ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 cd2c6890-6687-11dc-9acd-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
Chunky — 58 celkem · entity: person 54, place 84, org 30, work 7
1 masthead
16. ledna 1900. Císlo 15.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
Strana a.
4 article
Bärnreitbera a předsednictvo správní rady severní dráhv — Arcikníže František Ferdi nand příjal dopoledne v audienci vyslance dánského, japonského ařádno maltského. předsedu panské sněmovny kn. Windisch- grätze, uherské ministry Szella, bar. Fejer vara, Wlassicse, Cseha, Plosza a Hegedüsa říšského ministra Kallaye, ministra zemské obrany hr. Welsersheima, správce minister- stva spravedlnosti Schrolla, ryt. JJawor- le ského aj. Deputace námořních důstojníků položila dopoledne jmenem vojenského ná- mořnictva rakouského skvostný věnec na rakev ruského admirála Valronda. Dnešní delegační hostiny u cí- saře zúčastnili se: ministr hr. Goluchowski, ostutní společní ministři, předseda— v mini- sterské radě dr. Wittek, ministr- president Szell, předsedové, místopředsedové a mnoho členův obou delegací a mnoho úřadníků společných ministerstev. Doplňovací volba vUhrách. Z Pešti, 15. ledna. (C.-B.) O včerejší doplňovací volbě říšské ve volebním okresu semtěšském kandidovali tři členové strany ncodvislosti a jeden socialista. Bude užši volba mezi kandidáty neodvislosti Dyönösem a Molnarem, kteři dostali nejvíce hlasů. Dementi krise v Srbsku. Z Niše, 15. ledna. (C.-B.) S příslušné strany prohlašují za bezpodstatné pověstiv zahraničných novinách o ministerské krisi. Dorděvičův kabinet stojí tak / pevně, jako dříve. Také král, odpovídaje na novoroční blahopřání skupštiny, prohlásil výslovně, že nynější ministerstvo požívá úplné jeho důvěry.
Ferdi Windisch Szell Wlassics Cseh Plosza Hegedüsa Kallay Schroll Valronda Goluchowský doktor Wittek Dyönös Molnar Dorděvičův JJawor Pešť Srbsko Niš panská sněmovna
5 article
Flamantova výprava. Z Alžíru, 15. ledna. (»Havas«.) Strana Francii nepřátelská, která 28. m. m. byla výpravou Flamantovou u In- Salahu odra- žena, obořila se 5. t. m. s 1300 m. na vý- pravu, jež čítá 192 střelců, byla však opět odražena se ztrátou 150 mrtvých, 209 ra- něných a 19 zajatých. Den na to se oby- vatelstvo poddalo. Z Berlina, 15. ledna. (C.-B.) Císař Vilém II. přijal včera ve slyšení předsedu belgické sněmovny poslanecké Bernaerta. Na dnešní snídani byl pozván k císaři turecký vyslanec Tvefik paša. Z Petrohradu, 15. ledna. (C.-B.) Velkokníže Alexej Alexandrovič slavil včera 50leté jubileum jako náčelník moskevkého pluku tělesné gardy
Flamantův Havas Vilém II Bernaert Alexandrovič Alžír Francie Flamantova u Ina Berlín Petrohrad belgický sněmovna
6 article Národní hospodář.
Národní hospodář. stndlosllel šebvne ost přes Atbaru. Napsal Jerry. 31 pu-jnsli železu jví podíl na technickém pokroku našeho století, jak se často tvrdí, pak sluší zpravití také širší veřejnost o prudké šar- vátce, která v tomto oboru mezi strýčky Johnem Bullem z Anglie a Yankeem severo americkým před nedávným časem se strhla. Půtka tato je rázovitá, poněvadž na jiném místě se opakovala později se stejným výsledkem, a v příbuzných odborech se opětuje téměř co den; mimo to svým průběhem a koncem věšťí nám další mnohá pře- kvapení pro budoucnost, zejmena tehdy, až průmysl železářský nebude přetížen prací zvý šené podnikavosti, jakou vně rakouských, hrani skoro všude lze konstatovati.
