3
masthead
12. srpna 1904. Císlo 22
4
article
Má asi 15.000 obvvatel, jasi špalně vystavěno
a celkem za mnoho nestojí mimo kateara
Tolola (residence dalaj lamova). jež odloučena
jest úplně od města, předstihuje za to nejveli
kolepější očekávání. Zlatá její kopule záři ve
slunci jako plameny. Poutníky, kteří přibudou
na pouti, aby svaté město shledli, musí obra
ten naplniti vážností.
Mezi městem a sídlem dalajlamovým roz
kládá se obrovský sad s rozsáhlými trávníky
a háji, v nichž zvedají se prastaré stromy, mezi
nimiž vinou se jasné ručeje. — Také klášter
Dailong se 7000 mnichý a klášter Losa s má
lem tolikéž mnichy jsou buďovy imposantní.
Není od místa dnes, kdy osobnost dalaf-lamova
státi bude v popředí vyjednávání anglo-libetského
zmíniti se několika slovy o funkcích a poslaven
jejím. Dalaí lama (znamená až k moři vládnouei
lama) jest název vrchního kněze libetského, který
jest od XVII. stol. současně i světským vla-
dařem Tibetu. Dle názoru vzneseného v XV. stol.d
buddhismu jest vtělením Buddhy, který v něm po-
kračuje ve svém díle vykupitelském. Buddha obro-
zuje se v každém novém dalařclamovi a sice jako
dítěti. Proto vybírá se nový dalar lama vždy z dět
jež mají na sobě určité známky, a to losem,a
rozhodují i ohledy jiné, od r. 1746, kdy zajistilis
Číňané větší moc v Tibetu, zvláště přání vlády
čínské, aby pocházel dalar lama z rodiny Číně od-
dané. Do dospělosti dalař-lamovy vládnou vlastně
čínští mandariní na jeho místě. Dalar-lama sídl
v Potale u Lhassy. Tihetský jeho titul zní Gyal-va-
rin-po-če, t. j. nejsvětější, nejsk vostnější.
Buddha
Číňan
Čína
Potala
svatá město shlednout
Dalaí lama
5
article
Jistě čtenáři nebude v souvislosti s aktu-
álními událostmi nynějšími nevhod několik
podrobností o církvi lamaistické, v jejíž čele
dalaj lama stojí. Lamaism, t. j. náboženstv
lamů, jest název pozdějšího buddhismu, smíše-
ného se šivajsmem a šamaismem, jak selkáváme
se s ním zvláště v Tibetu, dále u Mongolů.
u Mandžuů, v Číně, u ruských Burjatů a Kal-
myků na Volze. Název odvozuje se z tibetského
lama, t. j. vyšší, jak zní název kněží lamai
smu. Podstatu lamaismu tvoří nauka o putování
duší a o nesměrných odměnách a trestech na
onom světě. Veliký význam náleží i morálce.
Mongol
Mandžu
Burjat
Čína
Kala
Volha
6
article
Zřízení lamaismu jest hierarchické. Veškerá moe.
náboženská i politická, soustředí se ve dvou
nejvyšších hlavách, t. zv. dalailamovi a bogdo-
lamovi. Jeho poradní sbor tvoří t. zv. chutuktu,
t. j. »etní«, počtu obmezeného (7—10, dle
jiných až 200). Dle víry lamaismu jsou to svati
znovu na svět zrození. Jsou zástupci dalailamy
ve svých provineiích, dohromady tvoří nejvyšší
náboženskou radu dalailamovu. Losem voli, jak
již řečeno, i nového dalailamu ze tří vyvolených
dětí. Třetí kategorii tvoří chubilghanové, znovu-
zrození inkarnace Buddhy. Jsou velmi četní.
zvláště ve Lhasse, jež, jakož i celý
Tibet, zásobuje jimi ostatní kraje lamaismu
Nižší kněžstvo, spočívající na organisaci mniš-
ské, tvoři čtyři kategorie, jež jsou: 1. novicové,
tibetsky genjen, t. j. etnosti se blížící; 2. jáhnové
(getsul); 3. vysvěcení mniši (gelong); konečně
4. mistři (m. khan po) jako převoři jednotlivých
klášterů. Novic může postoupiti až na převora,
vyšší stupně doplňují se jen ze »vtělených«.
Většina duchovenstva žije v klášteřích v askesi
a bezženství. V jediném Nepalu vyskytují se
i ženati kněží. Převora voli si klášter, potvrzuje
jej chutuktu nebo přímo dalailama. Lamaism
má i ženské kláštery s ženskými chutuktu
v čele. Ostatní rozdělení je jako u mužských.
7
article
Veskerenstvo duchovenstva žijícího i zemřelého
tvoří třetí člen buddhistické trojice. Kult lamai-
smu jest kult svatých, dále kult bohů a duchů
přejatých ze sféry mimobuddhistické. Veliký
úkol v kultu náleží hudbě. Lamaism zná křest.
biřmování, zpověď, posty (měsičně čtyři), mše
za zemřelě a pod., velké svátky roční má čtyři
mímo to řadu menších, z části čistě lokálních.
Obřady i kroj duchovních upomíná živě na
obdobné zjevy katolicismu. Nauka lamaismu ob-
sažena jest nezměnitelně v posvátném kanonu
Kandžur, t. j. přeložená slova, původu san-
skrtského; doplňkem jeho jest 225 fol. čítajíe
tandžur, sblrka kanonických výkladů.
Americko-turecký konflikt.
Dnes již připlouti má do Smyrny středo
mořské loďstvo americké. Jak jsme již sdělili,
souvisí připlutí jeho s odmítavým stanoviskem
Porty vůči požadavkům Spojených státův, kte-
réž žádají kol 1.2 mill, korun odškodného za
poškození misií a poboření škol oněch Arménů,
kteří jsou pod ochranou americkou, pak i z
záruky pro bezpečnost amerických nábožen-
ských a školních ústavů v Turecku. Nově
k tomu připojují ještě požadavek další, totiž,
aby americké vyslanectví v Cařihradě povýšeno
bylo na velevyslanectví, aby tak rovno bylo
důstojenstvím svým vyslanectvím velmocí evrop-
ských. Také v této věci nejevil sultán dosud
valné ochoty ani v příčině souvisícího s tím
dalšího požadavku amerického, totiž by udělena
byla americkým občanům v Turecku (jsou to
z /10 Arméni) táž práva a tytéž výsady, jichž
požívaji poddani velmoci evropských.
