1
masthead
13. srpna 1904. Číslo 223
4
article
dovozu kontrabandu do japonských přístavů a
prohlásil: »Bylo nám dáno na srozuměnou, že
dle názorů ruské vlády je to úplně v pořádku,
když válčící moc zničí zajatý neutrální parník,
máli na palubě kontrabandu. Takový ná-
zor anglická vláda nikdy neuznala
(Souhlas) a také ho jistě neuznaly Spojené
státy. Proto nemůžeme doznati, že se stanoviska
mezinárodního práva bylo zničení »Knight
Commandera« správným. Ministr pak zevrubně
vykládá důsledky, které by plynuly z této bez-
příkladně prý dosud ruské doktriny o kontra-
bandu a praví: Takovýto výklad, který dovoluje
neutrální lodi ničit bude míti nutně veliký vliv
na náš obchod. (Souhlas.) Ale dle řečí ruské
vlády dá se soudit, že se podobné zjevy ne-
budou opakovat (Souhlas), ač vláda ruská tvrdl.
že má v prineipu pravdu. Doufám, až se zále
žitost se všech hledisek projedná, že docilí se
smírné dohody. Zatím je naší povinnosti trvati
při svých právech jako neutrální mocnost a n
právech, jež nám, převážně na obchodu ve Vých
Asii zúčastněným, náleží více, než kterékoliv
jiné moci.
spojený stát
Asie
Knight Commander
5
article
Výjezd portarturského loďstva na
Výjezd portarturského loďstva na
meře.
Z Londýna, 12. srpna. Dojem, jaký učinila
zpráva o uniknutí loďstva porťarturského z při
stavu, je v Tokiu velice tísnivý. Nepochybuje s
nyní v Tokiu, že veliká čásť ruského portartur-
ského loďstva nachází se na cestě do Vladivo-
stoku. Zeela správně číní se z toho v Tokiu
důsledky, jež nejsou nikterak potěšitelnými. Ja-
ponci musí se pokusití, nechtějí-li býti vydání ne-
bezpečí veliké přesily ruské na moři, zabrániti
spojení obou loďstev. Jakmile však celá eskadra
japonská, které k této operaci je nezbytně nutno,
vydá se do úžiny korejské, budou celé severn
břehy Japonska vydány nebezpečí se strany vladi
vostockého loďstva. A to uvádí všechny vrstvy
v Tokiu do nemalého rozechvění.
K přepadení „Rešitelného“ v ne-
utrálním přístavu.
Z Petrohradu, 12. srpna. »Rešitelnyj« ob-
držel od generála Stessla rozkaz, aby odvezl
zprávy určené carovi. Na cestě se porouchal
stroj, tak že byl nucen odplouti do přístavu Čífu
kde byla ruská posádka cizími důstojníky ná-
mořními nadšeně uvítána. V noci na to vnikly
dvě japonské torpédovky se dvěma křižáky
a dvěma torpédolovci do přístavu. O 4 hodině
ranní zahájili Japonci útok na loď »Rešitelnyj«.
Stríleli nejdříve z pušek, pak se však pokusil
vyhoditi loď do povětří. Na to loď z přístavu
odvlekli.
Anglie a dardanellská otázka.
Z Frankfurtu n. R., 12. srpna. Vzhledem
na ujednání mezi Portou a Ruskem v příčině
průjezdu dobrovolného ruského loďsiva. Dar-
danellami sděluje »Frankfurter Zeitg.«
z Cařihradu: »Zde budí pozornost nesmírné
shromážďování anglických válečných lodí přo
Dardanellami. Na čáře až do Alexandrie stojí
dle spolehlivých pramenů 67 lodí.
Rešitelnyj
Londýn
Tokio
Vladivo
Japonsko
Petrohrad
Anglie
Frankfurt můj
Rusko
Cařihrad
Alexandrie
Frankfurter Zeitg
6
article
K operacím Kuropatkinovým.
Z Petrohradu, 12. srpna. (C. B.) [Officiáln
zpráva] Telegram gen. Kuropatkina caru sdě-
luje z 11. t. m.: Dnes pozorován po-
stup malého oddílu nepřátel-
ského předvoje proti jižní frontě
mandžurské armády.
Poblíž řeky Liao nad Inkou počínají čety
chunchuzů za vedení japonského důstojníka vy-
stupovati. V bitce mezi ruskými zvědy za ve-
lení Čikova a asi 50 japonskými jezdci hlídku-
jicími, jimž důstojníci veleli, bylo usmrceno
neho zraněno 15 Japonců, ostatní zahnáni. Na
naší straně usmrcen jeden muž. Naši zvědové
zmocnili se pušek japonských a střeliva. Z vý-
shodní fronty neoznamují se podstatné změny.
Ruský protest.
Z. Z Petrohradu, 12. srpna. V 11 hodin
55 minut v noci. (Původní dopis zvláštního do-
pisovatele »Nár. Listů«.) »Ruse obrací s
k Japonsku i kjiným vládům ener-
gickým protestem proti neloy al-
nímu útoku Japoncův na odstro-
jeného ruského torpédoborce v ne-
utrálním přistavu čínském.