Jerry Bull Anglie Yankee
7 article
Případ byl krátce tento: Angličané potře bovali na rýchlo železný most přes Atbaru (pří- tok Nilu) k vojenským účelům. Tři anglické mostárny odmítly nabídku pro krátkost určenéh času, čtvrtá nabízela, že začne dodávku- ve dvou měsleích a skončí ji do šesti měsíců z eenu 131% tisíc liber šterlinků. Tr americké továrny podaly vesměs levnější na- bídky, z nich nejvýhodněji dílny pencoydské žádajíce pouze cenu s edmi tisle li b. š terl a nabízejice, že celý most dodají do še st neděl do některého ze severo-amerických při Angličané po marném vyjednávání se svými továrnami musili objednati mostu Američanů. Jakou horkou pilulku musil pyšný anglický průmysl polknouti s řečí lord Kilchenera, vítěze nad mahdisty, při otevření mostu! Týž. pravil: »Stavba tohoto mostu musi býti považována za rekord“. Nezdařené pokusy se zadáním této stavby v Anglii podaly nám důkaz, že vzájemný poměr mezi praci a kapi- tálem nestačí, aby v kapitalistovi vzbuzoval dů- věru nutnou ku převzetí nebezpečí spojeného se stavěním nákladných dílen a strojů, kterým by Anglie svou pověsť nejpřednějšího národav průmyslu konstruktivním udržela. Když Angli- čané zklamali očekávání, přispěli k mé radosti naši strýeové za oceánem nám ku pomoci.
Angličan Američan Kilchener Nil Anglie Angl
8 article
Tento most jest zásluhou jejich výkonnosti sehopnosti provésti obsáhlé dílo v kratším čase nežli by to kdokoli jiný na světě dokázal Blahopřeji Američanům k jejich úspěchu př zřízení mostu v srdei Afriky. V dáli od domo- viy a v nejprudším horku letním, poukázán jsouce na pomocné práce cizinců, ukázali zde pravou zmužilost.« — a Zábavné je viděti zdatný a pilný národ ul kati se po takové porážce kustejným vytáčkám a výmluvám, obvyklým a pochopitelným u ná roda malého a zanedbaného! Angličané prý ne mohli dodávati, majíce mnoho jiné práce, kon- kurént práci neudělá pořádně a svědomitě, pro- dělá na ní, naši vojenšti páni na nás nevraží nechali se napáliti atd. Se vzácným sebezapřením a s upřímnost málo kde obvyklou doznává však časopis » En- gineering« otevřeně: Strojovny americké jsou neméně zaměstnány, nežli anglické. Právě pen covdské dílny zaměstnávajíce 3000 dělníků pro váděly zároveň 50.000 m. ctů, stavby viaduktu pro Birmu, dvanáct železných mostů pro Sibi a 200.000 m. ctů, železné konstrukce obchod- ního domu Waunamakerova pro Filadelfli. Pro vedení mostu atbarského jest dokonalé, vždy podmínky a zkoušky platily stejně pro Ameri- čany jako pro Angličany. Je pošetilé domnívati se, že práce provedena byla se ztrátou, vždy
Američan Angličan Afrika Ena
10 article
při zadávání viaduktu v Birmě objevil se ty výsledek. Nejnižší anglická nabídka obnášela 115.000 lib. šterl. a dodaeí čas tři roky, kdežtc americká továrna převzala dodávku za 65.000 lib, šterl, do jednoho roku. »Žádné vlastenectv světa nestačí, abychom oželeli 50.000 lib. šterl (asi 600.000 zl.) a dvě léta dodací lhůty s lehkým srdcem,« dodává týž list. Most atbarský sestává ze sedmi polí v úhrnné délce 320 metrů a váha veškeré konstrukce ob- náší 6300 m. ctů. Svrchovaně poutavý je průběh práce v mo- stárně zejmena pro toho, kdo dovede posouditi obdobné poměry u nás. Uvádíme je pořadem časovým Dne 7. ledna 1899 zasláno bylo telegrafick vyzvání k nabídce z Kaira do Pencoydu. Týž den byla nabídka odeslána. Dne 24. ledna obdrželi Peneoydští podmínky prováděcí a týž den objednávku mostu. Mezi 27 a 31. lednem t. r. započaty výkresy pro mostní práce. Veškeré výkresy dokončeny byly 10. únor t. r. Lité plotny zadány mezi 1. až 8. únorem, válené železo a jíný maleriál mezi 2. až 11. úno- rem 1899. Materiál tento dodán byl dílnám v době 3. až 21. února. Práce v dílně na šablony započaty byly 5. února. Práce v dílně konstrukční počaly 6. února. Mezi 13. a 18. únorem musily býti dílny pencoydské pro sněhové vánice za- vřeny, taktéž zastavily práci válcovny železa. Sou- části konstrukce byly vypraveny dráhou 7. března 1899. Polovice konstrukce vypravena z Nového Yorku dne 22. března a zbytek dne 30. března.
