Periodikum ALTO Viewer

1

20 . čer vna 1900

2

Císlo 168.

3

NÁRODNÍ LISTY

4

Strana 5.

5 article

Johannesburku je všecko klidno. Od obsazení Pretorie bylo odvedeno výzbroje pro 2000 vojáků a rozdána osvobozeným zajatcům, jichž je 3187 mužů. Z Londýna, 19. června. (C.-B.) Lor Roberts oznamuje z Pretorie ze dne 18. června Generál Baden-P owell sem dnes přibyl.

Roberts Pretorius Pretorie Londýn Baden

6 article Telefonické zprávy„Nár. Listů.

Telefonické zprávy„Nár. Listů. Deputace pohlavárů levice u m.-p. dra. Körbra. Z Vídně, 19. června. Dnes o 11. ho dině dopolední dostavila se deputace, která zvolena byla spojenými stranami německými a ve které se nalézali dr. Bärnreithe dr. Chiari, dr. Gross, dr. Lueger dr. Pergelt a hr. Stürgkh — bar D' Elvert byl omluven churavostí — k mi nistru-presidentovi a podala mu pamětní spis v konferenci klubů levice v otázce jazykové usnesený. Následovala pak — dle vydaného communiqué — dlouhá porada o národních a jazykových poměrech v Čechách a na Mo ravě, za které jednotliví členové deputaee měli příležitost vyložiti názory svých voličů a s celou rozhodností zasaditi se o zájmy německého lidu po stránce státní a národní Přetřásány nejen zásady, ale také jednotli vosti, které byly předmětem diskusse v kru zích zúčastněných od té doby, co vláda sve jazykové osnovy podala.

doktor Chiari Gross Lueger Pergelt Stürgkh D Elvert Vídeň Čechy

7 article

Deputace odebrala se pak k ministru spravedlnosti, aby také tomu podala memo randum. Jak ministr- president, tak minist spravedlnosti přijali pamětní spis s proje vem díků a prohlásili za samozřejmou svou povinnost přání v něm uložená podro biti nejpečlivějšímu šetření. Zajímavé je odhalení, které nalézáme »Pester Lloydu«. Podle něho jsous pánové na levici vědomi, že jejich diktát aby se zavedla státní němčina, nemá žádné naděje býti přijatu v parlamentě, pročež prý naléhati budou, by státní němčina pod fa- lešnou vlajkou jazyka dorozumívacíhose aktivovala článkem 14. Co se pánové napo dávali žalob na vládu hr. Badena, hr. Thuna bar. Gautsche a také dra. Wittka, protože užili § 14. Nyní však žádají sami, by ho vláda Körbrova užila k věci nejodiosnější nejvyzývavější, k provisornímu stanoven statní němčiny. Tu rakouskou vládu bychom rádi viděli, která by měla smutnou odvahu tomuto tlaku se podrobiti; vzbudila by všech národů neněmeckých rozruch, jakého Rakousko ještě nevidělo.

Lloyd Baden Thun bar Gautsch Wittek Rakousko

8 article

Dr. Grabmayr o cislajtánské krisi Z Meranu, 19. června. Posl. Grab mayr mluvil zde na voličské schůzi o si tuaci. Po sáhodlouhém historickém výkladu v němž vynadal důkladně české šlechtě, na zývaje ji »čeládkou, která v Rakouskusi osvojuje výhradní privilej na vládu«, pojed nával o prostředcích, jimiž by se dala krise rozřešiti. Mimo jiné pravil: »Opakuji, co jsem řekl již předloni. Čechové musí býti s koně shozeni. Ještě nejsme tak daleko, ještě pořád trpí Čechové velikášstvím. Stát a lid nemohou zahynouti proto, že jedna strana v bezuzdném sebepřeceňování zneuznává všecky podmínky politického útvaru říše. Na otázku: »Co nyní?«, musí vláda brzy dáti odpověď. Myslím, že mně se žádné strany nebude odporováno řeknu-li, že je vyloučena možnost, aby stará sněmovna sešla se ještě jednou za starých poměrů. Stojíme tudíž před dilemmatem změniti poměry anebo zříci se parlamen tarismu. Musí nastati taková změna poměrů která by umožnila normální funkci parla mentního stroje.

doktor Grabmayr Posl Grab Čecho Merano

9 article

Tohoto účinku by zcela jistě a bezpečne dosáhlo se jen jediným prostředkem: smír ným urovnáním německo-českého sporu. Po- hříchu však právě tento prostředek je ted nemožným. Šhoda mezi Němci Čechy je nyní nemožnou, nikoli proto, že by se Němcům nedostávalo dobré vůle, nýbrž poněvadž Čechové ještě dnes nemohou pochopiti, že jim k dosažení jistých nárokův a požadavků schází stejně oprávně- nost, jako síla. Jestliže Čechové hned po skončení svého nedávného koncertu mluv opět o smíru, nemůže nikdo tyto mollové zvuky bráti vážně, pokud Čechové jedním dechem zastávají tak zv. státoprávní pro gram. Státoprávní útvar, t. j. český stát ve státě, Němci nikdy a nikdy neztrpí. Shoda a státní právo se navzájem vy- lučují, i když státní právo, jak v nedávném článku dr. Kramář dovozoval, vystupuje v moderním stylisovaném oděvu. Každý rozumný Němec rakouský chce shodě s Čechy, poněvadž je to nezbytnou podminkou vnitřního míru a úspěšného rozvoje na- šeho státu. Ale pohříchu ještě není pod- mínek pro shodu na české straně, a tak můžeme dosáhnouti žádoucího cíle teprve v pozdější době, po jistých etapách.

