1
masthead
16. ledna 1900. Císlo 15.
4
article
Bärnreitbera a předsednictvo správní
rady severní dráhv
— Arcikníže František Ferdi
nand příjal dopoledne v audienci vyslance
dánského, japonského ařádno maltského.
předsedu panské sněmovny kn. Windisch-
grätze, uherské ministry Szella, bar. Fejer
vara, Wlassicse, Cseha, Plosza a Hegedüsa
říšského ministra Kallaye, ministra zemské
obrany hr. Welsersheima, správce minister-
stva spravedlnosti Schrolla, ryt. JJawor-
le
ského aj.
Deputace námořních důstojníků
položila dopoledne jmenem vojenského ná-
mořnictva rakouského skvostný věnec na
rakev ruského admirála Valronda.
Dnešní delegační hostiny u cí-
saře zúčastnili se: ministr hr. Goluchowski,
ostutní společní ministři, předseda— v mini-
sterské radě dr. Wittek, ministr- president
Szell, předsedové, místopředsedové a mnoho
členův obou delegací a mnoho úřadníků
společných ministerstev.
Doplňovací volba vUhrách.
Z Pešti, 15. ledna. (C.-B.) O včerejší
doplňovací volbě říšské ve volebním okresu
semtěšském kandidovali tři členové
strany ncodvislosti a jeden socialista. Bude
užši volba mezi kandidáty neodvislosti
Dyönösem a Molnarem, kteři dostali nejvíce
hlasů.
Dementi krise v Srbsku.
Z Niše, 15. ledna. (C.-B.) S příslušné
strany prohlašují za bezpodstatné pověstiv
zahraničných novinách o ministerské krisi.
Dorděvičův kabinet stojí tak / pevně, jako
dříve. Také král, odpovídaje na novoroční
blahopřání skupštiny, prohlásil výslovně, že
nynější ministerstvo požívá úplné jeho
důvěry.
Ferdi
Windisch
Szell
Wlassics
Cseh
Plosza
Hegedüsa
Kallay
Schroll
Valronda
Goluchowský
doktor
Wittek
Dyönös
Molnar
Dorděvičův
JJawor
Pešť
Srbsko
Niš
panská sněmovna
5
article
Flamantova výprava.
Z Alžíru, 15. ledna. (»Havas«.) Strana
Francii nepřátelská, která 28. m. m. byla
výpravou Flamantovou u In- Salahu odra-
žena, obořila se 5. t. m. s 1300 m. na vý-
pravu, jež čítá 192 střelců, byla však opět
odražena se ztrátou 150 mrtvých, 209 ra-
něných a 19 zajatých. Den na to se oby-
vatelstvo poddalo.
Z Berlina, 15. ledna. (C.-B.) Císař
Vilém II. přijal včera ve slyšení předsedu
belgické sněmovny poslanecké Bernaerta.
Na dnešní snídani byl pozván k císaři
turecký vyslanec Tvefik paša.
Z Petrohradu, 15. ledna. (C.-B.)
Velkokníže Alexej Alexandrovič slavil včera
50leté jubileum jako náčelník moskevkého
pluku tělesné gardy
Flamantův
Havas
Vilém II
Bernaert
Alexandrovič
Alžír
Francie
Flamantova u Ina
Berlín
Petrohrad
belgický sněmovna
6
article
Národní hospodář.
Národní hospodář.
stndlosllel
šebvne
ost přes Atbaru.
Napsal Jerry.
31 pu-jnsli železu jví podíl na technickém
pokroku našeho století, jak se často tvrdí, pak
sluší zpravití také širší veřejnost o prudké šar-
vátce, která v tomto oboru mezi strýčky Johnem
Bullem z Anglie a Yankeem severo americkým
před nedávným časem se strhla. Půtka tato je
rázovitá, poněvadž na jiném místě se opakovala
později se stejným výsledkem, a v příbuzných
odborech se opětuje téměř co den; mimo to svým
průběhem a koncem věšťí nám další mnohá pře-
kvapení pro budoucnost, zejmena tehdy, až
průmysl železářský nebude přetížen prací zvý
šené podnikavosti, jakou vně rakouských, hrani
skoro všude lze konstatovati.
