2
masthead
V Praze, v úterý dne 17. září 190l.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. Hísty
O přilohami (.Naněný Obzor“ ve
středu a „Literární Hlidka
v pátek) předplání set
Praze v zdministrani
2 K — b
na něsl
S K —h
ns čtvrt lsta . . . ..
s drojí čonáškou
50 h
na něsie
7K5oi
na čtri lete
ve silslkich-
2K 90i
na něsle . . . . . -
Poštou:
na nknle
ke
na čtvrt lieta.
s dvojí zisllkeu
so n
na měsí
ns řtvrt lel
Strach nejhorším rádcem!
Dnes sejdou se zde v paláci hr. Bu
quoye opět vůdcové konservativn
šlechty, aby snědli spartánsky
hořkou tu polévku kompromissu
s německo-ústavověrnou šlechtou, kterou jim
pan Körber tak laskavě nadrobil. Však
možno-liž tu vůbec ještě o nějakém kompro-
missu mluvit ? —
V celém politickém světě zove a roz
umí se kompromissem ujednání takově, kte-
rýmž zápolicí dosud strany buď mezi sebou
anebo s vládami odklizují svůj spor v zá-
jemným povolováním, hledíce se dohod-
nouti o jisté věci tím, že sobě činí na v zá-
jem ústupky. Tedy vzájemnéa
obapolné slevení, oboustranne
ústupky jsou nevyhnutelnou podstatou
každého politického kompromissu.
Ale jest o čems podobném vidu a slechu
při dnešním tom jednání »naší« šlechty se
šlechtou německou?
Hísta
Körber
Praha
5
article
Slyšel snad kdo, že by si byla za tu
oběť 21 neb 25 mandátů ve prospěch ústa-
váckých Němcův naše konservativní šlechta
vymínila na vládě nebo na ústavácké šlechtě
nějakého vzájemného politického prospěchu
pro věc našeho národa, pro dobré právo
vlasti, nebo i jen pro věc svou? Ani po-
tuchy! Beze vší vzájemné ná-
hrady, bez nejmenšího i jen
slíbeného zisku, zhola zadarm
chystá se tu aristokratická strana Schwar-
zenbergův a Lobkovicův provésti na sobě
nevídanou amputaci, vyříznouti si vlastní
rukou více než třetínu masa z těla svého,
aby jím zasytila německé Shyloky. Tako-
vého »kompromissu« dojista ještě slunce
nevidělo. Však nedosti na tom. Kdyby se
aspon pozorovalo, že ta německo ústavácká
šlechta o tu oběť snažně stojí, že si jí dovede
vážit, že ji ocení a bude za ni slušně po
vděčnou.
Němcův
Lobkovicův
6
article
Leč o podobné náladě při německýc
aristokratech a kobylkářích od těch Fürsten-
bergů a Osvaldů Thunů až po ty Bärnrei-
thery ani památky. Naopak, ještě drahotu
dělají, ještě se velkopansky rozmýšlejí, mají-i
tu oběť naší šlechty přijmouti a pohrdlivě
i posupně v tisku svém konstatují, že on
(ústavověrní) konservativců nehledali, o nie
se jich neprosili, alébrž návrh Bu-
quoyův v pevném přesvědčení odmítli,
že za nedlouho konservativní velkostatkáři
ještě sami rádi přijdou a nabídnou presen
21 mandátů svých zcela gratis, poněvadž se
budou strachovat a bát, aby ve volebním
boji neprohráli na celé čáře a nepřišlio
všech svých 54 mandátů. —
Takovým pohrdáním, takovým posmě
chem traktuje tisk německo ústavácký naše
hrdé pány aristokraty, ba dnes, v předvečer
rozhodnutí, jim ke všemu ještě ohlašuje, že
německoústaváčtí kavalíři nespokojí se
obětí, kterou jim zejtra naši toryové po-
korně z paláce Buquoyova na talíří ponesou,
ale že budou požadovat kromě 21 mandátů
ze skupiny velkostatků nesvěřenských ještě
í několik mandátů ve skupině
fideíkomissů, která pokládána dosu
za nedobytnou baštu šlechty konservativní.
I od této pevnosti své mají naši konserva-
tivní velkostatkáři vydati klíče německo-libe
rálním našim nepřátelům.