Němec Čecho doktor Kramář Čechy

10 article

Tak dlouho nemůže však stát a lid če- kati. Proto musí nezbytně a bezodkladně změna poměrů způsobena býti jinak. Jedinými účinnými prostředky jsou zatímné odstranění jazykového sporu a zjednání upotřebitelného jednacího řádu, aby existence parlamentu rakouského byla zachována. V mimo- řádné situaci pomůže jen mimo- řádný prostředek, tu pomůže Vázne-li všecek státní život do té doby až se jazykový spor odklidí a je-li každý přesvědčen, že v rakouském parlamentu v dozírné době parlamentní uspořádání jazy- kové otázky provésti nelze, je zajisté doká- zána nalehavá nezbytnost, za níž se může užiti § 14. Zcela neprávem tvrdí se v pamětním spise českého klubu, že § 14. provedená úprava jazykové otázky byla by porušením ústavy, poněvadž Körbrovy před- lohy se příčí platným zákonům. Odvolávají-li se Čechové především na čl. XIX. státních základních zákonů, must se jim znova říci, že zaručená jím rovno- právnost všech v zemi obvyklých jazyků při všem úřadním a veřejném životě jen tam pro jistý jazyk platí, kde je tento jazyk

Čecho

11 article

»landesüblich«. Podmínka, která pro »český idiom« v Chebu zrovna tak málo platí, jako pro slovinský v Lubně a pro italský v Kuf steině. Nechť už jednou konečně Čechové po- chopí, že v Čechách má platnost tatáž zá- sada, jako v Tyrolech nebo ve Štvrsku. Nesmí se tedy bráti vážně, prohlašují-li Če- chové po plných dvanáct dní provedení tak zv. jednojazvčné rovnoprávnosti, jaká na př. je zavedena v Tyrolsku, porušením státních základních zákonů. Není naprosto pochyby. že dle § 11. lit. m) státních základních zá konů o říšském zastupitelstvu zákony, jež mají býti vydány ke provedení státních základních zákonů, nemohou býti pokládány za změny státních základních zákonův a ž tudíž také prováděcí zákony nepodléhají omezení stanovenému pro státní základn zákony. Při úpravě jazykové otázky § 14. musí ovšem býti vzat zřetel též na stát. jehož nerušená jednotná správa závisí od uspořádání otázky jazykové u státních úřadů.« Dr. Grabmayr pokládá za nezbytno, by jednací řád sněmovní byl změ- něn a to rovněž § 14. Nestane-li se, co řečník doporučuje, nezbude prý nic jiného než zbahnění nebo státní převrat. Poněvad nynější zastupitelstvo lidu se ukázalo práce neschopným, musí prý býti nynější říšská rada rozpuštěna.

Čecho doktor Grabmayr Cheb Lubno Čechy Tyroly Tyrolsko

12 article

Z obecní rady vídeňské. Z Vídně, 19. června. V dnešní schůz městské rady starosta dr. Lueger re- agoval na útoky proti Vídni, pronesené po- slancem drem. Grossem na komersu Schulvereinu ve Štyrském Hradci. Pravil »Musím se zmíniti o případu, jenž se udál ve Štyrském Hradci. Na dvacáté valné hro- madě německého Schulvereinu pronesl na komersu dr. Gross řeč, v níž uvedl násle- dující: »Naše německé hlavní město říše (Hlasy: Fuj!) porušilo hanebným způsobem svoji národní povinnost (opětné: Fuj!) a šla- palo nohama svá národní práva«. Je polito- váníhodno, že člen rakouského parlamentu, který měl příležitost, činnost poslanců města Vídně, jakož i činnost obecní rady vídeňské seznati, pronesl takové tvrzení naprosto bez- důvodné. Obecní rada města Vídně vždy konala své národní povinnosti, snaď mnohem lépe než mnohé jiné město, které chce si vzíti výsadu na své němectví. Vídeň ukázala, že je městem německým. My jsme vždy se vší rozhodností se zasazovali o německý ráz našeho města a právě náš nový obecní řád dokazuje, že to činíme. Podobné výčitky musí tudíž býti se vší rozhodností odmít nuty. Nebylo to nic jiného než obyčejné vy mysly a dra. Grossa lze omluviti jen tím že tato řeč byla pronesena na komersu. Li- šíme se od jiných německých měst tím,ž se neucházíme o přízeň pp. Schönererovců Wolfovců, nýbrž že jsme naopak energicky ze svého města tuto hlízu dostali ven«. Za jisté poučný obrázek z domácnosti něme ckého souručenství. Srbská omladina proti Milanovl. k. Z Curychu, 19. června. Srbsk omladina svolává sjezd svých přívrženců k dni 14. srpna do Curychu. Účelem sjezdu jest protestovati proti tyranii Milanově a při praviti půdu organisaci omladi ny

doktor Lueger Gross Schulverein Schönererovec Wolfovec Milanovl Milanův Vídeň Štyrský Hradec Curych Srbsko obecní rada