Jerry
Bull
Anglie
Yankee
7
article
Případ byl krátce tento: Angličané potře
bovali na rýchlo železný most přes Atbaru (pří-
tok Nilu) k vojenským účelům. Tři anglické
mostárny odmítly nabídku pro krátkost určenéh
času, čtvrtá nabízela, že začne dodávku- ve dvou
měsleích a skončí ji do šesti měsíců z
eenu 131% tisíc liber šterlinků. Tr
americké továrny podaly vesměs levnější na-
bídky, z nich nejvýhodněji dílny pencoydské
žádajíce pouze cenu s edmi tisle li b. š terl
a nabízejice, že celý most dodají do še st
neděl do některého ze severo-amerických při
Angličané po marném vyjednávání se svými
továrnami musili objednati mostu
Američanů. Jakou horkou pilulku musil
pyšný anglický průmysl polknouti s řečí lord
Kilchenera, vítěze nad mahdisty, při otevření
mostu! Týž. pravil: »Stavba tohoto mostu musi
býti považována za rekord“. Nezdařené pokusy
se zadáním této stavby v Anglii podaly nám
důkaz, že vzájemný poměr mezi praci a kapi-
tálem nestačí, aby v kapitalistovi vzbuzoval dů-
věru nutnou ku převzetí nebezpečí spojeného
se stavěním nákladných dílen a strojů, kterým
by Anglie svou pověsť nejpřednějšího národav
průmyslu konstruktivním udržela. Když Angli-
čané zklamali očekávání, přispěli k mé radosti
naši strýeové za oceánem nám ku pomoci.
Angličan
Američan
Kilchener
Nil
Anglie
Angl
8
article
Tento most jest zásluhou jejich výkonnosti
sehopnosti provésti obsáhlé dílo v kratším čase
nežli by to kdokoli jiný na světě dokázal
Blahopřeji Američanům k jejich úspěchu př
zřízení mostu v srdei Afriky. V dáli od domo-
viy a v nejprudším horku letním, poukázán
jsouce na pomocné práce cizinců, ukázali zde
pravou zmužilost.« —
a Zábavné je viděti zdatný a pilný národ ul
kati se po takové porážce kustejným vytáčkám
a výmluvám, obvyklým a pochopitelným u ná
roda malého a zanedbaného! Angličané prý ne
mohli dodávati, majíce mnoho jiné práce, kon-
kurént práci neudělá pořádně a svědomitě, pro-
dělá na ní, naši vojenšti páni na nás nevraží
nechali se napáliti atd.
Se vzácným sebezapřením a s upřímnost
málo kde obvyklou doznává však časopis » En-
gineering« otevřeně: Strojovny americké jsou
neméně zaměstnány, nežli anglické. Právě pen
covdské dílny zaměstnávajíce 3000 dělníků pro
váděly zároveň 50.000 m. ctů, stavby viaduktu
pro Birmu, dvanáct železných mostů pro Sibi
a 200.000 m. ctů, železné konstrukce obchod-
ního domu Waunamakerova pro Filadelfli. Pro
vedení mostu atbarského jest dokonalé, vždy
podmínky a zkoušky platily stejně pro Ameri-
čany jako pro Angličany. Je pošetilé domnívati
se, že práce provedena byla se ztrátou, vždy
Američan
Angličan
Afrika
Ena
10
article
při zadávání viaduktu v Birmě objevil se ty
výsledek. Nejnižší anglická nabídka obnášela
115.000 lib. šterl. a dodaeí čas tři roky, kdežtc
americká továrna převzala dodávku za 65.000
lib, šterl, do jednoho roku. »Žádné vlastenectv
světa nestačí, abychom oželeli 50.000 lib. šterl
(asi 600.000 zl.) a dvě léta dodací lhůty s lehkým
srdcem,« dodává týž list.
Most atbarský sestává ze sedmi polí v úhrnné
délce 320 metrů a váha veškeré konstrukce ob-
náší 6300 m. ctů.
Svrchovaně poutavý je průběh práce v mo-
stárně zejmena pro toho, kdo dovede posouditi
obdobné poměry u nás. Uvádíme je pořadem
časovým
Dne 7. ledna 1899 zasláno bylo telegrafick
vyzvání k nabídce z Kaira do Pencoydu.
Týž den byla nabídka odeslána.
Dne 24. ledna obdrželi Peneoydští podmínky
prováděcí a týž den objednávku mostu. Mezi 27
a 31. lednem t. r. započaty výkresy pro mostní
práce. Veškeré výkresy dokončeny byly 10. únor
t. r. Lité plotny zadány mezi 1. až 8. únorem,
válené železo a jíný maleriál mezi 2. až 11. úno-
rem 1899. Materiál tento dodán byl dílnám
v době 3. až 21. února. Práce v dílně na šablony
započaty byly 5. února. Práce v dílně konstrukční
počaly 6. února. Mezi 13. a 18. únorem musily
býti dílny pencoydské pro sněhové vánice za-
vřeny, taktéž zastavily práci válcovny železa. Sou-
části konstrukce byly vypraveny dráhou 7. března
1899. Polovice konstrukce vypravena z Nového
Yorku dne 22. března a zbytek dne 30. března.
Most
Kairo
Pencoyd
Nový York
11
article
Mezi dopravou zkratil se jeden křížový nýtovaný
sloupee mostový. Telegram o tom došel dílny
dne 26. dubna o 4. hodině odpoledne a ihned
přikročeno k provedení nového kusu. Druhého
dne o 9. hodině dopoledne byl ztracený kus
znovu na cestě po dráze do Nového Yorku.
