3
masthead
12. srpna 1904. Číslo 222.
4
article
markenvereinu“. Vlastním původcem je dle
doznání autorova jeho bývalý učitel na universitě
heidelberské, prof. dr. Weber, kterého také tuze
zajímá germanisace polských niv na německém
východě. Věc dnes už měně zarážející — známe
již ty různé vědátory i nevědátory z německých
universit, kterým nacionální násilí proti Slova-
nům je nade všecko, i nad jejich vědu.
Autor, podav podrobnou statistiku hospo
dářskou, národní, náboženskou, přehled histori-
cký — celkem dosti klidnou formou — uvažuje
smutně na konec, proč násilná a drahá germaní-
sace pruské vlády se poměrně tak málo daří, a
soudí: proto, že Poláci poznaňští mají výbornou
organisaci v každém směru, zejmena v hospo-
dářském, jaké daleko nemají Němci tam usedl
či v sousedství.
Již v létech čtyřicátých rozvinuli Poláci či-
lou akci spolkovou, byť i neměla zatím hlub-
ších výsledků. Hlavní díl práce připadl polským
kněžím, kteří prý místo náboženského budili
politický fanatismus v širokých massách pol-
ského lidu.
Ale nejzasloužilejším budovefelem polské
organisace, zejmena hospodářské — a vlastné
jejím tvůrcem, zůstane lékař dr. Marcin-
kowski. Narodil se r. 1800 v Poznani. Stu-
doval doma lyceum a v Berlíně medicinu. Krátce
před ukončením studií byl zatčen pro zakázané
spolčování a předsednictví v jakémsi nedovole-
ném spolku berlínských Poláků, a musil odpykat
dokonce půlroční žalář na pevnosti. R. 1823
však již studia dokončil a usadil se v Poznani,
kde se brzy stal nejhledanějším lékařem.
profesor
doktor
Weber
Polák
Němec
Marcin
Poznaň
Berlín
5
article
Když 29. listopadu 1830 došla do Poznaně
zvěsť o rovoluci ve Varšavě, byl Marcinkowski
mezi prvními, kteří šli za hlasem srdce. Maje
jisté civilní i vojenské závazky úřadní, oznámil
svůj odchod úřadům dopisem, v němž psal mezi
jiným: „Přeji si býti sproštěn závazků, které
mne zde vážou. Neznám nic světějšího, než za-
světit se vlasti, která v tomto okamžiku všechny
své syny volá do boje. V té chvíli, kdy toto psaní
dostanou úřady, budu již daleko na slavné cestě.
s které mne nestrhne žádná lidská moc.“
Když polské povstání Rusové potlačili, prehl
Marcinkowski do Anglie, potom do Franeie.
Roku 1834 vrátil se do Poznaně, kdež pro
vzdálení byl odsouzen na 6 měsíců na pev-
nost, které si měl odseděti ve Svídnici. Ale poně-
vadž vypukla cholera a jeho osvědčených sil
lékařských již z polské revoluce bylo zapotřebí.
byl na zakročení vrchního presidenta provincie
poznaňské trestu sproštěn, aby vzácných vědo-
mostí mohl upotřebiti na potírání této zhoubné
nemoci. Pak již nerušeně působil v Poznani až
do své předčasné smrti r. 1846, jsa nejhleda-
nějším lékařem v celém kraji, stejně ochotným
a humanním ku pacientům obou národností —
jak autor mu rád přiznává.
Marcinkowski
Rus
Poznaň
Varšava
Maja
Anglie
Svídnice
6
article
Veliký styk jako lékaře se širokými vrstvam
byl mu ovšem znamenitou podporou v organi-
sačních snahách. Mezi prvními činy bylo zbudo-
vání polského hötelu s místnostmi pro schůze
Potom společně s četnými předními Poláky za-
ležil podpůrný spolek pro studentstvo z Poznaň-
ska. Byl a je to zvláštní, předůležitý spolek,
trochu odlišný od našich spolků podpůrných.
Vrehni president proti němu ničeho nenamítal a
spolek povolil, mysle, že polská mládež s vět-
šim vzděláním spíše si osvojí německé smýšlení
— zatím co Marcinkowski a společníci jeho vy-
cházeli z předpokladu zcela opačného, doufa-
jíce tak znamenitě posíliti a udržeti polskou ná-
rodnost.
Polák
Poznaň
spolek pro studentstvo
7
article
Povolený spolek hned zahájil horlivou čin-
nost, měl po celé provincii rozvětvenou síť nadše-
ných důvěrníků, vyhledával sám schopné hochy
a posílal na studie, pomáhaje penězi, knihami
šatstvem a p. Dobrodiní tohoto mohla dle stanov
býti účastna pouze mládež z velkovévodství po-
znaňského, která se mohla prokázati rodním
listem a vysvědčením chudoby, jakož i znalostí
obou zemských jazyků. Znamenitými spolupra-
covníky byli zejmena kněží. Sám arcibiskup
Dunin byl nadšeným členem, vyzývaje kněžstvo
diécese ke všemožné podpoře spolku a dávaje
si od správy spolkové předkládati i seznamy dě-
kanství, kde duchovní byli ke spolku vlažní, aby
jim připomenul vlasteneckou povinnost. . . Ne
jinak choval se jeho nástupce Przyluski. Také
státní úřady z počátku sympaticky sledovaly čin-
nost spolku a na první zaslanou výroční zprávu
odpověděli Mareinkowskému ministři vnitra,
kultu a zahraničí přípisy uznání „za jeho pro-
spěšnou a blahodárnou činnost“, a vrchni presi-
dent poznaňský vymohl spolku na poštovní sprá-
vě bezplatné zásilky peněz a balíků pro provinei
poznaňskou.
Dunin
Mareinkowský
8
article
Ostrý vítr se strany vládní zafoukl sice
nebezpečně roku 1847, kdy správní úřad pro-
vincie sdělil předsednictvu spolku, že spolek
s tak rozsáhlou činností nemůže býti bez kon-
troly státu, nadiktoval celou řadu šněrujících
omezení a podmínek, zejmena co se týče správy
pokladní a udílení podpor, tak že za takových
okolností stala by se jeho existence a zdárné
působení věcí nemožnou. Ale na štěstí tehdejší
předseda spolku Marcinkowského byl u samého
krále persona grata a osobním zakročenímv
Berlíně docílil nejen odvoláni všech nových na-
řízení, ale přízní samého krále i záruky, že
spolek nadále nerušeně bude se moci rozvíjet.
