ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 cd170bd0-6687-11dc-ac94-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 29 celkem · entity: person 73, place 62, org 4, work 3
1 masthead
Strana 2
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
16. ledna 1900.
4 masthead
Číslo 15
5 article
hraniční politiky. Veřejné mínění vš ak nebylo přesvědčeno. Pro veřejné minění celé Evrop je nevývratným faktem, že proti vůli Rakeuska nebyla by možna hrůzovládn vrchního vojenského velitele srbské arinády. Budu snad nazván člověkem nevlaste- neckým, když teknu: je smutným a zahan- bujícím zjevem pro Rakousko, by se vůbec pokládalo možným, že Rakouske je protektoren takového člověka. (Sou hlas u Čechů.) Předseda (zvoní a přerušuje řečníka): Prosím Rakousko zajisté není jeho protektorem. Ale král Milan zůstává otcem vládnoucího monarchy. Deleg. dr. Pacáka: Toho želeti má příčinu král Alexandr, nikoliv my! Předseda hr. Vetter: Prosím, abystese k věci té nevracel Delegát dr. Kranář (pokračuje): Jak pak mohu mluviti o zahraniční politice, nemobuli mlu- viti o nejvyšším veliteli srbské armády? Že musím o něm mluviti, není vinou mou, nýbrž jeho. Člověku který si zachoval trochu šlechetného citu, nelze vy- sloviti toto jméno, aniž by se v něm bouřil ci spravedlnosti vůči tomu, že je možno beze studu koncem 19. věku páchati takove hromadné vraždy. (Souhlas u Čechů.) Velmi byl bych potěšen, kdyby se vídeňskému kabinetu podařilo dokázati skutky, že mezi ním a mezi tím, co se stalo a děje v Srbsku, není sou- vislosti. Ale to, co praví hr. Goluchowski, ne- zaplašilo naše pochybnosti. Ať mi řekne jestli může po této stránce učiniti námitky, nebyla-li tato konjekturální polilika utužena kromě toho ještě návštěvou srbského krále ve Vídni) Chce-li Rakousko dostáti svému poslání a býti strážcem spravedlnosti a evropské mravnosti na vý- chodě, pak bylo by naprosto nemožne, by na jeho hranicích vládly takové poměry. (Souhlasu Čechů.) Takovou politikou pozbýváme posledních sympatií národů balkánských.
Rakouske Čecho Milan Deleg doktor Pacák Vetter Kranář Goluchowský Evropa Rakousko Srbsko Vídeň
6 article
Je historickým osudem Rakouska, že není s to, by provozovalo dobrou politiku lidovou. Původ rakouské politikyv Srbsku je v rakouské politice, jak se provádí Bosně a Hercegovině. Podaří-li se Rakousku získati v Bosně a Hercegovině srdce srbského lidu, vnuk- nouti tomuto lidu přesvědčení, že Rakousko je sku- tečně jeho ochrancem, pokud jde o jeho národ- nost a víru, pak se táži, zdali Rakousko báti se musí přítažlivosti, kterou působí malá Černá Hora na Srby? Zajisté nikoli. Třeba provozovati politiku lidu přátelskou a vnuknouti lidu víru, že má býti šťastným učiněn doma a že má ve svém domě žíti svoboden. Po této stránce mám málo naděje, protože bylo by proti tradici rakouské, provozovati politiku dobrou a samozřejmou. Rakousko v nitru svém je vybudováno na dvou národech. A přece živoři nebohá tato říše v oka- mžiku, ve kterém ostatní svět naplněn je tvůrčí silou. Rakousko obává se využiti toho, co je silou říše: nevyčerpatelné síly ná- rodů. Nepochopitelná slabost jeví se tam, kde by bylo třeba celé, vědomé a rázné politiky, a na druhé straně jeví se nepochopitelný radikalismus tam, kde je nezbytně třeba vlidnosti a sko- nejšení. (Souhlas u Čechů.) To je signatura rakouské politiky. Věrní, obětaví národové se trestají za svou věrnost aobětavost. Vůči těmto národům se pronášejí ostré hrozby.
