2
masthead
V Praze, v úterý dne 16. ledna 1900.
Praha
4
article
Fa rannt a odpol. listy
přadplácí ner
v Praze v adminislraei
pbie
nt leta. . . . 6 K —k
s dvojí čonáškoe
přelc
dnt lets . . 7 K čoh
ve flialkách
něife . . . . . . 2 K 80
Poštoui
nisle
n : ko0i
s drejí zkailkon
něsle
hrrt neke . . . . 11 k 4on
Praha
5
article
Dsudný ohlas císařských slov,
Dsudný ohlas císařských slov,
Událostí dne jsou kritická slova, jež
ronesl cisař rakouský minulé soboty dn
3 ledna t. r. po hostině delegační ku dele-
itu českému dru. Stránskému pro
ho velkou řeč, proslovenou v rakouské
ielegaci dne 9. t. m. Tenor řeči té byl.
sk známo, že my, Čechové, uznáváme p
myslu branného zákona německou a
nádní řeč pouze pro ústřední vojenskou
srávu, jako řeč velení, ale požadujeme, aby
hlo armádní řeč nepřesahoval a me z
skutečného armádního zájmu. »Nyní, v době
lidového vojska« — varoval dr. Strán-
ský doslovně: »nesmí vojenská správa býti
slepou a hluchou proti národní myšlence,
nýbrž musí se snažiti, aby z ní všemožňě
kořistila na prospěch armády samě. V té
není ovšem žádného místa pro párodní agi-
tncc, avšak v armádě nesmí býti také žad-
ného místa pro porušování nejsvětějších citů
rojínových. Musí býti vojínovi dovoleno
aby zůstal ve svém srdci tím, čím byl, když
byi odveden a nebyl na schůzích kontrol-
nich nucen podstoupiti pode jho kaudinské
a hluboko se pokořiti před Gesslerovým klo-
boukem německého hlašení se« . ..
Stránský
Čecho
Strán
Gesslerův
6
article
»Chceme, by Rakousko bylo silným
uvnitř i na venek, chceme přijíti armadě
vstříc s úctou, bude-li též ona míti úctu
k našemu národu. Chceme chovati k armádě
důvěru, bude-li ona míti důvěru k nám !«
Po třech dnech na to, při »cerklu« za
bostiny delegační, vytkl pak dle souhlasných
zpráv J. Vel. císař delegátu dru. Strán-
skému, že mluvil v delegacích velmi ostře,
kteroužto ostrostí že by mohl lid býti zne-
pokojen. Dr. Stránský odvětil: Vidí-i
ld, že poslanci dávají výraz jeho smýšlení,
nesahá pak sám k ostrým prostředkům, nýbrž
zůstavuje to poslancům v důvěře, že o jeho
zájmy jest postaráno. Domnívám se tudíž,
že tak působí se více pro uklidnění lidu.
Na to císař: »V otázce »zde« jsem s vaším
stanoviskem nesmiřitelný. Jsem s to dáti
vyhlásiti stanné právo, jestliže se lid v této
véci nepodrobí. Ve věcech armády neznám
tertu. Nikomu neudělím amnestii.«
Dr. Stránský hájil stanovisko če-
ského lidu, načež císař podotkl: Lid jest
tozeštván. To udělala intelligence. Počatek
dlužno hledati v tišnovské afféře Drbalově.
doktor
Stránský
Drbalův
Rakousko
Lido
7
article
Dr. Stránský: Vaše Veličenstvo, račtež
ni dovoliti poznámku: Jest pravda, že intel-
igence začala, ale ona jest to právě, které
est zakon přistupný. A ten nepředpisuje, že
by se musil záložník hlásiti německým slo-
vem »hier«, nýbrž že má toliko předstoupiti
a odevzdati vojenský pas. Císař: Pane
doktore, to je advokátský argument. Ale
ja vám povídám, že jest to záležitost slu-
žební řeči a ta jest v armádě německá. D .
Stránský: Mohlo by míti nepříznivé ná-
sledky, kdyby nebylo nalezeno z této afféry
východiště a jestli že by se citům lidu če-
ského nevyšlo vstříc. Císař: Také já jsem
toho litoval, ale musím vám ještě jednou
říci, abyste armádu nechali na pokoji.
Potom obrácen byl hovor na politické
otázky, při čemž císař vyzval delegáta Strán-
ského, aby působil pro smír mezi Čechya
Němci. Dr. Stránský: Vaše Veličenstvo,
my osvědčujeme více ochoty, nežli se s na
ším stanoviskem dá sloučiti. Ale z druh
strany neděje se nic. Proto nebude
vina na nás, jestliže se smír nezdaří. C-
sař: Tento smír jest jediné, co nám za-
jišťuje lepší budoucnost.«
Též ku delegátu Kaftanovi opětoval pa-
novník: »Přeju si, aby shoda mezi Čechya
doktor
Stránský
D Stránský
Kaftan
Čechya Němec
8
article
Němci byla brzo zjednána. Avšak nesmí se
vnášeti rozčilení do lidu. Delegát Kaftan:
My toho nečiníme. My dle svých sil lid
uklidňujeme. Náš národ, jak pochopitelno,
posledními událostmi jest roze-
chvěn. Svým německým spoluobčanům podá-
vali jsme vždy ruku k smíru, ovšem na zá-
kladě rovnoprávnosti a rovnocen-
nosti, a od toho nemůžeme upu-
stiti. Stojíme věrně k říši a chceme, aby
byly Rakousko a králov ství české
silny. Ovšem žádáme, aby našich
národních citů bylo šetřeno-
Císař: To se stane. Shoda musí býti
docílena!« —
Jest přirozeno, že tato císařská slov
způsobila ve Vídni v nynější kritické chvíli,
kdy neúprosná logika dějin žene věci ra-
kouské ku rozhodnutí, všeobecnoua
nesmírnou sensaci.
