Periodikum ALTO Viewer

1

Románová přiloha

2

„Národních Listů“ k číslu 273. ze dne 7. října 1903.

3

Různé zprávy.

4 article

= Připuštění učitelů k akademickým studiím bylo právě ve velkovévodství hessenském upraveno následovně: Učitelé obecných škol a uchazeči o mí sta učitelská, kteří při zkoušce dospělosti na někte- rém učitelském ústavu hessenském obstáli s výbor ným prospěchem a při zkoušce dospělosti dosáhli známky druhé třídy a aspoň po tři leta na školách v zemi se osvědčili v praktické činnosti, mohou do- síci od ministeria dovolené na dobu tří let k návštěvě zemské university v Giessenu, kdež budou připuštění k immatrikulaci na filosofické fakultě jakožto »studu- jící paedagogiky.« Akademické studie studujících paedagogiky končí zvláštní zkouškou, již dlužno slo- žit ne dříve než po pěti semestrech. Účelem zkoušky jest zjistiti schopnosti uchazeče k udílení vědecky založeného vyučování na ústavech ke vzdělání uči- telů. Předměty, z nichž se zkouší ústně i písemně jsou pro každého kandidáta: filosofie spolu s paeda- gogikou a zdravotnictví ve škole; mimo to dle volby kandidátovy: němčina, frančina, historie, zeměpis, matematika, chemie a mineralogie, botanika a zoolo gie. Z předmětů, z nichž možno volit, musí si kan- didát vybrat aspoň dva. K domácímu zpracování předloží se dva úkoly, jeden z oboru filosofie nebo paedagogiky, druhý z některého předmětu, kde dlužno dokázati schopnost vyučování. Po odevzdání domá- cích prací následuje zkouška klausurní, načež třeba na ústavech zemské university dokázat praktickou způsobilost k vyučování vědám přírodním.

Giessen učitel obecný škola ústav zemský univerzita

5 article

= Společenská smlouva taškářského družstva. Z Paříže se oznamuje: Tři nebezpeční zloději byi těchto dnů zatčeni ve sklepě domu majiteie „Rap- pellu“. Všichni tři byli ozbrojeni noži a revoivery V jejich bytech nalezeno více než 3000 fr. hotových peněz a veliké množství kradeného zboží. Náčelník společnosti, jakýs Hoornaher, zvaný Morbec, přizna se, že se svými soudruhy v posledních týdnech ukradl věcí v ceně 23.000 franků. S hrdostí udal, že byl po- bočníkem pověstného zločince Bicita de Montparna. Zvláště zajímavé pak bylo objevení „společenské smlouvy“, již členové „družstva“ slavnostně pode- psali. Zní následovně: „Čl. 1. Každý jest povinen, zachovati nejpřísnější mlčení o operacích. Čl. 2. Ode dneška jest povinen každý, kdo něco prozradí, byt by to i bylo vůči přátelům, zaplatiti peněžitou pokutu 500 až 2000 franků, jež mu budou strženy z peněz, vydělaných operacemi... Čl. 4. Z ohledův obecné pez- pečnosti jest zapovězeno kupovati kradené věci . .

Bicita Montparna Paříž

6 article

Čl. 6. Kdo chce vystoupiti z družstva, musí zaplatit 2000 fr. náhrady. Čl. 7. Náš způsob, pracovat, budiž zachován v tajnosti i vůči přátelům a nesmí být udě- lováno nijakých rad pod pokutou 1000 až 5000 fr. Čl. 8. Peněžité pokuty platí se předsedovi, jenž jich užije ku podpoře soudruhů, kteří byli chyceni. Čl. 9. Kdo se prohreší proti těmto ustanovením, zaplatí po- kutu 10 až 500 fr. Tyto pokuty připadají předsedovi. Jiné články této povedené společenské smlouvy ob- sahují údaje o určitých ulicích a končinách města. jimž se soudruzi mají vyhýbat, poněvadž tam hrozi zatčení. Také se soudruhům výslovně zakazuje, vstu- povati do drožky v určitých částech města (patrně tam, kde vzbudili již podezření), hodlají-li se vydat na zlodějskou výpravu. = Věrná láska. Roku 1853 pohádal se Skot Mc Murtie se svou nevěstou a oba mladí lidé se ve hněvu

