2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
5
article
značný, ale přece ne přílišný obnos. (Jak jsme
již minule podotkli, obětoval Mac Kinley velikou
čásť jmění svého na vyrovnání šmejdův bratra
svého Abnera. Pozn. red.) Vrahu Čolgošovi smr
presidentova ještě nesdělena.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 16. záři. (Přípravy k uhe -
ským volbám.) Za dvě neděle — dne 2.
října — započne již velký volební boj o man-
dáty do sněmu uherského. Volební ruch jest
nyní v plném proudu a všechny strany, jež se
hodlají ucházeti o mandáty, uveřejnily již svá
volební provolání. Nejvíce se v tom vzhledě
opozdila strana lidová a Košutovci. Provo-
lání strany lidové (klerikální), podepsané
hr. Zichyem, domáhá se pro Uhry rázu čistě
katolického a proto vyhlašuje další boj církevně-
politickým zákonům, provedeným za vlády
Banffovy, o nichž se praví, že musejí v Uhrách
padnouti tak, jako v Německu padl Bismarkův
květnový zákon proti katolikům. Vedle toho žádá
se v provolání lidové strany úleva břemen na
vojsko a služby vojenské, ještě větší samoslat-
nost Uher vzhledem k Rakousku a rozšířeni
práva volebního.
Program strany Košutovy jde
mnohem dále. Žádá především úplnou politickou
a státoprávní nezávislost Uher, zvláštní úher-
skou armádu s maďarským velením, zvláštní
diplomatické zastoupení Uher u cizích států,
samostatné celní a obehodní smlouvy s cizinou;
ve věcech volebních domáhá se všeobecného
volebního práva, ale jen pro voliče, kteři
umějí po maďarsku číst a psát.
Mac Kinley
Čolgoš
Bismarkův
Uher
Košutův
Praha
Provo
Uhry
Německo
Rakousko
6
article
Liberální (vládní) straně činí obtíže
četní kandidáti, kteří se ucházejí o mandát na
liberální program v jednom a témž okrese.
Není vzácností, že v jednom okrese vystupují
dva až tři liberální kandidáti. Výkonný výbor
liberální strany měl v sobotu schůzi, v níž se
mělo rozhodnouti, jak se strana zachová k ta-
kovým na vzájem se potírajíeím liberálním kan-
didátům. Usneseno prý, aby se kandidátům.
kteří již byli poslanci, dala přednost před no-
vými a v tom smyslu aby se působilona
místní volební výbory. Že však i do tábora libe-
rálního přibude po volbách řada nových
lidí, jest jisto už následkem zákona o inkompa-
tibilitě. Četní vynikajíeí politikové, kteří jsou
zároveň placenými hodnosty v různých finanč-
ních a průmyslových závodech, stojících ve
styku s vládou, dávají přednost svým výnos-
ným hodnostem a nehodlají se už ucházeti
o mandát. »Budap. Napló« sděluje na příklad.
že býv. poslanci Fr. Chorin, známý jako výtečný
právník a Leo Lánezy, hledaný odborník na pol
národohospodářském, »nehodlají přerušiti své
všeobecně užitečné činnosti národohospodářskáe
a proto se o mandát ucházeti nebudou.
Láneza
Francie
7
article
Přes to však pokládá se v Pešti za jisté
že novými volbami parlamentní poměry uherské
se nijak nezmění. »Výsledek voleb — píše Appo-
nyův »Bud. Tagbl.« — nijak neporuší většiny
liberální strany; číselné změny možno snad
očekávati ve stranách opposičných, ale liberální
strana vejde do nové sněmovny v téže imponu-
jící většině, jakou měla v parlamentě rozpu-
štěném.«
Královská kurie (nejvyšší uherský soudn
dvůr) zvolí v úterý dne 17. t. m. zvláštní
soudní sbor, jenž bude dle nového zákona roz-
hodovati o správnosti voleb a jemuž se budou
zasílati všechny stížnosti a žaloby ve věcech
volebních.
V Praze, 15. září. (Průplav vltav
sko-dunajský.) V sobotu měla horno-
rakouská obchodní komora schůzi, v níž jed-
náno též o splavném spojení Dunaje s Vltavou.
Horno-rakouská obchodní komora domáhá se
toho, aby příští dunajsko-vitavský průplav vy
bočoval z Dunaje u Lince; dle zprávy, vypra-
cované zvláštní komisí, měl by se průplav n
rozhraní rakousko českém vésti tunelem, při
čemž by potřebné množství vody bylo zabezpe-
čeno. Po delším jednání přijat jednomyslně
návrh komise, aby ministerstvo bylo požádáno,
by dalo vypracovati návrh průplavu od Lince
k Budějovicům, a aby zemský výbor horno-
rakouský a obchodní komory solnohradská
i inšprucká byly požádány, by návrh obchodní
komory linecké podporovaly.
Z Krakova, 15. září. (Nový poli-
tický list.) V redakci »Glosu Narodu«, zná-
mého svými sympatiemi k národu českému, na-
stala vážná změna. Hlavní redaktor listu K.