Kult
Armén
Smyrna
spojený státův
Turecko
Cařihrad
Kandžur
Armén
8
article
Americké listy projevují naději, že sultán
jako vždy, povoli, jakmile lodi před Smyrnou
se objeví a jakmile uvidí, že jde do tuhého
Domokratický tisk americký útočí ale ostře na
Roosevelta z důvodu, že vyhledává věčně sporů
a konfliktů vnějších, kdežto angličtí přátelé jeho
omlouvají ho, že missionáři jsou velmi vlivu-
plní a že hlas jich při volbách bude velice
vážiti. Oproti Rooseveltově imperalismu a snaze
po rozpjeti moci americké celým světem demo-
kratický protikandidát jeho pro listopadovou
volbu předsednickou Parker staví do po-
předí vnitřní organisaci a rozkvět Spojenýeh
států a pokojné udržení míru vnějšího. Při of-
ciálním přijímání předsednické kandidatury vy
slovil se, jak jsme již stručně telegrafleky sdělili,
proti všelikému vměšování s
Unie do záležitostí cizích státu.
Světového postavení pro Unii chce Parker na-
býti jen pokojným vývojem její a nevidí, jak
děl, v »osamocení« Spojených států žádného
nebezpečí, jen když povede k neodvislosti o
ostatních států. Pokojný postup jest, dodal
Parker v řeči své, vždy účinnější, nežli pokus,
hrozbami neb násilím chtít proniknouti. Vážnos
před zákonem a ústavou jest hlavní věcí. Směr,
kterýž nedbá tradie národa a ústavu ruší, musí
býti polírán. Klid a mír, rozum a rozvaha mus
prý v demokratické straně rozhodovati. U přile-
žitosti té budiž dodáno, že Parker vyslovil se
i pro zlatou měnu a pro potírání trustů, al
pouze dle dosavadních zákonů a snížením cel
Pozoruhodno jest, že slíbil, kdyby byl zvolen
pičiniti se o brzké udělení plné ne
odvislosti behatému asijském
souostroví Filipídám, jež si Unie přes
branný odpor obyvatelstva tamního po vypuzen
Španělů osvojila.
Rooseveltův
Parker
Španěl
spojený stát
9
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Padesát let Ignáta Herrmanna . .
Dnes se tody už ví, proč Herrmann po několik
posledních let pomalounku zaměňoval zlato svých
kadeři střibrem, zaváděje tak do kštice svě
národohospodářský systém bimetallismu — dnes
to vyšlo na jevo, Ignát Herrmann stal se defi-
nitivním padesátníkem — hodnost prožluklá
Ze všech křížů a křížků na světě, k tomu pá-
tému se nejneraději leze, to víme všichni, kdož
milému našemu Herrmannovi na té cestě na
paty šlapem. Slunovrat padesátky, kdy zář slunce
životní dráhy sotva znatelně, ale přece trochu
již zrudla, kdy stín vlastního člověka před námi
trochu, trošičku, ale přece jenom se prodlouži
a kdy půvabná, libezná ztepilá Signo ra
Gioventů na špičky se postavila, aby své
rty nabídla k poslednímu polibku . . .! Po-
slednímu na vždy? Ne1 Kdo dovedl být mla-
dým za mládí a kdo družku tu po svém boku
až sem dovedl, ten má dosti silnou paži, aby
ji převedl s sebou i přes osudnou hranici
zatím co ji pevně drží při svém věčně mladém
srdei, sáhne pro nezbytný obolus žebráku
Abrahamovi, tady u škarpy sedícímu. A kráčí
statečně dál, tu i tam mávna do vzduchu po
prvních vláknech babího léta a brzy zapomene,
že ho v ten den pod nohama — půda pálila.
Herrmann
Abraham
10
article
A Herrmann že by nebyl padesátníkem tak sta-
tečným?! Nebudeme mu sice v den jeho
abrahamovin namlouvati, že je jinochem, mla-
díkem, to přejme oslavencům, kteří tu kolem
osudného útesu kráčeli před 10 léty, dělá jim
to neméně dobře jako nám, kteří jsme, nebo
padesátníky co nevidět budeme, když nás
roztomilou povržlivostí »»mladíky«« zovou. Ale
dnes, kdy mezi proslulými Herrmannovými pátky
přišel i pátek dne 12. srpna 1904, vyslovujeme
pevné přesvědčení, že jej ani v tento pátek ne-
opustí humor, pro všechny předcházející právě
jemu tak jako sůl nutný a nám a čtenářům
»Národních Listů« pro jich neděle tak mile
drahý a vítaný, ba nepostrádatelný! Za rok
bude tomu třicet let, co se vytiskla v »Lumíru«
první belletristická práce Herrmannova pod ná-
zvem »Červená růže«. Na smavém keři
Herrmannova pěstění co jich od té doby roz-
kvetlo a žádná z nich nezvadla, celé trsy poupaí
čekají ještě svého rozpuku. Skvělé dnes bohat-
ství chudého druhdy kalamáře Herr
mannova dávno není dobráno a jeho krámu
nikdy nebude se moci říci, že je sněden.
dlouhá léta ještě nestačí podávati z něho
»Páté přes deváté« bodrým Praža-
nům drobným i obhroublejším lidem če-
ským, z nichž tisícům a tisícům Herrmannova
nedělní povídka jako koření nevyhnutelna jest
k úplnému domácímu štěsti. Od roku
1885 jest Ignát Herrmann členem naší redakce
a dávno před tím než stal se pravidelným po-
vídkářem nedělní přílohy »Národních Listů«,
vepsal se do záliby čtenářstva našeho jakožto
zpravodaj soudní rubriky našeho listu. Humor,
s jakým před soudnou stolicí Justice lovíval
náš Ypsilon své fgurky z ovzduší kriminálního,
byl tak dalek veškeré frivolnosti a banality
v soudní síni, že každému čtenáři bylo
zjevno, že tu při práci především velký soucit.
