oddělilo
se k vzájemnému prospěchu skoro úplně zaklada-
telství od výroby. Neboť zájem elektrárny a dráhy
jest velmi často jiný, než továrny. Tyto zaklada-
telské a provozové společnosti po opravení prvot-
ních chyb prosperují celkem dobře. Roku 1912
bylo v Německu čistě elektrických 65 s kapitálem
490 mil. K a průměrnou dividendou 7.7. vedle
31 starších ještě s plynárnami o kapitál 40 mil.
kor. a dividendě průměrně 69. V Řukousku jest
něco málo podniků takých jen pre jednotlivé elek-
trárny, podnik všeobecný jest jeden ve Vídni pro
plynárny a elektrárny, jedend výhradně prormo-
derní velkoelektrárny založil r. 1911 Ústav pro
úvěri pozemkový spolu s A. E. G.—(pod jménem
Rakouské clektrárenské společnosti, E. L. A. C.
která staví velkoelektrárny v Oslavanech a Poříčí).
Němeeko
A E G
E L A C
Anglie
Německo
Vídeň
Oslavany
11
article
Jediný český podnik taký vznikl zeí. společnosti
bývalé liheňské tram, nehledě na nekolik společ-
ností s omezeným ručením pro zemědělské elek-
trárny. Zde dlužno doháněti nejvíce. s
Další vývody souvisí sotázkou ceny
proudu a třeba vědět, že lze prodávati proud
na třech různých míslech: přímo v centrále, jako
odebírá pražská tram proud od holešovické cen-
trály, neb ve velkém na konci napájecího vedení.
jako odebírá proud Jeselov od Jaroměře a sám si
ho prodává v drobnémi aneb konečně vy drobném
u konsumenta na elektroměru. Přirozeno, že čím
dále od centrály jest proudlražší, nebož nutno
platit za sítě a správu podniku. Méněc jest známo.
že každá z uvedených cen má v sobě převážnou
část (i 90%) vydání stálých, neodvislých od roční
spotřeby, ale jen od velikosti zařízení fúroky, úmor.
režie) a jen velmi malou část vydání proměnných
(uhlí, nafta, olej), závislých na spotřebě. Dále se
zapomíná, že cena energie se mění s dobou, kdy
se potřebuje, zda v okamžiku největšího zalížení
elektrárny, nač třeba nových inveslic, aneb v do-
bě, kdy elektrárna zahálí. Těmito složkami vznl-
kají rozdůy v ceně proudu a řada různých proudo
vých sazeh.
Jaroměř
12
article
Přednášející uvádí a demonstrujeo na elektro-
měrech Elektrické akciové společnosti Kolbe-
novy hlavní druhy sazeb, obyčejné, paušální.
paušální s omezovačem, dle elektroměru. dle olek-
troměru a doby, ale elektroměru a největšího zaji-
žení, dleelektroměru a druhu užívání a dle elek-
troměru a velikosti bytu. Takovými úvahami lze
vypočist, že elektrárna venkovského města vyrobí
K Wh proudu v centrále za 16 h. že ho však může
prodávat průmyslníkovi, pracujícímu ve dne, v noei
těsně u centrály za 7 h. jinému městu, as 5 km
vzdálenému, s největřím zalížením řaké v zimě
za 24 h. ale vesnicím 5 km vzdáleným, s maxinien
v letě při mlácení, jen za 17 h a dokonce pakaři
beroucímu proud na pečení pouze y noci, aneb
kostelu na vytápěnř v neděli, i za 5 h. Z toho pa-
trno. že jest výhadný m připojení venko-
va s vysloveným letním zatižením, no
městské elektrárny s vysloveným za-
tížením zimním, dále připojení odbážatelů
dlouhodobých, zejména průmysl u na ve-
řejné elektrárny. Pro prvý způsob šíří se u ná
porozumění utěšeně; tak na Hradec Kralo vé
Pardubice. Přerov a Prostetoypřins-
jeny jsou neb se připojují četné okolní vsi. Dále
pochopitelno, že sloučením co nejvíce různodobýeh
odběratelů zatíží se centrála rovnoměrně a že se
zmenší díl z ni připadající na každý KW, iastalo-
vaný u odběratele. To umožňuje právě velkoelek-
trárnám dodávati energii i velkým průmyslovým
podnikům a prodloužiti užívání svého zařízení v
centrále a zlevniti tím podstatně svou výrobu.
