2
masthead
V Praze, ve středu dne 18. září 1901.
Praha
4
article
Na ranní aodpol. listy
přilohami Naučný Obzor“ v
středu a „Literární Hlidka
v pátek) předy lácí ne
Pyaze v ndministrani
a měst
ns čtvsí leta. . . ..
8 K —
sdvojí donáškon
na čtvt lete
ve siialkách:
2 K 30h
na měale
Poštev:
n ěsle
nvrl. . . .
ke
s dvojí zlsflkou
na měsíe
stvle let
5
article
Mír zůstane na dlouho
zachován.
Mír zůstane na dlouho
zachován.
Ačkoliv o věcném obsahu rozprav, jež
konaiy se mezi Ruskem a Německem př
setkání panovníkův obou říší v Gdansku, do-
sud pranic neproniklo do veřejnosti a sotva
asi záhy pronikne, jest nieméně všecek tisk
v Německu a v Rakousko-Uhersku za jedno.
že císař německý v odpovědi své purkmistru
gdanskému slovy: »Přicházím právě z vele-
významné schůzky s přítelem svým carem,
kteráž dopadla k nejúplnější obapolné naší
spokojenosti a kterouž neoblomně upevní
se opět přesvědčení, že mír zůstane na
dlouhou dobu evropským národům za-
chován« — vystihl nejdůležitější účel této
schůze.
V oněch časopisech vídeňských a pešt-
ských, kteréž ještě před samou schůzí se po-
koušely naněsti na politický obzor barvy
temné a kteréž nápadně snažily se přiostřiti
poměr našeho soustátí k Rusku, není již an
stopy takovéto nálady, a ve sloupcích jejich
ozývá se jenom chvalozpěv míru; ba »Frem-
denblatt« v jednom ze svých posledních čísel
na předním místě dokonce projevil zvláštní
potěšení, že schůzi gdanskou Rusko uznalo
Německo — za velmoc světovou. —
Kdyby tomu tak bylo, zůstává nám ne-
pochopitelno, proč právě z Vídně se takovýt
úspěch Německa zaznamenává a to ješte
v listu, z něhož veřejnost se domnívá slyšeti
výklady zahraničního úřadu.
Než ponechme zatím titul světovost
stranou, zvláště když víme, že Německo
v tomto okamžiku trpí vážnou hospodářskou
krisí a jak příklad Anglie dokazuje, že an
světové velmoci nejsou zajištěny
proti nezdarům, když se setkaj
s národy statečnými a nad svo-
bodami svými bdělými; i přihléd
něme blíže, jaký význam mají slova německého
císaře v poměrech vzdálenějších i bližších.
A tu jest přirozeno, že první myšlenka
kteráž slovy císaře německého v každém
vznikne, jest myšlenka hospodářského
upravení poměrů mezinárodních
především evropských.
Rusko
Německo
Rakousko
Uhersko
Vídeň
Anglie
Fr
6
article
Zůstavujeme prožatím stranou Spojené
státy americké, kteréž smrtí presidenta Mae
Kinleye zbaveny byly vynikajicího činitele
v otázce, jak se hospodářská politika severo-
americké republiky srovná s hospodářskými
zájmy evropskými, jež dle opětných zpráv
císar německý zamýšlí soustřediti ke společné
obraně.
V poměrech evropských slova německého
císaře značně zaplašují mraky, kteréž vy
vstaly návrhem nového celního tarifu zvlášté
mezi Ruskem a Německem.
Četné časopisy ruské v posledních dnech
opětně se vracely k myšlence, že v Gdansku
bude se jednati i o příštích hospodářských
stycích obou říší. Ještě 14. t. m. »Novosti«
napsaly: »Nezávisle od upevnění evrop
ského míru schůzí gdanskou četné časopisy
německé projevily plně oprávněnou myšlenku.
že přítomnost vůdčích ministrů přispěje i pro-
spěšnému řešení otázky o obnově smlouvy
obchodní mezi Ruskem a Německem. V zá-
ležitostech politiky obchodn
jednostranný postup nestojí za
nic. Návrh německého celního tarifu byl by
ideálem svého druhu, kdyby Německo hospo-
dářsky nezáviselo na svých sousedech. Jest
proto nutno uvažovati o tom, jak srovnat
onen návrh se spravedlivými požadavky sou-
sedů Německa, mezi nimiž Rusko zaujímá
první místo; a Německo nedovede ruské od
bytiště nahraditi žádným jiným. Možno se
tudíž nadíti, že dospěje se k dohodě mezi
oběma státy v záležitosti celní.