Herrmann
Herrmannův
Herr
Pátá
Lumír
11
article
umělce ovšem nezapírající. Šotek, který vždy
vede jeho péro, vynesl z tohoto žurnalistického
zaměstnání humoristy Herrmanna mnohou neza-
pomenutelnou perlu situačního humoru, ano
i grotesky, ale nikdy, ani tenkráte, kdy nad
skutečným vývrhelem lidstva zašel referentu
i jeho čtenáři smích, nezapřel se v soudním
zpravodaji Herrmannovi humanista. Veliké lite-
rární úspěchy Herrmannovy a s velikou oblibou
čtené i žádané jeho nedělní povídky přenesly
péro Herrmannovo na stálo do nedělní přílohy
listu našeho od roku 1892. Žurnalistika česká
vděčí mu mistrovskou formu feuilletonové po-
vídky namnoze s větším menším zdarem od
jiných napodobené. Přemnohé výkony jeho na
tomto poli byly sensacemi a pýchou našich ne-
dělních čísel, úspěch jeho proslulých »Vejva-
riád«, později knižně jako svérázný typ humo-
ristického románu vydané (»Otec Kondelik a
ženich Vejvara«, »Tchán Kondelik a zeť Vej-
vara«), nemá příkladu ani z dob nad jiné po-
pulárního předchůdce Herrmannova — Rubeše.
Šotek
Herrmann
Herrmannův
Vejvar
Kondelik
Vej
Rubeš
12
article
Jeho zásluhy »Palečkem« i »Svandou Dudákome
o veselí současného Češstva náleži už širší lite-
rární studii. Po takovém dile ani padesáté naro
zeniny nejsou dnem tak naprosto závidění ne
hodným. Herrmann dovedl a dovede udržeti
národ — a to lze v pravdě říci — při dobrém
humoru a to je těžkou a záslužnou úlohou v ta-
kovém národě jako je náš. V nejtrpčích chvilich
učil nás Herrmann smát a to mu nebudiž zapo-
menuto, že se zdarem a od srdce nenuceně. Z
to mu tisknem dnes v padesátiny jeho rukua
od téhož upřímného srdce mu voláme: Dlouho
nám buď zdráv a vesel! Toť hlavní věc
— Studie vrchniho ředitelství chudinského
ústavu o žebrácích. Právě vydána byla chu-
dinským ústavem pražským zpráva fondu n
zamezení žebroty v král. hlav. městě Praze
Pod titulem »Žebráci poulični, podomní, inseru
jicí a dopisující« předeslána zprávě té zajímavá
studie o ctihodném cechu pražských žebráků
Paleček
Herrmann
Praha
Svanda Dudákome
13
article
Po výkladu organisace magistrátní k zamezení
žebráetví směřující i policejních opatřeník
tomu účelu učiněných, promlouvá se o úkolu
obecenstva v téže příčině takto: I když úřady
— jak chudinský tak i policejní — učiní vše.
pokud na nich jest, aby žebrotu veřejnou nel
odstranily alespoň obmezily, přece snaha jieh
setká se jen s částečným výsledkem potud.
pokud hlavní interessent, obecenstvo samo, ne
bude nápomoeno snaze těchto úřadů tím, že
nebude podporovati a pěstovati žebrotu a vy-
chovávati krejcarovými dárky pouliční a po-
domní žebráky, kteří z větší části jsou žebráky
ze zvyku a kteří dobře vědomi jsou si toho.
proč se vyhýbají orgánům úřadním, když dále
nebude podporovati žebrotu dítek, jimž podpory
od obecenstva na veřejných místech udělované
bývají příčinou mravní zkázy v různých směrech
Zásadou by mělo býti každému: Neudělovat
krejcarové almužny na ulicích, nepodporovat
žebráky a dílky žebrající po hospodách a o
14
article
dveří bytů odpuzovati podomní žebráky — chle
bem. V Němeeku neuvidíme žebráky pouliční
a podomní jedině proto, poněvadž obecenstvo
samo v prvé řadě postavilo se proti pouliční
podomní zebrotě a nepodporuje pouliční a po
domní žebráky ze zásady. Proč by také stá
žebrák v koutku na ulici po celý den, když b
mu ntkdo nic nedal, anebo proč by se namá
hal jíti v domě do prvého, druhého, třetího nek
čtvrtého patra, když by bez výsledku u těch
kterých dveři žebral! Obecenstvo má si být
vědomo toho, že ku podpoře chudých jsou zři
zeny a k tomu určeny chudinské ústavy a ni
koliv ulice — a ve kterých obeích ústavy řádně
zřízeny nejsou — nechť je veřejnost k tomu
nutí. Podomní a pouliční žebrota jako přestupek
se tresce a podivno, že mnozí, kdož ji podpo
rují, nepřicházejí ku poznání, že podporami
svými přímo svádějí k tomuto trestnému skutku,
stávajíce se tak spoluvinnými a pokud mládeže
žebravé se týče podporují i jeji mravní zkázu.
15
article
Pokud se inserujících žebráků týče, bylo bys
přáti, aby jich inserty nebyly přijímány. Z ulie
a domů jednoho města snažíme se zjev ten od-
straniti — a pomocí inserátů ohlašuje se žebrola
do světa, ač mnohdy v témž čísle časopisu
do žebroty jest si stěžováno! Ku podporo-
vání chudých jsou zřízeny v Praze okresní
chudinské ústavy, ty jsou k tomu přím
povolány, aby pečovaly o chudinu
a není vhodno, aby péče ta přenášela se veřejně
na obeconstvo, nehledíce ani k tomu, že inseru-
jící žadatelé nebývají vždy podpory hodni, že
jich poměry nikdo nevyšetřuje a kdyby někdo
přece se chtěl přesvědčiti — připraví si své
okoli tak, že vyšetřující těžko nabude správ
ného názoru o žadateli. Měly by tedy žádost
za bezplatné inserty tyto býti postupovány při-
slušným chudinským neb obecním úřadům.
