3
masthead
18. září 1901.
5
article
rostů. Za předsedu schůze zvolen starosta kra-
lupský pan Prokop J. Masner, který
uvítav účastníky, krátkými slovy vylíčil úče
schůze přpomenuv zároveň, že jest to první
schůze voličů kralupských, kteří poprvé budou
vykonávati právo volby poslance na sněm krá
lovství českého přímo, tak že již odpadne po-
nižující volení, volby volitelů. Po tom představiv
pana kandidáta, udělil mu ihned slovo. Pan
kandídát v řeči téměř 112 hodiny trvající vylíčiv
politické události od doby Badenovy až do na-
stoupení ministerstva Körbrova slovy úchvatnými
a přesvědčivými obhajoval jednání národní strany
svobodomyslné a na to přikročiv ke stránce
národohospodářské, skončil řeč svou hlučným
souhlasem shromážděných voličů provázenou.
Prokop
J Masner
Badenův
Körbrův
6
article
Na to přihlásil se ke slovu zástupce nár. so-
cialistů pan Novotný z Prahy, který svou řeč
neustálými úloky a nájezdy na stranu svobodo-
myslnou založenu měl a obrátiv se k osobním
útokům na pana Heřmana Jandu, za odporu
většiny voličů ji skončil, ovšem několika nedo-
spělým mladičkům se tím zavděčil. PancHeřman
Janda, přihlásiv se opět ke slovu, na útoky nař
neoprávněně vržené za hlučného souhlasu shro-
mážděných panu Novotnému odpověděl. Po
krátkém intermezzu mezi panem starostou Mas
nerem a panem Novotným, kterému p. předsed
slovo již uděliti nechtěl, navrhl městský radní
p. Václav Lad. Jodl následující resoluci: » My,
shromáždění voličové v Kralupech, Lobči a
okolí, vyslechnuvše řeč kandidáta poslanectv
na sněm království českého pana okr. starosty
Heřmana Jandy z Budohostic, prohlašujeme
tímto, že souhlasíme s jeho zásadami v řeči
jeho pronesenými a usnášíme se, že jej za po-
slance do sněmu král. českého voliti solidárně
se zavazujeme.« Resoluce tato byla přítomnými
voliči jednohlasné schválena a při opáčné
zkoušce nehlasoval proti ní nikdo. Tím schůze
skončena.
Novotná
Heřman Janda
PancHeřman Janda
Novotný
Václav Lada
Jodl
Praha
Kralupy
Lobeč
7
article
Výbuch plynu v krámě.
Výbuch plynu v krámě.
Tylovo náměstí na Král. Vinohradech stalos
včera krátce po třetí hodině odpolední jevištěm ne-
štěstí, které znovu dosvědčuje, že veškery výstrahy
jež dávají se zejmena tiskem v příčině zacházení
s nebezpečnými výbušnými látkami, plyny neb te-
kutinami, zůstávají u některých lidí nepovšimnuty
že bez účinku minou se u nich všechny truchlivé
případy, zaviněné lidskou lehkomyslností. Nic ne-
zpomahá, že denně uveřejňují se zprávy o neštěstích,
zaviněných neopalrným zacházením s ohněm u látek
výbušných neb v místnostech jimi naplněných, nebo
neštěstí tato opskovati se nepřestávají. Smutným
úkazem pak jest, že zmíněné lehkomyslnosti do-
pouštějí se i osoby, které určeny a vycvičeny jsou
k tomu, aby v kritických okamžicích v podobných
případech při zacházení s hořlavými a výbušnými
látkami svým zakročením hrozícímu neštěstí zabránily
A smutný tento úkaz zavinil včera na Král
Vinohradech výbuch, který způsobil velké neštěstí
vyžádal si za oběť i lidský ž ivot a přiině m
kromě toho zraněn byl značný poče
oso b.
Král
Tylův náměstí
Vinohrady
8
article
V domě pana Leopolda Böhma čís. 481, 21 n..
na Tylově náměstí na Král. Vinohradech, sousedícím
svou západní stranou shostincem »u Podhradských“,
nalézá se na pravo od průjezdu krám obchodník
s obuví p. Leopolda Vohryzka a vedle něho při ho-
stinci »u Podhradských« jest obchod s málem a po-
travinami p. Leopolda Lauera. Oba krámy jsou bez
oken ale mají za to široké výkladní skříně. S krá-
mem p. Lanera spojeno v zadu skladiště s dveřm
ke schodišti, jež vedlo ze dvora do vyšších paten
domu a do sklepa. Do prostory této ústí též okno
bytu domovníkova, nalézajícího se za krámemp
Vohryzka; dvéře bytu tohoto jsou v průjezdu. Krám
pana Lauera oddělen byl od krámu pana Vohryzka
stěnou v šířce jedné cihly, která dělila i byt domov-
níkův od skladiště p. Lauera. Obě tyto stěny vyzděny
byly pod klenutým silnějším obloukem.
Böhm
Král
Vohryzek
Lauer
Krám
Tylův náměstí
9
article
Pan Leopold Lauer pozoroval včera již dopo-
ledne, že v jeho krámu a zvláště ve skladišti cíti
jest ucházející plyn a oznámil to správě plynárny.