13 article Telegramy korresp. kanceláře

Telegramy korresp. kanceláře Z Vídně, 19. června. (C.-B.) Cís a odjel ráno s arciknížaty Františkem Ferdi nandem a Rainerem, ministrem vojenství vojenskými inspektory a vojenskými zmoc něnci cizích států na prohlídku vojska v Mo stě nad L. Po prohlídce vojska byla dvorní hostin a potom cerele. Odpoledne byl císař na vštěvou u hraběnky Harrachové a po zej třejší prohlídce vojska vrátí se do Vídně. V dnešní schůzi obecní rady ví deňské byl přijat po krátké debatě n ov jednací řád. Z Pešti, 19. června. (C. B.) Ministr president Szell odjel na několik dní n svůj statek v Ratotě. Ze Sofie, 19. června. (C.-B.) Telegra fická kancelář bulharská sděluje: Aby byly potlačeny převratné přehmaty tisku, byl dnes večer vydán knížecí ukaz, dle něhož jsou autoři, redaktoři a tiskaři solidárně zodpo vědni a od zodpovědných redaktorů se žádá vyšší vzdělání. Různé z Turecka. Z Cařihradu, 19. června. (C. B.) Ru ský vyslanec Zinověv vrátil se na své místo. »Kostroma«, parník dobrovolnéh loďstva ruského, s vystěhovalci do východn Asie proplul dnes cařihradskou úžinou. Srbský vyslanec vyzval dnes ministra zahraničných věcí, aby odvolal differen ční tarif, jenž ochromuje úplně obcho mezi Srbskem a Tureckem. Ministr slíbi předložiti srbské návrhy ministerské radě. Ministerská rada španělská, Z Madridu, 19. června. (C.-B.) Včera konala se ministerská rada za předsednietv královny-vladařky. Francouzská sněmovna. Z Paříže, 19. června. (C.-B.) Sněmovna rokovala dál o technickém zařízen vojenských přístavů a ustanoven operačních míst loďstva. Referent posl. Janard hájil předlohu již admirál Rieunier kritisoval, načez povšechná debata byla uzavřena. V rokování se bude pokračovati ve čtvrtek.

Ferdi Rainer Harrach Szell Zinověv Rieunier Vídeň Pešť Sofie Turecko Cařihrad Kostroma Asie Srbsko Madrid Paříž

14 article Národní hospodář.

Národní hospodář. Plodinová bursa. Poslední odhady žní uveřejněné uherským ministerstvem orby, zněji dosti neuspokojivě, na trzích severoamerických zavládl směr vzestupný, ale vše to nemělo na bursy vídeňskou a peštskou, jež jsou pro nás dosud jediné směrodatny, vlivu pražádného. Po- hotová pšenice zlaciněla za minulý týden na vídeňské burse o 20—25 h. Obchod na vče- rejší naší burse byl praskrovný, následkem úplného nedostatku koupěchtivosti konsumentů Pšenice uherská i česká i žito byly dostatečně nabízeny a majitelé byli ochotni ke slevám Novovorské kursy stouply o 4 ct., ale u násse čekalo, až jak to bude působiti na trhy na pev nině. Když bylo z Vídně oznámeno podražení o 10—12 h, změnila se také u nás obratem situace, majitelé byli zdrželivějšími a mlynáři koupěchtivějšími. Ceny nezlepšily se však ani pak, došlo jen k několika závěrům na základě cen posledních. Placena byla pšenice česká 76 kg těžká K 8.25, 77—78 kg K 8.50 až K 8.60, 80 kg K 8.75 až K 8.85, uherská 76 kg K 8.50, 78 kg K 8.65, 84 kg K 9.05. vše z Prahy nádraží. Žito české 69—70 k K 7.55 až K 7.60, 71 kg K 7.75, 74 kg K 8.15, uherské K 8.— až K 8.15. Pro oves na vývoz jevila se dobrá koupěchtivost, ale přes to byl obchod podstatně menší nežli minulý úterý. Placen byl oves pro obchod K 6.15a K 6.25, bílý K 6.30 až K 6.40, starý první jakosti K 6.50 až K 6.60. Vikev byla podstatně chabější a lacinější, poněvadž spotřeba touto dobou je nepatrná. Rolníci mají dostatek píce zelené. Zboží haličské znamenalo K 7.35 K 7.50, české K 8.15 až K 8.40. Z téhož dů- vodu zlaciněly také žitné otruby, jež byly pro- dávány za K 5.70 až K 5.75. Pšeničné otruby znamenaly nezměněně K 5.55 až 5.70. P máku zdravé, dobré jakosti jest poptávka dost čilá, ceny podražily následkem toho o 50 h.

