2
masthead
NÁRODNÍ LISPY.
3
masthead
13. srpna 1904. Císlo 223
4
article
váčků a tím starým, už před mnoha měsíci do-
slouživším vojákům a záložníkům umožněno vrá-
titi se z vojny rodinným krbům. Po schválení
odvodu odhlasován v brzku nový zatímný roz-
počet, čímž po desetiměsíčném trvání stavu ex-
lex nastaly v Uhrách opět zákonité poměry a
vládě dovoleno vymáhati daně. Zbytek sněmov-
ního jednání zaujaly pak řádné rozpočty za
léta 1903 a 1904, po nichž sněmovna odcház
nyní na dobře zasloužené prázdniny.
Uhry
5
article
Politické zprávy zahraničně.
Politické zprávy zahraničně.
V Praze, 12. srpna.
Protektorát nad katolíky Východu.
V zúčastněných kruzích tureckých popírají
se až dosud rozhodně zprávy o plánech na
změny v prolektorátu nad katoliky Východu.
Ovšem popírání toto může se lýkati jen katolík
v turecké říši. Dle informaci těchto kruhů chce
Vatikán z achovati status quo. Fran-
couzské vyslanectví taktéž prý ujistilo delegáta
papežského, že poměry v příčině ochrany kato-
liků zůstanou tytéž, jako dosud. Na důkaz toho
uvádějí se i dva případy, jež staly se již po
roztržee s Vatikánem. Na příkaz francouzské
vlády zúčastnili se franeouzští konsulové v Bej-
rutu a Smyrně v offieiální uniformě pohřbů dvou
katolických arcibiskupů a zaujali při obřadech
jako dříve táž místa, vykázaná jim jakožto zá-
stupcům státu, chránícího katoliky východní.
Fran
Praha
Vatikán
6
article
Vilém II. a farmáři jihoafrické osady.
Cisař německý přijal včera deputaci osad
níků z jihoafrické kolonie své. Na proslov vůdce
deputace ujistil »oběti« hererského povstání svou
účastí, na požadavek po odškodnění odvětil však,
že stojí v čele ústavního státu a že tudíž věc
ta musí býti vyřízena obvyklou cestou ústavní.
Kaneléř bude se ale snažiti dosíci na sněmu
říšském dalších prostředků k tomu cíli. Ve
velkých obětech vojenských, přinesených osadě
v poslední době, mohou prý osadníci viděti
pevnou vůli Německa, podržeti osadu tu pro
všecky časy a znemožniti pro budoucnost po-
dobná povstání. Na konec projevil císař naději,
že němečtí osadníci vytrvají na svých místeeh
jako pionýři — německé kultury. Jakou kultura
ta jest, viděli jsme z celé řady brutálností, vy-
ssávačstvi, ano i vražd, kleréž z osadnické čin-
uosti samy německé listy byly odhalily.
Opětné rozmnožení loďstva německého.
Na podzim má býti podána říšskému sněmu
německému nová předloha, dle kteréž zříditi se
má nová eskádra bitevních. lod
i s křižáky příslušnými. Známý »lodní spolek«
agituje o překot, aby poslanci předlohu povolili,
Vilém
Německo
7
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— »Naše« šlechta. Nemluvíme o té, jež
nalezá se v seznamu velkostatkářských voličů,
již jdou, jak se řiká, »s námi«, nýbrž o těch
pánech z rodové aristokracie, kteří buď že jsou
nepopíratelně původu našeho, aneb v ohledu
národním aspoň k nám se hlásí a sami př
každé příležitosti o sobě tvrdi, že jsou Čechové.
Žijeme v dobách zlých a třeba každému z nás
bez výjimky napjati všechny síly, abychom uhá-
jili — o národních právech ani nemluvíme —
aspoň národní svou existenci. Z povinnosti této
nelze nám propustiti nikoho, nechť je chudákem
anebo vznešeným, v boji, jenž nám byl vnucen,
má každý příležitost, byť i nejnepatrnější účasti,
osvědčiti svou kmenovou příslušnost. Take
šlechtic a právě ten svým privilegovaným po
stavením, svým vlivem a svým majetkem ve
mnohem větší míře, než kdo jiný. Jsou náro
dové, jejichž šlechta stála v čele zápasníků za
národní práva a kteří povinni jsou vděkem
téměř výhradně šlechtě své za postavení, jehož
Čecho
8
article
se domohli; my o své šlechtě říci to nemů
žeme. Nenáležíme k těm, kteří omlouvají naše
neúspčchy tím, že »šlechty nemáme«. Je to
běžná fráse u nás a velmi pohodlná. Žádati,
aby šlechta všechno vymohla a sami se od-
dávati sladké nečinnosti, u nás nejde; v národě,
jenž nalezá se v postavení, v jakém nalezáme
se my, třeba, aby pracovali všichni, mali i velcí,
prosti i urození, každý ze svých sil poctivě
neunavně. Však naše šlechta nepracuje v národ-
ním ohledu pranic, ba ani s národním prospě
chem a s výsledky národní práce naší, až na pra-
nepatrné výjímky, nejeví nejmenšího účastenství.
Rozjeďte se po těch zámeích a po palácích
hledejte fam aspoň známky českého života
Nikde nie, nikde po něm ani stopy. Co je těm
pánům do krásných umění našich! Hledejíe
v salonech aristukracie české a v obrazárnách
jejich díla česká! Na prstech jedné ruky spo-
čitali byste ty, kteří dopřáli ve svých nádherných
siních útulku některé práci českého místra.
9
article
Zlomyslníci tvrdí, že i ty, jež tam najdete, po-
cházejí z dobré poloviny z výher » Krasoumné
společnosti«. Tu i tam se vám ozve z aristo-
kratického salonu nějaký Dvořákův tanec, jinak
ale zaznivá odtamtud výhradně německý hudební
repertoir. Mnohý zámožnější židovský spolu
občan náš, nad nímž ohrnujeme nos a jisti lidé
volají hep! hep! vydá do roka desetkrát tolik
za české knihy, hudebniny a díla umělecká.