Osvald Thun
Buquoyův
7
article
Ptáme se znovu: lze tohle zváti ještě
nějakým politickým kompromissem? Či ne-
bylo-li by to prostě nevídaným sebezaho-
zením a sebepokořením strany.
dbavší až dosud tak žárlivě na svou čest?
Kdyby opravdu pro tento svůj čin neměla
strana »našich kavalírů« jiné pohnutky a jiné
omluvy, než jakou uvádí v »Budivoji« a ve
svém »Vaterlandu«, kdyby se opravdu
bála volební bitvy a ze strachu,
aby nebyla poražena od vlády a Němců na
celé čáře, raději volila »menší zlo«, totiž své
harakiri před bitvou: pak by byla ztracena
a nestála ani za politování! Neboť str a na
politická, která vykonává po-
vely nepřítele svého, která ne-
voli stokráte raději čestnýa
nejnebezpečnější boj, nežli ha-
nebné pokoření, strana taková
jest neuprosně ztracena. Podoba
se onomu zbabělci vojínu, který ze strachu
před bitvou samovražedně si
sáhne na život, aby se zmrzačil
a nemusil se postavit nepřiteli. Oč, že by
každý z našich aristokratů čin takového ubo-
žáka odsoudil jako nemravný! — A hle,
nyní by se ti »stateční a hrdí pánové čeští«
chtěli sami dopustiti v podstatě téhož? —
Ale kdyby se i dovedli vypořádati se
svou ctí, nejsou ničím povinni národu
českému? Nepotřebují se ohlížeti po jeho
věci, po jeho prospěchu a právu dobrém
Nýbrž dovoluje jim toho svědomí vlastenecké,
aby bezohledně sesílili zrovna
v nynější chvíli posici jeho ne-
přátel početně i mravně, dopomá-
hajíce jim k takovému plnoprávném
zastoupení na sněmu českém (92
hlasů), že by se jim většího ani při
nejspravedlivějším všeobecném, rov-
ném právu hlasovacím dostati
nemohlo, kdežto národ náš, oby
vající tuto zemi většinou bezmála čtyřmillio-
nův hlav, zůstati má i na dále na
sněmu vlasti své odsouzen k ne-
hodné 97hlasové, jsa zkrácen
oproti Němcům v zastoupen
skoro o 50 mandátů?!
Němec
8
article
Neví »naše« šlechta o této horrendn
40leté křivdě, činěné našemu národu, žeji
ani nenapadlo učiniti odstraněn
její konečné a zjednání spra-
vedlivosti zkrácenému národu
našemu hlavní a nezbytnou podmínkou
své obětovnosti a štědroty vůči komilitonům
Funkovým, Pradovým a Schückerovýmt
Nestál jí celý národ český a jeho dobré
právo za tolik ohledů?
Po nejchatrnější a nejhlou
pější věru výmluvě sáhl »Budivoj« a
po něm »Vaterland«, když hledi vysvětliti
žalostnou kapitulaci svých toryův jako stran-
nickou jejich pomstičku proti nám
Mladočechům, za to, že jsme také
jednali bez nich, když jsme v parlamentě
vídeňském vůči investičním a vodním záko-
nům upustili od obstrukcel
Což pak pánové kdy nám pomáhal
v obstrukčním našem zápasu podobně jako
německá šlechta německým obstrukčníkům
Či neodsoudili a nezatratili na
opak ruku v ruce s německým
těmi Fürstenbergy i Auerspergy
naši obstrukci v březnu letošníh
roku v panské sněmovně co nej-
okázaleji? Či nehlasovali t
pro onu německou adressu kom-
promissní, ve které vyzývána vláda, aby
za žádnou podmínkou nepovolovala a ne
couvala před obstrukcí českou, nýbrž ne-
ochvějně hájila proti nám platnou ústavu
prosincovou, ba uzákonila němčinu jako
dorozumivací řeč pro jisté obory státní
správy?