A skutečně se rozvinul. Za prvních 25 le
svého trvání sehnal 224.040 dollarů darů
A když r. 1860 slavil 20leté jubileum, usnesla
se valná hromada, zříditi železný fond značné
výše, který by se sbíral z darů a zejmena z od-
kazů dobrodinců. A vskutku nadšením vlastene-
ckého lidu vzrostla tato výborná „Matice“. Po
znaňská brzy do statisíců a není daleka již mil-
lionu marek. V r. 1876 měl fond jmění 101.165
marek, v r. 1889 422.922 marek, v r. 1900
již 781.056 marek a k tomu ještě odkazů
obnosu 92.736 marek, z nichž úroky vyhradili
si dárcové po čas svého života.
Berlín
spolek Marcinkowský
Matica
9
article
Co se podporovaných týče, jsou to žác
všech možných škol: žáci měšťanských škol
gymnasisté, realisté, chovanci učitelských ústa
vů, seminářů, právnici, medikové, technikové
atd., při čemž správa spolku vždy přihlíží, aby
takový podporovaný student po ukončení studi
usadil se ve své vlasti u durovanou hřivnu vráti
svému národu. Všech podporovaných v prvnici
50 létech bylo 4335. Z lidí těch tvořila se při
rozeně po celé provincii hustá síť nejlopšíe)
praeovníků, kteří z lidu vyrostli a sami na vlast
ním těle zkusili, co znamená řádná organisace,
tak každý ve svém okrsku je apoštolem myšlenky
organisace národní.
Ale nezůstalo jen při hoších. Roku 187
sdružily se polské dámy v Toruni a založily po-
dobný podpůrný spolek pro děvčata. Sídlo spolku
bylo pe dvou létech přeneseno do Poznaně jako
přirozeného střediska. Přijmy tohoto spolku
obnášely r. 1871 4612 marek, v r. 1900 již
10.976 marek. A jako u spolku Marcinkowského
zřízen i tu železný fond, který r. 1900 obnášel
již 69.459 marek. Členů měl tehdy 1585.
V prvních 25 létech (do r. 1895) vychoval
tento ženský podpůrný spolek znameniteu řadu
děvčat pro nejrozmanitější povolání: 63 učite-
lek, 15 učitelek hudby, 33 učitelek pro mateřské
školy, 75 účetních, 13 fotografek, 193 švadlen
66 modistek, 12 šiček bílého prádla, 6 pletaček,
65 hospodyň, 54 kuchařky, 160 pradlen, 12
kadeřnie, 3 zubní lékařky, 13 vychovatelek, 8
obuvnic, 4 knihařky, 1 malířku, 1 řezbářku,2
květinářky a 2 lékárnice — celkem 808 osob
které opět při známém charakterním vlastenectví
polských žen jsou výbornou posílou pro vše
národní organisaci. V jediném roku 1900 bylo
podporováno 99 děvčat.
Toruň
Poznaň
spolek pro děvče
Marcinkowský
10
article
Sucho a stav cukrovky. Ústřední spolek pro cu-
kerní průmysl řepní oznamuje: Cukrovka trpí následky
trvalého sucha zcela mimořádně, poněvadž jest ve
svém vzrůstu už po týdny zdržována. Dle posledních
šetření laboratoře Ústředního spolku pro řepní prů-
mysl cukerní ve Vídni obnáší průměrná váha řepy
tou dobou pouze 174 gramy proti 225 gramům v roce
loňském, t. j. o 23% méně při průměrné cukernatosti
17.6% proti 13.7 loni. Je prolo velké nebezpečí.
že bude kvantitativně v řepě neúroda. Ale i vysoká
cukernatost jest ceny velice problematické, poněvadž
delší trvalý déšť by měl bezpodmínečně v zápětí sil-
nější klesnutí cukernatosti. Silné ohrožení sklizně
řepy nejen v Rakousko-Uhersku, nýbrž (aké v Ně-
mecku, ve Francii, v Belgii a v Hollandsku bylo už
také na trzích se surovinami eskomptováno tím, že
cena surového cukru nové kampaně stoupla od po-
čátku června s 21 K 50 h na 24 K 50 h. V posled-
ním týdnu učinilo stoupání cen suroviny následkem
zpětných koupí předprodaného cukru nové kampaně
rakouských a německých cukrovarů valné pokroky.
Vídeň
Rakousko
Uhersko
Francie
Belgie
Hollandsko
11
article
Z Ustřední společnosti hospodatske pro královslví
české. Semenářský odbor Ústřední společnosti
hospodářské v Praze ve Vodičkově ul. č. 38.
jehož úkolem jest, opatřovati kupujícím spolchlivé
osivo zaručené jakosti za ceny přiměřené, jakož i řád-
ným pěstitelům dobrý odbyt jich hosp. výrobků, do-
voluje si upozorniti, že docházejí již četné poptávky
po ozimém osivu, zvláště po pšenici pravé če-
ské července a české přesívce, žitu pet-
kuském atd. Žádají se proto pp. hospodáři, ktei
mají osvědčené osivo k podzimní selbě, aby co nej-
dříve zaslali příslušně vzorky s udáním váhy hekto
litrové a ceny za 100 kg franko dotyčné stanice želez-
niční. Roku letošního pokračováno bude ve srov ná-
vacích pokusech s pěstováním ozime
pšenice v různých krajinách českých, při čem
zvláštní zřetel se vezme k české července a české
přesívce, jež uherské pšenici úplně se vyrovnají a mly-
náři zvláště jsou hledány. Provedení pokuso
svěřeno bude především členům Ústř.
společnostihospodářské, jež obdrží osí-
vo k účelu tomu zdarma. Členy společnosti.
kteří již roku loňského pokusy s pšenicí ozimou ko-
nali a posud na vyzvání k opětování pokusů neodpo-
věděli, upozorňujeme, že povšimnutí dojdou jen při-
hlášky nejděle do konce toholo měsíce
došlé. K doplnění určitého počtu pokusníků přijme
se ještě několik členů společnosti, jest však nutno uči-
niti přihlášku co nejdříve. Členský příspěvek Ústřední
společnosti hospodářské činí ročně 10 korun. V dru-
hém půlletí přistupující členové plat
pouze polovici ročního příspěvku, tedy 5 k orun
a obdrží časopis společnosti „České listy hospodářské“
zdarma.
