1
masthead
Ročník XXXXIV.
2
masthead
V Praze, v sobotu dne 13. srpna 1904.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. listy
předp lácí se
v Praze v administraci
sa měsíe
na čtvrt leta . . . . 6 K. —h
s drojí donáškoe
za měsle
n k lota . . . : 7 K 5oh
ve allakách „ K 90
na něsle
Poštou:
1a mřis le
3ke
ns čtvrt lela
s dvojí ztsilkon
a něí
čtvrt leta . . . . 11 K co
Praha
5
article
Válka.
Válka.
Z Tokta, 12. srpna. (C.-B.) (Úřadní zpr.
Dle zpráv sem došlých opustilo ruské
loďstvo přístav port-arturský a bylo
jižně od Centou napadeno loďstvem
japonským a »rozptýleno«. Křižák
»Askold« a »Novik« i třetí ještě kři-
žák a jeden torpedoborec uchýli ly
se do zátoky kiaočanské, jiný
torpedoborec do Čifu. Ruské lodi bi-
tevní, počtem pět, jeden křižák ne-
pochybně »Diana«, nemocniční jedna
loď a několik torpedoborců vyhledaly
jak se zdá (), včera opět přístav port-
arturský. Japonské loďstvo nebylo
jak se myslí (?1) poškozeno.
Z Tokia, 12. srpna. (C-B.) Reu terov
kancelář sděluje: Jak admirál Togo
sděluje, jest pravděpodobno, () že ru-
ská bitevní loď »Cesareviče se poto-
pila. (r)
Z Tokia, 12. srpna. (C.B.) Renterova
kancelář sděluje: Soudí se zde, že
většina lodí ruského loďstva vrátila
se do Port Arturu. (Zpráva tato
kterou se v Tokiu zatím utěšiti hledí.
odporuje ale celé řadě zpráv jiných
a to i japonských. Pozn. red)
Z Čifu, 12. srpna. (C. B.) Renterova
kancelář sděluje: Japonští torpedo-
borei, kteří zajali zde v přístavu
čínském ruského torpedoborce »Re-
šitelného«, jsou »Asasosimo« a »Ka-
sumi«. Japonci vyslali důstojníka na
palubu »Rešitelného« a vyzvali Rusy,
aby opustili přístav bez boje. Velitel
Diana
Renterův
Japonec
Rus
Tokta
Tokio
Togo
Port Artur
Čif
6
article
Rosiakovskij odpověděl, že »Rešitel-
nyj« jest odzbrojen a stroj nezpůso-
bilý k činnosti. Celá věc že pak jest
v rukou čínských. Když japonský
důstojník žádal na to za svolení,
aby mohl se o správnosti výpovědi
té prozkoumáním lodi přesvědělti,
tal velitel tichým hlasem co nejry-
ehlsji rozkaz, aby loď byla
vyhozena do povětří, poně-
vadž chtěl zároveň s lodí
svůj i svého odpůrce živo
zničiti. Bezprostředně na to vrhl
se velitel na japonského důstojníka
a skočil sním do moře. Dle
jedné zprávy velitel zahynul, dle jiné
unikl, těžce byv zraněn a jest u
přátel ukrýván. Po 10 minutách
byl pak můstek velitelský
výbuchem odmeten. Trup lodi
zůstal ale neporušen. Nečinnost
Viňanů za celého tohoto oči-
vidného porušení neutra-
lity Japonci nevědí si zde
ja k vysvětliti. (Toto doznání o fla
Japonec
7
article
grantním porušení neutrality Japonci jest tím
cennější, že pocházi i z pramene anglického
Pozn. red.) Soudí se, že záležito st
ta může míti v zápětí mezi-
národní zápletky.
Z Petrohradu, 12. srpna. (C.-B.) Úřadně
V telegramu admirála Alexějeva, caru
včera poslaném, se praví: Dle zprávy
velitele portarturského naše loďstvo
dne 10. t. m. dostihlo širého moře
Nemocniční loď »Mongolia« je dopro-
vází. Na obzoru byly tou dobou z ja-
ponských válečných lodí 3 křižáky
I. tř., 3 menší křižáky a 17 torpe-
dových lodí. Na přístav pálí od čtyi
dnův oblehací děla.