než mnohý pan hrabě českého původu za celý
svůj život. Jděte do Národního di-
vadla a počítejte tam lože, jež má
abonovány česká šlechta! Pozorujte
ale řady aristokratických ekypáží před německými
divadly! To máme šlechtu! A poslechněte je,
jak mluví ti páni z českých rodů! Stydět se
musí člověk za tu drchaninu, kterou s patrně
velikým sebezapřením ze sebe soukají. A to jen
mluví-li s nějakým českým robem. Mezi sebou
ani »nejuvědomělejším« českým šlechticům ne-
napadne jinak než mluviti německy. Ani fran-
couzsky už neuměji. A což teprve šlechtičny
Uvedli jsme nedávno jednu za příklad, jež ne-
popíratelně starého českého rodu, jež česky umi,
jež náhodou i česky korrektně píše a která o
té doby, co se provdala za vysokou osobu, je
nejkrutší nepřítelkyně, ba pronásledovatelka
všeho českého. Aristokratické paní a dívky jsou
u nás na témž stupni národní intelligence, jako
byly před šedesáti a sedmdesáti léty české dámy
v Praze, jež za jazyk svůj se styděly a jež
jen se služkami a na trhu se ponížily k českému
hovoru. V politování hodném stavu této zaned-
balosti a národní tuposti nalezají se všechny
ty české princezny, hraběnky, contesky a baro-
nesky. Mělo by jich býti člověku vlastně lito
Praha
národní di
10
article
Představte si duševně vznešené, hrdé zjevy
ženské v aristokracii německé, jež národu svému
byly a jsou skutečnou ozdobou, představte si
účast italských aristokratek v hoji za svobodu
a sjednocení vlasti, vizte vlastenecké ženy
z aristokracie polské, jakých skvostných zásluh
získaly si v boji za národní svobodu! Kde
u nás v aristokratických kruzích takových žen?
Řekne se, že jsme národ arcidemokratický, jenž
nedávno obrodil se z nejnižších vrstev. Nu
dobře! Té doby jsou ale ve společnosti české
— a to naší předností a silou — zastoupeny
všechny vratvy společnosti, až na šlechtu. T
česky necítí a cíliti ani nedovede. Co na příklad
říei tomu, že děti české šlechtičny, dcery jed-
noho z předních šlechtieů, jež vychovávány byly
dlouhou dobu v ryze českém kraji, česky neuměji?
národní svoboda
11
article
Dostalo se jim německé bony a francouzské guver-
nantky, ale aby naučily se česky, na to se patrně
zapomnělo. Když před dvaceti a tříceti lety stě-
žováno si do smutných těchto poměrů, hyli
jsme těšeni a odkazováni na novou generaci,
s těmi starými, že už to nepůjde, ti že lnou
příliš ke zděděným a vychováním jim vštípeným
zvyklostem. Nu dnes mladá generace již odrostla
a má se věc jinak? Naopak v ohledu národním
jsou tito mladí páni a dámy horší ještě, než
byli jejich otcové a matky. Mohli bychom n
základě zkušenosti pěkné vypravovati o tom hi-
storky. Nejeden šlechtický zámek v českém
kraji stal se německým ostrovem v úplně če-
ském moři jedině prolo, že se zachtělo mladé
paní kněžně neb hraběnce či barones, míli
kolem sebe německé služebnictvo. Aby se pa-
nička ta naučila česky, již k vůli manželi svému
a k vůli národu, v jehož středu žije, ani ji
nenapadne. Naopak k vůli ní musí býti všechno
německé. To jsou smutné poměry, ale nebylo
by dobře o nich mlčeti, naopak povinností našt
na ně poukazovati stále a stále — dokud ne-
bude jinak.
12
article
— Počeštění — Drážďan! »Chemnitzen
Allg. Ztg.« přínáší následující zprávičku
»V Dráždanech jest množství polských a če-
ských spolků, kteréž všechny prováději polskou
a českou propagandu . . . Neječntěji lze po-
zorovati vzmáhajíci se počešťován
Drážďan, vezme-li se řemeslo za základ.
Tak tlačí se Češí úsilovně do živnosti krejčov-
ské, v obuvnietví drážďanském vězí na 3000
českých obuvnických tovaryšů. Celé ulice
tak na při Palmstrasse jest obydlena Čechy
A títo Češí eftí, že nabyli půdy, neboť vystu-
pují nyní mnohem sebevědoměji. Dříve nebo
pozdějí budou míti Drážďány svou s Fo v an-
skou otázku. Zajímavo jest také, že uni-
versita v Lipsku obzvlášť nápadně silně na
vštěvována jest Čechy a Poláky, kteří nejnověji
snaži se i v nosení barev osvědčovati svou
»národnost«. — Když šriftlajtři v severních Če-
chách deklamují o ohroženém německém karak-
teru smíšených měst německého územi, zná celý
svět skutečné příčiny takových nářků, neboí
štváči hledají aspoň jakýs takýs důvod
řádění svých štvanců proti českým menšinám
Ale mluvili říšskoněmecký tisk o nebezpečí
dokonce o pokračujícím počešťování. Drá
ždan (II), pak je to už příznak choroby,
monomanie, rozhodně bláznovství, dosti zajímavé
k zaznamenání.
Češit
Čecho
Polák
Drážďany
Lipsko
Čechy
Chemnitdit Allgie
13
article
— Opavský purkmistr Rochowanský, jak
známo, jest svrchovaným vůdcem protiparallel
kového rumlu slezského a jakožto vrchní radi
kální prorok těší se největší popularitě vzbou-
řené ulice opavské. Hraběti Thunovi kocovinu,
purkmistru Rochowanskému serenádu, takový
bývá program rozkošných večírků opavských
Pratschkerem pořádaných. Rochowanský dává
se oslavovati, přijímá protesty a resoluce
z Lince, Št. Hradce, Brna, Teplie a sám zasilá
telegrafieké pozdravy na všechny schůze proti
pobočkám ohlášené. Slunce jeho slávy úplné
zastínilo nešťastného posl. Hofmanna, dnes od
radikálů slezských nejnenáviděnějšího německého
muže, o němž vyšlo na jevo, že věděl o úmy
slech zemského presidenta hned v počáteícha
že také s nimi zúplna souhlasil. Nyní však,
podle opavských zpráv, prohlásil posl. Hofmann,
že v presidentské peci byl i purkmistr Rocho-
wanský a že sám Hofmann všechno, co od
zemského presidenta hr. Thuna zvěděl, ihned
za tepla Rochowanskému sdílel. Na radniei
opavské toto prohlášení Hofmannovo vzbudilo
veliké vzrušení a odtud prý horlivost Rocho-
wanského v přípravě protidynastických demon-
strací ke dni letošních císařských narozenin
Jich pomocí doufá Rochowanský udržeti svou
hvězdu na německém firmamentu, s něhož
spadla hvězda Hofmannova jako »slza sv. Va-
vřince«.
