2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
16. ledna 1900.
5
article
hraniční politiky. Veřejné mínění vš ak
nebylo přesvědčeno.
Pro veřejné minění celé Evrop
je nevývratným faktem, že proti vůli
Rakeuska nebyla by možna hrůzovládn
vrchního vojenského velitele srbské
arinády. Budu snad nazván člověkem nevlaste-
neckým, když teknu: je smutným a zahan-
bujícím zjevem pro Rakousko, by se
vůbec pokládalo možným, že Rakouske
je protektoren takového člověka. (Sou
hlas u Čechů.)
Předseda (zvoní a přerušuje řečníka): Prosím
Rakousko zajisté není jeho protektorem. Ale král
Milan zůstává otcem vládnoucího monarchy.
Deleg. dr. Pacáka: Toho želeti má příčinu
král Alexandr, nikoliv my!
Předseda hr. Vetter: Prosím, abystese
k věci té nevracel
Delegát dr. Kranář (pokračuje): Jak pak
mohu mluviti o zahraniční politice, nemobuli mlu-
viti o nejvyšším veliteli srbské armády? Že musím
o něm mluviti, není vinou mou, nýbrž jeho. Člověku
který si zachoval trochu šlechetného citu, nelze vy-
sloviti toto jméno, aniž by se v něm bouřil ci
spravedlnosti vůči tomu, že je možno beze
studu koncem 19. věku páchati takove
hromadné vraždy. (Souhlas u Čechů.)
Velmi byl bych potěšen, kdyby se vídeňskému
kabinetu podařilo dokázati skutky, že mezi ním
a mezi tím, co se stalo a děje v Srbsku, není sou-
vislosti. Ale to, co praví hr. Goluchowski, ne-
zaplašilo naše pochybnosti. Ať mi řekne
jestli může po této stránce učiniti námitky, nebyla-li
tato konjekturální polilika utužena kromě toho ještě
návštěvou srbského krále ve Vídni)
Chce-li Rakousko dostáti svému poslání a býti
strážcem spravedlnosti a evropské mravnosti na vý-
chodě, pak bylo by naprosto nemožne, by na
jeho hranicích vládly takové poměry. (Souhlasu
Čechů.) Takovou politikou pozbýváme posledních
sympatií národů balkánských.
Rakouske
Čecho
Milan
Deleg
doktor
Pacák
Vetter
Kranář
Goluchowský
Evropa
Rakousko
Srbsko
Vídeň
6
article
Je historickým osudem Rakouska,
že není s to, by provozovalo dobrou
politiku lidovou. Původ rakouské politikyv
Srbsku je v rakouské politice, jak se provádí
Bosně a Hercegovině. Podaří-li se Rakousku získati
v Bosně a Hercegovině srdce srbského lidu, vnuk-
nouti tomuto lidu přesvědčení, že Rakousko je sku-
tečně jeho ochrancem, pokud jde o jeho národ-
nost a víru, pak se táži, zdali Rakousko báti se
musí přítažlivosti, kterou působí malá Černá Hora
na Srby? Zajisté nikoli. Třeba provozovati politiku
lidu přátelskou a vnuknouti lidu víru, že má býti
šťastným učiněn doma a že má ve svém domě žíti
svoboden. Po této stránce mám málo naděje, protože
bylo by proti tradici rakouské, provozovati politiku
dobrou a samozřejmou.
Rakousko v nitru svém je vybudováno na dvou
národech. A přece živoři nebohá tato říše v oka-
mžiku, ve kterém ostatní svět naplněn je tvůrčí silou.
Rakousko obává se využiti toho, co je
silou říše: nevyčerpatelné síly ná-
rodů. Nepochopitelná slabost jeví se
tam, kde by bylo třeba celé, vědomé a
rázné politiky, a na druhé straně jeví
se nepochopitelný radikalismus tam,
kde je nezbytně třeba vlidnosti a sko-
nejšení. (Souhlas u Čechů.) To je signatura
rakouské politiky.
Věrní, obětaví národové se trestají
za svou věrnost aobětavost. Vůči těmto
národům se pronášejí ostré hrozby.
Srba
Čecho
Rakousko
Boseň a Hercegovina
7
article
(Souhlas u Čechů.) Noučasně však se no
druhé straně odměňuje beze vší vý-
hrady zjevná revolta proti státu a jeho
existenei. (Souhlas u Čechů.) Každý člověk
vidí, že je třeba míru, ale dělá se vše,
by mír byl zniemožněn. (Opětný souhlasu
Čechů.)
Posilňovány jsou elementy nesmíř
livé, a není žádné ochoty vůči těm,
kteří by chtěli umožniti mír až do
krnjsí ochoty. (Opětný souhlas u Čechů.)