Z Petrohradu, 12. srpna. Telegram
došlý časopisu »Nového Vremene«z
Čifu oznamuje, že veškerému velké-
mu loďstvu portarturskému podařilo
se proniknouti blokádou japonskou
a uniknouti i stíhání. V zasvěcených
kruzích se tvrdí, že ke spojení lod-
stva portarturského a vladivostockého
došlo ve včerejší noci.
Z Berlína, 12. srpna. Že ruskému
loďstvu se podařilo uniknouti z Port
Arturu a že japonská eskadra neví
ani, kam se podělo, vysvítá z naří-
zení včera vydaného, jímž se veškerá
doprava obchodního loďstva japon-
ského zastavuje jak v úžině korej-
ské tak v japonském moři.
Z Londýna, 12. srpna. Z Čifu se
telegrafaje, že portarturské loďstvo,
jemuž podařil se útěk z přístavu,
bylo spatřeno u Cušimy (ostrovv
úžině korejské). Loďstvo pluje pod
plnou parou směrem k Vladivostoku.
(Ostatní telefonické a telegrafické zprávy viz
na straně 4.)
Japonec
Alexějev
Artur
Petrohrad
Nový Vremen
Berlín
Londýn
Cušima
Vladivostok
8
article
Narození ruského následníka.
Narození ruského následníka.
Z Petrohradu, 12 srpna. (Zvláštn
telegram »Národních Listů«.) Carová po-
vila dnes syna.
Z Petrohradu, 12. srpna. (C. B.
Zrození následníka ndálo se dnes
o půl 1 hod. polední. Prine obdržel
jméno Alexěj.
Alexěj
Petrohrad
9
article
Nový jednotitel Ruska.
Nový jednotitel Ruska.
Pro dědičnou monarchii, zvláště s takovými
lidovými a náboženskými tradicemi, jaké se vy-
pěstily na Rusi, kdež od dob Ivana Hrozného
zlomena byla moc veliké šlechty, a cařové po-
kládáni jsou za ochrance pravoslavné církvea
lidu proti přehmatům mocných, a s takovými
přívlastky moci samodržavné, jaká přísluší pa-
novníkům ruským, jest to vždy vážnou otáz-
kou, dočká-li se vládnoucí panovník syna z vlast-
ního manželství, na nějž přejde carský prestol
či dostane-li se následnictví po jeho smrti ji
Hrozný
Rusko
Rus
10
article
nému, nejbližšímu rodem mužskému člent
dynastie.
Již sama pochybnost, zda nepřímý následník
či vlastní prvorozený syn carův dosedne na trůn
proniká v široširé říši ruské znenáhla i do nej
zazšího zákoutí v severní Sibiři, a třeba ruský
národ nezasahoval způsobem ústavním do osudu
své obrovité vlasti, nieméně vznikne jakés
vnitřní proudění, jež ujímá lesku a velikosti pa-
nujícímu caři, a jež může mimo to věst
k oslabení autority opatření, kteráž se stala jmé
nem carským.
Nynější cař, korunovaný v r. 1896, strádai
až do včerejšího dne, tedy již na devátý rol
účinky oné síly, jež blíže se nedá určiti a je
jevila na massy ruského lidu vliv skoro legen-
dární — zcela jeko to zní ve starých pohádkách
„byl jednou jeden král a ten neměl syna“. Ca
ruský dočkal se sice již čtyř dcer, však tato
okolnost spiše ztížila, než napravila onen choulo-
stivý stav, v němž se nalezal s celým Ruskem.
Šířila se totiž a stávala se čím dále tím
známější pověra či prorocká pověsť, že za cara
postavou malého, kterýž bude míti mnoho dcer
a žádného syna, vypukne válka, v níž Rusko
bude se všech stran nepřáteli napadeno a v nej-
větší nouzi vysvobozeno archandělem Michalem
Ať již byl vznik této pověry jakýkoliv, ať si ji
lid vytvořil sám, neb byla do něho zůmyslně
vržena, i její začátek i konec přizpůsoben by
nápadně některým poměrům, vždyť obsahuje
jméno patrona nynějšího následníka, posledního
a nejmladšího bratra carova, prohlášeného z
následníka po smrti druhého bratra Jiřího.
