ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 cd1202c0-6687-11dc-b634-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 28 celkem · entity: place 75, person 63, org 5, work 1
1 masthead
Ročník XXX.
2 masthead
V Praze, v úterý dne 16. ledna 1900.
Praha
3 masthead
Číslo 15.
4 article
Fa rannt a odpol. listy přadplácí ner v Praze v adminislraei pbie nt leta. . . . 6 K —k s dvojí čonáškoe přelc dnt lets . . 7 K čoh ve flialkách něife . . . . . . 2 K 80 Poštoui nisle n : ko0i s drejí zkailkon něsle hrrt neke . . . . 11 k 4on
Praha
5 article Dsudný ohlas císařských slov,
Dsudný ohlas císařských slov, Událostí dne jsou kritická slova, jež ronesl cisař rakouský minulé soboty dn 3 ledna t. r. po hostině delegační ku dele- itu českému dru. Stránskému pro ho velkou řeč, proslovenou v rakouské ielegaci dne 9. t. m. Tenor řeči té byl. sk známo, že my, Čechové, uznáváme p myslu branného zákona německou a nádní řeč pouze pro ústřední vojenskou srávu, jako řeč velení, ale požadujeme, aby hlo armádní řeč nepřesahoval a me z skutečného armádního zájmu. »Nyní, v době lidového vojska« — varoval dr. Strán- ský doslovně: »nesmí vojenská správa býti slepou a hluchou proti národní myšlence, nýbrž musí se snažiti, aby z ní všemožňě kořistila na prospěch armády samě. V té není ovšem žádného místa pro párodní agi- tncc, avšak v armádě nesmí býti také žad- ného místa pro porušování nejsvětějších citů rojínových. Musí býti vojínovi dovoleno aby zůstal ve svém srdci tím, čím byl, když byi odveden a nebyl na schůzích kontrol- nich nucen podstoupiti pode jho kaudinské a hluboko se pokořiti před Gesslerovým klo- boukem německého hlašení se« . ..
Stránský Čecho Strán Gesslerův
6 article
»Chceme, by Rakousko bylo silným uvnitř i na venek, chceme přijíti armadě vstříc s úctou, bude-li též ona míti úctu k našemu národu. Chceme chovati k armádě důvěru, bude-li ona míti důvěru k nám !« Po třech dnech na to, při »cerklu« za bostiny delegační, vytkl pak dle souhlasných zpráv J. Vel. císař delegátu dru. Strán- skému, že mluvil v delegacích velmi ostře, kteroužto ostrostí že by mohl lid býti zne- pokojen. Dr. Stránský odvětil: Vidí-i ld, že poslanci dávají výraz jeho smýšlení, nesahá pak sám k ostrým prostředkům, nýbrž zůstavuje to poslancům v důvěře, že o jeho zájmy jest postaráno. Domnívám se tudíž, že tak působí se více pro uklidnění lidu. Na to císař: »V otázce »zde« jsem s vaším stanoviskem nesmiřitelný. Jsem s to dáti vyhlásiti stanné právo, jestliže se lid v této véci nepodrobí. Ve věcech armády neznám tertu. Nikomu neudělím amnestii.« Dr. Stránský hájil stanovisko če- ského lidu, načež císař podotkl: Lid jest tozeštván. To udělala intelligence. Počatek dlužno hledati v tišnovské afféře Drbalově.
doktor Stránský Drbalův Rakousko Lido
7 article
Dr. Stránský: Vaše Veličenstvo, račtež ni dovoliti poznámku: Jest pravda, že intel- igence začala, ale ona jest to právě, které est zakon přistupný. A ten nepředpisuje, že by se musil záložník hlásiti německým slo- vem »hier«, nýbrž že má toliko předstoupiti a odevzdati vojenský pas. Císař: Pane doktore, to je advokátský argument. Ale ja vám povídám, že jest to záležitost slu- žební řeči a ta jest v armádě německá. D . Stránský: Mohlo by míti nepříznivé ná- sledky, kdyby nebylo nalezeno z této afféry východiště a jestli že by se citům lidu če- ského nevyšlo vstříc. Císař: Také já jsem toho litoval, ale musím vám ještě jednou říci, abyste armádu nechali na pokoji. Potom obrácen byl hovor na politické otázky, při čemž císař vyzval delegáta Strán- ského, aby působil pro smír mezi Čechya Němci. Dr. Stránský: Vaše Veličenstvo, my osvědčujeme více ochoty, nežli se s na ším stanoviskem dá sloučiti. Ale z druh strany neděje se nic. Proto nebude vina na nás, jestliže se smír nezdaří. C- sař: Tento smír jest jediné, co nám za- jišťuje lepší budoucnost.« Též ku delegátu Kaftanovi opětoval pa- novník: »Přeju si, aby shoda mezi Čechya
doktor Stránský D Stránský Kaftan Čechya Němec
8 article