Rochowanský
Thun
Hofmann
Hofmannův
svatý . Virginie
Hradec
Brno
Teplie
Rocha
14
article
— Přijemný výlet. Přítel našeho listu nám
píše: U vědomí oprávněného sťesku na to, že
lid náš hříšným způsobem zanedbává, krajinářské
krásy ve vlastním domově, zejmena na Šumavě
především ale v Krkonoších, kde všude je plno
Němců, Čech však hostem velmi vzáeným, od
hodlal jsem se také letos. — je to již po páte
— navšlíviti ony partie našich hor na severu
jež jsem dosud nepoznal. Zajel jsem si přede vším
do Tannwaldu, odtud chtěl jsem se dostat do
Harrachova a odtamtud přes huť Josefininu do
slezského Warmbrunnu. Slunečný úpal byl právě
v ty dny, kdy nastoupil jsem cestu, hrozný,
následkem toho — jak přírozeno — byla tak
větší spotřeba nápojů, než za poměrů normál-
ních. Však nepěkné to byly zkušenosti, jež jsem
po cestě své horami učinil v různých hostincích.
Není mým zvykem, jak činí to, žel, mnoho
našich lidí, zapírati neb nedávati v německých
hnizdech na jevo svůj původ a říditi se onou
pochybnou filosofli, že kdo si vyjede na výle
pro zábavu, nečiní tak, aby se s Němci háda
a rval. Nečinil jsem tak také na své letošn
cestě, jakkoli nedal jsem se strhnouti k ničemu.
co by se mi aneb mým dvěma soudruhům vy-
kládati mohlo za vyzývavost. Že ale jsme všude
česky mluvili, rozumí se samo sebou a že jsme
také všude, pokud na české půdě jsme dleli
o to se pokoušeli, dorozuměti se jazykem če-
ským, také nepopírám. Však na dvou místech
stalo se nám, že nás hrubě odbyli a pohostěn
vůbec odepřeli. V jednom hostinci nám n
smrt znaveným odepřili chtěli dokonce nocleh,
teprve energickým zakročením přitomné německé
společnosti z Vratislavi nám bylo vykázáno při
střeší, kde jsme přespali. Ba i tělesnému trý
znění jsme byli vydání a sice před samým
Harrachovem. Rozložili jsme se tam na pokraj
lesa ve stínu sosen a posilnivše se proviantem
Němec
Josefinin
Šumava
Krkonoše
Tannwald
Harrachov
15
article
a láhví vína, kterou jsme ssebou vlekli, byl
jsme dosti neopatrnými si — zazpívati. Však
sotva že odnesl přijemný vánek. první sloku
naší písně dolů do údolí, byti jsme rázem ob-
klopeni společností mladšleh mužů, dle oděvu
přináležejících k tak zvaným »lepším« kruhům
— byl mezi nimi ostatně také finanční strážník
v uniformě — a nejsurovějším tónem a nej
surovějšími slovy interpellování, jak jsmese
mohli opovážit, hyzdit svým »povidlovým vzkře.
kem« posvátný německý les. Řekl jsem, že les
nalezá se v Čechách a že pokud vím, je ma-
jetkem českého kavalíra, aby tedy páni, kter
nemáme čest znát a jimž zapovídáme, tak ne
cině se o našem jazyku výjadřovat, šli svou
cestou a nám pokoj dali. Odpovědí nám
bylo, že jeden z hrdínů, pokud jsme
se dovědělí, úřadníček z nedaleké přádelny.
napřáhl na nás svou tlustou sukovatou hůla
že ostatní, jichž bylo pět, chystali se učiniti
po jeho pěkném příkladu. Však nemeškal jsem
a namířil bez dlouhého rozmýšlení na násilníka
revolver. Sotva že útočníci zbraň spatřili, bylo
po kuráži. Napřažené hole jakoby na povel
schýlily se k zemi a panstvo počalo se sou-
střeďovati na zad, spílajíc, že jsme na ně
učinili »vražedný úlok«, začež prý se nám zle
povede. Když odláhli, dojedli jsme svou snídani
a dali se na další cestu. — Tím ale nebyla
skončena naše dobrodružství, po. celé cestě až
na hranice české byli jsme předmětem něme
ckých útoků a německého sprosťáctví, které
s uznáníhodnou precisností dostavilo se, jakmile
pronesli jsme české slovo. Oddeohli jsme sí a
bez nebezpečí mohli jsme dle chuti baviti se
česky teprve tehdy, když opustili jsme půdu
českou a ocitli se na územi — německé říše.
Čechy
16
article
Německý lid do té míry je všude, proti nám
rozeštván, že věru s nebezpečím spojeno, co
Čech vydati se do kraje, o němž se domníl
vají Němei, že je výhradně jejich. Přes to stač
drobet statečnosti udrželi surovce ver slušné
vzdálenosti od těla; revolver se k tomu vý
borně hodl.
— Ozobní. Pan MUDr. V. Folprecht zahájil po
deselileté činnosti odborné a po speciálních studileh
na universitách v Praze, Vídni, Vratislavi a v Ber
lině atd. činnost jako zubní lékař v Praze u musea
Sadova tř., čís 1.
— Jmenování u finanční stráže. Od finančníh
ředitelstva zemského pro kralovství časké jmenováni
byli: madkomisary 2. třídy komisarové finanční
stráže Josef Gruber. Václav Štule, Josef Sl vo-
boda, Adolf Lorenz, František Hro fimiann,
František Frýdecký, Antonín Wa! her, Isidnr
Puschner, Josef Mrzena, Antonín Vlady ka,
František Veselý, Leonard Winkler, Antonín
Pelikán. Karel Moser, Jindřích Reimond
Emanuel Hülgartner; — komisary finanční
stráže nadrespicienti Vincenc Formáček, František
Čapek, Petr Beran, Antonín Polesný, Jan
Eureš, Jan Pavlovský, Alois Walter, Jan
Brandtner, Jan Lipert, František Hüttel
Eduard S ače k, Jan Malíř, František Zadi na,
Antonín Schimmier, Ondřej Ruhiland, Frant.
Salzer, Václav Riegl a Josef Hiu la.
— Z kruhů lékařských. Pan MUDr. Joset
Greif, odborný lékař nemucí kožních a venerických
Praha, Černá ul., čís. 13. bude meškati od 14. do
20. t. m. mimo Prahu.