Michalus
carův
Jiří
Sibiř
Rusko
11
article
Nynější cař dále okázale a všude stavěl do
popředí své snahy mírumilovné, což na Rus
samé bylo tu a tam pokládáno spíše za slabost
než zásluhu. Ve svých vyjížďkách vedl siv
prvých létech velice nestísněně, a i to se nelíbil
snad těm, kdož nepředstavují si osobu carovu
jinak než kolkolem hlídanou řadami vojskaa
četami policie.
Po několika málo létech panování jeho po
čaly se opakovati attentáty na vysoké státní hod-
nosty, přiostřilo se napjetí mezi Rusy a Švédy
ve Finsku, dřive tam nerušeně vládnoucími, při-
ostřily se poměry v lidu samém, vyskytly se
četné nepokoje studentské, dělnictva socialisti-
ckého a zvláště i rozsáhlé bouře protižidovské.
Ve věcech politiky zahraničné, zvláště na
dálném i blizkém Východě, rovněž nepanovala
taková jednota názorů, jak za to musili míti
zvláště ti, kdož samodržaví stotožňují s nepři-
pravenou a neodůvodněnou vůli panovníkovou.
Třeba jsme nevěřili na slovo všemu, co se šiř
o zápasech mezi jednotlivými ministry anebo nyn
mezi místokrálem dálného Východu u vrchním
velitelem tamních vojsk ruských, přece jer
možno to vše uvésti na doklad, že jsou přece
jen okamžiky, kdy silná, jednotná vůle jes
mnobem cennější, než nerozhodnost, plynouc-
ze sporných názorů.
Když pak proti všemu nadání celého Rusk
vypukla nynější válka s Japonskem, a když po
čáteční její neúspěch před Port Arturem a n
moři stále ještě nedošel příslušné korrektury na
pevné zemi, není vyloučeno, že i ruský, jinak
velice trpělivý a důvěřující lid počal pociťovat
potřebu nějaké události, kteráž by celou- Ru
opět postavila na místo vyvýšenější.
Švéda
Port
Rus
Finsko
Japonsko
12
article
Nescházelo zajisté hlasů ani z venčí po-
sílaných tiskem, ani uvnitř šířených od ús
k ústům, kteréž se snažily všecky, ať skutečné
ať domnělé nehody nynějšího carství použiti k
šíření obav, málomyslnosti a bezmála i bez-
nadějnosti nynějšího Ruska. Vždyť to vidánne
denně, jaká spousta nepravd a nesmyslů se šíř
zvláště z pramenů anglických o Rusku, ať ne-
mluvíme ani o tendenčním nadsazování a pře
pínání.
S touto výhradou zaznamenáváme tu, co
nedávno napsal petrohradský dopisovatel „Daily
Mailu“: „Rusko jest tak rozechvěno, že má ne-
zbytně zapotřebí nějaké povznášející, uklidňu-
jící a oslňující události, nemá-li nynější stav
vésti ke zmatkům ještě větším. Takovým jedno-
tícím, uklidňujícím skutkem by mohlo na př
býti, kdyby carevna konečně povila syna.
Prostý fakt narození přetne rázem přediv
pověstí a pověr, šířených v lidu, a dá Rusku
následníka trůnu, jehož nejen rodinný zákon
carské dynastie, ale . všeobecný názor ruského
lidu pokládá za nezbytné doplnění autority
carské.
Byť následník cesarevič byl nemluv
nětem a do šestnáctého roku nezpůsobilým, z
sáhnouti do věcí státních, přece jen nastupuje
okamžitě v hodnost následnickou a stává se takte
jednotitelem mezi lidem a dynastií.
Tím se také stává zcela jasným, proč byl
narození jeho uvítáno petrohradským obyvatel
stvem s nesmírným nadšením. Nepo
chybujeme, že stejně bude uvítáno po veškeré
A i kdyby následník-nemluvně nedočkalse
věku, kterýž by z něho učinil skutečného ná-
stupce trůnu, zasáhl již přece vážně do osudo
ruské říše a ruského národa, odstraniv v době
kritické všecky tamní kruhy tížící vědomí, že
nynější cař až do včerejšího dne neměl násled-
níka ve své vlastní rodině.