Vodičkův ulice
hospodářský v Praga
kg
12
article
Škola zahradnická. Popelkou ve školství země-
dělském jest zajisté škola zahradnická. V odborných
kruzích ozývají se už dávno stesky na naše školstv
za hradnické a to zejmena na nedostatečné vzděláni
odborné, kterého mohou žáci jedině dosáhnouti na
jediné škole zahradnické v Čechách, na zemském po-
mologickém ústavě v Troji. A v čem se jeví nedostatky
tyto? V nedostatku času ve vyučování v hlavních
předmětech odborných. Dle osnovy učebné, mimo
ovocnictví a vinařství, vyučuje se na ústavě též
zelinářství, kvělinářství a sadovnictví. Tyto posledně
jmenované předměty přednášely se však, dokud byl
na škole běh jednoletý, když však tento byl přeměněn
v dvouletý, ústav se zreorganisoval, vyučuje se jak
se vyučovalo, květinářství jen v prním ročníku, sa-
dovnictví zase jen v ročníku druhém a pouze zeli-
nářství v ročnících obou. K sadovnictví, květinářství
a zelinářství odcházejí však čtyři pětiny absolventů.
k ovocnictví výhradně ani ne ta jedna a k vinařství
speciálně snad jeden ze sta. Celá ta slavná reorgani-
sace záležela v lom, že mimo rozšíření osnovy učebné
pro předměty ovocnické, rozmnoženo bylo učivo
předmětů neodborných jako zeměpis, zoologie, fysika,
počty, tudíž předměty na škole odborné vedlejší. Jest
možné, aby na př. za jeden rok a jednu hodinu
týdně probral se tak obsáhlý předmět jako je kvě-
tinářství a když nikoli, proč se vyučuje na odborne
škole zeměpisu po dva roky a proč květinářství, před-
mětu odbornému, jen v ročníku jednom? Stačí-li jeden
rok na květinářství, proč se změnil běh jednoletý
ve dvoulelý, neboť zeměpisu by se mohl naučiti žák
za levnější peníz, doma, na škole měšťanské nebo
pokračovací, protože i na úslavě v Troji vyučuje
tomuto předmělu učitel s kvalifikací pro školy obecné
a měšťanské. Kde jest vina? Jest snad vinen učitei
Čechy
Trója
13
article
ze školy obecné, který nemaje sám potřebných vě-
domostí odborných, učí žáky, vlastně má učiti, prak-
tickému měřictví a nivelování, čemuž ale ani sám
nerozumí, nebo proč nemůže naučiti žáky, aby na-
kreslili jednoduchý sklenník, jak toho jseu důkazem
absolventi z posledních dvou ročníků? Příčinu dlužno
hledati jinde a sice v orgánech dozorčích. Pan inspek-
tor si snad myslí, že pouhá botanika, neb znalost
počtu obyvatel různých zemí a měst zahradníka spasí
nebo že učitel, který navštěvoval třeba klosterneu-
burskou školu vinařskou, již z každého žáka udělá
dobrého sadovníka, květináře neb zelináre. Kdo pak
může vychovati dobré zahradníky odborníky? Nikdo
jiný nežli jen důkladný praktik, neboť těmto předmětům
se ani na žádné vysoké škole naučiti nelze. Jedině
důkladným praktickým vzděláním může poznati učitel
co žák v budoucím svém životě potřebovali bude a
co dávno pochopili již v zahradnicky pokročilých ze-
mích západních. Druhá překážka je utrakvismus, kde
učitel musí znáti oba jazyky, neboť vydržovati pro
několik Němců zvláštní učitele by se nevyplatilo. Vy-
hovuje-li učitel podmínce jedné, tu obyčejně nevyho-
vuje druhé. Protože však dozorčí orgány na Němce
ničeho nedopustí (příkladem toho jest německá ho-
spodářská škola budějovická, kde za téhož inspektora
počet Němců uměle byl fabrikován), musí podmínka
znalosti odborně ustoupiti na druhé místo. Podívejme
se na příbuzná odvětví zemědělská, hošpodářství
lesnictví, kde po utrakvismu není ani stopy a kde
učebná osnova rozšiřuje se stále. Toho by si měly
povšimnouti v první řadě spolky zahradnické, a za-
saditi s o to, aby alespoň jednří škola zahradnická
kyla úplná, byla skutečně školou odbornou a byla
školou naší, školou českou.
Němec
14
article
Na zemské mlékařské a sýrařské škola v Kromě-
iíži přijímají se přihlášky žáků do příštího celoročního
kursu v době od 15. do 25. srpna t. r., při čemž třeba
jest vykázati se následujícími doklady: 1. Absolutoriem
školy hospodářské (event. návštěvou jiného vyššího
ústavu). 2. Křestním a domovským listem. 3. Lékař-
ským vysvědčením, že žadatel jest tělesně i duševně
úplně zdráv a schopen vykonávati namáhavé práce
s výrobou mlékařskou spojené. 4. Svolením rodičů ke
vstoupení do školy, jakož i zárukou jejich k vydržování
zadatele po čas školního roku. 5. Eventuálně vysvěd-
čením z praxe mlékařské. Účelem školy mlékařské jest.
odchovávati zdatný, theoreticky i prakticky vyškolený
personál (dílovedoucí a sýráře), schopný k zaměstnání
a správě mlékáren. Dle § 8. org. stanov může býti
přijato pouze 12 žáků, o jichž přijetí rozhodne mo-
ravský zemský výbor. Nový školní rok zahájen bude
dnem 15. října t. r. Na požádání zašle ředitelství ob-
šírný prospekt školní.
Mintní dráha z Uh. Hradiště Velehradem, Buchlo-
vicemi do Osvětiman. Šťastná myšlenka zbudování
lidové dráhy v území hor Hříběcích setkala se ve všech
kruzích a vrstvách s tak velkým úspěchem, že dnes
podnik tento úplně zajištěn jest, neboť během krátké
loby, co s upisováním se započalo již 500.000k
upsáno jest a denně upisovatelů hojně prirůstá. S jislo
Uh . Hradiště Velehrad
Osvětimany
15
article
tou dá se očekávati, že celý akciový kapitál mezi námi
se upíše. Jak podnik tento jest nanejvýš včasný, po-
třebný a výnos zaručující, svědčí faktum, že všechny
strany jej vřele vítají a sympatické projevy jak ve-
řejně tak i soukromě sdílejí. Okolnosti, jako nad
pomysi valně navštěvovaná místa Velehrad a Buchlov,
klimaticko- sirnaté lázně Smraďavka, území značných
krajinářských krás, mohutná a nevyčerpatelná ložiska
pískovce, žuly, vápence, šamotové hlíny, lávového
štěrku, kvarcitu a j. užitečných přírodnin, jež se zde
poděl celé trati jako o závod střídají, svědčí o tom, že
výnos dráhy jest již předem v samých začátcích za-
jištěn, čehož důkazem, že obce samy s hrabětem
Leopoldem Berchtoldem, majitelem staroslavného
Buchlova, v čele stojí.
