ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 cd932380-8f0a-11dd-b9a7-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 38 celkem · entity: place 42, work 5, person 58, org 2
1 masthead
Ročník padesátý třetí.
2 masthead
V Praze, ve středu 12. února 1913.
Praha
3 masthead
Číslo 42.
4 article
Narannia večerní list předpláci se: V Praze v administracii sa měsie. . . 2 K — s čtvrt leta s k — b s dvojl donáškou za měsl u čtvre leta . ! . . 7 K az ve filiálkách: tn měsle . 9. K 30 Poštous ss měslo ríst ! . 9 K 60 vdvají zasilko ta něsic- rtiet: t K do Dnešní číslo pro Prahu jest o a stranách, s přílohou pro venkov o 12 stranách.
Praha Poštous
5 title
Nová válka na Palkáně.
Palkáň
6 article Situační z bojiště.
Situační z bojiště. Ze Soiije, 11. února. P»Ag. tel. Bulg.«) Bulharské vojsko u Čataldže od- stoupilo předevčírem 5 až 6 kilometrů da- leko do nových posic, odrazivši útok Turků na celé čáře, vyjma nejkrajnější pravé křídlo, kdež bylo vojsko vydáno k ří- žovému ohni tureckých lodí na moři Mramorovém a při zálivu Bujučekmedže. Ztráty Bulharů jsou ne- patrné, ztráty Turků činí několik tisíc mužů a byly způsobeny zejména palbou šrapnelů bulharského dělostřelectva. U Bulajru opevnilo se bulharské vojsko ve svých posicích. Ne- přítel se včera neobjevil. Bulhaři odklizejí ještě z bojiště mrtvoly padlých Turků, jichž počet činí 5000 až 6000 vojáků a 50 důstoj- níků. Soudi se, že počet raněných jest více než dvojnásobný. Po celý den střílely tu- recké křižníky na Bulhary z levého boku. Jeden muž byl při tom zabit, druhý lehce zraněn. Turecké vojsko, jež při- stálo dne 8. a 9. t. m. v Šarköji, bylo Bulhary obklíčeno a couvlo, za- chváceno panikou v překotném spěchua nepořádku k mořskému břehu, kde za ochrany lodních děl vstoupilo na dopravní lodi a prchlo na moře. Bulharská pěchota střílela neustále na nepřítele v prudkých salvácha způsobila mu značné ztráty, činící několik tisíc mužů. Horské dělostřelectvo pravého vojenského sboru vyznamenalo se při této operaci tím, že směle postupovalo a ničilo Turky palbou šrapnelů. Ztráty Bulharů ne- byly větší než asi sto mrtvých a zraněných.
Turek Bulhar Šarkö
7 article
Boje u Čataldže.
8 article
Z Cařihradu, 11. února. (K. k.) V úřadní zprávě ministerstva vojenství se praví: Přede- včírem nenastala na pravém křídle ča- taldžském žádná změna. Pravé toto křídlo zapudilo k Akalanu nepřítele, který stál proti oddílům, vyslaným 9. díviší. Při útoku výzvědného oddílu, podniknutém na naše dobrovolníky levého křídla, utrpěl ne- přítel porážku. Výzvědný oddíl pronikl na úsvitě do Čataldže a obsadil město. Nepřítel ustoupil s výšín buluckých, jež ovládají ča- taldžu na západě. Naše branné sily, jež se rozložily v Babas Burgasu, dobyly po chra- brém bodákovém útoku výšiny, táhnoucí se na západ od této osady. Jen deset Bulharů se zachránilo. Jeden důstojník byl zajat. Úkořistili jsme několik ručnic. Naše jízda obsadila Bigados. Bulhaři couvají na západ.