Vizme, jaký ohlas, a jaké naděje bud
v táboře našich národních a politických
nepřátel. Jásají. Čtou z nich, že kostky
padly ku jejich výhře, že nastávající éra
ostrým větrem zaduje proti nám, kdežto
Němci čile zachytí ten vítr do plachet svých,
aby dopluli ku břehům svého germanisačního
ráje. »Stanné právo na štváče
Císařské slovo« — jest název úvodního
článku vídeňského »Tagblattu«, jenž zve
se »demokratickým orgánem« — bůh sud
jaké »demokracie«. — »Císařské slovo padlo.
Císařské slovo tvrdé jak ocel zasvištělo na
vinníky, císařské slovo, jaké se málo,
kdy slýchá«.
»Včerejší delegační cerkl zůstane zá-
stupcům českého lidu věčně neza-
pomenutelným. Oni to přivedli tak daleko,
že císař musí svou ochrannou ruku vztá-
hnouti k ochraně státu, proti jehož jed-
notě a blahobytu oni se neustále proviňují.
Oni přinutili nejvyššího pána armády, že
musí brannou moc Rakouska zaštítit proti
jejich rejdům a zakřiknouti je hřímavým:
»Stůjte !« neuprosným: »Až potud a nie
Němec
Kaftan
Rakousko
Vídeň
9
article
dále! Ruce pryč od armády. Tak zá-
hubným, tak vazbami státu, velmocenským
postavením Rakouska a spojeneckou jeho
mohutností otřásajícím jeví se býti cisaři
jednání českých politikůl« Tim
tónem jde to dále.
Včereiší přisluhovači německých ob-
strukčníkův dnes obviňují poslance českého
národa z obmyslův říši zhoubných a volají
své: »Ukřižuj je! Stanné právo na ty české
štváče a kazimíry !« Po kolikáté již při-
stihujeme je na takově lidohonbě a štvaniei
proti národu českému a jeho poctivým zá-
stupcům! Hlavní orgán německé levice
»N. Fr. Pr.« nevolá sice na nás výslovně
šibenice stanného práva, ale ve své roz-
veselené fantasii již vidí nás Čechy schý-
lené a sražené pod kaudinské jho německého
panství a statní němčiny.
»Nyní vědí Češi« — plesá — »že něm-
čina zůstane služební řečí jednotné armády
Co však platí pro armádu, mus
také platiti s nezbytnou důsledností pro
celý stát, z něhož vojsko pochází. Rakou-
sko může a má dáti národům největší svo-
bodu, ale národové musí se po-
říditi požadavkům celku. Armáda
potřebuje služební řeči, ale stát mu sí
míti rovněž jazyk, kterým by se
zprostředkoval styk mezi jeho orgány a který
by byl nevyhnutelným nástrojem jeho jednoty-
Čechově nebyli by se nikdy odvážili dotýkati
se jednoty armády, kdyby nebývalo jim do-
voleno otřásati národní přemrštěností jed-
notou říše. Nebudou-li všichni národové na-
vyklí přinášeti společnému svazku lehkou obě
sebeomeeení, bude vždy hroziti nebezpečí, ž
národní přemrštěnost nezastaví se ani před
německou služební řečí armády. Německá
služební řeč armády, německá služební
řeč státu nejsou národními požadavky
Čech
Čechův
Rakousko
Francie
Čechy
10
article
Němců, nýbrž podmínkami životních zájmů
říše samé. Jako blesk osvětlila slova císa-
řova veškeré důsledky české po-
litiky a agitace. Tyto škody jsou
pro armádu citelnější, důležité jsou pro celý
stát. Ale dnes byla jim vytčen
hranice, neb s císařem volají v ši chn
přátelé říše na Čechy: »Nechte armádu
v pokoji!« Tato slova nezaniknou, budou
Čechům výstrahou, že může na-
stati den soudu, kdy musí se zodpoví-
dati ze všeho, co spáchali na této říši. Jako
císař, také Němci chtějí mír a dorozumění
ale Čechové musí se naučiti ne
přestupovati hranice, za nimi
přestává možnost existence říše.
