1
masthead
18. září 1901.
5
article
zavedení jak invalidního tak starobního pojištění
i dělnictva i úřadnictva; obě tyto věe
déle již odkládati nelze. Přirozeným dů
sledkem dnešní textace § 1. bude, že budou všichnt
ti, jimž se platí mzda týdně, žádati za její měsíční
výplatu. Tím bude prý zvětšen počet úřad-
nictva a zmenšen počet dělnictva k pojišťování
povinného. Vyslovuje se pro ústřední ústa
při territoriálním rozčlenění a pro placen
prémie. Posl. Kitsche!t vytýká, že nebyly
zúčastněné kruhy otázány před předložením osnovy.
Hlavní chybou zákona jest prý, že jest opět díl em
kusým. Dojde-li na provedení invalidního a starob-
ního pojištění úřadnictva soukromého, bude vyvolána
značná nespokojenost v těch kruzích, kterým se vý-
hody této nedostane. Dle osnovy jest ostatek po-
jišťování přece jen dobrovolné, poněvadž může
každý zaměstnavatel svým zřízencům platiti denní
mzdu a tím se vyhnouti placení pojistného. Na
průmyslníky doléhá osnova přílišně; náklady
pojišťování nutno z části přesunouti na vešker
kruhy. Přísedící Regenhart vybízí k zmen-
šení okruhu pojištěnců. V podrobné debatě
dovozuje referent Vetter, že musí úřadníci, kteři
jsou povinni pojistiti se pro případ úrazu, platiti
dvojí prémii, dostanou však jen jednu rentu.
Min. tajemník Bach poukazuje na to, že při inva-
liditě následkem úrazu bude úřadnický pojišťovací
ústav ve výhodě. Řada řečníků prohlašuje na to, že
jest minimální roční plat 600 K stanoven
příliš nízko a že není měsíční plat vhodným
kriteriem pro určení osob k pojišťování povinných.
Posl
Kitsch
Regenhart
Vetter
Bach
6
article
Odborný přednosta dr. Wolí praví, že nebylo lze
po zralé úvaze určiti jiného kriteria. Říšský poslane
Kitschelt navrhuje toto znění § 1.: »Všichni
soukromí zřízenci, vyjímaje ty, kleří jsou zaměstnáni
jako průmysloví nebo živnostenští pomocní pracovníei
při výrobě tovarů anebo živnostenských pracích,
dále ony osoby, jež podléhají čelednímu řádu . . «
Vládní zástupce vítá toto znění a prohlašuje, že
bude vláda věc zevrubně studovati. Přís. Regen-
hartovi jest věk 18 let příilš časným. Vládní
zástupce upozorňuje, že jiným kruhům byl tento věk
příliš pozdním. Usnesení nebyla učiněna žádná. N
základě tohoto výsledku bude vypracován referát pro
nejbližší schůzi průmyslové rady.
Obohodní styky rakouské a uhorské. ve
Vídni konají se právě porady uherských a rakouských
referentů úřadu pro statistiku vzájemného obchodu
obou říšských polovin o konečné stanovení
výsledků obchodu tohoto. Jak známo, ve-
dena jest statistika obchodních styků obou říšských
polovin již skoro po 2 leta, původně dle množstv
zboží a teprve v posledních měsících dle hod-
noty. Každá říšská polovina má svoji zvláštní stati-
stiku, které se začasté velmi rozcházely. Uvedené kon
ference mají dosavadní výsledky přezkoumati, srov-
nati, případné chyby napraviti a určiti takto zásady
dalšího statistického vedení. V hrubých rysech jest
prý tato konference se svými pracemí hotova a patrn
nyní, že jest tato říšská polovina oproti
Uhrám passivní. Celková hodnota zboží
k nám z Uher vyvezeného jest vyšší
než cena našeho vývozu do Uher.
K bankovnímu úpadku heilbronskému.
doktor
Wolit
Vídeň
Uhry
7
article
Oba ředitelé heilbronské živnostenské banky byli —
jak telegraficky sděleno — zatčeni. Dozorčí rada
uveřejňuje prohlášení, v němž praví, že byla odhale-
ními ve vedení a správě banky překvapena, a že
ředitelé banku svými bursovními hrumi skoro o 2
mill. m. připravili. (Akciový kapitál banky činí 3 mill.
m. a zálohy 480.000 m.) Správní rada zmocnila se
okamžitě po odhalení knih a papírů banky, vydala
ředitele státnímu návladnictví a opatřila si nutné
peníze na výplaty resp. potřebnou úhradu. Správní
rada snaží se překonati dnešní krisi. Stav banky
v době krise byl: aktiva 5,130.000 m, passiv
3.500.000 m. (bez akciového kapitálu a záloh). Věři-
telé neutrpí tedy ztrát, jinak jest ovšem s akcionáři,
jichž kapitálu hražena jest asi polovina.
papír banka
8
article
Uhelný syndikát walesský. Ve Walesu
utvořen vetiký syudikát uhelný, který zahrnuje již
nyní přes 60 závodů jihowalesských
s těžbou 20 mill. t. ročně. V Německu
sledováno tvofení syndikátu tohoto se značnou
nedůvěrou a — obavou. Dnešní nepříznivý stav ně-
meckého trhu uhelného a jen s tíží a ustavičným
zmenšováním udržovaná rovnováha jeho také tylo
obavy dosti opodstatňují. Jak se však zdá, nebude
anglický syndikát vystupovati útočně proti něme-
ckému, ba spíše dojde asi ke vzájemnému jednání
o vytčení hranic obapolné soutěže. Někteří národo-
hospodářští sanguinikové mají za to, že ujednán
toto mohlo by býti počátkemnezinárodn
soutěžní dohody uhelné.