Bulhar Cařihrad Burgas
9 article
nhvlšno Ku porážce Turků u Bulajru. novo Ze Solije, 11. února. (K. k.) „Ag. tel bulg.“ sděluje: Král Ferdinand, jehož hlubace dotklo se neobrožené chování 7. divise (ril- ské), jež v boji u Bulajru zahnala sama na útěk 6 nepřátelských divisí, podporovaných dělostřelbou tureckého loďstva — vyslovil oddílům této divise svůj dík a blahopřál jim k jich statečnosti. Dle „doplňující ch zpráv nabyl tento boj pro turecke vojsko katastrofálních rozměrů. Až dosud pohřbili Bulhaři 2500 Turků. Více než 3000 jich leží dosud na bojišti. Turecké vojsko, vyloděné v Šarkeji, čítalo asi 2 divise. Vyloďování trvalo 2 dny. Ráno třetího dne útočili Bulhaři prudce na Turky od 6. hodiny ranní. Kolem 3. hodiny odpolední byli Turei obklíčeni a vznikla mezi nimi panika, takže se dali na útěk a jenom stěží dosáhli za palby naší pěchoty a dělostřelectva mořského bře- hu. Naloďování provedeno bylo ve velkém ne- pořádku pod ochranou děl tureckých lodi. které pak co nejrychleji odpluly s poraženým vojskem. Odvážná statečnost bul- harských horských baterií, j ež při útoku postoupily se svými děly směrem ke břehu a střelblou šrapnely značně ztížily opětné nalodční Turků, vyvolala obdiv, protože jest to jediný dosud pří- pad, kdy horské dělostřelectvo podporovalo boj proti válečným lodím. ve jje O Drinopol. lno Z Cařihradu, 11. února. (K. k.) Úřadně se ohlašuje: Dne 9. února podnikl silný od- díl tureckého vojska výpad z Drinopole a obsadil bodákovým útokem nepřátelskou po- sici u Daliden a způsobil nepříteli značné ztráty. Potom se oddíl tureckéh vojska vrátil na své dřívější po- si ce.
Turek Bulajr Bulhar Turei Drinopol Cařihrad Daliden Král Ferdinand
10 article
Turecké zprávy o bojích u Gallípole. Z Caříhradu, 11. února. (K. k.] Turecké časopisy rozepisují se o válečných opera- cich z minulých dnů a dovozují, že pobřeží Mramorového moře jest nyní úplně zbaveno Bulharů. Nejvýznačnějšími událostmi války byly boje v kraji gallipolském, kde šířka isthmu činí 4—6 km. Počet vojska, zúčast- nivšího se na obou stranách bojů, nepřesa- hoval 30.000 mužů. Za příměří sestoupili Bulhaři povlovně z Malgora-Kešan do ro- viny až k isthmu. Hned po vypovězení pří- měří ještě částečně postoupili a rozložili se proti Gallipoli. Přiblížili se k opevněním bu- lajrským až na vzdálenost 7—8 km na ná- vrších, táhnoucích se proti malému údolí, jež tvoří řeka Sogodžak. Tato návrší dosa- hují u Kuručifli-Doghanarslanu výšky 270 m. Boje, o nichž byla dosud podána zpráva dne 8. a 9. února, odehrály se v této kra- jině. »Tanin« potvrzuje zprávu, že následkem ustoupení tureckého vojska do Kešanu ustou- pili Bulhaři přes řeku Kavak a přes Kadi- Köj. Nemohou se vrátiti jinak než horskými cestami, táhnoucími se souběžně s pobřežím moře Mramorového. Poněvadž v Šarköji byl vyloděn dostatečný počet tureckého vojska, nezbývá Bulharům nic jiného, než ustoupiti do roviny, která se prostírá mezi zálívem sarosským a Buramičem na pravém břehu Kavaku. Jiný list se dovídá, že velitel drino- polský, chtěje oslabiti účinek bulharských granátů, padajících do města, dal vytrhati dlažbu, takže na ulicích je holá země. evvrn (Viz poslední zprávy.)
Bulhar Gallipoli Sogodžak Kešany km
11 article
o bvaleti H-dos dodša aíb lnav l ogi a odlztnovuulanev lod vin
12 article Posl. Schubmeier zastřelen!
Posl. Schubmeier zastřelen! Osobní msta nebo politická vražda? í Včera spáchán byl ve Vídni hrozný čin, vyplynuvší, jak se zdá, z politické ne- návisti. Zastřelen byl ze msty, jak výslovně zněla slova vraha, soc. demokratický po- slanec Sehuhmeier, když vystupoval z vla- ku, kterým se v 10. hod. 37 min. večer vrá- til na severozápadní nádraží vídeňské ze Štokravy, kde konal veřejnou schůzi. pozdních hodinách nočních nemohlo býti zjištěno, zda vrah, jmenující se Pavel Kun- schak, jest příbuzným stejnojmenného křesť.-soc! agitátora a člena městské rady vídeňské. Nelze tedy v pozdní chvíli noční. kdy nás došly poslední zprávy a kdy píše- me tyto řádky, rozhodnouti, zda pohnutka- mi strašného toho činu byla msta a nevra- živost politická. Jest to sice nanejvýš prav- děpodobné, že se posl. Schuhmeier stal obě- tí nenávisti některého zfanatisovaného pří- slušníka strany křesťansko-sociální, proti níž posl. Schuhmeier vystupoval bezohled- ně a řízně právě v poslední době, ale stěží lze uvěřiti tomu, že politické rozdíly mohou ze zlanatisovaného člověka učiniti vraha. Dnešek teprve zjedná jasno, je-li pravdivá domněnka, která se hned v noci po celé Vídni rozšířila a označila čin za politickou vraždu. Ale i když byl čin spáchán z osobn msty, zůstává neméně hrozným dokladem mravního rozvratu.