Ke 2. hodině odpolední dostavil se do krámu 54letý
zřízenec plynárny Josel Strohschneider, bydlíci na
král. Vyšehradě čís. 113 a přistoupil nejprve k plyno-
měru, zavěšenému v krámě na stěně, hraničící s ná-
městím. Jak pan Lauer udává, otevřel Strohschneide
plynoměr a svítil si při jeho prohlídce sirkou, ač prý
jej p. Lauer před tím varoval. Na to odešel do zad.
ního skladiště, kde stála za pultem manželka obchod-
níka pí. Johanna Lauerová a vylezl na dvojitý
žebřík, jejž vypůjčil si u domovníka, aby prohlédl
piynové roury.
Když byl již nahoře, vytáhl Strohschneider —
dle tvrzení Lauerova — o pět sirku a chtějesi
rozsvítiti přichystanou svíčku, škrt1 ji o kal-
hoty v nadkolen í. Pan Lauer zvolal prý: »Pro
pána boha, vybuchne to.« Strohschneider však s ir-
kou škrtl, sirka se vzňala a v témže
okamžiku zahřměl hromový oblušu jíci
výbuch.
Vše bylo vjediném záblesku a vše
zároveň zahalilo se za rachotu a hřmo
tu padajících zdí v mračno prach u.
Účinky výbuchu vzňavšího se plynu, jenž na-
plňoval obě místnosti obchodu pana Lauera, byly
ohromné a nabyly takového roz sahu.
že tak velkého výbuchu v Praze není pamětníka.
Lauer
Josel Strohschneider
Lauerová
Strohschneider
Lauerův
Praha
10
article
Náraz výbuchu účinkoval v první řadě na obě
stěny, dělíci skladiště od bytu domovníka a krám
od krámu p. Vohryzka a obě prorazil, úplně
roztříštil a zbořil. Zároveň vyraženy byly
dvéře skladiště i s veřejemi a vrženy byly na zá-
bradlí shodiště k prvému patru a ke sklepu a ú pl ně
je zpřerážely a rozbily. Ulbytu domovníka
vyraženy zavřené dvéře i okno, v němt
rozbity višechny tahu le.
Náraz výbuchu razil si cestu druhým směrem
k Tylovu náměstí a vyra zil všechna s kla
ve dveřích krámu Lauerova i Vohryz
kova i všechny tabule jejich výklad
ních skříní, vnichž zpřeráženy příčky
a vše, covnich vyloženo, vyhozeno n
jízdní dráhu a na krámky ovocnářů n
Tylově náj m ě st í.
Zle dařilo se lidem, kteří byli výbuchem zasa-
žení. Najhůře postiženy byly osoby, nalezající se
v obchvdě pana Lauera. Byli to: zřízenec plynárny
Strohschneider, který sražen byl se žebříku,
pí. Lauero vá a její muž Leopold Lau er, k teř
všichni byli při výbuchu poražen
k zeml.
Josef Strohschneider utrpěl těžké popále
niny. Jeho obličej, ruce, krk a uši p
páleny jsou tak, že obaleny jso u p
chý ři.
Pan Lauer popálen na ruce a na
hlavě. Výbuchem nejvíce utrpěla pí. Joha n na
Lauerová, která zůstala ležeti na zem
bez pohnutí a v bezvědo m í.
Neprodleně po výbuchu vnikli do krámu Laue-
rova někteří lidě, zejmena několik zedníků z hostince
p. Podhradského, v němž byl výbuch rovněž pocítě
a odnesli pí. Lauerovou do sousedního nárožníh
domu Tylova náměstí a Karlovy ulice, v němž pan
Lauer bydlí a položili ji do průjezdu.
Vohryzek
Lauerův
Tylův
Lauer
Strohschneider
Lau
Joha
Lauerová
Podhradský
Tylův náměstí
Karlov ulice
11
article
Štastnou náhodou stalo se, že kromě zmíněných
tří osob utrpěly při tak velkém výbuchu v domě zra-
nění celkem jen dvě další osoby. V krámu p. Vo-
hryzka dlela jen jeho manželka, kdežto muž její vy-
šel před výbuchem do trhu. Když nastal výbuch
sřítila se postranní zeď, seděla pí. Vohryzková u ši-
cího stroje a prošívala svršky bot. Sřítivší se cihlová
zeď ji úplně zasy pal a. Z nebezpečné této si-
luace vyprostil ji její manžel, který neprodleně při-
chvátal a vyhrabal ji z hromady cihel. Paní Vo
hryzková utrpěla zranění na hlavě a stěžovalas
zejmena na bolesti ve hřbetě.
V bylě domovníka Sipicha dlívá obyčejně po cel
den jeho manželka se dvěma dělmi, 4letým děvčát-
kem a 12nedělním hošíkom. Včera před 3. hod. od-
polední donutil ji Šipich, že šla s oběma dětmi na
procházku a sám zůstal doma. Při výbuchu byl Si-
pích cihlami sřítivší se na něho zdi z raně n na
hlavě a na ruce.