Most Kairo Pencoyd Nový York
11 article
Mezi dopravou zkratil se jeden křížový nýtovaný sloupee mostový. Telegram o tom došel dílny dne 26. dubna o 4. hodině odpoledne a ihned přikročeno k provedení nového kusu. Druhého dne o 9. hodině dopoledne byl ztracený kus znovu na cestě po dráze do Nového Yorku. Průmysl anglický hledá nyní pln překvapení dodatečně příčiny svého nezdaru a zpovídá se následovně: Americký továrník nešetří ani kapi tálu ani důmyslné práce a odvahy při užívání nejdokonalejších a nejúspornějších strojů a po- můcek. Žádný stroj mu není »příliš drahýs a žádný přístroj »dosti dobrý«, aby ustoupit nemusil novému, pokročilejšímu. Americký pra- covník závodí druh s druhem ve zdatnosti a dů- vtipu při práci a zasloužená odměna jej nemine i bez »poníženého ruky polibení« i bez vlivu naší všemohoucí protekce. V Americe staví se mosty šablonovitě dla běžných typů a forem, čímž se práce urychluje a zlevňuje, kdežto náš konstruktěr hledí stále něco nového a zvlášiního zaváděti, takže téměř pro každý nový most třeb nové přípravy a pomůcky, vyměřování a sesta- vování opatřovali; důsledkem toho je práce zdlouhavá a drahý náklad výrobní. I po tomto vysvětlení objeví se nám vý sledek obou způsobů práce přímo pohádkovitý pro naše domácí poměry trhové: Průměrná cena konstrukce mostu atbar ského obnáší okrouhle 12 zl. za 100 kilogr., u nás v Rakousku platíme zatím skoro stejnou cenu za válené ze- lezo, sloužící ku stavbám most- Ole níml
Nový York Amerika Rakousko Ola
12 article
»Fremdenblatt« a smiřovací akce no- spodářská. Také »Frdblt« opakuje ve svém nedělním čísle jednostranné heslo, jakoby ná- prava hospodářských poměrů souvisela jen jedině s národnostním sporem. Vzhledem k tomu opětujeme tuto čásť své odpovědi sobotní, pokud se týká stránky ryze hospodářské: Dle názoru pro jevu by v zemích zdejších, v nichž nepanuj tak ostré spory národnostní, jako v Čechách — musilo průmyslu, obchodu a živnostem se da řiti lépe, ba musily by zvláště se rozmáhati
Čechy
13 article
Pravdou jest však přímý opak. Právě v zemíe českých — vyjma Vídeň a Dolní Rakousy — jest průmysl nejvíce vyvinut, a nové podniky vznikají ustavičně. Ani výsledky činnosti prů myslové nelze shrnouti pod jeden klobouk. Dl výkazů statistických jedněm odvětvím průmyslo vým daři se lépe, druhým hůře, a právě rok letošní náleži svým zahraničným obchodemk letům nejzdárnějším. Ba teprve v pátek vysky tla se v časopisech zpráva, že ve výborové schůzi vídeňského klubu průmyslníků bylo zji štěno: že stav průmyslu za posledních osm let jeví se v tom — že až na některé výjimky jako při železe a j. — dovoz surovin značně, dovoz polotovarů a tovarů měrou nepatrnouse zmohl. (Dovoz surovin však podporuje výrobu průmyslovou.) A dále pokračuje zpráva: Pro- tože vývoz se nerozmnožil, jest to známkou stálého, klidného vzrůstu průmyslu; ale poně- vadž jsou trhy přeplněny, šel odbyt jeho vý- robků, zvláště v odvětvích průmyslu textilního, za ceny málo výnosné. Výsledek obchodně-poli- tického období (posledních osmi let) není tedy neuspokojivý a na straně průmyslníků není přání radikálních po zméně celních sazeb. — Tak možno čísti doslovně ve zprávě o zmíněne schůzi ve všech listech vídeňských. — Mohl bychom zůstati při těchto faktorech na důkaž, že není radno vkládati příliš mnoho tendenee a jednostrannosti do projevů, jež chtějí mluviti jmenem odborníků k veškeré veřejnosti. Jsou však známy ještě jiné četné okolnosti, kteréž nelze srovnati s věcným názorem vzpomenutého projevu. Nemluvíme tu ani o různosti sila energie, s jakou postupuje Amerika,. Německo.