Kuropatkinův
Inka
Čikův
Japonec
Ruse
Japoncův
Petrohrad
Japonsko
7
article
Balkán.
Balkán.
Telegramy.
Z Bölehradu, 12. srpna. Albánci ob-
léhají Peč a ohrožují tamější obyvatelstvo.
Prohlašují, že jsou proti všem reformám. Vy-
trhla již proti nim posádka.
Albánec
Balkán
Bölehrad
8
title
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
10
article
Z Vídně, 12. srpna. Ministerský předsed
dr. Körber jmenoval ministerského místo-
tajemníka dra. Emanuela Greifa, bývalého
tajemníka v ministerstvu dra. Rezka, mini-
sterským tajemníkem v presidiu ministerské
Rakouský prapor překročil italskou hranici.
Z Milána, 13. srpna. (Zvl. tlgr. »N. L.«
Iialské listy vyprávěly teprve nedávno o příhodě
Pontavlji, kdež rakouský důstojník př
překročení hranic byl vyzván celním
hlídači italskými k odložení šavle. Dnes telegra
fuje se některým milánským listům z Breseie,
že celý myslivecký prapor u Tig
nale protiprávně a přes protes
pohraniční stráže vstoupil n
italské území. Prefekt podal prý o tom
zprávu do Říma, aby se podnikly diplomatické
doktor
Körber
Greif
Rezek
Iialský
Vídeň
Milán
Tiga
Řím
13
article
Telegramy korresp. kanceláře
Telegramy korresp. kanceláře
Papež a Francie.
Z Paříže, 12. srpna. (C.-B.) »Potite Répu-
bligne« otiskuje petici, k jejíž podepsání vyzývá
všechny republikány, aby protestovalo se proti
národní abdikaci katolíků francouzských pře
papežstvím a žádalo se od parlamentu posvět
šlění republiky. Petice má býti sdělena se sně-
movnou skupinou svobodných myslitelů hro-
madným projevem, jenž za timto účelem zvlást
bude uspořádán.
K úmrtí Waldeck-Rousseaua.
Z Corbeilu, 12. srpna. (C.-B.) Telegramy
soustrasti vdově Waldeck-Rousseauově zaslali
německý císař, králové švědský a portugal
ský a kníže bulharský.
Smírčí smlouva.
Ze Štokholmu, 12. srpna. (C.-B.) Smírě
smlouva mezi Švédskem a Norskem z jednéa
Velkou Britanit z druhé strany byla včera v Lon-
dýně podepsána.
Americke-lurecký spor.
Z Cařihradu, 12. srpna. (C.-B.) Porta, od-
povídajíe na požadavky americké, ujistila dnes
ústně vládu americkou, že jí bude učiněno
zadost. Jakkoli se ústním slibům nevěří,
přece je naděje, že se konflikt
splněním amerického přání vy-
rovná. Oproti jiným zprávám prohlašuje zdejší
americké vystanectvo, že tyto požadavky ame-
rické nejsou v žádném spojení s ar-
ménskými záležitostmi.
Ze Smyrny, 12. srpna. (C.-B.) Americke
loďstvo, sestávající ze 3 lodí, zakotvilo zde
dnes ráno.
Zkáza podmořské lodi?
Z Nového Yorku, 12. srpna. (Reuter.) Není
zde ničeho známo o zkáze podmořského člunu
»Emma Francis«, která byla něklerými listy
oznámena. Námořní úřad nemá v seznamu par
níků žádný člun, který by měl tento název.
Rousseau
Rousseauův
Emma Francis
Francie
Paříž
Waldeck
Corbeil
Štokholm
Švédsko
Norsko
Lon
Cařihrad
Smyrna
Nový York
Reuter
Potite Rép
14
article
Národní hospodář.
Národní hospodář.
Rakousko-uhersko-italská obchední smlouva.
Z Vídně, 12. srpna. („N. Fr. Pr.“) Rakou-
ský vyslanec při Quirinálu hr. Lützow od
cestoval dnes z Říma a přibude zejtra do Vídně;
jeho cesta souvisí s italsko-rakouskými obchod-
ními smlouvami a za jeho přítemnosti rozhodnou
se některé důležité body. V úterý odpoledne
koná se v ministerstvu zahraničném konference,
jíž se zúčastní hr. Lützow a rakouští delegáti
pro rakousko-italské smlouvy obehodní. Tato
konference přinese vyjasnění situace a umožní
rakouským delegátům, aby zaujali k nejnaléha-
vějším požadavkům Italic určité stanovisko. Vy-
jednávači odeberou se bezprostředně po této
konferenci bud v úterý nebo ve středu do Va-
lembrosy, kde v přerušeném jednání se bude po-
kračovati.
Lützow
Rakousko
Vídeň
Francie
Řím
Virginie
15
article
Snížený tarif dovozní pro krmivo.