Člověka pojímá trpký pocit. A to je
nejstrašnější věc pro říši, že pro umir
něný lid v této říši není žádného míssta
(Souhlas u Čechů.) Člověk se toho naba ží,
hráti věčně roli Kassandry a jeho
ruka klesá unavena, jeli dlouho po-
dávána k míru, nejsouc podporována
a nedoznávajíc ochoty k mír u. (Souhlas
u Čechů.) Více v této těžké chvíli nechei
říci. Mohu jen skončiti při pohledu na způsob,
jakým se v tomto státě vládne, starým, pravdivým
slovem: quem deus perdere vult, demen-
tat, koho bůh zničiti chce, toho z bav
rozumu
Rokování přerušuje se; příští schůze bude
zejtra, Na denním pořádku je pokračování dneš-
ního.
Uhevská delegace v dnešní plné schůz
schválila ve 3. čtení rozpočty ministerstva zahranič-
ných věcí a říšských financí a začala rokovat
o vojenském rozpočtu
Del. Uaron uvedl sedmihradský případ, kde
nadporučík strašně posekal šavlí pě-
šího vojáka a nalehá na přísné potrestání takové
surovosti.
Odborný přednosta Jekelfaluszy odpověděl
že ministorstvo vojenství nemá dosud zprávy o tomto
případu. Každý však může být ubezpečen, že vyše-
třování provede se s největší přísností, až dojde
úřadní zpráva o oné události. V takových, bohudík.
ojedinělých případech, může hrát úlohu temperamen
jednotlivce, ale takové surovosti nesouvisí prý s du-
chem armády, jež proto za ně není zodpovědna.
Del. Ugron vzal odpověď tu k vědomosti.
Čecho
Kassandra
Uaron
8
article
Reť. del. Münnich podával potom zprávu
o vojenském rozpočtu, jejž doporučuje k schválení.
Del. Ugron vyčítá vojenské správě, že ne-
zachovává rozpočet a nepředkládá výroční zprávy.
Dovozuje, že armádní sbory jsou tuze veliké, takže
v případě vojny musí se z nich utvořiti sbory
nové. Tato formace musí se provést již v míru. Vy-
týká, že v době míru není náčelníkem sboru ten
kdo jej má vésti za vojny. Vyčítá, že důsťojníci vy
hýbaji se občanské společnosti, což je na škodu.
Přimlouvá se za slušné zacházení s vojákya
tvrdí, že základem ordre de bataille je domněnka,
že ze severu nás napadne Rusko. Soudí, že Rusové
mohli by věst útok také na Sedmihrady a ty byly
by beze vší obrany.
Prohlašuje proto, že nemá ve vojenskou správu
žádnou důvěru a bude hlasovati proti rozpočtu.
Del. Hollo pojednával o hlášení se při kon-
trolních schůzích a prohlásil, že v Uhrách nen
zákona, jenž by ustanovoval němčin
za armádní řeč, avšak je zákon, jenž prohlašuje
maďarštinu za »státní řeče.
Münnich
Rus
Rusko
Uhry
9
article
Uznává ministrovu snahu o všemožnou brannos
a pojednává při tom zevrubně o potlačován
národního citu ve vojště.
Del. Gajary litoval, že Hollo podnítil zde
olázku, v jaké řeči se má hlásiti o kontrolniel
schůzích a domnívá se, že v Uhrách chtěli pr
hlášením se maďarským »jelen« pouze demonstrovati
avšak snaha prý utrpěla fiasko.
Má důvěru v ministra vojenství a bude hlaso
vati pro rozpočet.
Odborný přednosta Jekelfalussy prohlašuje
za bezpodstatny Ugronovy vývody, zvláště ty, jež
týkají se mobilisace. Tato je jako všude jinde státním
tajemstvím a z toho nedostane se do veřejnosti an
to nejmenší. Také ostatní vývody Ugronovy jsou prý
liché. Mobilisační plán branné moci jest úplně hotov
Vojenská opatření jsou učiněna nejen pro východní.
ale pro všecky fronty země, takže vojsko stojí vždy
pohotově proti každému útoku, ať vede se odkud-
koliv. Pro tajnost této věci nemůže pojednati o n
zevrubně.
Gajar
Hollo
Uhry
10
article
Co se týká stranění se důstojnictva občanských
kruhů, popírá, že by se tak dělo na vyšší rozkaz.
Vojenským úřadům prý ani nenapadá vydávati roz-
kazy, v jaké společnosti důstojníci smějí se pohy-
bovati.
Vojenský rozpočet byl potom schválen v celku
a přešlo se k rokování zevrubnému.
Při položce: »Zvýšení důstojníckých
platů« del. Ugron dovozoval, že delegace nemá
práva zvýšovati platy, k tomu jest oprávněn jen
Híéský aněm uberský-
Del. Pulszky, Münnich a Horanszky
opfrali se Ugronovým vývodům a prohlašovali, že
delegace je v té věci kompeteniní.
Delegace přisvědčila, že je v té věci kopetentnín
a položka byla schválena.
Při položce »Řádný rozpočet« propa
resoluční návrh Ugronův, že uherští důstojníci maj
býti vřaděni v uherském vojště, uherskému vojsku
mají veleti důstojníci, kteří jsou uherskými přísluš
níky a vojenské úřady mají si dopisovati maďarsky
s civilními úřady uherskými.
