ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 cb6c6120-661b-11dc-8e8f-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 25 celkem · entity: place 60, work 3, person 56, org 6
1 masthead
Ročník XXXXI.
2 masthead
V Praze, ve středu dne 18. září 1901.
Praha
3 masthead
Číslo 258.
4 article
Na ranní aodpol. listy přilohami Naučný Obzor“ v středu a „Literární Hlidka v pátek) předy lácí ne Pyaze v ndministrani a měst ns čtvsí leta. . . .. 8 K — sdvojí donáškon na čtvt lete ve siialkách: 2 K 30h na měale Poštev: n ěsle nvrl. . . . ke s dvojí zlsflkou na měsíe stvle let
5 article Mír zůstane na dlouho zachován.
Mír zůstane na dlouho zachován. Ačkoliv o věcném obsahu rozprav, jež konaiy se mezi Ruskem a Německem př setkání panovníkův obou říší v Gdansku, do- sud pranic neproniklo do veřejnosti a sotva asi záhy pronikne, jest nieméně všecek tisk v Německu a v Rakousko-Uhersku za jedno. že císař německý v odpovědi své purkmistru gdanskému slovy: »Přicházím právě z vele- významné schůzky s přítelem svým carem, kteráž dopadla k nejúplnější obapolné naší spokojenosti a kterouž neoblomně upevní se opět přesvědčení, že mír zůstane na dlouhou dobu evropským národům za- chován« — vystihl nejdůležitější účel této schůze. V oněch časopisech vídeňských a pešt- ských, kteréž ještě před samou schůzí se po- koušely naněsti na politický obzor barvy temné a kteréž nápadně snažily se přiostřiti poměr našeho soustátí k Rusku, není již an stopy takovéto nálady, a ve sloupcích jejich ozývá se jenom chvalozpěv míru; ba »Frem- denblatt« v jednom ze svých posledních čísel na předním místě dokonce projevil zvláštní potěšení, že schůzi gdanskou Rusko uznalo Německo — za velmoc světovou. — Kdyby tomu tak bylo, zůstává nám ne- pochopitelno, proč právě z Vídně se takovýt úspěch Německa zaznamenává a to ješte v listu, z něhož veřejnost se domnívá slyšeti výklady zahraničního úřadu. Než ponechme zatím titul světovost stranou, zvláště když víme, že Německo v tomto okamžiku trpí vážnou hospodářskou krisí a jak příklad Anglie dokazuje, že an světové velmoci nejsou zajištěny proti nezdarům, když se setkaj s národy statečnými a nad svo- bodami svými bdělými; i přihléd něme blíže, jaký význam mají slova německého císaře v poměrech vzdálenějších i bližších. A tu jest přirozeno, že první myšlenka kteráž slovy císaře německého v každém vznikne, jest myšlenka hospodářského upravení poměrů mezinárodních především evropských.
Rusko Německo Rakousko Uhersko Vídeň Anglie Fr
6 article
Zůstavujeme prožatím stranou Spojené státy americké, kteréž smrtí presidenta Mae Kinleye zbaveny byly vynikajicího činitele v otázce, jak se hospodářská politika severo- americké republiky srovná s hospodářskými zájmy evropskými, jež dle opětných zpráv císar německý zamýšlí soustřediti ke společné obraně. V poměrech evropských slova německého císaře značně zaplašují mraky, kteréž vy vstaly návrhem nového celního tarifu zvlášté mezi Ruskem a Německem. Četné časopisy ruské v posledních dnech opětně se vracely k myšlence, že v Gdansku bude se jednati i o příštích hospodářských stycích obou říší. Ještě 14. t. m. »Novosti« napsaly: »Nezávisle od upevnění evrop ského míru schůzí gdanskou četné časopisy německé projevily plně oprávněnou myšlenku. že přítomnost vůdčích ministrů přispěje i pro- spěšnému řešení otázky o obnově smlouvy obchodní mezi Ruskem a Německem. V zá- ležitostech politiky obchodn jednostranný postup nestojí za nic. Návrh německého celního tarifu byl by ideálem svého druhu, kdyby Německo hospo- dářsky nezáviselo na svých sousedech. Jest proto nutno uvažovati o tom, jak srovnat onen návrh se spravedlivými požadavky sou- sedů Německa, mezi nimiž Rusko zaujímá první místo; a Německo nedovede ruské od bytiště nahraditi žádným jiným. Možno se tudíž nadíti, že dospěje se k dohodě mezi oběma státy v záležitosti celní. A skutečně také již se ozývají v Ně- mecku hlasy, kteréž se mohou pokládati za předchůdce této dohody.