Průmysl anglický hledá nyní pln překvapení
dodatečně příčiny svého nezdaru a zpovídá se
následovně: Americký továrník nešetří ani kapi
tálu ani důmyslné práce a odvahy při užívání
nejdokonalejších a nejúspornějších strojů a po-
můcek. Žádný stroj mu není »příliš drahýs
a žádný přístroj »dosti dobrý«, aby ustoupit
nemusil novému, pokročilejšímu. Americký pra-
covník závodí druh s druhem ve zdatnosti a dů-
vtipu při práci a zasloužená odměna jej nemine
i bez »poníženého ruky polibení« i bez vlivu
naší všemohoucí protekce. V Americe staví se
mosty šablonovitě dla běžných typů a forem,
čímž se práce urychluje a zlevňuje, kdežto náš
konstruktěr hledí stále něco nového a zvlášiního
zaváděti, takže téměř pro každý nový most třeb
nové přípravy a pomůcky, vyměřování a sesta-
vování opatřovali; důsledkem toho je práce
zdlouhavá a drahý náklad výrobní.
I po tomto vysvětlení objeví se nám vý
sledek obou způsobů práce přímo pohádkovitý
pro naše domácí poměry trhové: Průměrná
cena konstrukce mostu atbar
ského obnáší okrouhle 12 zl. za
100 kilogr., u nás v Rakousku platíme zatím
skoro stejnou cenu za válené ze-
lezo, sloužící ku stavbám most-
Ole
níml
Nový York
Amerika
Rakousko
Ola
12
article
»Fremdenblatt« a smiřovací akce no-
spodářská. Také »Frdblt« opakuje ve svém
nedělním čísle jednostranné heslo, jakoby ná-
prava hospodářských poměrů souvisela jen
jedině s národnostním sporem. Vzhledem k tomu
opětujeme tuto čásť své odpovědi sobotní, pokud
se týká stránky ryze hospodářské: Dle názoru pro
jevu by v zemích zdejších, v nichž nepanuj
tak ostré spory národnostní, jako v Čechách —
musilo průmyslu, obchodu a živnostem se da
řiti lépe, ba musily by zvláště se rozmáhati
Čechy
13
article
Pravdou jest však přímý opak. Právě v zemíe
českých — vyjma Vídeň a Dolní Rakousy —
jest průmysl nejvíce vyvinut, a nové podniky
vznikají ustavičně. Ani výsledky činnosti prů
myslové nelze shrnouti pod jeden klobouk. Dl
výkazů statistických jedněm odvětvím průmyslo
vým daři se lépe, druhým hůře, a právě rok
letošní náleži svým zahraničným obchodemk
letům nejzdárnějším. Ba teprve v pátek vysky
tla se v časopisech zpráva, že ve výborové
schůzi vídeňského klubu průmyslníků bylo zji
štěno: že stav průmyslu za posledních osm let
jeví se v tom — že až na některé výjimky
jako při železe a j. — dovoz surovin značně,
dovoz polotovarů a tovarů měrou nepatrnouse
zmohl. (Dovoz surovin však podporuje výrobu
průmyslovou.) A dále pokračuje zpráva: Pro-
tože vývoz se nerozmnožil, jest to známkou
stálého, klidného vzrůstu průmyslu; ale poně-
vadž jsou trhy přeplněny, šel odbyt jeho vý-
robků, zvláště v odvětvích průmyslu textilního,
za ceny málo výnosné. Výsledek obchodně-poli-
tického období (posledních osmi let) není tedy
neuspokojivý a na straně průmyslníků není
přání radikálních po zméně celních sazeb. —
Tak možno čísti doslovně ve zprávě o zmíněne
schůzi ve všech listech vídeňských. — Mohl
bychom zůstati při těchto faktorech na důkaž,
že není radno vkládati příliš mnoho tendenee
a jednostrannosti do projevů, jež chtějí mluviti
jmenem odborníků k veškeré veřejnosti. Jsou
však známy ještě jiné četné okolnosti, kteréž
nelze srovnati s věcným názorem vzpomenutého
projevu. Nemluvíme tu ani o různosti sila
energie, s jakou postupuje Amerika,. Německo.
Vídeň
Dolní Rakousy
Amerika
Německo
14
article
Rusko atd., ani o staleté namnoze práci jejich.
jejímž výsledkem jsou nynější závidění hodné
úspěchy jejich, načež sám ministr zahraničných
záležitostí upozornil, ale jsou jiné, mnohem
bližší známky a důvody toho, že tísnivé po-
měry hospodářské nelze činiti závislými jen
jen od sporů národnostních, jak to skorem čin
páni průmyslníci atd., v akci smiřující opětn
zasahující. Kdož by neměl ještě v paměti, jak
to znělo v čelných anketách průmyslových
komor, připomínáme jen pražskou a plzeňskou,
a jaké přímo primitivné nedostatky zjištěny tam
byly ve správě, v dopravnictví, ve stavu řk
neregulovaných, v tarifnietví a jinde a jinde.