Nejtěžší zranění utrpěla pl. Johana Lauerová,
která i po přenesení do průjezdu sousedního domu
byla stále v bezvědomí. První pomoci jí i jiným
raněným poskytl p. MUDr. Pleticha z Michle a
záhy přijeli též lékaři záchranné stanice. Fant
Lausrové podány osvěžující prostředky, zejmena též
koňak, po nichž sice na okamžik otevřela oči, ale
záhy je opět zavřela. Zrak její byl strhaný.
Paní Lauerová, Strohschnei der a
Lauer odvezení byli po přiložení obvazů do vše-
obecné nemocnice, kde ponecháni jenom první dva.
Zranění Strohschneidrovo uznáno těžký m,
pl. Lauerové smrtelným. A skutečně také
nešťastná paní za krátko po přivezení do
všeobeené nemocnice zemřela. Příčinou
její smrti byla velká ztráta krve, která zaviněna
byla velkým rozedráním těla; na levé ruce strháno
jí na př. svalstvo tak, že víděti bylo holou kost
Také na levé straně prsou bylo jí maso s hrudník
sedřeno.
Štastná
Vohryzková
Sipich
Johan Lauerová
MUDr
Pleticha
Michl
Lauerová
Lauer
12
article
Paní Vohryzková a domovník Šipich
byli po přiložení obvazů ponecháni v domácím oše-
třování. Zranění tohoto jest lehěího rázu, kdežt
pí. Vohry zková ulehla.
Uvedené osoby nejsou však jedinými, které byly
při výbuchu zraněny, nýbrž jest jich ještě celá řada
Výbuch byl totiž tak průdký, že působil do značno
dálky. V domě p. Böhima na druhé straně průjezdu
má modní obchod p. Jaroslav Šulc, který se svou
chotí seděl o 3. hod. odpol. v zadní místnosti, z ní
vedou dveře do chodby proti dveřím bytu domov-
níkova. Dvěře tylo, ač byly zamknuty, při výbuchuse
rozlítly, vyraženy byvše i s částí veřejí a otevřely
se do kořán.
Pan Šule se svou chotí sražení byli s
židlí k zemi a dveřmi vrženy do vnit
přes průjezd četné cihly. Dělnice v závodě
pana Šulce při výbuchu tak se ulekla, že nebyla
schopna promluviti slova a prchla do svéhio bytu.
Výbuchem poškozena byla i klenba v krámě p.
Lauera, se které opadala na některých místech
omítka a klenutí popraskalo. Dům při výbuchu
mocně se zachvěl a četné tabule oken hořejšíeh
pater (popraskaly. V prvém patře vylomeny dveře
z veřejí. Také oba sousední domy, u Podhradských
a nárožní do Karlovy ulice se zachvěly. V tomto
manželka nájemníka ve druhém patře, jež háčkovala
u seděla při tom na židli, svalila se s ní na zemi.
Nejvíce patrnými byly účinky výbuchu na Ty-
lovo náměstí, na kterém zraněny četné o so by.
Z výkladních skříní a z krámu Lauerova vyhozeny
na ulici čelné věcí, které dopadly až mezi krámky
ovocnářů, rozestavené za jízdní dráhou a alejí. Až
sem dolítly kusy sýra, bednička, kusy rámů z oken
a pod. Nejvíce řádilo sklo z výkladních skříní, které
protější krámky v pravém slova smyslu zásypalo.
Vohryzková
Šipich
Šulc
Lauer
Lauerův
Karlov ulice
lovo náměstí
13
article
Střepy skla vrženy byly tak prudce, že přelétly celé
náměstí až na protější stranu k hostinei
p. Možného, kdé na chodníku zrani!y je dnu
osobu vobličeji, druhou na hlavě a ob-
chodníka, stojícího ve dveřích krámu, v ohličeji.
Zboží krámků p. Josefa Znojského a pí. Mari
Dudkové, nalézajících se proti domu p. Böhma, bylo
při výbuchu téměř všechno úplně zničeno a kdos
poblíže nalézal, každý zraněn. Pán se dvěma dětmi.,
jimž kupoval u krámku ovoce, udeřen byl kusem
dřeva do obličeje a vyraženo mu něko-
lik zubů a dolní čelisť porouchána
Odešel však z náměstí dříve, nežli jmeno jeho mohlo
býti zjištěno.
U krámku pí. Dudkové zraněn byl její syn An
tonín Dudka sklem, které pořezalo mu obličej kolen
levého oka. U vedlejšího krámku zraněn byl 11letý
hoch Povolný sklem na ruce. U jiného krámku pro
seklo sklo 16leté prodavačce Marii Holanově obliče
u oka a poškodilo jí také oko a způsobilo jí tak
vážné zranění, že musila se odebrati do všeobecné
nemocnice.
U krámku kupovala si v době výbuchu ořechy
76letá Anna Votočková z Nuselského údolí a zraněna
byla na čele a na noze.
Na Tylově náměstí utrpěly zranění ještě jiné
osoby, ale byla všechna zranění tato jen lehčíh
rázu, takže odešly s ním hned domů a nebyly
zjištěny.
