Periodikum ALTO Viewer

1

Strana2.

2

NARODNÍ LISTY

3

20. června 1900. Číslo 168.

4 article

cista Jeronym Jeronymovič Jasinský osvětluje ruské stanovisko, jak následuje Činská otázka je hlavně otázkou ruskou Ruské a čínské zájmy jsou osudně spojeny. Ž jsou Číňané národ žlutý, nikterak nás nemůže másti. My ode dávna známe dobré i slabé stránky tohoto plemene a vstřebali jsme prodlením věko ve svůj státní organism mnoho mongolského. Následkem toho stali jsme se snad hrubšími, ale i silnějšími, a v té příčině vynikáme nad všecky evropské národy, kteří nám dosud spílají Asištův a Tatarů. Přišla doba ukázati, že s nebojíme těchto přezdivek a že historický pro- cess zakalil nás v hoji nejen ku vedení slovan- ského, nýbrž i mongolského světa. Naproti. Číně jsme mnohem spíše pány situsce, než naprol Turecku. Mnohokrát ukazovala nám to Evropa. Říkala nám, že naše místo je v Asii a z te přičiny nepustila nás k dědictví po »nemocném muži«. Poslechněme moudré rady Evropy. Prohlašme jí, že nem v Číně co dělat a že Čína patří vý hradně do oboru zájmů ruských Angličané a Němci pozírají na Č ňany jako na své příští otroky Prohlašme hlasitě, že my pohli žíme na své žluté sousedy jako n přátele. Avšak my se nelekám Číny a Číňanů. S těmito čestnými. pracovitými a vytrvalými lid m dlouho můžeme jíti ruku v ruce.

Jeronym Jeronymovič Jasinský Číňan Tatar Angličan Němec Čína Turecko Evropa Asie

5 article

Zabezpečíce jim svobodu, můžeme s jejich pomocí zreorganisov ati celou Asii a vnésti do ní světlo a svou kulturu, jejíž blaha naučili se již oceňovati žluti národové. My a Číňané můžeme být hroznou, nikoli však temnou mocí. Avšak nadešla-liž k tomu doba? »Velká pěsť«, rozdutá anglickým a něme ckým tiskem do příšerných rozměrů, s trašn jest Angličanům a Němeům, al nikoli nám. My víme, na koho je namířena Otevřeně řečeno, my ji musíme užiti pro své cíle a plány. Můžeme prokázati žlutému plemeni i to dobrodiní, že bychom je pustili do svých ohromných asijských pustin, aby nám je z lidnili. Velká sibirská dráha učinila čínskou otázku naší krevní otázkou a bylo by krajně ne rozumno, kdybychom se spojil s Anglií a Německem za účelem rozchvácení Číny. Od Anglie nemů žem se nadáti leč podvodu. Upřimná naše politik není schopna intrik. Na Německo se ne můžeme spolehnouti. Dějiny nás učí že naše spolky s Německem vždycky byly jen jemu na prospěch, nám pak na škodu. Našim přirozeným spojencem je pouz Francie. Jen s ní můžeme chopiti se naprot Čině činné politiky ve smyslu přátelském neb nepřátělském.

Číňan Angličan Něme Asie Anglie Německo Čína

6 article Pád ministerstva Pellouxova.

Pád ministerstva Pellouxova. Naprosto rozervané a novými volbami spíše ještě zhoršené poměry v Italii vyžádaly si pád Pellouxova ministerstva, který, ač byl očekáván- přece dostavil se neočekávaně a překvapil. Ješt po volbách kasala se vláda, jak s opposicí jí ohlášenou obstrukcí zatočí. Žvěsť o pádu ka- binetu Pellouxova překvapuje pak hlavně tím. že po počátečních hrozbách dala vláda na jevo že jest ochotna s opposicí i s krajní levicí vy- jednávati a že tyto podnětu jejímu se nevzpíraly. A skutečně také zdálo se včera, v pondělí ráno. že smiřovací nálada na obou stranách, zejmena i na krajní levici, učinila velké pokroky, jež opravňovaly sprostředkovatele, předsedu sněmovny Galla, k důvodné domněnce, že podařilo se již hlavní překážky neshod urovnati. Krajní levice sešla se ke schůzi, ve které konstatováno, že, bude-li pokračovati v dalst prudké obstrukci, tahati bude z ohně kaštany jen za Zanardella, Giolitta a Ru dinia, kteří, sotva že domohli by se vlády budou krajní levici potírati ještě úsilovněji nežl kabinet Pellouxův. Na schůzi v uvážení těchto okolností a po- volnosti vlády usneseno, od obstrukce upustit pakliže vláda projeví souhlas se zavedením no-

