prijat cisařem ve zvláštní audienci. Tezisko uherské krise nalezá se tudíž asi zde. z Vídně, 7. října. Jest pravděpodob- ným, ba jistým, že konečné rozřešení krise uherské stane se zde. Hrabě Khuen- Hé- derváry neodjel včerá do Pešti, nýbrž na svůj statek Hédervár, odkud dnes přijede do Pešti. Koloman Szeli zamýšlí ještě dnes odjeti z Vídně nazpět do uherského hlavního města. Z Pešti,7. října. »Fremden blattu« telegrafují odtud: Protože kromě K. Szella nebyl povolán žádný člen uher- ského parlamentu do Vídně, soudí se, že jest on vyhlédnut k sestavení no- vého kabinetu. Szell prohlásil včer ve vládním klubu opětně s největším důra- zem, že nemá interessu na tom, státi se opětně ministerským předsedou. Včera ráno v době, kdy hr. Khuen ještě císařem přijat nebyl, dostal již Koloman Szell telegram, kterým se povolává na dnešek k čísaři. Z toho je vidno, že povolání to bylo hoto- vou věci, ještě než císař o něm hr. Khuena zpravil. K. Szell odjede osobním vlakemo ž11. hod. v noci do Vídně. Ujišťoval vládní klub slovy: Mou snahou bude, odmnítnouti povolání, abych nové ministerstvo sestavil, bude-li na mne tato funkce vzněsena. Pa- novník přeje si mne slyšet, musím tedy se dostavití.

Chci jej zevrubně informovati o nynější situaci. Abych pravdu řekl, nevidím z ni dosud žádného východu. Znám ne- zvratné stanovisko královo a znám těžkosti, které po té stránce trvají. Jsem přesvědčen, že známy jsou J. V. také moje názory. Měl jsem v poslední době několikráte příležitost jej o nich zpraviti. Pevné jest odho- dlání mé: nestáti se opětně mi- nisterským předsedou. Nemusím to opakovati, neboť nevím ostatně, jsem-li právě ja mocnářem vyhlédnut. Na všechen způsob vyložím králi všechny možné eventuality. Po- vím, které překážky překonány jsou a které teprv překonati se musí. Mohl jsem se státi ministerským předsedou již před několika nedělmi, ale nechci. Má zejtřejší (dnešní) audience bude vě- nována výhradně výkladu mých názorů o věcech, které se sběhly od mé poslední au- dience. Doufám, že ve čtvrtek budu opětně v Pešti a že se vrátím týž, jak jsem odjela budu se moci zase účastniti porad 9člen- ného vojenského odboru vládní strany, jehož jsem předsedou.« — Když jeden poslanec podotkl, že jeho odpor k úřadu chěfa vlády nebude asi nepřekonatelným, odvětil Szell, že sótva. Z Pešti, 7. října. Dnes o polednach koná se schůze sněmovny magnátů. Bude v ní přečten vlastnoruční list císařův hr. Khuenovi, kterým se přijímá jeho první demísse. Dle doslechu dostaví se do schůze té také hr. Khuen. Jako minísterský před- seda neměl aní jednou příležítostí zúčastniti se schůzi této korporace.

Telegrafické zprávy. Z Vídně, 7. října. (C.-B.) »Fremdenblatt« oznamuje:. Před několika dny byl státn rozpočet na příští rok dohotoven. Není snad ani potřebí připomínati, že výdaje, jež státní pokladně na podpůrnou akci pro ži- velními pohromami postižené kraje uloženy byly, na státní rozpočet žádného vlivu neměly. Takovýto vliv není vůbec možný, ježto se výdaje nouzové nikdy do roz- počtu nedávají. Z pravidla uhražují se výdaje nouzové z přebytků příjmových. Již z toho je vidno, že pomocná akce pro kraje živelními pohromami postižené neměla vlívu ani na povšechný rozpočet na rok 1904 ani na rozpočty jednotlivých odbor. Z Pešti, 6. řijna. (C.-B.) Uherská telegr. korresp. kanc. oznamuje ze Szegedu: K 10. hodině došlo mezi obecenstvem, vrácejícím se z divadla a mezi vojenskou hlídkou k třenicím. K půlnoci shromáždil se větší zástup lidu před nádražím, poněvadž se šířila zpráva, že z Te- mešváru přibude 61. pěší pluk. Policie vytáhla k nádraží. K dalším srážkám nedoslo. Z Lublaně, 6. října. (C.-B.) Sněm. Posl.