Mae spojený stát Rusko Německo Gdansko
7 article
Nejvýznačnější jest v ohledu tomt okružní cesta pruského ministra obchodu Möllera, kterýž osobně agituje pro sblížení stanoviska průmyslníků, obchodníků a agrár- níků a jenž v řeči svě v Duisburgu zvlášte prohlásil, že »spory vzniklé musí se srov- nati, nemají li dohnati ke všeobecnému ne- štěstí národnímu«, a dal heslo »slušného smíru« a »zlatého středocestí«, načež po- kračoval: »Musíme dospěti k ob nově obchodních smluv, toť pro nás životni otázkou, chceme-li uživiti své oby v atelstvo. Především musíme se tomu vyhnouti, abychom nepo- zbyli trhů, jež již máme; nová odbytiště pak musíme získati. V řeči této jest celý program. Doma, v Německu smíření hospodářských protiv, obledně ciziny pak posavadní trziště zacho- vati a nová nalézti. Třetí odstavec tohoto programu jest nejnejasnější. Povážíme-li, že v Evropě nových »panenských« odbytišť vůbec není. bezděky napadá tu čtenáři, nezakrývá li se slovy těmi ono podezřelé volání některých německých a i rakouských kruhů po těsnějším hospodářském splynuti Německa a Cislaj- tánie, po více méně vyslovené celní jednotě Vždyť i ve Vídni národohospodářští profes- soři deklamovali ještě v minulém roce o tom, že hospodářské území Německa jest maléa že musí se rozšířiti A jak chovají se zde, zejmena v této polovině říše povolaní činitelé vládní i r- presentanti národů ve sborech parlamentních? Jak represenlace ústředních organisací od- borových, jak jsme zejmena zaznamenali př ústředi zemědělském ve Vídni?
Möller Duisburg Německo Evropa Cislaj Vídeň
8 article
Právě tyto dny přikročily obě vlády. peštská a vídeňská, k jednání o základech společného autonomního celního tarifu. Co o základech těch a o stano- visku vídeňské vlády pověděno veřejnosti? A přece, jak vidíme, v Německu jest otázka celní nejdůležitější pro zájmy hospo- dářské, a rozprava o ní zaujala veškery třídy obyvatelstva. Zde nejenom že veřejnost zůstavena v naprosté nejistotě, ale ještě se dějí z Vídně pokusy štváti proti Uhrám proto, že tam veřejnost neponechána beze vší informace, jako v této polovině říše! Nezbývá tudíž, leč stopovati zprávy uherské a dle nich domýšlsti se — toho ostatního. A tu jsme již zvěděli, že i vláda vídeňská i pešťská ku poradám přinesly každá svůj vlastní úplný návrh tarifní,a že úkolem porad bude hledati základy dohody. Jinými slovy: mezi vládami obou polovin říše dosudtakovéto do- hody není ani pro potřebu domácí, ač sousední státy již dospívají k dohodě o zá- kladech pro budoucí smlouvy obchodní Přijdeme tedy v nejlepším případě o pě pozděl Spor stanovisek hospodářských v Ně mecku týká se různých tříd a stavů, u nás různost zájmů rozdělena jest i formou státní a zamýšlený tarif musí tedy vyhověti těmto mnohem složitějším požadavkům: obou po lovin říše oproti sobě, a při tom utvořiti ještě společný základ k vyjednávání s cizi- nou. Úherská informace praví, že vláda peštská žádá ochranu uherského zemědělství a že chce připustiti ochranná cla průmyslová ve výši, dostupné uherským konsumentům. protože uherské zemědělství jest hospodářsky slabší, než průmysl cislajtánský. Pochybno prý by bylo, vymáhati mimořádné výhody pro císlajtánský průmysl v domnění, že uher- ské zemědělství jest nejvíce ohroženo ná vrhem německého celního tarifu a tudíž z obavy před tímto tarifem že se musí podrobiti.