Posledními důsledky slov cisa-
řem pronesených jest nejen
ochrana jednotné armády Něme
hájené, nýbrž i nový směr ve
vnitřní politice říšské.« —
A pod stínem křídel toho nového směr
ve vnitřní politice rakouské, jejž zahájí prý
nastávající vláda Körbrova, již troufají si udatní
rekové němečtí na nás v Praze dupat, již opo-
važují se nám zakazovat, že příštím sta-
rostou Prahy nesmí býti zvolen více
»Husita«, Němcožrout, Franko- a Rusofil
dr. Podlipný, který za svého starosten-
ství tak nepokrytě stranil Čechům, tak úsi-
lovně počešťoval Prahu, tak směle hlásal
státní právo vlasti. Nuže, národ český dá
těmto dobrodincům svým v brzce svou od-
pověď. Dokáže jim, jak špatně ho znají,
doufají-li podobnými vyhrůžkami jeho mysl
podlomiti, jeho věrnost ku právu a pravdě
zdrtiti. Na celé čáře vrazí na sjednocenou,
skalopevnou opposici všeho vlasteneckého
lidu našeho, od Prahy až do poslední osady
horské!
Němec
Čecho
Körbrův
doktor
Podlipná
Čechy
Praha
Franca
11
article
Rakouská delegace.
Rakouská delegace.
Schůze 8.
12
article
Z Vídně, 15. ledna.
(Telefonická zpráva »Národních Listů «.)
Půldruha měsíce již zasedají delegace. Loni
byly shromážděny šestnáct dní. Preliminář ná-
kladu pro ně do rozpočtu na r. 1899 daný, je
překročen. Bude třeba dodatečný úvěr nějak
opatřiti. Ministrové a presidium stávají se ner-
vosními, že počet plenárních schůzí dosáhl cifry
osmi a vzroste na deset. Hr. Vetter po zahájení
schůze pohrozil censurou, kdyby někdo ještě se
osmělil pojednat o zahraniční politice nebo zále
žitostech společné vlády v souvislosti s poměry
vniterními. Jak zemského hejtmana v mark-
rabství moravském známe, není takový tona
způsob z něho. To byl někdo napovědou
Ale kdo ?
V řeči široce založené hrabě Dziedu-
szycki posuzoval obchodní styky monarchie
se státy balkánskými, s Německem a s Uherskem.
Konkluse je velice nepřízniva. Po všech strán-
kách těch je manco na straně rakouské.
Velmi zevrubně promluvil o vypovídání ra-
kouských Poláků z Pruska, které nazval nedů-
stojným národa kulturního. K ochraně svých
soukmenovců přespolních dožadoval se rozhod-
nějších opatření, nežli jaká stala se hr. Golu-
chowským. Jeho sobotní odpověď na dotaz če-
ských delegátů byla výzvou německých států,
by pokračovaly ve vypuzování Čechův a Poláků.
Tak, jak mluvil rakouský ministr o této pro
Slovany této říše nad míru trapné věci, mohl
mluvit premier sousedního státu. Jeho argu-
mentaci, jeho statistiku, jeho stanovisko neměl
přijímati za svoje správce vídeňskéh
kabinetu.
Od něho žádati musí národové, by měl
svoji vůli a svoje názory a jevil snahu je
uplatniti. Jaký to rozdil však mezi prohlášením
hr. Thuna v listopadu r. 1898 a mezi vyjádře-
ním hr. Goluchowského ze dne 13. t. m. A přece
ono i toto je z jeho péra. Jak uvědomělý
Vetter
Polák
Gola
Čechův
Thun
Goluchowský
Vídeň
Hradec
Německo
Uhersko
Prusko
13
article
sebevědomý tenor tehdy a jaká krotká neosmě
lenost nyní! Věru, porovnává-li člověk, postihne
z obou různých projevů o tomže předmětě ce-
lou změnu v rakouské politice.
Dru. Wolfh ardtovi hrozba presiden
tova nepomátla koncept. Co měl o vniterní poli
tice napsáno a příchystáno, vymluvil. Spolel
s Německem je mu zárukou pro směr její.
Armádní němčina musí se rozšiřit až na posled
ního poddůstojníka ve všem všude. A musí do-
stati pendant: němčinu státní. Jinak boj — a
do krajnosti. Absolutismu nebo nových volebse
Germáni v táboře tohoto Germána nebojí a
německým ministrem-krajanem zlákati se nedají
Posl. Lemísch všemu tomu provolal : bravo!
Professor František Hofmann z Opavy
měl přednášku o samozřejmostech. Pro něj je
»samozřejmo«, že »v rakouském domě, do kte
rého se neněmecké národy přistěhovaly později«,
tyto nemohou býti rovnoprávnými, nemohou by-
dleti v bel-étagi — na nejlepší apartementy
mají nárok »samozřejmě« Němci — nýbrž mus
vzlti za vděk mansardou nebo sklepem. Al toli-
kéž je pro něj »samozřejmo«, že »majiteli, bu-
dovy«, který zabral první patro, náleží veden
v Rakousku. Dr. Kramář, sedící před tímto
Slezanem, zvolal naň: »O tom si ješté pohovo
říme!« Hr. Vetter nenechal filosofa a politika
samozřejmostí dále mluvit, protože takové vý-
roky způsobí jen repliku.
»Jisté !« dodal dr. Kra mář, šel a dalse
zapsati ke slovu.