Srba Čecho Rakousko Boseň a Hercegovina
7 article
(Souhlas u Čechů.) Noučasně však se no druhé straně odměňuje beze vší vý- hrady zjevná revolta proti státu a jeho existenei. (Souhlas u Čechů.) Každý člověk vidí, že je třeba míru, ale dělá se vše, by mír byl zniemožněn. (Opětný souhlasu Čechů.) Posilňovány jsou elementy nesmíř livé, a není žádné ochoty vůči těm, kteří by chtěli umožniti mír až do krnjsí ochoty. (Opětný souhlas u Čechů.) Člověka pojímá trpký pocit. A to je nejstrašnější věc pro říši, že pro umir něný lid v této říši není žádného míssta (Souhlas u Čechů.) Člověk se toho naba ží, hráti věčně roli Kassandry a jeho ruka klesá unavena, jeli dlouho po- dávána k míru, nejsouc podporována a nedoznávajíc ochoty k mír u. (Souhlas u Čechů.) Více v této těžké chvíli nechei říci. Mohu jen skončiti při pohledu na způsob, jakým se v tomto státě vládne, starým, pravdivým slovem: quem deus perdere vult, demen- tat, koho bůh zničiti chce, toho z bav rozumu Rokování přerušuje se; příští schůze bude zejtra, Na denním pořádku je pokračování dneš- ního. Uhevská delegace v dnešní plné schůz schválila ve 3. čtení rozpočty ministerstva zahranič- ných věcí a říšských financí a začala rokovat o vojenském rozpočtu Del. Uaron uvedl sedmihradský případ, kde nadporučík strašně posekal šavlí pě- šího vojáka a nalehá na přísné potrestání takové surovosti. Odborný přednosta Jekelfaluszy odpověděl že ministorstvo vojenství nemá dosud zprávy o tomto případu. Každý však může být ubezpečen, že vyše- třování provede se s největší přísností, až dojde úřadní zpráva o oné události. V takových, bohudík. ojedinělých případech, může hrát úlohu temperamen jednotlivce, ale takové surovosti nesouvisí prý s du- chem armády, jež proto za ně není zodpovědna. Del. Ugron vzal odpověď tu k vědomosti.
Čecho Kassandra Uaron
8 article
Reť. del. Münnich podával potom zprávu o vojenském rozpočtu, jejž doporučuje k schválení. Del. Ugron vyčítá vojenské správě, že ne- zachovává rozpočet a nepředkládá výroční zprávy. Dovozuje, že armádní sbory jsou tuze veliké, takže v případě vojny musí se z nich utvořiti sbory nové. Tato formace musí se provést již v míru. Vy- týká, že v době míru není náčelníkem sboru ten kdo jej má vésti za vojny. Vyčítá, že důsťojníci vy hýbaji se občanské společnosti, což je na škodu. Přimlouvá se za slušné zacházení s vojákya tvrdí, že základem ordre de bataille je domněnka, že ze severu nás napadne Rusko. Soudí, že Rusové mohli by věst útok také na Sedmihrady a ty byly by beze vší obrany. Prohlašuje proto, že nemá ve vojenskou správu žádnou důvěru a bude hlasovati proti rozpočtu. Del. Hollo pojednával o hlášení se při kon- trolních schůzích a prohlásil, že v Uhrách nen zákona, jenž by ustanovoval němčin za armádní řeč, avšak je zákon, jenž prohlašuje maďarštinu za »státní řeče.
Münnich Rus Rusko Uhry
9 article
Uznává ministrovu snahu o všemožnou brannos a pojednává při tom zevrubně o potlačován národního citu ve vojště. Del. Gajary litoval, že Hollo podnítil zde olázku, v jaké řeči se má hlásiti o kontrolniel schůzích a domnívá se, že v Uhrách chtěli pr hlášením se maďarským »jelen« pouze demonstrovati avšak snaha prý utrpěla fiasko. Má důvěru v ministra vojenství a bude hlaso vati pro rozpočet. Odborný přednosta Jekelfalussy prohlašuje za bezpodstatny Ugronovy vývody, zvláště ty, jež týkají se mobilisace. Tato je jako všude jinde státním tajemstvím a z toho nedostane se do veřejnosti an to nejmenší. Také ostatní vývody Ugronovy jsou prý liché. Mobilisační plán branné moci jest úplně hotov Vojenská opatření jsou učiněna nejen pro východní. ale pro všecky fronty země, takže vojsko stojí vždy pohotově proti každému útoku, ať vede se odkud- koliv. Pro tajnost této věci nemůže pojednati o n zevrubně.
Gajar Hollo Uhry
10 article
Co se týká stranění se důstojnictva občanských kruhů, popírá, že by se tak dělo na vyšší rozkaz. Vojenským úřadům prý ani nenapadá vydávati roz- kazy, v jaké společnosti důstojníci smějí se pohy- bovati. Vojenský rozpočet byl potom schválen v celku a přešlo se k rokování zevrubnému. Při položce: »Zvýšení důstojníckých platů« del. Ugron dovozoval, že delegace nemá práva zvýšovati platy, k tomu jest oprávněn jen Híéský aněm uberský- Del. Pulszky, Münnich a Horanszky opfrali se Ugronovým vývodům a prohlašovali, že delegace je v té věci kompeteniní. Delegace přisvědčila, že je v té věci kopetentnín a položka byla schválena. Při položce »Řádný rozpočet« propa resoluční návrh Ugronův, že uherští důstojníci maj býti vřaděni v uherském vojště, uherskému vojsku mají veleti důstojníci, kteří jsou uherskými přísluš níky a vojenské úřady mají si dopisovati maďarsky s civilními úřady uherskými. Při položce »Pense« prohlásil státní podtajem ník Jekelfalussy, že není proč domnívati se že by pensionování po úpravě platů dálo se v roz sáhlejší míře. Vojenská správa něco takového ne obmýšlí. Položka »Pense« i ostatní tituly řádného i mimo řádného rozpočtu vojenského byly přijaty a tím tento rozpočet vyřízen. Příšli schůze bude zejtra. Na denním po- řádku jest: okupační úvěr a účetin sávěrky. Z Vídně, 15. ledna.B.) Včerejší de legační hostiny u ministra zahraničn ých věcí hraběte Goluchowského zúčastni se ministr vojenství šl. Krieghammer, uherští ministř baron Fejervary a Hegedůs, předseda vrchní účtárny šl. Plener, čásť rakouských a uherských delegátův aj
Pulszky Münnich Horanszky Ugronův Goluchowský Fejervara Hegedůs Plener Vídeň
11 title
Politické zprávy domácí.