Při položce »Pense« prohlásil státní podtajem
ník Jekelfalussy, že není proč domnívati se
že by pensionování po úpravě platů dálo se v roz
sáhlejší míře. Vojenská správa něco takového ne
obmýšlí.
Položka »Pense« i ostatní tituly řádného i mimo
řádného rozpočtu vojenského byly přijaty a tím tento
rozpočet vyřízen.
Příšli schůze bude zejtra. Na denním po-
řádku jest: okupační úvěr a účetin
sávěrky.
Z Vídně, 15. ledna.B.) Včerejší de
legační hostiny u ministra zahraničn ých
věcí hraběte Goluchowského zúčastni
se ministr vojenství šl. Krieghammer, uherští ministř
baron Fejervary a Hegedůs, předseda vrchní účtárny
šl. Plener, čásť rakouských a uherských delegátův aj
Pulszky
Münnich
Horanszky
Ugronův
Goluchowský
Fejervara
Hegedůs
Plener
Vídeň
11
title
Politické zprávy domácí.
12
article
V Praze, 15. ledna.
V Praze, 15. ledna.
Ministerská krise bude udržovati poli
tický svět v napjetí bezpochyby ještě celý tento
týden. Čekalo se, že včerejší Körbrovo slyšení
u panovníka vrhne na krisi trochu světla, ale
nestalo se to. Dnes, jako minulý týden, nesto-
jíme ještě před nijakým rozhodnutím. » Pester
Lloyd«, zabývající se na úvodním místě rakou-
skou ministerskou krisí, poznamenává, že ačkol
není dosud ani tolik jisto, komu bude svěřeno
sestavení příštího kabinetu, o úkolu příští vlády
nemůže býti pochybnosti: nové ministerstvo bude
povinno způsobiti dorozumění mezi Čechy a
Němci. »To jest myšlénka« — píše »P. L. « —
»před níž se nesmí upínati žádná strana
k jejímž službám se musejí nabídnouti všechny
národní i politické skupiny v Rakousku. Veškerá
váha politických svazků a každé jednotlivé po-
litické osobnosti musí býti vynaložena na usku-
tečnění této ideje bez obmezování, bez podmí-
nek, bez osobních a stranníckých ohledů. »Ra-
kouský problem« vystoupil v posledních letech
povážlivě a dnes ohrožuje i státoprávní spojitost
říše a klidný rozvoj Uherska. Tento problem
musí býti rozřešen, a jakkoli slova »státní ne-
zbytnost« mohou se zdáti opotřebovanými, roz
řešení onoho problemu jest ve skutečnosti státní
nezbytnosti prvého řádu. A času není už na
zbyt . . «
Lloyd
Němec
P L
Praha
Čechy
Rakousko
Uhersko
13
article
»Rakouský problem“ může býti dle »Pe-
ster Lloydu« rozřešen dvěma způsoby: »bud
jemnou cestou dorozumění nebo železnou pěst
absolutísmu. Má-li se předejíti železný nátlak
musí se státi dohodnutí : . . Ať přijde Körben
nebo Gautsch, ať je příští kabinet čistě úřad-
nický nebo smíšený, ať si vláda podá ihnee
návrh jazykového zákona nebo se svolají dřive
důvěrné konference — vždy tu půjde o česko
německé vyrovnání a vzhledem k tomuto účelu
nesmí býti zaujímáno nějaké strannické, nýbrž
jen všeobecně státní stanovisko . . .« Na kte-
rou stranu adresuje »Pester Lloyd« tato po-
slední slova? Sám toho nepovídá, ale znajíce
jeho vřelou lásku k rakouským Němcům, do-
mýšlíme se, kam bije svými slovy. Nám však
zbytečně připomíná známá slova, že Rakousko,
kdyby ho nebylo, musilo by se utvořiti. My
přes hranice rakouské nešilháme. Nám stačí
Lloyd
Körben
Gautsch
Němec
Rakousko
14
article
Rakousko, ale jen Rakousko spravedlivé. S to-
hoto stanoviska pohlížíme na chystaný smír če-
skoněmecký a to stanovísko je rozhodně také
státní. Jen spravedlivé Rakousko je nezbytnost
evropskou; Rakousko k některým svým náro-
dům nespravedlivé nikoho by nenapadlo znova
zřizovati.