Pešť
Buda
Praha
Dunaj
Vltava
Linec
Budějovice
Krakov
královský kurie
8
article
Ehrenberg vystoupil z redakce spolu se dvěma
členy redakce, drem. Vlad. Levickým a Vitoldem
Noskovským a založil nový politický dennik
»Náš Glos«, jenž počal vycházeti v pondělí dne
16. t. m. »Glos Narodu« bude ovšem vychá-
zeti dále. Majitelka jeho, pí. Rogošová, vyjed-
nává s dosavadním redaktorem »Czasu« drem.
Ant. Beaupréem, aby převzal vedení listu.
Z Lublaně, 15. září. (Sněmovní
volby.) Liberální strana slovinská kandiduje
ve všech městských okresích, jež voli dne 19.
t. m., vyjma Kočevje. Za Lublaň kandidují do-
savadní poslanci Petr Grasselli a starosta Iv.
Hribar, za Idrii opětně dr. D. Majaron, za Nové
Město opětně dr. Iv. Tavčar. Nově kandidují
v Kráni obchodník Cyr. Pirc, v Tržici dr. Andr.
Ferjančič a v Postojně Fr. Arko.
Z Turč. sv. Martina, 14. září. (Volebn
ruch na Slovensku) Ústřední volební výbor
národní strany slovenské doporučuje k nastávajícím
všeobecným volbám do sněmu uherského následující
kandidáty: V okrese dolnoturčanském Pavla Mu-
droně, advok. v Turč. sv. Martině; v okrese horno-
turčanském Zikm. Pauliny-Totha, ředit. banky
»Tatry«; v okrese dolnokubinském Ivana Pivku,
pokladníka kubinské filiálky »Tatry«; v okrese
sliačském dra. Ivana Turzu, advok. v Báňské By-
střici a v okrese vrbovském Jana Valáška, advok
z Myjavy. Samostatně kandiduje dr. Miloš Štefa-
novič, advokát v Prešpurku, v okrese pezinském
a na program lidové (klerikální) strany kandidují
Rud. Krupec, statkář v okrese novoměstském
dr. Jos. Kubina, advokát, v okzesej sv. janském.
Ehrenberg
Vlad
Vitold Noskovský
Glos
Glos Naroda
Rogošová
Grasselli
Iva
doktor
D Majaron
Tavčar
Cyr
Andr
Martino
svatý . Martina
Paulin
Toth
Ivan
Turza
Valášek
Štef
Jos
Kubin
Lublaň
Postojna
Slovensko
Myjava
Prešpurk
Krupec
Tatra
9
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 16. září.
»Spiknutí« pravoslavných a moha-
medánů v okupovaných zemích.
Co jsme onehdy nazvali »maďarskou de
nunciací na Bosňáky«, razí si namáhavě cestu
lesem nedůvěřivé žurnalistiky a nám se zdá,
že zůstane omezeno na úspěchy v maďarské.
chorvatské a německé žurnalistice. Protože však
prozrazuje se záměr, bublinu nafouknouti ve
veliký měchýř, je třeba ještě se při věci po
zdržeti.
Rěcký »Nový List« vypustil už slovo« Spik
nutí v Bosně«, a v tom slovu jest už denun-
ciace nepochybná, není-li dostatečně odůvod-
Řečený list uveřejňuje 25 paragrafů toho
spiknutí. Pravidla spiknutí byla mu zaslána
jistým výborným mohamedánem. Z jazyka list
soudí tak, jako jeho výborný mohamedán, že
úmluva byla napsána v Bělehradě, přehlédnuta
v Novém Sadě a podvržena v Pešti. Tedy
»Nový list« je přesvědčen, že má před sebou
listinu podvrženou, a přec neostýchá se mluvit
o spiknutí.
Ale i kdyby listina byla pravá, nenachá-
zíme v ní ničehož, co by z daleka mohlo býti
nazváno spiknutím: byla by to leda zemská
jednota bosensko-hercegovská za tím účelem,
aby odvržena byla katolická propaganda; aby
byl odvolán p. Kallay a nahrazen domorodcem;
aby hodnost zemského správce bosensko-herce-
govského byla vyhrazena domorodcům a to stří-
davě: jednou mohamedánu, po druhé pravo-
slavnému a tak napořád; aby věrám, v oku-
povaných zemích panujícím, zabezpečena byla
církevní samospráva, pokud ji mají; aby těžká
domácí otázka, otázka agrárná, rozřešena byla
»bez účastenství cizího kapitálu obapolnou do-
hodou mezi statkáři a sedláky«; aby třenice
o písmo ukončeny byly prohlášením srbského
(kyrilského) písma za úřadní.
Kde je tu jaké spiknut?
Bosňák
Rěcký
Ted
Kallay
Praha
Boseň
Bělehrad
Pešť
11
article
Ruská odveta hr. Goluchovskému.