12 article V Praze, 15. ledna.
V Praze, 15. ledna. Ministerská krise bude udržovati poli tický svět v napjetí bezpochyby ještě celý tento týden. Čekalo se, že včerejší Körbrovo slyšení u panovníka vrhne na krisi trochu světla, ale nestalo se to. Dnes, jako minulý týden, nesto- jíme ještě před nijakým rozhodnutím. » Pester Lloyd«, zabývající se na úvodním místě rakou- skou ministerskou krisí, poznamenává, že ačkol není dosud ani tolik jisto, komu bude svěřeno sestavení příštího kabinetu, o úkolu příští vlády nemůže býti pochybnosti: nové ministerstvo bude povinno způsobiti dorozumění mezi Čechy a Němci. »To jest myšlénka« — píše »P. L. « — »před níž se nesmí upínati žádná strana k jejímž službám se musejí nabídnouti všechny národní i politické skupiny v Rakousku. Veškerá váha politických svazků a každé jednotlivé po- litické osobnosti musí býti vynaložena na usku- tečnění této ideje bez obmezování, bez podmí- nek, bez osobních a stranníckých ohledů. »Ra- kouský problem« vystoupil v posledních letech povážlivě a dnes ohrožuje i státoprávní spojitost říše a klidný rozvoj Uherska. Tento problem musí býti rozřešen, a jakkoli slova »státní ne- zbytnost« mohou se zdáti opotřebovanými, roz řešení onoho problemu jest ve skutečnosti státní nezbytnosti prvého řádu. A času není už na zbyt . . «
Lloyd Němec P L Praha Čechy Rakousko Uhersko
13 article
»Rakouský problem“ může býti dle »Pe- ster Lloydu« rozřešen dvěma způsoby: »bud jemnou cestou dorozumění nebo železnou pěst absolutísmu. Má-li se předejíti železný nátlak musí se státi dohodnutí : . . Ať přijde Körben nebo Gautsch, ať je příští kabinet čistě úřad- nický nebo smíšený, ať si vláda podá ihnee návrh jazykového zákona nebo se svolají dřive důvěrné konference — vždy tu půjde o česko německé vyrovnání a vzhledem k tomuto účelu nesmí býti zaujímáno nějaké strannické, nýbrž jen všeobecně státní stanovisko . . .« Na kte- rou stranu adresuje »Pester Lloyd« tato po- slední slova? Sám toho nepovídá, ale znajíce jeho vřelou lásku k rakouským Němcům, do- mýšlíme se, kam bije svými slovy. Nám však zbytečně připomíná známá slova, že Rakousko, kdyby ho nebylo, musilo by se utvořiti. My přes hranice rakouské nešilháme. Nám stačí
Lloyd Körben Gautsch Němec Rakousko
14 article
Rakousko, ale jen Rakousko spravedlivé. S to- hoto stanoviska pohlížíme na chystaný smír če- skoněmecký a to stanovísko je rozhodně také státní. Jen spravedlivé Rakousko je nezbytnost evropskou; Rakousko k některým svým náro- dům nespravedlivé nikoho by nenapadlo znova zřizovati. Delegáti Ugron a Kaftan jsou málo nadšení trojspolkem. Netajili se tím ve svých delegačních řečech. Orgány německé levice sopt ovšem proti nim oheň a síru. Ale vídeňská »Reichswehr« krotí příliš horkokrevné obrance trojspolku, domlouvajíc jim, aby nebyli »více řiššti, než Němci z říše a ne officiálnější, než offieialní kurs.« »Trůnní řeč — píše »Reichsw.- — kterou byly zahájeny letošní delegace a ex posé hr. Goluchowského nepřipouštějí pochyb nosti, že trojspolek nesmí býti pokládán za zka menělou, nezměnitelnou veličinu. Byloť pouká záno na možnost rozšíření a výslovné upozor nění na naše dorozumění s Ruskem povědělo jasně, co se tím minilo. Německo zapřádá styky, kdekoli se naděje výhod a není dokonce tak úzkoprsé, aby nám bránilo jednati taktéž. Jen naše doktrinářská publicistika stavi nové zdi okolo náspů míru. Hájí, nač nikdo neútočí a je šťastná, může-li ze svého luku vypustiti politický šíp. Tentokráto zasáhla Ugrona. Je to skromně vítězství; mohlo by se říci — anglické vi- tězství !e