Německo Vídeň Uhry
9 article
Jak patrno, má zahájené jednání mezi oběma vládami o autonomní celní tarif veliký výžnam; neboť na výsledku jeho bude zá viseti, s jakými prostředky se přistoupí k ob nově zahraničných smluv; zejmena budou-li obě poloviny státu za jedno, anebo půjde- každá — svou cestou. Pro Cislajtanii mají Němci v posledním případě již hotovou »maršrutu«. Zároveň nutno připomenouti, že by již nyní vláda měla na to pomýšleti, aby vnitř nimi opatřeními zvýšila finanční sily konsu- mentů, tím by i zemědělství i průmysi získaly a toho lze dosíci úlevami tižících přímýeh daní a obmezením výdajů neproduktivních. čehož nyní tím spíše se dá dociliti, kdy mírevropský na dlouhá léta jes zabezpečen. Kroky v těchto směrech se musí stát rychle, zejmena musí se i zahájiti ve skuteč nosti akce milliardových. investic, regulael a kanalisací, než hospodářská tíseň z Něme cka i k nám přeskočí a u nás se zahnízdí; aby se neosvědčilo na hospodářských zájmec našich rakouské — pozdě, a aby hospodář- ský pacient neskonal v rukou radicíchse lékařů v tom okamžiku, kdy venku vy- chází slunce dlouhého míru.
Němec
10 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 17. září. (Zemské sněm v.) Hornorakuuský a istrijský sněm svolány ke krátkému podzimnímu zasedání, aby vyřídily věci nedokončené před letními prázdni nami. Na jednacím pořadu nacházely se dosud věci rázu místního. Sněm istrijský sešel se dosavadním složení naposted. Po vyřízen běžných věcí bude rozpuštěn a budou vypsány nové volby Také gorický sněm je svolán na dnešek Dle »Gr. Tagesp.« bude míti sotva více než dvě schůze, načež bude uzavřen a během pod- zima budou vykonány nové sněmovní volby. V Praze, 17. záři. (Ke sporu čes ko polskému.) Petrohradský »Kraj« otiskuje informační stať o sporu česko-polském na T- šinsku. Pisatel stati sbiral své zprávy jen v pol- ských kruzích na Těšinsku a proto jest jeho referát zbarven přílis ve prospěch Poláků a na úkor Čechů, ač se snaží býti nestranným. Našim čtenářům bude z této stati »Kraje« novým pouze mínění posl. dra. Jana Michejdy, jenž na dotaz, dal li by se spor uklíditi vzájemným doroz- uměním, odpověděl: »Těžko! Zkusili jsme to už, ale bez výsledku. Obuž nevězí v tom, že by se důvěrolcí čeští a polstí na nějaké spo- lečné sehůzce nedohodli, nýbrž v tom, že obce, o něž běží, neuposlechly by výroku smírčího soudu a vedly by své místní boje na vlastní vrub dále. Spory trvají už mnoho let a nikomu nepřišlo ani na mysl, mluvili o »vojně polsko- české«; ač mistní boj v některých obeích vřel dosti prádce, přece u nás na Těšínsku panovala opravilová solidárnost a shoda česko-polská. A tak má býli i nyní. Nechať spor a zápae zůstanou lím, čím vlastně jsou: místními spory.
Polák Čecho Michejda Praha Těšínsko
11 article
My vojnu s Čechy věstí nechceme, naopak za tracujeme ji z mnoha velice důležitých příčin důvodů.« Z Krakova, 16. září. (K proces monastyreckému.) Bylo již telegraficky oznámeno, že porola sanoeká po osmidenním přeličení osvobodela 25 sedláků z Monastyrce, obžalovaných pro vzpouru. Vylíčili jsme svého času, že podnělem tohoto procesu byla srážka monastyrských rolníků s četnictvem, povolaným hr. Krasickým, jenž zapovídal sedlákům pást dohytek na pastvině, kterou sedláci pokládají za svou a že v osudné oné srážce dne 20.