Gall

7 article

»Oni už nečtávajů o lásce,

8 article

1 9letá: pravda ?« O také, proč? — No tak, já se enom ptám. Já nejra čtu o zamilovaných a pohádky. Potom tepr to ostatní, tak o vojně a aji životopisy. Noviny také? — No! Jak jich drapnu, hneď hledám kde se kdo zastřelil, utopil, kde hořelo, a potom jak se namlůvajů tam vzadu (inseráty). A ty odstavečky taky ráda, dyž sů šikovný jako toho Srubjana, lebo jak se menuje (Obrázky ze slováckých dědin v malých Národních) . . Měli jste již někdy »dření« ? A vite, c od něno? U nás jeden veselý stařeček zpívával: Kdo m dření, ať se žení — — Nu, jak se komu zdá s tím ženěním — ale na Kobylsku mají medi- cinu jinou: Brablenci, co sů tak tí velicí, posbírajú se do sklinky, do silnej kořalky a tů se potíraje slídy, dyž má negdo dření — Z peřin po nebožtikovi, který zemřel na kažlivou nemocí, nemají Kobylané mnoh strachu: — Taky ten můj ten flektyfus dostál,do týdňa bylo po něm. Pan doktor donde a povidá: Všecky pe- řiny spálit a všecko z lůžka. Ani sem netikala. ale sem si povdala: No bééz tak. Dévčata mně dorůstajů, a já budu peřiny pálit! Řeknu mu neco, ešče mně nadá. A just sem měla ty pe- řiny aji duchnu, na celý lůžko pěkně čistě po- vlečený, tož co budu seslikat, pár dní v tem ležél, co bych se teho oščádala, šak to byl muj muž. Pěkně večír sme si do teho aji toť s túto malů lehly, ná už sů to štyry roky, co je chu- dák — Pámbu mu tam odpusť — tam, a my sme tu obě doposaváď. Dyť to néni tým, to je vsecko na boží vůli. To se enom řekne, peřiny spálit, ale kde vzít druhý, tolej dévčat, z ho- lých ruků všecko, jak to živobyti, tak ty hábky kde z teho má rozum — — A tak to jde celou knihou. Museum olo- moucké se zasloužilým předsedou dp. P. Wurmem podalo nám v ní další národopisný klenot, ja- Fr. Obrtel. kých nemáme nazbyt.

Srubjan P Wurm Obrtel

9 article

vého, třetího již jednacího řádu sněmovního, a v květnu schválený nechá padnouti. Nejkrajnější levice dala na jevo, že by souhlasila, také s tím, kdyby se do nového řádu vložilo i ustanovení o censuře se všemi jejími důsledky Za poměrů těchto zdálo se, že ještě z pondělní schůze sněmovny ustaví se komise pro vypracování třetího jednacího řádu sněmovny. v níž zasedati budou také zástupci krajní levice. Zároveň proslýcháno, že v komisi zabrání se všemu, co by mohlo přivoditi nové rozpory že zejmena bude v ní šetřeno citlivosti zástupců nejkrajnější levice. Smířlivá tato nálada potrvala aži do poledne, ač neušlo, že stahují se mráčky, jež do smí- řovací akce zasáhovaly rušivě a konečně úplně ji zmařily. Bylo zřejmo, že konstituční opposice nasazuje vše, by smířování zmařila a následkem jejího zakročení odpoledne situace rázem s změnila. Schůze sněmovny zahájena byla o 2. hod. odpolední, ale za nálady již nevalné, a byla n- prodleně odročena na 6. hodinu večerní, mohlo se zatím pokračovati ve vyjednávání dohodu. O 6. hodině sněmovna znovu se n plnila, ale dříve, nežli nový president sněmovn se představil, povstal předseda ministerstva ge- nerál Pelloux a ohlásil demissi k binetu. Sněmovna odročila se pak na n určitou dobu.

10 article

Příčinu nenadálého pádu ministerstva Pel- louxova dlužno shledávati ve snaze chefa ka- binetu docíliti shody i s nejkrajnější. levicl, neboť narazil při tom na odpor na praviei i v kabinetu. Vyjednáváním se stranou touto, jež ovládala obstrukci proti kyětnovému jednacímu řádu, popuzena byla nejkrajnější pravice dot míry, že, jak později se ukázalo, již v ponděl ráno prohlásila předsedovi ministerstva, že pod- porovala jeho kabinet jedině v zájmu pořádku, avšak dojde-li ku smíření s krajní levici, že se od něho odtrhne. Hned po této hrozbě pro- hlásili zástupci pravice v ministerstvu minist zahraničních záležitostí Visconti Veno s ta, ministr spravedlnosti Bonassi a minist financí Carmine vyslovivše se proti jakému- koli jednání s krajní levicí, že by z kabinelu vystoupili, kdyby se stranou touto ujednalos dorozumění. Když krajní levice o zakročení pravice jejích zástupců v kabinetu zvěděla, přerušila 4. hodině odpolední za sněmovní přestávk veškeré další vyjednávání o dohodu, což při mělo Pellouxa, že podal pak demissi c lého kabinetu. Ke králi povolán byl ještě v pondělí před seda senátu Saracco a dnes v úterý před- seda sněmovny poslanců G allo.