»Honoe Bpeva« odpovídá » Pesther Lloydue
na falešné obviňování Ruska, že na Balkáně
provozuje agitaci proti Rakousko-Uhersku. List
konstatuje, že druhý officios hr. Goluchovského.
»Fremdenblatt«, musil silná obvinění prvého
zmírnit, a táže se: Jaký byl účel této komedie
Velmi průzračný. Vídeňští politikové jsou nespo-
kojeni novou fásí rozvoje balkánské otázky,
přede vším jsou nespokojeni tím, s jakou ele-
mentárnou silou bez nejmenšího spolupůsobení
Ruska balkánští Slované vymykají se z objetí
Rakousko-Uherska. Rakouskosuherští officiosové
volají: »Usvěděte nás, dokažte nám, že na Bal-
káně intrikujeme!« Nu, kronika rakouské in-
triky v albansko-srbském kraji je bohata fakty.
Vyhnání albánského biskupa Trokše od Rakou-
ska a jeho návrat, otevření a vynucené zavření
rakouských škol, prudký spor o budovu kntoli-
ckého semináře v Prizreně, již Rakušané odňali
pro vagramské jeptišky a již opět vrátiti musili
Albancům, odvolání nepohodlného Albancům
c. k. konsula Rappaporta, zahrávání s nebožti-
kem pravoslavným mitropolitou Dionysiem, jehož
kreatura, rozvratný archimandrit Joanníkij by
nedávno cařihradským patriarchátem vzat vo
vyšetřování, kde se mu hned našli rakouští pro-
tektoři, — což pak je to málo faktů? A mohli
bychom posloužiti ještě hojnějším výběrem.
Bpev
Slovan
Rakušan
Rappaport
Joanníkij
Rusko
Balkán
Rakousko
Uhersko
RakouskoUhersko
Bala
Prizrena
12
article
Protiruská agitace ve FInsku.
Finsko mělo až do letošního roku svou
zvláštní armádu, jež měla sloužiti jen k obraně
finského území a pobřeží. Všichni důstojníci
měli býti příslušníky Finska, nikoli ostatního
Ruska. Za to Finům měly být otevřeny dvéře
ke všem hodnostem v armádě ruské.
Když před několika lety Rusku nepřátelská
agitace ve Finsku dosáhla nebezpečné míry a
car Mikuláš II. uznal za dobré rušiti finská
nadpráví a srovnávati je v právech i povinno-
stech s ostatním obyvatelstvem ruského státu,
dalo se předvídati, že dojde řada i na finské
vojsko. A došlo letos na jaře. Ponechána ne-
četná finská garda, aby dále nosila staré privi-
leje, ale s kontingentem vojska finského prove-
dena reforma.
Jak se »Honoe BpeM« dovídá, agitace
proti vojenské reformě šíři se ve Finsku víc
víc i přes to, že reforma byla prohlášena fin-
ským senátem, nejvyšší zemskou institucí. Ci-
lem agitace jest otřásti důvěrou v zákonitost
reformy a vyvolati v zemi hromadné,
všeobecné neposlušenství nového
zákona. Agitátoři chtějí přesvědčiti národ,
že k poslední a nejvyšší sankci zákona je za-
potřebí nikoli carova podpisu, nýbrž aby jej pasto
rové přečetli v chrámech. Obmýšlí se vel m
nebezpečná hra, neboť ve Finsku ducho
venstvo těší se ještě příliš velkému vlivu na lid
což je následkem toho, že je mu podčiněn
vesnická škola.
Madagaskar.
Až dosud osada madagaskarská byla úplně
passivní. Teprve letošní rok vykazuje dosti
značný přebytek. Obnášejíť příjmy 19,400.000
franků a výdaje 17,100.000 fr. Tedy přebytek
jest 2,300.000 tr., jež náležejí reservním fon-
dům této osady.
Zároveň se oznamuje z Tananariva, že
800 Burů, vystěhovalců to z Transvaalu, se
usadilo na západním pobřeží téhož ostrova.
Fina
Mikuláš II
Honoe Bp
Finsko
Rusko
Madagaskar
Transvaal
Bur
13
article
Car do Francie.
Car a carová odpluli dnes yachlou »Stan
dartem« z Kielu, kdež navštívili sestru carové,
do Francie. Přibudou do Dunkerku ve středu
ráno. Navštíví-li také Paříž, je dosud nejisto.
Zdá se ale, že se podařilo panu Waldeck-Rous-
seauovi z hněvu na pařížské nacionalisty pro-
saditi tuto »koncessi«, t. j. upuštění od ná-
vštěvy francouzské metropole. Jevíť se stále
jasněji také, že návštěva carova vyšla jedině z
osobního podnětu páně Loubetova, a to k veliké
nelibosti pana Waldeck-Rousseaua a jeho anglo-
filského směru. Novým k tomu dokladem jest,
že na sobotní meeting socialistický v Paříži, na
němž protestováno proti návštěvě carově, při-
hlásil se za řečníka také pan Pressensé,
úvodníkář vládního »Tempsu«. Pokud to s
taktem se srovnává, nemusíme pozname-
návati.