Delegáti Ugron a Kaftan jsou málo
nadšení trojspolkem. Netajili se tím ve svých
delegačních řečech. Orgány německé levice sopt
ovšem proti nim oheň a síru. Ale vídeňská
»Reichswehr« krotí příliš horkokrevné obrance
trojspolku, domlouvajíc jim, aby nebyli »více
řiššti, než Němci z říše a ne officiálnější, než
offieialní kurs.« »Trůnní řeč — píše »Reichsw.-
— kterou byly zahájeny letošní delegace a ex
posé hr. Goluchowského nepřipouštějí pochyb
nosti, že trojspolek nesmí býti pokládán za zka
menělou, nezměnitelnou veličinu. Byloť pouká
záno na možnost rozšíření a výslovné upozor
nění na naše dorozumění s Ruskem povědělo
jasně, co se tím minilo. Německo zapřádá styky,
kdekoli se naděje výhod a není dokonce tak
úzkoprsé, aby nám bránilo jednati taktéž. Jen
naše doktrinářská publicistika stavi nové zdi
okolo náspů míru. Hájí, nač nikdo neútočí a je
šťastná, může-li ze svého luku vypustiti politický
šíp. Tentokráto zasáhla Ugrona. Je to skromně
vítězství; mohlo by se říci — anglické vi-
tězství !e
Ugron
Kaftan
Němec
Goluchowský
Rakousko
Rusko
Německo
Reichswehr
15
article
David Abrahamovič vyvrací zprávu, oti
štěnou původně ve »Stově polském«, že polské
kolo se usneslo, aby nikdo z jeho členů ne-
vstupoval do přištího rakouského kabinetu. Kra-
kovský »Czas« však zrazuje, aby Poláci byl
zastoupeni v příští vládě osobou politickou.
»Nová Reforma« se ohražuje proti takovému
požadavku, naléhajíc na to, aby zástupee Po-
láků v ministerské radě měl ráz rozhodně poli
tický i v tom případě, kdyby to byl úřadník.
»Ministr za Halič musí býti osoba politická« —
píše »W. R.« — a kolo polské jest povinno
dbáti, aby se tak stalo. Kdokoliv chce namlu-
viti zemi neb i Němcům, že si tentokráte ne-
přejeme politického zastoupení, dokazuje, že mu
nejde o věc, nýbrž o osobu.«
Z Pošti. V Uhrách nebylo dosud jednotného
zákona tiskového. Kdežto vlastní Uhry se
řídily zákony uherskými, platily v Sedmihradsku,
v hývalé Vojenské Hranici a v Rěce doposud staré
rakouské tiskové zákony. Poněvadž nyní nabylo plat-
nosti nové uherské trestní řízení, rozšířen uherský
tiskový zákon i na Sedmihrady, Vojenskou Hranici
a Rěku. Potřebná nařízení o tom rozeslal Kol. Szell
jako ministr vnitra všem tamním tiskovým úřadům
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 15. ledna.
Zatýkání ve Varšavě a polská spo-
lečnost.
Z Varšavy došly zprávy o dalším zatýkáni
Citujeme opět, co o tom píše střízlivý krakov
ský »Čase.
Abrahamovič
Stův
Polák
Němec
Uher
Halič
Uhry
Sedmihradsko
Praha
Varšava
16
article
Mnoho osob v Krakově obdrželo pod pá-
skou a značkou pošty krakovské čtvrtku papíru,
na níž bylo vytištěno: »Ústřední komitét ligy
národní« — »odezva« — a na konci datum
ve Varšavě, 8. pros., opatřené pečetí s orlem.
Obsah lístku je kopií staré spiklenecké patrony.
Mnozí z těch, kteří ohdrželi poštou tuto »ode-
zvu«, připouštějí, že je to snad práce nějakého
agenta provokatéra, jenž nápodobí sloh a me-
thodu tajných manifestů. Avšak ať pochází
odezva této »ligy«, datovaná ja kob
z Varšavy, ale slohem připomína-
jící některé časopisy haličské
emigrantské, a literkami tiskár ny
švýcarské, odkudkoli, tvrditi musíme především,
že celá tresť odezvy stojí v úplněm odporu se
smýšlením všech vrstev polské společnosti, jež už
dávno přestala víru přidávati odezvám bezejmen-
ným a sedati na vějičku kterékoli provokaci. Ale
ať jest »odezva« dílem cizích agitátorů, či dětin-
skou hračkou »nenapravitelných«, s rozhořčením
ji odmítají všichni lidé upřímně milující zemia
dbalí její dobra. Společnost polská ve všech
okresech dozrála a nabyla uvědomění a nechee
již býti voděna neznámými vůdci do propasti
Jestliže jádro společnosti polské vyléčilo s
ze spiklenectví, pozůstala skupina li di
prahnoucích znova nabýti ztraceného vý
znamu. Kdyby vystoupili zjevně, hodnota je-
jich nevydržela by zkoušky; pokoušejí se tedy
tajně rozestirati svou síť a vrhati tajemná hesla.
Je to ostatně manie, jež neobjevuje se pouz
u nás.
Krakov
Varšava
17
article
Pangermanism a Evropa.
Pan P. Vožin, pařížský dopisovatel »Hlon
Bp.«, ukazuje na důležitost maloasijských ně
meckých dráh pro Německo a případně líčí
podkopnou a hrabivou práci pangermanismu.