Kdož by nevěděl, jak dopadlo hlučně zahájené
zakročení proti kartelu železářskému, zakročeni
o jehož výsledeích nikdo nedovede nic pově
děti. A tak jest u nás i se zdražováním uhll
vůbec s celou řadou zjevů, jež znemožňují roz-
květ výroby a průmyslu. Výčet těchto skute
ných příčin tísně hospodářské šel by do neko
nečna, a právě proto překvapuje projev smiřo
vatelů obchodníků a j. svou jednostranností
vždyť do zmatků posavadních vnáší se nový
tím, že všecku hospodářskou zakrnělost — sv
Rusko
15
article
luje na spor národnostní. Což je ve Franei
neb Německu a jinde málo vnitřních, neměn
jitřivých sporů, jež v ohledu hospodářském p
sobí rovněž nepříznivě jako spory národnostní
Ate všude jinde jsou zvyklí léčiti určité zlo
určitými prostředky, jen u nás dostavají se stále
— jednostranná hesla.
Zrušeně mlecí řízení a haličské mlýny
Oznámili jsme svým časem, že deputace halič
ských mlynářů dostavila se do Vídně a hlavně
u poslanců polských ucházela se o úlevy ná-
sledkem zrušení mlecího řízení; jak sděluje
ivovská »Gaz. Narod.« postřehli haličtí mlynáři
že jim ze zrušení mlecího řízení vzniknou škody
nepoměrně. Vzpomenutá deputace, v jejíž čele
stál p. Šencer, domáhala se zejmena reexpedice
t. j. vrácení částky dopravného, dále pak, aby
dopravné mlýnům se počítalo jednotně od sta-
nice, z níž došlo obilí až ke staniciv vývozu
mouky. Toto opatření však nevyhovuje mlýnům
ve východní Haliči, a ty po zrušení mleciho ři-
zení z posavadních návrhů prý by měly spíše
škodu než prospěch. Tyto dny konala se
schůze mlynářů v Tarnopoli, kamž dostavili se
zvláště četně východohaličtí interessenti. Na
schůzi schváleno: 1. zachování mlecího řízení
s vyloučením jeho zneužívání a kdyby nebylo
možná dosící toho, domáhati se 2. vývozníeh
premif na mouku z obilí importovaného a 3. sní-
žení dopravních sazeb z mouky vyvážené na
Osvěčím, Laube a j. Mimo to zaslány byly
telegramy ministru obchodu, aby zastavil veškeru
akci, dokud nedojde jejich pelice s příslušnými
odůvodněnými návrhy a usnešeno vyslati deputaci
ke kolu polskému a náměstníku a podati pamětní
spis řišské radě. Schůze zvolila stálý komitét, klerýž
by nepřetržitě stopoval stav této záležitosti.
Šencer
Laub
Německo
Vídeň
Halič
Tarnopoli
16
article
Celní spolek trojspolkový. Zdá se, ž
Německo prostřednictvím italských časopisů při-
pravuje náladu pro přišti celní jednotu. Italské
časopisy oznamují totiž, že při obnovování troj-
spolku má se dle úmyslu německého císař
utvořiti celní spolek států trojspolko-
vých. Záměr tento již po delší dobu se pře-
třásá ve spojení s příští obchodní politikou ně-
mecké říše. Trojspolek končí 6. května 1903.
obchodní smlouvy koncem téhož roku. Bude se
prý tudíž současně jednati o obou. K zamýšle-
nému německému celnímu spolku budou prý
přibrány i menší sousední státy: Švýcary, Hol-
landsko a Belgie. Jak by to dopadlo v budou-
cím celním spolku s průmyslem slabším a mén
podporovaným, než jest průmysl v Německu
dovtípí se každý sám.
Německo
Belgie
spolek stát trojspolko
17
article
Delegátem do zemědělské rady za okre
zbraslavský zvolen byl p. Frant. Boček, zemský
poslanec a obecní starosta v Černošicích.
Rak.-uherský bank a jeho politika zla-
tařská. Skoro po každé schůzi generální rady
bankovní se oznamovalo v minulém roce, že bu
nutno zvýšití sazbu úrokovou s ohledem na uhájení
zásoby zlata, buď že nelze sazbu onu z týchž dů-
vodů snížiti. Za tím nyní sám bank ve zvláštním
přehledu tyto své důvody uvádí na pravou míru.