Z Vídně, 12. srpna. („N. Fr. Pr.“) V mi-
nisteriu želoznic konala se dnes porada stát-
ních orgánů se zástupci soukromých dráh. Úče-
lem jejím bylo přiměti soukromé dráhy, aby sní-
žením tarifu pro pícniny umožnily rolnictvu la-
ciný nákup. Státní dráhy již tak učinily a oče-
kává se, že následovati budou i soukromé. Kon-
ferenci předsedal ministerský rada svob. pán
Buschman a přítomni byli sekční rada mi-
nisteria orby dr. Seidler, z ministeria ob-
chodu sekční rada dr. Wimer, za jižní dráhu
náměstek ředitele dr. Proch, za společnost
státní dráhy vládní rada KlIma, pak zástupei
Ferdinandovy, severní, severozápadní, ústecko-
teplické, buštěhradské a české severní dráhy.
Snaha vládních zástupeů nesla se k tomu, aby
tarif dovozní snížen byl pro Čechy, Moravu,
Slezsko, Halič a některé okrosy dolno- a horno-
rakouské: Snížení má býti rozšířeno také na ku-
kuřici. Zástupcové soukromých dráh nedali sice
závazného prohlášení, ale z jich řečí dá se sou-
dit, že snížení povoleno bude. Snížení tarifu,
poskytnuté státními dráhami, uveřejněno bude
již zejtra; soukromé dráhy učiní tak nejspíše
20. srpna.
»Korrespondenění kanceláře
oznamuje k poradě té: Jednalo se o tom, aby
tarifní slevy, jež až do 30. června t. r. na sou-
kromých dráhách pro píci a stelivo platily,
znovu zavedeny byly. Zástupei soukro-
mých dráh projevily ochotu za-
vésti znovu úlevy ty pro nouzový
obvod v Čechách, Haliči, Moravě, Hornícha
Dolních Rakousích i Slezsku. Dále přiznána pro
domácí kukuřici, pro boby krmné a pro píení
vikev 15 sleva normálního tarifu. Dosazen
subkomitét, jenž nejdéle do čtvrtka
má vypracovati výnos, k publikování určený.
Zástupcí soukromých dráh projevili ochotu,
učiniti opatření, aby likvidování vypadajíefch
obnosů refakčních co nejvíce bylo urychleno.
Buschman
doktor
Seidler
Wimer
Proch
Klim
Ferdinandův
Vídeň
Francie
Čechy
Morava
Slezsko
Halič
Kon
Horních Dolní Rakousy
16
article
Ústřední sbor zemědělský.
Z Vídně, 12. srpna. (C.-B.) Rakouský
ústřední sbor k ochraně zemědělských i les
nických zájmů konal dnes za předsednictví před-
sedy něm, odboru zemědělské rady pro králov-
ství české posl. dra. Sehreinera čelně navštivenou
sehůzi, jež se zabývala píením zákazem vládním
Hlavní referent ryt. Hohenbleu navrhl ze
zásadních prý důvodů resoluci proti všelikému
zákazu vývozu zemědělských a lesních plodin
a proti zrušení dovozných cel na zboží to. Na
razil tím ale na odpor posl. Pesehky a tajem
nika německého odboru moravské zemědělské
rady Bastla. Kom. rada Fuhrich, dr. Seid
(z jižní Moravy), Reiterer z Budějovie, posl
Walz a Hagenhofer vyslovili se pro zákaz vý-
vozu píenin. Tajemník hospodářské společnosti
prof. Häusler vyslovil se proti zrušení ce
z kukuřice. Na konec usnesena tato resoluce
Ač výnos v příčině zákuzu vývozu pienin ne-
hoví zásadám, své doby tímto sborem vytknutým,
prohlašuje stálý výbor, že při výhradě onoho
stanoviska svého všeobečně vzhledem na kata-
strofální tiseň rakouských zemědělců se zákazem
oným souhlasí, předpokládaje, že není to praece-
dens pro jiné zákazy vývozu.
Fuhrich
doktor
Seid
Reiterer
profesor
Häusler
Vídeň
Morava
odbor zemědělský rada pro králov
odbor moravský zemědělský rada Bastl
17
article
Výbor prohlašuje za naléhavo, aby při-
měřenými opatřeními v příčině
dopravních sazeb všeobecná nou-
ze byla potírána. Také prohilašuje výbor
za nalehavě nutno, aby se zemědělství, suchem
též postiženému, dalekosáhlými státními a zem
skými subvencemi všeho druhu a odpisy daní
ve velkém rozměru přispělo. Konečně na-
vrhuje se dosazení zemědělského komitétu nou
zového, jenž by prozatím stále ve Vídni zasedal
a ministerstvu orby ve věcech nouze radou byl.
Oproti novým úmluvám s rakousko uherskou
vládou v příčině přirážky na cukr při převozu
přes hranice usnesena tato resoluce: »Stálý
výbor protestuje rozhodně proti úmluvám oněm
a prohlašuje, že opatřeními témi prolomeno jest
úplně celní společenství rakousko-uherské. Vládu
se vyzývá, aby, kdyžtě již na základ
smlouvy pro cukr vůbec všelike
vyrovnání s Uhrami nemožným se
jeví, všechna opatřeni žádouc
učinila, aby otázka hospodářského
odloučení rozřešena byla v době
nejkratší způsobem, kterýž by od-
povídal zájmům rakouského země-
dělství a lesnictví.«
Hornický sjezd mezinárodní.