Bagdadská dráha, praví, jjako obchodní
podnik bude velmi výhodna a současně odpo-
vídá těm ideám pangermanismu, jež jeví se
v politice Německa. Hamburk a Perský záliv
budou spojeny přímou železničnou čarou. Jak
mocný to prostředek kolonisace, všech možných
válečných operaci v rukou velkého Německa,
o němž sní Němci v Německu i Rakousku
Pangermánská agitace v Rakousku je v plném
plápolu, jejž rozdouvá celá řada spolků, zalo-
žených s pangermánskou tendencí a pracujícíeh
spojenými silami v Německu i Rakousku. Cele
tlupy pastorů hlásají v poněmčených Čechách
pangermanism, odvolávajíce se na slova Vi-
léma II.: »Mým nejvyšsím úkolem je, strhnouti
přehrady, rozdělující velký německý národ.e
V Praze usazuje se kolonie studujících z Ně-
mecka, aby »otevřela širokou cestu z Berlin
do Vídně.«
Celá tato propaganda při té nesmíři-
vosti k Slovanům, která se jeví v německém
obyvalelstvu Rakouska, brzy vydala ovoce
Političti agitátoři veřejně žádají připojení k Ně
mesku. Jedni mluví o celním spolku Německ
s Holandskem a Rakouskem, druzí o připojení
Terstu a severní části Čech.
P Vožin
Hlon Bp
Němec
Evropa
Německo
Hamburk
perský záliv
Rakousko
Čechy
Praha
Berlín
Vídeň
Holandsko
Terst
Německ
18
article
Není pochyby, že položeni Rakou-
ska je poplašné a že obrací na
sebe pozornosl velmoei. To, co s
děje v mlocnářstvi habsburské m
týká sebozprotředně celé Bvro p
a tím spíše Ruska, jeho příméh
souseda, spřízněného pokrevně
s jeho Slovany. Jde o to, dostane-li se
rakouským Slovanům práv, odpovídajících jejich
početně a kulturné síle, či budou-li nuceni žíti
pod německým režimem. A proti nejprimitiv
nějšímu právu všech národů, proti právu, uží
vati svého jazyka, povstali rakoušti Němci, ne-
chtice ho dopřáti Slovanům. Zvláštní pozornos
pangermánské propagandy jest obrácena na se-
verní Čechy, jež jsou nejen bohaty, nýbrž
i strategicky důležity, Němci jsou tak přesvěd
čeni, že severní Čechy zaberou, že to prozra-
zují už i v učebnicích, kde o nich mluví jako
o zvláštní německé zemi. (Lehrbuch der Geo-
graphie von Berdrow, Berlin, 1895.
Může Evropa s lehkým srdcem souhlasit
s podobnými plány, přihližeti, jak před jejím
očima buduje se ohromná německá říše, hro
zící politické rovnováze?
Rakousko se svým územím, obyvatel-
stvem, hranicemí tvoří podstatný orgán evrop
ského života. Ono musí zůstati nedo
tknutelným, od Čech nesmí být od
tržena ani píď. Politiku nev měšo-
vání musejí zachovávati všechny
státy. Přirozená evoluce přivede Rakousk
k nově formě, federativné, jíž bude upokojeno
všechno jeho obyvateistvo. Bude-li nynější ra
kouská krise rozřešena tak, jak toho vyžaduj
práva a zájmy všech velmocí a bude-li vy
hovovati ideám národní rovnost
a spravedlnosti, bude Evropa zba
vena nebezpečí války.
Němec
Berdrow
Rusko
Čechy
Berlín
Evropa
Rakousko
19
article
Rusové nejdou na Herat!
»Poccia« píše: Zakaspijská dráha doveden
do Kušky a do Heratu zbyl nám pochod pouze
několika dní. Kdyby Rusko chtělo se zmocniti
tohoto »klíče Indie«, bylo by mu to snadnou
vojenskou procházkou. Ale dosud o ničem
takovém není ani řeči — aspoň
Petrohradě. O našich útočných pohybech
k Indii píše evropský tisk. Rusko prý způsobilo
sensaci mobilisací na zkoušku části kavkazských
vojsk po zakaspijské dráze. I tato zpráva uká-
zala se nepřesnou. Žádné mobilisace ne
bylo, a bylo jen prosté, možné v každé dob
přemístění části vojska.
Rus
Poccio
Herat
Kuška
Rusko
Indie
Petrohrad
20
article
Političtí úřadové proti zastaven
přene sené působnosti českých obcí
Radě král. komorního města Poděbra
doručeny byly těchto dnů čtyří výnosy následu-
jícího obsahu:
Č. 249. Panu starostovi král. komorníh
města Poděbrad! Vzhledem ku zprávě ze dne
23. prosince 1899 č. 5415, dle které si obec
poděbradská nepřeje od 1. ledna 1900 odebíraii
říšský zákonník, poukazuji pana starostu na § 9.
zák. ze dne 10. června 1869 říš. zák. č. 113,
dle něhož tudíž zákonem povinny jsou
všechny obce opatřiti si jeden exemplář říšského
zákonníku v řeči v zemi obvyklé, následkem
čehož též obec povinna jest, předplatné výnosem
c. k. ministerstva vnitra ze dne 28. listopadu
1899 č. 39.305 obnosem 4 korun na r. 1900
stanovené, do 14 dnů sem zaslati, jinak by
tento obnos prostředky donucovacími vymáhán
býti musil. Z výměru tohoto lze se odvolat
cestou c. k. okresního hejtmanství v Poděbradec
během 14 dnů k c. k. místodržitelství v Praze,
kteréžto odvolání však žádného účinku odkláda
cího nemá a předplatné v obnosu 4 kor. sem
zasláno býti musí. Vzhledem k výtce, že jedno-
tlivá čísla říš. zák. nesprávně dodávána byla,
podotýkám, že jest věcí obce na tuto nepřísto
nost v čas upozorniti a zajistě ihned náprav
se stane. — V Poděbradech, 5. ledna 1900.