Ukončení ocelářské stávky americké při-
voděno bylo — jak z kusých dosud zpráv souditi
lze — z veliké části i rozervaností v tábo ře
stávkujícího dělnictva. Jak jsou povážli-
vými poměry mezi vůdci dělnictva samými, patrno
ze zajímavého článku v »Labor-World«. Článek tento
útočí velmi ostře na vůdce stávky, Scha ffera.
který prý řídil stávku více dle svých bursov
ních zájmů než dle potřeb a ku zdaru děl
nictva. Ovšem: při boji nelze příliš dalckosáhle slov
posuzovati, leč listem vyslovená podezření jsou tako
vého rázu a takovými doklady provázená, že illu-
strují poměry stávkujícího dělnictva velmi jasně.
ffer
Wales
Německo
LaboraWorld
9
article
Daleko ostřejí ozařuje je ještě zpráva býva-
lého předsedova náměstka dělnickéh
svazu Hickeye, adressovaná odboru svazovému
v Bayvievu. Dělníci bayvievští vyslali Hickeye do
Pitisburgu, aby tam žádal vysvětiení o některých
věcech, o nichž výkonný výbor svazu nepodával
zpráv. Ze zprávy uvedené patrno, že Schaffer svým
soudruhům ve výkonném výboru stav věcí naprosto
falešně vylíčil. Prohlásil, že chce ocelářský trust
svaz zničili a že jest tedy boj ovazu pouhou obra-
nou. Hickey dokazuje, že Schaffer lhal. Ocelářský
trust chtěl prý svazu ponechati jeho dosavadní roz-
sah a označil prý dokonce čtyři závody, v nichž
mohl nerušeně šlřiti svou propagandu pro Unii.
Otázka mzdová neměla prý významu, ježto byl trust
ochoten, přijati na dva roky sazby svazové. Bay-
vievští dělníci přijali prý tulo zprávu mlčky. Potud
kusé zatím zprávy. Činiti na jich základě úsudek,
bylo by předčasno. Ale jedno z nich plyne, že na-
protiklidné vyčkávacItaktice trustu
nebylo v dělnictvu ani dosti jednoty
ani dosti důvěry. Pocházíť zpráva Hickeyova
z počátku tohoto měsíce, tedy z doby, kdy stávka
ještě ukončena nebyla.
Továrna lokomotiv J. Sigl. Akcie továrny
télo utrpěly — jak z bursovních zpráv známo —
značného klesnutí kursového. Důvodem jeho jsou nepří-
znivé billanční a dividendové odhady. Podnik utrpě
prý následkem chybných kalknlaci při francouzských
dodávkách značných ztrát, jež prý způsobí cilelne
zmenšení výtěžku a tedy i dividend. Loni placena
dividenda 40 K, letos skiesne prý na — 16 K. S jiné
strany zase se tvrdí, že prý se při dodávkách pro
Francii se značnějším výtěžkem nepočitalo; dodávky
tyto byly prý převzaty jen proto, aby se dostalo to-
várně stálé práce a aby nebylo nutno proponštěti
dělníky. Billance není dosud hotova; bude přístih
týdne předložena správní radě.
Schaffer
Hickey
Hickeyův
J Sigl
Bay
Francie
svaz Hickey
10
article
Vývozní tarify na dřiví státních dráh
V neděti konána ve Štyrském Hradci výroční valna
hromada štyrského lesnického spolku, na níž mez
jiným přijat pilný návrh, ve kterém se žádá, aby
nebyly zrušeny dosavadní sazebn
úlevy státních dráh pro dopravu dřív
kulatého. Kdyby však nebylo tohoto přání dbáno.
žádá se alespoň o to, aby zrušeny byly
zvláštní výhody pro dopravu dříví ha
ličského a bukovinského.
Dřevařský průmysl a cla na dříví. V ne
děli konán ve Wörglu (v Tyrolsku) sjezd dřevařskýci
průmyslníků za velmi hojné účasti, zvláště ze sever
ních Tyrol. Na sjezdu tomto přijata resoluce, ve kter
se žádá za vyrovnání cla na dříví surov
a na tovary dřevěné a pro přpad, že by ne-
bylo lze toho dociliti, za zavedení vývoz ní ch
cel na surové dřívI.
Podvody a zpronevěra ve vratislavském
rejdařství sdružených loďařů obnášejí asi 41e
millionů marek. Mezi poškozenými jest také zdejst
Česká banka »Union«. Nebyla sice v přímém spojen
s vratislavskou společností, ale dala teprve před
3 týdny zálohu na fingovaně connossementy jisté
slezské bankovní firmě, prý obnosem 900.000 marek.
Padělky ředitclů Schostaga a Breslaura netýkají s
pouze cuksu, nýbrž také mouky a dříví. Akcle vra-
úislavského sejdařsíví znamenají nyní na burse13
procent, tedy o celých 81 procent méně nežli byl
kurs v den sebevraždy ředitela Schostaga. Jest vše
obecné přesvědčení, že oba ředitelé Schoslag a Bre
slauer měli spoluvinníky při svých podvodech, jinal
se nedá ohromná výše zpronevěřených obnosů an
vysvětliti.
Tyrolsko
Tyroly
Štyrský Hradec
Český banka
11
article
Pronájem mýt. V pražském finančním okrese
pronajmou se veřejnou dražbou na dobu od 1. ledna
1902 do 31. prosince 1902 bezpodmínečně a po pří-
padě na další rok nebo dva roky podmínečně tyto
mýlní slanice: 1. v Berouně dne 21. září 1901
o 1/810. hod. dop.; mýtiště nalézají se při čp. 67
176 (zamýtěná osada), mýto za dvě silniční délky.
vyvolací cena 5066 K. 2. v Žebráku dne 21. zář
1901 o 41/4 hod. odpol.; mýtiště nalézají se u čp.
134 a 81, mýto vybírá se za dvě silniční délky.
vyvolací cena 1866 K. 3. v Dobříši dne 23. záři
1901 o 11. hod. dop.; mýtiště nalézají se u čp. 2a
268 (zamýtěná osada), mýto za jednu silniční délku
povozy domácí k nádraží a zpět jedoucí jsou o
mýta osvobozeny — vyvolací cena 824 K. 4. v Če
ském Brodě dne 25. září 1901 o 9. hod. dopol.
mýtiště u čp. 274 a 667, mýto za dvě silniční délky,
vyvolací cena 5200 K. 5. v Běchovicích dne
25. září 1901 o 2. hod. odpol.; mýtiště při čp. 53.
mýto za jednu silniční délku, vyvolací cena 1528 K
6. v Tursku dne 27. září 1901 o 1/210. hod. dop.
mýtiště při čp. 59, mýto za dvě silniční délky, vy-
vělací cena 832 K. 7. v Babicích (budějovicko-
linecká trať silniční) dne 30. září 1901 o 1/4212. hod.
dop.; mýtiště u čp. 11, mýto za dvě silniční délky.
vyvolací cena 1000 K. 8. v Klíčanech dne
2. října 1901 o 11. hod. dopol.; mýliště při čp. 31.
mýto za dvě silniční dělky, vyvolací cena 2272 K.