Funkův
Pradová
Schückerovýmt
Fürstenberg
Auersperg
9
article
Po této adresse měli jsme snad
ještě chodit k našim pánům šlechticům o
radu a direktivu pro svou taktiku a politiku
národní? Snad by nám po této adresse,
přijaté celou pravicí panské sně-
movny nebyli pánové naposled tajně domlou
vali: »setrvejte v obstrukci !?« S takovými
ubohými fraškami nechť advokáti šlechtysi
dají pokoj. Tu nejde o žádné malicherné
stranické schvály a šrůtky, nýbržo
věc, kterou dotčen jest celý národ.
jak to do poslední chvíle připomínaly
šlechtě naší i nejoddanější jí naše listy ná-
rodně konservativní, zapřisahajíce
ji ve jmenu věci naší pospolité, aby ustala
od neblahého kroku svého. Vůbec, kdyby
pánové sestoupili se svých zámků mezi náš
lid, nenašli by v něm bezpečně ani jediného
poctivého a myslícího Čecha, který by se
nevyslovil proti »kompromissu«, jaký hodlají
pánové dnes našim úhlavním škůdcům, jen
na pouhý povel vlády, buď z nemužného
strachu nebo z nemužné servility nabídnouti.
Kéž by ještě tato naše upřímná výstrahav
poslední chvíli přispěla, by se vzpamatoval
a vzpřímili, jak se na muže sluší. —
Čecho
10
article
Smrt Mac Kinleyova.
Smrt Mac Kinleyova.
Ku příčinám smrti.
Lond.ký jeden list obdržel prý zprávu
z Bufťala, že smrt způsobena byla otravou
Nález o pitvě podepsán jest 14 lékaři.
Soukromě vyjádřili se někteří lékaři, že
kule, jimiž Mac Kinley střelen byl, byly otrá
veny. Zdá se to býti ale jen směšnou poví
dačkou, kteráž se opakuje často pří podobnýeh
sensačních případech. Kdyby věc byla pravdivou,
nemusíli by lékaři mínění své jen »soukroměs
sdělovati.
Mac Kinleyův
12
article
Pohřební obřady
Za lijáku pohyboval se včera v neděli
průvod s tělesnými ostatky Mae Kinleyovými
z domu, v němž zemřel, na radnici. Zahájil jej
oddil policie, setína pěchoty a hudební sbor
kterýž hrál Chopinův smuteční pochod. Potom
následoval oddil pěšího dělostřelectva a prapor
námořní pěchoty. Na to jel Rousevelt v u za-
vřeném voze se třemi průvodci; bylo vi
děti, jak hovoří živě s ministrem vojenství, se-
dicím po jeho levici. Dále jeli ostatní členové
vlády a za nimi čtyřspřežní pohřební vůz ob
klopen poddůstojníky a sledován několika vete
rány. Za nimi ubírali se poslanci, úřadníci, ge
nerálové a několik dam. Před vstupem do rad-
nice vojsko stanulo a vzdalo zbraní čest
Roosevelt a členové vlády sestoupili s vozů
čekali v radnici s hlavou obnaženou na rakev
Tato položena na nízký katafalk, načež konány
služby boží. Rakev při nich otevřena. Rysy za
vražděného jsou dobře zachované: výraz hlubo
kého míru rozestírá se jimi.
Stráž u mrtvoly Mac Kinleyovy konaj
vojáci. Tisíce lidí defllovalo pak v hlubokém
mlčení kolem rakve.
Mae
Chopinův
Roosevelt
13
article
Roosevelt procházel se po těchto obřadech
po Buffalu i odmitl prý všelikou stráž.
Pohřební obřady ve Washington
jsou stanoveny definitivně na 10 hodin dopol
ve středu; v Cantonu ve státu Ohio pak na
čtvrtek 19. t. m
Paní Mac Kinleyová vyslechla zvěst o smrt
manžele svého, kterou ji sestra její ráno při
nesla, velmi statečně.
Anglie bude prý při pohřbu Mae Kinleyově
zastoupena nepochybně následníkem trůnu, jenž
na své cestě světové přibyl do Kanady a tam
o attentátu zvěděl. Edvard VII. nařídil za Mac
Kinleye týdenní dvorní smutek. Takové opatření
pokud nejednalo se o zemřelé panovní ky
dosud v Anglii nařízeno nebylo.
Presidentství Rooseveltovo.
»Express« dovídá prý se z okoli Roose-
veltova, že tento chová ctižádost, po uplynut
zbytku nynějšího presidentského období, to jest
po třech lelech ucházeti se o to, aby v presi-
dentství znovu volhou byl dosazen. Protož prý
také, aby nerozbil dosavadní většinu republi
kánské strany v lidu, neodehýlí se valně o
politiky Mac Kinleyovy ni v otázce cel,n
v otázce měny. Jest ovšem otázkou, neodchýli-
se od politiky té zatím lid sám a zdá se, že
to Mac Kinley již také tušil, kdyžtě v posledn
době od prvotní své celní politiky slevovat
počal.