A skutečně také již se ozývají v Ně-
mecku hlasy, kteréž se mohou pokládati za
předchůdce této dohody.
Mae
spojený stát
Rusko
Německo
Gdansko
7
article
Nejvýznačnější jest v ohledu tomt
okružní cesta pruského ministra obchodu
Möllera, kterýž osobně agituje pro sblížení
stanoviska průmyslníků, obchodníků a agrár-
níků a jenž v řeči svě v Duisburgu zvlášte
prohlásil, že »spory vzniklé musí se srov-
nati, nemají li dohnati ke všeobecnému ne-
štěstí národnímu«, a dal heslo »slušného
smíru« a »zlatého středocestí«, načež po-
kračoval: »Musíme dospěti k ob
nově obchodních smluv, toť pro
nás životni otázkou, chceme-li
uživiti své oby v atelstvo. Především
musíme se tomu vyhnouti, abychom nepo-
zbyli trhů, jež již máme; nová odbytiště
pak musíme získati.
V řeči této jest celý program. Doma,
v Německu smíření hospodářských protiv,
obledně ciziny pak posavadní trziště zacho-
vati a nová nalézti.
Třetí odstavec tohoto programu jest
nejnejasnější. Povážíme-li, že v Evropě
nových »panenských« odbytišť vůbec není.
bezděky napadá tu čtenáři, nezakrývá li se
slovy těmi ono podezřelé volání některých
německých a i rakouských kruhů po těsnějším
hospodářském splynuti Německa a Cislaj-
tánie, po více méně vyslovené celní jednotě
Vždyť i ve Vídni národohospodářští profes-
soři deklamovali ještě v minulém roce o tom,
že hospodářské území Německa jest maléa
že musí se rozšířiti
A jak chovají se zde, zejmena v této
polovině říše povolaní činitelé vládní i r-
presentanti národů ve sborech parlamentních?
Jak represenlace ústředních organisací od-
borových, jak jsme zejmena zaznamenali př
ústředi zemědělském ve Vídni?
Möller
Duisburg
Německo
Evropa
Cislaj
Vídeň
8
article
Právě tyto dny přikročily obě vlády.
peštská a vídeňská, k jednání o základech
společného autonomního celního
tarifu. Co o základech těch a o stano-
visku vídeňské vlády pověděno veřejnosti?
A přece, jak vidíme, v Německu jest
otázka celní nejdůležitější pro zájmy hospo-
dářské, a rozprava o ní zaujala veškery
třídy obyvatelstva. Zde nejenom že veřejnost
zůstavena v naprosté nejistotě, ale ještě se
dějí z Vídně pokusy štváti proti Uhrám
proto, že tam veřejnost neponechána beze
vší informace, jako v této polovině říše!
Nezbývá tudíž, leč stopovati zprávy
uherské a dle nich domýšlsti se — toho
ostatního. A tu jsme již zvěděli, že i vláda
vídeňská i pešťská ku poradám přinesly
každá svůj vlastní úplný návrh tarifní,a
že úkolem porad bude hledati základy
dohody. Jinými slovy: mezi vládami obou
polovin říše dosudtakovéto do-
hody není ani pro potřebu domácí, ač
sousední státy již dospívají k dohodě o zá-
kladech pro budoucí smlouvy obchodní
Přijdeme tedy v nejlepším případě o pě
pozděl
Spor stanovisek hospodářských v Ně
mecku týká se různých tříd a stavů, u nás
různost zájmů rozdělena jest i formou státní
a zamýšlený tarif musí tedy vyhověti těmto
mnohem složitějším požadavkům: obou po
lovin říše oproti sobě, a při tom utvořiti
ještě společný základ k vyjednávání s cizi-
nou. Úherská informace praví, že vláda
peštská žádá ochranu uherského zemědělství
a že chce připustiti ochranná cla průmyslová
ve výši, dostupné uherským konsumentům.
protože uherské zemědělství jest hospodářsky
slabší, než průmysl cislajtánský. Pochybno
prý by bylo, vymáhati mimořádné výhody
pro císlajtánský průmysl v domnění, že uher-
ské zemědělství jest nejvíce ohroženo ná
vrhem německého celního tarifu a tudíž
z obavy před tímto tarifem že se musí
podrobiti.