Zvláštním druhem žebráků jsou žebráci dopisu-
jící. Veřejnou pouliční žebrotu nelze sice schva
lovati — lze ji však konečně nepříznivými po-
měry sociálními a nedostatkem mnohdy mravní
síly do jisté míry omluviti, ovšem jen tam, kde
pro chudinu některé obce praničeho nečiní neb
pramálo — naprosto však nutno odmítnouti
žebráky pohodlné, elegantní, tak zv. »nóbl«
žebráky, pod různými tituly šlechticů, studentů,
důstojníků bývalých, umělců atd. se skrývající,
žebráky to nejrafinovanější, zdravě, avšak jen
pohodlnému a dobrému živobytí uvyklé. Že
bráci z ulice spokoji se »měděnou almužnou»
— žebráci »dopisující« jen »bankovkou«. Ani
»stříbrná« almužna je mnohdy neuspokojuje
Nedělají nie jiného než dopisy rozesilají, čeka-
jíce klidně na odpověď v podobě »peněžní po-
ukázky« a počitajíce na pohodlnost dobrodinců,
že nejdou přesvědčiti se a v úřadech chudin-
ských se informovati. Žebráci ti umělým vylíče-
ním svých »bolesti«, slohem dopisů a svým ti-
tulem »jemným« způsobem vynucují podpory.
Praha
obecní úřad
16
article
Často svým elegantním zjevem vetrou se do
bytu a nastudovanou řoči vynutí si podpory -
poněvadž »nóbl« žebráka z pokoje těžko jest
»jinak« vypuditi. Zajímavo jest, že kdo u dveři
bytu neb na dopis prosebný poskytne jen jednou
podpory, bývá obtěžován nejen tímtéž žadalelem,
ale i jinými. Dobročinnost jedinému a jednou
na jevo daná ihned vchází divným způsobem
ve »všeobecnou známost«. Žebráky »dopisující«
počítati jest mezi žebráky nejrafinovanějšía
proto doporučuje se, aby jich dopisy postupo-
vány byly chudinskému ústavu k dalšímu še-
tření a aby nebyly na dopisy ty ledahylo pod-
pory posílány. Jisto jest, že chudina jest, jisto
však též, že k její podpoře určen jest ústav
chudinský a nikoliv ulice, dům a dopisy, čehož
dle zkušenosti nabylých používají jen žebráci
ze zvyku a z lenosti, dobře vědouce, proč se
orgánům zkušeným vyhýbají. Nepodporujte žebráky
na ulicích, žebráky podomní a v hostincích, postu-
pujte dopisy žebravé ústavu chudinskému, kterýž
jest přece určen k podporování chudiny skutečné.
Žebrák
17
article
Praha o chudinu pečuje ve všech směrecha
není třeba, aby obecenstvo péči tu na ulicích
vykonávalo — a pak si na žebráky pouliční
stěžovalo, když si je samo vychovává. Z vý-
kazů pro žebrotu zatknutých je prokázáno, že
žebráci po ulicích a domech pražských žebra-
jící nevycházejí z obyvatelstva pražského, nýbrž
z obel okolních a vzdálených a není radno, aby
je obecenstvo lákalo podporami svými do Prahy.
nemáli se státi Praha střediskem a útočištěm
potulných žebráků a spekulantů jinam přísluš
ných a v Praze ani nebydlících. Jest snahou
naší, aby chudině skutečné podpory se dostalo
a žebrota ze zvyku aby odstraněna byla.s
Malou poznámku ke slovu o inserujících »že-
brácích«, a k výtce o tom, že bývají denním-
listy inseráty tyto, rozumí se, že jako almužna
»inserujícím«, možno-li tak říci, poskytovány
Redakce žurnálů jsou zahrnovány spoustam
takových žádostí a to v rozměru takovém,že
uskutečněná uveřejnění jsou jenom promille
níkoli procentem u poměru ku počtu žadatelů
Praha
18
article
Netřeba dokládati, že uveřejňují se žádosti ta
kové jenom po nejpřísnějším výběru a mnohdy
osobním přesvědčení a okolnostech, jež přiměly
žadatele k hořké cestě do redakcí s lakovou
prosbou. Bylo by velice nekritickým, domnivat
se, že připady, jež povšímnutí došly, hodi se
k řizení ředitelstvím ústavu chudinského. Mnohdy
jedná se o tragédii, která by stála za vylíčení
sloupcem, vždycky však o zcela mimořádné,
nezaviněně příčiny, kteréž sděliti bylo by poní
žením nešťastníka, uvrženého do neštěstí. Zhust
jedná se o invalidy národního bojiště, oběl
persekuce německých radnie, německo-nacionál
ního boykotu atp. Tyto případy, zpravidla pře
chodní bídy, nesnesou konskripce úřadní a jen
k takovým brává se výminečně a to ještě vý-
jimkou z výjimky zřetel po úvaze velice pečlivé
Žádosti řemeslných žebráků zamitaji se veliee
rozhodně a hned od prahu redakění síně. —
Z účtu z peněz vybraných pro fond na zame
zení žebroty v král. hl. městě Praze za čas o
1. října 1902 do 30. září 1903 budiž vyňato
Zbytek dne 30. září 1902 obnášel 20.425k
1 h, příspěvky vybrané pro fond na zamezení
žebroty od 1. října 1902 do 30. září 1903
18.364 K 74 h, udělené chudinské podpory
16.309 K 93 h, provise sběratelům 1487 k
34 h. Zbytek 30. záři 1903 21.834 K 35h.