Za to prý Roosevelt v otázce mezinárodní
kontroly nad zamýšleným průplavem nikaraguj
ským mnohem rozhodněji vystoup
prloti Anglii. Náležíť prý ke straně, která
v Bulwer-Claytonově, r. 1848 uzavřené smlouvě
v níž Anglii zaručena byla Unií společná kon
trola nad připadným průplavem mezimořským
nevidí nic víc než cár papíru, jenž pro dnešn
poměry nemá platnosti.
Roosevelt
Mac Kinleyová
Edvard VII
Rooseveltův
Mac
Mac Kinley
Claytonův
Buffalo
Washington
Ohio
Anglie
Kanada
Bulwer
14
article
»Evening Post« soudí, že z dosavadn
vlády zůstanou ministři vojerství, orby a soud
nictví, Root, Wilson a Knox, ostatní že budou
nahraženi jinými. Obzvláště ale st. tajemník pro
věci zahraničné Hay, a sice proto, že jest na
kordy se senátorem Lodgem. Lodge, známý
svým přeegoistickým smýšlením, má totiž velk
vliv na Roosevelta a jest jeho důvěrným př
telem.
Přes to vše míní advokát novoyorský Hally
právní to přítel Rooseveltův, že tento vládnout
bude celkem konservativně a nevyvolá politi-
ckých obtíží.
Roosevelt přibyl do Bufťala v sobotu o
poledne v 1 hod. 40 min.; doba příjezdu jeho
byln- tajena. Jel v uzavřeném povoze, obklopeném
vojáky milice a policisty, tryskem do domu
Wilkoxova, kdež čekal jej spolkový soudce, aby
od něho přijal přísahu. Po 20 minutách vyše
opět z domu a odjel ve stejném průvodu do
Milbournova domu. S obnaženou hlavou vstoupi
do komnaty, v níž spočívala mrtvola Mac
Kinleyova.
Čolgoš.
Čolgoš unikl prý lynchování jen tím, že
Mac Kinley zemřel v pozdní hodině noční.
Útočník byl hned na zvěsť o smrti presidentově,
když jej byli přestrojíli v oděv polici sty
dopraven do státního vězení, jež jest mnohem
bezpečnější. Bude-li vynesen proti němu roz-
sudek smrti, bude prý již po krátké lhůtě
elektřinou popraven.
V Silver City, v Unii, ve státu Nové M
xico, lynchován byl anarehi sta
Maggo, poněvadž se vyjádřil, že lituje, že ne
bylo jemu uloženo, by Mac Kinleye zavraždi
Wilson
Knox
Lodg
Lodge
Roosevelt
Rooseveltův
Mac Kinleyův
Mac Kinley
Silver Cita
Evening Post
Milbournov dom
15
article
V drobném prodeltr
ranní číslo o sobě . . . za 8h
odpolední
. . . . za 2h
Ve flislkách na venkově
raaní čislo. . . . . . . . 10
edpolední . . . . . . . . 5b
Ipserá t
platí se hotové napře
Přadplacení a lesesty přijíné sěnlst-
strace v Marianské ulici č. s.
Tam vscházají se též redla kee
Uskárna a szpráice „Rárednich Listáe.
Rakosiay se navinevji.
Rárednich Listá
16
article
Protianarchistické opatření?
Brusselský americký vyslanec Townsend,
jenž byl osobním přítelem Rooseveltovým, vy-
jádřil se, že sám dá podnět ke svolání nové
konference protianarchistické. Z jiné strany
vzhledem na nechuť Američanův vůči takým
mezinárodním závazkům silně se o tom pochy-
buje. Dokládá se ale, že chce Roosevelt tajnou
policii americkou, jež ukázala se úplně nezpů-
sobílou, zcela přetvořiti.
V Německu jest prý vláda odhodlána po-
tírati veškeré listy anarchistické. K tomu by si
musila ovšem dříve od sněmu říšského vyžádati
zvláštního zákona.