Německo
Vídeň
Uhry
9
article
Jak patrno, má zahájené jednání mezi
oběma vládami o autonomní celní tarif veliký
výžnam; neboť na výsledku jeho bude zá
viseti, s jakými prostředky se přistoupí k ob
nově zahraničných smluv; zejmena budou-li
obě poloviny státu za jedno, anebo půjde-
každá — svou cestou.
Pro Cislajtanii mají Němci v posledním
případě již hotovou »maršrutu«.
Zároveň nutno připomenouti, že by již
nyní vláda měla na to pomýšleti, aby vnitř
nimi opatřeními zvýšila finanční sily konsu-
mentů, tím by i zemědělství i průmysi získaly
a toho lze dosíci úlevami tižících přímýeh
daní a obmezením výdajů neproduktivních.
čehož nyní tím spíše se dá dociliti, kdy
mírevropský na dlouhá léta jes
zabezpečen.
Kroky v těchto směrech se musí stát
rychle, zejmena musí se i zahájiti ve skuteč
nosti akce milliardových. investic, regulael
a kanalisací, než hospodářská tíseň z Něme
cka i k nám přeskočí a u nás se zahnízdí;
aby se neosvědčilo na hospodářských zájmec
našich rakouské — pozdě, a aby hospodář-
ský pacient neskonal v rukou radicíchse
lékařů v tom okamžiku, kdy venku vy-
chází slunce dlouhého míru.
Němec
10
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 17. září. (Zemské sněm v.)
Hornorakuuský a istrijský sněm
svolány ke krátkému podzimnímu zasedání, aby
vyřídily věci nedokončené před letními prázdni
nami. Na jednacím pořadu nacházely se dosud
věci rázu místního. Sněm istrijský sešel se
dosavadním složení naposted. Po vyřízen
běžných věcí bude rozpuštěn a budou vypsány
nové volby
Také gorický sněm je svolán na dnešek
Dle »Gr. Tagesp.« bude míti sotva více než
dvě schůze, načež bude uzavřen a během pod-
zima budou vykonány nové sněmovní volby.
V Praze, 17. záři. (Ke sporu čes ko
polskému.) Petrohradský »Kraj« otiskuje
informační stať o sporu česko-polském na T-
šinsku. Pisatel stati sbiral své zprávy jen v pol-
ských kruzích na Těšinsku a proto jest jeho
referát zbarven přílis ve prospěch Poláků a na
úkor Čechů, ač se snaží býti nestranným. Našim
čtenářům bude z této stati »Kraje« novým pouze
mínění posl. dra. Jana Michejdy, jenž na dotaz,
dal li by se spor uklíditi vzájemným doroz-
uměním, odpověděl: »Těžko! Zkusili jsme to
už, ale bez výsledku. Obuž nevězí v tom, že
by se důvěrolcí čeští a polstí na nějaké spo-
lečné sehůzce nedohodli, nýbrž v tom, že obce,
o něž běží, neuposlechly by výroku smírčího
soudu a vedly by své místní boje na vlastní
vrub dále. Spory trvají už mnoho let a nikomu
nepřišlo ani na mysl, mluvili o »vojně polsko-
české«; ač mistní boj v některých obeích vřel
dosti prádce, přece u nás na Těšínsku panovala
opravilová solidárnost a shoda česko-polská.
A tak má býli i nyní. Nechať spor a zápae
zůstanou lím, čím vlastně jsou: místními spory.
Polák
Čecho
Michejda
Praha
Těšínsko
11
article
My vojnu s Čechy věstí nechceme, naopak za
tracujeme ji z mnoha velice důležitých příčin
důvodů.«
Z Krakova, 16. září. (K proces
monastyreckému.) Bylo již telegraficky
oznámeno, že porola sanoeká po osmidenním
přeličení osvobodela 25 sedláků z Monastyrce,
obžalovaných pro vzpouru. Vylíčili jsme svého
času, že podnělem tohoto procesu byla srážka
monastyrských rolníků s četnictvem, povolaným
hr. Krasickým, jenž zapovídal sedlákům pást
dohytek na pastvině, kterou sedláci pokládají
za svou a že v osudné oné srážce dne 20.