Krasický Krakov
12 article
května t. r. zabiti čtyři sedláci a jiných 25 po hnáno před soud, aby se zodpovídali ze zlo činu vzpoury. Při přelíčení vyšla na jevo okol nost, jež vrhá smutné světlo na poměr polské šlechty k selskému lidu haličskému. Ukázalo se, že otec nynějšího držitele panství mona styreckého dávno již se vyrovnal s tamními sedláky, uznav sporný pozemek za obecnía výmíniv si pouze, aby sedláci osm dní do roka bezplatně pracovali na panských polich. Od te doby sedláci pásli bez jakýchkoli překážek své stádo na pastvině, až teprve nynější držilel statku, hr. Krasický, pojal myšlenku, sedláky starého práva zbaviti. Když se mu vzepřeli, po- žádal za pomoc okresního hejímana Šalovského. Tento, aby vyhověl přání inocného pána, poslal skutečně do Monastyrce čelníky, ale prová- zejícímu je komisaři nařídil, že nesmí dojíti k výtržnostem, a kdyby se sedláci čet- níkům vzepřeli, že tito mají ustoupiti. To doznal okr. hejtman znova na soudě. Ale hr. Krasický nařízení hejtmanova nedbal, jednal dále pouze s komisařem Čepi- chovským, četníci se o přání hejtmanovu nedo- věděli a na rozkaz pánův do sedláků vystřelili. Obžalovaní sedláci porotou sice jednohlasně osvobozeni, ale spravedlivý výrok sanocké po- roty nevzbudí k životu čtyři mrtvé, zastřelené na ukojení zvůle mocného polského pána.
Krasický Čep
13 article
Z Nového Sadu, 15. září. (Uheršt Srbové a Rumuni před volbami.) Kromě Slováků hodlají do volebního boje za- sáhnouti činně také liberální Srbové uherští, jichž orgánem jest časopis »Branik«. Výbor strany měl v N. Sadě poradu dne 14. t. m. a usnesl se na resoluci, v níž vyzývá své pří- vržence k činnému účastenství při volbách. Oa- hodlal se k tomu přes to, že volební okresy, v nichž bydli Srbové, jsou rozděleny v jich zjevný neprospěch a že se vládní politika vzhledem k nemaďarským národnostem v ničem nezměnila; naděje se však, že svoboda voleb, zabezpečená novými zákony, týká se i Srbů a kromě toho nutí k činné politice neůspěch dlouholetě politiky passívní. Strana postaví tedy své kandidáty ve všech okresích, kde je věts počet srbských voličů a bude ovšem doporučo- vati jen kandidáty s opposičným národnostním programem. Kde by nebylo kandidáta srbského, doporučí se voličům, aby volili jiného opposič niho národnostního kandidáta. V Novém Sadu ustavil se již srbský volební výbor Ovšem liberální strana má nyní mezi uherskými Srby nemnoho přívrženců a poněvadž četnější strana radákální trvá na politice passivní a do volebního boje asi nepůjde, jest málo naděje, že se podaři některého liberálního Srb, také zvoliti. Přes to sluší pokus liberální strany, vedené drem. Vučetičem, schváliti, nebot i porážka v boji jest čestnější, než zbabělý útěk před bojem.
Srba Rumun Slovák Srb
14 article
Krátce před tím měli v Kluži volební po radu také důvěrníci národní strany rumun- ské z celých Uher. Jaký byl výsledek porady dosud se tají, ale z orgánu strany »Tribuny« vysvítá, že se národní strana ru- munská nehodlá ani letos účastnit voleb. Za to strana mladorumunská prohlásíla již před měsícem, že hodlá do voleb zasáhnouti činně a že postaví své kandidáty v všech okresích rumunských. Z Pešti, 16. září. (Kandidatur Ugronova.) Proti zprávě kor. kanceláře, že Ugron přijal kandidaturu v siláďském Šomlově, sdělují peštské listy, že Ugroh sice přijel do Šomlova a podával voličům zprávu o své sně- movní činnosti, na konci řeči však prohlásil, že nijakého mandátu již nepřijme. Přivrženci strany neodvislosti hodlají však Ugrona voliti proti jeho vůli, doufajíce, že bude-li přece zvolen, mandát potom přijme.