Uherská opalřeni ke zmírnění nouze o píci. Uher-
ský ministr orby šl. Tallian rozeslal hospodážským
spolkům v Uhrách čkružník, ve kterém jim doporu-
čuje, aby byl z krajin na píci chudých přihnán do-
bytek za příčinou přezimování za určitý poplatek do
krajin, kde je píce hojnost. Přihlášky mají se činiti
u ministerstva orby už nyní prostřednictvím hospo-
dářských spolků. — K vyzvání uherského minister-
stva orby usnesly se už následující soukromé želez-
niční společnosti zavésti pro dopravu píce stejně
nízké tarify jako jsou na uherských státních drahách:
jižní dráha, dráha aradsko-čanadská, košicko-bohu-
mínská a moháčsko- pětikostelská.
Berchtold
Velehrad
Buchlov
Uhry
lázeň Smraďavka
16
article
Hospodářské poměry v Sibiti. Z Omska v záp
Sibiři se oznamuje: Následkem války na dálném Vý-
chodě trpí zdejší krajina hrozným nedostatkem zboží.
Obchodníci omští, kteří mají od poloviny ledna, února
a března zboží z evropského Ruska na cestě, nedo-
stali ho dosud, a nelze ani předvídati, kdy vlastně
zboží to na místo určení dojde. Váznutí to vysvětluje
se jednak tím, že soukromá doprava zboží na dráze
sibiřské byla následkem války východoasijské téměř
úplně přerušena a jinak tím, že říční paroplavba mezi
Tjumenem a Semipalatinskem špatně funguje, protože
většina parníků byla zabrána vládou pro dopravu
vojska do Tomska. Doprava zboží uvnitř Sibiře děje
se nyní většinou povozy a tu jest samozřejmo, že se
rovná výměna zboží na př. na trati mezi Krasno-
jarskem a Irkutskem, což odpovídá asi vzdálenost
mezi Prahou a Paříži, téměř nule. Přes tyto velice
těžké doby, které na Šibiř dolehly, dlužno však kon-
statovati, že se obchodnictvo sibiřské, pokud se týče
jeho závazků platebních, drží statečně. Až k západ-
nímu pobřeží jezera bajkalského, tedy včelně i s Ir-
kutskem, není o úpadcích pranic slyšeti. Za Bajkal-
ským jezerem, tedy počínaje Čitou, je celková situace
ovšem finaněně kritickou, čemuž se nelze nikterak
diviti, poněvadž území to jest bojišti už velice blízké.
Ir
Sibiti
Omsk
Sibiř
Rusko
Tomsk
Irkutsk
Praha
Paříž
Bajkal
17
article
Všeobecný názor o pozdější obchodní situaci po
válce je ten. že jak západní tak i východní
Sibiř válkou rozhodně v každém směru
získajI. Nevyhnutelné přistěhování se obyvatelstva
do Sibiře, jakož i jisté rozmnožení vojenských posádek
sibiřských přispějí značně k rozvoji země.
Z liverpoolského trhu bavlnářského. Příznivá
zpráva zemědělské kanceláře ve Washingtonu, ozna-
čující poměr 91.6% proti 88% před měsícem a 79.7 9%
před rokem, byla v posledních dnech téměř výhradným
předmětem rozhovorů, Byť by se z ní ještě nedalo
scuditi, že sklizeň bude nad míru hojnou, je zde přece
aspoň možnost. Stejně příznivou zprávu o slavu ba-
vlny vydala zemědělská kancelář zrovna před šesti
léty. Tehdy bylo dosaženo při ploše pěstění 25 mill.
akrů sklizně 11.250.000 žoků. Letos pěstí se však
bavlna asi na 32 mill. akrech. Jak jsme však už
upozornili nastává pro sklizeň bavlny právě v tomto
měsíci doba nejkritičtější. Na utváření se cen neměla
zpráva zemědělské kanceláře vlivu valného. Sou-
kromými zprávami byl trh na zlepšení poměrů skliz-
ních už připraven a pak se zdá, že americká strana
haussy, lentokráte vedená Theodorem Pricem, se za-
sadila o zhacení plánů baíssierů. Price počítá tudíž
s tím, že ceny značně stoupnou, poněvadž poptávka
po nové sklizni v příštích měsícíeh značně vzroste.
Pric
Sibiř
Washington
18
article
Price prorokuje přímo hlad po nové bavlně v Anglii
a v Americe. Splní-li se jeho proroctví, dlužno ovšem
vyčkati, ale tolik je jisto, že se málo kdy vyplatilo
spekulovali při eminentně dobrých vyhlídkách na žně
la hausse. Anglická spekulace sleduje události na
trhu s malým zájmem a nemá na nich sama podílu.
Přádelny kupují pouze v malém. Na místním trhu
klesly druhy americké o 2 body, peruánské a brazilské
zůstaly nezměněny a egyplské a východoindické
stouply o 1 š. 16 d. Na trhustermínovém povolily:
Srpen 5, srpen-září 8, září-říjen 2, říjen-listopad 2a
listopad-prosinec a leden-únor 31 body
Dovoz vína z Italie do Rěky. Ze Rěky se ozna-
muje: Koncem prosince firmou Fratelli Favara dove-
zených 849 sudů vína italského, které nebyly už při-
puštěny k vyclení za celní sazbu 3 zl. 20 kr., přes
to, že byly certifikáty původové vystavený v úplném
pořádku, bylo dnes dopraveno na parník „Salunto?
a poplavou zpět do Benátek. Italská vláda uznávajíc,
že se jmenované firmě stalo bezpráví, nahradí ji prý
zdejší poplatky skladné i všechny ostatní výlohy.
Zvýšení cen syrobu. Následkem ohrožené sklizně
bramborů a vyšších cen škrobu zvýšila Banka pro
země rakouské, jako prodejní kancelář kartelovaných
továren na syrob, ceny krystalovaného syrobu prvni
jakosti na K 52, tedy proti poslednímu záznamu
o 4.— K.
Včerejší cukerní zásoby obnášely ve čtyřech
hlavních přístavech Spojených států amer. 147.000 t
proti 167.000 t. před týdnem a 269.302 t. před rokem.
Na ostrově Kubě páčeny zásoby téhož dne 83.000 t.
proti 97.000 t. před týdnem a 240.595 t. před rokem.