Skot Mc

7 article

rozešli. Mc Murtie oženil se ve Skotsku a stal se otcem jedenácti dětí, zatím co bývalá jeho nevěsta provdala se za muže téhož jména, jenž však nebyl jeho příbuzným a odebrala se se svým manželem do Oueenslandu a stala se matkou třinácti dětí. Letos odhodlal se bývalý její milenec k cestě do Queens- landu, aby tam navštívil jednoho ze svých synů. Na témž parníku, na němž plul, byli též dva synové bývalé jeho nevěsty, kteří se ubírali z Anglie do svého domova. Prostřednictvím dopisu, jenž následkem stej- nosti jmen dostal se do nepravých rukou, seznámil se stařec s oběma mladíky a poznal v rozmluvě s nimi, že jsou syny jeho bývalé nevěsty. Dověděl se však také, že matka jejich je dávno již vdovou a po- něvadž on sám také již dávno byl vdovcem a láska jeho k první nevěstě dosud nebyla utuchla, pozdravil srdečně bývalou milenku, když přistál v Sydneyi a po krátké rozmluvě nabídl stařeně svoji ruku. Tento- krát se oba nepohádali a tak se po 50 letech šťastně opět sešli u protinožců, aby slavili svatbu. = Zneužívání kokainu v Severní Americe. Mezi černošským obyvatelstvem jížních státův Unie stále se vzmáhá užívání kokainu. Zvyk tento šíří se ne- obyčejnou rychlostí a zlé jeho účinky jeví se ve všech městech jižních států. V Atalantě nabylo uží- vání kokainu tak značných rozměrů, že mnozí ho- stinští, jichž zákazníky byli většinou černoší, byli nuceni uzavřít svoje místnosti, neboť člověk, jenž si zvykl užívání kokainu, vzdává se požitku lihovin.

Murtie Skotsko Queens Anglie severní Amerika Atalanta

8 article

Kokain jest levnější než whisky a účinky jeho jsou trvalejší. Za 25 až 30 centíků možno uhraditi spo- třebu na celý týden. Krystalky kokamnu utlukou se na prášek, smíchají s cukrem a práškem naplní se krabice, již možno nosit v kapse. Každé chvíle po žije černoch dávky. Vdechováním kokainového prášku dociluje se mnohem značnějších účinků na mozek, než polykáním nebo vstřikováním. Kokain jako opium způsobuje příjemné sny o bohatství, kráse a štěstí. Avšak opojný tento jed záhy jeví zhoubné účinky na mozek a následek toho jest, že blázince ve Spo- jených státech jsou již plny jeho nešťastných obětí. = Nová anglická výprava k severní točně.Z Lon- dýna se oznamuje: V prosinci příštího roku vydá se odtud na cestu polární výprava, již organisuje kapi- tán Drake. Náklad rozpočten je na 40.000 liber st. Kapitán Drake jest sice teprv 35letý, ale má bohaté zkušenosti jakožto plavec a již po mnoho let zabývá se otázkami polárních výprav. Hodlá dát postavit škunerovou barku o 380 tunách z dubového a teako- vého dřeva s pomocným šroubem. Loď bude míti s sebou zásoby na šest let; mužstvo bude čítat dva- cet vybraných plavců a loď bude opatřena všemo- žnými přístroji k důkladnému vědeckému bádání. Po zastávce ve Vladivostoku odebere se loď k mysu Barrowovu na Aljašce, kam má dospět v červenci 1905. Pak se hodlá Drake odebrat východně od tvrze Patrick a zříditi tu první zimní tábor; během léla pak se pokusí proniknout až k 86. stupni severní šířky. Potom hodlá se dvěma muži a všemi psy pro- niknout k severní točně a as za 100 dnů opět se vrátit k lodi.

Drake Barrowův Patrick Lon Vladivostok Aljaška

11 article Král, české zem. divadlo v Praze

Král, české zem. divadlo v Praze Národní divadlo. Ve středu 7. října. Začátek o 3. hod. odpol. Má syna. (Le fils surnaturel.) Komedie buffa o 3 dějstvích napsali Grenet Dancourt a Maurice Vaucaire. Přel. J. J. Benešovský- Veselý. Režisér Alois Sedláček. OSOBY: Desiré Montarbourg, soukromník, K. Želen- ský. Sosthěne Chamouset, F. Steinsberg. Marcel du Parvis, E. Viesner. Fernand du Parvis, jeho otec, R. Inneman. Kazimir Leridel, R. Kafka. Zephyrin, správce domu, K. Mušek. Celestin, zahradník, J. Ha- velský. Francois, poslíček, K. Váňa. Sofie Montarbour- gová, L. Danzerová. Jolanda Chamousetová, M. Ry- šavá. Esthér du Parvis, M. Pštrosová. Germaina Mon- tarbourgová, L. Dostalova. Zozo, zpěvačka, A. Čer- vená. Sidonie, Klára, mladé panské, R. Kolárová, V. Hájková. Hlas za scénou Marie Tichá. Děj v Epinalu. Ve středu dne 7. října. Mimo předplacení. Pohostinsku vystoupí c. k. komorní pěvec Fran Naval. — Nově studováno. — Bílá paní. Zpěvohra o 3 dějstvích. Složil F. A. Boieldieu. Text přeložil V. J. Novotný. Režisér Robert Polák. Diri- gent Moric Anger. OSOBY: Gaveston, vrchní správce panství awenel- ského, V. Kliment. Anna, jeho schovanka, M. Kubá- tova. Markéta, stará hospodyně, M. Klánová. George Brown, anglický důstojník, Fran Naval j. h. Dickson, nájemník panství Awenel, A. Krössing. Jenny, jeho choť, K. Fabiánová. Mac Irton, vrchní sudí, R. Polák. Bob, sluha Dicksonův, R. Kafka. Soused, J. Karásek. Nájemníci, venkované, úřadní osoby. Děje se ve Skotsku r. 1759. Po první opeře přestávka. Začátek o 7. hod. Konec o 1/210. hod.