Z programu v Compičgni následkem úmrt
Mac Kinlevova odpadne divadelní představení.
V okamžiku příplutí cara do Dunkerku
bude tam puštěno 8000 holubů poštovních, aby
zvěsť o tom do celé Francie roznesli.
Bezpečnostní opatření v Compiěgní budou
velmi přísná. V úzké ulici Solferinské, kudy car
pojede, nebude smět obecenstvo státi a budetu
jen vojsko spalír tvořiti. Pařížský růský vyslanec
předložil Delcasséovi seznam řádů, udělených
carem za příčinou světové výstavy pařížské
1900. Seznam jest prý velice rozsáhlý a bude
uveřejněn nepochybně za pobytu carova.
Waldeck
Rous
Loubetův
Rousseau
Nová
Pressensé
Temps
Mac Kinlevův
Francie
Kiel
Paříž
Dunkerk
14
article
Volební ruch.
Volební ruch.
K volbám poslanců do sněmu kral.
českého za hl. město Prahu. Seznamy vo-
ličů pěti okresů volebních král. hlavního města
Prahy pro obecné volby do sněmu král. če-
ského, ustanovené na den 11. října 1901, byly
místodržitelstvím potvrzeny.
Na základě téhož výnosu jsou listiny tyto
dle předpisu § 5. zákona ze dne 17. ledna
1870 č. 8. z. z. veřejně vyloženy, aby každý
v ně nahlédnouti mohl a sice listiny voličů
z části města I.—VI. (Staré město, Nové město,
Malá strana, Hradčany, Josefov a král. Vyše-
hrad) v síni čís. 34 v II. poschodí radniee
staroměstské, listiny voličů z Holešovie-Buben
v magistrátní úřadovně v Holešovicích- Bubnech
č. p. 265—VII. v ulici Nádražní a listiny vo-
ličů ze Staré Libně v magistrátní úřadovně ve
Staré Libni č. p. 141—VIII. v třídě Palackého.
Zároveň ustanovuje se čtrnácti denní ne-
přestupná lhůta od 17. září do 30.
září 1901 (tento den v to počítajíc), v níž
mohou se námitky proti pravosti těchto listin
podati a sice ve všední dny od 8. hod. ranní
do 2. hod. odpol., v neděli a ve svátek pak o
8. hod. ranní do 12. hod. polední v místno-
stech, kde listiny voličské jsou vyloženy.
Palacký
Praha
Stará město
Hradčany
Josefov
HolešovieBubno
Holešovice
Bubno
Libeň
Vyšhrad
15
article
Novoměstský občanský klub sešel s
včera za příčinou jmenování kandidátů za po-
slance na sněm království českého. Do schůze
dostavili se dosavadní poslanci dr. Gabriel
Blažek a Václav Březnovský, aby do-
hodli se s voliči ve příčině nových kandidatun
a současně složili účet ze své činnosti na sně-
mu zemském. Posl. dr. Gabriel Blaž ek
hned v úvodu řeči své poukázal, na jak krát-
kou dobu vyměřena celá sněmovní činnosta
tím i zredukována sebe větší pracovitost po-
slance. Rozvinuv jasný obraz boje mezi auto-
nomií a centralismem, rozdíl mezi mocí říšské rady
a zem. sněmu, ukázal, jak centralistická vláda
hledí veškeru zákonodárnou moc soustřediti na
říšské radě, vyměřujíc jí dostatečného času
ke konání úkolů; zbytek roční doby milostivě
a nerada popřává pak sněmům. Avšak kromě
toho se vláda stará, aby skromná doba, sněmo-
vání zemskému vyměřená, minula neplodně;
nad to pak zasedání říšské rady pouze odro-
čuje, kdežto sněmy z pravidla uzavírá. Uza-
vření to pak má za následek, že zůstávají četné
návrhy nevyřízeny, že krátká doba sněmování ztráví
se konstituováním komisí, takže na nejdůležitější
předlohy — zemský rozpočet a lokální dráhy, zbývá
pak všeho všudy asi týden. Těší se, že za
okolností tak krušných podařilo se zlepšit platy
učitelstva, pojednává o způsobu úhrady břemen
tím zemi vznikajících, vítá zavedení přímých
voleb v kurii obci venkovských. Pokud se vlastní
činnosti jeho týče, uvádí svou činnost v komisi
lokálních dráh, v referátech o Hypotečnía
Zemské bance a j. a končí tím, že ne-
vnucuje se voličům za kandidáta, nýbrž
přeje si, aby jednali, jak káze jim jejich
svědomí, důvěra a přesvědčení politické.
doktor
Blažek
Březnovská
Posl
Blaž
novoměstský občanský klub
16
article
Posl. Březnovský rovněž poukazuje na
krátkost zasedání sněmu a praví, nenabylili kdo
za 25leté jeho činnosti k němu důvěry, že bylo
by zpozdilým o ni se ucházeli. Poslanci není
možno na schůzích všem voličům stále svůj
program předváděti; stane-li se to pak v tisku.