Vídeň Praha kg

15 article

Placen byl K 26.50 až K 27.50. Naproti tomu byl stuchlý mák ruský nalehavě nabízen za K 23.50 až K 24.50. S řepkou byl obchod slabý, smýslení však bylo na malou nabídku pevné. Placena byla K 13.50 až K 14.50. Schůzi hospodářských lihovarníků Čech, Moravy a Slezska svolává Lihovar- nický spolek v Praze na den 29. června 1900 o 114 hod. odpol. do velkého sálu Zemědělské rady na Václavském náměstí v Praze. Jak známo, má býti během letošního roku pro- vedeno individuální rozdělení kon- tingentovaného lihu a shledáno,že v dotyčné předloze zákona jest velmi mnoho obsaženo, co hospodářským lihovarům jen v neprospěch sloužiti bude. Proto rozhodl se výbor lihovarnického spolku v Praze svolati tuto velmi důležitou sahůzi, která se má ustanovit na krocích, jež proti tomu podniknuty budou Jest tedy povinností každého hospodár ského lihovaru Čech, Moravy Slezska, aby do schůze té vysla svého zástupee. Stav banku rakousko uherského, dle vý- kazu včera uveřejněného, jest ovšem velmi dobrý. ale sotva svědčí o přílišné ochotě oživiti obchoda průmysl. Prosté srovnání výkazu toho s výkazem z téhož dne roku minulého o tom svědčí. Oběh ban- kovek dne 15. června 1899 činil 1277 millionů k letos 1284, tedy pouze o 7 mill. K více ; poklad ko- vový roku 1899 1028 42 mill. K, letos 1176 72 mill. (výše letošní jest následek složení zlata vládami). portefeuille směnečný, roku 1899 278 mill. K, tetos 298 mill. K, lombard 42 96 mill. K. letos 49.35 mill. K. záloha bankovek daně prostých 173.5 mill. K. leto 248.7 mill. K. Ač rozmnožily se prostředky banku jest vzrůst nároků naň činěných nepoměrně malý takže zaToha daně prostých ban kovek dosahla již výše nebý val přesahuje lonskou o pínýc 75 millionů K. Úhrnem mohl by dáti bank do oběhu 2425.8 mill. K

Čechy Morava Slezsko Praha Václavský náměstí lihovarnický spolek v Praga

16 article

Chmelařský kurs uspořádá ve svých míst nostech zimní hospodářská škola v Lou nech ve dnech 15., 16. a 17. července 1900 vždy od 8—11 hod. dopol. a od 2—4 hod. odpol. Pr- gram: 1. Úvod do chmelařství, botanické složení druhy chmele. 2. Přírozené podmínky zdaru chmele- 3. Přípravné práce a založení chmelnice. 4. Řen chmele a ošetřování chmele. 5. Vedení chmele na tyčích a po drátu. 6. O hnojení chmelnice. 7. Cho roby chmele a ochranné prostředky. 8. Sklizeň, su šení, konservování a žekování chmele. 9. České chmelařství, známkování chmele a obchod s chme- lem. 10. Náklad a výnos chmelnice. Látka prober se co nejstručněji se zřetelem k nejnovějším zkuše- nostem; při výkladech použije se bohatých pomůcek hospodářské školy a třetí den odpoledne podnikne se vycházka do školní a sousední chmelnice. De dohodnutí se p. t. účastníků prodlouží se kurso jeden den za účelem podniknutí celodenního výletu do Podlesí, kde v několika obcích prohlédnou s vzorné chmelnice a zařízení sušíren. Na kursu vedla ředitele školy vyučovati bude na slovo vzatý od- borník p. Fr. Vl. Schneider, řídící učitel a redak tor »Chmelařských Listů« v Třeboci. Přihlášky ku ná vštěvě kursu přijímá ředitelství hospodářské školy v Lounech, které v čas přihlášeným opatří levné byty a stravování. Zdárné chmelařství považujeme za životní otázku hospodářskou v krajině chmelat- ské, zvláště v krajině našť, která od nepamětných dob proslavena jest světovou nejlepší pověstí, kterou udržeti i na dále jest cílem tohoto kursu a proto zveme rolnictvo naše k retné návštěvě těchto bez platných přednášek. Kuratorium zimní hospodářsk školy v Lounech.