C. k. okr. hejtman: Ziegler m.p.
Č. 366.
Panu starostovi král. komor. města
Poděbrad.
Poděbrady
Praha
rada král
Ziegler m
21
article
Zdejším výměrem ze dne 15. prosince 1899
č. 40.051 č. 164 jsem pana starostu požádal
aby zprávu o nalezencích, zprávu o ústavech
chudých a zprávu o opatřovatelnách, použiv
přiložených tiskopisů do 8 dnů sem předložil.
Dle tamní zprávy ze dne 27. pros. 1899
č. 5233 odepíráte zaslaných zpráv, tvrdě, že
ku výkonu lomu dle předpisů povinen nejste.
Následkem toho vidí se mi rozhodnouti, že jste
povinen uvedené zprávy sem v době vyznačené
zaslati, poněvadž. podávání těchto zpráv ve
smyslu § 4. zák. ze dne 20. dubna 1870 řiš.
zák. č. 68 vztažmo dle § 29. obec. řádu ná-
leží ku výkonům přenesené působnosti obce,
jichž obstarávání starostovi obce na základě
§ 61. obec. řádu přisluší a má je vykonávati
tak, jak zákonem uloženo, neb jak úřad nařídí
Pak-li nehledě k tomuto rozhodnutí pa
starosta nadále zaslání zmíněných zpráv ode-
pírati bude, uložím mu na základě § 105, obec
zák. pořádkovou pokutu v obnosu 20 korunv
prospěch obec. pokladny.
A pak-li i obecní výbor odpomoci nezjedná
bude další opatření ve smyslu odst. 2. a § 105
obec. řádu učiněno.
Z tohoto rozhodnutí lze se odvolati cestou
c. k. okresního hejtmanství v Poděbradech během
14 dnů k c. k. místodržitelství v Praze, kteréžto
odvolání však žádného účinku odkládacího nemá
a pokuta vyhrožená hned propadlou bude pro
hlášena. C. k. okr. hejtman: Žiegler m. p.
Poděbrady
Praha
Žiegler m
22
article
Č. 115.
Panu starostovi král. komor. města
Poděbrad.
Dle oznámení c. k. čelnictva odepřel jste
tomuto assistenci policejního strážníka při pro-
vádění konfiskace týdenníku »Lab. Proudů«.
Následkem toho vidí se mi upozorniti pana
starostu, že sbírání jednotlivých výtisků časo-
pisů, které pro zločin aneb pro přečin, kterýse
nejen na žádost účastníků nestíhá, od přísluš-
ného tiskového úřadu na základě § 487. trest.
řádu zabaveny bylý, za činnost ve smyslu § 24.
trest. řádu považovati dlužno, ku které obec
v přenesené působnosti sama sebou po zákonu
povinna jest, jejíž obstarávání starostovi obce
na zžkladě § 61. obec. řádu přísluší a má ji
vykonávati tak, jak zákonem vyměřeno, neb jak
úřad nařídí. Pakli nehledě k tomuto poučení
pan starosta nadále spolupůsobení při sbírání
zabavených časopisů odepírati bude, uložím mu
na základě 8 105 obec. rádu pořádkovou—po-
kutu v obnosu 10 korun ve prospěch obecn
pokladny.
A pak-li i obec, výbor odpomoci nezjedná
bude další opatřeni ve smyslu odst. 2. § 105.
obec. řádu učiněno.
Z rozhodnuti tohoto lze se odvolati cestou
c. k. okr. hejtmanství v Poděbradech během
14 dnů k c. k. místodržitelství v Praze, kteréžto
odvolání však žádného účinku odkládacího nemá
a pokuta vyhrožená hned propadlou prohlášena
bude. C. k. okr. hejtmanství v Poděbradech
5. ledna 1900. Ziegler.
Č. 23. 312.
Městské radě v Poděbradech!
Ziegler
Č . 115
Poděbrady
Praha
23
article
C. k. místodržitelství odvolání měst. radý
v Poděbradech ze dne 17. listopadu 1899 do
výměru c. k. okr. hejtmanství v Podébradech
ze dne 7. listopadu 1899 č. 35.434, kterým
bylo zastaveno usnesení měst. rady, jímž od
mítnuto bylo ubytování 15 četníků v Poděbradech
o něž výnosem c. k. okr. hejtmanství ze 7. list.
1899 č. 35.347, požádáno bylo a kterým dále
rozhodnuto bylo, že obec poděbradská povinna
jest, nadřečených 15 četníků ubytovati, nevy
hovuje a to z důvedů uvedených ve výměru
v odpor vzatém s tím dodatkem, že zastaven
nadřečeného usnesení o ustanovení § 102. ob
zř. se opírá.