Kolb
Hradec
Pardubice
Přerov
Prostetoypřins
km
13
article
Přednášející popisuje a demonstruje někter
typické velkoelektrárny tepelné i vodní doma
v cizině a ukazuje na neudržitelný postup v koní
centraci výroby energie v Němeeku, Lombardii
švýcarech i u nás. Velkoelektrárny tepelné jsou
levné (300—350 K na KW), potřebují však ubl
ročně as za K 80.— pro KW; vodní mají velkou
investici 1000—1800 K na KY, za to všuk se obe-
jdou bez uhlí. Přednášející považuje za idešl práci
velkých vedních centrál s velkoelektrárnami na
uhelných dolech do společné sitě při vzájemné
výpomoci. Hospodářský význam maji tepelně vel-
koelektrárny, zejména pro odpadkové uhlí nebo pro
uhlí velmi špatné, jež nesnese transporla, a dokon-
ce i pro rašelinu. R. 1911 bylo v českých obcich
39 soukromých elektráren. 38 obecníc, 11 spole-
čenských, 6 podnikatelských firem neb továren-
Soukromé elektrárny jsou většinou malé pod-
niky, hlavní význám mají obecní, podniknuté oby-
čejně na komunální úvěr. Družstevní elek-
trárny mají vadu, že jsou omezeny prodejem na své
členy. Výhodnou fozmou pro přípojovéní obcl na
velkoelektrárny jsou svazy obes. které pod-
nikají svým nákladem na svém území stavbu sít-
i prodej proudu v drobném. Takovým svazem jest
na př. sdružení obcí pro pražský vodovod. V Ně-
mecku jest pro to zvláštní právní forma, t. zv
Němeek
Lombardie
Kentucky
kW
14
article
Zweckverband, který sítě spravuje přímo sám aneb
zadá na smlouvu soukromým firmám. Také svazy
obci, připojené na jedinou velkoelektrárnu, jsou
dnes v Německu velmi rozsáhlé; na elektrárnu
v Lauchhammern přípojeno 658 obcí, na elektrárnu
v Ebersvalde 550 obcí v 8 okresech. v sev. Bavo-
řích na Franckou elektrárnu dokonce 1600 obel
14 měst. Také svazy uchrání proti velkoelektráro
nám samostatnost územi, svrchovanost obcí a do-
mohou se snadno i vlivu na správu velkoelek.
ji s
trárny.
Velkoelektrárný jsou podnikány skor
výhradně akciovými společnostmi, v Německu
švýcařích vzniká však pro ně zajímavý útvar smá-
šené společnosti. Uznalo se dnes skoro vše-
obecně, že správa a vedení průmyslových podniků.
jako jsou elektrárny obcí neb jinou veřeinou kor-
porací, jsou drahé a těžkopádné. Ve smíšeně spo-
lečnosti jest zastoupen soukromý i veřejný kapitál.
pnen má pravidelně správu, tento dozor a kon-
trole nad ním. Tím sloučí se velmi účelně obchodně
čilé a podnikavé vedení s veřejnými zájmy a kon-
trolou všeobecnosti. Takové jsou elektrárny ve
Štrasburku. Dortmundu, Altoně, Francich a jinde.
Zweckverband
Franci
Německo
Štrasburk
Dortmund
Altona
15
article
Staré, sousedící elektrárny se nyní vesmoi často
slučují ke vzájemné výpomoci a záloze, a zmenší
tím podstatně své investice, a využijí lépe svých
zařízení. Takové sloučení elektráren ve velkém
připravuje se prověsti 19 virtemberských elektrá-
ren na územi asi o plože, ohraničené Labemí a zem-
skou hranicí. Význam takové výpomoci vynikne
z fakta, že 11 moravských elektráren, statisticky
kontrolovaných, mělo r. 1911 z postavemých 206
KW využito pouze 850 Kw.
Pro racionální elektrisaci navrhuje přednáše-
jící Zemskou elekirárenskou společ
nost, sloučenou ze saukromého a veřejného ka-
pitálu a organisovanou po znůšobu belgické sno-
lečnosti lokálních drah. Společnost by vyloučil
konkurenči projektů a potlačila mistní zájmý, tak
že by se dospělo snáze k ideálními cíli: co nej-
hospodárnějšímu zásobeni energií a podnikání pou-
ze podniků hospodářsky zdravých. Vedle, tohc
doporučuje přednášející zříditi po aneb pro kon-
centraci našeho elektrotechnického průmyslu
Kw
16
article
elektrobanku, které by připadla zejména
zakladatelská podpora našeho průmyslu za zem-
skými a státními hranicemi.
Dále probírá přednášející navržený elek-
trický zákon a ukazuje na velké nebezpečí
pro komunální hospodářství z naprostého uvolnění
cesty elektrickým vedením. Přednášející žádá, aby
toto uvolnění bylo rozhodně vázáno na souhlas
obce. Naprostým uvolněním cest neodvisle od sou-
hlasu a i proti vůli obce zamezilo by se skoro
úpině vnikání velmi zdravých, smíšených společ-
ností a země by byla vydána zcela elektrárenské
spekulaci. Na příkladu Německa zřejmo, že právo
obet na cesty není překážkou elektrisace, naopak.