Schneider Třeboc Louny

17 article

Valná schůze hosp. spolku v Čáslavi koná se dne 24. t. m. o 9. hod. dopol. v hotelu »u modré hvězdy«. Na pořadu jednacím zvláště Přednáška p. J. Stříteského, prof. střední hosp. školy v Chrudimi: a) O zrušení daně pozemkové; b) o ná hradě zeleného krmení. O účastenství na výstavách občasných v Hoře Kutné. Volné návrhy. Hostě jsou vítáni. Upozorňujeme, že 15. srpna t. r. otevřena bude výstava v Hoře Kutné a že občasné výstavy: koní, dobytka hově ího a vepřového konat se budou mezi 15. srpnem a 15. z ářím Rolnictvo, pokud možná, přihlasiž se včasně na vý stavy a to v počtu nejhojnějším, neboť to bude vy stava dosti obsáhlá, která zabírá celé východn Čechy. Výroční valná hromada hospodářskéh spolku kutnohorského koná se dne 29 t. m. 9. hod. dopol. v budově okresní hospodářské zá ložny. Na programu je mimo zprávy zvláště: O zří zení obilního skladiště, referuje pan V. Novolný z Přítok. O upravení cen některých výrobků v ho spodářství, referuje p. Č. Pospíšil z Miskovic. O kra jinské hospodářské výstavě v Kutné Hoře, roferuje ředitel p. F. Cicvárek.

J Stříteský Pospíšil F Cicvárek Čáslav Chrudim Kutná Čechy Miskovice Kutná hoře

18 article

Nový cukrovar v Uhrách. Průmyslní Antonín Lamich v Opavě a Robert Koran ředitel chkrovaru, vyjednávají s vládou uherskou stavbu cukrovaru v Trenčíně- Teplici. Za tím účelem zakoupilifpozemek o 30 jitrech a zajistili si potřebné množství řepy na řadu let. Největší díl řepy bude zpracován již v kampani 1901—1902. Nový cukrovar jest podnik akcionářský a kapitálem 3 mill. K, kterýž může býti zvýšen na 5 millionů K. Vláda uherská podnik podporuje, ježto dávno na to pomýšlí, jak by produkce řepy v Pováží mohla býti zhodnocena. Nyní jde více než 11/2 mill. q řepy ročně z Pováží na Moravu, kdež se pět cukrovarů o ni dělí, kdežto řizky a jiné vedlejší, pro zemědělství důležité vý robky byly následkem drahého dopravného ztraceny Podnikatelé složili náležitou kauci za včasnou vý slavbu a obdrželi za to od vlády četné výhody.

Lamich Robert Korana Uhry Opava Trenčín Morava

19 article

Dodatelnost německých hodnot. Vídeňská bursovní komora prohlašuje, že jí byl zaslán před- stavenstvem bursy berlínské následující oběžník Byly nám oznůmeny případy, že německé cenné pa- píry na bursách neněmeckých bývají prohlašovány za nedodatelné, jakmile na nich bývá poznámk »vyloučen z kursu«, kdežto ale eventuální navrácen do kursu nebývá již uvaděno. Ale ježto novým, o 1. ledna 1900 platným německým občanským zákon níkem pozbyly všecky poznámky o vyloučení z kursu neb opětné pojmutí do kursu německého papíru plat nosti, byť byly datovány před nebo po 1. lednu 190e nemá míti také platnosti prohlášení nedodatelnosti ježto papíry ty jsou na všech německých bursách z všech okolností dodatelnými. Železářství. Zprávy nepříznivé docházejí po Americe a částečně též Anglii již i z Belgi e. Sl v belgichého průmyslu železářského označuje se jak kritický; octlť se u nebezpečného obratu. Svaz to váren a společnosti vysokých pecí by sice dovedly ještě zastavíti úpadek cen, nastane li mezi nimi do hodnutí. Koncem června uplyne většina kontraktů Největší nesnáze působí zdražení surovin a nejistota odbytu. Rovněž z Anglie docházejí další nepříz- nivé zprávy. Z Middlesboroughu se oznamuje, že tri na železo jest dosud desorganisovaný a ceny že s značně zmítají sem tam. Konsum se chová zdrželivě vývoz jest nebývale slabý a daleko zůstává za břez- nem a dubnem. Ani po zboží železném a ocelovén není silná poptávka, ač ceny polevily. Náhlé kles- nutí cen váhového železa oznamuje se z Ameriky z Nového Yorku. Ocelové nosiče klesly z 48 doll. n 41 doll. a železo spojkové z 48 doll. na 39 dollar za tunu.