Delegát dr. Meta11 předl dále niť roz
pravy o smlpuvách obchodních, kterou začal
hr. Dzieduszycki a nalehal, by povolaní činitelé
při obnově jejich dbali více zájmů zemědělstv
rakouského, než se stalo r. 1891. To je sta-
novisko všech agrárních interessantů našich.
Když del. dr. Kramář ujal se slova.
všichni účastníci schůze skupili se kolem něho.
Germán
Posl
Hofmann
Němec
Al
doktor
Kramář
Slezan
Vetter
del
Německo
Opava
Rakousko
Hradec
14
article
Nastalo hrobové ticho. Čekalo se, bude-li ve
výkladech jeho nějaký ohlas, nějaká ozvěna
poslednich události. Byla. Na několika mí
stech. Jeho řeč je jimi takořka obroubena
Bylo vidéti, jak se přemáhal. Nikdy, ani v nej
bouřlivějších scénách poslanecké sněmovny
kdy hučelo a hlučelo kolem něho rozlícené
moře německé obstrukce naň dotfrající a prot
němu pěstí vzpínající, dr. Kramář nebyl roz-
čilen. Dnes do krajní míry. Tlumil hlas, ale
tlumil ještě více: tlumil svoje city. Mluvil se
rty se chvějícími, ze srdce rozechvěného. Co
mluvil, byla trpkost a bol. Bude mu rozuměn
a bude pochopen v celém království českém.
Snad také jinde.
Kritika politiky rakouské na Balkáně, ve
trojspolku a vůči Rusku, hlavně všák vůči neně
meckým národům této říše a zvláště proti na
šemu, toť obsah. Ton a barvu tohoto tonu
jakou jej přednesl, nelze vystihnouti slovy. Ale
tolik pravíme: takové diagnosy o postaven
Rakouska v allianci s Německem rakouská de-
legace ještě neslyšela.
Na tomto místě lze jen napověděti a na-
stíniti rysy řeči dra. Kramářo. Co pověděl,
naleznou čtenáři v referátě.
V plné schůzi rakouské delegace pře
přechodem k dennímu pořádku předseda hr. Vette
z Lilie žádal, aby delegáti mluvili k věci a upustil
od úvah o vnitřní polilice, poukazuje k tomu,ž
v poslední schůzi jeden delegát pojednával o záleži
tostech druhě polovice říše. Žádá proto, aby se bu-
doucně od toho upustilo.
Přechází se k dennímu pořádku, na němž
je další debata
o rozpočtu ministerstva zahranič-
ních věcí.
Kramář
Balkán
Rusko
Rakousko
Německo
Vett
15
article
Del. hr. Dzieduszycki pokládá trojspolei
pro služby, jaké koná míru, za cenný; je všal
třeba, aby spojenci obapolně podporovali hospodář-
ské zájmy, neboť tím zjednává se přízeň.
Veterinářská smlouva s Německem provádí s
s německé strany tak, že vývoz rakouského dobyika
hovězího i vepřového stává se úplně nemožným.
Kdyby to tak dále trvalo, polský klub by požadoval
odvetu.
Je povděčen, že zahraničný úřad zakročil
s úspěchem v záležitosti vypovídání z Pruska a že
zprávy o vypovídání byly přehnané. Byl by rád
kdyby byly zcela falešné, vzdor tvrzení četných
novin německých, které spatřují v tom nebezpečí
nepřicházejí-li do německé říše výhradně němečii
dělnici.
Přimlouvá se za rozmnožení konsulů ve vý-
chodním Prusku; rovněž i v Americe, aby rakoušt
vystěhovalci měli přiměřené ochrany. Konsulátní
úřadníci ať se vyznají v některé slovanské řeči.
Žádá, by vystěhovalectví bylo upraveno, by vystě-
hovalci byli chráněni před vykořisťováním, před vy
stěhovaleckými agenty a aby ceny a trhy pro ra
kouské zboží byly v úřadních novinách ohlašovány
Bude hlasovati pro rozpočet v naději, že zahra
niční úřad bude podporovati hospodářské zájmy.
Del
Německo
Prusko
Amerika
16
article
Delegát Wolífhardt pojednává o vystěhovale
ctvu a nesvédomitých vystěhovaleckých agentec
v Mariboru a Terstu. Přimlouvá se za zdokonalení
konsulátů, za zřízení nových v Bagdadě a Kalkute
a lituje, že naši velkoprůmyslníci neposílají přísluš-
níky svých rodin do Asie, kde by mohli mnoho pro-
spěti.
Přimlouvá se za zlepšení terstského přistavu, z
zřízení druhého železničního spojení s Terstem a za
rozsáhlejší činnost rakouského Llovdu. Troufá, že
ministr zahraničných věcí vyhoví těmto požadavkům.
Věci je na překážku uherská soutěž. Sotva s
řeklo slovo »rozmnožení lodstva«, Maďaři se tomu
prudce opřeli. Je povděčen, že vzdor obavám, proná-
šeným se slovanské strany, že pro trojspolek není
možná, aby Rakousko šlo s Ruskem, našla se cesta
ke shodě s Ruskem. Tato shoda může zmírniti ná-
sledky všemožných bouří na balkánském poloostrově.