9. ve Středokiukách dne 3. října 1901 o 9.
hod. dop.; mýtiště u čp. 36, mýto za dvě silniční
délky, vyvolací cena 2514 K. 10. v Čertousích-
Počernicích dne 3. října 1901 o 5. hod. odpol;
mýtiště nalézá se u čp. 974, mýto vybírá se za dvě
silniční dělky, vyvolací cena 1600 K. 11. v Postři-
žíně dne 5. číjna 1901 o 11. hod. dop.; mýtiště
u čp. 15. mýto za jednu silniční délku, vyvolací cena
Beroun
Žebrák
Dobříš
ský Brod
Běchovice
Tursko
Klíčany
ČertousePočernice
Poster
Babic
12
article
440 K. 12. v Doksanech dne 7. října 1901o
1/24. hod. odpol.; mýtiště u čp. 63, mýto za jednu
silniční délku, vyvolací cena 2080 K. 13. v Bran-
dýsku dne 9. fíjna 1901 o 1/210. hod. dopol.; mý-
tiště při čp. 23 a 4. mýto za jednu silniční délku.
vyvolací cena 1326 K. 14. v Řenčově dne 11.
října 1901 o 14210. hod. dopol.; mýtiště u čp. 190
mýto za dvě silniční délky, vyvolací cena 1300 K
15. v Třebízi dne 12. října 1901 o půl 12. hod.
dopol.; mýtiště u čp. 33, mýto za jednu silniční
délku, vyvolací cena 520 K. 16. v Byškovi cich
dne 14. října 1901 o půl 4. hod. odpol.; mýto za
jednu silniční délku, vyvolací cena 665 K. 17.
v Lounech dne 15. října 1901 o 11. hod. dopol.
mýto za dvě silniční délky, mýtiště u čp. 365, 366.
369 (prov. 275), vyvolac! cena 4634 K. Dražba ko-
nati se bude u obecního úřadu dotyčné mýtní osady.
Do podmínek dražebních nahlédnouti lze u c.k
finančního okresního ředitelství (Praha, Celetná ul.)
u příslušné okresní kontroiní správy finanční stráže
a u obecního úřadu dotyčně mýtní osady. Písemaí
nabídky buďtež podány buď nejméně 2 dny dříve.
než dražba se koná (do 12 hod. pol.), u přednosty
c. k. finančního okresního ředitelství v Praze anebo
v den dražby před početím ústní dražby dražebnímu
komisaři.
Pohyb parolodí na trati Hamburk— Ame
rika. Parník »Acilia« byl 15. září v Suezu, »Alesia«
16. září v Suezu, »Ambria« na cestě z Východní
Asie 14. září ve 2 hodiny odpoledne v Bremerhávenu.
Řenčův
Doksany
Bran
Třebíz
Byška
Louny
Praha
Celetná ulice
Hamburk
Suez
Asie
13
article
»Arabia« 14. září v 5 hodin ráno vyplula z Kobe
»Artemisia« na cestě z Filadelfie 15. září o 9. hod
30 minut minula Cuxhaven, »Belgia« na cestě z Balt-
more do Hamburku 14. září v 8 bodin večer minula
Dover, »Bosnia« 14. září v 7 hodin ráno v Balti-
more, »Bulgaria« 14. září v 9 hodin dopol. odpiula
z Nového Yorku do Hamburku, »Cheruskla« na cestě
ze Sv. Tomáše do Hamburku byla 14. září v 11 hod.
dopoedne v Havru, »Columbia« 13. září ve 3 hod.
odpoledne v Novém Yorku, »Constantia« na cestě
z Hsmburku do Západní Indie 13. září v 9 hodin
večer v Havru, »Croatia« ze Sv. Tomáše na custě přes
Havre do Hamburku 15. záři v 11 hodin dopoledne
minula Lizzard, »Fürst Bismarek« na cestě z Ham-
burku do Nového Yorku 13. záři v 5 hodin 20 min
odpoledne vyplul z Cherbourgu, »Granada« vyplula
14. září z Buenos Aires do Santu, »Helvetia« 14. záři
ve Sv. Tomáši, »Hercynia« na cestě z Hamburku do
Tomáš
Constantius
Fürst Bismarek
Arabia
Kobe
Artemisia
Cuxhaven
Balt
Hamburk
Dover
Balti
Nový York
Cheruskl
Havre
Hsmburk
Indie
Croatia
Ham
Cherbourg
Granada
Buenos Aires
Santo
Helvetia
14
article
Západní Indie dne 13. září ve 2 hodiny 30 minut
dopoledne minula Dover, »Isola di Favignana« dne
15. září v Montevideu, »Kiančou« 12. září v 11 hod.
dopoledne minul Gibraltar, »Lady Armstrong« dne
14. září odpoledne ve Štětíně, »Macedonia« 14. září
v 1 hodinu 30 minut dopoledne vyplula z Roter-
damu, »Nicaria« na cestě z Hamburku k západnímu
pobřeží americkému vyplula 14. září z Londýna,
»Nicomedia« na cestě z Nového Orleanu do Hamburku
vyplula v 5 hodin ráno z Newport News, »Numantia«
na cestě z Valparaisa do Hamburku 15. září minula
v 10 hodin dopoledne Dover, »Phoenicia« na cestě
z Hamburku přes Boulogne sur Mer do Nov. Yorku
minula 15. září ve 4 hodiny 20 minut odpoledne
Cuxhaven, »Pontos« na cestě z Nového Orleánu do
Hamburku 15. září ve 12 hodin v poledne v Galve-
stoně, »Sambia« na cestě z Východní Asie vyplula
14. září v 11 hodin večer z Havru, »Silvia« 16. září
v Port Tewfiku, »Sparta« 14. září ve 2 hodiny odpol.
plula dále z Lisabonu, »Suevia« 15. září ve 4 hod.
odpoledne v Bremerhavenu.