Němci byla brzo zjednána. Avšak nesmí se vnášeti rozčilení do lidu. Delegát Kaftan: My toho nečiníme. My dle svých sil lid uklidňujeme. Náš národ, jak pochopitelno, posledními událostmi jest roze- chvěn. Svým německým spoluobčanům podá- vali jsme vždy ruku k smíru, ovšem na zá- kladě rovnoprávnosti a rovnocen- nosti, a od toho nemůžeme upu- stiti. Stojíme věrně k říši a chceme, aby byly Rakousko a králov ství české silny. Ovšem žádáme, aby našich národních citů bylo šetřeno- Císař: To se stane. Shoda musí býti docílena!« — Jest přirozeno, že tato císařská slov způsobila ve Vídni v nynější kritické chvíli, kdy neúprosná logika dějin žene věci ra- kouské ku rozhodnutí, všeobecnoua nesmírnou sensaci. Vizme, jaký ohlas, a jaké naděje bud v táboře našich národních a politických nepřátel. Jásají. Čtou z nich, že kostky padly ku jejich výhře, že nastávající éra ostrým větrem zaduje proti nám, kdežto Němci čile zachytí ten vítr do plachet svých, aby dopluli ku břehům svého germanisačního ráje. »Stanné právo na štváče Císařské slovo« — jest název úvodního článku vídeňského »Tagblattu«, jenž zve se »demokratickým orgánem« — bůh sud jaké »demokracie«. — »Císařské slovo padlo. Císařské slovo tvrdé jak ocel zasvištělo na vinníky, císařské slovo, jaké se málo, kdy slýchá«. »Včerejší delegační cerkl zůstane zá- stupcům českého lidu věčně neza- pomenutelným. Oni to přivedli tak daleko, že císař musí svou ochrannou ruku vztá- hnouti k ochraně státu, proti jehož jed- notě a blahobytu oni se neustále proviňují. Oni přinutili nejvyššího pána armády, že musí brannou moc Rakouska zaštítit proti jejich rejdům a zakřiknouti je hřímavým: »Stůjte !« neuprosným: »Až potud a nie
Němec Kaftan Rakousko Vídeň
9 article
dále! Ruce pryč od armády. Tak zá- hubným, tak vazbami státu, velmocenským postavením Rakouska a spojeneckou jeho mohutností otřásajícím jeví se býti cisaři jednání českých politikůl« Tim tónem jde to dále. Včereiší přisluhovači německých ob- strukčníkův dnes obviňují poslance českého národa z obmyslův říši zhoubných a volají své: »Ukřižuj je! Stanné právo na ty české štváče a kazimíry !« Po kolikáté již při- stihujeme je na takově lidohonbě a štvaniei proti národu českému a jeho poctivým zá- stupcům! Hlavní orgán německé levice »N. Fr. Pr.« nevolá sice na nás výslovně šibenice stanného práva, ale ve své roz- veselené fantasii již vidí nás Čechy schý- lené a sražené pod kaudinské jho německého panství a statní němčiny. »Nyní vědí Češi« — plesá — »že něm- čina zůstane služební řečí jednotné armády Co však platí pro armádu, mus také platiti s nezbytnou důsledností pro celý stát, z něhož vojsko pochází. Rakou- sko může a má dáti národům největší svo- bodu, ale národové musí se po- říditi požadavkům celku. Armáda potřebuje služební řeči, ale stát mu sí míti rovněž jazyk, kterým by se zprostředkoval styk mezi jeho orgány a který by byl nevyhnutelným nástrojem jeho jednoty- Čechově nebyli by se nikdy odvážili dotýkati se jednoty armády, kdyby nebývalo jim do- voleno otřásati národní přemrštěností jed- notou říše. Nebudou-li všichni národové na- vyklí přinášeti společnému svazku lehkou obě sebeomeeení, bude vždy hroziti nebezpečí, ž národní přemrštěnost nezastaví se ani před německou služební řečí armády. Německá služební řeč armády, německá služební řeč státu nejsou národními požadavky
Čech Čechův Rakousko Francie Čechy
10 article
Němců, nýbrž podmínkami životních zájmů říše samé. Jako blesk osvětlila slova císa- řova veškeré důsledky české po- litiky a agitace. Tyto škody jsou pro armádu citelnější, důležité jsou pro celý stát. Ale dnes byla jim vytčen hranice, neb s císařem volají v ši chn přátelé říše na Čechy: »Nechte armádu v pokoji!« Tato slova nezaniknou, budou Čechům výstrahou, že může na- stati den soudu, kdy musí se zodpoví- dati ze všeho, co spáchali na této říši. Jako císař, také Němci chtějí mír a dorozumění ale Čechové musí se naučiti ne přestupovati hranice, za nimi přestává možnost existence říše. Posledními důsledky slov cisa- řem pronesených jest nejen ochrana jednotné armády Něme hájené, nýbrž i nový směr ve vnitřní politice říšské.« — A pod stínem křídel toho nového směr ve vnitřní politice rakouské, jejž zahájí prý nastávající vláda Körbrova, již troufají si udatní rekové němečtí na nás v Praze dupat, již opo- važují se nám zakazovat, že příštím sta- rostou Prahy nesmí býti zvolen více »Husita«, Němcožrout, Franko- a Rusofil dr. Podlipný, který za svého starosten- ství tak nepokrytě stranil Čechům, tak úsi- lovně počešťoval Prahu, tak směle hlásal státní právo vlasti. Nuže, národ český dá těmto dobrodincům svým v brzce svou od- pověď. Dokáže jim, jak špatně ho znají, doufají-li podobnými vyhrůžkami jeho mysl podlomiti, jeho věrnost ku právu a pravdě zdrtiti. Na celé čáře vrazí na sjednocenou, skalopevnou opposici všeho vlasteneckého lidu našeho, od Prahy až do poslední osady horské!