Ugron Ugroh Uhry Pešť
15 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 17. záři. Technické práce na Černé Hoře. Bělehradskému »Technickému Věstníkut („TexE TacHH“) oznamují. z Celyně, že je hotov plán velikého a důležitého přístav v Baru. Přístav barský bude jedním z nej- lepších a největších na Jaderském moři. Bude s to pojmouti 200 korábů. Náklad je vypočten na 3 mill. fr. — Studium trati Bar-Nikšičje dokončeno, výsledky velmi dobrě. Tato železnice bude velmi prospěšna obchodu a průmyslu bude míti i velkou strategickou důležitost. — Lesy a rudníky černohorské podle nejnovějšího prozkoumání jsou mnohem bohatší, než dosuo se myslilo. Srbsko při hospodářské práci. (Dopis »Nár. L.«) ič. Z Bělehradu, 14. září. Dnes (1. září po starém počtu) zahájil svou činnost Vývozná banka srbská, jejímž ře ditelem je Kosta Taušanovič. Pan Taušanovi k tomu dni vrátil se ze své čtrnáetidenní ob- chodní cesty do Vídné a do Prahy. Vývozná banka, jak vidno, hráti bude velkou úlohu v hospodářském vývoji Srbska. Pan Taušanovič, její zakladatel, už v periodě přípravných prací postaral se jí jednak o to, aby měla oporu v srbském státě a za druhé, aby si zapředla takové obchodní spojení zahra- ničně, které rozšíři odbyt srbských surovin vymaní je z rukou takových obchodních spo jenců, kteří jsou vlastně konkurenty. Těchto dní meškalo v Bělehradě několik ruských bankéřů a průmyslníků. Studoval zdejší obchodní poměry a podmínky, za kterých by ruský obchod a kapitál mohl se obrátiti do Srbska. Za nedlouho bude v Bělehradě otevřeno ruské obchodní a průmyslové mu
Kosta Taušanovič Taušan Taušanovič Praha Černá hoře Srbsko Bělehrad Vídný technický Věstníkut TacHH
16 article
seum, jež bude silným prostředníkem obchod ního spojení mezi Srbskem a Ruskem. Pan Taušanovič by rád, aby vedle něho bylo zřízeno ještě podobné museum české francouzské. Tovary, v museích vystavené. budou se svolením vlády při vstupu na srbské území osvobozeny ode cla a clo se z nieh bude platiti teprve při prodání. Delší dobu zdržují se v Bělehradě za týmž účelem jako Rusové vyslanci jisté veliké a bo- haté společnosti francouzsko - belgické. Společ- nost žádá od srbské vlády na řadu let privilej na zpracovávání srbského dobytka v Srbsku. Zavazuje se zabiti ročně 30.000 volů, 40.000 vepřů a 40.000 ovel. Vláda se rozpakovala pri vilej uděliti, přidržujíc se zásady, že podobné výsady nemají býti dávány cizincům. Avšak konečně, jak se proslýchá, povolila a smlouvu podepsala. Franko-belgická společnost dá Srbsku ročně za dobrtek utržiti 20 mill. fr. i víc. Ředitelem společnosti je francouzský chemik dr. A. Chéané. On vynalezl způsob, jak čerstvé maso chemicky preparovati tak, aby svěží vy drželo delší dobu. Společnost myslí, že její maso bude hledáno v celé západní Evropě. Na to, že se vláda rozhodla pro udělení privileje této společnosti, mělo bezprostřední vliv poslední intermezzo se srbským dobytkem v Pešti, kde již již chtěli prohlásiti celé Srbsko za zamořené, ačkoli neměli k tomu ani vzdálen záminky, neřku příčiny.