Visconti Vit Carmine

11 article

Proslýchá se, že v sestavení novéh kabinetu, uvolí se S aracco a že převezm úkol, zjednati dorozumění se stranami oppo sičními. Ze snahy učiniti tímto způsobem pa lament dělným, vznikla také pověst, o jejiž oprávněnosti nelze dosud pronésti žádnéh úsudku, že nový kabinet sestaví doplněním do- savádního Pellloux sám a že opírati se při tom bude o čásť dosud opposiční levice, což by se mu však asi těžko dařilo. Nechť však dosazen bude kabinet jakýkoli, práce jeho zů- stane stejná, jaká byla ministerstva dosavadního úkolem jeho bude zabývati se hlavně řešením vnitřních otázek, kdežto politika zahraniční po- hybovati se bude ve směrech předešlých dvou kabinetů Pellouxova a Rudini a, v nichž řídil ji ministr Visconti Venost a, známý horovatel trojspolku, který nyní prohlásil, že jeho politika zůstane, nechť stane se jeho ná- stupcem kdokoli, také pro příšu dobu pro Itali směrodatnou. O osudu ministerstva Pellouxova a o tom, kdy a jak bude krise ve vládě italské rozře šena, do večera další zprávy nedošly.

Rudin Visconti

12 article

Anglie a Maroko. Neutěšené poměry v Maroku, o nichž pro- niklo do veřejnosti již několik zpráv, projedná- vány byly v pondělí dne 18. t. m. také v an- glické dolní sněmovně. Podnět k tomu zavdal poslanec Hagel1 dotazem, zdali vláda věnuje pozornost svou také nynějším poměrům v Maroku, jehož vůdči kruhy přejí prý si, by někter evropská moc zajistila obyvatelstvu země právní stav. Hagell tázal se dále, zdali vláda uznává vhodným, svolati evropskou konferenci, jejím úkolem by bylo, podrobiti vládu v Maroku evropskému dohledu a zameziti obchod sl otroky, který se ve státě tomto nyní veřejně provozuje. Parlamentní tajemník Brodrick odpověděl. že neobdržel žádně zprávy, jež vzbuzovala by domnění, že by evropská moc byla v Maroku vítanou. V příčině obchodu s otroky podotkl. že roku 1898 obnoveny byly rozkazy, vydane guvernérům pobřežních měst, by veřejný obcho s otroky zamozili.

Hagel Hagell Brodrick Anglie Maroko dolní sněmovna

13 article Denní zprávy.

Denní zprávy. — Nezbývá než boj. Není tomu dávno, co rozmnožily se řady těch, kteří neznali jiného prostředku na uklizení - národnostních sporů tomto státě, než smíření národa německého s ná rodem českým. V tom spatřovali jedinou záruku klidu, pokoje a stěstí a zdravého kulturního ekonomického vývoje této říše. Znajíce povahu německou a konečné eíle národních odpůrců, nenalezali jsme se mezi těmito oplimisty. Dnes s jistým zadostučiněním můžeme konstatovati, že počet těch, kteří věřili v klidné vyrovnání národnostního sporu v těchto zemích, neoby- čejně se ztenčil. A až ve všeobecnou známost vejdou nejnovější požadavky Němců, obsažené ve spisu, jenž odpovědí jest na jazykové před- lohy vládní, nezbude z těch, kteří hlásali a vě- řili v mír, ani jediný. Doba kyjednávání minula, zmizela — nastává perioda druhá: perioda činu. Co chtějí Němci, neznamená než z kázu a smrt našeho národa. V tom se ne- mylme. Kořistíce zpupné z vítězství sedanského a z poměru této říše k říši sousední a jsouce o tom přesvědčeni, že ti, kteří řekli ve Vídni a, říci musí též b, dvojím chtějí proti nám postupovati směrem. Úmyslem jejich jest zger- manisovati především Moravu a přes tuto z Vídně podati si ruku s Němci na severu. Jinými slovy zbořiti most, který poji nás s ostatním Slovan- stvem, sevříti nás a potom nás tak jako ubohé potomky lužických Srbů prostě udusiti. Proto jejich námaha, aby právě soukmenovcům našim na Moravě nedostalo se žádných ústupků jazy

Němec Srba Vídeň Morava

14 article

kových. Zde v Čechách chtějí postupovati jinak. Především za každou cenu zabezpečiti si území, jež mají již ve svých spárech, však v ostatn zemi ponechati si aspoň možnost další germa- nisace. Proto jejich postulát národního ohrani- čení země, proto jejich státní němčina, prol jejich odpor i proti úřadníkům extra statum, ji dle Körbrových předloh mají býti tlumočníky mezi německými úřady a českými stranami v tom případě, je-li notoricky známo, že ne- umějí německy a nemohou si opatřiti zástupce. Ponávadž Körbrovo rozdělení dotklo se také jejich zájmu drobátko, žádají pro sebe exempci z každé »křivdy«. Oni na příklad ve své bez- mezné drzosti žádají, aby jim byl vydán Český Dub, Třebenice, Podsedice, ba mají zálusk i na Plzeň. Připomínáme, že dosud nikdy s takovou neomaleností a brutální bezohledností na odiv nestavěli své »požadavky«. Je vidět patrně, jak se cíti a jak pro ně ve Vídni dobře připravena je půda. Dobrá tody. Nechť umlknou fráse o smíru, nechť vystěhuje se ze středu našeho šosáck názor o klidném soužití, které mohli bychom n nás vykoupiti jen. za cenu své národní cti existence, ale nechť všechny nás od prvního do posledního prodehne myšlenka, že ne bláhov fantasie o tisíeileté říši pokoje a štěstí, ale jará, bojovná mysl, neustupnost a nezlomná statečnos nám pomůže. — »Hlas Národa«, speciální orgán dra.