— Z občanských klubů. Staromé s tský
občanský klub. Přípravy k doplňovacím
volbám do sboru obecních starších král. hlav
města Prahy dějí se již sestavováním seznamí
voličů, jež vyloženy budou na staroměstské rad-
nici a přístupny k volnému nahlédnuti. Staro
Zbytek
Praha
ústav chudinský
Z občanský klub
tský občanský klub
19
article
městský ohčanský klub upozorňuje pány voliče
staroměstské, aby hleděli vyhověti své povinnosti
poplatní a měli zaplacené daně své za rok mi
nulý, načež mohou se přesvědčiti, jsou-li jejiek
jména zapsána v seznamu voličů, aby v připadě
opačném mohly se díti reklamace.
— Nester srbský. Jediný pamětník první války
za neodvislost Srbska, Stojan Zikič, velkoobchodník
v Niši, oslavil právě 116. výročí svých narozenin. Př
této příležitosti příjal nesčetná blahopřání od vyni-
kajících osob. S. Zikič narodil se r. 1788. Když Ka-
raďorděvič, zakladatel dynastie Karaďorděvičů, svolal
své krajany do zbraně, aby zahnali ze země Turky
tu Zikič opustil svůj rodinný krb a následoval za pra-
porem, roznícen láskou pro svůj národ. Zúčastnil se
téměř všech důležitých potyček v této válce. Po útoku
Čegreském upadl do rukou Turků, ale vysvobodil se
útěkem. V r. 1821 byl v řadách hellenských povstalnů,
kdež požíval od samých vůdců veliké vážnosti. V Řecku
poznal též lorda Byrona. Později byl zajat Turky,
kteří ho zavezli do Cařihradu. Ale unikl jim s řídkou
odvážností podruhé. Potom žil jako vyhnanec ve Vídni
v Pešti, v Kijevě a v Alhenách, ale vždy, kdykoliv
se bojovalo na Balkáně, ihned přispěchal sem, aby
přispěl pomocí svou věci slovanské. S. Zikič je dosud
ač žije v neobvykle vysokém stáří, silný a zdravý
Jeho hlas jest jasný, paměť živá a sluch výborný
jedině zrak poněkud seslábl.
Nester
Zikič
S Zikič
Turek
Byron
Srbsko
Niš
Ka
Řecko
Cařihrad
Vídeň
Pešť
Kijev
Alheny
Balkán
20
article
— Zprávy rodinné. Slečna Bettynka Pro
cházkova, dcera redaktora a pan Emil Neu
mann, profussor a akademický malíř, slaví sňatek
v sobotu dne 13. srpna o půl 10. hodině dopoledne
v chrámu sv. Ludmily na Král. Vinohradech
— Z kruhů lékařských. Pan MUDr. O taka
Srdínko, lékař na Král. Vinohradech, navrátils
ze studijní cesty a počne od 16. srpna pravidelně
ordinovati.
— Úmrli. Ve čtvrtek 11. srpna zemřela v Praze
známá dobroditelka chudiny na Pankráci paní Marie
Springrová, matka známého velkoobchodník
pana Josefa Springra. Pohřeb její koná se v sobot
13. srpna o 4. hodině odpoledne z chrámu sv. Pan-
kráce na Pankráci na hřbitov vyšehradský do rodinné
hrobky. Budiž ji země lehká!
— Slavín. Jak právě se dovídáme podnikli příbuzní
zesnulého básníka Julia Zeyera již před delší dobou
potřebné kroky ku převezení pozůstatků jeho ze Sla-
vína do rodinné hrobky na Olšanech
— Cisnřský dar. Císař daroval 200 K sirotčine
vlašské kongregace v Praze.
— Pomník solského hrdiny Jakuba Kubaty. V po-
předí zájmu českého rolnictva stojí nyní slavnos
odhaleni pomníku selského hrdiny Jakuba Kubaty na
Blatech. jež bude konána dne 21. srpna za ohromn
účasti našeho zemědělstva. Při této příležitosti mnohý
hledá důkladnějšího poučení o životě a působení Ku
batově. Přijde tedy vhod, upozorníme-li na okolnost
že tvůrce hnutí kuhatovského Fr. M. Čapek napsal
pěknou knihu „Rychtář Jakub Kubata dal svou hlavu
za Blata“, která se prodává po 1 koruně ve všech knih-
kupectvích. Kde není knihkupce, nutno se obrátiti na
G. Dubského v Č. Budějovicích, jemuž kniha byla ode
vzdána do komise
Bettynka
Neu
svatý . Ludmila
Král
MUDr
Srdínko
Springrová
Springr
Zeyer
Kubata
M Čapek
Rychtář
G Dubský
Praha
Pankrác
Slavín
Olšany
Č . Budějovice
21
article
— Týdenník »Máj« uspořádal k dnešním 50. na-
rozeninám spisovatele Ignáta Herrmann
slavnostní číslo, ozdobené na první straně Herrman-
novou zdařilou podobiznou. Přátelsky pozdravuje ta
v úvodním slově starého druha František Herite
a hned za ním pěknou vzpomínku »Když jsem byl
v Chotěboři« píše Josef Havlík. Ve fenilletonu
upozorňuje Václav Štech na Herrmannovu, širší
veřejnosti sice neznámou, ale velmi záslužnou
plodnou činnost v »Máji«, kdežto Alois Skam pa
vije kytičku několika roztomilých vzpomínek ze
společenského jeho života. Kromě těchto článků
vzpomínek, dýšících vesměs bodrou srdečnostía
upřímným přátelstvím a kromě obvyklého pokračo
vání a drobných zpráv přináší toto číslo »Máje
i dvě velmi zajímavá vyobrazení průmyslového
musea v Chrudimi
— Němečtí kandidáti pro říšskou radu. Na míst
zesnulého říšského a zemského poslance Niesiga
za venkovské obce česko-lipské kandiduje německá
strana lidová rolníka Jana Wiedena z Velenica
němečtí nacionálové agrárníka a zemského poslance
Krütznera z Lovosic na říšskou radu
— Schůze rolnictva z Chrudimi a okoli koná se
v neděli dne 14. srpna 1904 o 10. hod. dopol. v malém
sále průmyslového musea v Chrudimi. Program:1
Návrh výboru na zvýšení ceny miéka. 2. Volně ná-
vrhy.