Z přehledu toho vyplývá, ze v r. 1899 ažio na zlato
průměrně obnášelo pouze 0.3 proc., což jest s ohle-
dem na peněžní krisy tehdejší stav příznivý až pře-
kvapující. Výsledku toho vedle dobré bilance za-
hraničného obchodu dosáhl bank zvláštní svou poli-
tikou zlatařskou jednak tím, že včas obratně své
devisy zaměňoval, jednak, že mařil spekulaces
latem, dsanje jadýni aul. pnamnií na slalo V ,
bíral totiž bank za zlato a směnky na zlato o
svých odběratulů zvláštní premii, jež se stanovila
od případu k případu. Skutečná potřeba premi
tuto zaplatila a zaplatí, spekulace však, jež by ku
povala devisy k dalšímu prodeji do ciziny v dobách
kritických, nemůže pro premii, jež úspěch obchod
takových předem mají, zlato banku potřebovat
Timto premiovým opatřením dosáhl tedy bank výše
vzpomenutý úspěch v obraně zlata. Jest dobře miti
budoucně toto při řešení, zda jest možno sazbu úro
kovou snížiti čili nic, na mysli.
František
Boček
Černošice
18
article
Hospodář českoslovanský. Z obsahu č.
vyjímáme: Jakých úlev vojenských požívají ma
jitelé zděděných usedlostí rolnických. JUDr. A. Ne-
všímal. Zřizujme rybníky v obcích, O. Březina
Kalendář počasí r. 1900, B. C. Kratochvíle. Výkrm
telat ve Francii, K. Lintava. Mnoho-li strojených
hnojiv k jednotlivým plodínám, F. Uher. Hledětisi
luk, F. Hrubý. Uhřaté koně, J. Soukup. Stravitel
nost ovsa, a j.
Skvostné novinky květin pro jaro 1900
mezi nimiž »motýlokvětá fialka alpská-
nevídané dosud krásy, popínavá růže »Viktor ine
a velkokvětá zimní fiala »císařovny Alžběty
zvláště vynikají, dále různé výborné nové druby
zelinových a hospodářských semen a buly, uvád
chvalně známá pražská firma semenářská Arnos
Bahlsen ve svém právě vyšlém jarním cenníku
Pp. zahradníci, přátelé kvělin a zemědělci obdrží na
požádání od zmíněné firmy cenník a v případech ob-
tížných též radu a pokyn, zvláště co se zásevua
hnojení týče.
JUDr
Kratochvíl
K Lintava
F Hrubá
J Soukup
Viktor
Alžběta
O . Březina
Francie
Uhry
semenářský Arno Bahlsen
19
article
Slosování a tahy.
Při posledním slosování 5% zlatých priorit
c. k. priv. dráhy pražsko duchcovské emiss
z r. 1883 byla vytažena následující čísla po 300 mar-
kách: 1247 1248 2298 2959 2960 4437 4.438 622
6225 7965 7966 7967 7968 7969 7970 7971 7972
7973 7974 9005 11360 11361 11363 11364
11365
11366 11367 11369 11370 11371 11372 11373
11374
11375 11376 11377
11381 11388
11378 11379 11380
11389 11390 14422
14423 15185 15186
15846
17266
18445 18446 18447
18463 18681 18682 19175 19176
21758 21759 21760
21761 22876 23957 23960 2396
25759 26226 26227 26228 26229 26230 26231 26232
26233 26234 26236
26281 26369 27418 27419 27420
27421 27422 27423
27427 27428 27429 27430 2743
27432 27433 27434 27435 27.436 29039 29701 29702
29703 30096 30097 33292. Vylosované tyto prioritní
obligace budou vypláceny počínaje 1. červencem r.
1900 u vídeňského bankovního spolku ve Vídni au
jeho filiálek v Praze, Brně a Št. Hradci. Z tažených
obligací v dřívějších tazích nebyla dosud k výplatě
předložena čísla: 25747 31102 32029 25755 909 8942
8914 12290 8943 29037 7531 7532 16981 25757
25758 25761 2644 9741 9742 9743 10074 27594.
Losy knížete Salma-Reifferecheida. Při
dnešním tahu připadla hlavní výhra K 84.000 na čís.
11664, druhá výhra K 8400 na čís. 76989, třetí výbra
Salm
Reifferecheid
Vídeň
Praha
Brno
Hradec
štátný
20
article
K 4200 na čís. 7131
Banky, záložny a spořitelny.
Občanská záložna v Bystřici koná výroční
valnou hromadu v neděli dne 21. ledna t. r. o 10.
hod. dopol. v místnosti spolkové. Účet rozvážný za
rok 1899 vykazuje aktiva: Hotovost dne 31. pro-
since 1899 zl. 621.82, půjčky zl. 62.267.—, vklady
u jiných ústavů zl. 50.225.43, nedoplacené úroky na
rok 1899 zl. 865.—, tiskopisy v zásobě zl. 76.—, in
ventář zl. 70.—, úbrnem zl. 114.125.25. Passi va
Závodní podíly i s úroky zl. 3564.—, reservní fon
zl. 8748.—, vklady s kapitalisovanými úroky zl
101.634 25, přeplacené úroky na rok 1900 zl. 134.—
zbývá tedy čistý zisk zl. 45.—
Spořitelna v Domažllcích vykázuje za měsí
prosinec 1899: Vloženo zl. 47.135.831/2, vyzvednut
vkladů zl. 73.352.431/2, půjčeno zl. 22.259.28, na z
půjčky splaceno zl. 26.201 .0
Telegrafické zprávy hospodářské.