Amerika Anglie Belgi e Nový York

20 article

Vysvědčení o původu zboží pro Turecko. Od doby, kdy Turecko vešlo s některými státy do celní války, žádají turečtí úřadové vysvědčení o pů- vodu zboží, z těchto států do Turecka dováženého Turecký konsul ve Vídni žádá, aby faktury jemu předkládsné od nynějška byly vidovány dříve mini- sterstvem vnitra. Ježto se průmyslníci proti této pro ceduře opřeli, vyjednává nyní ministerstvo obchodu s vládou tureckou o zjednodušení vidování faktur. Haličská Zemská banka. Kupony a vyloso- vané kusy 4% a 41/2% zástavních listů, jež jsou 30 t. m. splatny, vyplácejí se bez srážky úroků neb od- měny již dnem 26. t. m. u c. k. priv. České banky Union v Praze u n filiálek téže banky v Liberci, J blonci, Žatci, Olomouci, Bílsku, Krňově a Opavě vylosované kusy se také bez veškeré odměny za nov vymění. Vývozní tarif nově snížených sazeb rak Lloydu do Orientu vyložen jest k nahlédnutí ve vý- vozní kanceláři pražské obchodní a živnostenské komory. Zástupoi v oizině. Vývozní kanceláři pražské obchodní a živnostenské komory nabízí se jistá agen turní firma v Niši (Srbsko), která přijímá zastoupení všech odborů, dále jistá firma ve Varšavě, která hledá zastoupení továren těchto předmětů: holí, ko vání na kožené galanterní výrobky, zámiše a ru kavie.

Lloyd Turecko Vídeň Praha Liberec Žatec Olomouc Bílsko Krňov Opava Orient Niš Srbsko Varšava Český banka Union živnostenský komora

21 article

Pohyb parolodí na trati Hamburk—Ame- rika. »Allemannia« dne 15. června ve sv. Tomáši »Augusta Victoria« 15. června 5 hod odp. v Nověn Yorku; »Belgravia« na cestě z Nového Yorku do Ham- burku odplula dne 16. června v 5 hod. 30 m. večen ze Cherbourgu: »Bengalia« dne 15. června v 11 hod dop. v Baltimore; »Bethania« na cestě z Baltimore do Hamburku 17. června v 5 hod. 30 m. dop. vyplul z Gravesendu; »Christiania« na cestě z Janova de Nového Yorku dne 17. června 5 hod. dopol. v Nea- poli; »Constantia« 16. června v Novém Orleánu »Kníže Bismark« z Hamburku do Nového Yorku 15 června 5 hod. 20 m. odp. vyplula ze Cherbourgu »Georgia« 16. června 12 hod. v pol. z Nového Yorku přes Neapol do Janova; »Hercynia« z Hamburku do Západní Indie 14. června 11 hod. večer z Havru »Císař Bedřich« z Nového Yorku 15. června 5 hod. 45 m. odp. na Labi v Cuxhavenu; »Phoenicia« z Ham- burku přes Boulogne sur Mer do Nového Yorku 17. června 4 hod. 30 m. odp. minula Cuxhaven; »Pala- tia« 16. června 10 hod. dop. z Nového Yorku pře Cherbourg do Hamburku; »Patricia« 15. června 2 hod. odp. v Novém Yorku; »Scotia« 15. června v poledne v Janově; »Sambia« 15. června v Yokohamě; »Sar- dinia« 17. června ze sv. Tomáše přes Hawre do Ham burku; »Sibiria« z Vých. Asie do Hamburku 15. června 4 hod. 20 m. odp. minula Cuxhaven: »Sicilia« 16 června 4 hod. ráno v Montevideu; »Westphaliae z Hamburku přes Ouebec do Montrealu 17. června 11 hod. 45 m. dop. minula Cuxhaven.

Tomáš Augusta Bismark Georgias Bedřich Hamburk ame Novět York Nový York Ham Cherbourg Baltimore Christiania Janov jít Nový York Nea Nový Orleán Neapol Janov Indie Havre Cuxhaven Boulogne Palo Scotia Sambia Yokohama Sara Hawre Asie Montevideo Ouebec Montreal

22 article

Železářství v ruském Polsku. V roce 189 pracovalo 29 soukromých závodů. Výroba činila 194 mill. pudů litiny, 3.35 mill. pudů kujného železa 14.2 mill. pudů lité ocele. Zaměstnáno bylo tu cel kem 13.234 dělníků. »Časopisu pro průmysl chemický«, red prof. Fr. Štolby a škol. rady J. V. Jahna vyšlo č.6 s následujícím bohatým odborným obsahem: O žá doucím zvelebení našeho průmyslu chemického, p Traybal. Z laboratoře technické chemie na české technice, J. Burian. Průmysl chemický a jeho odvětví na Moravě a ve Slezsku, Fr. Faktor. Chemické slo- žení živce z Monina, Josef Koblic. Dobývání zlata amalgamací na vrchu Roudném u Libouně, Frani. Faktor. Další specifikace alchymických těl, Ot. Zacha O zkoušení zboží kaučukového, J. Koblic. Industri třaskavin v posledním pětiletí. Mezinárodní kongret upotřebené chemie v Paříži. Nynější stav průmyslu smolařského a j. Záznam stříbra a jiných kovů. Londýn ský záznam stříbra ze dne 18. června činil 276s penny za stand. unci; při současném kursu lon- dýnské devise K 242.30 obnáší tudíž cena 1 k ryzího stříbra K 97.16. Měď 727/2 za hotové!a 727 na 3 měsíce; cín 1381/2 za hotové, 131 na 3 m síce; zinek 201/2, olovo španělské 171/4, anglické 17/2 liber šterlinků a za tunu. Konkura prohlášen byl zemským soudem n jmění Frant. Černého, majitele závodu krejčov- ského v Praze čp. 1030—II. Konkursní komisai rada zemského soudu dr. Bedřich Müldner, správe dr. Frant. Schmeykal, advokát v Praze. Schůze věřitelů 3. července, přihlášky do 27. července, stání likvidační 7. srpna. — Dále byl konkurs prohlášen obchodním soudem v Praze na jmění firmy »Z hradník a Garabella«, kupci na Smichově Konkursní komisař rada zemského soudu Hrdličk správce dr. Zítek, advokát v Praze.