— Sježd rodáků bohdanečských koná se, jak ji
oznámeno bylo, ve dnech 14. a 15. srpna. Pro účast-
níky vydán byl „Pamálník“, obsahující tři krakovačky
Langrovy, stať z knihy „Život starého kantora““ o
Jana Ev. Kosiny, „Vzpomínku na Jaroslava Langra“
od Jos. Kaj. Tyla, psanou r. 1847, dále pak jedenác
příležitostných článků od rodáků a přátel městečka
je od několika let v širší známost vešlo svými láz
němi. Objednávky „Památníku“ vyřizuje obecní úřad.
— Slavnosti českého řemeslnictva a živnostnictva.
Herrmann
Herrman
Herite
Havlík
Štech
Herrmannův
Skam
Wieden
Krützner
Langrův
Jan Eva
Kosina
Langer
Tyl
Chotěboř
Chrudim
Lovosice
Jos
strana lidový rolník
22
article
Průvod, jenž živnost. a řemesl. společenstvy v neděli
uspořádán bude, vzhledem k stálé rostoucímu počtu
přihlášek slibuje nabýti rozměrů imposantních. Průvod
jak již sděleno, seřadí se mezi 1—2 hod. odpol. u Ru-
dolfina a zahájen bude dvoučlennou deputací rady
městské jako protektora slavnosti a deputaci Řemesl-
nicko-živnostenské besedy. Deputace tyto pojedouv
kočárech. Za nimi následovati bude hudba a všechna
čtyři společenstva řezníků v krojích, vedena náčelníky
svými na koních. Rovněž společenstvo sladovník
a mlynářů zúčastní se průvodu v krojích. Společen-
stvo zámečníků vypraví allegorický vůz, představujíe
řemeslo. Za společenstvy v kroji následovati budou
téměř veškerá společenstva pražská a předměstská
řemeslnické besedy a deputace z Kouřimi, Jičína, Luž-
ce, Slaného, Písku atd. O pořádek pečovati bude 25 po-
řadatelů, označených stužkou na levém rameni a jes
třeba aby pokynu jejich bylo dbáno. Společenstva, jez
snad dosud přihlášku neučinila, vyzývají se, aby při-
hlášky své nejdéle v pátek v kanceláři slavnostn
oznámila. Odznaky, velice vkusně provedené v ry-
jeckém závodě V. Šmakala, prodávány budou ve dnecl
slavnostních ve prospěch postavení řemesl. domu po
20 hal. Tombola a bazar uspořádány budou
v levém křidle průmyslového paláce. Pro oba tyto pod
niky, jichž celý výnos připadne fondu stavebnímu
ziskáno již přes 1000 nádherných a po většině velice
cenných dárků pražských řemeslníků a živnostníků
Společit
Kouřim
Jičín
Luže
Slaný
Písek
23
article
Divadlo uspořádáno bude na výstavišti ve vkusn
upraveném pavillonu „Flory“. Dramatický odbor Re
mesl.-živnostenské besedy sehraje: v neděli odpol.
o 4. hod. „Ve veřejném životě“, veselohra o 1 jedn.o
K. Pippicha, o 5. hod. „Jiskra“, veselohra o 1 jedn
od E. Paillerona, o 6. hod. „A to je dobré“, žert o
jedn. od Fr. Havlíčka; v pondělí odpol.: o 4. hod
„Ivan Ivanovič je vinen“, žert o 1 jedn. od Jiř. Ščerbin
ského, o 5. hod. „Darebák“, veselohra o 1 jedn, o
Jos. Skružného a o 6. hod. „Blázinec v I. poschodí“
fraška o 1 jedn. od F. F. Šamberka. Vstupně za osobe
na jedno představení 20 haléřů. Mimo to o 7. hod. pře
náška cestovatele Viléma Němce: „O ceslě do Sudanu
o derviších a divokých kmenech tam žijících“. Před
náška provázena bude řadou světelných obrazů. Vstup
né 10 hal. za osobu
— Na vzdělání českých dítek Ústřední Matie
školské přispěli: pp. hosté su Vondrášků« v Mezi
mostí u nádraží 200 K, sbor dobrovolných hasičo
v Hamru u Chlumu o výletě 6 K, při kněžskýcl
prvotinách dp. Augustina Kostky v Hluboké 20.20
při loučení se p. Jana Kalaše do Mostu v hostine
p. Frant. Čekana na stanici Stupno-Břasy K 2.61
studující v Jevíčku 80 K, studující v Honosicích z di
vadla K 8.54.
mesl
K Pippich
Jiskra
Havlíček
Ivan Ivanovič
Ščerbin
Skružný
F F Šamberk
Vilém Němec
Vondrášek
Augustin
Kalaš
František
Francie
Súdán
Hamra u Chlum
Most
Stupno
Břasy
Jevíčko
Flor
24
article
— Vítkovické železáry na politickém kolbišt
snaží se domoci se evropského jména. Co učinili dři
vější ředitelé těchto obrovských závodů pro pověs
v ohledu průmyslovém, o to pracuje nynější ředitelstv
v areně politické, takže nám dnes připadá, jakoby
celé těžiště práce a snažení vítkovických železárer
složeno bylo na toto pole. Denní události nám to po-
tvrzují, třebas bychom byli přesvědčeni, že majitelůn
i nájemcům (bratři Gutmannové) v přední řadě jde
o to, aby lyto závody hladce vyšly z krise železářskéhio
průmyslu, jež tak mnohou starost již způsobila. Ředi-
lelství království Rolhschildova si obtížemi průmyslo-
vými mnoho hlavy neoblížilo, když se dnes staví po
bok nejzuřivějších horlivců německých. Německá poli-
tika a germanisace Ostravska zabírá ve vedení jejieh
nejvíce času. Právě se nám sděluje, že plnomocnic
Rolhschilda a Gutmannů kupují hlasy pro obecní volby
v Zůbřchu nad Odrou. Před krátkým časem pozvali s
dva volče, zařsděné do prvního sboru v této obici,d
Gutmann
Rolhschild
Ostravsko
Zůbřch nad Odra
25
article
ředitelny a nabízeli jim koupi pozemků, když kudo
volit podle nařízení vílkovických závodů. Žádali o
nich slib, že voliti budou podle rozkazu členy výberu.