Posl Schubmeier Pavel Kun Schuhmeier Vídeň Štokrava
13 article
Z Vídně, 11. února. (Zvl. telegram „Národních Listů“.) 11 hod. 40 min. noci. Na severozápadním nádraží udál se dnes zločin, o němž dosud nelze říci, je-li aktem surové drobné msty, nebo politické nenávisti. Soc. demo- kratický poslanec Schuhmeier při- byl po 10. hodině večerní na severozá- padní nádraží. Z nenadání vystoupil proti němu mladý muž, který jej oslovil. Sotva se Schuhmeier obráti tváří k němu, vypálil one mladík naň ránu z revolver. Plosl. Schuhmeíer těžce zra něn klesl k zemi. Za chvíli na t zemřel. sipi m Dle nezaručené dosud zprávy vra- hem jest jistý Kunschak, prý bratr známéhopředáka křesťansko- sociálního dělnictva a po- věstně neurvalého křesť.-so a genta. Zpráva, která roznesla se pozděv noci po Vídni, vyvolala ve všechk ru- zích obyvatelstva ohromn rozrucha rozčílení.
Schuhmeier Vídeň
15 article
vled vda ošto lřlsvošao uběl
16 article
byl ve 111. hod. v noci, když se vracel ze Štokravy, kde se zúčastnil voličské schůze. zastřelen v čekárně vídeňského severozápad ního nádraží ranou z browningu do levého ucha mužem, který ho pronásledoval. Pacha- tel byl zatčen. Jmenuje se Pavel Kunsch ak a jest povoláním soustružníks kovu. Udal, že čin spáchal z pomsty.osolovr o Další zprávy viz na str. 4.)
Pacho Pavel Kunsch Štokrava
17 title
Říšská rada.
18 article Poslanecká snámovna.
Poslanecká snámovna. Z Vídně, 11. února. eotáz lnejí b (Zvl. telef. zpráva „Nár. Listů“.) ied Z Vídně, 11. února lte Na neurčitou dobu odročila se dnes poslane- cká sněmovna, zamítnuvši návrh Seitzův, aby příští schůze konala se ode dneška za týden. 18. února. Kdy se opět sejde, záviseti bude na tom, zdali a jak skoncuje finanční výbor své práce. Jak se dovídáme, z amýšlí se pojati do první skupiny finanění reformy také zákon, kterým za- vádí se v Rakousku daň na sirky. Dva druhy pilných dotazů podány byly částečně včera, částečně dnes na vládu. Jeden týkal se způsobu, jakým je ubytováno vojsko záložníků vcjižních zemích, druhý známýci dodávek a staveb, kťeré zadány byly chefem mariny do Hamburku sumou 23 milionů kor. Možno jen schvalovat, že oba odborov ministří zodpověděli neprodleně interpelace ty, postihnuvše jejích dosah a poznavše také. že je třeba věc objasnit a široké vrstvy oby- vatelstva upokojit. Toto vezme na vědom ujištění bar, Georga, že bude o brance ke zbrani povolané náležitě postaráno.