Anglie
Amerika
Benátky
spojený stát
Kuba
Fratelli Favara dove
19
article
Potrolejový kartel. Dnes bude se konati v Pešti
schůze rakousko-uherského kartelu petrolejového, na
niž bude asi usneseno dodatečné uvolnění asi 2—3
pro měsíc srpen, poněvadž dosavadní srpnové uvolnění
šlo hladce na odbyt.
Konsumní spolky a družstva v roce 1903. Počet
družstev obnášel ve Velké Britanii 1476 s 1,893.00
členy při obyvatelstvu 41.8 mill. v r. 1903, což ob-
náší 4.5% obyvatelstva; v Německu 1847 s 1,000.000
členů při obyvatelstvu 56.5 mill., tedy 1.78% oby-
vatelstva; ve Francii 1880 s 600.000 členy při oby-
vatelstvu 38.9 mill., tedy 1.57%; v Rakousku
758 s 250.000 členy při obyvatelstvu 26.15 mill., tedy
12%; v Italii 955 s 200.000 členy při obyvatelstvu
82.5 mill.; v Uhrách 421 při obyv. 19.2 mill. obyv
v Dánsku 1057 s 150.000 členy při obyvatelstvu v r.
1900 2.5 mill., což obnáší 6% obyvatelstva: ve Švý-
carsku 347 s 125.000 členy při obyvatelstvu v r. 1900
3.3 mill., což obnáší 3.7% obyvatelstva; v Rusku 659
při obyvatelstvu v r. 1900 105.6 mill. Nejvyšší pro-
cento družstev vykazuje tudíž Dánsko.
Dobytčí trh v Pacově. Ve středu dne 31. srpna
1904 koná se trh na hovězí dobytek. Hospodáři a ob-
chodníci zvou se k hojnému účastenství. Stanice na-
lezá se u města a o dostatečný počet nákladních vozů
jest vždy postaráno. Frohlídka dobytka vykonává se
při každém trhu a mostní váha nalezá se na tržišti.
Na minulý trh přihnáno bylo 826 kusů dobytka a pro-
dáno mnoho kusů.
Pešť
Velká Británie
Německo
Francie
Rakousko
Uhry
Dánsko
Rusko
Pacov
mill
20
article
Trhy peněžní
x. Z Vídně, 11. srpna. (Telefgr. »Nár. Listů«.)
Denní bursa. Na dnešní burse obchod velme
vázl. Z počátku bylo smýšlení zdrželivé, což způso-
beno úpadkem včerejšího báňského trhu v Berlině.
Též později byl obchod skrovný. Přízniivá nálada
však potrvala. Kursy ponejvíce zlaciněly. Obě kre-
ditky, bankovní jednota a länderbanka zlaciněly.
státní dráha se nezměnila. Polabské dosáhly mírne
reprisy. Buštěhradské lit. B chabější. Jižní dráha
poškozena malými prodeji. Ze železářských rý-
mavsko-muráňské na příznivý odhad dividendy
stouply, alpinky, jakož i železářské ve šraňcích po-
někud zlaciněly. Severočeské uhelné zdražily. Tr
rentový pevný. Devisy a valuty povolily. Na eskompt
ním nesnadnější 31/2%.
x. Z Vídně, 11. srpna. (Telfgrm »Nár. Listů«.
(Večerní bursa.) Kreditky 640 75, po —.—, —.—
uherské kreditky 753.50, anglobanka 278.50, bankovní
jednota 517.—, unionka 517.—, länderhanka 426.—
státní dr. 633.25, —.—, jižní dráha 85.25, polab. dr
422.75. severozápadní dráha 413.50, turecké tabákové
343.50, rýmavsko muráňské 496 75, alpinky 433.50
květnová renta 99.30, uherská korunová 97.10
turecké losy 127.—, marky za hotové 117. 21, uftimo
117.31. Smýšlení klidné.
x. Z Vídně, 11. srpna. (Telfgrm. »Nár. Listů«.
Devisy. (První číslo značí peníze, druhé zboží
Amsterodam šek a krátké lh. 100 hol. zl. K 198.35
198.60, Amsterodam na delší lhůty —.—, —.—-
Brussel šek a kr. ihůty za 100 fr.. —.—, —.—
Brussel na delší ih. —.—, —.—, Německo šeka
krátké lh. za 100 mk. 117.721/2, 117.321/2, Německo na
delší lhůty 117.15, 117.45. Londýn šek a kr. lh.
za 10 lib st. 239.80, 240.—, Londýn na delši lh.
doktor
Vídeň
Berlín
Amsterodam
Brusel
Německo
Londýn
21
article
K —.—, —.—, Nový York za 100 doll. —.—
—.—, Italie šek a krátké lhůty za 100 lir 94.90
95 10, Italie delší ihůty —.—. —.—, Petrohrad
ruská města šek a kr. lb. za 100 rubiů —.—
—.—. Petrohrad delší ih. — —, —.—, Paříž šek
a krátké lh. za 100 Ir. 94.95, 95 05, Paříž delší lh.
— —.— Curych a Basilej šek a krátké lhůty
95.—, 95.10, na delší lhůty —.—, —.—, Švýcary
šek a kr. lh. 95.—, 95.10, na delší lhůty —.—
Z Vídně, dne 11. srpna. (Závěrečně úřadni
kursy.)
Únorová renta . 100.20 Ivovskočernovická 577.—
květnová s .
99.30 spol. st. dr. rak.-uh. 633 —
červenc.»
99 30
jižní dráha . . 84. 75
říjnová .
100.20
štyrsko hr.-köfl.
rakouská » zlatá
119 30
severní dráha.
5430.—
„ kor.
99 30
rak. severozáp. dr.
414.—
uherská » zlatá
119 —
pardubická dráha
422.—
» kor.
97. 15
polabská dráha
rak. invest. renla
česká sev. dráha
uher.»
buštěhradská A
1043.—
4% zást. listy Hyp.
banky král. č..
pražsko - duchcov.
duchcov.- podmok
31/290 zást. I. Hyp.
ústecko tepl. dr.
banky král č.
Ir
doktor
Nová York
Petrohrad
Paříž
Curych
Basilej
Vídeň
Italia šek
Ivovskočernovická 577
22
article
843.—
4% kom. dluhop.
dunaj. paroplaveb.
680 —
rakouský Lloyd
Zem. banky kr. č.
342.—
4% žel. dl. úpisy
turecka tabák. rež.
482 —
rak. zbrojovka
Zem. banky kr.č.
státní losy 1854
Rudolfova hut
433.—
„ 1860
alpská montan. sp.
rým.-muráň. spol.