jako v referátu o schůzi Grěgrově ve Vys. Mýtě,
propadne list konfiskaci. Vzpomíná při případu tom
jak se měři žurnalistice české i německé; v pře-
chodu pak poukazuje na nesprávné složení
sněmu, který není představitelem obyvatelstva
posléze vypočítává, co se učinilo pro živnostni-
ctvo: byly to návrhy na opravu živnostenského
řádu, na zákon pro živnostenskou stalistiku,
školství odborné, ustavení živnostenské komise
pojišťovací otázky atd. Z činnosti své uvádí jako
hlavní bod působnosti na sněmu zemském návrh
na pozemštění podniků s minerálními vodami,
končí pak tím, že nenabízí se nikomu nějakým sli-
bováním. Program jeho a přesvědčení jest známo
i z jiných oborů jeho činnosti; jakým byl.
takým zůstane. Po řečech obou kandidátů, jež
přijaty se souhlasem, rozpředla se debata,
o které pro pokročilost doby nemůžeme se roze-
pisovati. Schůze zakončena byla jednomyslným
se dohodnutím shromážděných voličů na kandi-
dátech strany svobodomyslné, dosavadních posl.
dru. Blažkovi a Březnovské m.
Posl
Březnovská
Blažek
Mýto
17
article
Z Netolic. Důvěrníci národní strany svo-
bodomyslné v okrese netolickém usnesli se na-
vrhnouti za kandidáta poslanectví na sněmě
království českého, p. Václava Dvořáka, rol-
níka a říšského poslance v Podeřišti.
Z Benešova. Dohodnuvši se s městskými
radami v Červeném Kostelci a v Jílovém, žádá
městská rada v Benešově, by v této volebí
skupině kandidován byl do sněmu království
českého pan MUDr. Emanuel Engel, lékař na
Král. Vinohradech.
Ze Sedlčan. Při schůzi důvěrníků dne
15. t. m. ve Voticích (nádraží) konané, nabíd-
nuta kandidatura do sněmu zemského jednou
skupinou V. Holoubkovi, průmyslníků a starostov
v Sedlčanech, druhou pak skupinou býv. posl
p. Janu Kožmínovi, rolníku a okres. starostovi
z Nechvalic. Aby strana naše tímto rozštěpením
nebyla poškozena, vzdal se nově navržený kan-
didát p. Vil. Holoubek, který schůzi zároveň
předsedal, ihned sám dobrovolně kandidatury
ve prospéch pana Kožmína, čímž volba tohoto
na Sedlčansku a Voticku bude asi zajištěna.
Schůzi voličů okresu čáslavského svolal
pan poslanec dr. B. Pacák na neděli dne
15. září do obce Z bejšova o 2. hodině
odpolední a sice zástupce obcí Zbejšova, Opa-
tovie, Šebestejnie, Zbudovic, Chlumu, Čejhovie,
Chvalovic, Dobrovita, Krchleb, Lhoty a Dami-
rova a do Potěh o 5. hod. odpol. zástupce
obcí Potěh, Tupadel, Schořova, Drobovic, Bra-
čic, Přibyslavie, Kozohled a Podmok. Do
schůze ve Zbejšově dostavilo se na 150 voličů.
Dvořák
MUDr
Engel
Král
V Holoubek
Kožmín
Holoubek
Pacák
Zbudovic
Dam
Schořův
Bro
Přibyslavie
Kozohled
Netolice
Podeřiště
Benešov
Kostelec
Jílové
Sedlčany
Votice
Nechvalice
Sedlčansko
Zbejšov
Chlum
Čejhovie
Chvalovice
Dobrovita
Krchleby
Lhota
Tupadly
Drobovice
Podmoky
18
article
Schůzi předsedal starosta obce pan Brych,
a po řeči dra. Pacáka, kterému připravena byla
velká ovace a po řeči okresního starosty p.
dra. Zimmra a po vřelém doporučení kandida-
tury pány starosty Dvořákem a Řihou schvá-
lena byla kandidatura pana dra. B. Pacáka
iednohla sně. — Do šchiůze do Potěh, svo-
lané na 5. hod. odpol., dostavilo se přes sto
voličů. Schůzi předsedal osvědčený našinec
pan starosta Havelka. Po řeči p. dra. Pacák
a p. dra. Zimmra a po vřelém doporučení
starosty Havelky, byla kandidatura jednohlasně
schválena. — V týž den o 10. hod. dopol.
svolal do Potěh schůzi svých přívrženců proti-
kandidát p. dra. Pacáka agrárník Jos. Švejk
ze Sv. Kateřiny. Na cestě do Zbejšova stavěl
se dr. Pacák v této schůzi, aby vyslechl svého
protikandidáta, a jemu odpověděl. Schůzi před-
sedal pan Vančura. Schůze byla spoře navštl-
vena, třetinu činili nevoliči. Švejk přivedl z
Sv. Kateřiny, své rodné obce, několik spolu-
občanů, pověstného prof. Zdráhala z Hory
Kutné a učitele hospodářské školy v Budějovi-
cích. Většinu ve schůzi měli však stoupenei
strany svobodomyslně. Švejk neurvale a nej-
surovějším způsobem útočil na národní stranu
svobodomyslnou, dra. Herolda, dra. Pacáka.
dra. Kaizla, na »Nár. Listy«, neštítiv se ani
osobních invektiv. Jemu důrazným způsobem
odpovídali dr. Pacák, dr. Věšin a dr. Zimmer.