Ugron Kaftan Němec Goluchowský Rakousko Rusko Německo Reichswehr
15 article
David Abrahamovič vyvrací zprávu, oti štěnou původně ve »Stově polském«, že polské kolo se usneslo, aby nikdo z jeho členů ne- vstupoval do přištího rakouského kabinetu. Kra- kovský »Czas« však zrazuje, aby Poláci byl zastoupeni v příští vládě osobou politickou. »Nová Reforma« se ohražuje proti takovému požadavku, naléhajíc na to, aby zástupee Po- láků v ministerské radě měl ráz rozhodně poli tický i v tom případě, kdyby to byl úřadník. »Ministr za Halič musí býti osoba politická« — píše »W. R.« — a kolo polské jest povinno dbáti, aby se tak stalo. Kdokoliv chce namlu- viti zemi neb i Němcům, že si tentokráte ne- přejeme politického zastoupení, dokazuje, že mu nejde o věc, nýbrž o osobu.« Z Pošti. V Uhrách nebylo dosud jednotného zákona tiskového. Kdežto vlastní Uhry se řídily zákony uherskými, platily v Sedmihradsku, v hývalé Vojenské Hranici a v Rěce doposud staré rakouské tiskové zákony. Poněvadž nyní nabylo plat- nosti nové uherské trestní řízení, rozšířen uherský tiskový zákon i na Sedmihrady, Vojenskou Hranici a Rěku. Potřebná nařízení o tom rozeslal Kol. Szell jako ministr vnitra všem tamním tiskovým úřadům Politické zprávy zahraničné. V Praze, 15. ledna. Zatýkání ve Varšavě a polská spo- lečnost. Z Varšavy došly zprávy o dalším zatýkáni Citujeme opět, co o tom píše střízlivý krakov ský »Čase.
Abrahamovič Stův Polák Němec Uher Halič Uhry Sedmihradsko Praha Varšava
16 article
Mnoho osob v Krakově obdrželo pod pá- skou a značkou pošty krakovské čtvrtku papíru, na níž bylo vytištěno: »Ústřední komitét ligy národní« — »odezva« — a na konci datum ve Varšavě, 8. pros., opatřené pečetí s orlem. Obsah lístku je kopií staré spiklenecké patrony. Mnozí z těch, kteří ohdrželi poštou tuto »ode- zvu«, připouštějí, že je to snad práce nějakého agenta provokatéra, jenž nápodobí sloh a me- thodu tajných manifestů. Avšak ať pochází odezva této »ligy«, datovaná ja kob z Varšavy, ale slohem připomína- jící některé časopisy haličské emigrantské, a literkami tiskár ny švýcarské, odkudkoli, tvrditi musíme především, že celá tresť odezvy stojí v úplněm odporu se smýšlením všech vrstev polské společnosti, jež už dávno přestala víru přidávati odezvám bezejmen- ným a sedati na vějičku kterékoli provokaci. Ale ať jest »odezva« dílem cizích agitátorů, či dětin- skou hračkou »nenapravitelných«, s rozhořčením ji odmítají všichni lidé upřímně milující zemia dbalí její dobra. Společnost polská ve všech okresech dozrála a nabyla uvědomění a nechee již býti voděna neznámými vůdci do propasti Jestliže jádro společnosti polské vyléčilo s ze spiklenectví, pozůstala skupina li di prahnoucích znova nabýti ztraceného vý znamu. Kdyby vystoupili zjevně, hodnota je- jich nevydržela by zkoušky; pokoušejí se tedy tajně rozestirati svou síť a vrhati tajemná hesla. Je to ostatně manie, jež neobjevuje se pouz u nás.