Lada Armstrong
Makedonius
Nicario
Silvia
Indie
Dover
Montevideo
Gibraltar
Štětín
Hamburk
Londýn
Nový Orlean
Valparaiso
Boulogne
Cuxhaven
Pontus
Galve
Sambia
Asie
Havre
Lisabon
Bremerhaven
Isola di Favignan
Newport News
Numantia
Port Tewfik
Sparta
Roterdam
15
article
Pražská železářská společnost vykazuje
v billanci za r. 1900—1901 čistého získu K 4,281.141
proti K 4.483.022 v roce předešlém. Správní rada se
usnesla navrhnouti valné hromadé, jež se bude konali
dne 29. října, aby se rozdílela dividenda 9.4 K na
akcii proti 100 K roku loňského.
Výstava ovoce a zeleniny v Sozemicíoh
odložena na r. 1902. Ježto se v tamní krajině
letošního roku zelenina vatně neurodila a ovoce ja-
derného v některých obcích téměř není, usnesl se
místní výslavní výbor, aby výstava byla odložena na
září přištího roku. Ačkoli dotyčný výbor odvolal již
v červenci rozeslaná pozvání, upozorňuje účastniky
na to ještě jednou, kdy doba obmýšlené výstavy se
blíží a v listech se zprávy o ní objevily.
Vývoz čočky do Francie. Vývozní kance-
láře pražské obchodní a živnostenské komory došly
z čelnějších tržišť francouzských zprávy o vyhlíd-
kách na dovoz čočky do Francie, jakož i adresy do-
týčných importérů. Interessentům se zprávy a adresy
tyto na požádání sdělí ve jmenované kanceláři.
Offertní řízení v Madridě. Dle zprávy, ob-
sažené v časopise »Gacela de Madrid« ze dne 31.
srpna t. r., koná se v Madridě dne 3. října t.r.
offertní řízení na dodávku 7500 kg motouzů pro špa
něskou míncovnu. Offerty, psané na španělském kol
kovaném papíře, dložno adresovati na »Administra-
cion de a Fabrica Nacional de la Moneda y Timbre
v Madridě. Podmínky této dodávky vyloženy jsou
ve jmenované mincovně, výstřižek časopisu pak
obsahující bližší podrobnosti tohoto offertního řízení.
vyložen jest u c. k. rak. ochodního musea ve Vídni.
— Z vývozní kanceláře pražské obchodní a živno
stenské komory.
Francie
Madrid
Offert
Vídeň
Gacel jít Madrid
Fabrica Nacional jít le Moneda
kg
16
article
Offertní řízení. Dle zprávy c. ak. generálního
konsulátu v Sofii koná se dne 1 (14.) října t. r.v
kanceláři svalého synodu v Sofii ofertní řízení n
zadání využitkování smrkových stromů v lesích klá-
štera rilovského. Do dotýčné vyhlášky možno na-
hlédnouti ve vývozní kanceláři pražské obclrodní
živnostenské komory v úřadních hodinách od 8 do
2 hod. odpol.
Stravování v invalidní nemoenicl. Za při
činou zadání stravovatelství nemocných a jejich cše
třovatelů v c. a k. vojenské invaledovní nemocníci
Praze po čás od 1. ledna do 31. prosince 1902, po
případě do konee 1904, koná se dne 11. října 1901
o 9. hodině dopolední v téže nemocnici offertní ří-
zení na pisemné offerty. Vzorce offert obdržeti av
podmínky nahlédnouti lze v nemocnici a u inlendance
8. armádního sboru. Týž den a hodinu zadá se také
stříhání a holení nemocných; offerty podat
jest písemně.
Hospodářské přednáčky v kněžských
seminářich. Ředitci p. Josef Dumek přednáší
jako každoročně, též letos od 6. do 13. října v b-
skupském kněžstém semináři v Hradci Králové
Mimo to bude tetos poprvé — po celý týden —
přednášeti v biskupském kněžském semináři v Ce-
lovci, jakož i v některých jmých kněžských seminá-
řích rakouských.
Fro vývozníky ovoce. Český odbor rady
zemědělské upozorňuje, že dle zpráv c. a k. konsu
Dumek
Sofie
Praha
Hradec Králové
Český odbor rada zemědělský
17
article
látů nezdařila se letošní úroda ovoce v Rumunsku
pročež lze očekávati, že bude naše ovoce (zvlášte
jablka, hrušky a sušené švestky) pro Rtumunsko
hledáno.
Čechové v cizině a — cukrovary v Italil.
Ve Ferraře v Italii vystavěn byl velký cukrovat
dle plánů firmy Märky, Bromovský a Schul
v Praze. Se stavbou počalo se dne 1. srpna 1900
dne 1. března 1901 začalo se s montováním strojů
dne 1. července začaly zkoušky a 12. srpna kampaň
Veškeré stroje, apparáty, rourovody, elektrické zaří-
zení zhotovila a dodala firma Märky. Bromovský
Schulz. Majiteli cukrovaru jsou pp. Cavaliere Bonora,
vévoda Maczari a Cav. Zanardi. Repu pro cukrovar
pěstují majitelé sami. Celá stavba cukrovaru stala se pod
dozorem českých inženýrů a stroje postaveny lidmi
firmy M. B. Sch. Vrchní vedení měli inž. Gregora
a Voleník, speciální provedení inž. Pokorný.
Čecho
Bromovský
Bromovský Schulz
Maczari
Cav
Zanardi
Repa
M B
Gregor
Voleník
Pokorná
Rumunsko
Ferrara
Italia
Praha
Märka
Cavaliere Bonor
18
article
Roditelem cukrovaru jest osvědčený odborník pan
Frant. Zelinka, po ruce má ass. Stejskalaa
Hladíka. Hlavním strojníkem je Vlach Marabelli,
dělnictvo vesměs italské. Továrna zařízena byla n
spracování 5000 metů. řepy denně, pracuje ale už
6000 a dosáhne za nedlouho 7000. Spotřeba ubln
obnáší 5.2% váhy řepy. Letošní úroda řepy nebyla
uspokojující. Daň z cukru obnáší 67 lir ze 100 kg
ale na cizí cukr 88 lir ve zlatě. Řepy klidí se v Itall
až 500 metů, z hektaru. Je tedy obava, že cukrovary
v Italii také budou růsti »jako řípa«, čímž rakou-
skému, zejmena českému cukrovarnictví ubude dobrý
trh. Není to pouhá domněnka, nebot po skvělém
úspěchu cukrovaru ve Ferraře jediná firma Märky
Bromovský a Schulz dostala několik nových objed
návek. Přejeme české strojovně všech úspěchů
ale také bychom si přáli, aby hr. Goluchowski
bar. Call si povšimli, co se déje v sousední Itali
na trhu cukerním.