496.25
po 500 zl..
374.—
Poldina huť ..
po 100 zl. .
2275 —
státní losy 1864
praž. želez. sp.
1286.—
losy úvěrního úst.
česká montan. sp.
335.—
vídeň. l. komun.
Daněk . . .
tisské losy . .
západočeská uhl.
severočeská ubl.
turecké losy.
624.—
rak. uh. banka .
mostecka uhl. sp.
rak. úvěrní ústav
vídeň. stavební sp
168 —
648.—
b. angio rakouska
Schodnica
vídeňská unionka
1030.—
haličsko-karpatské
b. pro země rak.
peštska vagonka-
uh. úvěrní banka
devisa německa.
117.28
bank. jednota.
» pařížská
„ curyšská
r. úst. pro uv poz
95 05
Česká průmyslová
» londýnská
239.82
412 —
dvacetifrank
banka. . ..
Lloyd
Daněk
londýnský
Poldin huť
dvacetifrank banka
Rudolfův hut
vagonkauherský . úvěrní banka
23
article
19.03
roln. úvěr. banka
347.—
marka papírová.
117 23
česká b. Union
rubl
253.—
Živnost. banka
Eskoniní sazby 31/2—334 procenta.
Následkem všeobecného obchodního klidu bylo
smýšlení lehce ochablé.
V Praze, 11. srpna. (Pův. zpráva »Nár. Listů«.
Dnešní bursa minula klidně a jednána rakouská in-
vestiční renta za K 91.10 a železniční úpisy české
zemské banky placeny za K 99 70.
Dále podáváno za akcie: Zivnostenské banky
249.50, české banky »Union« K 244.—, strojírny
Daňkovy K 332.—, strojírny Rustonovy K 269.—
rakousko uberské banky K 1616.—.
Jiné papíry znamenány nebyly.
Otliciální zaznamy zněji
Zástavní listy české hyp. banky 59%
Základní úpisy české zem. banky 4 %
Kom. dl. úp. čes. zem. b. (ve zl.) 4%
„ , , (v K) 49%
Mel. úpisy » » » (ve zl.) 4%
„ „ . (v K) 4 0
Žel. , „ .
Dlužní úpisy České prům. banky 41/s9
Zástavní listy mor. hyp. banky 50
Kom. dl. úp mor. zeměd. banky 4 %
Želez. úpisy » » » 4 %
Zástavní listy I. mor. spořitelny 4 1/ p e
* hal. zem. banky 41/,9
Kom. dl. úpisy » » » 49%
Železnič. » » 2 » 4%
Zást. listy Hal. akc. hyp. banky 41/29%
„ » Rak. sherské banky 49%
» Dolnorak. hyp. ústavu 40%
» 31/2
Kom. dl. úp.,
„ „ 31/n
Zástavní listy Rak. hyp. banky 49%
Prior. obl. spul. rak. míst. dráh 39%
Únorová spol. renta (v pap.) 4. 2°0
Dubnová
(ve stř.) 4.290
Květnová , ,
(v pap) 4%
Červencová spol. renta (ve stř.) 4 %
Rakouská zlatá renta . . . . 49%
„ korunová renta . . 49%.
„ investiční » . . 31nn e
Česká eskontní banka . . . . akci
Česká banka Union . . . .s
Česká průmyslová banka . . . »
Česká zajišťovací banka . . .
Haličská akc. bypoleční banka . »
Hospodárská úvěrní banka . .
Moravská eskontní banka . .
Daňkův
Dubnová
Praha
Zivnostenský banka
249.50
český banka
Český průmyslový
Český eskontní banka
Český banka Union
Český průmyslový banka
Český zajišťovací banka
bypoleční banka
Hospodárský úvěrní banka
eskontní banka
roln
NN
24
article
Pražská úvěrní banka . . ..
Rakousko-uherská banka . . .
Zál. úv. ústav v Hradci Králové,
Živnostenská banka . . . . »
Českomoravská strojírna . . .
Daňkova strojírna . . . . .
Rustonova strojírna . . . .
Česká báňská společnost . . .
Česká společnost cukerní . .
Český pivovar v Č. Budějovicích
Kolínská továrna chemická . .
Podolská cementárna . . ..
Poldina hut
Pražská železářská společnost
První česká raff. v Modřanech ,
tov. orient. cukrov.
Berlinská bursa, 11. srpna. (Zvl. telel. zpráva
»Národ. Listů«.) Zájem dnešní bursy soustředil se
zvláště na akcie Hibernie, kteréž byly z počátkuo
7 a pak o 9% opět proti včerejším kursům závěreč
ným vyšší. Proslýchalo se totiž oproti officiosnímu
ujišťování, že ministr obchodu nabídku zvýšl a že
ponechá reservní fondy akcionářům. Potom opět po
několikerém kolísání Hibernie asi o 10% proti dneš-
nímu nejvyššímu kursu klesly. Jinak podražily ještě
na počátku bochumské a všeobecné elektrářské
Báňské akcie všeobecně slabší, baltimorské na Lon-
dýn, kanadské na týdenní plus 62.000 doll. pevnější
Soukromý diskont 21., proe.
První citry znamenají začáteční, druhé konečn
kursy: Rakouské kreditky 201.75. 201.40. Diskonto
189.60, 189 30. Německá banka 220.—, 219.50, Ob-
chodní společnost 158 60, 158 30, Drážďanská banka
155 10, 154.50, Bochumské ocelárny 207.50, 205. —
Lauřina huť 256.50 254.——, Dortmund. Union lit. C
85.75, 85.—, Harpenská uhl, spol. 221.25, 217.—
Hibernia 271.—, 263.—, Consolidace 438.—, 435.—
Severoněmecký Lloyd 101.25, 101.10, Packet 106.75
106.80, Kanada —.—, —.—, turecké losy 127.10
127.25, Španělské exterieury —.—, —.—
Z Berlina, 11. srpna. (O 1 hod. 15 min. odpol.
Daňkův
Rustonův
Poldin
Lloyd 101.25
Rakousko
Hradec Králové
Č . Budějovice
Modřany
Ob
Lauřin huť 256.50
Dortmund
Kanada
Berlín
úvěrní banka
uherský banka
živnostenský banka
Český báňský společnost
železářský společnost
Hibernia
drážďanský banka
Hibernia 271
Consolidace 438
25
article
Kreditky 201.90, slátní dráha 135 75, lombardy 18.25
Smýšlení pevné.