Král Grenet Mauric Vaucaire Benešovský Veselá Sedláček F Steinsberg Parvis E Viesner Fernand R Inneman Kazimir Leridel R Kafka Francois K Váňa Montarbour L Danzerová Chamousetová M Pštrosová Germaina Mona L Dostalův A Čer Klár R Kolárová V Hájková Tichá Fran Boieldieu V J Novotná Robert Polák Anger Gaveston awenel ský Anna Markéta M Klánová Brown Dickson Awenel A Krössing Jenna K Fabiánová Mac Irton Bob Dicksonův J Karásek Praha Sidonie Skotsko národní divadlo Sosthěne Chamouset Desirý Montarbourg

16 article

Zatím otec zapálil si doutník a pohodlně posadil se v křesle. Šmul zaujal místo na dřevěné židli, jež schválně byla pro něj postavena u dveří. »Pravíš stále,« pravil dědic, »že se země netočí kolem slunce, ale slunce kolem země? , . .« »Tak stojí v našich knihách,« odpověděl Šmul. »Ale s dovolením, jasný pán snad mne proto sem nepři- vezl ? . . .« »Cha! Cha! . . . Máš pravdu! . . . Tak tedy při- stupme hned k věci: obstaráš mi tři sta rublů, zejtra — do poledne.« Šmul vložil obě svoje ruce za pas, kýval hlavoua usmíval se. Chvíli oba mlčky na sebe pohlíželi — pán, jakoby chtěl vyzpytovat, zda změnilo se cos v bledé tváři židově s černýma, čilýma očima a chatrné, poněkud na- chýlené jeho postavě; žid jakoby se obdivoval krásnému plavému vousu, statné postavě, nepřekonatelným pohybům a klassickým rysům pánovým. Ostatně po tisíckráte oba mohli býti přesvědčeni, že každý z nich jest vzornou ukázkou svého plemene, což ostatně nikterak nepřičinilo k vyřízení záležitosti. »Nu, co tomu říkáš?« přetrhl pán mlčení. »Myslím, bez urážky jasného pána, že v prázdné panské sádce nenalezneme jesetera, zrovna tak jako jediné storublovky v celém okolí. My jsme tu tak všechno vy- lovili, že ten, kdo by chtěl dát, nemá a kdo má, nedá.« »Jakže, nemám již úvěru mezi lidmi?« »S dovolením, to jsem neřekl. Máme ovšem úvěr, ale nemáme záruk a proto nikdo nám nepůjčí.« »Což pak, u čerta«, pravil pán jako pro sebe, »přece všichni vědí, že za několik dnů prodám les a do- stanu deset tisíc rublů.«

Šmul

17 article

liko ze dvora, jenž se nalezal na druhé straně domu, za- lehal k ní pronikavý hlas Kiwalské, kdákání slepic a ža- lostný křik páva: »A ho! . . . a ho! . . .« Smutno! smutno! V protějším otevřeném okně ukázala se vychova- telka. »Jistě že mne zavolá«, pomyslila si Andělka. Ale slečna Valentina ji nezavolala, nýbrž toliko opřevši se lokty o podprsí okna, hleděla do zahrady. Pak ustoupila do pozadí pokoje a vrátivši se znovu, po- čala drobiti chléb na vyčnívající stříšku. Několik minut po tom přiletěl tam vrabec, za ním několik jiných a po- čali zobati drobty vesele se třepetajíce. Poprvé to staré panně napadlo, krmit ptáky. Od té doby činila tak každodenně, k večeru, jako by se obá- vala, aby ji nespatřilo něčí oko. Výjev tento, ostatně zcela přirozený, ulehčil duši Andělčině. Neznámo z jaké příčiny pomyslila si, že, po takovémto objevu soucitu u slečny Valentiny ku ptákům snad k ní bude otec laskavější . . . »Podivná to logika u tak dorostlé slečinky!« řekla by zajisté vychovatelka.

Andělka Valentinos Andělčin