Körbrový Čechy Třebenice Podsedice Plzeň Vídeň Český Dub

15 article

Stojana na říšské radě, který z lidových po- slanců českých jediný stojí mimo klub, je za- přisáhlý odpůrce obstrukce. Káže proti hned od počátku a s velkým důrazem jí pro- rokoval náramné fiasko. Poněvadž ale vůbee se děje pravý opak toho, co předpovídá zm něný list, proto také s obstrukcí docela jinak to dopadlo, než jak byl hlásal. Ale což mu prospěch národa, což pravda! Aby zastřel ně- jakým způsobem blamáž, do níž se po cele rok byl hnal, aby ze svého proroctví o ztrosko- tané a rozbité na padrt obstrukci aspoň něja- kou tu třísku zachránil, chytá se nyní každé sebe menší příložitosti a utiká se k nejnejap- nějším výmyslům, jen aby se zdálo, že měl přece jen trochu pravdy. Přiležitost k tomu zavdala mu opětně návštěva ministra Rezka v

Stojan

16 article

Praze a jeho konference s některými mlado- českými politiky. Nemaje nic autentického po ruce o tomto setkání, vymyslil si nepravdu, že prý poslání ministra-krajana nebylo tak docela neúspěšné, jak prž se v prvním oka- mžiku bájilo, naopak odnesl prý s sebou pře- svědčení, že prý Čechové dálo již ob- strukei prováděti nebudou. Vy- zýváme »Hlas Národa«, aby jmenoval jen jedi- ného českého poslance, který v tomto smyslu se byl vyslovil. »Hlas Národa« to neučiní. nýbrž podnikne pokus, z afféry této, jako vždveky, tak i tentokráte se vykroutit Kdyby mimo nadání z toho, co stalo ses. června, nevyvodili ti, jichž se to týče, náležitýe důsledků, potom by zástupei národa českéh na místě dosavadního adagia zahráli pl a nst vu presto, které by jim po celý poli- tický jejich život v uších z nělo Jen ať to zkusí. Litujeme toho, že list český opovažuje se snižovati silu českého odporu. Ale tak již to vypadá v náši české domácnosti Že listy nám nepřátelské fabulují dosud o roz- poru v klubu poslanců českých, pokud jdeo obstrukci, to chápeme. Líčí věc tak, jak bysi přály, aby vypadala, činí-li tak ale list český, jeto strašná nešikovnost neb pronověra na věci české.

Čecho Praha

17 article

Že žádného různého mínění dnes v klubu o ob- strukci není, o tom mohli seti, kteři v bajku tu dosud věřili, přesvědčiti z poslaneckých řečí právě v posledních dnech pronesených. Zásad- ním stoupencem, přítelem neb obhájcem ob- strukce není nikdo z českých po- slaneů. Když ale se přesvědčili, j ak mo cnl a četní odpůrci naši právě touto zbraní dobyli netušeného vítězství, když viděli, jak autorita státu zbraň tuto jako přípustnou Němců byla posvětila, musili b býti lidmi mdlého rozumu, kdyby byli jako slabší, vokamžiku nej- většího nebezpečí, nebyli rovnež této zbraně použili. A budou jí užívat — nechť se to libí komu nebo ne — tak dlouho, dokud nedostane se jim za bez práví na národu našem 17. října 1899 spá- chané zadostučinění. — Klepaření politické. Konstatoval jsme ve včerejšim ranním čísle po spolehlivé informaci, že vymyšlené jsou zprávy, jež o kon- ferenci ministra dra. Rezka s některými mlado- českými poslanci uveřejnila zdejší německá »Politik« a orgán radikální frakce. Politick klepy jmenovaných časopisů neutuchly však. naopak, poskytly pánům, kteří slyšívají trávu růst a stromy pučet, vítaný materiál k novému podezřívání a útočení na mladočeskou stranu. Vizme jen, k jaké až zbrklosti dospěti může, kdo chce psáti politické úvahy a opírá své- rozumy o nemotorně kombinace a smvšlenky.