MUDr
V Folprecht
Gruber
Václav Štule
Josef Sl
Lorenz
František hra
František Frýdecká
Antonín Wa
Isidnr Puschner
Mrzena
Vlad
Veselá
Leonard Winkler
Pelikán
Moser
Hülgartner
Formáček
Čapek
Beran
Polesná
Eureš
Pavlovský
Alois Walter
Brandtner
Lipert
Hüttel
Eduard
Malíř
Zadi
Schimmier
Ruhiland
František
Salzer
Riegl
Hia
Joset Greif
Čechy
Praha
Vídeň
Vratislav
Černá ulice
muzeum Sadov
Jindře Reimond
17
article
— Služební jubileum. Knížecí hospodářský rada
a prokurista cukrovarů českobrodského a pečeckého
jakož i továrny na šamotové zboži v Poštorné, pan
Ferdinand rytíř Böhm z Bawenbergů v Ouři-
ňovsi, slavi dne 14. srpna ve vší tjchosti své čtyřiceti-
leté služební jubileum. K jeho výslovnému přání upu-
stilo se ode všech officiálních oslav, které mu úřad-
nictvo, jemu přidělené, jakož i iiné korporace chystaly
Pan rada Böhm jest svou intensivní činností na poi
hospodářském i v životě veřejném, v záležitostech pak
okresních i obecních v místě, kde činným byl a jest.
3 dostatek znám i přejeme jubiláru, aby ještě dlouhá
lěla v této všestranné činnosti prožil.
— Úmrti. Zde zemřel v pátek dne 12. srpnao
1. hod. ranní pan Karel Herink, obchodník v 52.
roce věku svého. Pohřeb koná se v neděli dne
14. srpna o 4. hod odpplední z farního chrámu u sv.
Jiljí (u Dominikánů) na hřbitov olšanský.
Ferdinand
Böhm
Bawenberg
Herink
svatý . Jiljí
Poštorná
Olšanský
18
article
— Z městské rady král. hlavního města Prahy. V
včerejší schůzi městské rady sděleno mimo jiné: Hrubý
příjem mostného od 31. července do 6. srpna obnášel
na lávce z Vyšehradu na Smíchov 327 K 36 h, na
mostě Palackého 4441 K 18 h, na mostě žofínském
655 K 74 h, na mostě císaře Františka 4299 K 36 h,
na mostě císaře Františka Josefa 3684 K 10 h, na
mostě přes Štvanici 2947 K 22 h a na mostě libeňském
511 K 68 h. — V lázních obnášel v témž týdnu hrubý
příjem na Žofíně v parních a vanových 1009 K. 20h,
v slatinových 478 K, v uhličnatých 18 K, v říčních
255 K 2 h, u Křižovníků v říčních 324 K 32 h, v Praze
VII. v říčních lázních 260 K 36 h. — Dělníků zaměst-
návala obec v týdnu od 7.—13. t. m. 3224 a to 2873
řádných a 351 mimořádných. — Novostavby povoleny:
panu K. Cisařovi stavba domu na místě čp. 655—II.
v ulici Hopfenštokově; panu A. Makovci stavba domu
na staveniští č. 5 sk. XXXIIb. v assanačním obvodul
v ulici Kozí; p. V. Vaňkovi stavba domu na č. k. 499
v ulici Plynárenské v Praze VII. a p. Janu Slabovi
stavba dvoupatrového domu na poz. č. k. 593/1 a 5951
na Čihadle v Libni. — Na přilepšenou chovancům
v městském chorobinci o pouti dne 15. t. m. povolene
100 K a mimoto bude mezi chovance 100 K v hotovosti
rozděleno na místě obvyklého výletu po parníku, jen
vzhledem k nízkému stavu vody toho dne se konai
nemůže.
František 4299
František Josef
K Cisař
A Makovec
V Vaněk
Slaba
Praha
Smíchov
Žofín
Libeň
Z městský rada král
Palacký 4441
19
article
— „Volá po nápravě.“ Ve včerejší schůzi městsk
rady jednáno mimo jiné též o zprávě, kterou uveřeji
níli jsme před několika dny pod názvem „Volá po
nápravě“. V lokálce té se pravilo: „Již několikráte po-
ukazováno bylo na nepofádky, jaké panují v obecním
dvoře novoměstském, zejmena při expedování vozů zá-
ch ranné stanice. Nejem, že děje se zdlouhavě, nýbrž
— jak včerajší případ ukázal — vůbec někdy ne-
vyjede, ani když si toho přeje lékař stanice. Včera
požádána byla záchranná stanice, aby převezla těžce
nemocnou do všeobecné nemocnice. Sotva že vůz
odjel, přinesl poštovní zřízenec telegram, v němž
záchranná stanice žádána, aby vyslala na nádraží
vůz k převozu těžce zraněného člověka. A do třetice
— zazněl telefon a dr. Kamus volal záchrannou sta-
nici, aby převezla těžce onemocnělou jeho služku
z Příkopu do nemocnice. Bylo mu sděleno, že musí
míti strpení, až vůz se vráti. Dr. Kalmus čekal a po
nějaké době zvonil podruhé. Dostal tutěž odpověd.
Když však nemohli se dočkati a daiší marné čekání
stívalo se stále trapnějším, zavolal inspekční léka
p. dr. Svohoda obecní dvůr a žádal energicky, aby vůz
byl ihned odeslán. Čekáno opělně delší dobu, ale
po vozu ani pamálky. Misto něho přiklusal sluha
Enderle Na dotaz, kde je vůz, vyřizoval od kočiho
doktor
Kamus
Kalmus
Svohoda
Enderle
20
article
Nováka, že tento nikam nepojede. Snad mu bylo ve-
liké horko. Pan dr. Svoboda ovšem nemohl si dáti
„stávku“ kočiho líbit a resolutně nařídil, aby vůz
okamžitě byl vypraven. Za čtvrt hodiny přijel. Jed-
náni takové zaslouží, aby bez pardonu bylo přibito
na pranýř. Orgánové, kteří mají na starosti humanní
instiluci záchranné stanice, dojista se posťarají, by
lékař a nemoení nezáviseli od libovůle a nálady
milostpána kočího.“ Ve zprávě vydané městskou radou
se však píše: „Pod názvem „Volá po nápravě“ uve-
rejněn byl v „Národních Listech“ článek, obviňující
správu obecního dvora z nepoládků a neochoty při
vyslání povozů pro převoz nemocných záchrannou
stunicí. Pan slarosta dr. Vl. Srh dal případ uvedený
vyšeliiti a objevilo se, že zpráva hyla nesprávná. Male
opozdění zaviněno bylo toliko tím, že povolaný vůz
musil se vrátiti do ohecního dvora z Malé strany ku
pfepřahání, ježto nebylo možno těchže koní po-
užili. Ježle změna ta provedena byla rychle, nebylo
zaviněno žádně dlouhé a trapné čekání. Také v ostat-
ních případech léhož dne bylo rychle vyhověno. Pa
insp. obecního dvora ob. sl. Vaniček podal zprávu
o celém postupu při vysílání povozů, kteráž byla
Novák
doktor
Svoboda
21
article
radou městskou se schválením vzata na vědomí.“ —
Třebaže indirektní toto vysvětlení loyálně otiskujeme
musíme setrvati při původním tvrzení, že věc se měla
tak, jak ve zprávě naší byla vylíčena, jelikož čer-
pána z pramenů naprosto spolehlivých. Fřirozeno
že na dotaz obviňovaný na sehe žalovati nebude.