Z Berlina, 11. srpna. (C.-B.) Kreditky 201.5
státní dráha 135.60, jižní dráha 18.20, diskonto 189.40
německá banka 21970, obchodní b. 158.40, dráž
ďanská b. 154.50, darmštadlská banka 139.10, ná
rodní banka 123.20, dráha Henri 106.—, Transvaa
—, Kanada 123.50, Gotthard —.—, Lloyd 101.10
Packet 106.80. — Za hotové: Lauřina huť 255.—
dortmundské 85 50, bochumské 205.—, gelsenliir
chenské 227.50, Hibernia 264 50, harpenské 217.75
Consolidace 435.—. Smýšlení slabé.
Z Frankfurtu, 11. srpna. (Tel. závěr, kursy-
Úvěrní akcie 201.50, akcie společnosti státní dráhy
135.80, lombardy 18.20, papírová renta 100.40, stří
brná renta 100.35, zlatá renta 101.75, uherská zlat
renta 100 60, ub. korunová renta 99.80, 4% rak.
korun. renta 97.60. Smýšlení klidné.
Z Franklurtu, 11. srpna. (Dod. bursa.) Úvěrnl
akcie 201 50, státní dráha 135 80, lombardy 18.30.
Z Pařiže, 11. srpna. (Počáteční bursa.) 3proc.
renta 95.15, 31/2% půjčka —.—. Smýšlení pevné.
Z Paříže, 11 srpna. (Telegr. závěrečné kursy.)
Bproc. umořitelná renta —.—, Sproc. renta 98.12,
3proc. renta —.—, italská renta 103.80, rakouský
pozemkový úvěrní ústav 1300.—, státní dráha —.—
lombardy 90 —, směnky na Londýn 25.261/2, rakou-
ská zlatá renta —.—, uherská zlatá renta 100. 60,
olomanská banka 568.—, tabáková režie 378 —, tu-
recké losy 122.—. Smýšlení klidné.
Henri 106
Transvaa
Gotthard
Lloyd
101.10
Berlín
Kanada
Frankfurt
Paříž
Londýn
německý banka
darmštadlský banka
rodný banka
Packet 106.80
Lauřin huť 255
Hibernia 264 50
Consolidace 435
26
article
Trhy na zbotí.
Pražská plodinová bursa, 11. srpna.
Obilí. Znamená se za 50 kg transito: pšenice
česká 1903 77—79 kg K 10.85, 11 10, uherská 1903
— kg 0—, 0.—, moravská —, 0.—, 0.—, rakouská
jakosť — kg 0.—, 0.—, vadné jakosti 9.50, 10 25
nová česká 79—83 kg 11.—, 11.40, cizozemská
79—80 kg 11.10, 11.25; žito české 1903 7
až 74 kg 7 50. 7.60, nové 1904 74—78 kg 7.75 až
8.—; moravské —.— až —.—; vadné 0.— až
0.—; ječmen výběr 9.50, 9.75, první jakosti
870. 8.90. střední 825. 8 50, merkantilní 7.75, 8.—
ječmen k setí 0.—, 0.—, vadný 0.—, 0.—; oves ry-
chlík 1903 7 25, 7.40, prima 1903 7.20. 7.30, merkantilní
7.—, 7.05, k setí 0.—, 0.—, oves 1904 7 20. 7 30
kukuřiceuher. 1903 8.50, 8.65, cizozem. 7 60 7 70,
cinquant. 1903 K 8 90 9.—; vikev česká 8.60, 8.75,
haličská 8 60, 8.75, uher. K 0.—, 0.—, pohanea
0.—. 0.—, proso 0.—, 0.—
Mlýnské výrobky. Ceny za 100 kg transitoa pše-
ničná mouka č. 0 K 34 50, 35.50, č. 1 33 50, 34 50,
č. 2 32 —, 32.50. č. 3 30.—, 31 —, č. 4 28.—, 28 50.
č. 5 26 —, 26 50, č. 6 24.—, 24.50, č. 7 22 —, 22 50,
č. 8 16.—, 16 —. Žitná mouka č. I. 23 50, 24.—, č. II.
22.—, 23—, č. III. 19.—, 20.—, č. IV. 15 50, 18 —
Pšeničné otruby jemné 13.—, 13 20 hrubé 13 —
13.20 otruby žitně 13 — 13 50, krupice 34..50, 35.—
prach 12.50, 13 —, tluč —.—, kroupy: čís. 40U
37.—, 38 50 čís. 3/0 37.—, 38 50 čís. 2.0 36.——, 37. 50,
čís. 0 35.—, 36 50. čis 1 33.—, 34 50. čís 2 32.—
33 50. čís. 3 31.—, 33 50, čís. 4 30.—, 30.50 čís. a
29.—, 29 50. čís. 6A —.—, čís. 7A —.—, č. 8A
—.—, čís. 9A —.—, zlom 20.—, 21 50.
28 50
kg
U 37
27
article
Semona. Ceny za 50 kilogr.: řepka sklizeň
zimní r. 1904 12 50, 1275, mák modrý český
28 —, 29 —, modrý ruský —.—, kmín český 23 —,
24 —, holandský 24.50, 26.—, jetel bílý 60.—, 75 —
červený 1903 50.—, 80—, růžák —.—, konopna
semena uherská —.—, —.—, haličská —.—, —.—
Iněná semena haličská —.—, —.—, vičenec (ligrus)
Sušené ovoce. Ceny za 50 kg: Švestky české
K 11.—, 15.—, bosenské 110/120, 30/85 16.—, 27.—
srhské —.—, —.—, víšně —.—, —.—, třešně —.—,
—.—, hrušky —.—, —.—, křížaly —.—. —.—.
Seno a sláma. Ceny za 50 kg transito: seno li-
sované K 480, 5.25, nelisované 4 80, 5.25, cizí 0.—
0.—, sláma cepy mlácená 1.70, 1 85, ke krmení 1.50
1.60, ke stlani 1.50, 1.60, cizi 0.—, 0.—.
Zviřecí tuky. Ceny za 5U kg transito: sádlo uh.
70 —, 71 —, sadto amer. 63.—, 64 —, 1ů1 —.—. — —.
Švestka český K
kg
1.60
30
article
T. Z Vídně, 11. srpna. (Teléť. »Nár. Listů«.)
Plodinová bursa. Na dnešní burse byla ná-
lada se žítem a pšenici povolující. Zákaz vývozu
krmiva způsobil na burse jen malý dojem. Okolnost,
že nabídka pšenice uherské jest značnější a sou-
časně poptávka klesala, působila na ceny nepříznivě,
takže obilí zlacinělo o 10 h. Po žitě byl jen skrovný
zájem za cen dosavadních. Ječmen byl dnes více
nabízen. Majitelé byli ochotni povoliti v některých
případech ceny lacinější. Záznamy byly nezměněny.