Vídeň Dolní Rakousy Amerika Německo
14 article
Rusko atd., ani o staleté namnoze práci jejich. jejímž výsledkem jsou nynější závidění hodné úspěchy jejich, načež sám ministr zahraničných záležitostí upozornil, ale jsou jiné, mnohem bližší známky a důvody toho, že tísnivé po- měry hospodářské nelze činiti závislými jen jen od sporů národnostních, jak to skorem čin páni průmyslníci atd., v akci smiřující opětn zasahující. Kdož by neměl ještě v paměti, jak to znělo v čelných anketách průmyslových komor, připomínáme jen pražskou a plzeňskou, a jaké přímo primitivné nedostatky zjištěny tam byly ve správě, v dopravnictví, ve stavu řk neregulovaných, v tarifnietví a jinde a jinde. Kdož by nevěděl, jak dopadlo hlučně zahájené zakročení proti kartelu železářskému, zakročeni o jehož výsledeích nikdo nedovede nic pově děti. A tak jest u nás i se zdražováním uhll vůbec s celou řadou zjevů, jež znemožňují roz- květ výroby a průmyslu. Výčet těchto skute ných příčin tísně hospodářské šel by do neko nečna, a právě proto překvapuje projev smiřo vatelů obchodníků a j. svou jednostranností vždyť do zmatků posavadních vnáší se nový tím, že všecku hospodářskou zakrnělost — sv
Rusko
15 article
luje na spor národnostní. Což je ve Franei neb Německu a jinde málo vnitřních, neměn jitřivých sporů, jež v ohledu hospodářském p sobí rovněž nepříznivě jako spory národnostní Ate všude jinde jsou zvyklí léčiti určité zlo určitými prostředky, jen u nás dostavají se stále — jednostranná hesla. Zrušeně mlecí řízení a haličské mlýny Oznámili jsme svým časem, že deputace halič ských mlynářů dostavila se do Vídně a hlavně u poslanců polských ucházela se o úlevy ná- sledkem zrušení mlecího řízení; jak sděluje ivovská »Gaz. Narod.« postřehli haličtí mlynáři že jim ze zrušení mlecího řízení vzniknou škody nepoměrně. Vzpomenutá deputace, v jejíž čele stál p. Šencer, domáhala se zejmena reexpedice t. j. vrácení částky dopravného, dále pak, aby dopravné mlýnům se počítalo jednotně od sta- nice, z níž došlo obilí až ke staniciv vývozu mouky. Toto opatření však nevyhovuje mlýnům ve východní Haliči, a ty po zrušení mleciho ři- zení z posavadních návrhů prý by měly spíše škodu než prospěch. Tyto dny konala se schůze mlynářů v Tarnopoli, kamž dostavili se zvláště četně východohaličtí interessenti. Na schůzi schváleno: 1. zachování mlecího řízení s vyloučením jeho zneužívání a kdyby nebylo možná dosící toho, domáhati se 2. vývozníeh premif na mouku z obilí importovaného a 3. sní- žení dopravních sazeb z mouky vyvážené na Osvěčím, Laube a j. Mimo to zaslány byly telegramy ministru obchodu, aby zastavil veškeru akci, dokud nedojde jejich pelice s příslušnými odůvodněnými návrhy a usnešeno vyslati deputaci ke kolu polskému a náměstníku a podati pamětní spis řišské radě. Schůze zvolila stálý komitét, klerýž by nepřetržitě stopoval stav této záležitosti.
Šencer Laub Německo Vídeň Halič Tarnopoli
16 article
Celní spolek trojspolkový. Zdá se, ž Německo prostřednictvím italských časopisů při- pravuje náladu pro přišti celní jednotu. Italské časopisy oznamují totiž, že při obnovování troj- spolku má se dle úmyslu německého císař utvořiti celní spolek států trojspolko- vých. Záměr tento již po delší dobu se pře- třásá ve spojení s příští obchodní politikou ně- mecké říše. Trojspolek končí 6. května 1903. obchodní smlouvy koncem téhož roku. Bude se prý tudíž současně jednati o obou. K zamýšle- nému německému celnímu spolku budou prý přibrány i menší sousední státy: Švýcary, Hol- landsko a Belgie. Jak by to dopadlo v budou- cím celním spolku s průmyslem slabším a mén podporovaným, než jest průmysl v Německu dovtípí se každý sám.
Německo Belgie spolek stát trojspolko
17 article
Delegátem do zemědělské rady za okre zbraslavský zvolen byl p. Frant. Boček, zemský poslanec a obecní starosta v Černošicích. Rak.-uherský bank a jeho politika zla- tařská. Skoro po každé schůzi generální rady bankovní se oznamovalo v minulém roce, že bu nutno zvýšití sazbu úrokovou s ohledem na uhájení zásoby zlata, buď že nelze sazbu onu z týchž dů- vodů snížiti. Za tím nyní sám bank ve zvláštním přehledu tyto své důvody uvádí na pravou míru. Z přehledu toho vyplývá, ze v r. 1899 ažio na zlato průměrně obnášelo pouze 0.3 proc., což jest s ohle- dem na peněžní krisy tehdejší stav příznivý až pře- kvapující. Výsledku toho vedle dobré bilance za- hraničného obchodu dosáhl bank zvláštní svou poli- tikou zlatařskou jednak tím, že včas obratně své devisy zaměňoval, jednak, že mařil spekulaces latem, dsanje jadýni aul. pnamnií na slalo V , bíral totiž bank za zlato a směnky na zlato o svých odběratulů zvláštní premii, jež se stanovila od případu k případu. Skutečná potřeba premi tuto zaplatila a zaplatí, spekulace však, jež by ku povala devisy k dalšímu prodeji do ciziny v dobách kritických, nemůže pro premii, jež úspěch obchod takových předem mají, zlato banku potřebovat Timto premiovým opatřením dosáhl tedy bank výše vzpomenutý úspěch v obraně zlata. Jest dobře miti budoucně toto při řešení, zda jest možno sazbu úro kovou snížiti čili nic, na mysli.