Seitzův Georg Vídeň Rakousko Hamburk cká sněmovna
19 article
Dr. Sehuster odvětil v příčině dodá- vek a objednávek, učiněných hr. Montecucco- lem, velice zajímavě. Konstatoval, že nejen sám, nýbrž také ministerský předseda hrabě Stürgkh nalehl na chefa mariny by práce její zadal podnikům do- mácím, ale marnč. Konstatoval dále, že jedná se o rozdíl v cenách pouze 664.000 K. Nevíme, je-li cifra ta celá. Tvrdí se, že dife- rence je větší. Dodal, že ostatně zůstavuje zodpovědnost za celý postup ten hr. Monte- cuccolovi samu, jemuž bude se brániti v de- legacích. Z Vídně, 11. února. [K. k.) Předseda dr. Sylvester zahajuje schůzi 11 hodin Ministr zeměbrany Georgi ujímá se slova a praví: Slavná sněmovno! Chápu se první naskýtající se příležitosti, abych uvedl na přetřes stížnosti, které byly v několika dota zech a interpelacích na mne vznesených u- vedeny v příčině
doktor Sehuster Stürgkh Sylvester George Monte Vídeň
21 article
V drobném prodejit rauní čislo o vobě . za s večerni . . . . s za sh Va fliážkach na venkovů radnni člslo . . veberni lraerátv platí se hotové napůen- Předmlacaní a inserty příjím sdministrace v Marinusho ul.,3 Tam nschězejí se těž redakce« tiskárna a expedie „Národuíob Listů“ Rukopisy se nevracsi
Marinus ulice
22 article
zvláštní opatření, jichž vyžaduje roční dobaa zvláštní způsob výzvy, a opatření tato byla co mož- ná nejrychleji provedena. Velitelstvím zeměbrany v Haliči a Dalmacii dostalo se věns zmoc- nění, aby opatřila nájmem byty — jež dlužno Haliči bezpodminečně vytápětí — pokud nedalo by se jich dosáhnouti dle zákona ubytovacího, aby objednala potřebná kamna a zařízení. (Výkřiky.) Tyto direktivy dostačovaly všude kromě šibe- nika a obvodu meljinského, kde se nedostávalo vůbec ubíkací a kde ne- bylo možno vařiti: proto muselo minister- stvo zeměbrany učiniti předem opatření. Byly tudíž zaslány do Šibeníka a Kaštelu Nového velké vo- jenské přístroje k vaření, jež mohou uvařiti celkem 4000 porcí denně; přístroje ty přibyly již koncem října r. 1912. Mimo to bylo dovoleno používati přenosných kuchýní. Byly opatřeny přenosné ba- ráky, jež možno vytápěti a dále byly (od 12. až do 31. března v partiích) postupně na tato obě místa zaslány. Mimo to byly postaveny v Melini lehké dřevěné baráky, v nichž se vojsko ubytovalo n počátku ledna r. 1913. Dále ubytovalo se mužstvo tam v prázdných skladištích, mimo to byla jedne- stranná střecha upravena jako barák pro mužstvo.
Halič Dalmacie
23 article
(Výkřiky.) V šibeniku byl najat soukromý dům, čá- stečně prázdná skladiště a tvrz svatomikulášská byla obsazena mužstvem, bylo povoleno další vy- stavění dřevěného baráku a jedna setnina byla přeložena do Skradiny. V Zadru bylo použito vo- jenských kasáren. V Kuparu u Dubrovníka byl II./37 prapor ubytován v hotových téměř bytech, urče- ných pro švadronu jízdních dalmatských zemských střelců. V Gruži v zeměbraneckých kasárnách byla zřízena dřevěná stáj pro soumary. Mužstvo byl v Dalmacii až do vystavění zatímních bytů resp. až do té doby, než byly tam dopraveny baráky, ve stanech po 30 mužích. (Hlučné výkřiky.) V Ha- liči byly zřízeny ve všech kasárnách nutné ubikace, částečně prázdná skladiště byla opatřena kamny a zařízením, a bylo jich používáno. Kasárny na- prosto dostačovaly. Vojsko povolané k zabezpečení drah bylo ubytováno vesměs ve vytápěných ubika- cích. Rovněž byly oddily jízdy a dělostřelectva mimo kasárny příměřeně ubytovány, koně a sou- maři byli dání jednak do zatímních stájí v kasár- nách, jednak do najatých soukromých stájí. ( křiky.)