Němec Čecho Körbrův doktor Podlipná Čechy Praha Franca
11 article Rakouská delegace.
Rakouská delegace. Schůze 8.
12 article
Z Vídně, 15. ledna. (Telefonická zpráva »Národních Listů «.) Půldruha měsíce již zasedají delegace. Loni byly shromážděny šestnáct dní. Preliminář ná- kladu pro ně do rozpočtu na r. 1899 daný, je překročen. Bude třeba dodatečný úvěr nějak opatřiti. Ministrové a presidium stávají se ner- vosními, že počet plenárních schůzí dosáhl cifry osmi a vzroste na deset. Hr. Vetter po zahájení schůze pohrozil censurou, kdyby někdo ještě se osmělil pojednat o zahraniční politice nebo zále žitostech společné vlády v souvislosti s poměry vniterními. Jak zemského hejtmana v mark- rabství moravském známe, není takový tona způsob z něho. To byl někdo napovědou Ale kdo ? V řeči široce založené hrabě Dziedu- szycki posuzoval obchodní styky monarchie se státy balkánskými, s Německem a s Uherskem. Konkluse je velice nepřízniva. Po všech strán- kách těch je manco na straně rakouské. Velmi zevrubně promluvil o vypovídání ra- kouských Poláků z Pruska, které nazval nedů- stojným národa kulturního. K ochraně svých soukmenovců přespolních dožadoval se rozhod- nějších opatření, nežli jaká stala se hr. Golu- chowským. Jeho sobotní odpověď na dotaz če- ských delegátů byla výzvou německých států, by pokračovaly ve vypuzování Čechův a Poláků. Tak, jak mluvil rakouský ministr o této pro Slovany této říše nad míru trapné věci, mohl mluvit premier sousedního státu. Jeho argu- mentaci, jeho statistiku, jeho stanovisko neměl přijímati za svoje správce vídeňskéh kabinetu. Od něho žádati musí národové, by měl svoji vůli a svoje názory a jevil snahu je uplatniti. Jaký to rozdil však mezi prohlášením hr. Thuna v listopadu r. 1898 a mezi vyjádře- ním hr. Goluchowského ze dne 13. t. m. A přece ono i toto je z jeho péra. Jak uvědomělý
Vetter Polák Gola Čechův Thun Goluchowský Vídeň Hradec Německo Uhersko Prusko
13 article
sebevědomý tenor tehdy a jaká krotká neosmě lenost nyní! Věru, porovnává-li člověk, postihne z obou různých projevů o tomže předmětě ce- lou změnu v rakouské politice. Dru. Wolfh ardtovi hrozba presiden tova nepomátla koncept. Co měl o vniterní poli tice napsáno a příchystáno, vymluvil. Spolel s Německem je mu zárukou pro směr její. Armádní němčina musí se rozšiřit až na posled ního poddůstojníka ve všem všude. A musí do- stati pendant: němčinu státní. Jinak boj — a do krajnosti. Absolutismu nebo nových volebse Germáni v táboře tohoto Germána nebojí a německým ministrem-krajanem zlákati se nedají Posl. Lemísch všemu tomu provolal : bravo! Professor František Hofmann z Opavy měl přednášku o samozřejmostech. Pro něj je »samozřejmo«, že »v rakouském domě, do kte rého se neněmecké národy přistěhovaly později«, tyto nemohou býti rovnoprávnými, nemohou by- dleti v bel-étagi — na nejlepší apartementy mají nárok »samozřejmě« Němci — nýbrž mus vzlti za vděk mansardou nebo sklepem. Al toli- kéž je pro něj »samozřejmo«, že »majiteli, bu- dovy«, který zabral první patro, náleží veden v Rakousku. Dr. Kramář, sedící před tímto Slezanem, zvolal naň: »O tom si ješté pohovo říme!« Hr. Vetter nenechal filosofa a politika samozřejmostí dále mluvit, protože takové vý- roky způsobí jen repliku. »Jisté !« dodal dr. Kra mář, šel a dalse zapsati ke slovu. Delegát dr. Meta11 předl dále niť roz pravy o smlpuvách obchodních, kterou začal hr. Dzieduszycki a nalehal, by povolaní činitelé při obnově jejich dbali více zájmů zemědělstv rakouského, než se stalo r. 1891. To je sta- novisko všech agrárních interessantů našich. Když del. dr. Kramář ujal se slova. všichni účastníci schůze skupili se kolem něho.