Po skončené debatě povstal starosta místní obce
Potěh a prohlásil, že obec unesla se
voliti dra. Pacáka. Totéž prohlášení
učinil starosta obce Tupadel p. Havráneka
písemně podobně prohlášení učinili občané obce
Drobovic, kteří do schůze dostaviti se nemohli.
Na to prohlásil starosta schůzi za skončenou,
což přílomní agrárníci provázeli povykem a růz-
nými výkřiky.
Brych
Pacák
B Pacák
Jos
Švejk
Kateřina
doktor
Vančura
Zdráhal
Kaizl
Věšin
Zimmer
Zbejšov
Kutná
Tupadly
Drobovice
učitel hospodářský škola v Buděj
19
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Konflskace. Včerejší, pondělní, čísl
»Národních Listů« bylo z rozkazu státního za-
slupitelstva zabaveno. O 1. hod. odpol. vyko-
nali konfiskaci zřízenci pražské policie. Závada
shledána ve třech odstavcích politické řeči, již
proslovil posl. dr. Edvard Grěgr ve schůzi vo-
ličů ve Vysokém Mýtě. Podáme námitky proti
této konfiskaci, jakmile nám příslušný soudn
výměr bude doručen.
— Ku přírodopisu pravého agrárníka.
Nikdo nebude vykládati přislušníku určitého
stavu ve zlé, zasadí-li se ze všech sil a s užitím
prostředků, jež obstojí před soudem veřejné
mravnosti o to, aby slavu, k němuž přináleží,
dobře se dařilo. Je to nejen přirozeno, nýbrž
vlastním účelem politiky, neboť úkolem jejím
je, zabývati se vším, co jakýmkoli způsobem
dotýká se zájmů občanských a obecných. Ni-
komu také nenapadno, vytýkati příslušníkům
rolnického stavu, že usilují o to, aby dbáno
bylo jejich zájmů na místech příslušných.A
kdo jen potud agrárníkem, pokud nemá jiných
cílů, proti tomu bychom my a nikdo spraved-
livý ničeho neměli. Však snaha tato pánům
agrárníkům, pojatým ve smyslu bojovné strany,
jež nyní vystoupila na kolbiště proti straně
svobodomyslné, nestačí. Jejich snaha dál se
nese. V naší české národní společnosti, pokud
žila ze starých zděděných ideálů, měl lida
měli především jeho zástupeové na zřeteli též
jiné zájmy, než pouze zájmy hmotné a třídní.
doktor
Grěgr
Vysoký Mýto
20
article
Cítili jsme se všickní především jako synové
utlačeného národa, jejichž prvním a předním
úkolom je zlomiti pouta, jimiž jsme sovření a
jež nedovolují nám volně česky dýchati a ne-
dovolují zároveň prospívati hospodářsky. A proto
všechna naše snaha k tomu se nesla, stát se
svobotnými a českými. Národnost svoua
volnost do prvé stavěli jsme řady. —
Jinak páni agrárníci a v tom právě vězí krite-
rium, kterým od nás velice se liší. Pán
agrárníci národnost a svobodu do
druhé ba třetí staví řady, svůj
třídní interess pak do první.
21
article
Kdežto my ve straně národní svo-
bodomyslné byli a jsme především
Čechové, chtějí býti agrárníci
především sedláky. Třeba že zakrývají
pravou podslalu svou a že právě v otázkách
národních líčí větší ještě rozhodnost než strana
svobodomyslná, páni svou taklikou nikoho ne-
zmatou. Jsou prohlédnuti skrz na skrz a mi-
micry jejich není tak dokonalá, aby ji člověk
na sto kroků nerozeznal. V onom nadřizování
hmotných zájmův nad volný vývoj zápasícího
národa vězí právě podstata boje, který dnes
vedou chytří spekulanti, opírající se o rozmary
davu, proti representantům snah vyšších a vzne-
šenějších. Dáte-li člověku nemnoho a ne příliš
intensivně myslícímu kategorickou otázku, chce-li,
aby se mu lépe vedlo než dosud a přeje-li si
za tím účelem, aby jej zastupoval příslušník
téhož stavu, k němuž přináleží sám, zvolá bez
rozmýšlení: »Ať žije rolnický poslanec!« Na
prospěch národa a na organisaci společenskou
ovšem při tom nemyslí, nejméně pak na to,
kdyby každá zájmová vrstva, každá třída činila
nárok míti v parlamentních sborech zástupce,
kdyby při tom kriterium intelligence bylo de-
possedováno, jak by vypadal potom par-
lament, co všechno by se tam dělo a kdo by
v takovém zákonodárném sboru dělal zákony?