Krasický
Krakov
12
article
května t. r. zabiti čtyři sedláci a jiných 25 po
hnáno před soud, aby se zodpovídali ze zlo
činu vzpoury. Při přelíčení vyšla na jevo okol
nost, jež vrhá smutné světlo na poměr polské
šlechty k selskému lidu haličskému. Ukázalo
se, že otec nynějšího držitele panství mona
styreckého dávno již se vyrovnal s tamními
sedláky, uznav sporný pozemek za obecnía
výmíniv si pouze, aby sedláci osm dní do roka
bezplatně pracovali na panských polich. Od te
doby sedláci pásli bez jakýchkoli překážek své
stádo na pastvině, až teprve nynější držilel
statku, hr. Krasický, pojal myšlenku, sedláky
starého práva zbaviti. Když se mu vzepřeli, po-
žádal za pomoc okresního hejímana Šalovského.
Tento, aby vyhověl přání inocného pána, poslal
skutečně do Monastyrce čelníky, ale prová-
zejícímu je komisaři nařídil, že nesmí dojíti
k výtržnostem, a kdyby se sedláci čet-
níkům vzepřeli, že tito mají
ustoupiti. To doznal okr. hejtman znova
na soudě. Ale hr. Krasický nařízení hejtmanova
nedbal, jednal dále pouze s komisařem Čepi-
chovským, četníci se o přání hejtmanovu nedo-
věděli a na rozkaz pánův do sedláků vystřelili.
Obžalovaní sedláci porotou sice jednohlasně
osvobozeni, ale spravedlivý výrok sanocké po-
roty nevzbudí k životu čtyři mrtvé, zastřelené
na ukojení zvůle mocného polského pána.
Krasický
Čep
13
article
Z Nového Sadu, 15. září. (Uheršt
Srbové a Rumuni před volbami.)
Kromě Slováků hodlají do volebního boje za-
sáhnouti činně také liberální Srbové uherští,
jichž orgánem jest časopis »Branik«. Výbor
strany měl v N. Sadě poradu dne 14. t. m.
a usnesl se na resoluci, v níž vyzývá své pří-
vržence k činnému účastenství při volbách. Oa-
hodlal se k tomu přes to, že volební okresy,
v nichž bydli Srbové, jsou rozděleny v jich
zjevný neprospěch a že se vládní politika
vzhledem k nemaďarským národnostem v ničem
nezměnila; naděje se však, že svoboda voleb,
zabezpečená novými zákony, týká se i Srbů a
kromě toho nutí k činné politice neůspěch
dlouholetě politiky passívní. Strana postaví tedy
své kandidáty ve všech okresích, kde je věts
počet srbských voličů a bude ovšem doporučo-
vati jen kandidáty s opposičným národnostním
programem. Kde by nebylo kandidáta srbského,
doporučí se voličům, aby volili jiného opposič
niho národnostního kandidáta. V Novém Sadu
ustavil se již srbský volební výbor
Ovšem liberální strana má nyní mezi
uherskými Srby nemnoho přívrženců a poněvadž
četnější strana radákální trvá na politice
passivní a do volebního boje asi nepůjde, jest
málo naděje, že se podaři některého liberálního
Srb, také zvoliti. Přes to sluší pokus liberální
strany, vedené drem. Vučetičem, schváliti, nebot
i porážka v boji jest čestnější, než zbabělý útěk
před bojem.
Srba
Rumun
Slovák
Srb
14
article
Krátce před tím měli v Kluži volební po
radu také důvěrníci národní strany rumun-
ské z celých Uher. Jaký byl výsledek porady
dosud se tají, ale z orgánu strany »Tribuny«
vysvítá, že se národní strana ru-
munská nehodlá ani letos účastnit
voleb. Za to strana mladorumunská
prohlásíla již před měsícem, že hodlá do voleb
zasáhnouti činně a že postaví své kandidáty v
všech okresích rumunských.