Skradin Dalmacie
24 article
Ubytování nemocných. Ve všech stanicích byla normální prostora. určená pro nemocné, zdvojnázobena. V Šibeniku byla najata pro nemocné vila. Byly opatřeny pře- nosné baráky pro nemocné a přikázány do Gjeno- viče u Melině. Následkem iniciativy vojenských velitelstev, účinné podpory politických úřadů a uznáníhodné nezištné ochoty našeho vlasteneckého obyvatelstva, nenastaly nikde nepřekonatelné ob- tíže. Teritoriálním velitelstvům dostalo se mimo to zmocnění, aby povolovala od případu k případu přiměřené příspěvky k normálním obnosům na to- pivo a ložní slámu. Že nedosáhlo se při provádě- ných válečných cvičeních, kdy bylo přechodně třeba použíti ubíkací mimo posádku, vždy poza- davků, jež třeba klásti na normální ubikace, tkv v podstatě věci, a k válečnému cviku patří právě praktické využitkování toho, co se nalezne na mi- stě samém Stížnosti jsou zde nemistny. (Hlučné výkřiky.) Slavná sněmovno! Před 31 léty musilo naše vojsko snášeti v Hercegovině a Dalmacii mno- hem větší svízele a překonslo je s veselým vojen- ským humorem. (Četné výkřiky, povyk.) Neminl vás rozčilovati, nýbrž chci obyvatelstvo uklidniti. Přehnané zprávy jednotlivých zhýčkanců nebo ne- vraživých antagonistů nesmějí býti tudiž vážně po- jímány, ani sevšeobecňovány, jinak vydáme svou armádu v šanc nepříznívému, nesprávnému a ne- spravedlivému úsudku v tuzemsku i v cizině. (Po- chvala, výkřiky a povyk.)
Šibenik Hercegovina Dalmacie
25 article
O Skader. Z Paříže, 11. února. (K. k.) Dle časo- pisecké zprávy z Cetyně bylo v třídenním boji u Skadru 126 černohorských důstojníků jednak zabito, jednak zraněno. Mezi padlými jsou prý dva bratranci královny a mezi zra- něnými jeden její bratr.
Paříž Cetyně
26 article
o. Výpad Turků ze Skadru. í z Bělchradu. 11. února. (»N. W. T. ) Dle telegramu ze Skadru podnikli Turci vý- pad na 8. pluk srbský. Boj trval 3 hodiny a vyžádal si velikých obětí. Turci pak vstoupili do pevnosti.
Turek Skadr Turec
27 article
Z Vídně, 12. února. (12.20 hod. v noci.) („N. W. Tagblatt.) Posl. Schuhmeier vra- cel se vlakem severozápadní dráhy z e Što- kravy, kde měl politickou schůzi, do Vídně. provázen svými stoupencí. Když vystoupil v 10 hod. 37 min. v noci na nádraží, při- točil se k němu nějaký mladík a se slovy: „Das ist meine Rache“ vypálil na něho ránu z revolveru. Schuhmeier se beze slova skácel a byl okamžitě mrtev. Mezi obecenstvem nastal děsná panika a vrahovi bylo by se málem podařilo uniknouti Kdyžbyl zadržen, stěžíjej policie zachránila před lynchování m. Z Vídně, 11. února. (K. k.) Sociálně- demokratický říš. poslanec Sehuhmeie
Posl Schuhmeier Sehuhmeie Vídeň
28 article
ubytování, stravy, oděvu a výzbroje našich povolaných záložníků a kladu si za čest slavné sněmovně oznámiti toto Ačkoliv v dobách, které vyžadují neobyčejnýcho patření bylo by lépe upustiti od podobné rozpravy jsem k tomu přece nucen, poněvadž páni inter pelanti, vykonávajíce ovšem svá posla necká práva, na podkladě více nebo méně spo lehlivých zpráv předstoupiti se svými stížnostmi de veřejnosti, věci zmocnil se tisk a u části obyvatel stva nastala tudíž starost o jejich přísluš- níky, povolané do zbraně. Na druhé straně byla leckde projevována domněnka, že armáda není vy- zbrojena a že vojenské ústřední úřady též v daném okamžiku dostatečně nezakročily. plen Pokud jde o c. k. zeměbranu, i byla potřebná opatření upravena jednak platnými normami v míru, jednak byla včasně zahájena
30 article
Pokud jde o zásobování, byla rovněž učiněna nejrozsáhlejší opatření, a byl mužstvu, jež se zú- častnílo namáhavých cvičení nebo zvláštních slu- žeb, mimo příspěvek povolovaný při pohoto- vesti, povolen denní příspěvek k menáží, činící 20 resp. 10 hal., a normální přispěvek na stravu zvý- šen takto asi o polovici resp. o čtvrtinu v Haliči. (Hlučné výkřiky a povyk.) Pro Dalmacii bylo sta- noveno, že ve stanicích, kde beztak nepřísluší eta- pová strava, má se připočítávati přídavek 10 hal. k menáži. Mimo to přísluší také Dalmacií mobili- sační příplatek. Těmito mimořádnými přídavky k menáži jest vojenským velitelům umožněno poskyt- nouti muží po kvantitativní i kvalitativní stránce bezvadné stravování. (Hlučné pokřiky.) Pokud to vyžadovaly klimatické poměry, byly povoleny zdra- votní přídavky na čaji, rumu nebo víně
Halič Dalmacie
31 article FEUILLETON.