Čecho
22
article
Pan Zázvorka nebo Rataj? Páni agrárníci —
jsou-li lidmi spravedlivými — doznají dojista,
že právo, na něž jako výrobní vrstva národa
činí, má také každý ostatní stav. Že i on má
právo posunouti interesy národní a jazykové
do pozadí a žádati v první řadě, aby se
mu lépe dařilo a voliti za tím účelem »člověka
svého«. Vědí pánové ti, co by z nás zbylo,
jak by vypadal národ náš, kdyby všechny
ostatní vrstvy vzaly si příklad z agrárníků
Kdyby každý z nich dělal politiku »na své
konto«? Jen člověk na mozku připražený, jako
prorok agrárníků, jenž prodělav jako hetéra
všechny bouře života, uchýlil se na konec do
kláštera — do klerikálně- feudálního asylu pro
bývalé atheisty, aneb člověk, který nikdy národ-
ního citu neměl, může v ohledu národním a
v okamžiku tak kritickém tak hazardní provo-
zovati politiku. Mezi agrárníky a ostatní spo-
lečností českou musí býti jasno. Dosud mlčky
se přiznává agrárníkům, že jsou stranou ná-
rodní. Popíráme to. Příslušenství národní —
ethické, ne pouhě ethnické — založeno právě
na onom podřizování všech ostatních zájmův
zájmům národa svého. V každém příslušníku
národa věrném a poctivém zmizeti musí človék,
příslušník stavovský, vyznavač určitého ná-
boženství, i člověk s určitým politickým pro-
gramem. Interesy všech těch pod-
řiditi se musí v něm myšlene
národní a kdo tak nečiní
kdo jinak jedná, vylučujj
Zázvorka
Rataj
23
article
se sám ze společnosti národní. A to činí agrár-
níci. Chudáci. Domnivají se, že tou cestousi
pomohou, po níž jdou. Prozatím jsme poznali
jejich přední stráže a ty že nám a vůbec ni-
komu neimponují, o tom soud věru již s dů-
slatek je ustálen. A že ani to další nebude o nie
lepší, tušíme, ba více než tušíme. »Es kommt
selten was besseres nach,« praví Němec. Ale
bez effektu jejich »úspěchy«, na něž se tak
strašně těší, žel že nebudou. Snad nikdy ještě
zpupnost německá nedosáhla takově míry, jako
právě nyní, kdy bez trestu zjevné
a otevřeně — a to je charakte-
ristickou známkou pro tento stát
— káže se zde zemězráda a kdy
hlásá se v zájmu všegermánském
vyhubení všeho národa českého.
Němec
24
article
Naproti snahám těm ve Vídni slabá vládaa
a naše národnost místními boji rozeklána stana
se, půjde-li to tak dále, niezpůsobilou
k dalšimu boji. Nechť nikdo nedovolává
se analogie staročeské. V boji mezi Mladočechy
a Staročechy jinak se věc měla. Za Staročechy
stála po leta vzrůstající mohutná strana,
s hotovými kádry a s řadou vynikajících,
svěžích sil a za těmi téměř všechen národ. Kdo
stojí za stoupenci národní strany svobodo-
myslné? Agrárníci, jako političtí jejich dš-
dicové? Jen to domysleme. Místa, jež po pádu
staročeském zaujali Trojanové, Grégrové, Ku-
čerově, Heroldové, Škardové, Kaizlové atd. —
chystají se zaujmouti dnes Ratajové, Šťastní,
Souhradové a — Bedřichové ze Schwarzen-
bergu. Nuže, kdo srovnáš to s vlasteneckým
přesvědčením, aby po těch dříve vyjmenovaných
ujali se politického dědietví národa českého
tito posléze jmenovaní pánové, jdi a vol —
agrárníka!
— Chování klerikálního orgánu praž-
ského v záležitosti národnostního rozdělení dlé-
cesí v Čechách prozrazuje úžasně slabé pod-
patky, jimiž orgán páně kardinálův do boje obut.