Trhy. Výročnítrh na hovězí dobytek
v Kardašové Rečiči bude se konati dne 24. září.
Na trh ten přihnáno bývá velké množství pěkného
hovězího dobytka. Stanice Kardašová Řečice dráhy
transversální Veselí Jihlava jest u samého městaa
jest ustanovena jako nakládací a skládací stanicí pro
přežvýkavce a vepře. — Příští trh dobyte
v Golčově Jeníkově bude konán dne 2. října
Trhy peněžni.
Bursa.
V Praze, 17. září. (Pův. zpr. »N. L.e)
Při slabším obchodě uskutečněny na dnešní
burse závěrky akcií Živnostenské banky zaK
264.— a akcií strojírny Daňkovy za K 410.—.
Dále podáváno za akcie České banky Uniou
K 254.—, Hospodárské úvěrní bankyK
345.—.
Jiné papíry jmenovány nebyly.
Officišiní záznamy znéjí:
František
Stejskalaa Hladík
Vlach
Řepa
Schulz
Goluchowský
Bursa
Ferrara
Kardašová Řečice
Jihlava
Golčův Jeníkov
Praha
Märka Bromovský
Český banka
kg
Unia K 254
20
article
Ústí n. L. r. 1838
Č. Budějovic 1893
„ Plzně r. 1886.
„ Teplice r. 1887
„ , Smníchova r. 1888
Zástavní listy české hyp. banky
Zemská b. král. čes. zákl. úpisy
„ » kom. dl. úp.
„ » , » mel. úpisy
» » , » želez. úpisy
Čoská prům. banka dlužní úpisy
Hosp. úvěrní banky pro Čechy hy
poteční listy důchodkové .
Česká severní dráha . . .
Buštéhradská dráhia ..
Em. 1871
dto.
» 1872
dto,
Místní dráha N. Brod-Humpole
Ducho.-Podm, dráha Em. 1869
» 187i
dlo.
dto.
1874
Česká montanni Em. 1895
Rak. severo-západní dreha
lit. B.
dlo.
dto. Em. 1874
Česká eskomptní banka . .
„ banka »Union« . . .
Česká průmyslová banka ..
Hosp. úvěrní banka pro Čechy
Moravská eskompiní banka .
Pražská úvěrní banka . . .
Živnostenská banka pro Čechy
Moravu
Ústecko-teplická dráha . . .
Česká severní draha ..
BuštěhraJská dráha . (lit. A.
(lit. B..
Duchcovsko-podmokelská dráha
Ferdinandova severní dráha
Rakouská sev.západní dráha
dto.
(lit. B
Pražsko duchcovská dráha .
Pražská sp. par. po Vltavě a Labi
Jiho-sev. německá spoj. draha
Akc. tov. na vyrab. uměl. hnojiv
v Kolíně
Podolská cementárna . . .
Česká spol. pro prům. cukerní
Český akc. piv. v Č. Budějovicích
První česká všeob. zajišť. banka
První česká spol. pro raf cukru
(Modřany)
Strojnická spol. dř. Daněk a spol
Pražská železařská společnost
» stroj. spol. (dř. Ruston)
„ akc. spol. řetěz, lávky
První českomorav. tov. na stroje
Smníchův
Čecho
Ferdinandův
Daněk
Č . Budějovice
Plzeň
Teplice
Čechy
N . Brod
Morava Ústecko
Vltava
Kolín
Modřany
úvěrní banka
Humpola Ducho
Český eskomptní banka
Český průmyslový banka
moravský eskompinit banka
živnostenský banka
Český akciový . pivo
první český společenský
21
article
(Telefonogr. »Nár.
x. Z Vídně, 17. září.
Listů«.) (Denní bursa.) Na dnešním trhu
bylo smýšlení opětně chabé. Celá řadu effektě
byla postižena reakcí. Přičina chabosti spočívala
v beznadějných poměrech trhu vídeňského,
kteréž se silným úpadkem hodnot železářských
ještě více přiostřily, protože ztráty železářských
papírů zavdaly podnět k výpovědi závazků
i v jiných oborech. Mimo to působily ne-
příznivě prodeje kontreminy, jimiž poškozeny
byly zejmena akcie státní dráhy. Prodeje papírů
těchto uváděny ve spojení se zhoršením sta u
cukrovky v Čechách.
Na polední burse obrátil se zájem kontre-
miny zvláště na kreditky. Jakkoli prodeje tyto
nabyly značného rozsnhu, měly na pohyb kursů
vliv poměrně nepatrný, protože byly paralisovány
velkými koupěmi německé arbitráže. Tím, jakož
i pevnými zprávami berlínskými, jakož i na-
posledy též úhradními koupěmi alpinek, kreditky
a státní dráha mírně se zotavily. Ve šrancich
však klesání kursů i nadále pokračovalo, a z
úplné desorganisace trhu byly již malé nabídky
s to způsobiti poměrně velké ztráty. Značně
zhoršily se z dopravních buštěhradské, Ferdi-
nandova, severní, paroplavba a Adrie. Z prů-
myslových silně zlaciněly pražské železářské
mostecké uhelné, Sieglova strojie na a zbrojovka.
Adrie
Sieglův
Vídeň
Čechy
mostecký uhelný
22
article
Renty za klidného obehodu pevny, devise
valuty poněkud chabější. Na eskomptním ne-
změněno.
Soukromý diskont 315/16 proc.
x. Z Vídně, 17. září. (Teif. »Nár. Listů«.
(Večerní burs a.) Kreditky 615.—(po —.—)
uherské kreditky 622.—, anglobanka 260.—
bankovní jednota 427.—, unionka 518.—
länderbanka 393.—, státní dráha 612 50, jižn
dráha 81.50, polabska dráha 454.—, selero
západní dráha 449.—, turecké tabákové 276.—
rýmavsko-mutáňské 406.—, alpinky 343.—
(po —.—), květnová renta 98.45, ukr erská ko-
runová 92.40, turecké losy 95.—, marky za
hotové 117.17, na ultimo září 117.21. Smýšlen
zotavené.