Z Pešti, 16. září. (Kandidatur
Ugronova.) Proti zprávě kor. kanceláře, že
Ugron přijal kandidaturu v siláďském Šomlově,
sdělují peštské listy, že Ugroh sice přijel do
Šomlova a podával voličům zprávu o své sně-
movní činnosti, na konci řeči však prohlásil, že
nijakého mandátu již nepřijme.
Přivrženci strany neodvislosti hodlají však
Ugrona voliti proti jeho vůli, doufajíce, že
bude-li přece zvolen, mandát potom přijme.
Ugron
Ugroh
Uhry
Pešť
15
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 17. záři.
Technické práce na Černé Hoře.
Bělehradskému »Technickému Věstníkut
(„TexE TacHH“) oznamují. z Celyně, že
je hotov plán velikého a důležitého přístav
v Baru. Přístav barský bude jedním z nej-
lepších a největších na Jaderském moři. Bude
s to pojmouti 200 korábů. Náklad je vypočten
na 3 mill. fr. — Studium trati Bar-Nikšičje
dokončeno, výsledky velmi dobrě. Tato železnice
bude velmi prospěšna obchodu a průmyslu
bude míti i velkou strategickou důležitost. —
Lesy a rudníky černohorské podle nejnovějšího
prozkoumání jsou mnohem bohatší, než dosuo
se myslilo.
Srbsko při hospodářské práci.
(Dopis »Nár. L.«)
ič. Z Bělehradu, 14. září.
Dnes (1. září po starém počtu) zahájil
svou činnost Vývozná banka srbská, jejímž ře
ditelem je Kosta Taušanovič. Pan Taušanovi
k tomu dni vrátil se ze své čtrnáetidenní ob-
chodní cesty do Vídné a do Prahy.
Vývozná banka, jak vidno, hráti bude
velkou úlohu v hospodářském vývoji Srbska.
Pan Taušanovič, její zakladatel, už v periodě
přípravných prací postaral se jí jednak o to,
aby měla oporu v srbském státě a za druhé,
aby si zapředla takové obchodní spojení zahra-
ničně, které rozšíři odbyt srbských surovin
vymaní je z rukou takových obchodních spo
jenců, kteří jsou vlastně konkurenty.
Těchto dní meškalo v Bělehradě několik
ruských bankéřů a průmyslníků. Studoval
zdejší obchodní poměry a podmínky, za kterých
by ruský obchod a kapitál mohl se obrátiti do
Srbska.
Za nedlouho bude v Bělehradě otevřeno
ruské obchodní a průmyslové mu
Kosta Taušanovič
Taušan
Taušanovič
Praha
Černá hoře
Srbsko
Bělehrad
Vídný
technický Věstníkut
TacHH
16
article
seum, jež bude silným prostředníkem obchod
ního spojení mezi Srbskem a Ruskem.
Pan Taušanovič by rád, aby vedle něho
bylo zřízeno ještě podobné museum české
francouzské. Tovary, v museích vystavené.
budou se svolením vlády při vstupu na srbské
území osvobozeny ode cla a clo se z nieh
bude platiti teprve při prodání.
Delší dobu zdržují se v Bělehradě za týmž
účelem jako Rusové vyslanci jisté veliké a bo-
haté společnosti francouzsko - belgické. Společ-
nost žádá od srbské vlády na řadu let privilej
na zpracovávání srbského dobytka v Srbsku.
Zavazuje se zabiti ročně 30.000 volů, 40.000
vepřů a 40.000 ovel. Vláda se rozpakovala pri
vilej uděliti, přidržujíc se zásady, že podobné
výsady nemají býti dávány cizincům. Avšak
konečně, jak se proslýchá, povolila a smlouvu
podepsala.
Franko-belgická společnost dá Srbsku ročně
za dobrtek utržiti 20 mill. fr. i víc.
Ředitelem společnosti je francouzský chemik
dr. A. Chéané. On vynalezl způsob, jak čerstvé
maso chemicky preparovati tak, aby svěží vy
drželo delší dobu. Společnost myslí, že její maso
bude hledáno v celé západní Evropě.
Na to, že se vláda rozhodla pro udělení
privileje této společnosti, mělo bezprostřední
vliv poslední intermezzo se srbským dobytkem
v Pešti, kde již již chtěli prohlásiti celé Srbsko
za zamořené, ačkoli neměli k tomu ani vzdálen
záminky, neřku příčiny.