Vinou ztráty balkánských trhů je hospodářská vojn
s Uhrami.
Maďar
Maribor
Terst
Bagdád
Asie
Rakousko
Rusko
Uhry
17
article
Přimlouvá se, aby mladí lidé byli posíláni d
Japonska a Číny vyhledávati trhy pro domácí prů-
mysl a soutěžiti s cizími národy.
Přecházeje k zahraničné politice, schvaluje, ž
se Rakousko nemísí do jiho-africké otázky. Zmiňue
se o novinářské zprávě, že anglická vláda obrátil
se důvěrně na kabinety římský a vídeňský, ne-
mohly-li by poslati po 5000 m. do Egypta, aby Anglie
mohla odtud poslati své posádky do jižní Afriky
Nejen rakoušti Němci, ale vůbec nikdo v Rakousku
nechce míti podílu na anglické politice. Tuto sluš
zatracovat a bylo by politování hodno, kdyby se ně-
jak podporovala.
Rakouským Němcům je nejmilejším trojspolel
a musí se vynasnažovat o jeho prohloubení a ron
šíření.
Pojednávaje o domácí politice, vyličoval obšírn
postavení rakouských Němců naproti Čechům
Předseda žádá ho, by byl stručnější ve svých
vývodech.
Del. Wolffhardt (pokračuje) je přesvědčen, ž
po nápravě vnitřních poměrů také zahraničná politika
nastoupí jinou cestu.
Del. Hofmann je rád prohlášení s kompetent
ního místa, že mír je zabezpečen a trojspolek spočívá
na pevných základech. Od té doby co byl uzavřen,
prý nám jen prospíval. Není na překážku, aby zúčast-
něné státy v hospodářském oboru vyvinovaly se samo-
statně. Rakousko nemůže provozovati žádnou osadní
politiku. Každému své, ale ne každému stejné. V Ně-
mecku jsou národní poměry spořádány a proto tam
mohou provozovati světovou politiku, Rakousko však
může provozovati jen politiku domácí. Můžeme
blahopřáti, majíce po boku stát, jenž nám může také
prospět
Předseda přerušuje řečníka a žádá ho, by ne
mluvil tolik o domácí politice, resp. o národních po-
měrech.
Němec
Čecho
Hofmann
Japonsko
Čína
Rakousko
Egypt
Anglie
Afrika
Wolffhardt
18
article
Del. Holmann (pokračuje) pojednáváo
úpadku zahraničného obchodu na Balkáně. Vláda
měla by se postarat o nápravu. Přimlouvá se z
změnu železničnictví v fom směru, aby dráhy na
severu byly připojeny k železnicím německým. Po-
žaduje zprávu o pracích za příčinou stavby dunaj-
sko-oderského průplavu a o poměru Bosny a Herce
goviny k Rakouisku.
Upozorňuje vládu, že v Rakousku najímají ciz
verbíří vojáky do jižní Afriky. V Haliči hiledali vy-
stěhovalce do Afriky, což je zajisté velice nápadné
zvláště proto, že se hledají lidé, kteří by byli
schopní vojenské služby. V jednom uherském ko
mitátě přihlásilo se dle novin 500 mužů, již chtějí
vstoupiti do služby v anglickém vojště jihoafrickém.
Pojednává o průvodních lislech, jež zvláště n
cesty do Ruska jsou velmi drahé a způsobují i lak
dosti nepříjemnosti
Konečně prohlašuje, že si přeje utvrzení troj-
spolku v zájmu celé říše, nerad by, aby se ještě
více zkracovala práva Němců, splše by se jim mělo
vrátiti, co prý jim bylo odňato-
Del. Schneider upozorňuje ministra, že čle
nové zahraničných missí rakouských neobjednávají
své potřeby u rakouských, nýbrž u cizích průmysl-
níků a živnostníků, kdežto zahraničná diplomacie
pověřená na vídenském dvoře objednává vše ze
svých zemt.
Holmann
Němec
Schneider
Balkán
Rakousko
jižní Afrika
Halič
Afrika
Rusko
19
article
Dále pojednává o věci, k níž bo vede více do-
pisů, jež mu byly zaslány. Jednají o tom, jak za-
chází se s Rumuny v Uhrách. Maďaři proná-
sledují je jak mohou a olupují o národní práva. N
prospěch přátelského poměru mezi rakousko - uher
skou říší a Rumunskem to zrovna není. Uvádí pří-
klady, jak se urážejí v Uhrách národní city Rumu-
nův. Soudí z toho, že následkem takového jednání
rozhořčení Řumuni odcházejí do ciziny a působí tam,
jak úhlavní nepřátelé rakousko-uherské říše
V listech, jež ho došly, projevuje se mlnění, že
v jistých maďarských kruzích hodlají udělati ne-
přátele ze všech prátel Rakouska. Připomíná, jak
sešlo s přijeti 300členné rumunské deputace a vy
zývá ministra zahraničných věci, by se postaral, aby
neopakovaly se takové zjevy, jako v Uhrách na proi
Rumunům
Del. Metall pojednával o politice obchodní
dovozoval, že již teď je třeba promluviti o smlouvě
obchodní, jež se má uzavřiti s Německem v r. 1903.