Němec

18 article

Rozezlen velice velmi na mladočeské poslance. jež od několika měsíců pronásleduje kalafuno- vými blesky svého komického hněvu, volá dnes radikální dr. Joklík k národu, aby se jen vzpa- matoval, že není ještě poražen. Patrně má národ svěřiti vedení svých záležitostí vý- tečníkům, kteří vynikají sice hojným přebytkem chorobného sehevědomí, ale postrádají žádouei míry způsobilosti, věené zkušenosti a přede- vším smyslu pro pravdu a slušnost. Pan dr. Joklík je věru znamenitý politik. Přečte si ve svém orgánu, že ministr Rezek za svého pobytu v Praze hleděl získati Mladočechy pro některé body vládní předlohy Körbrovy (o zři- zení krajských vlád a na rozhraničování okresů) neví, je-li to pravda nebo lež, nevzpomehe ani. že Mladočeši nepřijatelnost vládní předlohy Körbrovy zvláštním spisem své parlamentní ko- mise co nejdůrazněji manifestovali, ale má smě- losti dost, aby je podezříval, že o tom smrto- nosném díle znovu vyjednávali. Toť se rozumí, že poslanci umluvili se s ministrem, že uchy- stají národu poslední hodinku, vždyť jsou to lidé všeho sehopni. Na štěstí objevi se v národě dr. Joklík, politik kabrňák, jenž ho zachrání před pohromou, již mu při- pravili mladočeští poslanci. Vždyť prý — slyš to světe — ti zatrolení Mladočeši souhlasí s předlohou Körbrovou, třeba jen mlčkyl Ano, tak tvrdí na jiném místě svého politického sermonu tentýž dr. Joklík. Jednou se s mini- strem smlouvají, po druhé mlčky souhlas

Joklík doktor Körbrův Praha Körbrův

19 article

projevují, a proto jen na ně, aby nezavírali oč před eminentním nebezpečím té předlohy. Kdo přečte takovéto politické klábosení, musí dospěti k názoru, že je určeno pro nedospělou mládež. jíž se snad může všecko namluviti, již možná ošáliti i nejsmělejšími báchorkami. Avšak vážní lidé, kteří mají do opravdy blaho a dobro ná- roda na mysli, s odporem odvracejí se od no- vinářského boje, kterým pěstují se jen klepy, aby pohana mohla býti vržena na muže, jež národ na ten čas pověřil svou důvěrou. Aby zjevno bylo, s jakou přesnosti a pravdymilov- ností radikální tisk cíle své sleduje, uvedeme ještě jeden nahodilý doklad. Pod titulem »Ná- rodní rada« čteme ve včerejším čísle olomou- ckého »Pozoru« Z Prahy, 18. června. Národní rada konal včera zde svou první schůzi. Dostavili se k ní též zastupcové z Moravy a Slezska. Schůze měla ráz čistě informační a formální. Šlechta a sociální de- mokraté k ní nebyli pozvání, realisté a radikální pokrokáři odřekli svou součinnost. Jako první bo programový stanoveno uskutečnění státoprávníh požadavku. Dáležitým bodem jednání bylo zřízení čes k korrespondenční kanceláře. Zárove jednáno o organisaci »Omladiny«, jež bude míli po celé zemi rozvětvené poboční spolky Schůze konala se na staroměštské radnící a trvalo od 9 hod. dop. do 1. hod. s poledne.

Ná Praha Morava Slezsko Zárov

20 article

Zpráva tato zubrnuje v sobě tyto nepravdr 1. Schůze neměla rázu čistě informačního formálního, neboť v otázkách jazykové a sči tání lidu stala se závažná usnesení věcná,ni koliv formální. 2. Šlechta a sociální demokraté nemohli býti pozváni, protože do národní radv povoláni byli jen zástupci stran národních státoprávních, 3. Realisté nemohli odříci svou součinnost, protože do Národní rady vůbec po- zváni nebyli. 4. Prvním bodem programu ne- bylo stanoveno uskutečnění státoprávního poža- davku, nýbrž prvním bodem byl referát dra. Škardy. 5. O organisaci „Omladiný «, která bude míti po celé zemi rozvětvená spolky, vůbec se nejednalo, a 6. schůze nekonala se na radnici staroměstské, nýbrž v místnostech Klubu ná- rodní strany svobodomyslné. Osm vět má do- tčená zpráva »Pozoru« a v téch je šest ne- pravd. Tyto ukázky dostačují snad k posouzení, jakými zbraněmni bojuje dotčený tisk, komu tím prospívá a komu škodí. — Z Blatné. Městská rada vyslovuje sta- tečným českým poslancům na říšské radě k úspěšnému boji úplný souhlas s přáním, by taková statečnost zachována byla i v dalším boji za čest a práva českého národa.

Blatná

21 article

— Z Hořan. Svobodomýslným poslancům na říšské radě za rozhodně a statečné obhájení práva a cti českého národa v posledním zase- dání ríšské rady voláme hřímavé »Sláva« žádáme je, aby v rozhodném odporu proti nám nepříznivému systému vládnímu setrvali, pokud nebudou splněny naše požadavky státoprávní, v čemž slibujeme jim nejúčinnější naši podporu. Z představenstva obce Hořany: Ant. Sem, sta- rosta, Karel Diepolt, radní, Edvard Cek, radní. — Z Chroustova u Král. Městce. Obecní zastupitelstvo vyslovuje českým poslancům na radě říšské díky za statečné a vytrvalé hájení zájmů a cti národa našeho a volá k nim: jen pokračujte tak dále a my slibujeme, že budome za Vámi pevně státi. Michal Polák, starosta. — Z Kostelce n. Orlicí. Okresní výbor na základě jednomyslného usnesení ze dne 12. června vyslovuje úplný souhlas s počínáním poslanců českých na radě říšské a vzdává jim za statečně a noůstupné hájení práv národa českého na radě říšské i v delegacích svůj ne- ličený dík. Uražené eti národa českého za 17. říjen 1899 musí zjednáno býti zadostučinění a prolo jen mužně a směle v před proti všem smírným návrhům, jež byly by znovu naší po- tupou. V boji tomto státi bude všechen lid český za svými neohróženými zástupci a nedo- pusti, aby státními základními zákony zaručená práva jeho kýmkoliv byla zkracována. Starost okresní: Jos. Schütz.