Germán Posl Hofmann Němec Al doktor Kramář Slezan Vetter del Německo Opava Rakousko Hradec
14 article
Nastalo hrobové ticho. Čekalo se, bude-li ve výkladech jeho nějaký ohlas, nějaká ozvěna poslednich události. Byla. Na několika mí stech. Jeho řeč je jimi takořka obroubena Bylo vidéti, jak se přemáhal. Nikdy, ani v nej bouřlivějších scénách poslanecké sněmovny kdy hučelo a hlučelo kolem něho rozlícené moře německé obstrukce naň dotfrající a prot němu pěstí vzpínající, dr. Kramář nebyl roz- čilen. Dnes do krajní míry. Tlumil hlas, ale tlumil ještě více: tlumil svoje city. Mluvil se rty se chvějícími, ze srdce rozechvěného. Co mluvil, byla trpkost a bol. Bude mu rozuměn a bude pochopen v celém království českém. Snad také jinde. Kritika politiky rakouské na Balkáně, ve trojspolku a vůči Rusku, hlavně všák vůči neně meckým národům této říše a zvláště proti na šemu, toť obsah. Ton a barvu tohoto tonu jakou jej přednesl, nelze vystihnouti slovy. Ale tolik pravíme: takové diagnosy o postaven Rakouska v allianci s Německem rakouská de- legace ještě neslyšela. Na tomto místě lze jen napověděti a na- stíniti rysy řeči dra. Kramářo. Co pověděl, naleznou čtenáři v referátě. V plné schůzi rakouské delegace pře přechodem k dennímu pořádku předseda hr. Vette z Lilie žádal, aby delegáti mluvili k věci a upustil od úvah o vnitřní polilice, poukazuje k tomu,ž v poslední schůzi jeden delegát pojednával o záleži tostech druhě polovice říše. Žádá proto, aby se bu- doucně od toho upustilo. Přechází se k dennímu pořádku, na němž je další debata o rozpočtu ministerstva zahranič- ních věcí.
Kramář Balkán Rusko Rakousko Německo Vett
15 article
Del. hr. Dzieduszycki pokládá trojspolei pro služby, jaké koná míru, za cenný; je všal třeba, aby spojenci obapolně podporovali hospodář- ské zájmy, neboť tím zjednává se přízeň. Veterinářská smlouva s Německem provádí s s německé strany tak, že vývoz rakouského dobyika hovězího i vepřového stává se úplně nemožným. Kdyby to tak dále trvalo, polský klub by požadoval odvetu. Je povděčen, že zahraničný úřad zakročil s úspěchem v záležitosti vypovídání z Pruska a že zprávy o vypovídání byly přehnané. Byl by rád kdyby byly zcela falešné, vzdor tvrzení četných novin německých, které spatřují v tom nebezpečí nepřicházejí-li do německé říše výhradně němečii dělnici. Přimlouvá se za rozmnožení konsulů ve vý- chodním Prusku; rovněž i v Americe, aby rakoušt vystěhovalci měli přiměřené ochrany. Konsulátní úřadníci ať se vyznají v některé slovanské řeči. Žádá, by vystěhovalectví bylo upraveno, by vystě- hovalci byli chráněni před vykořisťováním, před vy stěhovaleckými agenty a aby ceny a trhy pro ra kouské zboží byly v úřadních novinách ohlašovány Bude hlasovati pro rozpočet v naději, že zahra niční úřad bude podporovati hospodářské zájmy.
Del Německo Prusko Amerika
16 article
Delegát Wolífhardt pojednává o vystěhovale ctvu a nesvédomitých vystěhovaleckých agentec v Mariboru a Terstu. Přimlouvá se za zdokonalení konsulátů, za zřízení nových v Bagdadě a Kalkute a lituje, že naši velkoprůmyslníci neposílají přísluš- níky svých rodin do Asie, kde by mohli mnoho pro- spěti. Přimlouvá se za zlepšení terstského přistavu, z zřízení druhého železničního spojení s Terstem a za rozsáhlejší činnost rakouského Llovdu. Troufá, že ministr zahraničných věcí vyhoví těmto požadavkům. Věci je na překážku uherská soutěž. Sotva s řeklo slovo »rozmnožení lodstva«, Maďaři se tomu prudce opřeli. Je povděčen, že vzdor obavám, proná- šeným se slovanské strany, že pro trojspolek není možná, aby Rakousko šlo s Ruskem, našla se cesta ke shodě s Ruskem. Tato shoda může zmírniti ná- sledky všemožných bouří na balkánském poloostrově. Vinou ztráty balkánských trhů je hospodářská vojn s Uhrami.