Z tohoto rozhodnutí lze se během 4 neděl
po doručení odvolati, a sice pokud usnesen
měst. rady zastaveno bylo, k e. k. ministerstvu
vnitra, pokud pak obec povinnou uznána byle
k ubytování četnictva, k c. k. ministerstvu zem-
ské obrany, v obou případech stížností u c. k
okr. hejtmanství v Poděbradech podanou. Z
c. k. místodržitele: Dörfl m. p. V Praze
3. ledna 1900.
Z Litomyšle. Pan okresní hejťman Tou-
palik zastavil »výkon důvěrného přípisu«, jejž
náměstek okresního starosty zaslal v příčiné
zastavení přenesené působnosti starostům ohee-
ním. Pan hejtman pohrozil, že musí zastaviti
vydávání »Úřadního listu«, neodvolají-li obce svá
usnesení o nepředplácení se a poučil obecní sta-
rosty, že nepodepisování četnických knížek jes
věcí — protizákonnou. Podáváme opis protokolu
který s pány starosty sepsán. Zní následovněi
»Protokol sepsaný při c. k. okresním hejtman-
ství v Litomyšli, dne 5. ledna 1900. Předmě
jest výslech pana starosty obce . . . . ad Nro.
648 pr. Dle ohlášení odepřel totiž pan starosta
obce c. k. četníku službu konajícímu podpia
nebo potvrzení ve služební knížce četnické.
Poděbrady
Litomyšl
Dörfl m . p . V Praga
24
article
Z příčiny té byl pan starosta obsílkou ze dne
31. prosince 1899 čís. 648 na dnešní den
předvolán a otázán na důvody odepření toho,
může-li jakých platně uvésti; načež se týži takto
vyjádřil: Potvrzení totiž podpis v četnické
knížce jsem odepřel třikráte, poněvadž jest
knížka německá a já tomu nerozumím a pak
že toto podpisování nám zákon nepřikazuje. An
dle toho pan starosta důvodů platných k odpí-
rání podpisu neb potvrzení knížek služebníeh
uvésti nemůže, dostalo se mu následujícího po
učení: Potvrzování knížek služebních mužstva
c. k. četnictva podle § 13. zákona ze dne 25.
prosince 1894 č. 1. ř. z. z roku 1895 a podle
prováděcího nařízení c. k. ministerstva zemské
Ana
25
article
obrany ze dne 20. března 1895 ad § 13.z
kona náleží k záležitostem přenesené působnost
obce po rozumu § 29. obecního zřízení i pn
sluší obstarávání působnosti této po rozumu
§ 61. obecního zřízení ve způsobu záko
nem aneb úřadem předepsaném starostovi obc
Vyplývá z poučení tohoto tudiž, že staros
obce jest povinen zákonitě služební knížk
četnické potvrzovati, jakmile o to požáda
jest, kteréž potvrzování ovšem v české ře
se díti může. Toto se panu starostovi obt
dává k zachování na důtklivé uvážení s tím vý
slovným podotknutím, že jinak, když by v ol-
pírání potvrzování tohoto na dále pokračovat
neb setrvati měl, proti panu starostovi trestn
v základě § 105. ob. zřizení zakročiti bys
musilo. Na důkaz, že se panu starostovi po-
učení tohoto dostalo, následují podpisy (starosty
a úřadníka).« Připomínáme jen ještě, že ku pro-
tokolu zavoláni byli starostové obsílkou be
udání příčiny výslechu, jako stalo se starostůn
mnicho-hradištským. Jak se dovídáme, stal
se s příslušné strany proti těmto opatřením
pana hejtmana patřičné kroky. Okresní výbor
zadal již protest proti zastavení výkonu důvěr-
ného přípisu svého náměstka a zastavil defin
tivně odebírání »Úřadního listu«. Jak se zacho
vají obce, neopomeneme sděliti.