profesor Štolba J V Jahn J Burian Koblic Fraňo Otakar Zach J Koblic František Černý doktor Müldner Zítek Polsko Francie Morava Slezsko Roudný Libouň Paříž Londýn Praha

23 article

Telegrafické zprávy hospodářské. Z Vídně, 19. června. (C.-B.) St av osení v polovici června. Teplé počas za posledních dnů bylo pro veškeré druhy obil neobyčejně příznivé. Žito se částečně zlepšilo. ale přes to dlužno všeobecně očekávati značně skrovnější žně proti loňským. Pšenice zotavila a je téměř všude uspokojivá. Sklizeň řepky nebude asi letos neuspokojivá. Letní osev vyvíjí se většinou dobře. Ječmena oves slibují ve většině zemí uspokojivé vý- sledky žní. Kukuřice se ve svém vývinu opozdila. Stav lnu je dosti dobrý. Bram- bory vzbuzují nejlepší naděje. Cukrov k se ve svém vzrůstu opozdila, ale celkem jest její stav příznivý, ačkoliv došly také zprávy stavu špatnějším. Chmel je ponejvíce silný. Pícniny jsou většinou dobré, ale ve mno- hých krajinách způsobeny byly na pícninách škody polními myšmi. Stav révy je velice příznivý. Vyhlídky na bohatou sklizeň o voce nejsou právě nejlepší, Ize očekávati však aspon dobré prostřední výsledky. st. Z Pešti, 19. června. (Zvl. tlgr. »Nár Listů«.) Na trhu prodalo se 21.000 metr. centů. o 10 h dráž. Platila: pšenice tisská 80k K 8.05, 79 kg K 8.—, 78 kg K 7.95, 77.5 K 7.20, peštská 80 kg K 7.90, 79.5 kg K 7.871 79 kg K 7.70, 77.5 kg K 7.6714, 76 kg K 7.629. 75 kg K 7.55, bečkerecká 73.5 kg K 7.42b. zentská 72.8 kg K 7.50, bačská 72 kg K 7.35. banátská 72.7 kg K 7.971g, tolenská 75.5 k K 7.424, podunajská 73 kg K 7.171, kaločsk 75 kg K 7.60 na čtvrt leta; srbská 76.5 k K 7.174 na čtvrt leta a transito; žito K 6.80. ječmen K 6.10, oves K 5.55, kukuřice K 5.65.

Ječmen Chmel Platil Vídeň Pešť K 7.424 Iza kg

24 article

Termínový obehod byl vzestupný nevysoké záznamy americké ku konci ochably K večeru znamenala pšenice na říjen K 7 87 žito na říjen K 6.83; oves na říjen K 5.18; kukuřicena červenec K 5.68, na květen 1901 K 4.91; řepka na srpen K 13.20. Plodinový trh byl beze změny odbytu. Počasí pěkné. Z Lipska, 19. června. (Č.-B.) Říšský soud německý zamitl revisi dřívějšího posla ve Wolffově kanceláři Derferta a vyřkl, ž tištěné depeše jsou po právu ciz movito sti. E. Z Hamburku, 19. června. (Zvláštní telegr. »N. L.«) Německý úřad statistický ozna- muje, že bylo letos v Německu proti loňsku oseto o 312 více plochy cukrovko. — Zásoby amerického cukru zten- čily se minulý týden o 20.000 tun (tak že ob nášejí tolik, jako v lonském soudobí). V rafí- neriích zpracovalo se 38.000 tun (loni 33.000) Z Nového Yorku, 19. června (C.-B.) Parníkem »Císařovna Maria Theresia« budou zejtra odvezeny do Berlína určené tři mii liony dollarů zlata. Trhy poněžni Bursa. V Praze, 19. června. (Pův. zpr. »N. L.e) Dnešní bursa minula úplně bez obchodu. Podáváno bylo pouze za akcie: peníze zbo korun Živnostenské banky. . . . 260.— —.— České banky Union . . . . 260.50 —.— Strojírny Daňkovy . . . . 490.— Oficiální záznamy jsou:

Wolffův Derfert Theresius Bursa Daňkův Lipsko Hamburk Německo Nový York Berlín Praha živnostenský banka Český banka Union tuna