Susteršič uvedl, že „Tagespost“ přináší zprávu o nastávajícím uzavření zasedání. Vzhle- dem ke zprávě té, jakož i vzhledem na jisté spo- jení tohoto listu s vládou tázal se řečník zem- ského hejtmana, zdali mu jest o takovém úmyslu vlády něco známo a jestli ne, zdali jest echoten zemského presidenta kategořický výzvati, aby učinil v té příčině prohlášení. Zemský hejtman odpověděl za velkého nepokoje, že mu o takevém úmyslu vlády není ničeho známo. Má prý dotyč nou časopiseckou zprávu za pouhý novinářský maněvr. Zemský president prohlásil, že se posl. Susteršič zcela zbytečně rozčiloval. Za těchto slov postavil se posl. Susteršič u vládního stolu a zvolal, hroze rukou: Chovejte se slušně, pane zemský presidente Nejsem vašim sluhou! My vás už naučíme slüšně se chovati! (Velký ne- pokoj v celé sněmovně. Souhlas u katolických ra- dikálů, projevy nevole u druhých stran.) Zemský president prohlásil, že mu není o úmyslech v tomto směřu nic známo. Se zmí- něným listem není prý v žádném spojení. Ostatně peučení, jak se má chovati, rozhodně odmita. Nepotřebuje takového poučení, ale žádá zem- ského hejtmana, aby volal posl. Šusteršíče k pořádku pro jeho chování. Šusteršič po- přel zemskému chéfovi k tomu přávo a žádal, aby on byl voláň k pořádku. Zemský hejtman prohlásíl, že nemůže volatí vládního zástupce k pořádku, poněvadž nepodlehá jeho díseíplinární moci. Ostatně prý zemský president neučinil žád- ného urážlivého výroku, ale tón, kterým mluvi posl. Šusteršič, je prý zcela nepřípustný Při takovém vystupování není žádné jednání mož- ným, tu jest možnou jen anarchie. Zemský hejt- man volal pak posl. Šusteršiče k pořádku.

(Hlučný souhlas na straně většiny. Velký ne- pokoj.) Poslanci menšiny a většiny volají za trvalého hluku vzájemné, nesrozumitelné, urážlivé po- známky. Potom konalo se další tajné sezení Z Kodaně, 6. října. (C.-B.) Finanční mi- nistr Hage předložil dnes folkethingu rozpoče na rok 1904/5. Příjmy jsou tu rozpočtěný obnosem 76.5 millionu dánských korun a vý- daje obnosem 77.8 millionu. Ministr prohlásil že se finanční stav země značně zlepšil, že ale přece ještě vyžaduje opatrnosti. Z Londýna, 6. října. (C.-B.) Chambe- lain mluvil dnes na schůzi, jíž se zúčastnílo así 5000 osob. Byly mu uspořádány nadšeně ovace. Chamberlain pravil: Ačkoliv jest Glasgow kolébkou svobodné tržby, nebojím se nikterak sem přijíti a svobodný dovoz potírati ještě méně se ostýchám hlásati nutnost posky- tování výhod koloniím. Když pak byl Cham- berlain vzdal premir-ministrovi Balfou- rovi vělkou chválu, pravil, že poslední události nezviklaly nikterak přátelství a důvěru k jeho vůdci. Po narážce na jisté utrhačné insinuace pro- hlásil Chamberlain, že nepřipustí nikdy, aby z něho byl činěn soupeř jeho přítele a vůdee.

Denní zprávy. — Protest brněnských Němců proti zemské školní radě a proti místodržiteli hr. Žerotinovi. Pád Wiesrova pilného návrhu na zemském sně- mu moravském a prohlášení místodržitele hr. Žerotína proti okresní školní radě brněnské ve příčině zločinného stěhování dětí českých škol brněnských po městě za účelem udolávání těchto škol mělo v zápětí velice na odiv stavěné roz- čilení Němců, staloť se poprvé, že místodržitel odmítl posloužiti brněnským germanisátorům za povolný nástroj, ovšem ve věci nad jiné hanebné. Včera sešly se v německém domě brněnském všechny „tři svobodomyslné strany německé“ ku protestní schůzi, jíž se zúčastnili všichni poslanci zemští, městské zastupitelstv se starostou i náměstkem. Posl. d'Elvert, známý vůdce moravského „Jungdeutschlandu“, vybiječ českých měst moravských, prohlásil ve své řeči, že zastavení nálezu okresní školní rady zemskou radou způsobilo proto tolik rozhořčení a po- bouření v německém obyvatelstvu celé Moravy, poněvadž prý se nestalo z věcných důvodů, nýbrž že místodržitel couvl před terrorismem zemských poslanců českých. Brněnská školní otázka přestala býti takto místního významua může prý býti provázena zcela mimořádnými ná- sledky. Baron d'Elvert vykládal, že i předsedovi ministerstva i mistodržiteli hr. Zerotinovi na tom záleží, aby si zachovali přízeň Čechů. Tomu nasvědčují prý i volby hranické i jednání při vol- bách lipnických, rovněž i okolnost, že násilnosti Čechů (!) v olomoucké obchodní komoře dosud nebyly pomstěny. Na konec vyzýval Němce, bez rozdílu stran v celé zemi, ke společné obraně proti Čechům a proti „nanejvýš podivnému jed- nání vlády a jejích orgánů.“ Jménem německo- lidové a všeněmecké strany prohlásili posl. Al- brecht a Felzmann, že strany jejich jako jeden