Rusko
Nepa
Daily Maila
14
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 12. srpna. (Odročení uhe-
ské sněmovny.) Po dvaadvacetiměsíčném
nepřetržitém zasedání uherská sněmovna se
včera sama odročila do 10. října, když byla
nejprvé vyřídila dva branecké zákony na
r. 1903 a 1904 a potom vyřídila dva rozpočty
(opět za r. 1903 a 1904) s různými s nimi
sloučenými předlohami, mezi nimiž byla
choulostivá otázka zvýšení civilní listy. Jes
to nepopíratelný úspěch devítiměsíčné vlády ka-
binetu Tiszova, úspěch tím větší, uváží-li se, za
jakých okolností Tiszův kabinet nastolen a jaké
parlamentní poměry panují v druhé polovině
říše před Lilavou. Proto jeví se zcela pochopi-
telnou ovace, která byla hr. Tiszovi připravena
ve středu ve schůzi liberálního klubu, svolané
předsedou bar. Podmanickým jen za účelem
oslavy díla, provedeného hr. Tiszou v parla
mentě. Nyní — pravil bar. Podmanický —
můžeme se klidně a s povznesenou myslí roze
jiti na prázdniny. Vmyslíme-li se do poměrů
jaké zde panovaly ještě před málo měsíci, a jal
málo bylo naděje, že se nalezne východ z cho
potu, v němž jsme se octnuli, můžeme být
úplně spokojeni s nynějšími výsledky. Nás za
chránila především moudrost a odvaha mini-
sterského předsedy hr. Štěp. Tiszy. (Hlučné
eljenování!) Jsem hrd, že jsem se dožil, abych
viděl, jak vyvstává mladý muž, jenž, o nic se
nestaraje, kráčel cestou, kterou mu předepsalo
svědomí a láska k vlasti a jenž touto cestou
dostihl také cile. Navrhuju, aby strana ve svém
zápisníku vyslovila díky a uznání tomuto muži.
který vyvedl zemi z neblahého labyrinthu. (Živý
souhlas.) Kéž jest mu přáno, aby ještě dlouh
a s úspěchem stál v čele strany.
Hr. Tisza ve svém poděkování, v němž
s díky odmítl něktoré hyperboly stařičkého ba
Tiszův
Štěp
Tisza
Praha
Hradec
uherský sněmovna
Tisza
15
article
V drobném prodejit
zanní číslo o zobě . . . za 8b
odlpolední
. . za 2h
Ve slialkách na venkovs
ranní čhslo
odpolední
. . . . . . . 3h
Inserát
platí se hotově zapřel.
Předplacení a ineerty přljímá r dmini
strnce v Marinsské ulicl č. 3.
Tam nzcházejí se též nodakee
tiskárna a ezpedice „ Národních Laistě-
Rukoplsy se nevracsjí.
národní Laistě
16
article
Podmanického, prohlásil, že neučinil vlastně nie
jiného, než že v okamžiku, ve kterém to pokládal
za svou povinnost, nasadil celou svou osobu,
aby splnil úkol, jemuž se nemohl a nechtěl vy-
hnouti z cesty. „Nikdy jsem nepochyboval —
pravil dále — že můj podnik setká se s úspě-
chem. Ne proto, že bych své vlastní síly tak
vysoko cenil, nýbrž protože jsem věděl, že tato
strana, která zemi prokázala už tak mnoho plat-
ných služeb, jest s to, aby obnovila v parla-
mentě spořádané poměry. Prosím při té příleži-
tosti stranu, aby tak odhodianě a statně vy-
trvala i nadále, neboť si nesmíme tajiti, že nás
očekávají ještě veliké úkoly. Až dosud se nám
podařilo uvésti pouze parlament v pravidelné
koleje. To jest však úspěch jen efemérní. Jdeo
to, aby se nynější spořádané poměry ustálily;
ale než se to stane, čekají nás ještě další boje.
Hr. Tisza skončil prosbou, aby ho liberální
strana podporovala i v příštím zasedání po
prázdninách.