Nejpříšernější stopy zanechal výbuch ovšem
v obchodě pana Lauera, u něhož dveře a výkladní
skřině byly, jak jsme se již zmínili, úplně roztří
štěny a rozbity. V zadním skladišti jest vše zni-
čeno a přeházeno jedno přes druhé. Bedničky, ko-
šíky, zboží, cihly a podobně leží na jedné hromadě
a v naprostém chaosu. V předním krámu rovnět
všecko rozbilo a zničeno, zejmena másto, sýry.
vejce atd., jež vyhozeny dveřmi i na jízdní dráhu.
Možný
Znojský
Dudek
Böhm
Povolná
Holanův
Votočková
Lauer
nuselský údolí
Tylův náměstí
14
article
Paní Lauerová počítala, když výbuch nastal,
právě peníze, které odeslati se měly za zboží. Její
tragický osud jest již znám a dlužno jen podo-
tknouti, že penize rozházeny byly po krámě a ž
hasiči při zachraňovacích pracích nalezli jich v ssu-
linách v obnosu asi 25 zl.
V krámu p. Vohryzka, kam sřítila se celá ze
oddělující jej od krámu p. Lauera, zůstaly celkem
neporušeny krabice rozložené u protější strany.
Příšerný pohleď poskytoval zejmena byt do-
movníka, v němž po kamnech něbylo ani poluchy.
Byl zasypán cihlami tak, že u protější stěny vyční-
vala z hromady cihel jen část pelestí rozbitě postele
a vedle dveří rozbitý slolek. Po nábytku nebylo an
potuchy a slamník ležel na cihlách. Jediný kufr, jak
zdálo se, nejvíce nárazu vzdoroval.
Lauerová
Vohryzek
Lauer
15
article
Práce záchranné prováděli v rozbitých krámech
členové vinohradského sboru za řízení velitele pana
Fialy, kteří později podepřeli také porouchané klenute
nad krámem p. Lauera. V tomto poškozeny byly
také roury plynové a ve skladišti uraženo bylo ply
nové rameno, visící od stropu, s hořákem.
Rameno toto bylo, jak se zdá, vadné u stropu
také u hořáku nebylo řádně opatřeno. Shledáno, že
kolem hořáku v místech, kde spojen s rourou.
omazán byl sklenářským kyfem.
Škoda výbuchem způsobená jest velká, ale ne-
dala se dosud zjistiti,
Po 5. hodině odpolední dostavila se do domup.
Böbma soudní komise, které se zúčastnili pp. rada
zemského soudu Kursch, substitut státního zástupce
Sandtmann, policejní rada Petrásek a stavební znalci
Přibík a Steffen.
Od výbuchu až do pozdních hodin večerních
kupilo se před domem pana Böhma obecenstvo ve
velkých zástupech. Do něho dostavili se také ná-
městek starosty pan Bureš s radními pp. inženýrem
Staňkem, Horákem a Novotným, vládní rada
Marschan a jiní.
Strohschneider jest již přes 20 let ve službě
pražských plynáren.
Fiala
Lauer
Přibík
Steffen
Böhm
Bureš
Staněk
Horák
Novotná
Marschan
Strohschneider
SF
Petrásek
17
article
K dnešnímu číslu připojena jest pravi
delná středová příloha „Naučný Obzor“
K dnešnímu číslu připojena jest pravi
delná středová příloha „Naučný Obzor“
— Vari z cesty! Dochází nás následu
jící přípis z kruhů selských: »Vari z ces ty.
vy nepovolani, samozvaní proro e
rolnictva!« Kdo vám dal mandát, abyste
za ně mluvili a jednali? Ejhle, několik cti-
žádostiveů, kteří nemohouce se dodělati přiro-
zeným postupem, to jest důmyslem, praci, zá-
sluhou, vzděláním a ryzostí povahy, k čemu je
žene chorobný pud, domnívají se, že domohou se
toho zneužitím stavu, k němuž přináležejí. Což
máte vy, kleří za nimi se ženete, či vlastně
zpiti třidním jedem za nimi se potácíte, tak ne-
vyvinutou soudnost, že věříte lidem, kteří se
vám vnucují a do vašich služeb se derou, a
již vám namlouvají, že mají způsobilost, aby
vykonali, oč dosud marně se pokoušeli nejge-
niálnější hlavy všech evropských národů, že
dovedou zákonodárnými neb jinými opatřeními
povzněsti hmotně svůj stav z bídy, v níž se
nalézá? Vy tomu věříte, že pan Prášek s panem
Ratajem a »rolnikem« Hrubým zvrátí světový
hospodářský proud, zparalysují zákony, kterými
působí svěťová produkce na naše ceny, zde,v
Indii, na Rusi i v Americe? Že tito lidé do-
vedou všechny ostatní vrstvy konsumujícího
obyvatelstva přesvědčiti svou výmluvností a
svými geniálními nápady, že všichni klidně daji
si nadiktovat vysoká ochranná cla na nejnut-
nější potřeby životní a že veškerou společnost
ostatní donutí, aby v neskonalé lásce ke stavu
selskému aspoň o dvacet procent žila dráže
než dosud? Jenom otevřete oči a poohlédněte
se vůkol, jak se dosud u nás měly věci a jeli
příčiny, abychom my sedláci v Čechách bouřili se
proti jednotné organisaci a proti ostatním stavům.