Taušanovič
Rus
doktor
Srbsko
Rusko
Bělehrad
Franca
Evropa
Pešť
17
article
Smrt Mac Kinleyova.
Zmínili jsme se již o tom, že od pytvání
mrtvoly presidentovy, při němž shledána kon-
strukce tělesná sesláblou a slabé stěny srdeční
rozšířila se pověst, že kule, jež vnikla do těla,
byla otrávena. Připisoval se výrok taký i Mae
Burneyovi. Ale dr. Mann to rozhodně popírá a
lékař Mynter a Pork označili tvrzení to, jako
již i my včera jsme minili, za směšnou bá-
chorku. Ostatně kule nebyla nalezena; lékaři
soudí, že uvázla ve svalech v zádech
Dr. Nesdin prý pokládal uzdravení presi
denta od počátku za vyloučené, ostatní lékaři
prý ale mínění jeho nesdileli.
Mac Kinleyův
Mae Burney
Mann
Mynter
Pork
doktor
Nesdin
18
article
»Paris Nouvelles« píše: Smrt páně Mac
Kinleyova způsobi hluboký dojem ve Spojených
státech severoamerických nejen svoji tragikou.
nýbrž i nejistotou, v jaké se ocitne po jeho
skonu dosavadní politika Unie. V odporu s ml-
něním všeobecně rozšířeným, úloha Mac Kin-
leyova v řízení státních záležitostibyla mnohem
menší, než se všeobecně za to mělo. Jeho
jméno ovšem zůstane ve spojení s velikými
událostmi, jež vyznačují jeho dveje předsed
nictví: válka španělsko-americká, imperialism
severo-americký a rozvoj obrovských trustů
ale i tu možno říci, že veškerá tato politika
byla mu spíše vnucena, než že by on byl dal
k ní podnět. Ani jeho politika obchodní, již
jako pouhý senátor státu ohioského byl s tal
velikým štěstím zahájil a jež mu vynesla před
sednictví veliké republiky, nebyla ve všem ori-
ginální.
Mac Kinley byl obhájcem nového prohib-
tivního tarifu a učinil to s takovým zápalem
že tato reforma navždy zůstane ve spojení
jeho jménem. Zvolen byl za presidenta po prud
kém boji, kde byl jeho odpůrcem známý Wil-
liam Fennings Bryan. Jsa u vesla vládního, vy-
znamenával se svým jemným taktem a svou
osobní důstojnosti. Všeobecně byl pak nazýván
úslužným mužem.
Nadešla válka kubánská; Mac Kinley
velmožové finanční jeho strany opírali se vší
silou útočné politice, jejímž hlasatelem byl pan
Roosovelt: ale myšlenka panamerikanismu byla
silnější. Za krátko i Mac Kinley kapituloval,
postavi! se v čelo tohoto politického směru
stal se populárním, když válka pro Spojené
obce tak šťastně skončila.
Paris Nouvelles
Mac
Mac Kinley
Roosovelt
spojený stát
Zvolen
Mac kino
Wil
liam Fenning Bryan
19
article
Při posledních volbách Mac Kinley voleb-
ního ruchu se osobně nezůčastnil
byli to jeho osobní přátelé, kteří pro něj agi
tovali, tak obzvláště pan Roosevelt, jenž pro
něj neunavně řečnil. V télo době hleděl ob-
zvláště zmírniti svůj ochranářský celní tarif řa-
dou ústupků, učiněných státům evropským
uzavřel v témže smyslu novou obchodní smlouvu
s Francií.
O svém politickém poslání měl velikou
představu. Pokládal se za velitele ohromné lodi,
jež se zove »Spojené státy severoamerické« a
také ji řídil dle všech politických větrů, ať vály
odkudkoliv. Byl výtečným diagnostíkem a ve své
analyse se jen zřidka mýlil. V tom se velice
podobal Napoleonu. Ostatně byl representantem
politiky úplně nově, politiky realní, výborn
znatel běžných proudů politiekých.
Ve svěm životě soukromém byl milým spo
lečníkem; byl způsobů prostých a důstojných.
Spojené státy zlrácejí v něm velikého politika
a občana.«
Tajná mobilisace v Anglii?