Tisza
Hradec
17
article
Uherský parlament, jenž se včera odročil
na dva měsíce, zasedal od 8. října 1902. Bylo
to prvé zasedání v nové parlamentní budověa
započalo ihned bouřlivě. Události s císařskou
hymnou při odhalení pomníku krále Matyáše
v Kluží a afféra poslance Nessie, jenž jako zá-
ložní důstojník volán před vojenský soud,
protože se účastnil demonstrací proti císařské
hymně, daly straně neodvislosti první podnět
k bouřlivým výstupům. Hned na to 16. října
Szellova vláda předložila sněmovně návrh zá-
kona o zvýšení vojenského kontingentu, proti
němuž se kromě oppouce vyslovili i přívrženci
hr. Apponye, kteří byli tehda ještě členy vládní
liberální strany. Následek tohoto odporu byl ten,
že ministi honvédů bar. Fejérváry původní bran-
nou předlohu odvolal a nahradil ji novou. S bí-
dou podařilo se v prosinci 1902 Szellovi, vy-
moci na sněmovně zatímný rozpočet na první
třetinu r. 1903; košutovci povolili mu zatímný
rozpočet jen proto, aby mohl v jednání s ra-
kouskou vládou o vyrovnání pevněji hájiti uher-
ských požadavků. V jednání o vyrovnání dosa-
ženo skutečné dohody, když dr. Körber v syl-
vestrovské noci 1902 ustoupil požadavkům Szel-
lovým. Dne 24. ledna 1903 počala uherská
sněmovna projednávati novou brannou předlohu.
Matyáš
Nessie
doktor
Körber
Kluž
18
article
Tu však se opposice košutovců, podporovaná
tohdejším sněmovním předsedou hr. Apponyem,
změnila v obstrukci, proti níž nepomohla „trpná
politika“ Szellova, a když tomuto nepovoleno
prodloužení zatímného rozpočtu : dne 1. května
1903 nastal v Uhrách stav ex-lex, Kolom. Szel
po krátkém odporu dne 16. června padl. Po ne-
zdařeném pokuse hr. Tiszy o utvoření nového
kabinetu stal se předsedou ministerstva hr.
Khuen-Hlédérváry, jemuž uloženo za první po-
vinnost vymoci si na sněmovně povolení k od-
vodu za r. 1903. Ale úplatková historie posl.
Papa a brzký na to „chlopský vojenský rozkaz
podrazily hr. Khuenovi nohy, tak že nastalo
Uhrách bezvládí, které potrvalo až do 26. říjn
1903, kdy utvoření nového kabinetu svěřeno
hr. Štěp. Tiszovi. V říjnu zvláštní výbor liberální
strany sestavil národní vojenské požadavky ma-
darské, které rozhodující kruhy s nepatrnými
jen změnami schválily a na jich základě umož-
nily T.szovi, že ponenáhlu uvedl parlament zase
v pravidelné koleje. Liberální strana ovšem se
ztenčila o přívržence Apponyovy, kteří z vládní
strany vystoupili t utvořili novou opposiční
stranu národní. K obnovení pořádku ve sně-
movně přispěl mnoho čestný předseda strany
neodvislosti Toth, jenž svým appellem na vládu
i na opposici dosáhl toho, že povolen odvod no-
Tisza
Khuen
Hlédérvára
Štěp
Toth
Uhry
Papa
19
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Z řady průkopníků.
(Lístek do památníku českého školství na Moravě.)
Ještě před válkou s Pruskem nebylon
Moravě jediné střední školy české. Teprve
roku 1867 zřízena c. k. vyšší slovanská gymnasia
v Brně a Olomouci. S divčím lyceem Vesny
hrnénské jest nyní celkem 37 ústavů s více než
desíti tisíci studenty.
Však nešla věc také sama sebou a nebýt
plných rukou a zanícených duší, které se hor-
lvě měly k dílu, nemohli bychom se dnes už
hk chutě hotoviti k dosažení prozatímného
nchole snahy, zřízení vysoké školy české n
loravě. Z řady pracovníků, kteří s plným vě-
lmím cíle k dnešnímu utéšenému stavu věe
ránavně základy kladli, sluší neopomenout
zána Jana Mládka, horlivého předák
balí, jenž po 25 roků působiv na roli českého
lství moravského, dnes jako zasloužilý sedm-
teálník a jubilovaný ředitel, s oprávněnou pý-
dlon může vzpomínati mnohaleté působnosti na
jnul zemské vyšší reálce v Telči, kteréhož dů-
ležilěho ústavu stal se téměř budovatelem.