Hořan Diepolt Edvard Král Michal Polák Schütz Hořany Sema Chroustov Městec Kostelec můj Orlice Jos

22 article

— Z Nové Kdýně. Obecní zastupitelstvo vyslovuje úplný souhlas s počínáním poselstv českého na radě říšské a vzdává statečným po- slancům vřelý dík za neústupné a neoblomné hájení uražené cti a práv národa českého. Vy- zývá poslance, aby v tomto boji setrvali slibuje, že v obhajování tom při nich věrně setrvá. Ferdinand Tšída, purkmistr. — Z Peček na dráze. Obecní zastupitel- stvo vyslovuje jednomyslným usnesením svým ze dne 16. t. m. úplný souhlas s obstrukčním a rázným jednáním poslanců českých na radě říšské a vzdává jim srdečný a upřimný dik za mužné a neohrožené hájení uražené cti a bez- ohlodně šlapaných práv, zaručených národu če- skému. Žádáme poslance naše, by vytrvali sta- tečně i v dalším těžkém, avšak spravedlivém boji proti nepřátelům našim za čest a oprávněné požadavky národa našeho. K. Ktíž, starosta.- — Z Přibyslavi. Okresní zastupitelstvo usneslo se ve schůzi dne 18. t. m. vyslovit neohroženým obhájeům práv národa českého na říšské radé svůj úplný souhlas. Okresní starosta: Sládek..

Tšída Sládek Nová Kdýně Pečky Přibyslav

23 article

— Velká krajinská průmyslová a ho- spodářská výstava v Hoře Kutné. Na roz- sáhlém výstavišti v útulném parku loreckém v Hoře Kutné právě dostaven byl hlavní vý- stavní pavillon a na stavbách ostatních budov výstavních, hlavně na budovách pro vzorné dilny řemeslnické a budovách pro občasné vý- stavky odborné se horečně pracuje. Ruch na výstavišti roste den ode dne. Zcela přirozeně. neboť již za necelé dva měsíce má být výstava slavnostním způsobem otevřena. Výstavní výbor s potěšením může sděliti, že zájem pro výstavu. která v každém směru překoná výstavní pod- niky dosud na českém venkově pořádané, je veliký a že doznala nejen hojně porozumění, ale i podpory mravní i hmotné. Stát se sice — jako obyčejně — nepředal. Poskyti kutnohorské výstavě subvenci 1000 K, za to místní i okolní peněžní ústavy a velkostatky byly poměrně ště- dřejší. Tento týden otevřena byla na výstavišti stálá výstavní kancelář, kde veškeré dotazya dopisy přesně se obratem pošty vyřizují. Př- hlášky vystavovatelů dosud docházejí denně.

Kutná

24 article

Počet dosud se přihlásivších vystavovatelů r- presentuje imponující výkvět českého průmyslu a hospodářství a můžeme ujistiti návštěvníky výstavy, že shledají se zde s předními jmeny těchto oborů. Hromadných návštěv výstavy je přihlášeno dosud 37 a výstavní výbor učiní náležitá opatření, aby návštévníci velkolepé vý- stavy kutnohorské neměli příčiny ke steskům na předražení v jakémkoli ohledu. Staroslavná Hora, vždy upřímného pohostinství dbalá, učiní vše, aby návštěvníci výstavy odnášeli si dojem a upomínky co nejlepší. — Cena Benešova. Ze základu Václava Beneše Třebízského ustanovilo ředitelství »Svato- bora« 400 K jakožto literární odměnu za nej- lepší práci, která r. 1899 v oboru české histo- rieké výpravné prosy vydána byla. Za rozsudí byli požádáni pp. Fr. Herites, M. A. Šimáček a K. V. Rais, kteří cenu jednomyslně přiřkli panu Aloisu Jiráskovi za historický r- mán »Bratrstvo«, díl L., v »Zlaté Praze« minulého roku uveřejněný.

Beneš Třebízský Svata František Herites Šimáček K V Rais Jirásek Benešov zlatý Praha