Z Vídně, 17. září. (ZAvěrečné úřadn
kursy.)
Gnorová renta . 98.40
rak. severozáp. dr. 448.—
společná » květ. 98.45
polabská dráhia . 453.—
» střlb.
98.30
pražsko ducheov. 530.—
spolstdr. rak. uh. 612.—
rakouská » zlatá 118 85
jižní dráha . . 81.—
» kor.
Vídeň
23
article
95.50
118.45
silniční dr. lit. A. 227.—
uherská » zlatá
» kor.
92. 40
222.—
státní losy 1854
191.50
dunaj. paroplaveb.
746.—
828.—
» » 1860
rakouský Lloyd .
po 500 zl. . .
pražská želez. sp. 1420.—
947.—
po 100 zl. .
170 60
česká montan. sp.
státní losy 1864
212.—
alpská montan. sp. 342.—
145 70
rým.muráň. spol.
402.50
losy tisské . . .
242.—-
398.—
rak. zbrojovka .
» úvěrního úst.
394.—
vídeň. stavební sp.
vídeň. 1. komun.
94.775
peštská vagonka.
turecké losy . .
260.—
severočeská uhilář.
b. anglo-rakouská
1560.—
vídeň. b. jednota
426.—
západočeská uhl.
830.—
675.—
r. úst. pro dv poz.
mostecká uhl. sp.
Schodnica . . . 1160.—
rak. úvěrní ústav
615.50
uh. úvěrní banka
620.—
turecká labák. rež. 276.—
393.—
devisa německá . 117.10
b. pro země rak.
517. —
» londýnská 239.5
vídeňská unionka
„ pařížská , 94 90
255.—
česká b. Union.
» curyšská . 94 9
Živnost. banka
dvacetifrank
buštěhradská A . —.—
19.02
B . 993.—
marka papírová . 117.10
rubi
» . 253.—
duchcov. podmok. —.—
lvovskočernovická 518.—
Pokračující nucené prodejo a pro
deje kontremtíny působily tísnivě. KKo
nec na koupě arbitrážní zotaven. Hod
noty šraňkovní však byly chabé.
Eskontní sazby 3h, 4/ procenta.
615.50 uherský
úvěrní banka
dvacetifrank buštěhradský A
B . 993
24
article
Amsterodam šek a krátké lhůty
za 100 hol. zl..
deláí lhůty
Brussel šek a kr. lh. za 100 lr.
delší lhůty
Německo šek a kr. lh. za 100 m.
„ delší lhůty
Londýn šek a kr. lhi. za 10 l. st
delší lhůty
Nový York za 100 doll.
Ilalie šek a kr. lh. za 100 lir
„ delší lhůty.
Petrohrad a ruská města šek
kr. lh. za 100 rublů
delší thůty
Paříž šek a kr. ih. za 190 fr.
» delší ihůty
Curych a Basilej šek a kr. lh.
» . » delší lhůty
Švýcary šek a kr. lh. . . .
delší lhdty. . . .
sbsl
Amsterodam
Brusel
Německo
Londýn
Nová York
Petrohrad
Curych
Basilej
26
article
103.75
97.80
Berlínská bursa, 17. září. (Zvláštn
telefonogr. »Nár. Listů«.) Vyšší záznamy novo-
yorské a londýnské daly podnět k pevnějšímu
zahájení dnešní bursy. V průbéhu byl obchod
tíchý a ke konci klidný. Na jednotlivých trzích
byl obchod následa jící: Bankovní hodnoty na
začátku lepší, pouze rakouské kreditky na ví
deňské prodeje velice chabé a klesly o 1 pot.
také drážďanská banka znamená skoro 1 pet
níže, kdežto ostatní domácí bankovní papíry ve
volném obehodě zlepšily se skoro o 1 pet. Na
trhu dopravním byl čilý obchod v amerických
dráhách a favorisována byla zejmena Kanada
(+ 1.6 pet.) Na holandské koupé zlepšila se
transvaalská dráha o celé 3 pet.; paroplavební
hodnoty trochu lepší, kdežto rakouské dráhy na
Vídeň velice slabé. — Na trhu báňském byl
obchod skrovný, tak že první kurs Hibernie
nebyl ani stanoven. Železářské hodnoty zůstaly
na konec beze změny, uhlářské skoro o 1 pet.
nižší, pouze Consolidace o 1.5 pet. vyšší. Ka-
sovní trh byl z větší části slabší, pevně držely
se cementárny a berlinská pouliční dráha
(+ 2.5 pet.) Westfalia o 3 pet. vyšší. Ukládaeí
trh držel se klidně.
Soukromý diskont nezměněn 2 629.
Záznamy papírů, pro něž jest tou dobou
větší zájem:
Kanada
Vídeň
Ka
drážďanský banka
Hibernia
pet
33
article
Rakouské kreditky
Diskonto . . . . . . . .
Německá banka . . . . .
Obchodní společnost . . .
Drážďanská banka . . . .
Španělské exterieury . . .
Bochumské ocelarny . . .
Lauřina hut
Dortmund Union lil. C. . ..
Harpenské uhl. doly . . .
Geisenkirchenské uhl. doly .
Hibernia . . . . . . . .
Consolidace. . . . . . .
Dannenbaum . . . . . .
Severoněmecký Lloyd . ..
Hamb. amer. dopravní spol..
Kanada . . . . . . . .
Transvaal . . . . . . .
Turecké losy . . . . . .
Lauřin
Lloyd
Dortmund
Hamb
Kanada
Transvaal
drážďanský banka
Hibernia
36
article
Z kasovních papírů: Concordia 250.25
Eschweiler 182 75, Geisweider 137.—, Hoch
dahl 148 80, Katovické 180.—, Wilhelm 148 —
Phönix 112.—, Rh. Stahl 132 —, Schalker Gr
251.25, Westfalia 127.50, Orenstein 109 25.
Rh. Metall 88.—, Hasper 112 50, Donners-
mark 178.25, Huldschinský 90 75, Vulean
197.25, Bismark 175.—, Caro 94 90, Hoesch
139.—, Georg-Marie 99 40, Königsborn 139.60.