Prusek
Mládek
Morava
Brno
Olomouc
Telč
český školství na Morava
vysoký škola český můj
20
article
Skromný, ušlechtilý muž spatřil světlo světa
v půvabném Podkrkonoší; narodil se dne
18. července 1834 v Libštátě, kdež otec jeho
li zaměstnával se tkaním přize. V Jičině vy-
dodl hlavní školu i gymnasium, na němž stu-
doral do r. 1855 za ředitele, neb jak se říkalo
ptíekla V. Kudrny. Z učitelů jeho zde byl
Fof. Uhlíř, znamenitý znatel jazyka českého,
ntí. Zenker, jenž vykládal lalinu, dr. A.
Filarich, na svůj čas proslulý mathematik
tsik, kteréž předměty po něm přejal prof. G.
lindner, vykládající filosofiekou propaedeutiku.
la jičinských latinských školách studovalo
bejvice hochů z Podkrkonoší. Uzavřel tu Mlá-
dek přátelství se spolužákem »kopčákem«, P-
tiem Kopalem, známým knězem publicistou, jež
polivalo až do vysokého věku.
Roku 1855 dal se zapsati na filosofickou
fakultu pražskou. Odbyv roku 1857 zákonité
tříleti universitní, odebral se za učitele do
Báňské Bystřice v Uhrách, odkud poslán za
suppl učitele do Klatov a r. 1860 na c. k
vyšš reálku v Praze. Jako skutečný učitel po
V Kudrna
Fof
Zenker
doktor
A Filarich
profesor
G lindner
Kopal
Podkrkonoší
Libštát
Uhry
Klatovy
Praha
báňský Bystřice
21
article
sobil pak v Kutné Hoře a r. 1866 povolánz
professora na c. k. vyšší reálku do Olo
mouce. Zde v plné mužně síle a uvědomělos
zahájil svoji zdárnou činnost ve prospěch mo-
ravského školství.
Druhé pololeli školního roku 1866 skon
čilo náhle pro válečné události. Pevnost olo
moucká stala se jevištěm zimničných příprav
válečných, všecky prázdné místnosti i školn
upravovány po potřebu válečnou, na všec
stranách chřestily zbroje, Musy poslány do
ústraní.
Professor Mládek odebral se do Prahy. Mě
tu dost známých a přátel mezi tehdejšími mlad
šími literáty, byl tu Barák, Neruda, Hálek, v jichž
společností nebyla chvile dlouhá mezi tím, co
docházely zprávy z bojiště z prvu plně bujarého
převědomí a později tak smutné a skličující.
Po válce vrátil se muž osvěžen národním
duchem, za doby okupace mocně vzplanuvším,
do nového působiště svého a zde s vytrvalost
skutečného apoštola jal se rozvíjeti svoji čin-
nost ve prospěch idey, která vyplňovala jeho
duši. Působil nejen mezi studující mládeží, ale
i mezi lidem venkovským po širém okolí. Každá
doba má svůj způsob práce a projevů. Tehdy
na Moravě dosud národně málo uvědomělé na-
stala pravá doba probuzenecká. Pořádána di-
vadla, přednášky, koncerty a prostředkem ušlech-
tilých zábav i pěkné a poučné četby šířeno
v lidu vědomi národní. Obecných knihoven ještě
nebylo, tím ochotněji půjčovali buditelé sami
své soukromé knihovny a když to nestačilo.
stával se apoštol dobrovolným agentem mladého
literárního trhu, objednával české knihy a ča-
sopisy pro zámožnější, kupoval z vlastníeh
peněz pro méně majetné a často sám knihy po
okolí roznášel.
Barák
Neruda
Hálek
Kutná hoře
Ola
Praha
Morava
Musa
22
article
Tehdy byla Malice lidu ve svém rozkvětu,
Časopis českého musea šel hojně na odbyt
spisy Tylovy, Klieperovy, Chocholouškovy roz
ohňovaly vlasteneckým plápolem mysli čtenářů
V každé téměř dědině požehnaného kraje olou-
mouckého nalezal se horlivý kroužek a s kaž-
dým byl ve přímém styku »olomoucký pan pro-
fessor«,
Jako pravý muž své doby byl Mládek tak
novinářsky činný. Příležitostné články psával
již z Kutné Hory do pražských listů. Z Ol -
mouce dopisoval nejen do Prahiy. ale zvlášte
pilně do místních moravských listů. Kromě toh
pilně dopisuje o školských věcech do listů uči
telských.