že se stává regulátorem, ochranou před spekulací
Proto nutnoenergicky žádati opravy předlohy
v navrženém smyslu. Žajímavé jsou otázky mer-
národní, týkající se přenosu energií přes hranice
na př. severní kraje Čech-jsou zásobeny ze Saska
Německo
severní kraj Čechy
Sasko
17
article
Švýcary dovolují odvésti energii ze země jeno fen-
kráte, není-li pro ni ve vlastním kraji užití, na
Posléze probtrá přednášející otázku zdaně-
nícesvětlovacího proudu v Italii (5 cs na KWh).
podobnou obecní dávku (109%) v Brně a daň z
žárovek, ublíků a jiných elektrických svítidelv
Německu. Končí přáním, aby větším porozuměním
hosnodářskému významu elektrotechniky a celek-
trické energie přivedl se náš průmysl k rozvoji a
nebyl odříznut od nového a velkého úkolu — ra-
clonální elektrisace země ve velkém slohu. e
Přednáška, která se konala ve velkém sále
pražské obchodní komory a trvala na 21/4 hod.
těšila se neobyčejnému zájmu interesovaných kru-
hů, byla navšlivena mimořádně hojně a odměněna
hlučným, dlouhotrvajicim potleskem. Jménem Čes.
společnosti národohosp, vzdal přednášejícímu díky
předseda spol., univ. prof. dr. Jo s. Gruber. t. č.
děkan právnické fakulty. Přednáška bude v do-
slovném znění otištěna v „Obzoru Národohosp.
načež vyjde nákl. Společnosti i samostatně. v ana-
Nové továrny společnosti „Helios“.
Z Vídně, 11. února: (»N. W. T.«). Ministerstve
ohchodu delegovalo sekčního chefa dra. Rich
Hagenöhrla do správní rady společností »Helios-
a současně minist. rádu ryt. Sťankiewiče jmeno-
valo zeměpanským komisařem pro tuto společ-
nost. Interní organisace společnosti pokračuje
přikročí se brzy ke zřízení nových tová-
ren v Čechách a na Moravě. V Haliči to-
várny ve Skole a Stryji budou přetvořeny a roz-
ne
Uherská půjčka místo emise renty.
Z Pešti, 11. únofa. Protože peněžní poměry
ani v Německu ani vv Rakousko-Uhersku nejsou
příznivy emisi renty, hodlá uherská vláda zahájit
vyjednávání s Rothschildovou skupinou o pře
vzetí oznámené již kontokorentní půjčky.
šiřeny
profesor
doktor
Jo s
Gruber
Hagenöhrla
Rothschildův
Brno
Německo
Vídeň
Čechy
Morava
Halič
Stryj
Pešť
Rakousko
Uhersko
obchodní komora
právnický fakulta
Helios
Italia
18
article
oc Konkurs.
Z Pešti, 11. února. Na jmění továrny »Be-
soid«, akciové společnosti v Aradu
byl na žádost likvidačního komitétu uvalen kon-
kurs. Pasiva činí 1/2 mil. K.
Pešť
Arad
19
article
Americké ursosna tržní zprávy
Americké ursosna tržní zprávy
(Kabelové telegramy „Národních Listů .
21
article
itusl n
Z Nového Yorku, 11. února. Zahájení dnešn
bursy vykazovalo slabší smýšlení, poklesy kursů
činily však, poněvadž obraty byly všeobecně ne-
patrné, pouze zlomky procenta. Brzy po začátku
byla však tendence vysloveně slabá a došlo k vět-
ším realisacím, které přivodily nikoliv bezvýznam-
né poklesy kursů. Události v Mexiku zavdaly pod-
nět k znepokojení spekulace Rovněž tak tísni
pravděpodobná stávka topičského personálu ve-
chodních železničních linif. Ve větších množstvích
nabízeny byly hlavně hodnoty vůděí jako Kanad-
skě, kleré ztralily dva dolary. Rovněž Reading. Un
Pac., Steels a Amalgamated zaznamenaly citelné
kursovní ztráty. Další rozladění způsobila zpráva,
že velké banky stále stahují půjčky. Sníženě kur-
sovnt hiveau o jeden až dva dolary zavdalo po-
zději podnět k větším nákupům krycím. Také za-
kročily interesované kruhy podpůrnými koupěmí
takže se celková tendence trhu mohla udrželi.
V dalzím průběhu byl obchod omezen na vůdč
hodnoty. v nichž opětovně nastávaly likyidace.
Chabé smýšlení bylo jmenovitě v akciích ocelář-
ského trustu a dráhy Union Pacific. Také pkol-
nost, že snzba pro časové penize stoupla o čtvrt
až půl procenta rozladila. Ke konci dostavilo se
lehké zotavení na krytí balssy. Úhrnný obrat čini
370.000 akclí, státních papírů prodáno za 2.5 mil
dolarů.
nom
Peníze poslední s
Kabel. transt. . . .