Z Paříže, 12. srpna. (C.-B.) V dopolední
schůzi hornického sjezdu přijat byl návrh fran-
couzských členů, aby výplata mzdy kontrolovala
se dvojnásobnou knihou výplatní. Duplikát má
býti podnikateli uložen na syndikátu horníků.
Sjezd zabýval se pak sestátněním dolů, pro něž
dle mínění všech řečníků mají horníci všech
zemí úsilovně agitovati.
Vídeň
Uhry
Paříž
18
article
st. Z Pešti, 12. srpna. (Zvl. tlgr. »Nár.
Listů«.) Na dnešním trhu prodalo se 10.000
metr. centů pšenice o 5 h levněji. Znamenala:
pšenice tisská 81 kg K 11.—, 81 kg K 10.90
žlutá, čanaderská 79.5 kg K 10..95, stolnoběle-
hradská 77 5 kg K 10.50 žlutá, z okolí Pešt
81 kg K 10 75, 78 kg K 10.65; žito (— 10
K 7.90; kukuřice (+ 20) K 7.27, 7.47.
oves K 7.45, 7.50.
Na terminovém trhu směr vze-
stupný na zprávy o ruském zákazu vývozu
kukuřice.
K večeru znamenala: pšenicle na říjen
K 10 66, na duben K 10.86, žito na říjen
K 3 37, na duben K 8.62, oves na říjen
K 7.33, na duben K 7.63, kukuřice na srpen
K 7.38, na záři K ?.44, na květen 1905 K 7. 33.
Na plodinovém trhu bez obchodu
ceny nezměněny.
Počasí: zamračeno.
Z Liverpoolu, 12. srpna. (Závěrek.) (4 hodiny
10 minut.) Obrat 6000 žoků. Z toho na spek ulace
a vývoz —.— žoků. Denní dovoz —.— žoků. Ameri-
cké dadávky na srpen 5.81, 0.—, na srpen září 5.62
6.—, na záříříjen 5.39, 0.—, na říjen-listopad 5.29
0.—, na listopad prosinec 5.26, 0.—, na prosinec-
leden 5.23, 0.—, na leden únor 5.22, 0.—, na únor-
březen 5.22, 0.—, na březen-duben 5.22, 0.—, n
doben-květen 0.—, 0.—. Smýšlení klidné.
Z Nového Yorku, 12. srpna. (Zvláštn
telegr. »Nár. L.«) Plodinová a peněžní
bursa. Smýšlení na dnešní plodinové
burse bylo povolné. Znamenala: pše-
nice na září 104/s, na prosinec 1031/s,
kukuřice na září 581/2, cukr (Fair
Muscovados) 311/1s, bavlna 10.55. —
Závěrečné smýšlení na peněžním trhu
povolné.
Pešť
Liverpool
Nový York
kg
žlutat
19
article
Hospodářský boj Něriců o Poznaňsko.
Hospodářský boj Něriců o Poznaňsko.
II.
Za podpůrnými spolky pro vzdělání polské
mládeže obého pohlaví následovala organisace
svépomocných společenstev, především úvěrních
Bylo jich už více v Poznaňsku po vzoru něme
ckém, a to dle sousťavy Sehultze Delitzschovy.
Roku 1871 zřídíli si Poláci svaz těchto záložen
který se původně vzlahoval na Poznaňsko, Vy
chodní Prusy a Slezsko, ale pozdějí jen na prve
dvě provincie. Z počátku činily některé záložny
potíže a nechtěly přistupovati ke svazu — tak
roku 1875 bylo sdružených teprve 26 z 86 —
ale postupně poměr se lepšil, a r. 1888 bylo
sdruženo již 72 záložen ze 77. Nejmocnější po
bídkou byla revise svazová, na které se usnesly
záložny sdružené hned r. 1882 a vnueovaly
záložnám nesdruženým, hrozíce veřejně praný-
řováním té, která by revisi odmítla. Věc potom
ještě víc usnadnila povinná revise, kterou usta-
novil družstevní zákon z 1. května 1889.
Polských úvěrních společenstev je nejvíce
v Poznaňsku. Bylo jich v roce
v Poznaňsku ve Vých. Prusích
1874 . . .
1878 . . .
1885 . . .
1888 . . .
1890 . . .
1895 . . .
s9
1599 . ..
Počet členů byl v roce
1873 v 43 společenstvech
7.660
13.489
1877 v 70
18 343
1883 v 66
24 173
1888 v 77
26 53
1890 v 82
30 090
1894 v 90
1898 v 114
41 950
53.505
1900 v 126
1901 v 134
57 260
Delitzschův
Polák
Poznaňsko
Slezsko
90
20
article
Od r. 1890 přibylo tudíž polským úvěrním
společenstvům — z převážné čásli ovšem v Po-
znaňsku — novýeh 30 727 členů. Číslice za-
jisté úety hodně, svědělel o značném prohlou-
bení myšlěnky organisační.
Mezi členy záložen má převahu selský stav
R. 1880 ze 17.439 členů náleželo zemědělstv
8245 členů, živnosti a obehodu 4224, jiným
povoláním 2235, a 2635 je bez označení
charakteru. R. 1896, kdy bylo členů 35 897,
připadá na venkov 65%, na města 35%. A v po-
sledních lětech příliv venkova ještě roste.