Prášek
Rataj
Hrubá
Indie
Rus
Amerika
Čechy
18
article
Stavěl se nám kdo v cestu ve sna-
hách našich a nám snad překážel,
dobýti toho, co dležnašeho domnění
bylo stavu našemu na prospěch?
Nikdo. Naopak. Kdo je poctivý člo-
čěk, uznati musí, že naši poslanci,
aťsněmovní, aťna říšské radé, že
naše publicistika, s výjimkou no-
vin dělnických, že všechna česká
společnost ve všech svých proje-
vech, ve všem svém konání, ve
svých snahách i ve své práci, ve
všem poctivě a úsilovně podporovala
nás rolníky nezištně a bez zřetele
na vlastní prospěch svůj, který
v mnohém směru od našeho se lišil.
Jestli nedomohli jsme se toho, oč jsme usilo:
vali, nebyli jsme tím vinni my, ani ti, kteři
šli s námi, byli uím vinni činitelé, jež ne-
překoná ani tisíc Prášků, vysla-
ných do parlamentu. Víte ale, co způ-
sobíte, jestli v zaslepenosti své dáte se svésti
a postavíte se proti veškeré ostatní společnosti
národní a pomůžete rozbit stranu
v okamžiku, kdy její jednoty a ce-
listvosti nejvíce je zapotřebí
Má snad živnostník, dělník, úřadnik touhu po
tom, aby obilí, mouka a ostatní výrobky hospo-
dářské se zdražily? Nikoli. A hleďte: byl
kdo proti tomu na sněmu, na říš-
ské radě, v obci ald., když šloo to,
aby k tomu se pracovalo, by cen
se zvýšily? Nikdo. Naopak, všickni:
úřadníci, živnostníci, učitelo v
atd., snadaž na dělníky, vám pomá-
hali, aby se vám lépe dařilo. Tak bylo
dosud. Jste ale tak domýšliví, že se domní-
váte, že bude tak i potom, až se od o s t a tn
společnosti národní odloučíte, až
Prášek
19
article
si dupnete a v obvyklém furian-
ství jistých lidí se od svých přátel
odvrátíte? Víte, co pak ti řeknou ? A by
netknutou zůstala jednota národní, aby-
chom byli všickní za jedno a v jednom postu-
povali proudu, obětovali jsme své himotné zájmy
zájmům stavu selského a jakkoli nebyl to náš
zájem, po čem oni toužili, podrobili js me
se v interessu a na prospěch celku
a v prospěchu všenárodní. Nyn
ale, když sedláci sami zvedají
pěsti, aby jednotu národní rozra-
zili, když sami rozbtjejí národní
celek, domnívajíce se, že spíše
domohpu se toho, po čem tou ží,
proti nám než s námi, vešker
ohled přlestává a my, řídíce se
jejich příkladem, budeme hájit
rovněž své třídní a hmotné zájmy
na prvním místě. Nu, a povede se potom
rolnictvu lépe, až všechny ostatní vrstvy národní
v otázce hmotné postaví se proti nim?. Zdali
pak již na to vás upozornil pan Rataj a pan
Hrubý? Jen si pohrávejte s nebezpečnou zhraní,
kterou vám několik nesvědomitých lidí do rukou
tiskne a přesvědčíte se záhy s hrůzou, kam to
dotáhnete. Proto všickni jednomyslně zahřměte
na svůdce : vari z cesty!
Rataj
Hrubá
jednota národní rozr
20
article
— Pan dr. Slavík jako samostatný kan-
didát. Pan dr. Slavík, advokát v Jindřichově
Hradci, byl po dlouhá léta poslancem na sněmu
zemském i na říšské radě. Měl tedy příležitost
rozvinouti činnost v každém směru eo nejvýdat
nější, i bude snad'to pánu tomů lichötit, pozna-
menáme-li, že blahodárné působení ve sboreel
zastupitelských od něho také se očekávalo. Leč
stalo se jinak. Pan dr. Slavík na celé čáře —
zklamal. V oněch tlustých knihách, je vydávaj
sněmovní kanceláře v Praze i ve Vídni, v nichž
zaznamenáno poslancovo každé hnutí — ve
stenografických protokolech — o dru. Slavíkovi
nikde ani potuchy. Pan dr. Slavik neuznával
nejmenší toho potřebu promluviti, nejevil vůbee
nejmenší ctižádosti, aby v jakémkoli směru ve
své hodnosti poslanecké vynikl, tak že velikou
na všech stranách způsobilo sensaci, když před
léty vytasil se konečně s něčím — s návrhem
na změnu volebního řádu pro sněm království
českého. Však svatojanská muška v temné
prázdnotě zaleskla se jenom jednou, aby po
malé chvilce zhasla navždy. Dr. Slavik byl
vůbec v zákonodárných sborech vzáeným ho-
stem. Bylo patrno, že ho politický život nebaví.