Taušanovič Rus doktor Srbsko Rusko Bělehrad Franca Evropa Pešť
17 article
Smrt Mac Kinleyova. Zmínili jsme se již o tom, že od pytvání mrtvoly presidentovy, při němž shledána kon- strukce tělesná sesláblou a slabé stěny srdeční rozšířila se pověst, že kule, jež vnikla do těla, byla otrávena. Připisoval se výrok taký i Mae Burneyovi. Ale dr. Mann to rozhodně popírá a lékař Mynter a Pork označili tvrzení to, jako již i my včera jsme minili, za směšnou bá- chorku. Ostatně kule nebyla nalezena; lékaři soudí, že uvázla ve svalech v zádech Dr. Nesdin prý pokládal uzdravení presi denta od počátku za vyloučené, ostatní lékaři prý ale mínění jeho nesdileli.
Mac Kinleyův Mae Burney Mann Mynter Pork doktor Nesdin
18 article
»Paris Nouvelles« píše: Smrt páně Mac Kinleyova způsobi hluboký dojem ve Spojených státech severoamerických nejen svoji tragikou. nýbrž i nejistotou, v jaké se ocitne po jeho skonu dosavadní politika Unie. V odporu s ml- něním všeobecně rozšířeným, úloha Mac Kin- leyova v řízení státních záležitostibyla mnohem menší, než se všeobecně za to mělo. Jeho jméno ovšem zůstane ve spojení s velikými událostmi, jež vyznačují jeho dveje předsed nictví: válka španělsko-americká, imperialism severo-americký a rozvoj obrovských trustů ale i tu možno říci, že veškerá tato politika byla mu spíše vnucena, než že by on byl dal k ní podnět. Ani jeho politika obchodní, již jako pouhý senátor státu ohioského byl s tal velikým štěstím zahájil a jež mu vynesla před sednictví veliké republiky, nebyla ve všem ori- ginální. Mac Kinley byl obhájcem nového prohib- tivního tarifu a učinil to s takovým zápalem že tato reforma navždy zůstane ve spojení jeho jménem. Zvolen byl za presidenta po prud kém boji, kde byl jeho odpůrcem známý Wil- liam Fennings Bryan. Jsa u vesla vládního, vy- znamenával se svým jemným taktem a svou osobní důstojnosti. Všeobecně byl pak nazýván úslužným mužem. Nadešla válka kubánská; Mac Kinley velmožové finanční jeho strany opírali se vší silou útočné politice, jejímž hlasatelem byl pan Roosovelt: ale myšlenka panamerikanismu byla silnější. Za krátko i Mac Kinley kapituloval, postavi! se v čelo tohoto politického směru stal se populárním, když válka pro Spojené obce tak šťastně skončila.
Paris Nouvelles Mac Mac Kinley Roosovelt spojený stát Zvolen Mac kino Wil liam Fenning Bryan
19 article
Při posledních volbách Mac Kinley voleb- ního ruchu se osobně nezůčastnil byli to jeho osobní přátelé, kteří pro něj agi tovali, tak obzvláště pan Roosevelt, jenž pro něj neunavně řečnil. V télo době hleděl ob- zvláště zmírniti svůj ochranářský celní tarif řa- dou ústupků, učiněných státům evropským uzavřel v témže smyslu novou obchodní smlouvu s Francií. O svém politickém poslání měl velikou představu. Pokládal se za velitele ohromné lodi, jež se zove »Spojené státy severoamerické« a také ji řídil dle všech politických větrů, ať vály odkudkoliv. Byl výtečným diagnostíkem a ve své analyse se jen zřidka mýlil. V tom se velice podobal Napoleonu. Ostatně byl representantem politiky úplně nově, politiky realní, výborn znatel běžných proudů politiekých. Ve svěm životě soukromém byl milým spo lečníkem; byl způsobů prostých a důstojných. Spojené státy zlrácejí v něm velikého politika a občana.« Tajná mobilisace v Anglii? Pařížský »Rappel« oznamuje z Doveru, že velmi četné batferie pozemního polního i pev- nostního dělostřelectva jsou nahromaděny Doveru a připraveny k bezodkladnému odplutí do Gibraltaru, na Maltu a do Indie. Účel těchto vojenských demonstrací není znám, ale budí ve Francii živé pohnutí.