— Proti pražskému vrchnímu rabínovi. Došel nás
tento přípise Ctěná redakce „Nár. Listů“! V jednom
z posledních čísel ct. listu Vašeho dočetl jsem se ve
zprávách denních, že vrchní židovský rabím pan Ehren-
feld o valné hromadě Pohřebního bratrstva židovského
promluvil o všeobecné situnci židů a k závěrku řeči
své Japonce velebil a o zdar jich zbraní prosil. Jeliko
projev takový mnohdy snadno by vykládán býti moh
jako projev veškerého židovstva zdejšího, prosím z
uveřejnění těchto řádků na vysvětlenou české veřej-
nosti a zároveň jakožto odpověď p. vrchnímu rabínovi
Především prosím za prominutí, že začíti musím jaks
s živolopisem tohoto pána. Pan vrchní rabín Ehren-
feld je narozen v Poznaňsku, je tudíž rodilý Něme
z říše a nezná ani slova českého; čerpá veškery zprávy
o vzniku a průběhu války z listů výhradně německých
Rusku nepřátelských, kterážto nepřízeň i v projevu
onom se jeví. Dosazen byl sem na tento vrchní úřa
náboženský německo-židovským regimem na radnie
židovské dosud panujícím, kterýžto renim dlužno zi
projev pana vrchního rabína spoluzodpovědným činiti
Co se jednot česko-židovských týče, ke kterým mám
také čest náležeti, jsou zajisté daleky projevu onoh
a proto doufám, že v době nejbližší samy patřičně od-
poví, jako již orgán pokrokového židovstva českéh
v posledním čísle svém učinil. Snadi tázati se bude
mnohý členář. co přimělo p. vmchního rabina k projevu
tomu? Má to snad býti odpovědí na bouře kišiněvské?
Ehren
Poznaňsko
Rusko
22
article
Ač veškeré náboženské třenice odsouzení hodny jsou
přece právě my židé, k českému národu se hlásící.
projev onen odmítnouti musíme, poněvadž jsme dosu
takovým politickým projevům vrchního rabína zvykli
nebyli. Když počali Němci ze středu svého židy vy-
lučovati, když počali je z turnéřstva vyhazovati, ne-
slyšeli jsme p. vrchního rabína říci: Nuže, nechodte
tam! není správna cesta, po které se ubíráte! Aneb
ještě nikdy neměl pán ten odvahy říci: Přestaňte již
jednou plniti kasina těm, kteří vás nechtějí! neplňte
jich divadla a neobesílejte jich školy svými dílkami.
ale přilněte konečně k té zemi, která již po staletíje
vaší domovinou a ve které již celé generace vaše byly
narozeny! Proč ještě nikdy p. vrchní rabín se ne-
obrátil na tábor svých věrných dle smýšlení, aby pře-
stali již jednou s tím nepatrným hloučkem — oprav-
dových rodilých Němců zdejších dávati této české
metropoli zdánlivý nátěr velkého procenta němectví,
když kolébka většiny nejdále v Přibrami nebo ve Vo-
ticích stála? Proč nepoučuje jich, aby přestali udržo-
vati mezi sebou něměinu jako jazyk obcovací a naučil
se ctíti řeč, kterou jim matka po prvé v úsla kladla.
Němec
23
article
Zde mohl by p. vrchní rabín lépe uplatniti svůj talen
řečnický ku prospěchu nás všech, ku prospěchu svého
tábora a celé české veřejnosti! Velebiti však Japonce
proti kterým dnes mneho set židovských jinochů v
vojště ruském za domovinu svou krváci, jest naprosto
odsouzení hodno a jsem přesvědčen, že mluvím úsly
veškerého česky smýšlejícího židovstva, když p. vrch-
nímu rabínovi těmito řádky výraz nelibosti na jevo
dávám. V úctě Alois Bergman, obchodník Ústřední
jatky.
— Schůze abilurientů po 45 létech. Veřejná schůz-
ka konala se předevčírem v restaurantu Brejškově
Absolventi pražské Budče a paedagogia z r. 1858 sešl
se, aby po 45 létech opětně se shledali. Abiturient
bylo tenkráte 24 a sludovali pod učiteli V. Bíbou, J
Bačkorou, Valterou, Amerlingem a P. Škodou. Z bý-
valého počtu sešlo se jich jen několik a to pp.: spiso
vatel Fr. Zeman, řed. školy v Lobkovicích J. Hauš-
mann, ředitel školy v Ondřejově J. Pešek, řed. školy
v Ouvalech Fr. Podhola, řod. školy v Berouně. Fr
Coufal, učitel v Černém Kosteici. J. Hrbek a ředite
školy v Třebotově Jan Vítek. Všichni tráví již na za-
slouženém odpočinku, jsou však dosud neobyčejně
svěží a čilí
— Národ Morzvě a sobě. Na stavbu českého Ná
rodního divadla v Brně sešlo se sbírkou v Bubeně
418 K 30 h, z Prahy věnovala rodina Krajíčkova 25 K
z Vršovic starosta pan. Václav Drobný 50 K, ředite
městského úřadu p. JUC. Václav Řezníček 10 K, po
kladník městských důchodů p. Alois Šeferna 5 K, kon-
trolor městských důchodů p. Ant. Materka 5 K a měst-
ský inženýr p. los. Tampier 2
— Slavnosti řemesinictva a živnostnictva českého.