Studenistvo i lid přilnuli s úctou a láskou ke
svému buditeli. Mládek nepomáhal jen slovy, nýbrž
i skutky a to vždy a všude. Kladl radostně oběť na
oltář vlasti, obraceje tak kus po kuse ve statel
ideálný svoje dosti značné po rodičích zděděné
jmění.
Cítil se učitelem celým srdcem. Jediné je
rmoutilo, že mu jest úřad svůj zastávati ja
zykem cizím, nenárodním, na ústavě duchem
cizím neseném. Dávno choval přesvědčení, že
v těch věcech musí nastati změna a od prvn
chvíle, co na půdu moravskou vstoupil, usilova
všemi směry, aby myšlence potřeby českýeh
škol na Moravě zjednána byla konečná platnost
Působiti k tomu, aby zřizovány byly české ná
rodní i střední školy, učinil takřka svým život
ním povoláním.
Tylův
Klieperův
Chocholouškův
Mládek
Kutná Hora
Ola
Morava
23
article
Nadešla chvilka příznivějších okolností
Ministerstvo Hohenwartovo nastoupilo, obce
města moravská začaly se hlásiti o své školy
Mládek se dostal ke slovu v okolí olomouckém
A když hledána vhodná osobnost pro úřad ře
ditele nově zřízené zemské reálky v Telči, n
mohla volba padnouti na muže povolanějšího
Přijemné městečko v jihozápadním cípu Morav
nedaleko hranic království, v mírné rovině, ob
klopené věncem rybníků a lesnalých vrchů, po-
skytlo vítané ústředí Mládkově další činnost
Vlastenecký psedagog mohl zde navázati na jisté
tradice. Již roku 1655 zřídil zde jindřicho-hra-
decký pán Ferdinad Vilím Slavata seminář
kolej jesuitskou, t. j. latinské školy, které tě
šíce se přízni četných dobrodinců, prospívaly až
do r. 1773, po zrušení ústavu nadace jeho při
padly studijnímu fondu.
Od druhé polovice 18. století byla zde jen
hlavní škola, jež r. 1857 odevzdána do správy
obce. Ze dvou ročníků 4. její třídy utvořen
městská nižší nesamostatná reálka, jež prvním
listopadem 1871 proměněna v zemskou nižš
reálku o 4 třídách. Tak zahájen nový český
střední ústav, první svého druhu na Moravě.
Od podzimu r. 1874 proměněn ústav otevřením
třídy páté na vyšší reálku, na níž r. 1877 od-
bývány pyvní maturitně zkoušky. Ředitel Mládek
setrval ve svém úřadé na ústavě od počátku
Hohenwartův
Mládkův
Ferdinad
Slavata
Telč
Morava
24
article
r. 1871 až do února r. 1892. Tou dobou
vreholila energie zasloužilého muže. Poměry
nebyly v městě pro ústav tuze příznivy, nebylo
kde umistiti školy, bylo třeba sháněti nejnulnější.
Mládkovi podařilo se soustřediti kolem sebe
kroužek mužů vlasteneckého smýšlení. Utvořen
v městě sílná národní strana proti dosavad
panující straně, jako ve všech městech morav
ských, židovsko německé, straně odrodilců, vycho-
vanců doby zpozdilé, kteři měli v rukou témě
veškerou správu městskou. Již rok 1874 při
nesl národní straně v Telči skvělé vltězství př
volbách. V městě zavanul nový duch nadšení
jevicí se horlivou ochotou a obělavostí. Tehkrát
vznikla krásná budova, pýcha města, určená
reálným školám. Získán myšlénce místní ma-
gnát, hrabě Leopold Podstačký Liechtenstein, jenž
daroval rozsáhlé pozemky. Rychle rostla ze
země stavba. Kde kdo pomáhal nabádán slovem
i příkladem nadšených. Členové teleckého »So
kola« zbořili plot, jenž obklopoval bývalou hra
běci chmelnici, odklizena kolna z příštího stave
niště, vykopány základy a začalo veliké hemžení
dělníků, stoupal kouř cihelných pecí a radostný
ruch při stavbě nasvědčoval, že nepadlo na půdu
kamenitou zrno idejné, jež ředitel Mládek ta
horlivě byl zaséval. Praktický muž věděl, jak
vše popadnouti, aby nová budova nepřišla obe
draze, a jako se postaral o vhodné místo, tak
věnoval i všecku péči vnitřnímu rozšiření a zve-
lebě ústavu. Však už v nadšené práci neby
sám, jsa účinně podporován celým sborem pro
fessorským, od seniora A. Kubše až po nejmlad
šího soudruha v díle učilelském. Zařízen pod
Mládek
Leopold
Podstačký
Liechtenstein
A Kubš
Telč
25
article
půrný spolek pro chudé žáky ústavu, tehdy no-
vinka svého druhu. O příjmy spolku staral
se jako předseda oteovsky po dvacet let. Ne
zřídka, když z rohu hojnosti nedost vydatněs
sypalo, polají nepozorován přidával a doplňoval
ze svého. Nikdy nelenil kroků, nelitoval slov,
nedbal zřetelů plochého ješitenství, aby vyprosil
pro chudé studenty obědy, šatstvo, příspěvky
na byt, knihy. Při slavnosti, konané v srpnu
r. 1891 na oslavu dvacetiletého trvání reálky
doslalo se statečnému řediteli výrazu uznánl,
jaké svědčilo o úetě a lásce občanstva, o něž
se byl měrou vrehovatou zasloužil.