Z Trutnova, 15. ledna. (Zvli tel. »N
L.«) Průmyslníci zdejšího kraje usnesli se —
jako právě již i průmyslníci liberečtí — zacho-
vati se k akci pražských průmyslníkův od
mítavě.
x. Z Vídně, 15. ledna. (Tlfgrm. »Nár
Listů«.) Výnosem ministerstva vnitra, který
nabude platnosti dne 18. t. m., z ru š u j
se zákaz dovozu vepřů z Pešti, trh
vepřový ve Steinbrucku v to počitaje.
n. Z Vídně, 15. ledna. (Zvl. tlgrm. »N. L-
Francouzskému gen. ředitelstvu světově výstavý
oznámeno již úřadně, že z Rakouska zúčastn
se výstavy 3320 vystavovatelův.
N L
Bystřice
Trutnov
Vídeň
Pešť
Rakousko
N L
21
article
Z Vídně, 15. ledna. (C.-B.) »Fremden
blatt« píše: »Veřejnost zaměstnává se mož
ným znovnobsazením místa guvernera a rakou
ského viceguvernera rakousk o-ulhersk
banky. K tomu druží se různé pověsti
postavení vlády k témto osobním otázkám
Není snad třeba výslovně konstatovati, že jsou
bezpodstatny všecky tyto domněnky a kombi
nace, pokud týkají se vlivu nynějš t vřád
na obsazení těchte míst.
Z Terstu, 15. ledna. (C.- B.) Ob
chodní komora zvolila dnes opět dosa-
vadní předsednictvo.
st. Z Pešti, 15. ledna. (Zvl. tlgr. » Nán
Listů.«) Na trhu prodalo se 40 000 q. o 5 hal
dráže. Platila: pšenice tisská 80.5 kg K 8.10
79 kg K 8.05, 79 kg K 7.85 žluté, 78.5 k
K 7.80, 78 kg K 7.20, snětivá 77 kg K 7.70
peštská 78 kg K 7.80, 76.2 kg K 7.70, 76 kg
K 7.40 s příměsí, stolnobělehradská 78 kg
K 8.10, 76 kg K 7.65, kaločská 75 kg K 7.771.
horňácká 76.5 kg K 7.65, 71 kg K 6.90, zentská
73 kg K 7.40, báčská 74.5 kg K 7.55, sedmi-
hradská 75 kg K 7.10 chybná, pešťská 76.5 k
K 7.55 žlutá, skladní 81.3 kg K 8.20, 79 k
K 8.15, 78 kg K 7.70, 76.2 kg K 7.60,
75 kg K 7.50 na čtvrt leta; žito K 6.25
ječmen K 5.75; kukuřice nová K 4.75
oves K 4.90—5.45; jetelové semen
červené banatské K 62.—, horňácké K 71.—
sedmihradské K 63.—, vojtě š ka tisská K 45.—.
V terminovém obchoďu zname-
naly k večeru: pšenice na duben K 7.71, na
říjen K 7.83; žito na duben K 6.39; oves n
duben K 5.05; kukuřice na květen K 4.95
řepka na srpen K 11.75.
Plodinový trh byl bez odbytu
změny.
ni
Zima.
Z Berlína, 15. ledna. (C.-B.) Po dnešní
poradě delegátů zemědělství a obchodníků
plodinami za předsednictví státního ministra
zástupců ministerstva orby a obchodu je na-
děje, že záhy bude obnovena plodino v
bursa berlínská.
Platil
Vídeň
Terst
Pešť
K 7.80
Berlín
kg
žlutat
22
article
Trhy penění
Trhy penění
Bursa.
V Praze, 15. ledna, (Pův. zpr. »N. Le)
Při malé koupěchtivosti došlo dnes k jedné zá
věrce akcií České eskomptní banky za 440. —
Dále podáváno za akcie:
peníze zboží
Živnostenské banky . . ..
České banky Union . . ..
České společnosti pro průmysl
cukerní . . . . . . .
Strojírny Daňkovy . . . .
Stroiírny Rustonovy
České zajisťovací banky,
při 118.50 bez peněz.
Oficiální záznamy jsou
Bursa
Daňkův
Praha
živnostenský banka
Český banka Union
Český zajisťovace banka
23
article
Půjčka m. Ústí n. L. r. 1898
Půjčka m. Ústí n. L. r. 1898
» Č. Budějovic 1893
» » Plzně r. 1886 . .