Krakov Varšava
17 article
Pangermanism a Evropa. Pan P. Vožin, pařížský dopisovatel »Hlon Bp.«, ukazuje na důležitost maloasijských ně meckých dráh pro Německo a případně líčí podkopnou a hrabivou práci pangermanismu. Bagdadská dráha, praví, jjako obchodní podnik bude velmi výhodna a současně odpo- vídá těm ideám pangermanismu, jež jeví se v politice Německa. Hamburk a Perský záliv budou spojeny přímou železničnou čarou. Jak mocný to prostředek kolonisace, všech možných válečných operaci v rukou velkého Německa, o němž sní Němci v Německu i Rakousku Pangermánská agitace v Rakousku je v plném plápolu, jejž rozdouvá celá řada spolků, zalo- žených s pangermánskou tendencí a pracujícíeh spojenými silami v Německu i Rakousku. Cele tlupy pastorů hlásají v poněmčených Čechách pangermanism, odvolávajíce se na slova Vi- léma II.: »Mým nejvyšsím úkolem je, strhnouti přehrady, rozdělující velký německý národ.e V Praze usazuje se kolonie studujících z Ně- mecka, aby »otevřela širokou cestu z Berlin do Vídně.« Celá tato propaganda při té nesmíři- vosti k Slovanům, která se jeví v německém obyvalelstvu Rakouska, brzy vydala ovoce Političti agitátoři veřejně žádají připojení k Ně mesku. Jedni mluví o celním spolku Německ s Holandskem a Rakouskem, druzí o připojení Terstu a severní části Čech.
P Vožin Hlon Bp Němec Evropa Německo Hamburk perský záliv Rakousko Čechy Praha Berlín Vídeň Holandsko Terst Německ
18 article
Není pochyby, že položeni Rakou- ska je poplašné a že obrací na sebe pozornosl velmoei. To, co s děje v mlocnářstvi habsburské m týká sebozprotředně celé Bvro p a tím spíše Ruska, jeho příméh souseda, spřízněného pokrevně s jeho Slovany. Jde o to, dostane-li se rakouským Slovanům práv, odpovídajících jejich početně a kulturné síle, či budou-li nuceni žíti pod německým režimem. A proti nejprimitiv nějšímu právu všech národů, proti právu, uží vati svého jazyka, povstali rakoušti Němci, ne- chtice ho dopřáti Slovanům. Zvláštní pozornos pangermánské propagandy jest obrácena na se- verní Čechy, jež jsou nejen bohaty, nýbrž i strategicky důležity, Němci jsou tak přesvěd čeni, že severní Čechy zaberou, že to prozra- zují už i v učebnicích, kde o nich mluví jako o zvláštní německé zemi. (Lehrbuch der Geo- graphie von Berdrow, Berlin, 1895. Může Evropa s lehkým srdcem souhlasit s podobnými plány, přihližeti, jak před jejím očima buduje se ohromná německá říše, hro zící politické rovnováze? Rakousko se svým územím, obyvatel- stvem, hranicemí tvoří podstatný orgán evrop ského života. Ono musí zůstati nedo tknutelným, od Čech nesmí být od tržena ani píď. Politiku nev měšo- vání musejí zachovávati všechny státy. Přirozená evoluce přivede Rakousk k nově formě, federativné, jíž bude upokojeno všechno jeho obyvateistvo. Bude-li nynější ra kouská krise rozřešena tak, jak toho vyžaduj práva a zájmy všech velmocí a bude-li vy hovovati ideám národní rovnost a spravedlnosti, bude Evropa zba vena nebezpečí války.
Němec Berdrow Rusko Čechy Berlín Evropa Rakousko
19 article
Rusové nejdou na Herat! »Poccia« píše: Zakaspijská dráha doveden do Kušky a do Heratu zbyl nám pochod pouze několika dní. Kdyby Rusko chtělo se zmocniti tohoto »klíče Indie«, bylo by mu to snadnou vojenskou procházkou. Ale dosud o ničem takovém není ani řeči — aspoň Petrohradě. O našich útočných pohybech k Indii píše evropský tisk. Rusko prý způsobilo sensaci mobilisací na zkoušku části kavkazských vojsk po zakaspijské dráze. I tato zpráva uká- zala se nepřesnou. Žádné mobilisace ne bylo, a bylo jen prosté, možné v každé dob přemístění části vojska.
Rus Poccio Herat Kuška Rusko Indie Petrohrad
20 article
Političtí úřadové proti zastaven přene sené působnosti českých obcí Radě král. komorního města Poděbra doručeny byly těchto dnů čtyří výnosy následu- jícího obsahu: Č. 249. Panu starostovi král. komorníh města Poděbrad! Vzhledem ku zprávě ze dne 23. prosince 1899 č. 5415, dle které si obec poděbradská nepřeje od 1. ledna 1900 odebíraii říšský zákonník, poukazuji pana starostu na § 9. zák. ze dne 10. června 1869 říš. zák. č. 113, dle něhož tudíž zákonem povinny jsou všechny obce opatřiti si jeden exemplář říšského zákonníku v řeči v zemi obvyklé, následkem čehož též obec povinna jest, předplatné výnosem c. k. ministerstva vnitra ze dne 28. listopadu 1899 č. 39.305 obnosem 4 korun na r. 1900 stanovené, do 14 dnů sem zaslati, jinak by tento obnos prostředky donucovacími vymáhán býti musil. Z výměru tohoto lze se odvolat cestou c. k. okresního hejtmanství v Poděbradec během 14 dnů k c. k. místodržitelství v Praze, kteréžto odvolání však žádného účinku odkláda cího nemá a předplatné v obnosu 4 kor. sem zasláno býti musí. Vzhledem k výtce, že jedno- tlivá čísla říš. zák. nesprávně dodávána byla, podotýkám, že jest věcí obce na tuto nepřísto nost v čas upozorniti a zajistě ihned náprav se stane. — V Poděbradech, 5. ledna 1900. C. k. okr. hejtman: Ziegler m.p. Č. 366. Panu starostovi král. komor. města Poděbrad.