25 article

— Rodinné zprávy. Pan MUDr. V áclav Tuzar, praktický lékař v Novém Strašecí, s chol Mařenkou roz. Tučkovou oznamují, že byli oddáni dne 19. června 1900 ve farním chrámu u Františkánů v Praze. — Pan Fr. Holas, tovární úřadník na Král. Vinohradech, slavil sňatek se sl. Terezií S häfrovou dne 7. června t. r. — Paní Božena Drábková rozená Hrabánkova a pan JUDr. Ja- roslav Drábek v Moravské Ostravě oznamují, že slavili těchto dnů svůj sňatek manželský — Úmrtí. V Praze zemřela dne 17. t. m. paní Alžběta Langrová roz. Želnícká, 57 letá vdova po c. k. vrchním polic. komisaři. Pohřbena byla včera odpol. z domu č. 331—III. ve Vlaské ul. na břbitov Olšanský. — Dne 19. t. m. o 4. hod. ranní skonala náhle v Mlčehostech paní A nna Kratochvílová, vdova po statkáři Františku Kratochvílovi, ve věku 70 let. Pohřeb zvěčnělé vzorné paní české koná se ve čtvrtek o 3. hod. odpolední z Mičehost na evangelický hřbitov lečický. — Na Mělníce zemřela dne 18. t. m. po delší nemoci ve. věku 74 let všeobecně vážená paní Kat. Schren- kerová, rodem Derflová z Nebužele, choť mělní- ckého purkmistra p. Aloisa Schrenkera. Pohřeb koná se dne 21. června o 10. hod. dopolední do rodinné hrobky na hřbitově u nejsy. Trojice na Chlomku. — Včera odpoledne dokonal náhle život svůj p. Ant. Štelovský, spolumajitel firmy Štelovský a Kail na Havlíčkové náměstí, zasloužilý a obětavý ředitel chudinského okresu u sv Jindřicha.

MUDr Tuzar Mařenka Tučkův Holas Král Drábková Hrabánkův JUDr Drábek Langrová Kratochvílová Kratochvíl Derflová Schrenker Antonín Štelovský Kail svatý Jindřich Nový Strašecí Praha Francie Ostrava Olšanský Mělník Havlíček náměstí

26 article

— Z české techniky. Pánové Karel Vojtě- chovský z Prahy a Karel Bošek z Karlína po- drobili se dne 15. t. m. na c. k. české vysoké škole technické v Praze druhé (odborné) státní zkoušce ze- strojního inženýrství a byli uznáni způsobilými. — Zemský výbor král. českého učinil v schůzi své konané dne 13. června za předsednictví nejvyššího maršálka zemského kromě jiných tato usne- sení: Zamítnuty stížnosti obce Jedlečí o stavbě okresní silnice z Vrbičky do Krušiny; Jana Chudoby a Karla Wintra v Žižkově peto přirážek obecních; obcí zdra- votního obvodu kněžického na volbu MUDra. V. Kři- čenského obvodním lékařem. — Vyhověno stížnostem: Antonína Dietla v Sulislavi a Antonína Motyčky v Licibořicích ve věcech honebních, Aloisa Vlasáka v Křeselicích pcto. účtův osadních, velkostatku strako- nického peto, rozpočtu obce Zadních Ptákovic a žádosti obce Příseky za rozloučení obce Příseku a Boušice. Zemské školní radě sdělen podmínečně souhlas v pří- čině zřízení měšťanských škol chlapeckých v Bělo- hradě, v Hrobech a v Bochově; odepřen souhlas v při- čině zřízení měšťanské školy chlapecké v Jedlové av Starém Habendocfu. Schváleno usnesení ředitelstva Hypoteční banky pro král. české o 4. a 34. slosování 4procentních, 7. slosování 31/2proc. a 69. slosování 5procentních zástavních listů v červenci 1900; defini- tivní ustanovení MDra. Jak. Skály ordinujícím léka- řem v okresní nemocnici sušické. Učiněna potřebná. opatření, aby hned bylo přikročeno ku stavbě čtyř vil na rozšíření ústavu pro choromyslné v Dobřanech. Zástupci zemského výboru ve výboru pokračovacích škol průmyslových jmenován v Horažďovicích JUDr.

Karel Voť Bošek Krušina Chudoba Winter Mudra Dietl Motyčka Vlasák Skála Praha Karlín Žižkov Licibořice Příseka Boušice Běla Bochov Dobřany Horažďovice český vysoký škola technický v Praga výbor pokračovací škola

27 article

Jan Melan, v Nymburce obchodník Karel Novák av městysi Eisensteině farář Josef Křížek. — Jmenování ve službě zemské. Správce zemské polepšovny v Kralíkách pan J. Tilše r jme- nován byl ředitelem jejím; úřadníky druhé kategorie II. třídy účetní jmenováni byli oficiálové pp. Ed. rytíř. Hübner, Otto Wohlmann, Frant. Schöberle, Vilém Gläser, Ladislav Štulc, Alfons Zika, Viktor Dolleschal, Ad. Guth, Antonín Lenz a sice tito revidenty a Rudolf Pietsch kontrolorem: účetními oficiály assistenti pp. Vilém Höl zel, JUDr. Jan Kotal, Karel Svoboda, Antonín Tunkl. Josef Kindl, Václav L ažanský, Jan S mi ch o us, Leopold Krejčí, Richard Rauscher, Edmund Tůma; účetními assistenty účetní praktikanti pp. Josef Holejšovský ze Slavětína, Fr. Janatka, Karel Pazler. Emanuel Bečvařovský, Václav Hrdina, Frant. M ejsnar, Jaroslav Skuhr avý, Josef Schaller, Frant. Moc a Frant. Titěra; archivářem adjunkt zemského archivu pan Julins Pažout; zemskému archiváři panu Frant. D vo r- skému udělen titul ředitele král. zemského archivu a adjunktům archivu pp. dru. Vojtěchu N o váč ko vi, Ignáci Kollmannovi a dru. Janu Novákovi titul koncipistů archivních. Místo vyšší třídy platební s titulem vrchního rady stavebního uděleno stavebnímu radovi panu Jindřichu bar. Spens- Boodenovi. — Stavebním radou jmenován vrchní inženýr pan Frant. Fiala, inspektorem budov vrchní inženýr pan Josef Strnad; pp. inženýrům Frant. S ch u- mandlovi, Josefu Dlouhému a Josefu Li n- kovi udělen titul vrchních inženýrů, inženýry jme- nováni inženýrští adjunkti Karel Votrubec, Ant.