Podlly členů v záložnách obnášely okrouhle
r. 1873: 623.000 m., 1880: 1,249.000, 1885:
1,961.000, 1890: 2,683 000, 1895: 3,928.000,
1900: 7,354 000, 1901: 8,275.000 m.
Všechny tyto záložny mají arci veliký vli
na spořivost polských lidí, kterou zejmena kněží
kladou pořád na srdce svým farníkům. A tak
skutečně vklady v záložnách obrovsky pořád
stoupají. Bylo v roce
1873 vkladů 2. 600.000 m.
1880 » 5,219.000
1886 » 8,908.000
1890 » 12,523..000
1895 » 16.774.000
1897 » 22.325.600
1900
37,787 000
1901 „ 42,218.000-
Mnohé záložny vyvinuly se ve značné banky
Pozoruhodná je zejmena nejstarší polská zá-
ložna »Bank Przemysloweów« v Poznani. Je
společenstvem s obmezeným ručením. Obra
její r. 1900 obnášel 43 mill. marek, členů měl
3000 a to ze všech vrstev národa: z průmysl-
níků, velkostalkářů, malých hospodářů, majitelů
realit, obchodníků, řemeslníků, duchovních, lé-
kařů atd. Věc má tu dobrou stránku, že zame
zuje kastovnietví, jaké je na př. mezi taměj
šími Němci.
Němec
Poznaň
21
article
Velice pozoruhodným zjevem je založen
polské »selské banky«, zvané »Bank Wloselaí
ski«, již r. 1872 k ulehčení úvěru rolnictvu
Ústav tento provozuje obchody bankovní a hy
potekární a s velikým úspěcliem postavil a
v cestu lichvě na venkově. Je podníkem akcio-
vým se základním kapitálem 200.000 dolarůa
akciemi po 100 dol. R. 1900 měla banka obrat
68,219 178 m. a vyplácela 9 dividendu. S vý
jimkou prvních dvou let byla dividenda vždyehy
přes 4.
Po ústavech úvěrních následovala organi
sace různých společenstev výrobních, zařizova
cích, stavebních (také společenstvo velikéh
spolkového domu na nejkrásnějším místěv
Poznani), konsumních, melioračních a p. Spole-
čenstvo meliorační, založené r. 1891, položilo
do 31. prosince 1892 977.276 metrů draino-
vých trubiček a vykopalo 19.961 m. příkopu.
Je to však společenstvo výdělkové, ne svépo-
mocné jak u nás; vyplácí dividendu 8 proc.
Nad jiné důležitým ústavem je tak zvaný
Bank ziemski, akciová společnost zal. 188
jako odpověď Poláků na pruský zákon, jímž
ustanovena byla t. zv. král. osazovací (koloni
sační) komise pruská k systematickému osazo
vání polské půdy ve východním Německu ně-
meckými kolonisty. Účel banky je tedy obranný.
aby půda polská pokud možno do rukou
Němců nepřecházela. V roku 1887 bylo upsáno
teprve 298 akcil a to 176 v Poznaňsku, 51
Haliči, 19 v ruském Polsku, 20 v Americe, 16
v Paříži. Velice čilá sgitace pro banku zahájen
byla v rakouské Haliči, kde se mělo upsat
1,200.000 marek, aby celkový základní kapitál
banky dosáhl 3 mill. mk., ale podpisů nebylo
podle toho. Proto snížen základní kapitál na
800.000 mk.
Němec
Poznaň
Německo
Poznaňsko
Halič
Polsko
Amerika
Paříž
Bank Wloselaí
22
article
Hlavní prací banky byla vždy parcelace
statků a dělení mezi menší hospodáře. Po vy-
dání zákona o rentových statcích r. 1890
1891 mohla dokonce spolehat na podporu státní,
byť i bezděčnou, neboť účelem zákonů oněch je
právě vnitřní kolonisace, přetvořování velikých
statků nebo ploch ve statky prostřední a menší
za pomoci generální komise a rentových bank.
Bank ziemski mohl se tedy dobře uplatnit
přímo za podpory vládní. Ale za několik roků
začala se věc vládě nelibit, neboť banka usazo-
vala výhradně polské obyvatele. I pohrozila ji
r. 1896 generální komise odepřením vládní pod-
pory, jestliže mezi kolonisty, které banka usadí,
nebude určité procento Němců. Ale banka
hrozby nedbala a na podmínku tuto nepřistoupila,
nemusíe na pomoc reflektovati, neboť zatím
byla již značně sesílila. Již r. 1893 vydala pro-
volání ke zvýšení základního kapitálu o 800.000
a v letech 1900 a 1901 zvýšila jej opěto
další milhon marek. Roku 1900 měla reserv-
ního fondu 123 821 mk., roční obrat 12,150.658
marek. Do roku 1897, tedy za prvních deset
let činnosti, skoupila banka a rozparcelovala
polskému drobnému lidu pozemků za 9,292. 531
marek.