FEUILLETON. [Vzpomínka na sever.) — Kodan a Christianii měl jsem za sebou. Kodaň, Flo- rencii severu, půvabnou, okouzlující; jeji glyp- totéku, kde je tak milo strávit každou volnou denní hodinu a ještě večer, v zahrádce, která ji obklopuje, hovořit s mramory a bronzy so- chařů francouzských i skandinavských. Chri- stianii, město dávných snů, jako každého, kdo se neodlučoval od svého Ibsena, Björnsona, Garborga a Hamsuna a dnes město mého zklamání: něco strašlivě úzkoprsého, malomě- šťáckého leží tu v lidech i ovzduší: všichni muži podobají se byrokratům a všechny ženy prodavačkám biblí. Ale ne, přece jen některé radostné zá- jmy: Munchovy obrazy v galerii a ještě vic Vigelandovy sochy roztroušené po městě. Ten odvážný profil pomníku doktora Abela pod královským hradem a na druhé jeho straně bronzová postava buditelky severského femi- nismu Kamily Collettové, tak jemná a zároven energická svým produševnělým výrazem pomník herce Richarda Nordraaka, v hlubo- kém reliefu vystupující z hmoty balvanu. V Kodani setkáváš se s monumentálním uměním takořka na každém kroku. Zde,v Christianii, není jiných hodnotných. A tak má turista dojem, jakoby ti Vigelandové, po- dobni živému protestu, dívali se do svého stří- zlivého a nějak malicherného okolí. Do okolí, které tlačí k zemi každý mocnější vznět a v němž i ten Ibsen, umístěný in effigie před di- vadlem, podobá se spíše sarkastickému domá- címu pánu z hlavní christianské třídy, z Karl Johans Gade, než tvůrci Divoké kachn a Heddy Gablerové. Taková při prvém spatření jevila se mi tvář velkého Nora. Kteréhosi však navečera, (a navečer, jen něco málo šeřejší nežli svit jasného dne, trvá tu vlastně v červenci po celou noc), když jsem se znovu zadíval do těchto výsměšných tahů, zdálo se mi, že se ústaotevřela a promluvila:
Kodan Christiania Ibsen Björnson Garborg Hamsun Munchův Vigelandův Ábel Collettová Nordraak Gabler Kodaň Flo Christiania Karl Johans Gade královský hrad
32 article
„Cizinče, nedej se mýliti tím, co vidiš kolem. Myslil jsi, že přijedeš do města Vikingů myšlenky, do města Lövborgů; zatím však jsi se ocitl mezi Tesmany. Můj celý život byl boj proti této morálce, proti této malosti, ale Tesmanové se mi pomstili: postavili mne sem v podobě jednoho ze svých. Nedej se mýliti, cizinče. Nehledej Norska zde. Pravé Norsko začíná za Christianií. Do hor musíš, chceš-li spatřit vlast Lövborgů a Brandů.“ v Druhého dne jsem odjížděl. Do hor, do hor, volalo to ve mně, nezadržitelně, nepře- konatelně. ao Vlak pomalu stoupal bergenskou, drahou. Ohromná prostranství borových lesů sunula se kolem oken, časem zaleskly se jako zrcadlo hladiny jezer, hluboko zasazených do hor- ských kotlin. Na staničních zastávkách, čím výš tím delších, bylo možno nadýchat se vzdu- chu, již řídkého a chladného, jakoby vanu) od ledovců. A úzkými prorvami valí se, hučí a bouří divoká spousta vod. Pozdě odpoledne stihli jsme do Finse.