Amalgamated. .. ..
g5
American Smeltiný
American Lokomotive
38.75
36.6
Anaconda .očep . — a
103.—
Baltimore a Oht
101-2
o e
Csnadian Pacifi
Amalgamated
Nový York
Mexiko
Kanada
Reading
Baltimore
Union Pacifik
American Smeltiný American Lokomotiv
Oht 101
22
title
Chieago, Milauke ž
23
article
Erie
Erie
Grent Northern. . 124 —
Louisville a Nashville
136 —
27.37
Missouri Kansas
. . 26 5
New-York Central
106.25
107.7
Northern Paciti
Erie
Louisville
Nashville
NewYork
Grent Northern
Missouri Kansas
Central 106.25
24
article
Pennsylvania .
Pennsylvania .
165 2
Reading
Rock Island
22.87
Southern Railvray
104.—
103.12
Southern Pacifie
64.87
Steel Comon
9.87 161.—
paioneinie je
12.40
108. 50
Steel prek
Pennsylvanie
Island
Southern Railvray
Southern Pacifie
50 Steel
25
article
Southe ecit a. 10.25 10875
Southe ecit a. 10.25 10875
91.12
ánoq iavoguile
Z Chicaga, 11. února. Pšenice. Trh byl v
počátku stálého smýšlení na nepříznivé zprávy po-
větrnostní z Indie a předpověď špatného počasí na
západě. Pozdějí bylo smýšlení slabší, když po-
ptávka po pohotovém zboží zklamala. — Kuku-
řice. Na trhu bylo slabé smýšlení na ochotnější
nabídku farem a dobré zprávy o stavu žní v Argen-
tinč. Poklesy kursů obnášely pět osmin centů.
Z Chicaga, 11 úfgora.
10.8.7.ri 6.
Pšeniceí a 11.
pohotová . . 109.50 110.— 110.50 111.— 110.5
na květen . 93.50 94.— 94.37 93.87 941
na červenec . 91.37 91.75 92.25 91.62 91.7
na září. . . 90.12. 90.37. 90.62 90.25 90.25
Kukuřice č. 20 vzevovi
pohotová 59.75 60.25 60.75. 61.— 60 2
na květeni. . 53.25 53.8754.25 53.750 53.87
na červencc . 53.87 54.250 54.870 54.37n 54.6
na září . 54.87 55.25 55.75 55.25 —55.5
Dves č. 2 pohot. 35.— 36.500 135.— 36.75 35.—
na květen ., 34.75 35.500 35.40 n 55.— 35.—
Z Nového Yorku, 11. února, vuntofu
Pšenice zimní . 11. 10.8.7 6
pohotová . . 110.— 110.— 110.50 110.50 110—
na květen. . 89.50 100.— 100.12 100.— 110.12
na červenec . 98.12 98.75 98.62 98.25 98.2
Kukuřice pohot. 58.50 59.— 59.— 59.— 58-7
Oves č. 2 pohot. 39.50 39.— 39.— 38.75 38.75
sn oli osjěr
oa Bavlna.e-
Z Nového Yorku. 11. února. Při zahájení trhu
pocifován byl vliv nižších liverpoolských záznamů
a prodeje Maalstreetu. Termíny výkazují poklesy
desét až dvanáct bodů. Ke konci dostavilo se zota-
onkeo,kebil
veni ná krytí baissy.
nbi 011.10.87.6. 6
Pohotová. . . 13.05 13.05 12.95 12.95 12.95 12.9
na březen . . 12.— 12.59 12.46 12.39. 12.45 12.31
na květen.. 12 53 12.44 12.30 12.23 12.25 12 13
na červenec, 12.40 12.37 12.24 12.17 12.17 12.0
na srpen. . . 12.31 12.20 12.07 12.— 12.— 11.8
ov
ra
Pozdít
Kuka
Chicago
Indie
Argena
Nový York
Southe ecit a
10875
13.05
12.46
12.31 na květen
12 13
12.37
na srpen
12.20
26
article
na říjen . . . 11.71 11.79 11.65 11.59 11,58 11.4
na prosinec. 11.71 11.79 11.65 11.59 11.59 11.8
Z Nového Orleanu, 11. února. bardo
nalob 11.19 10.. 8.08.7, dr6
Pohotová. . . 12.62 12.62 12 12.44 12.4
Různé výrobky. es ieliee
vlbil iěl
11,58
Z Nový Orlean
27
article
Z Nového Yorku, 11. dnora
Z Nového Yorku, 11. dnora
Koks pohotový .. 3.— až 4.25 2.80 až 3.—
11.10. 8 N 7.
Olovo . . . . . . . 3.75 3.75 3.75 3.75
Měd elektr. . . . .
15.50 15.50 15.50 16.50
»stand. pohotová. 14.50 14.50 44.75 14.75
Zinek. . . . . . . 6.45 6.45 6.65 6.65
Cín. . .. . . . . 49.56 49.50 49.45 49.49
Sádlo prim. vest. . . 10.75 10.60 10.60 10.55
Vepřové maso . . . 20.75 20.25 20.25 20.—
Hovězi maso . . . . 24.75 24.25 24.25 23.2
4.30 4.30 4.35 4.45
Cukr gran. . . . . .