Ale ještě větší činnost nežli tato bank
vykazují různá parcelační družstva, která teprve
po ní vznikala. Jejich rychlejší rozvoj a činnost
umožnil podklad družstevní, lepší přístup
k lidu. První takové družstvo s omezeným ru-
čením bylo založeno r. 1890 v Poznani přímo
Bankem ziemskim. Obchoduje s pozemky, roz-
děluje a prodává. Podíl členský obnáší 300 K,
ručení 1000 K.
Němec
Poznaň
23
article
Když se vidělo, že družstvo dobře pro-
spívá, vzniklo již po 4 létech nové, tak zvané
Spolka rólnikůw parcelaeyjna s týmž podkladem
a účelem. Závodní podil obnáší 200 K, ručení
500 K. Roku 1894 měla Spolka 74 členů se
148 podily, roku 1897 již 264 členů se 459
podíly, a dnes už je jich přes tisíc. Úspěchy
její jsou výtečně. Již roku 1897 měla obrat
přes 5 mill., dividendu dávala 79), rok na to
již 84.
Roku 1896 založil bývalý ředitel Spolky
nové družstvo parcelační pod jménem »Bank
parcelacyjny«, v němž sdružil především chudší
lidi. Podily jsou 50korunové, ručení 200 K;
jednotlivec může míti nejvíce 20 podílů. Roku
1899 mělo družstvo již 647 podílníků a dělalo
obchody přímo skvělé, neboť téhož roku vy-
plácelo zrovna 25% dividendy. Obrat r. 1899
byl již 9,348.967 K a reservní fond již
180.000 K i při tak veliké dividendě. Družstvo
skoupilo za ta tři léta 25 velikých i menšíeh
statků.
24
article
Všechna jmenovaná i jiná (ad hoc jen pro
určitý komplex) družstva prospívají znamenitě
na přísném podkladě národním. Přirozeně pra-
eují jen s Poláky. Již pouhé anoncování v ně-
meckých listech, jak učinil před několika roky
Bank parcelacyjny, budílo nelibost a pohor
šení polských časopisů, neřku li prodej parcel
Němei. *)
Vedle různých družstev úvěrních, výrob-
ních, parcelačních a j. existuje v Poznaňsku již
od r. 1873 silná všeobecná organisace polského
rolnictva ve svazu hospodářských spolků, jichž
je v něm seskupeno 220 s více než 8000 členů.
Výroční valně hromady svazu bývají velikým
selským svátkem a účastní se jich vždy prů-
měrně na 500 lidí z celé provineie. Svaz působí
výborně ve směru morálním. Nabádá členstvo
ke spořivosti, varuje před alkoholismem a sudič-
stvím, pořádá výstavy s prohlídkou hospodář-
ských statků, veřejně chváli na valných hro-
madách ty, kdož mohli si v minulém roce za-
koupiti více pozemků, pořádá přednášky a p.
Polák
svaz hospodářský spolek
25
article
Majitelé větších statků mají své ústřed
»Centralne Towarzystwo Gospodarze«, které má
přes 600 členů a je v nejtěsnějším spojení se
svazem malorolnickým.
A ještě jeden pozoruhodný ústřední spolek,
vzniklý r. 1900: »Samopomoe obywatelska«
pro Poznaňsko a Vých. Prusy. Také tato »Samo-
pomoc« je bdělým strážcem, aby majetek polský
nepřecházel do cizích rukou, pořádá po venkově
přednášky, podporuje radou i skutkem, kde toho
potřeba.
A jako poznaňští zemědělci tak dobře
zorganisováni jsou i obchodníci a živnostníei
ve svých odborných spoleích. Mnohé ze spolk
průmyslových jsou vskutku znamenitě vedeny.
Dovedly si sehnat i tolik kapitálu, že po pří-
padě mohou podporovat i peněžně své členy
při rozšiřování obchodů. Také ony vedou člen-
stvo k střízlivosti, spořivosti, reellnosti, mají
své knihovny, odborné časopisy. Od r. 1895
jsou sdruženy ve svazu polských průmyslových
a obchodních spolků pro celé Německo.
Gospodarz
Poznaňsko
Německo
svaz polský průmyslový
26
article
*) »Goniec Wielkopolski« píše roku 189b : »Ta
žeme se, zda je pravda, že parcelační družstvo rl
níků v Poznaňsku prodalo dvě parcely od hospodářství
Matěje Rajtaczaka v Robakově evangelickým Něm
cům a li listonošům Redemannovi a Schubertovit
Z pražského trhu obilnílio. Z pešťské bursy byly
oznámeny nižší kursy, ale naproti tomu ohlašují
telegramy americké rozhodnou haussu, Ale ani ty ani
ony zprávy neměly na náš trh vlivu. Kdyby byl
olchod obilní omezen pouze na mlýny domácí, pak
by snad mnoho nescházelo a nastal by úplný klid.
Pro obchod i zemědělství jest žalostno přihlížeti
k tomu, jak mlýny ceny hodné nabídky zboží první
jakosti odmítají, poněvadž mají dostatečné zásoby,
ale nemohou mlýti a na vodu není žádné naděje. O
pěenici a žitu bylo smýšlení chabé a i nevalná na-
bídka jde z důvodu uvedeného špatně na odbyt. Ceny
pšenice a žita zlaciněly o 10—15 h. Z Prahy zname-
nala pšenice K 10.90—11.40, nové žito K 7.65—7.90,
staré jde špatně na odbyt z Prahy za K 7.40—7.65.