26
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Z Vídně se tedy oznamuje, že vzdo
všem opáčným zprávám dr. Koerber se sesta
vováním ministerstva nového je hotov a že jak-
mile zavrou se dvéře za delegacemi, nová vláda
ujme se kormidla, aby se státní lodí zarejdoval
do přístavu pokoje, míru a shody. Nepřáli by
chom si nic jiného, než to, však naděje naše
klesají v tomto ohledu o závod se rtutí v teplo-
měrném sloupečku. Té doby klesly hluboko jil
pod stupeň mrazu. Dnes kdyby se vysoká cen
vypsala na vypátrání Cecha, který by doufal v
zdar smiřovacího pokusu Koerbrovy vlády, sna
by se nenalezl. Nepřihlásil by se snad ani český
ministr krajan, jenž v kabinetě tom bude zase-
dati. V tom nechť se ni kido nemýle
Je to vůbec pochybný, nesprávný názor, že jde
tu o shodu dvou rozvaděných národá
Z této naprosto falešné praemisse vyvozeny, jak
přirozeno, falešné důsledky a jedním z nich
je — nové smiřovaei minřster
s tvo. Ne o rozvaděné národy, které by
domluvou, slibem, lichocením atd. dalyse
ukonejšit, nýbrž o to jde, aby jeden národ,
jenž menšinou v zemích čeaký ch,
který ale vykořístiv dobu a z a pa-
tronance moci vládní uzmul pri-
během doby národu druhému to
lik práv, že bez nich volný zdárný
vývoj jeho jest nemožný, mu
z nich navrátil tolik, aby potom
každý z obou měl práv stejnou
měrou. Ne o smíření, nýbrž o rozhodnutí
ve velikém sporu jde tu a dokud nebude spra-
vedlivý rozsudek v procesu tom pronesen, marné
jsou všechny pokusy zažehnati bouři, která jil
se blíží a se vší silou se rozvášní, až dostaví
se opět fiasko. Ministerstvo Köebrovo bude
doktor
Koerber
Cecha
Koerbrův
Vídeň
27
article
ministerstvem ryze německý m, jehož národní
jednolitost rušiti bude pouze jeden Potaka
jako páté kolo u vozu též jeden Čech. Mlini-
sterstvo Körbrovo bude centralistteké a proto
germanisační a je nesmyslam tvrditi, že bude
— neutrální. Ministerstvo, v němž zase-
dali bude osm německých vysokých byrokratů
a jeden generál, nemůže býti ve věcech národ-
ních neutrálním. To každý ví, každý cíti, jak
patrno na spokojených tvářích Němců, na je-
jich strojené farizejské ochoté k smíru a pak
z nálady, v níž nalezá se té doby náš národl.
Dnes vlme, na čem jsme a dle toho říditi se
budeme.
— Olomoucká kapitola. Učinili jsme již
včera o tom zmínku, jak »Bohemia« apostro-
fovala právě dosazeného arcibiskupa pražského
v příčině nedostatku německých knůží v arci
diecési pražské. Upozorňovala též arcibiskupa
na tak zvané »kaplany štváče«, to jest na ta-
kové kněze, kteří s povinnostmi úřadu svého
spojiti dovedou též povinností vlastenecké a ty,
které jim ukládá příslušnost jejich k národu,
jehož jsou synové. Snad má dát, aby vyhověl
»Bohemii«, každého kaplana, jenž nezapře svou
krev, zavřít a každému německému Michloví,
jenž dá se na kněžství, zaručit, že nejdéle za
deset let stane se kanovníkem s plnou porcí?
Čo
Němec
Mlini
Bohemia
28
article
Tak aspoň to vypadá. Pokud. se týče kanovníků
beztoho málem už se tak děje. Aspoň ve
mnohých kapitolách. Vizme na příklad, kdo
dnes kanovníkem v Olomouci. Děkanem při ta-
mější kapitole je P. Ha nel, Némec, který nezná
slova českého. Proboštem P. Weinel'i ci h,
Němec, jenž česky umi. Kanovníky si pak
pánové: Krug, Némec, Wache, Němec,
Haas, Němec, bar. Grimmelstei n, Némec,
jenž česky se učí, ryt. Mey r, Němec, prine
Hohenlohe, Němec, Linde, arci-Němec
hr. Potulicki, Polák. Čech mezi olo-
mouckými kanovníky neňí ani je-
diný. Český kněz úplně vyloučen z beneficii,
které tato hodnost poskytuje, jakkoli cfr-
kevní bohatství olomoucké je pů-
vodu skrz na skrz českéhou Tak se
děje českým kněžím, kteří konečně také nejsou
slepí, aby neviděli, jak všemí prostředky se jim
stěžuje postup k vyšším stupnům duchovenským,
jež vyhraženy jsou pro Němee a pro — šlechtice.
Némec
Probošt
P Weinel
Krug
Wach
Haas
bar
Hohenlohe
Polák
Olomouc
Linde
Čechy
29
article
Té doby je neobsazeno v Olomouci ne méně
než 6 kanovnických míst. Rádi bychom
zvěděli, kam přicházejí peníze, jež hromadí se
následkem tak četných a tak dlouhých inter-
kalarií? Té doby mluví se o třeeh kandida-
turách. Kanovníkem má prý se státi v nejbližši
době bud prof. Mlezoch aneb poslanec dr.
S tojan aneb monsignoru Blažek, ředitel
bohosloveckého semináře v Koměříží, neb vikár
dr. Schneider. Z těchito kandidátů jsou již
zase dva rozhodní Němci. A sice Bla žek
přes své české jmeno, a Schneider.
— Nedostatek uhlí. Rtuťový sloupeček
klesá víc a víc, potřeba uhlí roste a z nej
bohatších pánví uhelných oznamuje se, že děl-
nictvo tam práci buď již zastávilo, nebí ji za-
staviti hodlá. Krámy uhlířá jsou prázdné
sklady obchodníků ve velkém rovněž. Uvnitr
této země není čím topit, za to ale po celý
rok až do poloviny prosince bezpočetné lodi
odvážely uhlí naše do sousedních Němeca
i dnes nekonečné řady uliláků vypravujís
profesor
Mlezoch
doktor
Blažek
Schneider
Němec
Krám
Olomouc
Koměřížet