Melan Novák Křížek J Tilš Ed Hübner Wohlmann František Gläser Štulc Zika Dolleschal Ada Guth Lenz Pietsch Höl JUDr Kotal Svoboda Tunkl Kindl Jan Krejčí Rauscher Tůma Holejšovský Janatka Pazler Bečvařovský Hrdina Skuhr Schaller Titěra Julins Pažout Kollmann bar Fiala Strnad Dlouhý Josef li Votrubec Antonín Nymburk Slavětín Francie

28 article

Kuneš, Karel Herain a Karel Pokorný. — Z městské rady pražské. (Schůze v úterý dne 19. června.) Pan měst. r. dr. Podlipný podal dotaz ve příčině afiéry plukovníka Glotze; panem starostou drem. Šrbem bylo sděleno, že všecky kroky, na nichž se rada městská usnesla, byly vy- konány a bude postupem času sdělen výsledek. — Příplatky města Smíchova na připojení tamních obecních stok k nové kanalisaci pražské. Z úhrného nákladu na oba sběrače 1,029.121 zl. při- padá na Prahu 475.302 zl., na obec smíchovskou 553.603 zl., dokud pak nebude druhý sběrač dohoto- ven, bude obnášeti příplatek města Smníchova pouze 333.183 zl. Příplatek města Smíchova je dle rozlohy jeho území u porovnání s rozlohou Prahy na levém břehu Vltavy přesně rozvržen. Na základě tohote výpočtu bude zahájeno s obcí smíchovskou jednání o bližších modalitách její participování na kanalisač- ních nákladech. — Do komise jednající o změně sta- nov městské průmyslové školy dívčí zvolen p. ob. st. dr. Městecký. — Předsedou kuratoria sirotčince man- želův Olivových v Říčanech zvolen p. P. Eckert. — Podučitelem na novoměstské německé obecné škole chlapčí zvolen pan Václav Turnwald. — Soupisnou komisí prohlédnuty budou fresky v mezistropí obec- ního domu »u sedmi čertů« na Maltézském náměstl na Malé straně za účelem jich zachování. — Defini- tivní učitelkou šití šatů na městské pokračovacl škole dívčí zvolena sl. Barbora Horká. — Pan Kasa- lický žádal, aby městské radě bylo referováno o při- jímání stavebního materiálu pro práce kanalisační.

Kuneš Herain Pokorná doktor Podlipná Glotz Šrb Městecký Olivův P Eckert Turnwald Horká Kasa Smíchov Praha 475.302 Praha Vltava Říčany kuratorium sirotčinec man

29 article

Pp. měst. radové Seifert, dr. Růžička, jakož i oba náméstkové dr. Kühn a Voitl přednesli návrhy ve příčině roztříďování a přijímání dotýčného materiálu a přísného dozoru v tomto směru; návrhy ty při- kázány dozorčí komisi prací kanalisačních. — Po- hřební průvody. Městský rada p. Mellan po- ukázal k tomu, že zřízení ústřední síně pohřební na hřbitovech olšanských nesetkalo se se žádoucím vý- sledkem, pro který byla vystavěna a že pozůstali pokládají to za jakousi nevážnost ku zemřelému, když jsou nuceni mrtvolu převézti do ústřední síně. Zejmena mezi obyvateli pražskými jeví se snaha, mnohdy posledním grošem vystrojovati pohřby, čímž pozůstalá rodina trpí. V zájmu zdravotními učinil návrh, aby otevřené pohřební vozy vůbec byly zru- šeny, resp. uzavřeny buď sklem neb pod. Návrh byl schválen a odkázán magistrátu ku provedení. — Hospodářská společnost pro král. české oznámila radě městské, že zamýšlí zříditi družstvo k využitko- vání splašků kanalisačních a nabídla se k vyjedná- vání v této příčině. Návrh postoupen byl panu Lin- dleyovi, aby se o něm vyslovil. — »Handwerker- verein« zamýšlí v ulici ve Šmečkách na hoř. Novém městě na místě domu č. p. 592—II. vystavěti nový dům a předložil radě městské příslušné plány. Rada městská nezkoumala je, nýbrž poukázala Handwerker- verein, aby nejprvé zažádal o sděleni stavební čáry. — Tříčlenná deputace Občanské besedy na král. Vyše-

Seifert doktor Růžička Kühn Voitl Mellan Lin Olšanský hospodářský společnost pro král