radu i starostu a vymínili si, že kupní smlouva bede
podepsána až po ukončení voleb. Obec Zábreh n. o
jest docela česká, sousedí s Vílkovicemi, jež německe
rozpinavosti už nestačí, prolo se slará ředitelství že-
lezáren o její okupaci a poněmčení. Že k tomu zbrani
nevybírá a po intencích majitelů se nechllži, jest
zřejmo. — Jest na čase, aby i česká veřejnost toholo
jednání vitkovických železáren jednou už si povšime
a vědoma toho, že tyto závody brutálně rdousi český
lid a poněmčují celý kraj lamější — dala výhosl vien
jejich výrobkům. To bude nejiepší českou odpovědi.
Zábreh můj
26
article
— Jak se časy mění. „Mladoboleslavským Listén“
píše se z Karlových Varů: Teprv po deseti létech z-
vštívil jsem zase Karlovy Vary a podivil se — jl
se časy mění... Na promenádách v kolonádě, bče
nebylo jindy slyšeti českého slůvka, slyšíš český horee
nepřetržitě. Letos jest zde velký počet Čechů. A pili
vybraná společnost! Za to rusk/, kolonie není příl
čelna. O českých novinách nebylo zde jindy slechu —
dnes prodávají i nejnacionálnější knihkupci „Náročni
Listy“ a jiné časopisy. Pochopili, že slušný výdělek
jest lepší neslušného vzdoru. České skladby hrály ka-
pely do nedávna jen na žádost Čechů, dnes jsou be
jakékoliv pobídky na programu. Ovšem poněkud zko-
moleně. Tak příkladně čteme misto „Šárka“ — „Sar“
a pod. Snad i to se časem změníl
Provolání ke sbirkám ve prospěch pohořelýc
ve Vimperce. Magistrát král. hlavního města Pral
vydal k obyvatelstvu tuto vyhlášku: Město Vimpe
v politickém okresu prachatickém postiženo bylo čnt
27. července t. r. velikým a zhoubným požárem, p
němž 44 domů stalo se kořistí plamenů, takže n
200 rodin, nejvíce dělnických, jest ber
přístřeší. Mimo to želeti jest pěti lidských život.
Čecho
Šárek
Karlová Vary
Karlov Vara
Sara
Vimperk
Listény
27
article
Škoda jest ohromná a odhaduje sen
700.000 korun, při čemž pojištění, pokud známo,
nedosahuje ani čtvrtiny škody. Veliká většina pobo-
řelých upadla následkem zničení veškerého majetin
svého v největší nouzi a bídu. I žádá a vy bíai
magistrát král. hlav. města Prahy, aby
každý přispěl nějakým darem k úlevi
této nejvyšší nouze. Milodary přijímají s
ochotně v praesidiu rady král. hlav. města Prahy
dárci budou svého času uveřejněni.
— Ve prospěch pohořelých ve Vimperce odvedl
věcně dary: paní M. Günnerová, vdova po dver.
radovi, a pan J. Tesánek, lékárník v Praze— II., panl
Müllerová v Praze, Josef Crha, tkalcovna v Lomni
nad Popelkou, J. Kristerius v Praze, Otokar Pelda
v Sobotce, sl. Aloisie Patočkova v Praze, Vincent
Balcar, tkalcovna v Novém Městě nad Melují, pan
Schreiter v Praze, paní Fanča Veselá, choť účelního
assistenta na Král. Vinohradech, paní J. H. v Prat
Veškeré dary, určené nešťastným obětem vimpe
ským, přijímá denně kancelář Národní jednoty po-
šumavské v Praze, nároží Vodičkovy a Školské ulic
v domě Národní kavárny. — Pro pohořelé ve Vim-
perku došly firmy Waldek a Wagner v Praze dál
tyto milodary: N. N. 25 K, H. Kiettl v Praze 4k
pí. Františka Bayerová v Praze 10 K, továrna n
asbest a pryžoviny firmy A. Calmon ve Vídni 20 k.
A. Haase v Praze 100 K, dr. Šubert a Berger v Praz
10 K, celkem 169 K.
M Günnerová
J Tesánek
Müllerová
Crha
J Kristerius
Pelda
Patočkův
Balcar
Schreiter
Veselá
Král
Vodičkův
Waldek
Wagner
N N K
H Kiettl
Bayerová
A Calmon
A Haas
Šubert
Berger
Praha
Vimperk
Lomni nad Popelka
Sobotka
Nový město nad Melovat
Prat
školský ulice
Praha 4
Praha 10 K
Vídeň
Praha 100
Praz 10 K
II
dům národní kavárna
28
article
— Pro pohořelé v Chstniči. Starosta obce Chrtnič
pan Josef Peca vydal toto provolání: Pomozte a slitujl
se nad pohořelými! Obec Chrtnič v okresu haberském.