Při hlasování i o věcech nejdůležitějších zpra-
vidla scházel, ba hověl si doma v Jin-
dřichově Hradci také po celou tu
dobu, co ostatní soudruhové jeho
vedli krutý boj se vzteklou něme-
ckou obatrukcí. A toť se ví, že byl i dr.
doktor
Slavík
Jindřichov Hradec
Praha
Vídeň
Jin
21
article
Slavík mezi těmi, jejichž vinou utrpěla věc
česká tím, že přijata byla pilnost návrhu na
zrušení jazykových nařízení. Když pak
klub, aby lhostejnosti a nedba-
losti té čelil, konečně k tomu se
odhodlal, pohroziti uveřejňo vá-
ním jmen všech poslanců, již sou-
stavně své povinnosti zanedbá-
vali — tu pan dr. Slavík říšskéh
mandátu prostě se vzdal, Všakve
sněmu zůstal a uchází se o mandát sněmovní
opětně, ale ne jako kandidát strany, nýbrž jako
zástupce lidu »samostatný a neodvislý«. V ne-
děli představil se za tím účelem svým voličům,
k nimž dlouhou měl řeč. A čím snažil se do-
býti jejich přízně? Nejtrivialnější m
útoky na stranu svobodomyslnou
Byl to bouquet z květinek sebraných na všech
možných politických smetištích, s nímž se vytasil
Co dávno již odhodili realisté, po nich radiká-
lové, pak národní a nenárodní demokraté a ko-
nečně i agrárníci, svázal dr. Slavík lýkem své
»jímavé výmluvnosti« a presentoval svým voli-
čům. Není mizernosti, které by se byla strana
svobodomyslná nebyla dopustila: zradila státní
právo, zradila i rovnoprávnost, pomáhala Vídni
ochuzovati lid, olupovati jej při tom o jeho
politická práva a uvalováti na něj denně bře-
mena, pod jejichž tihou klesá. Toho všeho do-
pustila se národní strana svobodomyslná a její
zástupci. Neslyšeli jsme nikdy obža-
loby frivolnější a dosud nikdos
takou nestoudností neopovážil se
poličkovati pravdu, jako učinil dr.
Slavík
doktor
Vídeň
22
article
Slavík na nedělní schůzi v Jindř.
Hradei. Vyzýváme dra. Slavíka
jmenem strany, ku které po celý
život se hlásil a jejíž členem for-
málně je dosud, aby tvrzení své do-
ká zal a prohlásil, kdy, kde, při které
příležitosti a ve které věci zástupei
strany svobodomyslné dopustili
se některého z oněch zločinů na
národě svém, z nichž je obviň u je.
Nevyhoví-li vyzvání tomu, bude
stigmatisován buď jako člo věk
zlý a zlomyslný nebo jako na-
prostý nevědomec ve věcech poli-
tických. Veřejnost ale, nechť již se kloní
k tomu či onomu politickému názoru, nemusí
ani čekati na toto jeho debut, ona může učinit
si o bývalém panu poslanci za Jindř. Hradee
náležitý soud již na základě nezvratného fakta.
Slavík
Jindřichův
23
article
že všechno to, co straně svobod -
myslné nyní vytýká, dělo se prů-
během let za jeho tichého sou-
hlasu. Neboť pravdou rovněž nezvralnou
zůstane, že pan dr. Slavík nikdy an
slovem k tomu, co se dělo, nešpetl,
že nikdy nejmenší pokus neučinil,
aby stranu a její vůdce před zlo-
činy, jež na ně svaluje, varoval a
že nikdy je nekáral, až pojednou
dnes, kdy svých místních styků
zneužiti chce, aby ulovil opě
sněmovní mandát a opět šest let
nic nedělal. Přeje-li si Jindřichův Hradee
míti poslance, jenž po dlouhá léta němě assi-
stoval do nebe volajícím hříchům, jichžse
mladočeská strana na národu dopustila a který
vytasil se s nimi teprve dnes, přeje-li si miti
poslance, jenž zvyklý je zastávati poslanecké
povinnosti a starati se o zájmy lidu ve svém
jindřichohradeckém pokojíku, přeje-li si míti
poslance, jenž aby zakryl hříchy své, drzým
způsobem blátem smýká stranu, jež mu byla
úplně po chuti, pokud hověla jeho poslaneckým
nedbalostem — nechť zvolí za svého zástupce
dra. Slavíka. Zvláštního uznání zasluhují ovšem
též oni stoupenci strany svobodomyslné, ktern
ji hájili — mlčením.
— Německý tisk o situaci v Čechách.
doktor
Slavík
Hradee
Čechy
stranit svoboda
24
article
Přihodilo se snad v právě minulých dnech cosi
zvláštního, že německý tisk na celé čáře odha-
zuje škrabošku a o situaci v télo zemi píše
způsobem tak povážlivě nestydatým, že musí to
zaraziti každého, kdo zvyklým je na meziná-
rodní slušnost? Pranic. Nanejvýš že došlo ve
Gdánsku ke schůzi císaře německého s carem
tam ale sotva asi přetřásány věci, jež souvisejí
s půtkou, kterou nyní svádí rylíř Schönerer
s panem drem. Funkem a Pradem. A přece po-
jednou ta zuřivá prušácká tonina všeho tisku
zdejšího i zahraničného. Vizmež na příklad, co
píšl »Leipziger N. Nachrichten«. Článek listu
toho zní následovně: »Sněmovní volby v Če-
chách jsou přede dveřmi. Daleko za hranice
sv.václavské říše sleduje se boj ten s velikým
zájmem. Jest sice pravda, že mezi oběma ne-
přátelskými národnostmi nedojde to, pokudse
týče jejich číselného zastoupení, k nižádné změně
ale má být přece jen o tom rozhodnuto, zda má
panovati na úpatí Sudet střizlivý duch páně
Pradův, či bezohledný chauvinismus Schönererův.