František Boček Černošice
18 article
Hospodář českoslovanský. Z obsahu č. vyjímáme: Jakých úlev vojenských požívají ma jitelé zděděných usedlostí rolnických. JUDr. A. Ne- všímal. Zřizujme rybníky v obcích, O. Březina Kalendář počasí r. 1900, B. C. Kratochvíle. Výkrm telat ve Francii, K. Lintava. Mnoho-li strojených hnojiv k jednotlivým plodínám, F. Uher. Hledětisi luk, F. Hrubý. Uhřaté koně, J. Soukup. Stravitel nost ovsa, a j. Skvostné novinky květin pro jaro 1900 mezi nimiž »motýlokvětá fialka alpská- nevídané dosud krásy, popínavá růže »Viktor ine a velkokvětá zimní fiala »císařovny Alžběty zvláště vynikají, dále různé výborné nové druby zelinových a hospodářských semen a buly, uvád chvalně známá pražská firma semenářská Arnos Bahlsen ve svém právě vyšlém jarním cenníku Pp. zahradníci, přátelé kvělin a zemědělci obdrží na požádání od zmíněné firmy cenník a v případech ob- tížných též radu a pokyn, zvláště co se zásevua hnojení týče.
JUDr Kratochvíl K Lintava F Hrubá J Soukup Viktor Alžběta O . Březina Francie Uhry semenářský Arno Bahlsen
19 article
Slosování a tahy. Při posledním slosování 5% zlatých priorit c. k. priv. dráhy pražsko duchcovské emiss z r. 1883 byla vytažena následující čísla po 300 mar- kách: 1247 1248 2298 2959 2960 4437 4.438 622 6225 7965 7966 7967 7968 7969 7970 7971 7972 7973 7974 9005 11360 11361 11363 11364 11365 11366 11367 11369 11370 11371 11372 11373 11374 11375 11376 11377 11381 11388 11378 11379 11380 11389 11390 14422 14423 15185 15186 15846 17266 18445 18446 18447 18463 18681 18682 19175 19176 21758 21759 21760 21761 22876 23957 23960 2396 25759 26226 26227 26228 26229 26230 26231 26232 26233 26234 26236 26281 26369 27418 27419 27420 27421 27422 27423 27427 27428 27429 27430 2743 27432 27433 27434 27435 27.436 29039 29701 29702 29703 30096 30097 33292. Vylosované tyto prioritní obligace budou vypláceny počínaje 1. červencem r. 1900 u vídeňského bankovního spolku ve Vídni au jeho filiálek v Praze, Brně a Št. Hradci. Z tažených obligací v dřívějších tazích nebyla dosud k výplatě předložena čísla: 25747 31102 32029 25755 909 8942 8914 12290 8943 29037 7531 7532 16981 25757 25758 25761 2644 9741 9742 9743 10074 27594. Losy knížete Salma-Reifferecheida. Při dnešním tahu připadla hlavní výhra K 84.000 na čís. 11664, druhá výhra K 8400 na čís. 76989, třetí výbra
Salm Reifferecheid Vídeň Praha Brno Hradec štátný
20 article
K 4200 na čís. 7131 Banky, záložny a spořitelny. Občanská záložna v Bystřici koná výroční valnou hromadu v neděli dne 21. ledna t. r. o 10. hod. dopol. v místnosti spolkové. Účet rozvážný za rok 1899 vykazuje aktiva: Hotovost dne 31. pro- since 1899 zl. 621.82, půjčky zl. 62.267.—, vklady u jiných ústavů zl. 50.225.43, nedoplacené úroky na rok 1899 zl. 865.—, tiskopisy v zásobě zl. 76.—, in ventář zl. 70.—, úbrnem zl. 114.125.25. Passi va Závodní podíly i s úroky zl. 3564.—, reservní fon zl. 8748.—, vklady s kapitalisovanými úroky zl 101.634 25, přeplacené úroky na rok 1900 zl. 134.— zbývá tedy čistý zisk zl. 45.— Spořitelna v Domažllcích vykázuje za měsí prosinec 1899: Vloženo zl. 47.135.831/2, vyzvednut vkladů zl. 73.352.431/2, půjčeno zl. 22.259.28, na z půjčky splaceno zl. 26.201 .0 Telegrafické zprávy hospodářské. Z Trutnova, 15. ledna. (Zvli tel. »N L.«) Průmyslníci zdejšího kraje usnesli se — jako právě již i průmyslníci liberečtí — zacho- vati se k akci pražských průmyslníkův od mítavě. x. Z Vídně, 15. ledna. (Tlfgrm. »Nár Listů«.) Výnosem ministerstva vnitra, který nabude platnosti dne 18. t. m., z ru š u j se zákaz dovozu vepřů z Pešti, trh vepřový ve Steinbrucku v to počitaje. n. Z Vídně, 15. ledna. (Zvl. tlgrm. »N. L- Francouzskému gen. ředitelstvu světově výstavý oznámeno již úřadně, že z Rakouska zúčastn se výstavy 3320 vystavovatelův.