Boesperde 105 25, Nordstern 199.—, Stadt-
berger 145.25, Kölner Bgw. 281.—.
Dodatečná bursa. Z Berlína. 17. září.
— hod. — minut. (C.-B.) Státní dráha 131 70, jižní
dráha 20.60, darmátadtská banka —.—, národní
banka 97.60, dortmundské 15275, buštěhradská B.
—.—, Northern 97.30, středomořská 104.—, meri-
dional 136 75, gotthardská 154.—, švýc. centrál. —.—
švýc. severovýchodní 99.60, uherská zlatá —.—
uherská korunová —.—, italská 99.—. Za hotové
Lauřina buť 178.75, dortmundské 45.75, bochumské
16275, gelsenkirchenské 159.50, Hibernia 172 75.
harpenské 150.90, Consolidace 275 25. — Dodatečná
bursa dosti pevná.
Z Berlína, 17. září. (O 1 hod. 15 min.
odpol.) Kreditky 193.60, státní dráha 131.25, lombardy
20.60. Smýšlení pevné.
Z Paříže, 17. září. (Počáteční bursa.
3% renta 101.20, 31/2% půjčka 102.—, Smýšlen
slabé.
Z Paříže, 17. září. (Telegr. závěrečné kursy.
Wilhelm 148
Stahl
Georg
Kölner Bgw
katovický
Schalker Gr 251.25
Hoesch
Stadt
Berlín
Hibernia
Paříž
darmátadtský banka
národní banka 97.60
Geisweider 137
Phönix 112
Orenstein 109 25
Hasper 112 50
Bismark 175
Cara 94 90
Marie 99 40
Northern 97.30
Consolidace 275 25
37
article
Spet. umořitelná reuta 100 10, 3pct. renta 101.12
3l/zpct. renta 101.95, italská renta 99.47, rakouský
pozemkový úvěrní ústav 1192.—, státní dráha 665.—
lombardy —.—, turecké losy 103 25. směnky na
Londýn 25.23, rakouská zlatá renla 108.20, uher-
ská zlatá renia 101.20, otomanská banka 524.—
tabáková režie 508 —. Smýšlení lepší.
Z Prankfurtu, 17. září. (Telegr. závěrečné
kursy.) Úvěrní akcie 193.90, akcie společn. státu
dráby 131.10, papírová renta 98 65, střibrná rent
98.50, rak. zlatá renta 101.30, 4% korunová renta
—.—, uberská zlatá renin —.—, uherská korunová
renta 93.55. dombardy 20..80. — Smýšlení pevné.
Z Frankfurtu, 17. září. (Dodatečná bursa.)
Kreditky 194.—, státní dráha 131.50, lombardy 20.90.
Trhy na zbokkí.
Bursa plodinová.
x. V Praze, 17. září. (Pův. zpráva »Nár.
Listů«.) Dnešní bursa nebyla tak hojně navští-
vena, jako předcházející. Po pšenici nebyla po-
ptávka pro spotřebu valná, ale ani nabídka, ze-
jmena druhů lepších, nebyla nalehavá. Ceny se
dosti dobře upevnily a znamenaly K 8. 90—9. 10
za jakost 80—81 kg. Prostřední a skrovnějšl
druhy jsou dováženy na trh nad potřebu a jdou
proto nesnadno na odbyt. Klesly o 10 haléřů.
Prankfurt
Bursa
Klesl
Londýn
Frankfurt
Praha
kg
38
article
Prodávány byly za K 8.35—8.60. Podstatně
čilejší byl obchod s žitem. Domácí spotřeba se
zlepšila, také pro severní Čechy byla poptávka
lepší. Obraty byly značné, ceny dobře upevněny,
tu a tam podražily i o 10 haléřů. Z Prahy bylo
placeno K 7.65—7.90. Jinak bylo prodáváno
za K 7.20 ze Sudoměřic, za K 7.30 ze Stupčic,
za K 7.60 z Votie, za K 7.70 z Benešova, za
K 7.15 z Golčova Jeníkova a za K 7.50 z Nym-
burka. Obchod s ječmenem byl opět dosti vy-
datný, ale těžkopádný. Kupci žádali sice slevy
10—20 haléřů, ale narazili u prodavačů na roz-
hodný odpor. Na to se rozvinul obchod na zá-
kladě cen posledních. Z Prahy byl placen ječmen
dle jakosti K 7 25—8.55. Pro Plzeň koupeno
bylo větší množství za cenu K 7.90—8.10 na
dodání z plzeňského nádraží. S ovsem byl čily
obchod pro spotřebu, při čemž ceny prostřední
jakosti získaly 5—10 haléřů a jemné druhy,
jichž se nedostává, podražily o 15—20 haléřů.
Z Prahy byl placen K 6.90—7. 10, bílý az
K 7.40. Silný byl obchod s uherskou slámou,
kteréž bylo prodáno 5000 metr. centů. Smýšlení
pro seno naproti tomu ochablo, poněvadž ná-
sledkem příliš vysokých cen byl umožnén dovoz
sena z Horních Rakous a z Ulier, což nyní náš
trh tísní. Několik vagonů uherské mouky známky
peštské bylo na dnešní zdejší burše prodáno
exekučně za č. 0 K 11.82, č. I. K 11.52, č. II.
za K 10.99 na dodání z Pešti. Řepka znamenala
při lepší poptávce K 15.—. Mák sel dobře n
odbyt za K 24.— až K 25.—.
Řepka
Čechy
Praha
Sudoměřice
Benešov
Golčův Jeníkov
Plzeň
Horní Rakousy
Pešť
z Stupčice
z Ny
39
article
ObIli. Znamená se za 50 kg transito: pie
nice česká jakosti 77—82 kg K 8 50 nž K 9.—,
uherská 78 až 80 kg K 8..80 až K 9. 15. moravská
— až — kg K 0.— až K 0.—, rakouská 79 a
80 kg K 9.— až K 910. česká stará jakosti
— kg až — kg K 0.— až K 0.—, vadná jakosti
— kg až — kg K 0 — až K 0—; Žito české
jakosti 72 až 75 kg K 765 až 7.90, uherské ja-
kosti — až — kg K 0.— až K 0.—, moravské ja-
kosti — až — kg K 0.— až O —, vadné — až — kg
K 0— až 0.—, rakouské jakosti — až — kg K 0.—
až K 0.—; ječmen výběr K 8.45 až 8.55,
první jakosti K 7.80 až K 8.—, střední K 7.50 at
K 7.60, merkanulní K 725 až K 735, ječmen k seli
K 0.— až K 0.—, vadný K U.— až K 0.—,
oves bílý 1901 K 7.20 až 7.30, rychlík 1900
K 740 až 7.50, merkantilní K 6.90 až 7.05, oves
k setí K 0.— až K 0.—, oves vadný K 6.50
až K —.—, kukuřice uherská K 0.— až K 0.—
cizozemská K 6.40 až0.—, cinqnantinová 1899 K 0.—
až K —.—, nová 1901 K 6..65 až 6.75, cinquant.