Neboť ti třetí, kteří do nedávna požívali v této
zemi největší důvěry — liberálové s Herbstem
a Chlumeckým v čele, dnes úplně dohospodařili.
A kdyby neměli liberálové obch. a průmysl. komory
na své straně, nebyli by v parlamentech vůbee
zastoupeni, nanejvýš že by tam paradovali jako
karrikatury, jako zbytky smutných fossilií, jejichž
úkolem by bylo hlásati slávu dávno minulých dob.
V době, která vyžaduje celých mužů, nebylo pro
stouponce ústavověrného ocúnství žádného míst
Funk
N Nachrichten
Pradův
Herbst
Chlumecký
Sudety
Prado
25
article
Zde Jindřich Prade, tam rytíř Schönerer! Tak
zni nyní válečné heslo v německých kruzíchv
Čechách. A neklamou-li všechny zvésti, sřítí s
co nevidět prapor libereckého vůdce do prachu
a vítězně nad německým krajem zavlaje ko-
rouhev rytíře bez hany a bázně Schönerera.
Jest přirozený zákon, že v dobách národního
útisku nabývají strany radikální významu
váhy, stávají se rozhodujícími. A sice proto,
že v davu cítí jedinec ponížení mnohem inten-
sivněji. Třeba že Hohenwart, Taafře, Badeni,
Thun atd. již zmizeli, to, co způsobili, dosu
trvá a německý lid eítí, že dosud nedostává se
mu ochrany před případným opakováním všeho
toho, co byl zkusil. A čím diplomatičtěji po-
čínají si ministři, tím více nalehá německý lid,
aby bylo jasno. Již volby do říšské rady daly
mocným ve Vídni pokyn velmi srozumitel-
ný a dobude-li strana všeněmecká ještě řady
mandátů a zmohutní-li stoupenci Wol-
fovi, Bareutherovi na většinu v některé
z obou kurií sněmovních, potom také ve dvor-
ním hradě pocítí se pravda hesla Johanny
d'Are: »Nechci smluv a nevzdům se l« Ještě
před několika léty bylo možno zastrašiti Němce
vyrovnávacími konferencemi a podobnými pro-
středky, dnes postupuje Němectvo samo proti
nepřátelským hradům. A to všechno způsobi
Jindřich Prade
Schönerer
Hohenwart
Taafra
Baden
Thun
Němec
Čechy
Vídeň
Johann d ' ar
26
article
Schönerer, který zabránil tomu, aby Němciv
od věků německém Rakousku, v německých
Čechách potírali se od kompromisu ke kompro-
misu a tím do záhuby se přiváděli. V Rakou-
sku nikdo nedošel cíle, kdo se krčil, v Rakou-
sku jen ten něco znamená, kdo dovede si dup-
nout a před kým mají ve Vídni strach. A e
tom nemůže býti přece pochybnosti, koho se
v Rakousku bojí víc, Schönerera nebo pana
Prada? Nic platno, Rakousko bylo a musí být
opět německé. Rakousko a Německo toť jedno
— — — Přejí si páni snad ještě více
Zdá se nám, že to již stačí.
— Zbraně klerikálního tisku. Brněnský
klerikální orgán přináší následující: »Národní
Listy« prozrazují tedy zase bez ostychu své
zednářské smýšlení a nepochybujeme ani dost
málo, že by tak mnohý z jejich okolí
rád se přiživil při nějaké krá deži
a loupeži v katolických řeholích.
Prozatím však si musí nechat chut
zajít.« Otiskujeme klidně pro posudek širší
veřejnosti, čeho všeho sehopen jest zfanatiso-
vaný derviš, pracujíeí perem ku větší ctia
chvále boží.
— Výkonný a volební výbor konser-
vativních velkostatkářů měly včera v pa-
láci hr. Buquoye schůzi, na které pokračo-
valy v poradě o kompromisu s ús ta-
váckým velkostatkem. Schůze, které
předsedal hr. Karel Buguoy, zúčastnili s
posl. kníže Karel Schwarzenberg, kníže Alfred
Windisehgrätz, prine Ferd. Lobkovic, hr. Frant.
Thun, hr. Jan Harrach, hr. Karel Schönborn,
hr. Jan Lažanský, hr. Ferd. Chotek, hr. Clam Mar-
tinic, gen. opat P. Starý, prior Augustiánů Pavlík,
Sejfert, Pabstmann, Fabian, probošt Hora a dr.