8.50 8.50. 8.50 5 8.50
Petrolej crude . .b .
45.50 46.— 46.— 46.——
Terpentin novoyorský.
13.50 13.50 131/, 13.6
Káva pohotová . .
12.97 13.10 13.16 13.1
na březen . .
13.15 13.28 13.22 13.35
na červenec ..
13.08 13.15 13.28 13.21
na prosinec . .
11. b inlhe10.
18.25—18.75 18.25—18.7
Železo sur. č. 2 Foundry
18.50—18.50 18.50—18.5
novoyorský
Nový York
Měd elektrum
15.50
14.50
6.45
6.65 6.65
Cukr gran
8.50
petrolej
13.50
káva
13.28
13.15
železo sur
Foundra
28
article
» South. Foun. č.1.
» South. Foun. č.1.
18.25—18.75 18.25—18,75
měkké
»suro jižní č. 2. . 17.75—18.45 17.75—18.25
Z Chicaga, 11. února.
11. 10. 8.7
Sádlo na květen. . . 10.70 10.65 10.579 10.59
Žebírka na květen . . 10.65 10.62° 10.55 10.50
Vepř. maso na květen. 19.97° 19.92° 19.70 19.70
Průmyslová a obchodní sekce při akčním
výboru nár. strany s vobodomys lne
konala dne 9. t. m. ustavující schůzi
svého výboru. Předsedou sekce zvolen p.
dr. Fr. Malínský, továrník a zat. před-
eda Obchodní a živnost, komory pražské
místopředsedy p. cís, rada Fr. Tůmla, velko-
obch, a zemský poslánec, p. J. Prokop
továrník a starosta města Pardubic, jedna-
telem p. dr. Lulclek, člen správní rady
Pražské akc. tiskárny a pokladníkem prl inž.
B. Bečka, stavitel a kom. rada. Do výboru
kooptováni mimo pány valnou hromadou
zvolené ještě následujicí pp.: kom. radaF
Menčík (Vrchlabí), továrníci: Mandelík
(Radboř), Pracner (Roudnice), L. Ja-
noušek (Karlín). O. Čerych (Josefov).
šimonek (Beroun). Prokop'e crl (Král
Vinohrady), cís. ráda Vančura (Praha).
dr. Ferdinand Heidler. tov. Jeřáb ek
(Praha), inž. Víšek (Král. Vinohrady), inž
Havránek (Horažďovice) a velkoobch.p
F. Krejčí ml. (Smíchov). Zpráva příprav-
ného komitétu vzala na vědomí a učiněna
různá usnesení povahy správní a organisační.
Malínský
Tůml
J Prokop
doktor
Lulclek
Ing
B Bečka
radaf Menčík
Mandelík
Radboř
O Čerych
Vančura
Heidler
Víšek
Král
South
Francie
Pardubice
Vrchlabí
Roudnice
Karlín
Josefov
Beroun
Praha
Horažďovice
Smíchov
Z Chicago
Sádlo na květen
žebírko na květen
vepř
Pracner
Prokop ' e Pearl
Král Vinohrady
Ing Havránek
29
article
Konečně zaujato zásadní stanovisko k na-
řízení ministerstva obchodu ze dne 12. zář
1912 č. ř. z. 186 o změnách úpravy neděl-
niho klidu ak nařízeni téhož minister-
stva ze dne 14. záři 1912 č. ř. zr 187
změně předpisů, týkajících se praco vních
přestávek v některých živnostech.
Jednota pro zvelebení průmyslu keramickéh
v Praze koná dne 23. února 1913 o půl 10. hod
dopoledne III. řádnou valnou hromadu v
Praze v Obecním domě u Prašné brány. Na pro
gramu mimo obvyklé výroční zprávy: přednáška
p. dra. B. Odstrčila: „O dělnické úrazové po-
jišťovně vzhledem kprůmyslu keramickému“, před-
náška p. dra, tech. O. Kallau ner ac i „ Zkoušení
výrobků cihlářských“, přednáška p. řed. J. V iš ná-
ka: „O moderních sušárnách Bührerových“t (se
světelnými obrazy). přednáška p. inženýra Štěpána
JTlka: „O pohonné sile v průmyslu keramickém
Z trhu cukerního. V Praze, 11. února. Su
rovina. Přes opětně dosti vysoké hlášené při
vozy kubánské bylo z počátku v převaze smýšlan
ustálené a teprve nově dostavivší se realisace při-
vodily uklidnění trhů. Při zahájení dnešního našeho
trhu oceňováno pohotové K 21.85 v paritě ústecké
avšak na klidný první Hamburk a polední mirně
seslabený Magdeburk se cena o 5 h oddrobila, n
říjen-prosinec kladeno dopoledne i v poledne k
22.50 franko Ústí. Londýn i odpoledni Hambůrk
zněly ustáleně a poslednější v záznamech pr
přední lhůty získal 21/2 Ien., pro vzdálenější 5 fen.