Také členům sboru professorského býval
spíše upřímným přítelem a rádcem, než strohým
představeným. Nebylo neshod a rozmíšek ve
sboru po celou dobu dvacetiletého jeho ředitelo-
vání a jakéž také neshody v tělese, jemuž v čele
stál muž, učinivší sobě zásadou, pomáhati věrně
každému, kdož spolupracuje na »společné léše«.
Dle »Paměti« vydaných na oslavu dvaceli-
letého trvání ústavu, studovalo zde v lelech 1871
až 1891 1460 žáků, dobrá pětina z nich s pří-
znivým výsledkem podjala se zkoušek maturit-
ních. Tak vystudovala řada žáků nemajetných,
i velmi chudých, dnes již mužů zasloužilých
o obecné a vlastenecké dobro, učitelův, inžený-
rův, chemikův, úřadníkův atd. Před rokem 1870
v západním cípu Moravy dral se všuďe do po-
předí živel cizí, nám nepřátelský, jenž svými
školami v blízké Jihlavě a ve Znojmě šmahem
odnárodňoval dorost. Tomu řádění položena pevná
hráze založením českého ústavu. Město Telč po-
stupem času vyspělo znenáhla v obec na morav
ském venkově nejuvědomělejší. Nebylo z posled
ních zásluh Mládkových, že záhy založen občan-
ský spolek vzdělávací všem třídám přístupný.
Mládkův
Morava
Jihlava
Znojmo
Telč
26
article
Vznikla občanská beseda, jež od roku 1871 je
znatelným střediskem národního a společenského
života v kraji. Nebylo v Telči sbírky peněžní
ať k účelům debročinným, vlasteneckým neb jinak
ušlechtilým, aby jméno Mládkovo nebylo zazna-
menáno v řadách prvních. Sbor professorský ná-
sledoval svého ředitele, věnuje po léta maturitn
taxy a poplatky privatistů na účely šlechetné.
Ani úřadové nadřizení nemohli zneuznati zna-
menitou působnost vynikajícího předáka, jenž ve
všech kruzích požíval neobmezené úcty a lásky
lidí dobré vůle i spravedlivé uznalosti. Od r. 1873
by! Mládek členem obeeního zastupitelstva, zvolen
čestným členem mnohých spolkův a obcí, k nimž
letošním rokem připojilo se i město Telč, jakožto
korunní svědek jeho obsáhlé a požehnané práce.
R. 1892 po tuhé blahoplodné práci pocítil muž
potřebu odpočinku. Rozloučiv se s místem toli-
kerých svých úspěchů, odstěhoval se po letech
opět do své milé Prahy, aby tu, jak si přával,
mohl kochati se vzpomínkami a těšiti se z roz-
kvétající přítomnosti a nadějí v lepší budoucnost
národa, jemuž zasvětil všecky své síly.
Nechť mu je dopřáno hojně užíti rozkoší
pracovníka, který uzavřel svůj účet s plným vě-
domím, že vykonal dílo dobrél
K. Š.
Mládkův
K Š
Telč
Praha