Roosevelt Napoleon Francie spojený stát Anglie Dover Gibraltar Indie Mac Kinley
20 article
Car do Francie. Carskou yachtu »Standart« stihla nepatrná nehoda. V mělkém průplavu německém mez Baltickým a Severním mořem, jak přihodilo se již několika lodem, uvízla i musila býti vlekem vyprošténa. Práce ty trvaly však pouze dvacet minut. Břehy průplavu byly po dobu plavby carské yachty pro obecenstvo uzavřeny. Rušt křižáci »Světlana« a »Vorjak« očekávaly yachtu V drobném prodejír ranni čísle o sobě . . . za 8h odpolední . . . . n žh Ve alialkách na venkově: ranní číslo. . . . . . . I0h odpolední . . . . . . . . 9h Inser a ry platí se hotově sopřeě. Předplaceni s lnserty přijimá sdminl- slrace v Marianské ulisi č. s. Tam narházají se ték režakce Uskárna a ezpedice „ Národnich Lástá“. Kakopisy se navracsjí.
Světlana Inser Národnich Francie
21 article
carskou při vyústění průplavu do moře sever ního, v Brunsbüttlu. Do Dunkerku připluje car zejtra ve středu ráno. Při snídani tam uspořá- daném bude vyměněno jen několik slov po- zdravných. Vlastní připitky pronešeny budou teprve při hostině po prohlídce vojenské na rovině belhenské u Remeše. Čtyřicét vlaků přivezlo z různých měst Francie vojsko, aby střežilo dlouhou trať dunkersko-compiěgnskou. Do Compigne přijeti má ca zejtra ve středu večer v 6 hodin. Všechny přípravy byly tam už vykonány. Zámek jest skvostně vyzdoben. Včera došly i tři veliké baliky, jež uloženy v ložnici carové. Budou ole- vřeny služebnictvem carové, jež dříve přibude. Službou bezpečnostní pověřena také republikán- ská garda. V noci na dnešek přibylo několik praporů pěchoty. Celkem jest prý v Compiěgne a bezprostředním okolí soustředěno 10.000 muzů vojska. Dvojitý špalír vojenský bude za příjezdu po ulicích rozestaven. Obecenstvo bude se smět stavěti na velkém náměstí před radnici. Doprava po mostě přes Oisu bude úplně zastavena. Po celé cestě, kterouž car v Compiěgne pojede, jsou domy už ruskými a francouzskými prapory ozdobeny.
Remeš Francie
22 article
Také v Remeši vykonána velmi přísná opatření; užší ulice budou v době, kdy car jimi pojede, pro obecenštvo vůbec uzavřeny. Car přijede do Remeše dvakrát, jednou při za- věrečných maněvrech, podruhé při přehlídce vo- jenské. Na všech stanicích až po Remeš v oba dny ty bude obecenstvu přištup na nádraží vždy 20 minut před příjezdem vlaku carského zakázán. Kathedrála remešská v době carské návštěvy bude 50 strážníky obstoupena. Po útoku buffalském shledá ovšem každý opatření ta zcela pochopitelnými. Carští manželé vráti se v pon- dělí do Kielu, aby pak odpluli s dětmi svými na Rus do Rigy, odkudž se do S pa ly na velké hony odeberou. »Echo de Paris« tvrdí, že přípit ky v Gdansku pronesené nebyly u ve- řejněny po přání carově.
Remeš Rus Paris Remeš Kiel
23 article Volební ruch.