Poděbrady Praha rada král Ziegler m
21 article
Zdejším výměrem ze dne 15. prosince 1899 č. 40.051 č. 164 jsem pana starostu požádal aby zprávu o nalezencích, zprávu o ústavech chudých a zprávu o opatřovatelnách, použiv přiložených tiskopisů do 8 dnů sem předložil. Dle tamní zprávy ze dne 27. pros. 1899 č. 5233 odepíráte zaslaných zpráv, tvrdě, že ku výkonu lomu dle předpisů povinen nejste. Následkem toho vidí se mi rozhodnouti, že jste povinen uvedené zprávy sem v době vyznačené zaslati, poněvadž. podávání těchto zpráv ve smyslu § 4. zák. ze dne 20. dubna 1870 řiš. zák. č. 68 vztažmo dle § 29. obec. řádu ná- leží ku výkonům přenesené působnosti obce, jichž obstarávání starostovi obce na základě § 61. obec. řádu přisluší a má je vykonávati tak, jak zákonem uloženo, neb jak úřad nařídí Pak-li nehledě k tomuto rozhodnutí pa starosta nadále zaslání zmíněných zpráv ode- pírati bude, uložím mu na základě § 105, obec zák. pořádkovou pokutu v obnosu 20 korunv prospěch obec. pokladny. A pak-li i obecní výbor odpomoci nezjedná bude další opatření ve smyslu odst. 2. a § 105 obec. řádu učiněno. Z tohoto rozhodnutí lze se odvolati cestou c. k. okresního hejtmanství v Poděbradech během 14 dnů k c. k. místodržitelství v Praze, kteréžto odvolání však žádného účinku odkládacího nemá a pokuta vyhrožená hned propadlou bude pro hlášena. C. k. okr. hejtman: Žiegler m. p.
Poděbrady Praha Žiegler m
22 article
Č. 115. Panu starostovi král. komor. města Poděbrad. Dle oznámení c. k. čelnictva odepřel jste tomuto assistenci policejního strážníka při pro- vádění konfiskace týdenníku »Lab. Proudů«. Následkem toho vidí se mi upozorniti pana starostu, že sbírání jednotlivých výtisků časo- pisů, které pro zločin aneb pro přečin, kterýse nejen na žádost účastníků nestíhá, od přísluš- ného tiskového úřadu na základě § 487. trest. řádu zabaveny bylý, za činnost ve smyslu § 24. trest. řádu považovati dlužno, ku které obec v přenesené působnosti sama sebou po zákonu povinna jest, jejíž obstarávání starostovi obce na zžkladě § 61. obec. řádu přísluší a má ji vykonávati tak, jak zákonem vyměřeno, neb jak úřad nařídí. Pakli nehledě k tomuto poučení pan starosta nadále spolupůsobení při sbírání zabavených časopisů odepírati bude, uložím mu na základě 8 105 obec. rádu pořádkovou—po- kutu v obnosu 10 korun ve prospěch obecn pokladny. A pak-li i obec, výbor odpomoci nezjedná bude další opatřeni ve smyslu odst. 2. § 105. obec. řádu učiněno. Z rozhodnuti tohoto lze se odvolati cestou c. k. okr. hejtmanství v Poděbradech během 14 dnů k c. k. místodržitelství v Praze, kteréžto odvolání však žádného účinku odkládacího nemá a pokuta vyhrožená hned propadlou prohlášena bude. C. k. okr. hejtmanství v Poděbradech 5. ledna 1900. Ziegler. Č. 23. 312. Městské radě v Poděbradech!