Ceny ječmene zůstaly nezměněny, ale s koupěmi na
vývoz nastal poněkud klid následkem velice obtížné
depravy. Ceny pohybovaly se opět mezi K 7.50 až
9.75 z Prahy. Zákaz vývozu pícnin se dosud v ob-
chodě s pícninami nejeví. Jedině uherské otruby na
dodání lze levněji obdržeti. Také oves zlaciněl o
10—15 h. Nabídka stoupá. Z Prahy byl placen K
7 10—7.25. Rychlík šel by do Švýcarskz na odbyt,
poněvadž je letos jakosti překrásné, ale to se arci zá-
kazem vývozu znemožnilo. Řepka jest o 10 h laci-
nější, ale ke klesnutí tomu není příčiny pražádné.
Rajtaczak
Rychlík
Řepka
Poznaňsko
Německo ec
Praha
Goniec Wielkopolski
Robakov
9.75
27
article
Stalo se tak jedině nállakem továrníků. S ostalními
plodinami byl odchoď nezměněn.
Z Pražské plodinové bursy. Následkem nastáva-
jícího výnosu o zákazu vývozu pícnin obrátila se
správa Pražské plodinové bursy telegrafickým podáním
na ministerstvo orby, v němž bylo poukázáno k tomu,
že všechny na obchodu s obilím a pícninami zůčast-
něné obchodní a živnostenské kruhy nutně mají za-
potřebí ulehčení při objednávkách uvedených druhů
a v němž zvláště bylo žádáno, aby úlevy, na kterých
se vláda usnese, byly poskytnuty všem obchodníma
živnostenským kruhům, jelikož jen takto zaručeno býti
může řádné zásobování rolnictva pícninami.
Rakouský trh obilní a peněžní. Nouze o pícia
zákaz vývozu píce, jakož i události na bursách plodi-
nových působí již na trh peněžní. Soukromý diskont
stoupl následkem silnější poptávky po penězích, ze-
jmena v Uhrách, na 314% a také z posledního vý-
kazu banky rakousko-uherské jest vidno, že doba pře-
bytku peněz už minula. Směnečný eskompí klesl totiž
jen o nepatrný obnos 3 mill. K, kdežto jinak bývá po
červencovém ultimu v bance značné klesnutí směnek.
Uhry
28
article
Celkem obnáší směnečný portefeuille banky okrouhie
300.000.000 K. Daní prostá záloha bankovek klesla
sice na 260.28 mill. K, což je však dosud výše značná,
která svědčí o tom, že banka jest proti všem eventuaji-
tám vyzbrojena. Ještě dne 23. července obnášela zá-
loha daní prostých bankovek 324.58 mill. K, ovšem
bylo tehdy ve směnečném portefeuillu jenom 242.2
mill. K, tedy okrouhie o 58 mill. K méně než nyní.
Bohudíky nemají však ani událesti na trhu obilním
ani válečné útrapy na dálném Východ žádného vlivu
na kursy směnečné. Kovový poklad banky obnáší té-
měř nezměněně 1157 mill. K a vzrosti od dvou měsíců
zrovna o 30 mill. K. V obnos ten nejsou započteny
devisy per K 60 mill. Stříbrné mince vykazují opět
klesnutí a to v posledním týdnu bankovním o 2.4 mill.
K a od dvou měsíců o 10 mill. K.
29
article
Nepříznivější zpráva zo slezského trhu s železam
válcovým. Z Berllna se oznamuje: Ve zprávě prodejny
Sdružení hornoslezských válcoven, zaslané členům
za měsíc červenec 1904, praví se, že už v předešlém
měsíci byla příčina poukazovati na slabosti domácího
trhu s železem válcovým a dále se uvádí: Zmínili jsme
se, že čilost, jíž se těšil také náš trh na počátku dru-
hého čtvrtletí vlivem německého svazu ocelářského,
povojila a ke konci pololetí ustupovaja stále se vzmá-
hající chabosti. Poměry ty se bohužel v tomto měsící
zhoršily. Trh stal se neobyčejně klidným a jeho obraty
klesly na minímum. Velkoobchod jest ve svém očeká-
vání o odbytu zklamán a naříká všeobecně na slabý
další prodej. Pak se poukazuje k tomu, že konsumenti
jsou souhlasného názoru, že na podzim ceny násled-
kem očekávané větší nabídky klesnou. Předběžnou
známku toho spatřují v tom, že velké západní huti
jeví ochotu uzavříti nové obchody s koncessemi oproti
officiálním cenám. Zahraniční obchod prodejny byl
v červenci velice klidný. Byloť prodáno v měsíci tom
pro vývoz pouze asi 600 tun. Vyhlídky pro nejbližší
dobu jsou neuspokojivé. Dunajské státy budou asj
následkem špatných žní málo odběru schopny.