čitající 54 čísel, postižena byla dne 3. srpna 190
o 4. hod. odpolední krutým požárem, kterému padlo
za oběť 34 čísel s veškerou letošní úrodou, s celým
hospodářským zařízením, nábytkem, šatslvem a pi
kterém bohužel též 4 lidé uhořeli a několik těžce se
popálilo. Škoda páčí se přes 80.000 K a hražena jest
pojištěním toliko asi do obnosu 15.000 K. 46 rodin
jest bez přistřeší a beze všeho majelku! Obec lezí
v chudé horské krajině a je již po několik roků pe
sobě stíhána živelními pohromami, ve čtyřech létech
dvakráte krupobitím. Následkem letošního trvalého
sucha nesklidí pohořelí žádné otavy jetelové ani luční
a nebudou moci dobytek uživiti. Shořelé výstavnosli
musí pro chatrnost po většině od základu nově posla-
veny býti a za obdrženou assekurační náhradu ne-
postaví pohořelí ani zdi a děsí se, jak opalří vazbu,
krytinu, vnitřní zařízení a od čeho budou pol celý rek
živi a kde opatří na zimní a jarní osetí. Bída mer
obyvatelstvem, přístřeší, majetku a výživy zbaveného
jest nezměrná, nářek srdcervoucí, jen vydalná rychlá
pomoc jest s to, alespoň poněkud bídě uleviti. Obra-
címe se tudíž na soucitná srdce, aby nešťastníkům bl
peněžitými nebo jinými dary pomoženo bylo krutou
bídu zmírniti. Podpory s díky přijímá a kviluje pode-
psany obecní úřad. V Chrtniči, dne 5. srpna 190
Chrtnič
Peca
Obr
obecní úřad
29
article
Jasel Peca, starosta
— Technologické průmyslové musenm (ústav pr
zvelebování živností) obchodní a živnostenské ko-
mory v Praze přesidlí se dnem 13. t. m. do nových
zatímních místností v Purkyňově ulici č. 6. v budovi
kde dříve obchodní a živnostenská komora úřadovala
— Vlašťovky. Ze Třtice u Nového Strašeci se nám
oznamuje: Včera (dne 10./8.) ještě vlašťovky zde bylya
dnes (dne 11./8.) není jich už viděti
Jasel Peca
Praha
Purkyňův ulice
Třtice
Nový Strašece
30
article
— V době nouze o vodu. Z Vršovic se nán
píše: Šetřte vodou vůbec a pitnou zvláště! Tak na-
bádají orgány samosprávné i denní listy stále. Ale
jak se tohoto upozornění šetří a jakých smutných
zkušeností doznávají mnozí občaně, o tom mohla
by se psát kronika. Na jedné straně se vodou šeti
až lakotně a na druhé straně se jí až hříšně plýtvá
Jako odstrašující příklad uvádíme toto: V jistěm
domě v Grégrově ulici ve Vršovicích zalévá tamějií
domovník z nařízení pana domácího zahrádku vý
hradně dobrou pitnou vodou — z pumpy! Každ
den (ráno a večer) vyplýtvá se takto jistě asi 4
zahradnických konví vody! Proč to? ptá se členář
Jenom ze spořivosti pana majitele domo, který by
týdně zpotřeboval snad o kubický metr užitkové vodn
více a výdělek na této vodě z nájemníků byl by as
o to menší, proto zalévá se vodou pitnou! Na drubí
straně však, přijde-li dělník z vedlejší stavby anebo
nájemník z jiného domu se džběnkem pro vodu, je
přímo domovnicí nebo domovníkem vybnán a ni
cestu slyší ještě slova málo vybraná. Jak líto je k-
ždému, když vidí, jaká spousta dobré pitné vody s
vyplýtvá na zahrádku a člověku nepřeje se ani
džbánek vody, které je ve Vršovicích nedostatek
Zvláštní ale je to, že studna ona, stojící v cípu ti
dvorečků, náleží vlastně třem domácím, takže v ka-
ždém dvorku do ní je postaveno čerpadlo, vyjme
dům třetí. Když časně ráno domovník vybryndi
vodu na zahrádku, mají tudíž i v domě druhém n-
dostatek vody celé dopoledne, ba mnohdy voda vůbee
neteče! Bylo by záhodno, aby druzí dva majite
proti tomuto zlořádu, páchanému na nájemnících
spolubližních vůbec, se rázně opřeli! Což nen
možno, aby zde i některý kompetentní úřad za
kročil?
— Na cvíčení... Zejtra bude v kasárnech rušno!
Vršovice
Grégrův ulice
jisť dům
31
article
Přijde třetí turnus záložníků, volaných na čtyřneděln
cvičení, do císařských manévrů, tedy do cvičení pe
hezčího sice; ale nejtěžšího. Proskočila pověst, že pm
trvající sucha nebudou maněvry pořádány, ale čert
tomu věř. Manévry mají býti dle nejnovějších nařízeni
pravým obrazem války. A válka pro sucho by solv
byla odložena. Pro deště, jako v Mandžursku, již spíe
Někohk dní bude záložníkům krušno, než si n-
vyknou po celoročním, namnoze dvouročním odpo-
činku opětně nositi tele na zádech a novou břízun
rameně. U většiny pluků letos zavedeny jsou již neé
pušky s hlavní obalenou dřevem, o poznání kebč
nežli u modelu starého. Ale i ta sebe lehčí pužias
pronese. Proslýchá se však, že záložníci povolaní pe-
drobeni budou důkladné prohlidce lékařské a slařš,
nebo i dost málo churaví posíláni budou domů, aby
nedošlo při manévrech k trapným událostem rázu
bílecké afféry. Slařičký panovník si přeje, aby nepad
při maněvrech ni jediný muž: každý připad z nařízení
32
article
Pitreichova má důkladně býti vyšetřen
— Obrázek ze stavby nábřeži v assanaci svale-
vojtěšské. Rozsáhlé práce, spojené se stavhou náblez
svato-vojtěšského, pomalu blíží se ke svému zakon-
čení. Diváku, jenž měl příležitost denně sledovali po-
stup prací, neušlo, jak účelně a dovedně prováděny
a jak znenáhla vyrostla nová nábřežní zeď z cyklop-
ského zdíva. Z počátku nezasvěcenci do postupu
slavby nebylo jasno, kudy vlastně pobřežní zeď po-
běží, nechápal také dobře, proč všechny ty daleko-
sáhlé přípravy a k čemu směřují. Ale postupem času
i naprostému laikovi se rozjasnilo. Zajímavé práce
zde prováděné mají své skoro denní diváctvo. Rušnest
a překotnost, jaká na stavbě nábřeží panuje, hemžen
se dělníků, kamenníků a nádenníků, skýtá peslrý
obrázek. Vidíme, jak právě připlulo několik dlouhých,
nákladních lodí s davelským kamenem, jak byl z lomů