Ziegler Č . 115 Poděbrady Praha
23 article
C. k. místodržitelství odvolání měst. radý v Poděbradech ze dne 17. listopadu 1899 do výměru c. k. okr. hejtmanství v Podébradech ze dne 7. listopadu 1899 č. 35.434, kterým bylo zastaveno usnesení měst. rady, jímž od mítnuto bylo ubytování 15 četníků v Poděbradech o něž výnosem c. k. okr. hejtmanství ze 7. list. 1899 č. 35.347, požádáno bylo a kterým dále rozhodnuto bylo, že obec poděbradská povinna jest, nadřečených 15 četníků ubytovati, nevy hovuje a to z důvedů uvedených ve výměru v odpor vzatém s tím dodatkem, že zastaven nadřečeného usnesení o ustanovení § 102. ob zř. se opírá. Z tohoto rozhodnutí lze se během 4 neděl po doručení odvolati, a sice pokud usnesen měst. rady zastaveno bylo, k e. k. ministerstvu vnitra, pokud pak obec povinnou uznána byle k ubytování četnictva, k c. k. ministerstvu zem- ské obrany, v obou případech stížností u c. k okr. hejtmanství v Poděbradech podanou. Z c. k. místodržitele: Dörfl m. p. V Praze 3. ledna 1900. Z Litomyšle. Pan okresní hejťman Tou- palik zastavil »výkon důvěrného přípisu«, jejž náměstek okresního starosty zaslal v příčiné zastavení přenesené působnosti starostům ohee- ním. Pan hejtman pohrozil, že musí zastaviti vydávání »Úřadního listu«, neodvolají-li obce svá usnesení o nepředplácení se a poučil obecní sta- rosty, že nepodepisování četnických knížek jes věcí — protizákonnou. Podáváme opis protokolu který s pány starosty sepsán. Zní následovněi »Protokol sepsaný při c. k. okresním hejtman- ství v Litomyšli, dne 5. ledna 1900. Předmě jest výslech pana starosty obce . . . . ad Nro. 648 pr. Dle ohlášení odepřel totiž pan starosta obce c. k. četníku službu konajícímu podpia nebo potvrzení ve služební knížce četnické.
Poděbrady Litomyšl Dörfl m . p . V Praga
24 article
Z příčiny té byl pan starosta obsílkou ze dne 31. prosince 1899 čís. 648 na dnešní den předvolán a otázán na důvody odepření toho, může-li jakých platně uvésti; načež se týži takto vyjádřil: Potvrzení totiž podpis v četnické knížce jsem odepřel třikráte, poněvadž jest knížka německá a já tomu nerozumím a pak že toto podpisování nám zákon nepřikazuje. An dle toho pan starosta důvodů platných k odpí- rání podpisu neb potvrzení knížek služebníeh uvésti nemůže, dostalo se mu následujícího po učení: Potvrzování knížek služebních mužstva c. k. četnictva podle § 13. zákona ze dne 25. prosince 1894 č. 1. ř. z. z roku 1895 a podle prováděcího nařízení c. k. ministerstva zemské
Ana
25 article
obrany ze dne 20. března 1895 ad § 13.z kona náleží k záležitostem přenesené působnost obce po rozumu § 29. obecního zřízení i pn sluší obstarávání působnosti této po rozumu § 61. obecního zřízení ve způsobu záko nem aneb úřadem předepsaném starostovi obc Vyplývá z poučení tohoto tudiž, že staros obce jest povinen zákonitě služební knížk četnické potvrzovati, jakmile o to požáda jest, kteréž potvrzování ovšem v české ře se díti může. Toto se panu starostovi obt dává k zachování na důtklivé uvážení s tím vý slovným podotknutím, že jinak, když by v ol- pírání potvrzování tohoto na dále pokračovat neb setrvati měl, proti panu starostovi trestn v základě § 105. ob. zřizení zakročiti bys musilo. Na důkaz, že se panu starostovi po- učení tohoto dostalo, následují podpisy (starosty a úřadníka).« Připomínáme jen ještě, že ku pro- tokolu zavoláni byli starostové obsílkou be udání příčiny výslechu, jako stalo se starostůn mnicho-hradištským. Jak se dovídáme, stal se s příslušné strany proti těmto opatřením pana hejtmana patřičné kroky. Okresní výbor zadal již protest proti zastavení výkonu důvěr- ného přípisu svého náměstka a zastavil defin tivně odebírání »Úřadního listu«. Jak se zacho vají obce, neopomeneme sděliti.