Je ku podívu, že vede se skutečná celní vojna se
spolčeným státem. Německý trh je pro Rakousko
ztracen, ale ne snad pro americkou soutěž, jak se
tvrdilo, nýbrž proto, že Německo provozuje šťastnou
politiku s dráhami státními, Rakousko pak nešťas
nou s drähami soukromými.
Rumun
Maďar
Del
Uhry
Rumunsko
Rumo
Rakousko
Německo
20
article
Konečně prohlašuje, že bude hlasovati pro roz-
počet ministerstva zahraničných věcí a doufa, že za
hraničný úřad přičiní se, aby při uzavírání obchod
ních smluv byly chráněny rakouské zájmy.
Del. Cambon polemisoval s del. Ferjančičem
jenž mluvil o vlašské irredentě a snažil se dokazovati
že Vlaši zastupují na sněmech také prý Sluvany, are
ty jen, kteří chtějí smíru s nimi. Není prý pravda, že
terstský starosta poslal zprávu Zanardellimu, předse-
předsedovi italské sněmovny-
Del. Gessmanu pojednával o rak. uh. konsu-
látech a dovozoval, že jich není dostatek. Ze 480
konsulátů jest jich 400 čestných a ty jsou z většího
dílu obchodními a s osobního hospodářského stano
viska nedbají, aby si udělaly rakouskou konkurenci
Bylo by žádoucno, aby při vychování našich
konsulátních úřadníků dbalo se více na obchodní než
právní moment, aby mohli řádně podporovati zájmy
obchodu a průmyslu
Informační služba konsulátní jest proto nedo-
statečná a zavdává podnět k mnohým steskům.
Uvádí různé žaloby na poměry v terstském pří-
stavu, na Lloydovy tariřy, na pomíjení středoame
rických přístavů. Obrací pozornost zahraničného
úřadu ina poměry ve vývozu dobytka a rád by, aby
se odstranily nedostatky v tomto oboru.
Cambon
Vlach
Del
Lloydův
italský sněmovna
21
article
Del. dr. Kramář
Del
doktor
Kramář
22
article
Pan del. Wolfhart pravil zde: Protože je jednou
stanoveno, že armádní řeč musí býti německou, je
samozřejmo, že poddůstojníci . . .« Jelikož byl před-
seda tak ukrutným, že ho vyrušil, musíme si do-
mysliti, co chtěl říci. Již vidíme důsledky rozličných
událostí, které zajisté k míru a ke smíru v Řa-
kousku nepřispějí. Pan del. Hofmann porovnával
tento stát s domem, ve kterém bydlí dědičné strany
a takové, které se přistěhovaly později. Musíme co
nejrozhodněji proti tomu protestovat, aby národové
byli tak zhola rozlišováni na dědičné a nedědičné,
ze kterých oněm náleží snad parterre a první po-
schodí, druhým pak nejvyšší patra a sklepy. Týž
pan delegát výslovil se pro zásadu suum cuique, ale
nikoli všem stranám a pravil, že musí býti dělán
rozdíl mezi národem vedoucím a národy jinými.
Při tom byl tak libezným, žádati pro německý náro
roli vedoucí. My stojíme již na vlastních nohou
můžeme postrádat vedení toho a to tím více, jelikož
toto vedení německé není právě nejlepším. Tote
vedení nevedlo v Rakousku k žádným růžovým po-
měrům a co se týká »vedoucí role«, za posledníci
let pání vyvedli věci takové, že je pochybno, zdal
je Rakousku jejich vedení na prospěch.
Předseda (zvoní a přerušuje řečníka): Prosím
abyste přestal na pouhé replice.
Hofmann
Rakousko
23
article
Del. dr. Kramář (pokračuje): Není přijemno
v Rakousku mluviti o rozpočtu zahraničního kabi-
netu. Člověk má při tom jakýsi pocit ponížení
tísně, člověk má při tom pocit, že nemůže hráti jine
role než roli diváka ve chvíli, kdy veškerý svět je
rozkolébán, aby způsobil nevím jaké události a kdy
nadejíti mohou pro celé státy a národy velké kata
strofy. Máme pocit, že Rakousko v tomto velkém
světovém procesu je toliko passivním divákem a ne
toliko přívěskem německé říše, je toliko oporou pro
německou říši v její smělé velkolepé výpravě světem
protože Rakousko způsobem tak nesobeckým pře
vzalo úkol, krýti Německu záda. Člověk nemůže se
ubrániti jisté obavě, že snad příslušností ke troj
spolku, zejmena pak spolkem rakouskoněmeckým
Rakousko octne se v nebezpečí, které samo nepři
vodilo. Neboť víme, jak nějaký konflikt počne, ale
je nedozírno, kdy skončí. Člověk má také poci
stísněnosti, vidí-li, že tato stará říše byla zatlačena
s čelného místa, které zaujímala po staletí v dějinách
světových.