Japonec
Bergman
Brejškův
V Bíba
Bačkora
Valtera
Amerling
Zeman
J Hauš
J Pešek
Podhola
Coufal
J Hrbek
Jan Vítek
Krajíčkův
Drobná
Řezníček
Šeferna
Materka
Tampier
Budeč
Ondřejov
Francie
Beroun
Třebotov
Brno
Praha
Vršovice
Ná rodní divadlo
24
article
Již dnes večer zahájeny budou slavnosti, jichž výno
určen k rozhojnění fondu na stavbu representačního
domu českého řemestnictva. Stane se tak velko
akademií v sále ostrova Žofínského uspořádanou
na počest účastníků sjezdu řemeslnického a slavnosti
Program akademie, jejíž začátek jest o 8. hodině več
jest následující: I. oddělení: „Pozdrav na mou vlast“
přednese hudba. Uvítání hostí posl. Jirouskem. „Práce“
kantata od Jar. Vrchlického, přednese slč. Karla Vo-
dova, „Hymna českého femeslnictva“ od prof. A
Piskáčka, přednese kroužek „Hlaholu“ v Praze. Re-
cilativ a anie z opery „Lucrecia. Borgia“ předne
operní pěvkyně pí. Julie Vošmerová u klavíru řed. D-
višek. „Z národních pokladů“, směs nár. písní, před-
nesou členové Ústř. jednoty českých citeristů. „M
láska“ od Jos. Paulinera, přednese kroužek „Illa
holu“. „Dívka u břehu“ píseň od Vacka přednese pí
Vešmerová. „Tažení Husitů“, fantasie, přednese hud-
ba. — II. oddělení: Ouvertura k opeře „Hubička“ před-
nese hudba. „Ráda, ráda“, „Piseň čarovná“ zapěje
slě. Mař. Kindlova. „Vzpomínka“ od Cibulky, před-
nesou členové Ústř, jednoty českých citeristů. „U
zdroje Bosny“ od Zajce, přednese kroužek „Hlaholu“.
Jirousek
Vrchlický
Karel
profesor
Piskáček
Borgia
Vošmerová
Vacek
Vešmerová
Hubička
čarovný
Kindlův
Cibulka
Zajc
Žofínský
Praha
Re
Jos
Illo
Bosna
Hlahol
M láska
25
article
„Slovanský tanec“ přednese hudba. Píseň Aninkyz
„Čarostřelce“ přednese slč. Mař. Kindlova. „Něco
srdečného“ přednesou členové Ústř. jedn. čes. citeri-
stů. „Česká muzika“ přednese hudba. — Učednický
odbor Remeslnicko-živnostenské besedy pražské zů-
častní se nedělního průvodu na výstaviště a páni
mistři se žádají, aby učně své laskavě v čas vyslal
na shromaždiště, jež jest o 1 hod. odpol. ve škole
u sv. Kříže na Janském náměstí. Učňové budou zde
poděleni vstupenkami. Průvod uspořádán bude, jak ji
oznámeno, v neděli přesně o 2. hod. odpol. od Ru-
dolfina na výstaviště. V případě nepříznivého počasí
konal by se průvod v pondělí. Společenstva, jež se
průvodu zúčastní nemusí jednotlivě podávati oznámení
na policii, neboť stalo se tak hromadně. Přihlášky ke
společnému obědu, jenž se koná v pondělí na výsta-
višti, možno učiniti ještě během dnešního dne ve slav-
nestní kanceláři
— Dům Slovanského sdružení v Novém Yorku.
Z Nového Yorku se nám píše: Dům »Slovanského
sdružení« zdejšího jest již úplně zařízen a Slované
novovorští hledí s pýchou na svůj vlastní stánek
jejž si v době tak krátké pořídili. Budova nalezá se
v nejlepší části města, blíže čtvrti české a. jest ce
nejelegantněji zařízena. Mimo dvě krásné čítárny
jsou v domě jídelna, kulečník, damský boudoir a ho
stínské pokoje. Jest to místo, jehož si mnozí našinei
dávno již přůli. Scházejí se tu zástupcové všeck
větví Slovanstva a teprve nyní je vidět, jak dobř
si rozumíme a že různost řečí slovanských není tai
veliká. Prvním čestným hostem byla česká virtuosk
na housle slečna Marie Heritestov a, jež v domě
»Slovanského sdružení« se svou paní matkou a prů
vodčím na pianu panem Heřmanem ubytována byla.
Kindlův
Slovan
Heritestov
Heřman
Janský náměstí
Nový York
Remeslnickoživnostenský beseda pražský z
26
article
Ku poctě m lých hostů uspořádán v pátek dne 28
července přátelský večírek, ke kterémuž se členstvo
i s dámami plným téměř počtem dostavilo. Mim
ně přítomna byla také depulace Sokolek. Sleč. Heri
lesova zahájila večírek českou hymnou »Kde domo
můj«. Celá její produkce odměněna byla neutuchají
cím potleskem, tak že slečna ještě směs z »Prodané
nevěsty« přidala. Dále zpívaly slečny Chocholova
Kuchařova, jakož i p. Kraupner. Teprve ke 3. hodině
ráno se hosté rozcházeli. Slečna Heritesova odjela
v sobotu do St. Louis, kde 6. srpna na »českém
dnu« s výslavním orkestrem koncertuje.
— Retrospektivní výstave českých měst a měste-
ček moravských v Napajedlech (14.—21. srpna) bud
dle dosuc doslých výstavních předmětů nad očekávání
skvělá. Výstavy zúčastní se c. k. universitní knihovna
v Olomouci, zemský archiv v Brně, knížecí arcibiskup-
ský archiv v Kroměříži, dále města: Brušperk, Úh
Brod, Tišňov, Příbor, Kostelcc, Polešovice, Malenovice
Ktálice u Prostějova, Kroměříž, Tovačov, Telč, Kva-
sice, Ivanovice, Kojetín, Uh. Ostroh, Zlin, Bzenec
Strážnice, Kunštát, Nivnice, Loštice, Bystřice p. H
Želelava, Kyjov, Třebíč, Mohelno, Velké Meziříčí, Slav-
kev, Jaroměřice, Uh. Hradiště, Prostějov, Vyškov, Po-
lehradice. Doubravník, Lomnice, Nosislav, Napa jedla.