Pařížský »Rappel« oznamuje z Doveru, že
velmi četné batferie pozemního polního i pev-
nostního dělostřelectva jsou nahromaděny
Doveru a připraveny k bezodkladnému odplutí
do Gibraltaru, na Maltu a do Indie. Účel těchto
vojenských demonstrací není znám, ale budí ve
Francii živé pohnutí.
Roosevelt
Napoleon
Francie
spojený stát
Anglie
Dover
Gibraltar
Indie
Mac Kinley
20
article
Car do Francie.
Carskou yachtu »Standart« stihla nepatrná
nehoda. V mělkém průplavu německém mez
Baltickým a Severním mořem, jak přihodilo se
již několika lodem, uvízla i musila býti vlekem
vyprošténa. Práce ty trvaly však pouze dvacet
minut. Břehy průplavu byly po dobu plavby
carské yachty pro obecenstvo uzavřeny. Rušt
křižáci »Světlana« a »Vorjak« očekávaly yachtu
V drobném prodejír
ranni čísle o sobě . . . za 8h
odpolední
. . . . n žh
Ve alialkách na venkově:
ranní číslo. . . . . . . I0h
odpolední . . . . . . . . 9h
Inser a ry
platí se hotově sopřeě.
Předplaceni s lnserty přijimá sdminl-
slrace v Marianské ulisi č. s.
Tam narházají se ték režakce
Uskárna a ezpedice „ Národnich Lástá“.
Kakopisy se navracsjí.
Světlana
Inser
Národnich
Francie
21
article
carskou při vyústění průplavu do moře sever
ního, v Brunsbüttlu.
Do Dunkerku připluje car zejtra
ve středu ráno. Při snídani tam uspořá-
daném bude vyměněno jen několik slov po-
zdravných. Vlastní připitky pronešeny budou
teprve při hostině po prohlídce vojenské na
rovině belhenské u Remeše. Čtyřicét vlaků
přivezlo z různých měst Francie vojsko, aby
střežilo dlouhou trať dunkersko-compiěgnskou.
Do Compigne přijeti má ca
zejtra ve středu večer v 6 hodin.
Všechny přípravy byly tam už vykonány. Zámek
jest skvostně vyzdoben. Včera došly i tři veliké
baliky, jež uloženy v ložnici carové. Budou ole-
vřeny služebnictvem carové, jež dříve přibude.
Službou bezpečnostní pověřena také republikán-
ská garda. V noci na dnešek přibylo několik
praporů pěchoty. Celkem jest prý v Compiěgne
a bezprostředním okolí soustředěno 10.000 muzů
vojska. Dvojitý špalír vojenský bude za příjezdu
po ulicích rozestaven. Obecenstvo bude se smět
stavěti na velkém náměstí před radnici. Doprava
po mostě přes Oisu bude úplně zastavena. Po
celé cestě, kterouž car v Compiěgne pojede,
jsou domy už ruskými a francouzskými prapory
ozdobeny.
Remeš
Francie
22
article
Také v Remeši vykonána velmi přísná
opatření; užší ulice budou v době, kdy car
jimi pojede, pro obecenštvo vůbec uzavřeny.
Car přijede do Remeše dvakrát, jednou při za-
věrečných maněvrech, podruhé při přehlídce vo-
jenské. Na všech stanicích až po Remeš v oba
dny ty bude obecenstvu přištup na nádraží
vždy 20 minut před příjezdem vlaku carského
zakázán. Kathedrála remešská v době carské
návštěvy bude 50 strážníky obstoupena. Po
útoku buffalském shledá ovšem každý opatření
ta zcela pochopitelnými.
Carští manželé vráti se v pon-
dělí do Kielu, aby pak odpluli s dětmi
svými na Rus do Rigy, odkudž se do S pa ly
na velké hony odeberou.
»Echo de Paris« tvrdí, že přípit ky
v Gdansku pronesené nebyly u ve-
řejněny po přání carově.
Remeš
Rus
Paris
Remeš
Kiel
23
article
Volební ruch.
Volební ruch.
Výbor staroměstského občanského
klubu v Praze upozorňuje pány voliče staro-
městské, že seznamy voličů jak k volbě po-
slanců zemských, tak i k volbám do sboru
obecních starších jsou na radnici staroměstské
k nahlédnuti vyloženy; výbor klubu žádá
snažně, aby pp. voličové se přesvědčili, zda
správně v seznamech těch jsou zapsáni, pří-
padně aby své právo voličské reklamovali, vy-
rovnavše nedoplatky daní za minulý rok 1900,
aby velmi důležitého práva voličského zbaveni
nebyli.