Maďar Maribor Terst Bagdád Asie Rakousko Rusko Uhry
17 article
Přimlouvá se, aby mladí lidé byli posíláni d Japonska a Číny vyhledávati trhy pro domácí prů- mysl a soutěžiti s cizími národy. Přecházeje k zahraničné politice, schvaluje, ž se Rakousko nemísí do jiho-africké otázky. Zmiňue se o novinářské zprávě, že anglická vláda obrátil se důvěrně na kabinety římský a vídeňský, ne- mohly-li by poslati po 5000 m. do Egypta, aby Anglie mohla odtud poslati své posádky do jižní Afriky Nejen rakoušti Němci, ale vůbec nikdo v Rakousku nechce míti podílu na anglické politice. Tuto sluš zatracovat a bylo by politování hodno, kdyby se ně- jak podporovala. Rakouským Němcům je nejmilejším trojspolel a musí se vynasnažovat o jeho prohloubení a ron šíření. Pojednávaje o domácí politice, vyličoval obšírn postavení rakouských Němců naproti Čechům Předseda žádá ho, by byl stručnější ve svých vývodech. Del. Wolffhardt (pokračuje) je přesvědčen, ž po nápravě vnitřních poměrů také zahraničná politika nastoupí jinou cestu. Del. Hofmann je rád prohlášení s kompetent ního místa, že mír je zabezpečen a trojspolek spočívá na pevných základech. Od té doby co byl uzavřen, prý nám jen prospíval. Není na překážku, aby zúčast- něné státy v hospodářském oboru vyvinovaly se samo- statně. Rakousko nemůže provozovati žádnou osadní politiku. Každému své, ale ne každému stejné. V Ně- mecku jsou národní poměry spořádány a proto tam mohou provozovati světovou politiku, Rakousko však může provozovati jen politiku domácí. Můžeme blahopřáti, majíce po boku stát, jenž nám může také prospět Předseda přerušuje řečníka a žádá ho, by ne mluvil tolik o domácí politice, resp. o národních po- měrech.
Němec Čecho Hofmann Japonsko Čína Rakousko Egypt Anglie Afrika Wolffhardt
18 article
Del. Holmann (pokračuje) pojednáváo úpadku zahraničného obchodu na Balkáně. Vláda měla by se postarat o nápravu. Přimlouvá se z změnu železničnictví v fom směru, aby dráhy na severu byly připojeny k železnicím německým. Po- žaduje zprávu o pracích za příčinou stavby dunaj- sko-oderského průplavu a o poměru Bosny a Herce goviny k Rakouisku. Upozorňuje vládu, že v Rakousku najímají ciz verbíří vojáky do jižní Afriky. V Haliči hiledali vy- stěhovalce do Afriky, což je zajisté velice nápadné zvláště proto, že se hledají lidé, kteří by byli schopní vojenské služby. V jednom uherském ko mitátě přihlásilo se dle novin 500 mužů, již chtějí vstoupiti do služby v anglickém vojště jihoafrickém. Pojednává o průvodních lislech, jež zvláště n cesty do Ruska jsou velmi drahé a způsobují i lak dosti nepříjemnosti Konečně prohlašuje, že si přeje utvrzení troj- spolku v zájmu celé říše, nerad by, aby se ještě více zkracovala práva Němců, splše by se jim mělo vrátiti, co prý jim bylo odňato- Del. Schneider upozorňuje ministra, že čle nové zahraničných missí rakouských neobjednávají své potřeby u rakouských, nýbrž u cizích průmysl- níků a živnostníků, kdežto zahraničná diplomacie pověřená na vídenském dvoře objednává vše ze svých zemt.
Holmann Němec Schneider Balkán Rakousko jižní Afrika Halič Afrika Rusko
19 article
Dále pojednává o věci, k níž bo vede více do- pisů, jež mu byly zaslány. Jednají o tom, jak za- chází se s Rumuny v Uhrách. Maďaři proná- sledují je jak mohou a olupují o národní práva. N prospěch přátelského poměru mezi rakousko - uher skou říší a Rumunskem to zrovna není. Uvádí pří- klady, jak se urážejí v Uhrách národní city Rumu- nův. Soudí z toho, že následkem takového jednání rozhořčení Řumuni odcházejí do ciziny a působí tam, jak úhlavní nepřátelé rakousko-uherské říše V listech, jež ho došly, projevuje se mlnění, že v jistých maďarských kruzích hodlají udělati ne- přátele ze všech prátel Rakouska. Připomíná, jak sešlo s přijeti 300členné rumunské deputace a vy zývá ministra zahraničných věci, by se postaral, aby neopakovaly se takové zjevy, jako v Uhrách na proi Rumunům Del. Metall pojednával o politice obchodní dovozoval, že již teď je třeba promluviti o smlouvě obchodní, jež se má uzavřiti s Německem v r. 1903. Je ku podívu, že vede se skutečná celní vojna se spolčeným státem. Německý trh je pro Rakousko ztracen, ale ne snad pro americkou soutěž, jak se tvrdilo, nýbrž proto, že Německo provozuje šťastnou politiku s dráhami státními, Rakousko pak nešťas nou s drähami soukromými.