Česká společnost pro obchod a průmysl hedváb-
nický v Praze, Ovocná ul. 18, ponechá své písárny,
jakož i prodejní místnosti uzavřeny v pondělí dne 15.
srpna (svátek), aby dopřála svému personálu mimo-
řádné dvoudenní dovolené.
německý svaz
Praha
ovocný ulice
sdružený hornoslezský válcovna
30
article
Fožáry a pojišťovací společnosti. Trvalá suchá
horka mají též násiedky, jež se sklizní a se zeměděl-
stvím nesouvisejí. Denní listy mají nyní téměř stálou
rubriku, v níž se oznamují hromadně požáry. Je zcela
nepochybno, že vysušující parna jsou nejpodsta tnější
přičincu šíření se škod požárních, které rostou den za
dnem, jak co do rozsahu, tak i intensity. Jest pocho-
pitelno, že pojišťovny proti škodám z ohně jsou zjevem
tímto znepokojeny, poněvadž se výsledky tohoto od-
větví obchodního téměř každou hodinou horší. Pozoru-
hodno jest při tom, že se při valné většině oznáme-
ných požárů nejedná vlastně o jednotlivé cenné ob-
jekty, nýbrž spíše o celé osady s mnoha malými jedno-
tlivými pojištěními, jichž pojištěné škody nebudou
ovšem tak nepatrné. Poněvadž však taková malá risika
nebývají zpravidla zajištěna, jsou to vlastně pouze
přímí pojišťovatelé, kteří tentokráte největší díl škody
ponesou, kdežto zajišťovny, pokud lze dosud situaci
přehlédnouti, zůstanou škodami z těchto požárů vznik-
lými ušetřeny. Bylo by však předčasným činiti již
z těchto zmíněných zjevů úsudek o konečném výsledku
celého obchodního roku. Dlužno jednak zřetel mítik
tomu, že zbývá ještě půl páta měsíce tohoto rokua
pak, a to jest asi hlavní, že první čtyři měsíce tohoto
roku byly poměrně velice uspokojivé. Dalším přízni-
vým následkem pro obchod pojišťovací bude asi, že,
jak zkušenosti uči, mají větší požáry v zápěti silný
přírostek pojištění. To nastane pak tím spíše, budou-i
si pojišťovací společnosti při likvidaci ohlášených škod
počínati liberálně a kulantně.
31
article
Rumunské žně. Sucha a horka z posledních týdnů
prospěla v celém Rumunsku velice pšenici, ale uško-
dila značně kukuřici a pícninám, takže jsou o mate-
riámí situaci rolnického obyvatelstva vážné obavy.
Sklizeň obilí dopadla v různých obvodech země zcema
nestejně. V krajích, kde vydatně a v čas pršelo, jsou
výsledky výborné, jinde naopak, kde bylo trvalé sucho,
jest neúroda. Jakost i váha pšenice jsou v celé zemi
výborné. Kukuřice zůstala téměř všude zakrněláa
v četných obvodech vyschla úplně. Luka v rovinách
dala následkem dlouhého sucha jen málo sena, s ovoc-
ného stromoví velká čásť ovoce opadla. Vinobraní sli-
buje býti dosud dobrým,
Trhy. Hlavní výroční trh ve Volyni na dobytek
hovězí, na koně a nříbata bude se konati dne 22.
srpna 1904. Příhon dobytka hovězího obnáší prů-
měrně 3000 kusů, hříbat 600 kusů. K nákladnímu vla-
ku, který při výročním trhu o 2. hodině odpolední na
Strakonice odjiždí, budou připojeny osobní vozy. —
Výroční trh na hovězí dobytek v král. městě Čáslav
konati se bude dne 22. srpna 1904.
Banky, záložny a spořitelny.
Ústřední banka českých spožitelen v Praze ob
starává úplně zdarma a co nejrychleji vinkulaci
svých 40 bankovních dluhopisů, které požívují ve
smyslu zákona ze dne 26. července 1902 Is. ř z. 168
jistoty pupilární a jež mohou býti používány k uklá-
dání kapitálů nadačních ústavů pod veřejným dozo-
rem postavených, poštovské spořitelny, pak peněz
sirotčích, svěřenských a depositních a dále kaucí
služebních a obchodních. 4% bankovní dluhopisy
Ústřední banky českých spořitelen lze obdržeti pro-
zatím jen u pokladen tohoto ústavu v Ovocné ulici
číslo 15.
Such
Rumunsko
Luka
Volyň
Strakonice
Čáslav
Praha
32
article
Trhy poněžní.
x. Z Vídně, 12. srpna. (Telefgr. »Nár. Listů «.)
Denní bursa. Z počátku bylo smýšlení chabě,
později však se zlepšilo. Pří nivě působily zprávy
z Berlína. Po úpadku včerejších báňských papírů
nastala reprisa. Čilý obchod byl však jen v kredit-
kách a železářských, smýšlení bylo však i v ostat-
ních oborech pevné. Kreditky mírně zdražily. Ra-
kousko-uherská banka chabější. Po akciích peštské
kommerciální poptávka. Trh dopravní pevný. Ze že-
lezářských pražským prospěl odhad bílance a opětně
silně stouply. Po huti Poldině a Rudolfově za vyš-
šího kursu poptávka. Oněm prospělo příznivé posu-
zování obchodní bilance. Alpinky poškozeny opětně
Poldin
Rudolfův
Vídeň
Berlín
Rakouskýuherský banka