Na naší burse přeyládala pro promptní zboží na
lada uistálená při ceně K 21.95 a na říjen-prosinie
klidná při ceně K 22.50 z Ústí. lnašvě náe
Obchod a brlým zbožim zachovává z
kladní cenu K 76.— za homole ze stanic továr
dlnad čvro
ních
Z Hamburku sděluje depeše Společnost
pro obchod se zbožím ze dne 11. t. m.
B Odstrčil
O Kallau
Bührerový
JTlka
Hambůrk
Praha
Hamburk
Magdeburk
Ústí
Londýn
obecní dům
30
article
Včerejší závěrek ustálený. Dnešní zahájea
mírně ustálené na přívozy kubánské per 96.000t
Později nastalo další zlepšení, an hledáno zboží k
krytí závazků a na důvěřivější Londýn.
Sklizeň cskrovky v Predilavsku činila dle
právě vydané statistiky rak. ministerstva orby
jednotlivých zemích, jak následuje: vol l
plocha lsklizeň ízii h
le2 — 0
losevná su celkem g
801 — p
ha zálnaqs zdel
. .. 146.54447.144.941aa 321-
Čechy . . -
Morava ,. . . 88.21 24.860./444 230
Slezsko . . . . . 2575 537.263 208-
Dolní Rakousy . 17.326 4.840.555 95 279.
no
jor
1219285.297v 234.
a) oblast krakovská
189.775 247
b) oblast lvovská
Bukovina . . . . ao 2842377.510 132
Čecho
Londýn
Morava
Dolní Rakousy
247 b
lvovský Bukovina
ao 321
31
article
35.7
35.7
ex 128 0
34
article
Halie-
Uhrnem r. 191.
Proti r. 1911 tedy . 15.259 36.733010 e 12 9
Český akciový pivovar v Českých Budějovicí l
provádí — jak jsme již sdělili— rozmnožení akcio-
vého kapitálu do výše 4 mil. korun, výdáním 3750
kusů novýchakctí, které jsou vyhraženy pro
majitele starých akclí a prodávají se těmto ma-
jitolům po K 450.—. Nově akcie mají právo na di-
vídendu za rok 1912/13 a dle střízlivých odhado
budou míti tutéž vnitřní hodnotu, jako dosavadn
staré akcie, protože podnik mohutní obchodem, jal
si jen možno přáti. Kdo chce uplatniti svoje právo
na nové akcie, má na vybranou: buďto zaslati
pláště starých akcií do 28. února t. r. do českého
akciového pivováru v Českých Budějovicích —
anebo je složiti u některého známého pehěžního ú-
stavu, který pak do téže lhůty, způsobem pro sebe
žávazným, pivovaru musí vydati předepsané prohlá-
šení. Každý akcionář, pokud jest zapsán v knize
akcionářů, obdrží tyto dny od pivovaru prospekt
podle kterého se nová emiše provádí. Ku pro-
spektu jsou přiloženy potřebné ostatní tiskopisy.
Kdo by z důvodu jakéhokoliv neobdržel přímo o
pivovaru prospekt, může si ho vyžádati v pivovaře.
nebo u Živnostenské banky a jejích filiálék v Če-
chách a na Moravě. Protože nominální cena akcie
jest K 400.—, použije se přeplatku K 50— přede-
vším na úhradu výloh nové emisse a zbytkem do-
plní se reservní fond, který takto dostoupí výše asi
K 550.000. Starých akcií je 6250 a nových akcif se
vydá 3750 kusů, připadnou tedy na 5 starých 3 no-
vé akcie. Nejchoulostivějším problémem při tomto
Český Budějovice
Morava
Český akciový pivovar
35
article
vydání jeotázka, jak může uplatniti svoje právo na
nové akcie ten akcionář, který má méně než 5 ak-
cií starých. Tu nutno podotknouti, že akcionáři,
mající méně než 5 akcil, anebo akcionáři, kterým
vybývá část menší než 5 — nemusejí se nutiti ani
do kupování práv na zakulacení do pěti — ani do
prodeje práv. Kdo má dvě akcie staré, má právo
nejméně na jednu akcii novou za K 450.—, když
se vzdá zlomečku práva na akcii druhou. Kdo má
tří akcie staré, má pravo na jednu novou za 450
korun a jedno právo může prodati. Kdo má čtyři
akcie staré, má právo na dvě nové po K 450. —
ale vzdává se zlomku práva na třetí akci
Z trhů peněžních 11. února. (Zvl. zpr. „N. L.
Praha. Večerní bursa omezila se pouzer na
závěrky akcií České společnosti pro prů-
myslcukerní za K 361.50 a K 361.— (+ K 2.50
a akcií Lublaňské úvěrni banky za 423 k
bel
(— 14 K).