Výstava je rozděla na tři oddělení zřízení městské
městské soudnictví a cechovnictví. V oddělení měst-
ském vystavují vzácné věci zemský archiv v Brně
knížecí arcibiskupský archiv v Kroměřízi, města
Trebíč, Telč, Kroměříž, Kojetín, Kyiov, Uh. Broo
Chocholův Kuchařův
Kraupner
Heritesův
H Želelava
St . Louis
Napajedla
Olomouc
Brno
Kroměříž
Brušperk
Úhy Brod
Tišňov
Příbor
Kostelcce
Polešovice
Malenovice
Ktálice u Prostějov
Tovačov
Telč
Ivanovice
Kojetín
Kunštát
Nivnice
Loštice
Bystřice
Kyjov
Třebíč
Mohelno
Velká Meziříčí
Jaroměřice
Uh . Hradiště
Prostějov
Vyškov
Doubravník
Lomnica
Nosislav
Napa
Kroměřízi
Kyiov
Bzenec Strážnice
27
article
Ub. Hradiště, Kunštát, Strážnice, Tišnov, Polešovice
Slavkov, Velké Meziříči r m. j. V oddělení soudním
vystavuje vzácné věci město Zlín a to celá akta dvou
hrdelních procesů z I. polovice XVIII. věku, pak
města Kroměříž, Prostějov, Telč, knížecí arcib, archiv,
zemský archiv hrněnský. Vyškov vystavuje spisya
různě knihy i věci práva útrpného a hrdelního. V od-
dělení cechovním krásné cechovní věci vystavují měst
a městečka Kroměříž, Vyškov, Brušperk, Malenevice,
Bystřice p. H., Zlín, Napajedla. Výstava zaujímá 1i
prostorných pokojů budovy nové radnice. Výslavní
výbor vydá redakci prof. Praska zevrubný katalog,.
v němž bude podle hesel každého města uvedené vše,
20 na výstavě je vystaveno. Výstavní katalog prodává
se u pokladny. Výstava bude zahájena v neděli dne
14. srpna o 12. hodině polední. V ponděli dne 15 sapn
a v neděli 21. srpna hude výstava otevřena od 8 do
12. hod. ráno a odpoledne od 1/42. do 6 hodin. ve
všední dni bude otevřena od 9 do 12 hod. dopol a
od 2 co 5 hod. odpol. Vstupné za osobu 20 h. —
Při sjezdu českých měst a městeček moravskýchr
Napajedlech bude účastenství měst, městeček a obci
zajisté důstojně přiměřeno zájmu, jej? sjezd všude
vzbudil. V těchto dnech vydána byla kniha J. Gros,
sckretáře města Kroměříže, „Chudoba“ jakožto pol-
klad k jednání II. sekce sjezdové
profesor
Prasek
J Gros
Chudoba
Kunštát
Strážnice
Tišnov
Polešovice Slavkov
Zlín
Kroměříž
Prostějov
Telč
Vyškov
Brušperk
Malenevice
Bystřice
Napajedla
Velká Meziříč r
28
article
— Knihovny do zěmčeného a ohroženého územ
v Čechách a ve Slezsku. Pro knihovny sokolskýei
jednot v ohroženém území, jež zařizuje neb doplnuj
Česká ohec sokolská, došly v poslední době opět nové
dary knih; zejmena věnoval 15 nových ročníků „Li
buše“ br. Vojta Minařík, člen výboru „Sokola“ pra
ského. Z darovaných v poslední dopě knib a časopisů
vypravila Č. O. S. v těcnto dnech knihovny do Ervěnie
(u Chomutova), do Krásného Března, Zásady
(u Železného Brodu), do Dolních Studýnek u Šum-
perka v severní Moravě, do Radvanic a Petřvaldu v
Slezsku. Dále věnoval br. Jos. Hajnyš, náčelník „So-
kola“ ve Vamherku 30 knih jednotě v Hrubé Homee
u Žel. Brodu, br. Jiří Tolman, místostarosta „Sokoli“
v Král. Hradci svým nákladem doplnil knihovny jedno
ve Skuhrově (u Žel. Brodu), v Loučkách (u Žel. Brodu
a ve Vichové (u Jilemnice). Prvým dvěma daroval p
stu, třetí 30 knih obsahu zábavného a vzdělavacího
Další dary knih pro četné jednoty, jichž knihovny po
třebujt rozmnožení, aby mohly vyhověti četnýmí čt
nářům, s díky přijímá tajemnický úřad České obce
sokolské v Praze, Ferdinandova tř., Šlikův palác, v
dvoře II. patro
Vojta Minařík
Šum
Hajnyš
Tolman
Král
Brod
Vich
Čechy
Slezsko
Chomutov
Železný Brod
Dolní Studýnka
severní Morava
Radvanice
Petřvald
Brod
Hradec
Skuhrov
Jilemnice
Praha
Ferdinandov třída
Sokol
Šlikův palác
29
article
— Kostel sv. Štěpána po návrhu měst. rady p. K-
salického má býti povýšen na chrám hlavní. Nävrh,
jenž podán byl včera v městské radě přikázán patro-
nátní komisi, by provedla příslušné kroky
Kandidátům nčilelství oznamuje kancelál
Ústřední Matice školské, že začá tkem školníhio rol
hude na matičních školách uprázdněno asi šest míst
učitelských s platem 100 K měsíčně. Kandídáti uči
telství, kteří by hodlali do zkoušky způsobilosti po
případě i děle ne školách Ústřední Matice školské
působiti, nechť podají bez odkladu nekolkované zá
dosti, přilohami o své učitelské kvalifikaci opatřené
kanceláři Ústřední Matice školské v Praze, ve Spá-
lené ulici č. 24. Při tom se dokládá, že Ústřední
Matice školská přijímná do svých služeb jen učitele
úplně zdravé, vynikající jak odbornou kvalifikaci, ti
pevšechným vzděláním. Kda jest hudebníkem, nechn
na tuto okolnost zvláště upozorní
— Důležilé upozornění českým rodičům! N
mnohých školách začíná nový škulní rok již dnem
1. září s předcházejícím třídenním zápisem žactva již
v posledních dnech tohoto měsíce 29., 30. a 31. srpna.