Schönerer
Prado
Buquoy
Buguoy
Schwarzenberg
Windisehgrätz
Lobkovic
František
Thun
Harrach
Schönborn
Lažanský
Chotek
P Stará
Pavlík
Sejfert
Pabstmann
Fabián
Rakousko
Čechy
Vídeň
Německo
Mar
27
article
Mettal. Jednání schůze prohlášeno důvěrnýma
usneseno nevydati o něm žádné zprávy. Po
schůzi odjeli hrabě Buquoy a hrabě František
Thun k hraběti Osvaldu Thunovi a pobyli u
něho asi 10 minut. Hrabě Buquoy hodlal ješte
včera večer odjeti do Vídně, ale odložil odjezd
až na dnešek. Patrně vyčká usnesení dnešní
schůze ústaváckých velkostatkářů, která koná se
odpoledne u hraběte Osvalda Thuna.
— V posmrtných vzpomínkách na
Josefa Frankovského se vypravovalo, že zvěč-
nělý umělec naposledy vystoupil dne 18. března
1891. To jest omyl, způsobený patrně tím, že
téhož dne pořádalo se v Národním divadle bene-
fiční představení pro Frankovského, tehdy již
churavého a do pense se uchýlivšího. Josef
Frankovský hrál naposledy dne 9. listopadu 1890
a to v premiéře dramatu »Její pastorkyňa« od
Gabriely Preissové. Tehdy ovšem obecenstvo ne-
vědělo, a snad sám umělec sotva to tušil, že ja
to vystoupení poslední. V první reprise nového
dramatu hrál už po Frankovském rychtáře
Mošna. Frankovský cítil již dříve, že jeho zdraví
je na mále, ale hleděl to překonat. Hrál tehdy
na př. velice často v »Dáblových pilulkách“,
které byly toho roku piěce de la resistence letní
saisony, a stýskával si, že mu nezbytné lezení
na dekorační přístavky v této feerii působí zá-
vrať. Z posledních jeho nových rolí byl rozto-
milý, pro mne nezapomenutelný rybák v »Mida-
sových uších« od Jar. Vrchlického. Po novince,
v níž Frankovský hrál naposled, měla se nově
studovati Vrchlického aktovka »K životu«, a
Frankovský měl v ní hráti dřivější svou roli.
Ale zkoušky byly přerušeny, Frankovský po
9. listopadu již nevystoupil, a také ohlášená re-
prisa aktovky zmizela nadobro s repertoiru . ..
Mettal
Buquoy
Thun
Osvald Thun
Josef
Josef frankovský
Preiss
Mošna
Dáblový
Vrchlický
Vídeň
národní divadlo bene
28
article
Stav churavicího umělce bohužel se odpočinkem
nepolepšil, a také hmotných starostí přibývalo.
Proto uspořádala správa Národního divadla dne
18. března 1891 — v předvečer umělcových
jmenin — benefiční představení ve prospěch
Jesefa Frankovského. Hrál se Tylův »Strako-
nický dudák« a to způsobem v pravdě slavnost-
ním. Hra byla nově obsazena — po Frankovském
hrál Šamberk poprvé Kalafunu — a sebe men-
ších episodek ujali se nejpřednější umělci na
počest milého kollegy. Vzpomínám si na př., že
Bittner hrál nějakého chasníka ve známé ho-
spodské scéně; bylo to poprvé a patrně i na-
posled, co jsem Bittnera viděl v koženkách. Do
scény v paláci krále Alenora vložena byla —
dle vzoru z Raimundova »Marnotratníka« —
koncertní produkce, v níž mimo jiné zpívala
také pí. Förstrová-Lautererova. Bylo to tehdy
krásné a nad obyčej srdečné představení. Šam-
berk, hraje poprvé Kalafunu, zaimprovisovalsi
v dudácké písničce »Na tom našem dvoře —«,
a pamatuji si podnes, že zpíval: »— nemůžem
na tebe, náš milý Josefe, zapomenout !« Tehdy
se plakalo v hledišti, na jevišti i za kulisami.
A zapomenout podnes nemůžem . . ..
— Osobní. Pan MUDr. František Vrabe
po dvouleté nemocniční praxi usídlil se v Mora-
vanech.
— Rodinné zprávy. Slečna Růžena Po-
tůčkova z Prahy a pan MUDr. Albert Pal-
lausch, c. k. zdravotní assistent v Tišnově, slavili
sňatek svůj dne 16. září 1901 v chrámě sv. Štěpána
v Praze. — Slečna Mařenka Bledá a pan
Václav Pithart, inženýr v Kladně, slaví sňatek
svůj dne 19. září o 1/211. hod. dopolední v chrámu
sv. Jindřicha v Praze.
— Úmrtí. Včera zemřela pí. Marie z Albertů,
vdova po cís. radovi Jeronymovi rytíři z Albertů,
v 78. roce věku. Pohřeb koná se zejtra o 3. hodině
odpolední z chrámu u sv. Stěpána na hřbitov
Tylův
Straka
Šamberk
Bittner
Raimundův
Josef
MUDr
Vrabe
Růžena
Albert pálit
Mařenka bledý
Pithart
svatý . Jindřich
Marie
Albert
Jeronym rytíř
Moro
Praha
Tišnov
Kladno
národní divadlo
král Alenor
svatý . Štěpán