Rumun Maďar Del Uhry Rumunsko Rumo Rakousko Německo
20 article
Konečně prohlašuje, že bude hlasovati pro roz- počet ministerstva zahraničných věcí a doufa, že za hraničný úřad přičiní se, aby při uzavírání obchod ních smluv byly chráněny rakouské zájmy. Del. Cambon polemisoval s del. Ferjančičem jenž mluvil o vlašské irredentě a snažil se dokazovati že Vlaši zastupují na sněmech také prý Sluvany, are ty jen, kteří chtějí smíru s nimi. Není prý pravda, že terstský starosta poslal zprávu Zanardellimu, předse- předsedovi italské sněmovny- Del. Gessmanu pojednával o rak. uh. konsu- látech a dovozoval, že jich není dostatek. Ze 480 konsulátů jest jich 400 čestných a ty jsou z většího dílu obchodními a s osobního hospodářského stano viska nedbají, aby si udělaly rakouskou konkurenci Bylo by žádoucno, aby při vychování našich konsulátních úřadníků dbalo se více na obchodní než právní moment, aby mohli řádně podporovati zájmy obchodu a průmyslu Informační služba konsulátní jest proto nedo- statečná a zavdává podnět k mnohým steskům. Uvádí různé žaloby na poměry v terstském pří- stavu, na Lloydovy tariřy, na pomíjení středoame rických přístavů. Obrací pozornost zahraničného úřadu ina poměry ve vývozu dobytka a rád by, aby se odstranily nedostatky v tomto oboru.
Cambon Vlach Del Lloydův italský sněmovna
21 article
Del. dr. Kramář
Del doktor Kramář
22 article
Pan del. Wolfhart pravil zde: Protože je jednou stanoveno, že armádní řeč musí býti německou, je samozřejmo, že poddůstojníci . . .« Jelikož byl před- seda tak ukrutným, že ho vyrušil, musíme si do- mysliti, co chtěl říci. Již vidíme důsledky rozličných událostí, které zajisté k míru a ke smíru v Řa- kousku nepřispějí. Pan del. Hofmann porovnával tento stát s domem, ve kterém bydlí dědičné strany a takové, které se přistěhovaly později. Musíme co nejrozhodněji proti tomu protestovat, aby národové byli tak zhola rozlišováni na dědičné a nedědičné, ze kterých oněm náleží snad parterre a první po- schodí, druhým pak nejvyšší patra a sklepy. Týž pan delegát výslovil se pro zásadu suum cuique, ale nikoli všem stranám a pravil, že musí býti dělán rozdíl mezi národem vedoucím a národy jinými. Při tom byl tak libezným, žádati pro německý náro roli vedoucí. My stojíme již na vlastních nohou můžeme postrádat vedení toho a to tím více, jelikož toto vedení německé není právě nejlepším. Tote vedení nevedlo v Rakousku k žádným růžovým po- měrům a co se týká »vedoucí role«, za posledníci let pání vyvedli věci takové, že je pochybno, zdal je Rakousku jejich vedení na prospěch. Předseda (zvoní a přerušuje řečníka): Prosím abyste přestal na pouhé replice.
Hofmann Rakousko
23 article
Del. dr. Kramář (pokračuje): Není přijemno v Rakousku mluviti o rozpočtu zahraničního kabi- netu. Člověk má při tom jakýsi pocit ponížení tísně, člověk má při tom pocit, že nemůže hráti jine role než roli diváka ve chvíli, kdy veškerý svět je rozkolébán, aby způsobil nevím jaké události a kdy nadejíti mohou pro celé státy a národy velké kata strofy. Máme pocit, že Rakousko v tomto velkém světovém procesu je toliko passivním divákem a ne toliko přívěskem německé říše, je toliko oporou pro německou říši v její smělé velkolepé výpravě světem protože Rakousko způsobem tak nesobeckým pře vzalo úkol, krýti Německu záda. Člověk nemůže se ubrániti jisté obavě, že snad příslušností ke troj spolku, zejmena pak spolkem rakouskoněmeckým Rakousko octne se v nebezpečí, které samo nepři vodilo. Neboť víme, jak nějaký konflikt počne, ale je nedozírno, kdy skončí. Člověk má také poci stísněnosti, vidí-li, že tato stará říše byla zatlačena s čelného místa, které zaujímala po staletí v dějinách světových. Dvě příčiny se udávají: Jednak poměry vnitřní. jednak nedostatek osad a nedostatek lodí. Co se týká vnitřních poměrů, jsou tyto velmi špatně všecko se činí, by se staly ještě horšími. Nelze do- hlédnouli, kam jdeme a jaké budou následky. N druhé straně musíme uznati, že přese všecky V drobném prodejin ranní číslo o sobě . . . sa odpolední . . . . ut Ve dlialkách na venkově. ranní č4slo. . . . . . . odpolední . . . . . . . . 8h Inserát plati se hotově nspře Předplacení a lnterty přijímá sěmnínl- strace v Mariasské ulici č.a Tam nacházají se t5ž redakee tiskárns n ezpsdica „Národnich Listue Bukopisy se nevraceji.