Anarchistický list »Neues Leben« ostatně
posledně nevyšel. Němečtí anarchisté tvrdi, že
mezi nimi a americkými anarchisty není vůbec
stykův. Té chvile jest prý mezi Mostem a ber-
línskými vůdci dokonce přímé nepřátelství.
Telegramy.
Z Buffala, 15. září. (C.-B.) V 11 hodín
dopol. konaly se v domě Milburnově prosté
zádušní bohoslužby, jimž obcoval president
Roosevelt s členy ministerstva, četné vynikající
osobnosti a vdova po presidentu Mac Kinleyovi.
Télesné pozůstatky presidenta Mac Kinleye byly
potom dopraveny, provázeny členy ministerstva
a oddělením pravidelného vojska i milice a ná-
mořních vojáků, do radnice, kamž bude odpo-
ledne dovolen přístup obecenstvu.
Z Buffala, dne 15. září. (C.-B.) Rakev
s mrtvolou Mac Kinleye přivezena bude
dnes večer do Washingtonu a bude převezena
do Bílého domu. V úterý ráno rakev bude
převezena do rotundy Kapitolu, kdež mrivola
bude vystavena. V Kapitolu budou krátké zá-
dušní bohoslužby.
Rooseveltův
Američanův
Roosevelt
Mac Kinley
Mac
Townsend
Německo
Most
Buffalo
Washington
Kapitol
Neue Leben
bílý dom
17
article
Ve středu ráno opustí železniční vlk
s mrtvolou Mae Kinleye Washington a přibude
o půl 3. hod. odpoledne do Kantonu. Ve čtvrtek
o 10. hod. dopol. odevzdána bude rakev ko-
mitétu pro pohřební slavnost, načež bude ulo-
žena k věčnému spánku.
Z Washingtonu, 15. září. (C.-B.) Stáln
tajemník Hay žádá v okružníku, zaslaném
všem zástupcům cizích mocí, v němž oznamuje
formálně úmrti presidenta Mac Kinleye, sby
zpravili své vlády též, že úřad presidenta přešel
na Roosevelta. Okružník ukazuje k tomu,že
upřímná starostlivost, s jakou všichni spřáte lení
národové sledovali stav Mac Kinleye, zápasícího
se smrti a projevy účasti a naděje v době.
kdy ještě byla naděje, byly zjevem velmi po-
těšítelným.
x. Z Londýna, 16. září. Čolgoš dodán
byl dnes do státní káznice, kdež bude lépe
střežen, nežli mohl býti střežen v policejní věz-
nici, aby se nemohl dopustiti sebevraždy. Proces
jeho bude 23. t. m. zahájen.
Z Vídně, 16. září. (»Pol. Corr.«) Minist
zahraničných věcí nařídil washingtonskému vy-
slanci na císařův příkaz, aby vyslovil. radě spo-
jených obcí nejvřelejší účast císařovu nad smrt
presidenta Mae Kinleye.
Také pl. Mac Kinleyové ministr hr. Golu-
chovský vyslovil v císařově jmenu soustrast
připojiv také svou kondolenci.
Z Washingtonu, 16. září. (C.-B.) V úterý
dopoledne — dle nejnovějších ustanovení —
budou v rotundě Kapitolu smuteční bohoslužby.
Mrtvola zůstane pak vysťavena do večera, načež
v slavnostním průvodu bude odvezena na ná-
draží a přivezena bude do Kantonu ve středu
Z Buffala, 16. září. (C.-B.) Jmění Mae
Kinleye, jež hlavně vdova jeho zdědí, činí
Hay
Mac Kinley
Pol
Corr
Mae Kinley
Gola
Washington
Londýn
Vídeň
Kapitol
Buffalo
Mae Kinley
18
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
altaden-
Ve Stockholmu, v srpnu.
Přese všecky krásy Stockholmu nejpěkněj
přece je mimo Stockholm. Sic nevím, jak v zime
bývá, ale v létě dojista. Leč byste veškeren ten
přírodní ráj, který je kolkolem, k samému městu
počítali. A můžete také docela směle, protože
Stockholm, zvláště teď v létě jakoby se rozšíři
na sta a sta těch okolních ostrovů a ostrůvků,
na ty zátoky a sundy tak, že vlastního obyvatelstva
Stockholmu ve městě ani neuzříš: hned po
denní práci a kancelářských hodinách rozejede
se na všecky strany do svých zátiší roztomilých
a živo je snad jenom hötelích. Ale to nevadí
valně. Telefonem, který vede až do hotelového
pokoje, dorozumívám se se svými přáteli stock-
holmskými a dáváme si dostaveníčka v místech,
nad něž ani duše milující vábnějších sobě vy-
mysliti nedovedou.