Viking Tesman Brand Lövborg Norsko Christiania
33 article
Sotva 1200 metrů vysoko a přece již stojíme u paty ledovců, jichž sněžný šat se smáčí ve hladině jezera. Hotel, jako elegantní skořápka vržený na jezerní břeh, staniční budova a děl- nická kantýna — toť celé hnízdo. Ale přes všechen zdejší komfort, hally, kuřárny, jídel- ny, jimiž proudí kosmopolitický dav, Angli- čané, Norové, Američané, Němci a Dánové. uvědomuješ si, že to vše je bezmocnou dět- skou hračkou proti velkolepému, zádumčivě- mu tichu této přirody. ojs Ticho... nikde jsem neporozuměl jeho majestátu tak jako zde. Ani na moří, ani Alpách. A čím jsou zdejší hory svými roz- měry proti Alpám? Působí však víc. víc pře- máhají, víc podmaňují. Krutěji cítíš svou malomoc. Chápeš plněji hrůzu přírody: že sto- jíš tváří v tvář jinému, cizímu světu, jinému, tajemnému životu. Snad právě to ticho tal ohromuje. Vyjdeš po jezerním břehu, úzoun- kou cestou, takořka na samém okraji horské paty vyhloubenou. V záhybu ztratí se pohled na Finse: údolí, nad nimiž se zdvihají v příšer- ném klidu nekonečná sněhová pole, rozevřese
Noro Američan Němec Dán Angl Alpy
34 article
lu na ráz. Zde již sníh zasypal i cestu; chceš-l postupovat, nutno vkročit na bílý, umrzlý násyp. Usedneš. A kolem kol nic než troch mrtvého kamení, věčně bilé svahy, jasně, klid- ně modrá obloha. Ani pes nezaštěká, aní kola vozu nezahrčí, lidský hlas se neozve, strom nezašumí, pták nepřeletí. Jen ticho a mičení. nějak absolutnější, než s jakým se shledáš ve vysoko položených údolích švýcarského Ober- landu. Mrtvo a hlucho. Údolí smrti, řekl bys ale smrti, která nemá do sebe nic ošklivého tak jakoby se blížila po špičkách a ze zadu. mimo nadání, vkládala ti ledové rty na tvář a odváděla si tě odtud, z pozemských strastí, přímo v chladný, ale pokojný azur. Taks představuji mrtvý a přece jen jasný mír arkti- ckých krajin, tam někde na sever od země Františka Josefa. Ani netušíš a nastal večer, nastala noe.
František Josef údolí smrt
35 article
Po modrém dni bílá, severská noc. Není mě- síce, není hvězd, ačkoli obloha, bez jediného mráčku, zachovala si své azurné zabarvení Slunce dávno zapadlo, ale žádná z věcí kolen tebe nevrhá stín, jak bývá u nás za jasných nocí. A v tomto zvláštním osvětlení rýsuje se vže jasněji než ve dne, ale i mrtvěji než ve dne. Je ti úzko a sladko zároveň, sladko z ja- su úzko z ticha. Něco ti schází, nějaký lidský hlas, a sám váháš vykřiknout z obavy, že v řídkém vzduchu hrdlo nevydá zvuku. Nervy začínají se ti rozehrávat citlivosti skoro chorobnou. Jakoby se jimi sunulo tisíce mikroskopických nitek, jakoby se na nich houpali tisíceří drobouncí elfové. Reaguješ na nejnepatrnější závan větru, obrys každého kamene podél cesty bolí a blaží tě zároveň. Minula půlnoc, potřebuješ odpočinku po úporném dni, ale necitiš únavy, chtělo by se ti prochodit tak až do rána, je ti svěže, jako- bys u nás v květnovou noc kráčel čerstvě vy- pučevším sadem. Násilím musíš se donutit k návratu a ještě v pokoji, při spuštěných ža- luziích, jakoby k tobě vnikala bílá noc a jej divné kouzlo. Bylo-li ve Finse opojení sněhem a ledem, je krajina odtud na západ opojení vodou Rozvodí tvoří jezero Taugevand, místy dopo- sud ledem pokryté. Ale v údolích, sklánějících se odtud ne již ke Skager Raku, nýbrž ku Atlantickému oceanu, kryje sníh toliko vy- soká pásma hor. Tentokrát mám průvodce. Vlídná náhoda seznámila mne v hotelu ve Finse s Walterem Schmidtem, dopisovatelem „Kölnisehe Ztg.“ naturalisovaným Seveřanem. Máme blízké li- terární zájmy. Dovídám se tak o mladém spi sovateli, H. Aanrudovi, jehož některé spisy napojené svěžím dechem norských hor, dosta o v ly se mi později do rukou.