Oves za chabě poptávky zlaciněl o 5—10 h. Kuku-
řice byla pevná, ačkoli kupci byli velmi zdrženlivi.
Znamenaly: Pšenice tisská nová 11 45, 11.70,
stará 11.40, 11.65, slovácká nová 11.—, 11.45, stará
0.—, 0.—, z Moravského pole nová 11.05, 11 10,
rumunská nová —.—, —.—. Žito slovácké nové 8.40,
865, z okolí Pešti nové 8.40, 8.65, z jižní dráhy
nové 8.20, 8.44, rakouské nové 8.25, 8.50. Ječmen
moravský 8.90, 10..—, severouherský 0.—, 0.—, pro
pivovary 7.75, 7.50, ke krmení 0.—, 0.—. Kukuřice
uherská 7.60, 7.80, cinguantinská 8.10, 8.60. Oves
uberský špatnější 7 50, 7.65, prima 7..80, 8.50. Řepka
pohotová 11.50, 12.—, uherská 10.95, 11.15.
Z Vídně, 11. srpna. (Telgr.) Pšenice tisská 11.40,
11.65, nová —.—, —.—, banátská —.—, —.—, slo-
vácká 11.15, 11.45, smýšlení mdlé. — Žito slovácké
8.40, 8.65, peštské 8.40, 8.65, smýšlení nezměn.
Ječmen
Kuka
Řepka
Vídeň
Pešť
uherský 10.95
31
article
Ječmen moravský 8.90, 9.10, smýšlení pevné. —
Kukuřice uherská 7.60, 7.80. cinquant. 8.10, 8.60,
smýšlení chabé. Oves uherský, střední 7 60, 7 80.
prima 7.80, 8.—, rychlik 0.—, 0.—, smýšlení mdlé.
Repka pohotová 11.50, 12.—, smýšlení nezměn. —
Počasí: částečně zamračené.
Z Pešti, 11. srpna. (Tlgr.) Pšenice na říjen 10. 48,
10.49, na duben 10 70, 10.71, žito na říjen 8.23, 8.24.
na duben 8.47, 8.49, oves na říjen 7..20. 7.21, na
duben 746, 747, kukuřice na srpen 7.25, 7.30, na
září 7.33, 7.35, na květen 7.34, 7.35. — Nabídky
mdlé. Obraty obnášely 15.000 q. — Ceny o 15
až 20 h zlaciněly. Také žito o 10 a oves o 5 h lev-
nější. Trh terminový byl zahájen smýšlením klid-
ným. V dalším průběhu zůstaly kursy i nadále
klidné. Počasí krásné.
Z Pešli, 11. srpna. (C.-T.-B.) Závěrečné kursy.
Pšenice, smýšlení chabé, na říjen 10 36, 10.37, na
duben 10.56, 10.57, žito, smýšlení chabé, na říjen
8.16, 817, na duben 838, 839, oves, smýšlení
chabé, na říjen 7.13, 7.14, na duben 7.35, 7.36,
kukuřice, smýšlení stálé, na srpen 7.20, 7.21, na
záři 7.22, 7.23, na květen 7.23, 724, řepka, smý-
šlení pevné, na srpen 11.15, 11.25. Počasí: zamra-
čeno a náchylno k dešti.
Z Hamburku, 11. srpna. (Telgr.) Pšenice vzestupná
holštýnská 174.—, 178.—,žito vzestupné, meklenburské
136.—, 146.—, žito ruské vzestupné, 100.—, 101.—.
Ječmen
Pešť
Hamburk
lev
32
article
Počasí: zachmuřeno.
Z Borlina, 11. srpna. (Telegr.) Pšenice chabá, na
září 177.50, na říjen 177.50, na prosinec 178.50
žito chabé, na září 141.25, na říjen 141 50, na pro-
sinec 143.50, oves chabý, na září 140.50, na říjen
140.50, kukuřice chabá, na září 119.50, na říjen
118 50. Počasí: zamračené.
Z Paříže, 11. srpna. (Telegr.) Závěrečné kursy,
Žito klidné, na srpen 14.60, na září 14.75, na
září-prosinec 15.50, na listopad-únor 15.90, pšenice
stálá, na srpen 22.30, na září 22. 40, na září-
prosinec 22.65, na listopad únor 23.15, mouka pevná
na srpen 29 65, na září 29.90, na září prosinec 30.30,
na listopad-ůnor 30.50. Počasí: částečně podmračné.
Z Paříže, 11. srpna. 8 hod. 15 min. (C.-T.- B.)
Oves, smýšlení stálé, na srpen 15..70, na září 15.75,
na září-prosinec 1615, na listopad-únor 16.75, žito,
smýšlení klidné, na srpen 14.60, na září 14.75, na
záříprosinec 15.50, na listopad-ůnor 15.90, pšenice
smýšlení pevné, na srpen 22.30, na září 22.40, na
září-prosinec 22 65, na listopad-únor 23. 15, mouka,
smýšlení pevné, na srpen 29.65, na zaří 29.90, na
září prosinec 30.30, na listopad-únor 30.50, Poča sí:
částečně zamračeno.
Paříž
Poč
44
article
—n.— V Praze, 11. srpna. (Pův. zpráva
»Nár. Listů«.) Surovina. Zprávy z večerních
bůrs zahraničných byly vesměs pevné. Mimo
toho vyskytla se pověst o novém prodeji řepo-
vého cukru do Ameriky, pročež zahájen opět
dnešní trh smýšlením pevným a cenou K 25.—
za říjen-prosinec i pohotové zboží ze stanice
ústecké. Cena ta zůstala v platnosti i v po-
ledne na pevně znějící depeši hamburskou i
magdeburskou. Londýn byl ještě pevný, ale
odpolední Hamburk při slabém již směru poklesl
v záznamech o 10 a 20 fen. Náš trh končí
tendenci ustálenou a kladeno za říjen- prosinee
K 24.75 a za pohotové zboží zůstala v plat-
nosti cena K 25.— z Ústí.
Na trhu s bllým zbožím zvý-
šila Ústřední prodejna ceny o další K 1.—,
takže znamenáno dnes K 73.— nasrpen zářía
Prahy. Poptávka po rafinádě jest stále dobrá
Praha
Amerika
Londýn
Hamburk
Ústí