Dvě příčiny se udávají: Jednak poměry vnitřní.
jednak nedostatek osad a nedostatek lodí. Co se
týká vnitřních poměrů, jsou tyto velmi špatně
všecko se činí, by se staly ještě horšími. Nelze do-
hlédnouli, kam jdeme a jaké budou následky. N
druhé straně musíme uznati, že přese všecky
V drobném prodejin
ranní číslo o sobě . . . sa
odpolední
. . . . ut
Ve dlialkách na venkově.
ranní č4slo. . . . . . .
odpolední . . . . . . . . 8h
Inserát
plati se hotově nspře
Předplacení a lnterty přijímá sěmnínl-
strace v Mariasské ulici č.a
Tam nacházají se t5ž redakee
tiskárns n ezpsdica „Národnich Listue
Bukopisy se nevraceji.
Del
doktor
Kramář
Rakousko
Německo
Mariasský ulice
Národnich Listue Bukopisa
24
article
zmatky vnitřní má Rakousko armádu dvoumillio
novou a ta není určena k tomu, by dělala pokoj ve
vnitru, nýbrž k tomu, by hájila důstojnosť své říše
na venek. Stát ve středu Evropy, který má dva
milliony vojínů, není ještě veličinou, kterou lze po-
hrdati. Z toho důvodu nejsme zajisté odsouzeni
k velmoci druhého řádu. Je také pravda, že nemáme
žádných osad a že máme nedostatečně námořnictvo.
To sotva stačí k ochraně našeho pobřeží. Ala my
nemáme při krásné své politice čas, abychom se
starali o takové trety. My jsme promeškali vbodný
okamžik, kdy bylo lze skoro bez obětí získati velké
území. Dualismus není po té stránce žádnou vý-
hodou pro nás. Vždyť slyšeli jsme z maďarské dele-
gace hlasy proti rozmnožení loďstva a proti expan-
sivní politice. Bylo by přece dobře, kdyby n
uherské straně tyto věci nebyly nadsazovány. Kdyby
naší polovině nedávalo se na jevo, že je v o-
vislosti na uherské. Mýslím, že pro evropskou
rovnováhu je právě Rakousko mocí rozhodující.
Toto je s to, by provozovalo samostatnou a svo-
bodnou politiku na všecky strany. Nemohu proto
přiznati, že vnitřní politika a nedostátek osad, ja kož
i nedostatek loďstva válečného zavinily postavení,
ve kterém Rakousko se nalezá.
Rakousko
Evropa
25
article
Také trojspolek sám o sobě nemá viny. Ale
vina je právě v poměrů, ve kterém se nalézá Ra-
kouško ve trojspolku, zejmena poměr, ve kterém s
nalézá k německé říši. S trojspolkem provádí s
u nás pravý fetišismus. V maďarské delegaci děly
se pravé orgie modlářství vůči trojspolku. Kdo
slyšel řeč bývalého presidenta maďarské sněmovny,
Szilagyiho, musí si říci, že nebylo třeba, by Ra-
kousko hrálo takovou roli ve trojspolku.
Při jakémkoli spolku musí se vzíti zřetel na
monarchli jako takovou. Cizí velmoc není povinna
chrániti to, co se děje ve vnitru, ani není oprávněna
vystoupiti proti tomu, co se tam děje. Cizí velmoe
je povinna říší rakouskou vziti jako takovou a nemá
nižádného práva mluviti do vnitřních poměrů tohoto
státu. Slyšíme-li však od německých kollegů, že troj-
spolek je touhou srdcí německých a že proto musí
existovat, jelikož je touhou srdcí německého lidu,
pak nelze se diviti, že rakouská monarchie nemůže
provozovati nižádné samostatné a sebevědomé po-
litiky zahraniční. Posilňuje-li se neustále pocit, že
jsme odkázání na Německo a že be: Německa
bychom ani nemohli existovat, že nejsme leč při-
věskem německým, pak je samozřejmo, že v zahra-
niční politice nikdo se nebude ptáti, kde nalezá se
Rakousko, ví-li již předem, že nalezati se bude tam,
kde je Německo, bez ohledu na to, zda-li to vy-
hovuje rakouským zájmům čili nic.
Szilagyi
Německo
Rakousko
maďarský sněmovna
26
article
Jest ovšem těžko taková imponderabilia v zahra-
niční politice skutečnostmi dotvrditi. V tomto směru
chci poukázat na velice významný případ krétský.
Neměli jsme naprosto žádné přičiny býti s jednáním
Ruska ve příčině Kréty úplně spokojeni. Ale
přes to nebylo v našem zájmu připojovati se k po-
stupu Německa. Bylo by bývalo nejvitálnějším
zájmem, abychom se nevzdalovali záležitosti, kde
jsme mohli promluviti vážné slovo. Ukázalo se, že
jsme v celé této věci měli nepravdu. Německo
sleduje úplně speciální účely ve své východní poli-
tice, účely to, kteréž my naprosto nesmímie podporo-
vati. V tom vidíme příčinu, proč jsme ztratili roz-
hodující místo, a nezazlíte nám, nazvu-li takovou
politiku dobrovolnou capitis deminutio
Kdo potřebuje vlastně v tomto spolku druhého
Myslím, že Německo potřebuje nás, a že nás
musí míti. Německo se svou světovou politikou
která může uvéstí říši německou každým okamžikem
s jinou velmocí do konfliktu, potřebuje opory, na niž
by v každém případě mohlo počítati. My potřebu-
jeme mIru, a pokud jej Německo spolu zaručuje,
nemáme naprosto ničeho proti spolku s Německem.