Del doktor Kramář Rakousko Německo Mariasský ulice Národnich Listue Bukopisa
24 article
zmatky vnitřní má Rakousko armádu dvoumillio novou a ta není určena k tomu, by dělala pokoj ve vnitru, nýbrž k tomu, by hájila důstojnosť své říše na venek. Stát ve středu Evropy, který má dva milliony vojínů, není ještě veličinou, kterou lze po- hrdati. Z toho důvodu nejsme zajisté odsouzeni k velmoci druhého řádu. Je také pravda, že nemáme žádných osad a že máme nedostatečně námořnictvo. To sotva stačí k ochraně našeho pobřeží. Ala my nemáme při krásné své politice čas, abychom se starali o takové trety. My jsme promeškali vbodný okamžik, kdy bylo lze skoro bez obětí získati velké území. Dualismus není po té stránce žádnou vý- hodou pro nás. Vždyť slyšeli jsme z maďarské dele- gace hlasy proti rozmnožení loďstva a proti expan- sivní politice. Bylo by přece dobře, kdyby n uherské straně tyto věci nebyly nadsazovány. Kdyby naší polovině nedávalo se na jevo, že je v o- vislosti na uherské. Mýslím, že pro evropskou rovnováhu je právě Rakousko mocí rozhodující. Toto je s to, by provozovalo samostatnou a svo- bodnou politiku na všecky strany. Nemohu proto přiznati, že vnitřní politika a nedostátek osad, ja kož i nedostatek loďstva válečného zavinily postavení, ve kterém Rakousko se nalezá.
Rakousko Evropa
25 article
Také trojspolek sám o sobě nemá viny. Ale vina je právě v poměrů, ve kterém se nalézá Ra- kouško ve trojspolku, zejmena poměr, ve kterém s nalézá k německé říši. S trojspolkem provádí s u nás pravý fetišismus. V maďarské delegaci děly se pravé orgie modlářství vůči trojspolku. Kdo slyšel řeč bývalého presidenta maďarské sněmovny, Szilagyiho, musí si říci, že nebylo třeba, by Ra- kousko hrálo takovou roli ve trojspolku. Při jakémkoli spolku musí se vzíti zřetel na monarchli jako takovou. Cizí velmoc není povinna chrániti to, co se děje ve vnitru, ani není oprávněna vystoupiti proti tomu, co se tam děje. Cizí velmoe je povinna říší rakouskou vziti jako takovou a nemá nižádného práva mluviti do vnitřních poměrů tohoto státu. Slyšíme-li však od německých kollegů, že troj- spolek je touhou srdcí německých a že proto musí existovat, jelikož je touhou srdcí německého lidu, pak nelze se diviti, že rakouská monarchie nemůže provozovati nižádné samostatné a sebevědomé po- litiky zahraniční. Posilňuje-li se neustále pocit, že jsme odkázání na Německo a že be: Německa bychom ani nemohli existovat, že nejsme leč při- věskem německým, pak je samozřejmo, že v zahra- niční politice nikdo se nebude ptáti, kde nalezá se Rakousko, ví-li již předem, že nalezati se bude tam, kde je Německo, bez ohledu na to, zda-li to vy- hovuje rakouským zájmům čili nic.
Szilagyi Německo Rakousko maďarský sněmovna
26 article
Jest ovšem těžko taková imponderabilia v zahra- niční politice skutečnostmi dotvrditi. V tomto směru chci poukázat na velice významný případ krétský. Neměli jsme naprosto žádné přičiny býti s jednáním Ruska ve příčině Kréty úplně spokojeni. Ale přes to nebylo v našem zájmu připojovati se k po- stupu Německa. Bylo by bývalo nejvitálnějším zájmem, abychom se nevzdalovali záležitosti, kde jsme mohli promluviti vážné slovo. Ukázalo se, že jsme v celé této věci měli nepravdu. Německo sleduje úplně speciální účely ve své východní poli- tice, účely to, kteréž my naprosto nesmímie podporo- vati. V tom vidíme příčinu, proč jsme ztratili roz- hodující místo, a nezazlíte nám, nazvu-li takovou politiku dobrovolnou capitis deminutio Kdo potřebuje vlastně v tomto spolku druhého Myslím, že Německo potřebuje nás, a že nás musí míti. Německo se svou světovou politikou která může uvéstí říši německou každým okamžikem s jinou velmocí do konfliktu, potřebuje opory, na niž by v každém případě mohlo počítati. My potřebu- jeme mIru, a pokud jej Německo spolu zaručuje, nemáme naprosto ničeho proti spolku s Německem.