, » Teplice r. 1887
, » Smíchova r. 1888
Zástavní listy české hyp. banky
Zemská b. král. čes. zákl. úpisy
», », kom. dl. úp
„, „ » mel. úpisy
„» » » želez. úpisy
Česká prům. banka dlužní úpisy
Hosp. úvěrní banky pro Čechy hy-
poteční listy důchodkové .
Česká severní dráha . . .
Buštěhradská dráha . . . .
Em. 1871
dto.
dto.
» 1872
Místní dráha N. Brod-Humpole
Duche.-Podm. dráha Em. 1869
» 1871
dto.
dto. » 1874
Česká montanní Em. 1896 .
Rak. severo- západní dráha .
lit. B.
dto.
dto-
Em. 1874
Česká eskomptní banka. .
» banka »Union« . . ,
Česká průmyslová banka a
Hosp. úvěrní banka pro Čec by
Moravská eskomptní banka
Ústecko teplická dráha . a .
Česká severní dráha . .
Buštěhradská dráha . (lit. A
». (Jit. B)
Duchcovsko-podmokelská dráha
Ferdinandova severní dráha
Rakouská sev.západní dráha
dto.
(lit. B
Pražsko duchcovská dráha
Pražská sp par. po Vltavě a Labi
Jiho sev. německá spoj. dráha
Akc. tov. na výráb. uměl. hnojiv
v Kolíně . . . . . . e
Podolská cementárna . . .
Česká spol. pro prům. cukerní
Český akc. piv. v Č. Budějovicích
První česká všeob. zajišť. banka
První česká spol. pro raf. cukru
(Modřany) ..
Strojnická spol. dř. Daněk a spol
Pražská železářská společnost
stroj. spol. (dř. Ruston)
d akc. spol. řetěz. lávky
Pryní českomorav. tov. na stroje
M. Z Vídně, 15. ledna. (Telefono-
gram „Nár. Listů“.) (Denní bursa.
Ferdinandův
Daněk
Č . Budějovice
Teplice
Smíchov
Čechy
N . Brod
Ústecko
Vltava
Kolín
Modřany
Vídeň
Český průmyslový . banka
úvěrní banka
Humpola Duche
Český eskomptní banka
Český průmyslový banka
hospodářský
Čec
moravský eskomptní banka
teplický
Český akciový . pivo
první český společenský
stroj . společenský
d akciový . společenský
24
article
Po chabém počátku nastalo smýšlení
pevné, jež potrvalo až de konce. Po dlouh
době byl opět dnes s některými hodno-
tami čilý obchod. Smýšlení se upevnilo
především zdražením báňských papírů,
po nichž byla poptávka na zprávu o nové
úpravě železářského kartelu. Kromě toho
mluvilo se také o nových doďávkách do
Německa. Také z burs zahraničních ozná-
meny stoupající kursy z Berlína, zvláště
zdražení železářských hodnot. Teprve ke
konci, když z Berlína oznámeno nové
zdražení soukromého diskonta, nastala
chabost obchodu, a na zprávy o stávce
v Kladně kursy o něco mále klesly;
smýšlení potrvalo však pevné. Z báňských
zlepšily se zvláště alpinky, pražské žele-
zářské, české báňské a Rudolfova huť. N
bankovním trhu rakouské kreditky, bank-
verein, rakousko-uherská banka, boden-
kreditky, läuderbanka a uniouka stouply,
kdežto uherské kreditky a anglobanka
zlaciněly. Z dopravních buštěhradské,
Hoydovky, pelabské, státní a jižní stouply.
Paropavební klesly. Na průmyslovém al-
pinky, české baňské, pražské železářské
Rudolfova huť zdražily. Také zbrojovky
stouply, kdežto české cukerní se zhoršily.
Renty vesmes stouply. Také ostatní uklá-
dací trli byl velice pěvný. Devise a valuty
beze změny. Daport marek obnášel 7 a
8 h, devise pařížské 20 h. Na eskomptním
nezměněno-
První bankovní akcepty 41/2 až 4 5/4.
x. Z Vídně, 15. ledna. (Tellgrm.
„N. L.“) (Večerní soukromá bursa.)
Kreditký 234 60 (po —.—), uherské kre-
ditky 186.—, auglobanka 125.—, bankorní
jednota 136 75, unionka 155.—, länder-
banka 116—, státní dráha 133 70, jižní
ieha 24.80, polahská dráha 124.—
severozápadní dráha 118 75, turecké tabá-
kové 137.—, rýmavsko-muráňské 336.—,
alpinky 27675 (po —.—), květnová renta
99 35, uherská korun. 94 85, turecké losy
128 —, marky 118.05, marky na ult. —.—
Smýšlení pevné.
Rudolfův
Německo
Berlín
Kladno
Vídeň
uherský banka
Rudolfov huť
39
article
Z Vídně, 15. ledna. (Závěre čn
kursy.) Dnešní kursy jsou čňsťečně dle sl
rých a částečně dle nových usancí uvedeny.