Zajeď na kterou stranu chceš od Stock-
holmu, po souši nebo po moři, dráhou nebo
parníkem, všude narazíš na zákoutí idyllická.
Stockholm
Stock
19
article
Když projížděli“ jsme poprvé archipelem
švédským, čím více ke Stockholmu blížl se náš
parník »Gauthiod«, tím více vzpomínal jsem
»Tisíce ostrovů« na Sv. Vavřinci, při výtoku
kanadských jezer v severní Americe, — pro
podobnost i kontrast silně nápadných. Tam také
tolik ostrovů a ostrůvků, porostlých zelení i na-
mnoze jen pustých skalisk, rozházených po ši-
roké, moři podobné řece a na nich ce chvíli
nějaké roztomilé zátiší letní, jenom že zde ve
Švědsku všecko je tak trochu něžnější, prostší,
poetičtější, proti těm nádherným a nadutým
villám a zámkům amerických nabobů. Tak ja
koby zde více klidu a spokojenosti vládlo než
tam za Oceanem.
Dvěma hlavními směry rozkládá se Stock-
holm mimo kruh vlastního města, na západa
na východ a jest to právě toto okoli švédské
kapitály, které láká nejednoho turistu snad ví
než mnohé nad míru zajímavé památky ze sta-
rých dob zašlé a zas pomalu se probouzející
slávy švédské, jakož i stopy divné seveřanské
kultury. Ačkoli zdánlivě v obou těch směrech
není nic jiného než lesnaté ostrovy, poseté vil
Vavřinek
Stockholm
severní Amerika
Stock
20
article
lami, přece nesnadno poznáš rozdíl mezi západ
ním Mälaren a východním Saltsjön. Břehy jezera
Mälarského, které u samého Stockholmu s mo-
řem se pojí, nemají daleko onoho divokého
rázu Skärgardu, zoraných lánů je zde již mno
hem více a olesněné výšiny jsou nižší a vyni
kají méně. Tady už počiná »Sörmländský kraj«.
táhnoucí se na jih až k Aby, olesněná, mírně
vlnitá to krajina, o vrcholcích dvacet až třicet.
zřídka až sedmdesát neb osmdesát metrů vyso
kých, prosévaných nesčetnými jezery.
Souostroví na východ před Stockholmem
ležící jest celkem také jen nízký, v nesčetné
ostrovy rozervaný, olesněný kraj, který u Stock
holmu samého vypíná se do výše asi jednoho
sta metrů, ale potom stále se níží a níží, až
zmízí docela v moři, které tuto zove se
an ze
Stock
Stockholm
Sörmländský kraj
21
article
Saltsjön.
Přiznám beze skřipce, že několikahodinné
dívání se na ty ostrovy nevysoké, zdánlivě splýva-
jící s pevninou, táhlé a pořád lesnatě, a jen tu
a tam, kde menší a malé byly, holé a skalnaté,
přece jen mne unavovalo tak, že raději do lodn
jídelny k smärgasbrodu jsem se uchýlil — až
teprve později, když v malě vachtě, plachetní
lodičce jsme »bloumali« v těch kanálecha
sundech, a když docela z blízka poznali jsme
něžný půvab zvláštního toho kraje, za nádher-
ných slunce západů nebo měsíce východů,a
když dýchali jsme vzduch nezkažený kouřem
parníkových komínů, pak teprv začal jsem d
opravdy milovati to daleké zákoutí — a vzpo-
minal při tom staré, první a největší lásky své,
té drahé země české, která přes to, že jest
mnohem bohatši, daleko velkolepejší a půvab-
nější, přece jen je chudá. Zde všude jen lid
toho kraje, země i obyvatelé její, ať tak dím.
sobě rozumějí, všecko je tady své a nic cizího
od nejvyššího pána až do ledajakého commis-
woyageura, všecko v takové ladné harmonii, ben
trpkých těch svárů a bojů, které pořád ochu-
zují a rozrývají naši domovinu . ..