Vídeň. Dnešní obchod rozvinulo se povšechni
velmi chabě. Nepatrné realisace tísnily nejdříve
úroveň kursů v kulisách, zvláště Kreditek, státní
dráhy a Alpinek, kdežto po Škodovkách byla jakási
poptávka. Z tohoto momentu vyvinulo se pak po-
zdější mírné zlepšení. Zlepšení toto bylo potlačeno
opět prodeji, k nimž popud daly neuspokojující za-
hraniční zprávy. Také ve šraňcích pohyboval se
obchod vevelmi úzkých kolejích. Východní dráhy
utrpěly realisacemi a poklesly o 12 K. Renty zd-
staly nezměněny. Devisy a valuty pevny. Z našich
papírů obchodovány akcie Živnostenské banky za
267 K, České cukerní placeny 362 K. Chorvatské
1569 K. v západočeských kaolinkách došlo k ob-
chodům za 906 K a Daňkovky umístěny za 446 K
Na trhu eskomptním stav peněz pezměněn, sazby
za první bankovní akcepty 51/4 až 53/4 .
N L
Praha
Vídeň
živnostenský banka
36
article
Petrohrad. Dnešní bursa měla celkem klid-
ný průběh. Pevností vynikly jen některé specielní
hodnoty trhu průmyslového
C. k. priv. moravská eskomptní banka v Brně.
Správní rada Moravské eskomptní banky schválila
ve schůzi dne 9. t. m. bilanci za rok 1912. Usne-
seno bylo navrhnouti na den 8. března t. r. svolan
valné hromadě, aby z čistého zisku 527.005
vyplácela se 6procentní dividenda, t. j. 24 K na
akcii jako loni a na nový účet převedlo se 35.367
K. Dle toho bude usneseno, aby na kupon na zby-
tek dividendy zar. 1912 platilo se 14 K fjako loni).
Ruská státní banka. Dle týdenního výkazuk
5. únoru t. r. činil zlatý poklad státní banky celkem
1556-7 mil. rublů proti 1557.6 mil. rublů před
týdnemi z toho bylo 224.7 mil. (proti 223.7 mil.)
rublů v cizině. Oběh bankovek stoupl se 1459 mil
rublů na 1483.3 mil. ruhlě.
Pražský odbor „Jednoty úřadníků záloženv
zemích koruny České“ pořádá v sobotu dne 15. ú-
nora t. r. o 8. hod. več. v sále hotelu „u Zlaté
husy v Praze-II., Václavské nám. I. posch. před-
nášku p. JUDra. Arnošta Weniga, docenta čes.
university „O poslední novelle k řádu směnečné-
mu“ to tak zv. vyšší moci při úkonechu smě-
va
JUDr
Wenig
Petrohrad
Brno
Praha
Václavský já
moravský eskomptní banka
Jednota
II
37
article
nečních).
Obchodní a záložní družínai v Praze, z. sa st r.l o.
koná XVII. řádnou valnouhromadu ve čtvrtek
dne 20. t. m. 1913 o 7. hodině večerní v sále Česko-
slovanské obchodnické besedy v Praze-lI., Jeruza-
lémská ul. 7. s následujícím pořadem: 1. Zpráva
o revísi, vykonané Jednotou záložen ve dnech 1.
až 5. října 1912. 2. Závěrečné účty za rok 1912.
3. Návrh na udělení absolutoria ředitelstvu. 4. Návrh
jak naložiti s čistým ziskem. 5. Volby. 6. Návrh
na změnu stanov. 7. Volné návrhy
Mezinárodní amortísnce cenných papírů. Jistá
studijnš komise předložila francouzskému minister-
stvu zahraničních záležitostí ku přezkoumání pro-
jekt mezinárodní konvence o ochraně
majitelů titrů, jejichž cenné papíry byly ztra-
ceny, ukradeny neb spáleny. Podle tohoto projek-
ia bude mezinárodní kancelář, sídlící v Bernu, vy-
dávali oficiální, denně vycházející bulletin s čísly
ov
těchto titrů
Opštné zahájení labské dopravy. Jak se o-
znamuje z Podmokel, byla dne 11. t. mi na tam-
nich překladištích labská doprava opět v obmeze-
doleu ozl o
míře zahájena.
Národohospodářská sekcel Svazu osvěťovéh
pořádá dnes ve středu dne 12. t. m. o 71/42 hod.
več, ve škole u Trojice ve Vladislavově ul. v Praze
přednášku p. Jana Pokorného, ředitele Hy-
poteční benky:Úvěry hypoteční se zřetelem
na vydávání zástavních listů. Hypoteční banka krá-
lovství Českého.“ Vstupné 20 hal. Dělníci, členové
živnost. společensfev a děln. na legitimaci 10 h.