Renty: Společná renta květnová 99.35,
společná renta stříbrná 99.05, rákouská zlat
renta 98.20, rakouská korunová renta 98.85.
uherská zlatá renta 98.20, uherská korunová
renta 94. 85.
Losy: Stální z r. 1854 160.—, zr.
1860 po zl. 500.— 136.50, z roku 1860 p
zl. 100.— 159.—, z roku 186 4 200.50, losy
tisské 137.65, losy úvěrního ústavu 393.50,
vídeňské losy komunální 388.—, turecké los
127 50.
Vídeň
40
article
Akcie bank: Banka anglorrakouská 124. 25,
vídeňská bank. jednota 136.50, rak. ústav n
pvznauvy 245 oU, rak. úvérní ústav
234.30, uherská úvěrní banka 186.—, banka
pro země rakouské 115.80, vídeňská Unionk
155.25, česká banka Union 130.—, Živnosten-
ská banka 131.— lají a lal
Akcie dopravních podniků: Dráh
ústecko“ teplická —.—, česká severní dráha
158 25, buštěhradská lit. A. —.—, buště-
hradská lit. B. 307.— (—), dunajská paro-
plavební společnost 72.—, dráha duchcovsko-
podmokelská —.—, severní dráha císař
Ferdinanda —.—, dráha štyrsko-hradecko-
köflašská —.— (—), dráha lvovsko-černovická
—.— (—), rakouský Lloyd 78 50, společnos
rakouských místních dráh —.—, rakouská se-
verozápadní dráha —.—, dráha polabská
124.25, dráha pražsko „duehcovská. 92. 50,
společnost slátní dráhy rakousko-uherské 133. 50,
lombardy 24.40, dráha pardubická —-
silniční dráha lit. A. 147.50, silniční dráha
lit. B. 142.25. 1
Akcie průmyslových podniků : Alpská
montanní společnost 27650, severočeská uhlář-
společn. —— (—), pražská želez. společnost
613.—, rým.muráňská společnost 336 25, tu-
recká tabáková- režie 136.50, rakouská továrna
na zbroj 186.50 (—.—), zápudočeská uhlář-
ská společnost——, vídeňská stavební
společnost —, peštská společnost pro půj-
čováně vagonů —.— (—), mostecká uhlářsk
oatnuluto
společnost —.— (—.—).
Ferdinand
Lloyd
uherský úvěrní banka
Unionk 155.25
český banka Union 130
72
slátní dráha
27650
336 25
ou
Dráh ústecký
41
article
Devise : Německá místa 118.15, směnky
na Londýn 242.30, směnky na Paříž 96.10,
směnky na Curych 95.40. ee
Valuty: Dvacetifranky 19.19, papírové
marky 118 15, paptrové ruble 234.50.
Na místní koupě spekulační hodnet
báňských, jakož i na vyšší zprávy lon
dýnské a berlínské bylo smýšlení
Pevné Konec klidný.
Eskontní sazby 41, 5 procenta.
Z Berlina, 15. ledna. (Telegram.) Papírová
renta —.—, stříbrná renta 98 50, rakouská zlatá
renta 99.80, uherská zlatá renta —.—, akcie úvěr-
ního ústavu 234 40, státní dráha 136.25, lombardv
2725, akcie dortmundské dráhy 186 25, duchcovsko-
podmokelské —.—, buštěhradské litera B. —.—
diskontní komercialní 193 75, nová 4pct. půjčka ruská
——, směnky na Vídeň 2měs. 83 70, na krátkou
lhůtu 8450, Londýn na krátkou lhůtu —.—, Lon-
dýn na delší lhůtu —.—, Paříž ——.—, Amsterodam
—, papírové ruble 216.15, rakouské bankovky
84.55, Gelsenkirchenské 193. 25. Smýšlení pevné.
Berlínská bursa, 15. Iedna. (Zvl.
telefonogram „Nár. Listů“.) Levné peníe
a dobrý stav průmyslových podniků, jež
tou dobou ndávají smér, zavdalo spekulaci
i soukromému obecenstvu podnět k opět-
nému pevněmu smýšlení dnešuího počá-
tečního obchodu, jenž v dalším průběhu
velice se zlepšil na zprávu, že Angličané
překročili řeku Tugelu. Ke konei bursy,
když byla zpráva ta vyvřácena, obchod
valně ockabl, takže celkové zlepšení kursu
jest jen nepatrné; výmínku činí Hjbernia,
2i os
jež podražila o 24.
Lepším byl trh kasovní, kde věnována
pozernost hodnotám báňským a které
většinou podražily. Schalker Graben
stouply o 4.259. Naproti tomu cementárny
byly tísněny velkými realisacemi; Adler-
cement o 49 levnější.
Soukromý diskont vyšší 4*/% pree.
Pevná
Lon
Angličan
Adler
Londýn
Paříž
Curych
Berlín
Amsterodam
Schalker Graben