Trojan
Grégr
Škarda
Kaizl
Rataj
Šťastný
Souhrada
Bedřichová
Vídeň
Schwardit
Čechy
národní strana svoboda
Ku
Herold
25
article
Nejraději by v celé té otázce zaujal stanovisko
ct. 00. trappistů, kterážto skupina bojující církve,
jak známo, zápolí s nepřátely mičením a pokud
může, také by si dal náš klerikální orgán raději
nohu ukrojit, než by ztratil slovičko ve věci,
kteráž by jej měla vlastně držet v neustálém
ohni, kdyby byl tím, čím býti předstírá, listem
českého duchovenstva a českých katolíků. Je
nám to až lito, že my, na všech sjezdech a ve
všech článeích klerikálních proklínané »Národní
Listy« jsme v tom ohledu útočištém vlastene-
ckých kněží, jež k nám liskne národní stránka
této záležitosti! V tom ohledu, kdyby mělo česká
opravdu národní duchovenstvo naše hlasovati, či
stanovisko jest správnější, zda naše, či listu,
informovaného primasem království českého,
strážcem jeho celistvosti a koruny, nejsme ani
v nejmenších pochybnostech o tom, jak hlasování
by dopadlo. Řím byl od jakživa sice věrným po-
mocníkem germanisace u nás, ale aby se pro-
půjčil za průkopníka do celistvosti a nedilnosti
české vlasti, aby ukázal Němcům, kudy do díla
na její rozbití, aby jim na vzorec uspořádal
takové roztrhání našeho království »v duchu
a pravdě«, to se přece jen neočekávalo. A tajně,
o polednách, kdy rozsévač unaven spí! Že tomu
v skutku tak jest, to dokázaly zase včerejší
»Katolické Listy«, když novými odhaleními,
z kruhů duchovenských v listě našem učiněnými,
přinuceny k slovu po týdenním mlčení, do něhož
upadly po Frindově článku v »Prager Tagblattu«
uveřejněném. List nejdůst. konsistoře ani se ne-
odvažuje jen dotknouti se věci, i jen z daleka
ťuká na osobu domnělého pisatele úžasných po-
drobností, ze zákulisí Frindových konventiklů pro-
zrazených. Na jaké bídné výkruty upíchl se ne-
šťastný muž, jemuž uloženo, aby v »Katalických
Němec
Frindův
Řím
26
article
Listech« jakž takž zachoval věc nezachovatel-
nou, dekorum totiž českých kruhů vyso-
kého duchovenstva, pokud tam o českosti
lze mluviti, vysvítá z toho, že nejdůležitějš
okolností, o jakou mu při tom běží, je, že náš
zpravodaj z duchovenských kruhů dokazuje, ze
eelou akci umínil si provésti Opitz! Je to věe
naprosto vedlejší, kdo z německé strany je
strůjcem akce církevního rozdělení Čech, jisto
jest, že jeho pomahačem a vykonavatelem jeho
plánů jest biskup Frind, jisto jest, že za nimi
a s nimi stojí všechen německo- nacionální
klerus, jisto jest, že jakmile zavře oči dosavadní
biskup litoměřický, zaujme jeho křeslo biskup
Frind a ve skulečnost uvedena býti má obrovská
severočeská diécese, spojující v sobě všechny
německé vikariáty litoméřické, královéhradecké
s Chebskem podle německo-nacionální mapy.
Jisto jest, že jsou k tomu vykonány všechny
přípravy, že získáni nejen rozhodující činitelé
církevní, zúčastnění biskupové, ale i příslušné
úřady, místodržitelství i vláda, vídeňská nuncia-
tura i Vatikán. Jisto jest, že z trosek celistvost
království českého má zbudována býti hráz,
kteráž by zabránila odpadu německých supe-
riorních katoliků od Říma. Inferiorní čeští kato-
líci v uzavřeném území jazykovém věnování
býti mají jako dar těm, kdož těla sice zablti
nemohou, ale tím jistěji českou duši. To jsou
věci, v nichž má nám katolický orgán státi va
slově a celé české veřejnosti a ty věci má vy-
vrátiti, může-li a nechce-li lháti! Bohužel však
záležitosti tyto pokročily tak daleko, že nezbude
jiného, leč že bude české duchovenstvo nucenu
ukázati, co v něm zbylo ducha Jablonských,
Vinařických, Sušilů, Douchů a Třebízských, a
nenalezne-li se ho dosti, promluví český lid
zřejmou řečí, na to se mohou infulovaní pánové
spolehnouti!
Opitz
Frind
Jablonski
Sušil
Doucha
Čechy
Chebsko
Vatikán
Řím
27
article
— Za drem. Jos. Kaizlem. Velice vře-
lou vzpomínku věnuje zesnulému dru. Josefa
Kaizlovi český orgán, »věnovaný zájmům
veškerého státního úřadnictva«, »Státní úřadník«
ve svém posledním čísle. Vzdav čest mánům
Kaizlovým jakožto politika českého i velkého
syna národa, jehož nenadálý skon vyvolal po-
city lítosti a žalu v celém národě, píše »St. ú e
»Státní úřadníci všech zemí Rakouska a země
naší zvlášť již jednou želeli trpce odchodu J.
Exc. a to tehdy, kdy vykonav, co mnozí jeho
předchůdci jen slibovali, opouštěl křeslo mini-
sterské. Tehdy německé úřadnické listy vě-
novaly odcházejícímu články plné uznání, zá-
roveň pak bolu a zklamání nad jeho odstoupe-
ním. Odstup ten zarmoutil nás všechny, zvlášté
ale úřadnictvo nejnižších kategorií — ty nej-
širší vrstvy úřadníků, kteři očekávali, že uznané
zbytečné břímě, ba pravou kletbu naši, sejme
s beder našich —; o zrušení povínnosti k slo-
žení záruky (kauce) hovořilo se krátce před
Kaizl
Kaizlův
St . ú e
Rakousko