Rusko
Kréta
Německo
27
article
Což pak hledáme něčeho za hranicemi? Chceme ně-
čeho dobyti? Nechceme ničeho než mír. A nemá
Evropa největší zájem, aby tuto mírovou velmo
ve svém středu zachovala a aby takto byla udržen
rovnováha? Či je potřeba o spolku tomto mluviti
tak, jako bychom bez něho nemohli trvati ? K čemu
tento nedostatek sebevědomí? Nechci
zmiňovati se o řeči novin v Německu o našich po-
měrech. Jestliže u nás někdo řekne něco o Německ
a o trojspolku, uvedou se v pohyb všechny officiální
stříkačky. V Německu může o nás psáti co kdo
chce.
Chci připustiti, že v dobách, kdy němečtí kra-
jané v Čechách stáli v nejostřejší opposicí, Německo
ofíiciální zachovávalo zdrželivost. Jestliže si však
u nás někdo dovolí proti nepřirozenému historickému
centralismu říci jediné slovo, nazývá se hned nepří-
telem státu, a jestliže si někdo dovolí kritisovati
trojspolek, je to takřka zločinem proti státu. Tím
se ukazuje celé zpozdění v politick
výchově, dáva-li se v politice na odiv taková
choulostivost: přichází-li dokonce officiální
enunciace o trojspolku, pak musí míti každý dojem,
že ubohé Rakousko před tímto spolkem
neexistovalo, a že po tomto spolku exi-
stovati nebude. Toto sebesnižování jest, co nás
bolí a co nejvíce naši opposici vůči této spolkové
politice znepokojuje.
Je-li trojspolek spolkem s ostře ohraničenými
účely, který by jinak ponechával nám úplnou politi-
ckou svobodu, jak to theoreticky stanovil společný
ministr financí v uherské delegaci — pohříchu praxe
této theoretické formě nevyhovuje — a je-li troj-
spolek zárukou, že svými poměry ke státům v něm
spojemým nás nezatáhne do zápletek, jež se nás
pranic netýkají, pak nebude činiti nikdo žádných ná-
milek proti trojspolku
Nevyslovuji se tudíž proti trojspolku jako tako-
vému, nýbrž proti postaveni Rakouska v něm.
Evropa
Německo
Čechy
Rakousko
28
article
Máme-li skutečně býti konservativní mocí ve vnitru
Evropy, nechtějící níc jiného leč mír, pak nemám
se čeho báti. Potom musí Evropa míti takové Ra-
kousko, a řekl bych skoro s Palackým: »Kdyby
ho nebylo, musilo by se stvořiti.«
Proto žádáme, by Rakousko provozovalo pol-
tiku samostatnou a neodvislou, která se neptá pořád
kde je Německo, aby se vědělo, kde je Ra
kousko.
Za schůze mocnářů v Pelrohradě
podobalo se, že taková politika bude u nás ko
nečně zahájena. Podobalo se, že skutečn
v nebezpačných zmatcích východních nastane jakás
přestávka. Nabývalo se jakéhosi pocttu ulehčení
v celé monarchii po této entrevue, a byli jsme
oprávněni žádati, by tato shoda rusko-
rakouská byla pěstována a prohlou
bena. Je velmi snadné, dohodnutí ra-
kousko-ruské zachovatí, kdyby se Ra-
kousko posťavilo na stanovisko statu
quo na Balkáně a nepletlo se d
vnitřních záležitostí států balkán-
ských. Ale poměry změnily se v politickém světě
tak, že bylo by dokonce možno provozov at
balkánskou politiku společně s Ru-
skem. To bylo by zajisté jak pro Rusko, tak
pro Rakousko velice důležito a pro-
spěšno. Poměry na Balkáně nasvěd-
čují pospolitostí zájmů rakouských
a ruských. Pobříchu nemohu sdíleti optimism
hr. Goluchowského ve příčině poměru Ra-
kouska k Rusku, neboť na poměr ten padl
temný stín politikou Rakouska v Srbsku.
(Souhlas u Čechů.) Znám veřejné míněn
v Rusku, které v tomto případě, ve kterém jde
o všeobecný pocit nad hrůzovládou, jež se provědí
ve dvacátém věku v Evropě, má dosti síl
také na Rusi, by působilo i na ruskou
politiku olliciální. Všechno ujišťování, že
Rakousko se vůbec neplete do srbských záležitostí,
je snad přesvědčivým pro člověka, který je nadán
zvlástním talentem rozeznávacím pro subůilnosti za-
Palacká
Goluchowský
Čecho
Evropa
Rakousko
Německo
Pelrohrad
Balkán
Rusko
Srbsko
Rus