K volbě do říšské rady za město
Karlín vyloženy jsou počínaje dnem 17. září
t. r. volební seznamy u purkmistrovského úřadu
v Karlíně, v kanceláři čís. 3 po dobu 8 dnů.
V téže době lze podati reklamace u téhož
úřadu.
Z Mělníka. Ve schůzi důvěrníků ven-
kovských obeí okresu mělnického, do které s
dostavilo 85 důvěrníků, byl jednohlasně pro-
hlášen za kandidáta do sněmu království če-
ského dosavadní poslanec pan Karel Štole,
rolník ze Spomyšle.
Štol
Praha
Karlín
Mělník
Spomyšl
staroměstský občanský klub
24
article
Ze Železného Brodu. Ve schůzi obec-
ních starostův a důvěrníků z okresu železnobrod-
ského dne 15. září t. r. v Žel. Brodě konané,
byl po zprávě p. dra. Jindř. Harapáta, po vý-
vodech pp. okres. starosty Bartoše, Brůny, Ji-
routa, Drbohlava a po vřelém doslovu starosty
města p. Kotrby za všeobecného souhlasu pro-
hlášen za kandidáta pro volbu poslance na
sněm království českého pan JUDr. K a r el
Kramář.
Z Písku. Při schůzi starostů živnosten-
ských společenstev dne 14. t. m. zde konané
přijat byl jednomyslně za kandidáta pro volbu
poslance do sněmu zemského pan Max Hájek,
obchodník z Písku.
Z Nového Bydžova. Důvěrníci volební
skupiny venkovských obcí N. Bydžov a Chlumee
sešli se v neděli dne 15. t. m. v Novém Byd-
žově v sále »U modrěho Iva«, aby se uradili
o kandidátu pro volbu do sněmu královstvi če-
ského. Za předsedu zvolen p. Kobrč, starost
města Smidar, za místopředsedu pan Zmitko
v Myšťovsi a za zapisovatele p. Václav Matys,
mlynář z Červeňovsi. Pan předseda zahajuje
rokování, zmíňuje se o vystoupení ve zdejším
okresu strany agrární. Na to uděluje slovo bý-
valému poslanci zem. p. Jindř. Doležalo vi.
Jindřichův
Harapát
Bartoš
Drbohlav
Kotrba
JUDr
Hájek
Iva
Kobrč
Zmitko
Matys
Železný Brod
Brod
Písek
Nový Bydžov
Nový Bydy
Smidary
25
article
Ten ve své řeči pojednává o významu voleb
přímých, přiznává se ke straně svobodomyslné
a jejímu programu. Připomíná odboru rolnického
v klubu svobodomyslném a jeho snahu a práci
v hájení zájmů rolnických. Však v první řadě
všech českých poslaneů musí býti společná věc
národní. Žádá pány voliče, aby zůstali věrni
zásadám svobodomyslným, poradili se o kandi-
dátu ve smyslu tom, nepřihližejíce k jeho osobě.
Na to navrhl p. Polák ze Zábědova, aby za
kandidáta opět přijat byl p. Jindřich Doležal,
bývalý poslanec. Ke slovu se nikdo více nepři-
hlásil. V závěrečné řeči uvádí p. předseda zá-
sluhy pana Doležala, jakožto okresního starosty,
o zdejší okres a doporučuje jej za kandidáta
poslanectví. Při hlasování od četně shromáždě-
ných voličů-důvěrníků přijat jednohlasně
za kandidáta p. Jindř. Doležal ze St. Byd-
žova, o jehož zvolení se zdejší voličstvo za-
jisté přičiní.
Z Kralup nad Vltavou. V neděli dne
15. t. m. svolal náš okresní. starosta pan
Heřman Janda schůzi voličů z Kralupa
okoli do zdejší pivovarní restaurace. Schůze
tato byla velmi četně navštivena, okolo 300 účast-
níků, mezi nimiž mnoho okolních pánů obec. sta-
Polák
Doležal
Jindřichův
Heřman Janda
Zábědov
St . Bydy
Kralupy nad Vltava