Šatna zdarma
Tržní poměry v Bělehradě. Vývoznní kancelár
pražské obehodní a živnostenské komory oznamuje
dle doslé zprávy z Bělehradu, že v tamější vše-
obecné obchodní situaci nenastala žádná patrná
změna. Krátké oživení, které se po svátcích fevilo.
dle docházejících zpráv z Turecka zase pominulo.
Pokorný
Praha
Jeruza
Bern
Podmokly
Vladislavův ulice
Bělehrad
Turecko
hypoteční banka
38
article
Oproti tomu však dodávky pro armádu zase
stouply. Ve vyjednávání nalézaly se velké dodávky
na kůže opánký, prádlo a mouku, na jichž prove-
dení se především zúčastnily rak-u h. fir my.
Mímo jiné byla dána dvěma uherským firmám ob-
jednávka na rýchlé dodání 60—70 vatfonů mouky
Zhoršení obchodní situace v Cařihradě. Jak
oznamuje Konsular Korrespondenz“, vydávaná
Rakouským obchodním museem. zhoršule se zřej-
mě obchodní siteace v Cařihradě. V posledních
dnech byly oznámený četně úpadky a insolvence
a lze očekávati další, řatensívněiší pokračování
těchto úpadků. Na trhu převládá úplná beznaděj-
nost. Při tem nastala celý život velice stísňující
drahota. Sbírky pro vojenské účely, vzdor násil-
ným opatřením, mají chabý průběh. Vzhledemk
této přímo zoufalé situaci v Cařihradě, není vy-
loučeno, že přes odpos vážených obchodnikůa
bank dojde k vyhlážení příročí.
Konsular Korrespondenz
Cařihrad
39
article
Nová obchodní smlouva s Japonskem. Vláda
předložila poslanecké sněmovně novu obchodnía
plavební smlouvu mezi Rakousko,Uherskem a Ja-
ponskem, jež byla po opětovném vyjednávání
smluvena v červenci r. 1912. Ježto stará smlou-
va pozbyla platnosti dne 3. srpna 1911. ujednáno
bylo zatím provisorium. Jako stará smlouva, také
nová smlouva jest úmluvou o nejvělších výhodách
zajišťuje nám použivání slev autonomního japon-
ského tarifu, obsažených ve smlouvách Japonska
s Velkou Britanií. Německem. Francií a Italií. Ten-
to smluvní tarií obsahuje slevy pro víno, česa-
nou přízi, vlněné a polovlněné tkaniny, klobouky,
knofliky, balicí a zápalkový papir. toiletní mýdla
vý namné též pro náš vývoz do Japonska. Co se
týče jiných předmětů našeho vývozu do Japonska.
kterým dosud prospívaly smluvní sazby bude nut-
no počitati příště při jejich vývozu se značně vyš-
šími celními sazbami. Přirozeně bylo by žádoucno
aby usilovalo se o dosažení celních úlev pro před-
měty, v nové japonské smlouvě značně zatížené.
zvláště pro papír, jehož se vyváží průměrně ročně
do JJapenska 54.000 c. Pokus o ujednání tarifní
smlouvy však japonská vláda rozhodně odmitla.
Japonsko
Rakousko
Uhersko
Velká Británie
Německo
Francie
poslanecký sněmovna
Italia
40
article
Prohlásila, že neupusti od principu zachování své
celní autonomie, ježto tarifní ústupky může po-
skytnouti jen výjimečně a rozsah vzájemného ob-
chodu jí nedovoluje učiniti takovou výjimku. Ná
dovoz do Japonska činil dle japonské statistiky
průměrně v posledních 5 letech 6./4 mil. K. vývon
Japonska do naší říše dle tuzemské statistiky o-
krouhle 7 mil. K.
Dodávka vagonů pro Bulharsko. Při ofertním
řízení, jež se konalo 7. t. m. v Sofiji, týkajícím se
dodávky 450 nákladních vagonů pro bulharsko
státní dráhy v hodnotě 2 mil. franků, klerého zt-
častnily se rakouské, německé, belgické a jedna
švédská továrna, nejlevnější nabídku učinila
švédská továrna na vagony Arlocí. Vagonů
noužije se většinou v dobytých územích Thrakiea
losve
Makedonier
Opavská obchodní komora zvolila za před-
sedu člena panské sněmovny Jindřicha Janottu,
za místopředsedu kom. radu Augusta Lassm a n-
na, za zatímního předsedu Františka Richtraa
za správce pokladny ředitele Alfreda Schmolika
Komora radila se dále o zákonu o dani z plochy
o zákoně o ochraně pekařů. K návrhu člena komo-
ry Hatschka usneseno bylo požádati vládu a obě
sněmovny řišské rady, aby novelou o osobních da-
ních osvobozena byla daň z vyššího služného o
autonomních přírážek
Propachtování textilních továren akc. spol.
Bratří Rosenthalové. Jak oznamuje „N. Fr. Pres-
Janotta
Augusta
Richtraa
Schmolik
Rosenthal
Japonsko
Bulharsko
Sofija
panská sněmovna