26 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Z Vídně se tedy oznamuje, že vzdo všem opáčným zprávám dr. Koerber se sesta vováním ministerstva nového je hotov a že jak- mile zavrou se dvéře za delegacemi, nová vláda ujme se kormidla, aby se státní lodí zarejdoval do přístavu pokoje, míru a shody. Nepřáli by chom si nic jiného, než to, však naděje naše klesají v tomto ohledu o závod se rtutí v teplo- měrném sloupečku. Té doby klesly hluboko jil pod stupeň mrazu. Dnes kdyby se vysoká cen vypsala na vypátrání Cecha, který by doufal v zdar smiřovacího pokusu Koerbrovy vlády, sna by se nenalezl. Nepřihlásil by se snad ani český ministr krajan, jenž v kabinetě tom bude zase- dati. V tom nechť se ni kido nemýle Je to vůbec pochybný, nesprávný názor, že jde tu o shodu dvou rozvaděných národá Z této naprosto falešné praemisse vyvozeny, jak přirozeno, falešné důsledky a jedním z nich je — nové smiřovaei minřster s tvo. Ne o rozvaděné národy, které by domluvou, slibem, lichocením atd. dalyse ukonejšit, nýbrž o to jde, aby jeden národ, jenž menšinou v zemích čeaký ch, který ale vykořístiv dobu a z a pa- tronance moci vládní uzmul pri- během doby národu druhému to lik práv, že bez nich volný zdárný vývoj jeho jest nemožný, mu z nich navrátil tolik, aby potom každý z obou měl práv stejnou měrou. Ne o smíření, nýbrž o rozhodnutí ve velikém sporu jde tu a dokud nebude spra- vedlivý rozsudek v procesu tom pronesen, marné jsou všechny pokusy zažehnati bouři, která jil se blíží a se vší silou se rozvášní, až dostaví se opět fiasko. Ministerstvo Köebrovo bude
doktor Koerber Cecha Koerbrův Vídeň
27 article
ministerstvem ryze německý m, jehož národní jednolitost rušiti bude pouze jeden Potaka jako páté kolo u vozu též jeden Čech. Mlini- sterstvo Körbrovo bude centralistteké a proto germanisační a je nesmyslam tvrditi, že bude — neutrální. Ministerstvo, v němž zase- dali bude osm německých vysokých byrokratů a jeden generál, nemůže býti ve věcech národ- ních neutrálním. To každý ví, každý cíti, jak patrno na spokojených tvářích Němců, na je- jich strojené farizejské ochoté k smíru a pak z nálady, v níž nalezá se té doby náš národl. Dnes vlme, na čem jsme a dle toho říditi se budeme. — Olomoucká kapitola. Učinili jsme již včera o tom zmínku, jak »Bohemia« apostro- fovala právě dosazeného arcibiskupa pražského v příčině nedostatku německých knůží v arci diecési pražské. Upozorňovala též arcibiskupa na tak zvané »kaplany štváče«, to jest na ta- kové kněze, kteří s povinnostmi úřadu svého spojiti dovedou též povinností vlastenecké a ty, které jim ukládá příslušnost jejich k národu, jehož jsou synové. Snad má dát, aby vyhověl »Bohemii«, každého kaplana, jenž nezapře svou krev, zavřít a každému německému Michloví, jenž dá se na kněžství, zaručit, že nejdéle za deset let stane se kanovníkem s plnou porcí?
Čo Němec Mlini Bohemia
28 article
Tak aspoň to vypadá. Pokud. se týče kanovníků beztoho málem už se tak děje. Aspoň ve mnohých kapitolách. Vizme na příklad, kdo dnes kanovníkem v Olomouci. Děkanem při ta- mější kapitole je P. Ha nel, Némec, který nezná slova českého. Proboštem P. Weinel'i ci h, Němec, jenž česky umi. Kanovníky si pak pánové: Krug, Némec, Wache, Němec, Haas, Němec, bar. Grimmelstei n, Némec, jenž česky se učí, ryt. Mey r, Němec, prine Hohenlohe, Němec, Linde, arci-Němec hr. Potulicki, Polák. Čech mezi olo- mouckými kanovníky neňí ani je- diný. Český kněz úplně vyloučen z beneficii, které tato hodnost poskytuje, jakkoli cfr- kevní bohatství olomoucké je pů- vodu skrz na skrz českéhou Tak se děje českým kněžím, kteří konečně také nejsou slepí, aby neviděli, jak všemí prostředky se jim stěžuje postup k vyšším stupnům duchovenským, jež vyhraženy jsou pro Němee a pro — šlechtice.
Némec Probošt P Weinel Krug Wach Haas bar Hohenlohe Polák Olomouc Linde Čechy
29 article
Té doby je neobsazeno v Olomouci ne méně než 6 kanovnických míst. Rádi bychom zvěděli, kam přicházejí peníze, jež hromadí se následkem tak četných a tak dlouhých inter- kalarií? Té doby mluví se o třeeh kandida- turách. Kanovníkem má prý se státi v nejbližši době bud prof. Mlezoch aneb poslanec dr. S tojan aneb monsignoru Blažek, ředitel bohosloveckého semináře v Koměříží, neb vikár dr. Schneider. Z těchito kandidátů jsou již zase dva rozhodní Němci. A sice Bla žek přes své české jmeno, a Schneider. — Nedostatek uhlí. Rtuťový sloupeček klesá víc a víc, potřeba uhlí roste a z nej bohatších pánví uhelných oznamuje se, že děl- nictvo tam práci buď již zastávilo, nebí ji za- staviti hodlá. Krámy uhlířá jsou prázdné sklady obchodníků ve velkém rovněž. Uvnitr této země není čím topit, za to ale po celý rok až do poloviny prosince bezpočetné lodi odvážely uhlí naše do sousedních Němeca i dnes nekonečné řady uliláků vypravujís
profesor Mlezoch doktor Blažek Schneider Němec Krám Olomouc Koměřížet