25 article

Ústí n. L. r. 1898 Půjčka m. Č. Budějovic 1893 „ » Plzně r. 1886 „ » Teplice r. 1887 » » Smíchova r. 1888 Zástavní listy české hyp. banky Zemská b. král. čes. zákl. úpisy » » , » kom. dl. úp. » » » mel. úpisy » » » » želez. úpisy Česká prům. banka dlužní úpisy Hosp. úvěrní banky pro Čechy hy poteční listy důchodkové Česká severní dráha . . .o Buštěhradská dráha . . . . Em. 1871 dto. „ 1872 dto. Místní dráha N. Brod-Humpole Duchc.- Podm. dráha Em. 1869 » 1871 dto. „ 1874 dto. Česká montanní Em. 1896 Rak. severo- západní dráha lit. B. dto. dto. Em. 1874 Česká eskomptní banka . . » banka »Union« . . .. Česká průmyslová banka . . Hosp. úvěrní banka pro Čechy Moravská eskomptní banka . Pražská úvěrní banka Živnostenská banka pro Čechy Moravu . . Ústecko teplická dráha . . .. Česká severní dráha . . . Buštěhradská dráha . (lit. A.) » . (lit. B. Duchcovsko-podmokelská dráha Ferdinandova severní dráha Rakouská sev.západní dráha dto. (lit. B.)

Čecho Ferdinandův Č . Budějovice Teplice Smíchov Čechy N . Brod Morava Český průmyslový . banka úvěrní banka Humpola Duchce Český eskomptní banka Český průmyslový banka moravský eskomptní banka živnostenský banka

26 article

Pražsko duchcovská dráha Pražská sp. par. po Vitavě a Lab Jihosev. německá spoj. dráha Akc. tov. na vyráb. uměl. hnojiv v Kolíně . . . . . . . . Podolská cementárna . .. Česká spol. pro prům. cukerní Český ake. piv. v Č. Budějovicíe První česká všeob. zajišť. bank První česká spol. pro raf. cukru (Modřany) Strojnická spol. dř. Daněk a spol Pražská železářská společnost „ stroj. spol. (dř. Ruston) „ akc. spol. řetěz. lávky První českomorav. tov. na stroje Z Vídně, 19. června. kursy.) Renty: Únorová renta 97..80, společná renta květnová 97 80, společná renta stříbrn 97.35, rakouská zlatá renta 115.70, rakousk korun. renta 97.45, uherská zlatá renta 115. 35. uherská korunová renta 91.25. Losy: Státní z r. 1854 168.50, zr. 1860 po zl. 500.— 134.50, z roku 1860 po zl. 100.— 158.50, z roku 1864 198.—, losy tisské 138.50, losy úvěrního ústavu 395.— vídeňské losy komunální 390.—, turecké los 108.75.

Daněk Kolín Modřany Vídeň Laba Jihosev první český společenský pražský železářský společnost

27 article

Akcie bank: Banka anglo-rakouská 280. 50 vídeňská bank. jednota 500 50, rak. ústav pro úvěr pozemkový 908.—, rak. úvěrní ústav 698.25, uherská úvěrní banka 720.—, bank pro země rakouské 437.—, vídeňská Unionk 573.50, česká banka Union —.—, Živnosten- ská banka —.— Akcie dopravních podniků: Dráh ústecko-teplická —.—, česká severní dráha .—, buštěhradská lit. A. —.—, buště hradská lit. B. 1140.— (—), dunajská paro- plavební společnost 736.—, dráha ducheovsko- podmokelská —.—, severní dráha císař Ferdinanda 6335.—, dráha štyrsko-hradecko- köflašská —.— (—), dráha Ivovsko-černovická 535.—, rakouský Lloyd —.— (—), společnost rakouských místních dráh —.—, rakouská se- verozápadní dráha —.—, dráha polabsk 476.—, dráha pražsko - duchcovská —.— společnost státní dráhy rakousko uherské 673.— lombardy 124.—, dráha pardubická —.- silniční dráha lit. A. 299.—, silniční dráh lit. B. 292.— Akcie průmyslových podniků: Alpská montanní společnost 478 50, severočeská uhlál- společn. —.— (—), pražská želez. společa. 1848.— (—.—), rým.-muráňská spol. 556.— turecká tabáková režie 285.—, rakouská továrna na zbroj 359.— (—.—), západočeská uhlář- ská společnost 284.—, vídeňská stavebnl společnost —.—, peštská společnost pro půj- čování vagonů —.— (—), mostecká uhlářsk společnost 953 .—. Valuty: Dvacetifranky 19.31, papírove marky 118.70, papírové ruble 255.75. Devise: Německá místa 118.70, směnk na Londýn 242.20, směnky na Paříž 96.37. směnky na Curych 95.80. stu

Ferdinand 6335 Lloyd Londýn Paříž Curych vídeňský banka uherský úvěrní banka Unionk 573.50 český banka Union ská banka 736 státní dráha 284 Dráh ústecký