Saltsjöbaden je asi nejmladším děckem
Stockholmu. Jsou to přímořské lázně ve skja-
rách, trvající sotva deset let, asi na hodinu
cesty dráhou od Stockholmu, a místo, kam
mezi svoje odpočívající poddané zajíždí i sám
král dýchaje tu v Grand hotelu čistý vzduch
právě tak jako my, prostí turisté.
Stockholm
22
article
Máme dvojí cestu tam, po parníku nebo
vlakem, a volíme ne poprvé tuto druhou, snad
z nedočkavosti, už abychom tam byli. Všude
jinde, tedy také ve Stockholmě je s podobnými
výlety jinak než u nás: nemusiš se vázat na
minutu, vlaků i parníků jede dost, zmeškáš-l
jeden, počkáš jen chvilku na druhý a prot
usedáme na zdař bůh na nábřeží »Carl XIl
torget« na malý parníček, který v několika mi
nutách doveze nás ku Saltsjöbanansstation
v jižní části města, Södermalmu. Není rozkoš
nějšího prostředku dopravního nad podobný
parníček, Angslupar, jichž veliké množství pro
středkuje spojení mezi jednotlivými částm
města, oddělenými mořskými nebo jezerním
rameny. Jezdí každé 3, nanejvýše 15 minu
neobyčejně hbitě — s rychlostí S uzlů za ho-
dinu — proplétajíce se mezi velikými parníky
a parními pramicemi. Doprava stojí nejvýše
15 öre, asi 20 haléřů, obyčejně jen asi 7. öre
které zaplatíme buď v kiosku před miniaturním
přístavem neb obcházejícímu plavčíku na par
níku samém, začež dostaneme »pollett«, malý
plíšek, který hodíme hned při příchodu neb na
parnicích větších při odjezdu do zvláštní kassy
skleněnou stěnou opatřené. Není zde papírků,
není tu propichování celých ornamentů na nich,
není zpropitného konduktérovi, všecko jde
hladce, bez řečí, po velkoměstsku.
XIl
23
article
Sedíme na přídě a rozhlížíme se pořád
s rozkoší po malebném městě, kteréž podívání
může míti člověk nanejvýše ještě z kajku na
Zlatém rohu cařihradském se prohánějícího, n
Skeppsbron a kontory velkokupců po pravici,
na kasárny v zeleni Skeppsholmenu s skrýva-
jící a na Kastellholmen po levici — a už jsme
u stanice, sotva že se pohled na velký Saltsjön
a dlouhou perspektivu na zevní přístav otevřel.
Hned přes silnici a takořka na silnici je ná
dražíčko, hned jsme u kasy, položíme korunu
řekneme Saltsjöbaden (vyslov Salčöbadn)
klidně: se vším pohodlím, neberouce ani kon
duktora na poradu aniž jej pokorně o misto
prosíce zasedneme v kupé jediné třídy tram
wayového vlaku, sic o dřevěných, ale štrokých
a pohodlných sedadlech se stěnami o širokých
oknech, ba takořka celeskleněnými, tak že vy-
hlidka je nerušena na obě strany, tím spíše
když vagon nejsa rozdělen v kupé, připoušt
všude rozhledu.
Sotva že z malého tunelu vyjedeme,už
rozvijí se malebné panorama, nejdřiv končicího
města, předměstí, moře a skalnalých i lesna
tých, hned s předměstím sousedicích výšin, pak
panorama skjär, kolem nichž letíme po mo
stech a viaduktech, po druhé straně majíce za
jezírka uprostřed lesů jehličnatých i listnatých
Mezi tím všude villy s koupelnami a malým
přístavišti při břehu jasné vody a na stanie
Dufnäs zahlédneme Skurusund, dlouhý úzký
kanál, nejkrásnější to stokholmskou cestu par
nikovou, kudy snad pojedeme zpět.
Saltsjöbaden
Salčöbadn
24
article
Tak pořád obrazy se mění, až staneme za
tři čtvrti hodiny na dřevěném perroně, vysokém
tak, že nemusíme ani seskakovati s vozu, než
jen přestoupiti a jsme v letním záliší stockholm-
ském, v mořských lázních, kde není na nádraž
ani hotelových sluhů, kteří by o vás se rvali
ani omnibusů ani drožek, které ve vyhánění ta-
rifů do závratných výšek by se předstihovaly
— nic, co by vám ztrpčovalo příjezd. Pocho
píte však uvážíce, že tu jen jediný, ovšem ve
likolepý hotel, opravdu Grand-Hotel a jediná.
také veliká restaurace. Obě tyto instituce ja
koby věděly, že musíte k nim, budete-li jich po
třebovati, nestarají se o příchozího.