1901 K 7.70 až 7.80, vikev česká K 0.— až —.—,
haličská K 0.— až K 0.—, uherská K 0.— až 0.—
pohanka K 10.— až 10.50, proso K —.— až
Mlýnské výrobky. Ceny za 100 kilogramů
transito: pšeničná mouka č. 0 K 28.— až K 29 50.
č. 1 K 27.— až K 28 50, č. 2 K 26.— až 27.— č. 21
— až K —.—, č. 3 K 24.50 až 25.—, č. 4 K 22. 50
a2 23.—, č. 5 K 21.— až K 21.50, č. 6 K 18.50 a
20—, č. 7 K 17.— až 17.50, č. 8 K 13.50 až K 14.—.
Žitna mouka č. I. K 24.50 až — —, č. Il. K 23.50
až —.—, č. IIl. K 18.50 až —.—, č. IV. K 14.50 a
— — Pšeničné otruby jemné K 11.— až
K 11.20, hrubé K 11.— až 11.20, otruby žitné K
11.40 až K 12.—, krupice K 28.— až 29.50. zadina
K 12.—, tluč K 12.50 až K 0.—, kroupy. čís. 40
K 44.—, čís. 3/0 K 44.—, čís. 2/0 K 43.—, čís.O
K 42.—, čís. 1 K 40.—, čís. 2 K 39.—, čís. 3
K 37.—, čís. 4 K 35.—, čís. 5 K 34.—, čís.6
K 32.—, čís. 7 K 29.—.
K U
kg
50
40
article
Sesena. Ceny za 50 kg. Repka sklizen
1900 zimní K 14.90 až 15.—, mák modrý český
K 24 25 až K 25.—, modrý ruský K 23.50 až 24 —
šedý český K —.— až —.—, šedý ruský K —.—
kmin veský K 24 25 až K 24.50, holandský K 27.—
až K 28.—, haličský K —. až K —.—, jetei
bliý K 50.— až 70 —, švédský K 40.— až K 60. —
červený 1900 starý 46.— až 54.—, konopná semena
uherska K —.— až K —.— haličská K 12.50 a
K 13.—, lněná semena haličská K —.— až
Luštěniny. Ceny za 50 kg transito: fazol
k vaření K 9.— až K 10.—, ke krmení K 0.— až
0.—. boby K 0.— až 0 —, hrách Viktoria K 13.—
až 13.50, k vaření zlutý K 10..50 až K 11.50, k vaření
zelený K 12.75 až K 13.50, ke krmení K —. — až
—.—, čočka K 10.50 až 16.50.
Zemčata. Ceny za 50 kg: zemčata k jídlu
K 1.50 až K 1.80, k jídlu cizí K —.— až K —.—
k pálení lihu K —.— až K —.—,
Skrob. Ceny za 50 kg. transilo: pšeničný
K 17.— až K 21.—, rýžový K 30.— až K 32.—,
bramborový K 8.50 až K 10 50.
Zvířecí tuky. Ceny za 50 kg transito:
sádlo uherské K 58.50 až K 59 —, sádlo americké
K —.— až K —.—, lůj K —.— až K —.—
Sušené ovoce. Ceny za 50 kg. Švestky če-
ské K 9.— až K 12.—, bosenské 110/120 až 80/85
K 13— až K 16 —, srbské K —.— až K —.-
víáně K 30.— až K 32.—, třešně K —.— až K
—.—, hrušky K —.— až K —.—, křížaly K —.—
až K —.—,
Seno a slása. Ceny za 50 ky transito
seno lisované K 425 až K 4.75, nelisované K 4 25
až 475, cizí K 4.25 až 4.50: sláma cepy miacena
K 3.50 až K 3.75, ke krmení K 2.75 až 2 85,
ke stlaní K 2.50 až 270, cizí K 2.65 až 3.—,
Čekanka. Sušena čekanka po 50 kilogramech
K 7.50 až K 7.75.
švasníce a výpnlky. Ceny za 50 kyt
Kvasnice lisované obhtí K 70.— až K 80.—, zvas-
nice lisované pivní K 20.— až K 24.—; výpalky
K —.— až K —. —.
Repka
Švestka
Čekanka
Viktoria
kg
K 10
58
article
Obili.
M. Z Vídně, 17. září. (Telefgr. »Nár.
Listů«.) Plodinová bursa. Na effektiv-
ním trhu bylo sice smýšlení poněkud příznivéjší,
došlo však jenom k několika nepatrným závěr-
kům. Protože nabídka není nalehavá, zůstaly
v platnosti ceny sobotní. Trh terminový n
příznivé zprávy novoyorské zahájen pevně,
smýšlení bylo však poněkud tlumeno výpovědí
2000 q pšenice. Za skrovného obratu kursy
poněkud povolily. Odpoledne se smýšlení ne-
změnilo, jenom oves opětně ochabl, což způso-
beno tím, že v poslední době několikráte větší
množství ovsa rumunského bylo do Vídně zakou-
peno. Prodáváno: pšenice na podzim 7 97,
7.96, pšenice na jaro 8.45, oves na podzim
6.82, 6.78, oves na jaro 7 19. Náposledy zname-
naly: pšenice na podzim 7.95, 7.96, pšenice na
jaro 8.44, 8 45, žito na podzim 7 06, 7.07, žito
na jaro 7.33, 7.34, kukuřice na září-řijen 5 .39,
540, kukuřiec na květen čerren 5.40, 5.41,
oves na podzim 6.77, 6.78, ovcs na jaro 7 15,
Vídeň
podzim 7 06
97