Počet žactva tímto třídenním zápisem zjištěný, jest
směrodatným a razhodujícím při. rozšiřování školy.
svatý . Štěpán
Nävrh
Praha
Spat
30
article
Mnozí rodiče spoléhajíce se, že o prázdninách při-
hlásili své žáky obecním řízencům. sepisujícím ditky
školou povinné pro místní školní radu, míni, že již
dětí své ve škole k zápist přihlásili nemusí a také
s nimi v době třídenního zápisu nepřijdou, nýbrž po-
šlou dítky své do školy až tenkráte, když již vyuče-
vání započne. Tito žáci musejí býti ovšem také přijati
do školy, ale nepočítají se d počtu žactva počátkem
školního roku zapsaného, nýbrž jenom d. počtu ža-
ctva během roku přibylého. Když pak škola jest
žactvem přeplněna, ozývají se důrazné žádosti o její
rozšílení. Aby však rodičové svou dochvilností při-
spěli k tomu, by škola rozšířena býti musila, na to
málo kdy se vzpomíná. Prote radíme rodičům česk ý m.
aby dávajíce zapisovati dítky své do česk ých skol,
nespoléhali se, že za ně dají zapsati dítky
obecní zřízenci aneho místní školní rada, ný hr
aby dostavili se ke správě školy tři
dni před začátkem šl olního roku a dali
své dátky doškoly zapsati. Tímlo způsohem
zjednoduší spor o potřebné rozšíření školy a po-
řádek na škole zavede se hned na počátku školního
— Výlet. do Třebenic. Česká obec střelecká uspo-
řádá ve dnech 14. a 15. srpna výlet do Roudnicea
Třehenic, ke kterémuž úřadní povolení po dlouhých
průtazích už došlo. Odjezd v neděli ráno v 5.25 rychlo-
vlakem spol. státní dráhy do Roudnice, odkudž uspo
řádán bude výlet na Řip. Odpoledne odhalení praporu
Jednoty českých střelců v Roudnici a závodní siřelh
se zahradní slavností. Nocteh v Roudnici. V ponděle
odjezd z Roudnice v 6.46 ráno do Lovosic: potom po
chod přes německé obce Sulevice a Jenčice do Tře-
Benic, kdež bude uvítání městskou radou, „Sokolem-
a tamějšími českými spolky. Prohlídka města a to
várny na zužitkování plodin, pak návštěva hrobu dra.
Třebenice
Roudnicea
Roudnice
Lovosice
Sulevice
Jenčice
Benice
obecní zřízenec
Sokol
rychlovlak společenský
31
article
Paříka, na který položen buďe věnec a kdež promluv
pan dr. Štumpí z Prahy. Odpoledne koncert v zahradě
městského hostince. Odjezd do Prahy rychlovlakem
v 9 hod. večer. Hostě budou vítáni. Kdo navštíviti hodla
pouze Třebenice, nechť použije záhavního rychlovlaku
v pondělí v 5.25 vyjíždějícího. Úhrné jízdné K 4.40.
— Dar. Česká spořilelna darovala obnos 2000
sirotčinci vlašské kongregace v Praze.
— Nová divadelní koncesse. Dosavadnímu arti-
stickému správci div. společnosti p. Pavla Švandy z
Semčic p. J. E. Sedláčkovi byla udělena c. k
místodržilelstvím koncesse ku provozování divadelníc
her v král. českém. Téže společnosti byla zadána pr
saisonu letošní městská divadla v Hradci Králo
vé, Poděbradech a Kutné Hoře.
— Vylovení sousoší pod Karlovým mostem. K ve
dávnému návrhu náměstka slavitele p. J. Seiferta
znovu bylo jednáno s firmou Kress a Bernard o pod-
mínkách, za kterých provedla by vylovení sousoší sv
Františka z řečiště vllavského. Na základě jednání
toho bude sboru obecních starších předložen návri
na povolení příslušného nákladu, aby vylovení mohlo
se státi během září a října.
Distnnění chodec. Dne 10. t. m. večer přiše
do Přelouče chodec Emerich z Fibingrů, elektrotechní
z Budapešti. Týž učinil ve společnosti několika ari
stokratů v Budanešti sázku o 2000 korun, že obejde
pěšky bez krejcaru peněz Evropu. Z Budapešti vyda
se dle plánu předem mu vytčeného dne 18. července
tr k jezeru Blatenskému, odtud má přejíti přes Videů,
Brno, Prahu, Karlovy Vary, Drážďany, Berlín, Šiull-
gart, Brussel, Paříž, Bern, Terst, Benátky, Bělennal
a Calihrad nejdéle do 28. října t. r. nazpět do Buls-
pešli. V Přelouči dostalo se Fibingrovi náležitého p
hostění a podpory. Denně koná cestu 60 km a mín
že již dne 15. října t. r. domů se vrátí.
Pařík
doktor
Štumpí
Pavel Švanda
Sedláček
J Seifert
Bernard
svatý František
Emerich
Fibingr
Praha
Třebenice
Semčice
Hradec
Poděbrady
Kutná hoře
Karlová most
Přelouč
Fibingr
Budapešť
Evropa
Vide
Brno
Karlov Vara
Drážďany
Berlín
Šiull
Brusel
Paříž
Bern
Terst
Benátky
Bělennal
Buls
Kress
km
32
article
— Dražší cukr. Následkem zvýšení cen cukru ve
škerými rafineriemi v poslední době téměř o 10 kor
na metrickém centu i kupci prodávají cukr drál.
Tak na Smíchově prodává se od včerejška rafinál
v homolích za 74 hal., vysekaný cukr za 76 hal,
kostky a moučka 78 hal
„Pěkná hodinka“ v chudobinci u Bartolonij
letos nebude! Ve včerejší schůzi městské rady uspe
seno, aby uspořádání „pěkné hodinky“ v chuddobinc
u sv. Bartoloměje lelos odpadlo, jelikož slavnůsik
tato v posledních létech pozbývala svého původníh
významu. V náhradu zas to hude pořádáno o posvícenl
koncem srpna nebo až příznivé počasí k tomu na-
stane — výlet do okolí pražského. Příslušný obno
na přilepšenou byl již povolen.
— Doprava na slektrických dráhách v měsíci čer-
venci činlla 1,863794 osob proti loňskému roku
1,739.729, tedy o 124.065 osob více. Přijato bylo lelo
v červenci 237.664 K 79 h, loni 222.638 K 12 h. tedy
o 15.026 K 67 h více. Za celé období od 1. ledna o
konce července bylo dopraveno r. 1904 osob- 13,419. 563,
proti 12,228.451 osobám v roce 1903. Celkem dopra-
veno za minulého půl roku o 1,191.112 osob více
za totěž ohdobí bylo přijato 1,728.653 K 6 h, proti loi-
ským 1,588.095 K 30 h. Tedy o 140.557 K 76 h více.
— Změny držebnosti. Pp. manželé Emanuel
Antonie Lidičky koupili od p. Maxe Arnsteina dům
č. 721 se zahradou v Sázavské ul. na Král. Vinohra-
dech za 63.200 K: pp. manželé Václav a Marie Fei-
xovi koupili od podnikatele staveh a majitele renli
p na Karla Cisaře stavební pozemek č. kat. 251 /5
roku.
lelos
Emanuel
Antonia
Arnstein
Král
Václav
Fei
Cisař
Smíchov