Nerva Taugevand Schmidt Kölniseh Ztg H Aanrud
36 article
Ale za nedlouho změnili jsme úplně the- ma. Okolní příroda je tak neobyčejná a my propadáme jejímu okouzlení. Jako bychom se ocitli v říši Neptuna, ne však vládnoucího pod mořskou hladinou, nýbrž na horách, odkud ve sterých proudech spouští vodopád za vodo- pádem. Jdeme liduprázdným údolím, kolem jezer Gndalsvand a Kleveland: z jejich hladiny trčí balvan vedle balvanu; řekl bys: zbytky zápasu severských gigantů. A se skal nad našimi hlavami stékají vodopády, jichž ani sečíst nelze. Jsou všech rozměrů. Od te- noučkého proužku stříbra, tak jemného, jako- by to byl vlas utrousený severskou vílou, až k ohromným proudům vody, valícím se, zápa- sícím a říčícím nejinak než storuký obr, jenž se zuřivě prodírá skalní úžlabinou, Jaký hukot, jaký var a vír! Místy zurč voda tichoučkým, skleněným tonem; slyšímji vzdychat a naříkat, snad jí bolí náraz o skály Ale několik set metrů hřmí to jako celé legie kladiv, bušících do granitových kovadlin. Připadám si tu jako v některém z okruhů Dantova Pekla, JJe to vše hrůzně krásné. Nelze se ovládnouti. Slzy tlači se mi do očí. Chtělo by se mi letět jako těm tisícerým vlnám, plazícím se a vztekajícím se kolem mne a pode mnou. Dívám se na šíleně prudký život proudícího živlu a myslím si, že při ta- kovém opojení jde se na smrt lehce jak k tanci.
Dantův
37 article
Myslím si to, stoje nad posledním a nej- krásnějším vodopádem, nad Klevefosem. Sté- ká třemi širokými rameny, kteřé skalní sou- těska spojuje v jedno. A teď kácí se celá ta spousta vod neširokou úžlabinou, mezi ska- lami, jež co chvíli, zdá se, roztrhne svým ur- putným náporem, letí dolů, bílá pěnou, zele- navě lesklá v klubkách svých vln. Ale sotva že se stometrové výše dosupěla až ku pate vodopádu, tichne a usíná. Zde dole není než tišina a sen. Co před chvilí kypělo a hřmělo. zde na ráz zmlkne, oněmi. Hladina je jako zrcadlo, jímž dohlédneš až ku smaragdovému dnu. Toliko balvan. zapomenutý uprostřed proudu, ruší svou střízlivostí tuto smaragdo- vou pohádku. A to jen dílem, který vyčnívá z vody. Neboť pod hladinou jakoby mu narů- staly zelenavé drápy, jež, jak se zdá, číhají na neviditelnou kořist Ještě téhož dne vrátil se můj soudruh do Finse. Mně však byla zhola nesnesitelna myšlenka, že bych měl zasednout k lunchi uprostřed hlučné společnosti. Touha po sa- motě padla na mne jako nemoc. Dal jsem se dopravit údolím vzhůru, do osamělého dom- ku, „fjeldstue“, několik kilometrů pod jeze- rem Taugevand. Vodopád zpíval před okny mé světničky. Dlouhé hodiny trvaly tam mé procházky mrtvou, kamenitou přírodou. Na rty vracela se mi otázka: čím jsou všechny bolesti našeho každodenního života zde, v tomto kraji, kde žijí vody, skály, led a Bůh?
bůh
38 article
Jakoby pouta malosti se mne spadávala. Po chladně jasnou oblohou severské noci začal jsem chápat drsnou velkost skandinavského umění. Zdálo se mí že to ke mně zabloudilo ccho z Hamsunova Pana. A přece... O týden později plul jsem na bergenské lodi k Hamburku. Po dvoudenní plavbě dojeli jsme do zeměpisné šířky dán- ského Jütlandu. Před mým zrakem, uvyknuv- ším mraznému jasu noční oblohy na severu. rozsvítila se noc, jaká bývá u nás. Vyšly hvězdy, zastříbřil se měsíc, u nohou, jako ně- mý bratr člověkův, položil se mi stín. V tu chvili jsem vytušil, proč Řekové i Románé po- jmenovali měsíc ženským jménem, kolik smy- slného opojení tryská k nám s ohvězděné oblohy a proč ji vzývají básníci i milenci.
Hamsunův Řek Hamburk