Zacházíme do háje borovic, hned u nádraž
se rozkládajícího a jdeme širokou, jedinou ce
stou po řídce porostlých skalinách, dýchajíce
solný mořský vzduch, plný vůné konifer, az
pojednou z těch borovie otevře se před námí
malá zátoka, půvabná, rozmilá a za ní roz-
sáhlý Baggensfjärd, nejširší a nejvíce slané
mořské rameno vniterného stockholmského Skjar-
gardu.
Po pravici veliký ten hötel, v jehož roz
sáhlých, nad míru elegantních a ode všech b
nálních hötelových tradic odchylných místno
stech známí nás jindy provázeli, po levici n
ostrůvku můstkem se Saltsjöbaden spojeném
na skalní výšině Saltsjöbadens Restaurant, kde
rovněž jindy s přáteli těmi osvěžovali jsmes
z horka pořád i tady únavného.
Grandhotel
25
article
Teď jdeme tudy sami, my dva, a je nám
jako bychom na svatební cestě byli; tak tady
všecko hraje tu svoji poetickou, tichou symfonii
kterou popsati nelze. Ticho a klid — to je asi
nejvýraznější známkou těchto mořských lázní.
v nichž není hlučného strandu, neřku-li všed-
ních bazarů lázeňských a všech těch do únavy
se opakujících věcí. Všechna populace lázeňská
je rozstřiknuta po villách, z nichž jedna před
druhou v zeleni svých zahrad a hájů se ukrývá,
v domcích po lese porozsetých a jen sem tam
některý chodec ubírá se do lázní, úhlednýchto
dvou budov nedaleko do moře postavených.
Tam prozatím jeden sluha stači k udržení
pořádku a sbírání zůstalých mokrých ručníků
Více prádla totiž v panském odděleni není tady
zapotřebí. Skok do vody, trochu zaplování sem
a tam stačí zdejším lidem, lázeň v málo mi-
nutách je odbyta. Za to třeba dvakrát nebo tri-
krát denně.
Chodíme tak dlouho po Strandvägu a pot-
káváme chodců málo. Babka s vozikem ovocem
naloženým prodává třešně, kilo za švédskou ko-
runu, našich peněz asi korunu a třicet halérů.
snad to jsou třešně odněkud od nás importo-
vané a zdá se nám hřichem je kupovat z
peníz tak nestydatě drahý.
Skok
Babka
26
article
Jindy tedy také král sem přijiždivá, sestupuje
v Grand hotelu, tráví tady několik dni, chodí
do restaurace na obědy a procházivá se po
Strandvägu. Ba také v zimě, kdy je zde prý
mnohem čileji než v létě. Pak Saltsjöbaden je
spojeno se Stockholmem lesklou hladinou ledo-
vou, učiněným ideálem pro bruslaře a výsiny
v Saltsjöbaden změní se ve skvostné dráhy pro
jezdce na lýžích, kteří tu provádí svoje závody
a krkolomné skoky. Také kus seveřanské olym-
piady lelos v únoru tady se konal.
Tohle všecko mohlo by býti nanejvýše jen
suchým a hodné kostrbatým úvodem k jednomu
z veršů hymny na stockholmský skjärgard.
Nikdo, a já nejméně, dovedu načrtnouti perem
zvláštní to kouzlo, které spočívá v tichých
těch ostrovech kolem Stockholmu, nevynikajicích
vegetací ani romantičnosti, jen takovým mírem
a klidem zvláštním, jež divně působí na duši
životem znavenou. Je jako dávka morfia ná-
vštěva těch tišin půvabných, že zatoužíš poní
vždy znovu a znovu, a znovu také jsme se tam
vraceli a trávili chvíle nezapomenutelné na
ostrovech a sundech, dávajíce se tu kolébati
na loďce plachelní, která smýkala se po vodách
málo rozčeřených, jako když jemná ruka samet
Dr. Jiti Guth.
hladí.
doktor
Guth
Stockholm
Grand hotel