N L Bystřice Trutnov Vídeň Pešť Rakousko N L
21 article
Z Vídně, 15. ledna. (C.-B.) »Fremden blatt« píše: »Veřejnost zaměstnává se mož ným znovnobsazením místa guvernera a rakou ského viceguvernera rakousk o-ulhersk banky. K tomu druží se různé pověsti postavení vlády k témto osobním otázkám Není snad třeba výslovně konstatovati, že jsou bezpodstatny všecky tyto domněnky a kombi nace, pokud týkají se vlivu nynějš t vřád na obsazení těchte míst. Z Terstu, 15. ledna. (C.- B.) Ob chodní komora zvolila dnes opět dosa- vadní předsednictvo. st. Z Pešti, 15. ledna. (Zvl. tlgr. » Nán Listů.«) Na trhu prodalo se 40 000 q. o 5 hal dráže. Platila: pšenice tisská 80.5 kg K 8.10 79 kg K 8.05, 79 kg K 7.85 žluté, 78.5 k K 7.80, 78 kg K 7.20, snětivá 77 kg K 7.70 peštská 78 kg K 7.80, 76.2 kg K 7.70, 76 kg K 7.40 s příměsí, stolnobělehradská 78 kg K 8.10, 76 kg K 7.65, kaločská 75 kg K 7.771. horňácká 76.5 kg K 7.65, 71 kg K 6.90, zentská 73 kg K 7.40, báčská 74.5 kg K 7.55, sedmi- hradská 75 kg K 7.10 chybná, pešťská 76.5 k K 7.55 žlutá, skladní 81.3 kg K 8.20, 79 k K 8.15, 78 kg K 7.70, 76.2 kg K 7.60, 75 kg K 7.50 na čtvrt leta; žito K 6.25 ječmen K 5.75; kukuřice nová K 4.75 oves K 4.90—5.45; jetelové semen červené banatské K 62.—, horňácké K 71.— sedmihradské K 63.—, vojtě š ka tisská K 45.—. V terminovém obchoďu zname- naly k večeru: pšenice na duben K 7.71, na říjen K 7.83; žito na duben K 6.39; oves n duben K 5.05; kukuřice na květen K 4.95 řepka na srpen K 11.75. Plodinový trh byl bez odbytu změny. ni Zima. Z Berlína, 15. ledna. (C.-B.) Po dnešní poradě delegátů zemědělství a obchodníků plodinami za předsednictví státního ministra zástupců ministerstva orby a obchodu je na- děje, že záhy bude obnovena plodino v bursa berlínská.