Rusko Kréta Německo
27 article
Což pak hledáme něčeho za hranicemi? Chceme ně- čeho dobyti? Nechceme ničeho než mír. A nemá Evropa největší zájem, aby tuto mírovou velmo ve svém středu zachovala a aby takto byla udržen rovnováha? Či je potřeba o spolku tomto mluviti tak, jako bychom bez něho nemohli trvati ? K čemu tento nedostatek sebevědomí? Nechci zmiňovati se o řeči novin v Německu o našich po- měrech. Jestliže u nás někdo řekne něco o Německ a o trojspolku, uvedou se v pohyb všechny officiální stříkačky. V Německu může o nás psáti co kdo chce. Chci připustiti, že v dobách, kdy němečtí kra- jané v Čechách stáli v nejostřejší opposicí, Německo ofíiciální zachovávalo zdrželivost. Jestliže si však u nás někdo dovolí proti nepřirozenému historickému centralismu říci jediné slovo, nazývá se hned nepří- telem státu, a jestliže si někdo dovolí kritisovati trojspolek, je to takřka zločinem proti státu. Tím se ukazuje celé zpozdění v politick výchově, dáva-li se v politice na odiv taková choulostivost: přichází-li dokonce officiální enunciace o trojspolku, pak musí míti každý dojem, že ubohé Rakousko před tímto spolkem neexistovalo, a že po tomto spolku exi- stovati nebude. Toto sebesnižování jest, co nás bolí a co nejvíce naši opposici vůči této spolkové politice znepokojuje. Je-li trojspolek spolkem s ostře ohraničenými účely, který by jinak ponechával nám úplnou politi- ckou svobodu, jak to theoreticky stanovil společný ministr financí v uherské delegaci — pohříchu praxe této theoretické formě nevyhovuje — a je-li troj- spolek zárukou, že svými poměry ke státům v něm spojemým nás nezatáhne do zápletek, jež se nás pranic netýkají, pak nebude činiti nikdo žádných ná- milek proti trojspolku Nevyslovuji se tudíž proti trojspolku jako tako- vému, nýbrž proti postaveni Rakouska v něm.
Evropa Německo Čechy Rakousko
28 article
Máme-li skutečně býti konservativní mocí ve vnitru Evropy, nechtějící níc jiného leč mír, pak nemám se čeho báti. Potom musí Evropa míti takové Ra- kousko, a řekl bych skoro s Palackým: »Kdyby ho nebylo, musilo by se stvořiti.« Proto žádáme, by Rakousko provozovalo pol- tiku samostatnou a neodvislou, která se neptá pořád kde je Německo, aby se vědělo, kde je Ra kousko. Za schůze mocnářů v Pelrohradě podobalo se, že taková politika bude u nás ko nečně zahájena. Podobalo se, že skutečn v nebezpačných zmatcích východních nastane jakás přestávka. Nabývalo se jakéhosi pocttu ulehčení v celé monarchii po této entrevue, a byli jsme oprávněni žádati, by tato shoda rusko- rakouská byla pěstována a prohlou bena. Je velmi snadné, dohodnutí ra- kousko-ruské zachovatí, kdyby se Ra- kousko posťavilo na stanovisko statu quo na Balkáně a nepletlo se d vnitřních záležitostí států balkán- ských. Ale poměry změnily se v politickém světě tak, že bylo by dokonce možno provozov at balkánskou politiku společně s Ru- skem. To bylo by zajisté jak pro Rusko, tak pro Rakousko velice důležito a pro- spěšno. Poměry na Balkáně nasvěd- čují pospolitostí zájmů rakouských a ruských. Pobříchu nemohu sdíleti optimism hr. Goluchowského ve příčině poměru Ra- kouska k Rusku, neboť na poměr ten padl temný stín politikou Rakouska v Srbsku. (Souhlas u Čechů.) Znám veřejné míněn v Rusku, které v tomto případě, ve kterém jde o všeobecný pocit nad hrůzovládou, jež se provědí ve dvacátém věku v Evropě, má dosti síl také na Rusi, by působilo i na ruskou politiku olliciální. Všechno ujišťování, že Rakousko se vůbec neplete do srbských záležitostí, je snad přesvědčivým pro člověka, který je nadán zvlástním talentem rozeznávacím pro subůilnosti za-
Palacká Goluchowský Čecho Evropa Rakousko Německo Pelrohrad Balkán Rusko Srbsko Rus