Volební ruch. Výbor staroměstského občanského klubu v Praze upozorňuje pány voliče staro- městské, že seznamy voličů jak k volbě po- slanců zemských, tak i k volbám do sboru obecních starších jsou na radnici staroměstské k nahlédnuti vyloženy; výbor klubu žádá snažně, aby pp. voličové se přesvědčili, zda správně v seznamech těch jsou zapsáni, pří- padně aby své právo voličské reklamovali, vy- rovnavše nedoplatky daní za minulý rok 1900, aby velmi důležitého práva voličského zbaveni nebyli. K volbě do říšské rady za město Karlín vyloženy jsou počínaje dnem 17. září t. r. volební seznamy u purkmistrovského úřadu v Karlíně, v kanceláři čís. 3 po dobu 8 dnů. V téže době lze podati reklamace u téhož úřadu. Z Mělníka. Ve schůzi důvěrníků ven- kovských obeí okresu mělnického, do které s dostavilo 85 důvěrníků, byl jednohlasně pro- hlášen za kandidáta do sněmu království če- ského dosavadní poslanec pan Karel Štole, rolník ze Spomyšle.
Štol Praha Karlín Mělník Spomyšl staroměstský občanský klub
24 article
Ze Železného Brodu. Ve schůzi obec- ních starostův a důvěrníků z okresu železnobrod- ského dne 15. září t. r. v Žel. Brodě konané, byl po zprávě p. dra. Jindř. Harapáta, po vý- vodech pp. okres. starosty Bartoše, Brůny, Ji- routa, Drbohlava a po vřelém doslovu starosty města p. Kotrby za všeobecného souhlasu pro- hlášen za kandidáta pro volbu poslance na sněm království českého pan JUDr. K a r el Kramář. Z Písku. Při schůzi starostů živnosten- ských společenstev dne 14. t. m. zde konané přijat byl jednomyslně za kandidáta pro volbu poslance do sněmu zemského pan Max Hájek, obchodník z Písku. Z Nového Bydžova. Důvěrníci volební skupiny venkovských obcí N. Bydžov a Chlumee sešli se v neděli dne 15. t. m. v Novém Byd- žově v sále »U modrěho Iva«, aby se uradili o kandidátu pro volbu do sněmu královstvi če- ského. Za předsedu zvolen p. Kobrč, starost města Smidar, za místopředsedu pan Zmitko v Myšťovsi a za zapisovatele p. Václav Matys, mlynář z Červeňovsi. Pan předseda zahajuje rokování, zmíňuje se o vystoupení ve zdejším okresu strany agrární. Na to uděluje slovo bý- valému poslanci zem. p. Jindř. Doležalo vi.
Jindřichův Harapát Bartoš Drbohlav Kotrba JUDr Hájek Iva Kobrč Zmitko Matys Železný Brod Brod Písek Nový Bydžov Nový Bydy Smidary
25 article
Ten ve své řeči pojednává o významu voleb přímých, přiznává se ke straně svobodomyslné a jejímu programu. Připomíná odboru rolnického v klubu svobodomyslném a jeho snahu a práci v hájení zájmů rolnických. Však v první řadě všech českých poslaneů musí býti společná věc národní. Žádá pány voliče, aby zůstali věrni zásadám svobodomyslným, poradili se o kandi- dátu ve smyslu tom, nepřihližejíce k jeho osobě. Na to navrhl p. Polák ze Zábědova, aby za kandidáta opět přijat byl p. Jindřich Doležal, bývalý poslanec. Ke slovu se nikdo více nepři- hlásil. V závěrečné řeči uvádí p. předseda zá- sluhy pana Doležala, jakožto okresního starosty, o zdejší okres a doporučuje jej za kandidáta poslanectví. Při hlasování od četně shromáždě- ných voličů-důvěrníků přijat jednohlasně za kandidáta p. Jindř. Doležal ze St. Byd- žova, o jehož zvolení se zdejší voličstvo za- jisté přičiní. Z Kralup nad Vltavou. V neděli dne 15. t. m. svolal náš okresní. starosta pan Heřman Janda schůzi voličů z Kralupa okoli do zdejší pivovarní restaurace. Schůze tato byla velmi četně navštivena, okolo 300 účast- níků, mezi nimiž mnoho okolních pánů obec. sta-
Polák Doležal Jindřichův Heřman Janda Zábědov St . Bydy Kralupy nad Vltava