Platil Vídeň Terst Pešť K 7.80 Berlín kg žlutat
22 article Trhy penění
Trhy penění Bursa. V Praze, 15. ledna, (Pův. zpr. »N. Le) Při malé koupěchtivosti došlo dnes k jedné zá věrce akcií České eskomptní banky za 440. — Dále podáváno za akcie: peníze zboží Živnostenské banky . . .. České banky Union . . .. České společnosti pro průmysl cukerní . . . . . . . Strojírny Daňkovy . . . . Stroiírny Rustonovy České zajisťovací banky, při 118.50 bez peněz. Oficiální záznamy jsou
Bursa Daňkův Praha živnostenský banka Český banka Union Český zajisťovace banka
23 article Půjčka m. Ústí n. L. r. 1898
Půjčka m. Ústí n. L. r. 1898 » Č. Budějovic 1893 » » Plzně r. 1886 . . , » Teplice r. 1887 , » Smíchova r. 1888 Zástavní listy české hyp. banky Zemská b. král. čes. zákl. úpisy », », kom. dl. úp „, „ » mel. úpisy „» » » želez. úpisy Česká prům. banka dlužní úpisy Hosp. úvěrní banky pro Čechy hy- poteční listy důchodkové . Česká severní dráha . . . Buštěhradská dráha . . . . Em. 1871 dto. dto. » 1872 Místní dráha N. Brod-Humpole Duche.-Podm. dráha Em. 1869 » 1871 dto. dto. » 1874 Česká montanní Em. 1896 . Rak. severo- západní dráha . lit. B. dto. dto- Em. 1874 Česká eskomptní banka. . » banka »Union« . . , Česká průmyslová banka a Hosp. úvěrní banka pro Čec by Moravská eskomptní banka Ústecko teplická dráha . a . Česká severní dráha . . Buštěhradská dráha . (lit. A ». (Jit. B) Duchcovsko-podmokelská dráha Ferdinandova severní dráha Rakouská sev.západní dráha dto. (lit. B Pražsko duchcovská dráha Pražská sp par. po Vltavě a Labi Jiho sev. německá spoj. dráha Akc. tov. na výráb. uměl. hnojiv v Kolíně . . . . . . e Podolská cementárna . . . Česká spol. pro prům. cukerní Český akc. piv. v Č. Budějovicích První česká všeob. zajišť. banka První česká spol. pro raf. cukru (Modřany) .. Strojnická spol. dř. Daněk a spol Pražská železářská společnost stroj. spol. (dř. Ruston) d akc. spol. řetěz. lávky Pryní českomorav. tov. na stroje M. Z Vídně, 15. ledna. (Telefono- gram „Nár. Listů“.) (Denní bursa.
Ferdinandův Daněk Č . Budějovice Teplice Smíchov Čechy N . Brod Ústecko Vltava Kolín Modřany Vídeň Český průmyslový . banka úvěrní banka Humpola Duche Český eskomptní banka Český průmyslový banka hospodářský Čec moravský eskomptní banka teplický Český akciový . pivo první český společenský stroj . společenský d akciový . společenský
24 article
Po chabém počátku nastalo smýšlení pevné, jež potrvalo až de konce. Po dlouh době byl opět dnes s některými hodno- tami čilý obchod. Smýšlení se upevnilo především zdražením báňských papírů, po nichž byla poptávka na zprávu o nové úpravě železářského kartelu. Kromě toho mluvilo se také o nových doďávkách do Německa. Také z burs zahraničních ozná- meny stoupající kursy z Berlína, zvláště zdražení železářských hodnot. Teprve ke konci, když z Berlína oznámeno nové zdražení soukromého diskonta, nastala chabost obchodu, a na zprávy o stávce v Kladně kursy o něco mále klesly; smýšlení potrvalo však pevné. Z báňských zlepšily se zvláště alpinky, pražské žele- zářské, české báňské a Rudolfova huť. N bankovním trhu rakouské kreditky, bank- verein, rakousko-uherská banka, boden- kreditky, läuderbanka a uniouka stouply, kdežto uherské kreditky a anglobanka zlaciněly. Z dopravních buštěhradské, Hoydovky, pelabské, státní a jižní stouply. Paropavební klesly. Na průmyslovém al- pinky, české baňské, pražské železářské Rudolfova huť zdražily. Také zbrojovky stouply, kdežto české cukerní se zhoršily. Renty vesmes stouply. Také ostatní uklá- dací trli byl velice pěvný. Devise a valuty beze změny. Daport marek obnášel 7 a 8 h, devise pařížské 20 h. Na eskomptním nezměněno- První bankovní akcepty 41/2 až 4 5/4. x. Z Vídně, 15. ledna. (Tellgrm. „N. L.“) (Večerní soukromá bursa.) Kreditký 234 60 (po —.—), uherské kre- ditky 186.—, auglobanka 125.—, bankorní jednota 136 75, unionka 155.—, länder- banka 116—, státní dráha 133 70, jižní ieha 24.80, polahská dráha 124.— severozápadní dráha 118 75, turecké tabá- kové 137.—, rýmavsko-muráňské 336.—, alpinky 27675 (po —.—), květnová renta 99 35, uherská korun. 94 85, turecké losy 128 —, marky 118.05, marky na ult. —.— Smýšlení pevné.