muž chtějí podporovati obec brněnskou „v boji, jí vnuceném.“ Starosta ryt. Wieser ohlásil, že obec nastoupí cestu stížnosti ke správnímu soudu. Reseluce, na schůzi usnesená, jest tak „sehneidig“, že desud uveřejnéná nebyla. Po ukončení schůze odebrali se shromáždění na ná- městí Lažanského, kdež uspořádali místodržiteli kocovinu zpěvem „Wacht am Rhein“. Misto- držitel přijížděl právě z divadla a dav provolal mu „Abzug“. Také prý ještě „jiná provelání“, jak opatrná německá zpráva dí, zněla mu vstříc. Demonstranti odebrali se dovnitř města, kdež ve výtržnostech pokračovali. — Ze sněmovní galerie. Ke včerejšímu výstupu na galerií sněmovní piše se nám: »Nelze pochopiti, z jakého důvodu nadšení stoupenci všeobecného a rovného práva hlasovacího na galerii sněmovní demonstrovali včera proti po- slaneům strany svobodomyslné, neboť ti všicci mluvili přece pro zavedení tohoto práva i dř. Pippich, na něhož, jak se zdá, měli nejvíce na- mířeno. Mladočešti poslanci by nebyli ani dost malou překážkou této reformy i kdyby měla býti zavědeha třeba již od Nového roku. Kdo ale vyslovíl se přímo proti zavedení tohoto práva, kdo prohlásil vůbee jakoukoli reformu volebního řádu za hemožnou, dokud nebude vyho- věno nestydatým a nemožný m požadavkům Němcův? To byl pan dr. Zd. Schücker, jenž mluvil za liberály a posl.

Brehm, jenž mluvíl za Všeněmče. Ti prohlá- silí, že nepřípustí žádné změny dřiv, dokud ne- budou splněny jejich diktáty: najmě ale prove- deno národnostní rozdělení země, národnostní ohraničení okresův a zřízení sněmovních kurií s právem veta. A poněvadž na tyto podmínky poctivý Čech přistoupiti nemůže — neznamená prohlášení německé nic jiného než to, že Némci zavedení všeobecněho rovného a přímého hlaso- vacího přáva nepřipustí. Však hanba Sehü ckrovi, hanba Němcům! panstvo s galerie, pokud víme, nevolalo. Ostatně by mu k všeobečnému hlaso- vacímu právu ani dobrá vůle Němců nepomohla, leda že by v zákoně dotýčném bylo stanoveno, že aktívní volební právo počíná aspoň — sedm- náctým rokem věku.

— Zvolení dvou českých kanovníků ve svatovitské kapitule připravilo štvavé živly ve vysokém i nízkém kleru německém, jak se zdá, už trvale o spánek. Ve vynalézání důvodo proti potvrzení této volby jsou němečtí agitá- toři až chorobně čílí, jak prozrazuje nejnovější nápad jistého německého faráře, uveřejněnýv »Egerer Zigu.«, jemuž nyní německý tisk dělá propagandu. Zmíněný farář dokazuje totiž, že »přebytečné důchody kanovníků dómské kapi- tuly pražské jsou církevním katolickým majet- kem, a majetek tento náleži nejenom če- ským, ale také německým katolikům podle církevního zákona a podle distributivní sprave- dlnosti«. A tu prý se volbou českého kanov- níka na misto spojené s povinností německého kázání stala německým katolíkům křiklavá křivda. Musí tudíž býti heslem německých ka- tolíků: Buď nepotvrzení kanovníka pro »ně- mecké kanovnictví« zvoleného a nová volba aneb »Los od pražské české kapitoly na dómě«. A toto voláni musí prý proniknouti ažk trůnu císařovu až k trůnu svatého otce Pia X. Na zušlechtění tohoto požadavku uvádí zmíněný německý farář, že němečtí kanov- níci z přebytku svých příjmů vydržují konvikty v Doupově a ve Stříbře, a česká většina kapitolní svou poslední volbou dala prý na jevo, že jí zá- leží na zničení těchto konviktů, určených pro vychovávání dorostu německých kněží.

Chápe-li se německá agitace hesla o distributivní spravedlnosti ve příčině rozdělení obročí kapitol- ního, podle kanovnických míst, mezi české a německé katolíky, bylo volbou, právě vykonanou této distribuci jenom poslouženo. Morálka správ- ného rozdělení řídí se přesně dle matematických zásad a tvoří-li němečtí katolíci arcidiécese pražské třetinu jejích věřících, náleží jim vším právem třetina kanovnických míst, tedy 4 z 12,a to by se srovnávalo s nynějším poměrem obou národnosti v kapitole. Poněvadž však ve skuteč- nosti neni německých katolíků v arcidiécesi ani třetina, zvláště vzhledem k tomu, že katolíci zahraniční enklavy nemohou míti ni- žádným způsobem nároků na důchody, plynoucí z pozemkového a vůbec církevního majetku, le- žícího uvnitř hranic království českého, jest jasno, že by distributivní spravedlnosti cheb- ského německého faráře nebylo dosud ani vy- hověno a že by bylo nutno, aby dalšími, novými volbami českých kanovníků byl poměr uvnitř kapitoly k řádnosti své napraven. Že pány Němce v černých i fialových klerikách nejvice