Rudolfův Německo Berlín Kladno Vídeň uherský banka Rudolfov huť
39 article
Z Vídně, 15. ledna. (Závěre čn kursy.) Dnešní kursy jsou čňsťečně dle sl rých a částečně dle nových usancí uvedeny. Renty: Společná renta květnová 99.35, společná renta stříbrná 99.05, rákouská zlat renta 98.20, rakouská korunová renta 98.85. uherská zlatá renta 98.20, uherská korunová renta 94. 85. Losy: Stální z r. 1854 160.—, zr. 1860 po zl. 500.— 136.50, z roku 1860 p zl. 100.— 159.—, z roku 186 4 200.50, losy tisské 137.65, losy úvěrního ústavu 393.50, vídeňské losy komunální 388.—, turecké los 127 50.
Vídeň
40 article
Akcie bank: Banka anglorrakouská 124. 25, vídeňská bank. jednota 136.50, rak. ústav n pvznauvy 245 oU, rak. úvérní ústav 234.30, uherská úvěrní banka 186.—, banka pro země rakouské 115.80, vídeňská Unionk 155.25, česká banka Union 130.—, Živnosten- ská banka 131.— lají a lal Akcie dopravních podniků: Dráh ústecko“ teplická —.—, česká severní dráha 158 25, buštěhradská lit. A. —.—, buště- hradská lit. B. 307.— (—), dunajská paro- plavební společnost 72.—, dráha duchcovsko- podmokelská —.—, severní dráha císař Ferdinanda —.—, dráha štyrsko-hradecko- köflašská —.— (—), dráha lvovsko-černovická —.— (—), rakouský Lloyd 78 50, společnos rakouských místních dráh —.—, rakouská se- verozápadní dráha —.—, dráha polabská 124.25, dráha pražsko „duehcovská. 92. 50, společnost slátní dráhy rakousko-uherské 133. 50, lombardy 24.40, dráha pardubická —- silniční dráha lit. A. 147.50, silniční dráha lit. B. 142.25. 1 Akcie průmyslových podniků : Alpská montanní společnost 27650, severočeská uhlář- společn. —— (—), pražská želez. společnost 613.—, rým.muráňská společnost 336 25, tu- recká tabáková- režie 136.50, rakouská továrna na zbroj 186.50 (—.—), zápudočeská uhlář- ská společnost——, vídeňská stavební společnost —, peštská společnost pro půj- čováně vagonů —.— (—), mostecká uhlářsk oatnuluto společnost —.— (—.—).
Ferdinand Lloyd uherský úvěrní banka Unionk 155.25 český banka Union 130 72 slátní dráha 27650 336 25 ou Dráh ústecký
41 article
Devise : Německá místa 118.15, směnky na Londýn 242.30, směnky na Paříž 96.10, směnky na Curych 95.40. ee Valuty: Dvacetifranky 19.19, papírové marky 118 15, paptrové ruble 234.50. Na místní koupě spekulační hodnet báňských, jakož i na vyšší zprávy lon dýnské a berlínské bylo smýšlení Pevné Konec klidný. Eskontní sazby 41, 5 procenta. Z Berlina, 15. ledna. (Telegram.) Papírová renta —.—, stříbrná renta 98 50, rakouská zlatá renta 99.80, uherská zlatá renta —.—, akcie úvěr- ního ústavu 234 40, státní dráha 136.25, lombardv 2725, akcie dortmundské dráhy 186 25, duchcovsko- podmokelské —.—, buštěhradské litera B. —.— diskontní komercialní 193 75, nová 4pct. půjčka ruská ——, směnky na Vídeň 2měs. 83 70, na krátkou lhůtu 8450, Londýn na krátkou lhůtu —.—, Lon- dýn na delší lhůtu —.—, Paříž ——.—, Amsterodam —, papírové ruble 216.15, rakouské bankovky 84.55, Gelsenkirchenské 193. 25. Smýšlení pevné. Berlínská bursa, 15. Iedna. (Zvl. telefonogram „Nár. Listů“.) Levné peníe a dobrý stav průmyslových podniků, jež tou dobou ndávají smér, zavdalo spekulaci i soukromému obecenstvu podnět k opět- nému pevněmu smýšlení dnešuího počá- tečního obchodu, jenž v dalším průběhu velice se zlepšil na zprávu, že Angličané překročili řeku Tugelu. Ke konei bursy, když byla zpráva ta vyvřácena, obchod valně ockabl, takže celkové zlepšení kursu jest jen nepatrné; výmínku činí Hjbernia, 2i os jež podražila o 24. Lepším byl trh kasovní, kde věnována pozernost hodnotám báňským a které většinou podražily. Schalker Graben stouply o 4.259. Naproti tomu cementárny byly tísněny velkými realisacemi; Adler- cement o 49 levnější. Soukromý diskont vyšší 4*/% pree.
Pevná Lon Angličan Adler Londýn Paříž Curych Berlín Amsterodam Schalker Graben