Periodikum ALTO Viewer

1

1. března 1900

2

Přiloha „Národnich Listn

3

K čislu 59.

4

Strana 9

5 article Národní hospodář.

Národní hospodář. Z trhů uhelných. (Původní zpráva »Národních Listů«.) Již přes měsíc stíženy nejdůležitější revíry ubelné stávkou uhlokopů. Nepatrná produkce uhlí v ob vodech stávkových vedle zvěšeného dovozu uhlí něme ckého z revírů slezských, saských a westfálských, z Uhei i z Anglie naprosto nevyhovují značné spotřebě uhli v domácnosti a v závodech průmyslových, a poně- vadž stát svojí antoritou nedovedl zažehnati ne- blahé následky trvalé nouze o uhlí, trpi dnes domácí naši odběratelé citelně touto bezpříkladnou krisí uhelnou, tak že nehledé k nesčetným nesnázímu soukromých odběratelů, nouze o uhlí jest zároveň cpravdovou kalamitou pro četné závody průmy slové, pro obehod a pro všecek náš hospodářský živol Pokud k výpomoci nabízí se uhlí cizí, jest jeho cena při jakosti mnohdy pochybné (jako u nespalitelného hnědého ublí a brikelů německých) tak úžasně vy- soká, že vyjučuje trvalé upotřebení. Přehnané ceny za uhlí cizí a vrtkavost cen uhlí domácího, s jichž normováním se nyní z velké části váhá, odňaly ob chodu ubelnému veškerý reální podklad. Při těchto poměrech přesunulo se lěžiště našich zijmů tržních do revírů zahraničných, v popředí ně- meckých, kde situace nevyřízeným mezdním hnutím rovněž jest napista a kde každého dne hrozí vypuk- nutí stavky. Tím vtisknut trhu německému ráz přes neobyčejně příznivou konjunkturu vrikavý.

Anglie

6 article

Podobnou krisí uhelnou stížen i trh anglický francouzský; v Anglii válkou jiloafrickou zvýšila se spotřeba uhlí pro loďstvo tak, že vývoz uhlí angli- ckého do sousedních i zámořských států musíl býti zlenčen, čímž zaviněna nouze uhelná v Italii a ve Francii. Rusko také má svou krisí ubelnou, do které vláda velmi účinně zasahuje. Této příznivé situnce hledí si Amerika, jež vážně pomýšlí na vývoz uhli svého do Evropy Při stagnaci domácí produkce uhelné, orse- zujeme se v dalším jen na zabraniční obchod uhelný se zvláštním zřetelem na obchodní poměr rakousko- německý a připojujeme data o dopravě v revírech českých za rok 1899 a za leden t. r. Dle úřadních výkazů byl zahraničný obchod Rakousko-Uherska v roce 1899 číselně příznivý: stinné stránky jeho, totiž značný vývoz laciného uhlí českého do Německa a dovoz drahého ublí slezského a vůbec německého do Čech, v ničem se nezměnily a vzhledem k tomu neznamená tedy rok 1899 zlepšení stavu dosavadního. Dov oz uhelný páčí se za rok minulý na 52,973.300 metr. centů uhli kamenného, 5,640.050 metr. centů koksu a 195.340 metr. centů uhlí hnědého. Vyvezeno proti tomu 86,626.577 metr. centů uhlí hnědého, 8.749.565 metr. centů uhlí kamenného a 2,529. 409 metr. cenlů koksu. Cena uhelného vývozu páčí se na 42.9 mill. zl. (+ 3.5 mill. zl.) a vyvezeno 86.3 mill, metr. centů uhlí hnědého a 6 mill. metr. cento uhlí kamenného do Německa, 0.3 mill. centů hně- dého a 06 mill. centů uhli kamenného do Italie, 1.3 mill. q uhlí kamenného do Ruska a 0.6 mill, uhlí kamenného do Rumunska.

Anglie Francie Rusko Amerika Evropa RakouskoUhersko Německo Čechy Rumunsko Italia mill

7 article

O vzájemném uhelném obchodu Rakousko Uherska s Německem uveřejněný ve výka zech německého úřadu statistického tyto údaje: Vývoz ubli z Rak. Uherska do Německ páčí se za rok 1899 na 6,187.204 metr. centů (— 93.681) uhlí kamenného, 86,167.392 metr. centů (- 1,666 325) uhlí hnědého a 360.432 metr. c. koksu (- 53.250), v celku 927 mill. metr. c. Naproti tomu obnášel dovoz uhlí německého do Rakousko Uherska za rok 1899 51,348.664 q (— 3,312 590) uhlí kamenného 6.718.286 q (— 263.722) koksu, 175.575 q — 21.727) uhlí hnědého, v celku 57.242 525 q (— 3,598.039). Byl tudiž vývoz náš do Německa číselně 35.472 510 q větší nežli dovoz uhlí německého k nám Vzhledem k hospodářským zájmům našim nezna- mená však tato zdánlivě příznivá bilance našeho ubelného obchodu zahraničného naprosto žádného úspěchu; zkušenosti doby poslední- měly by býti tozhodným činitelům při obnově obchodních smluv nišeh s Německem závažným podnětem k omezení začněho vývozu uhelného do Německa. Nelze pře- hlednouti, že Německo, jež z říše naší dovezlr 92 mill. g uhlí, vyvezlo svého uhli do jiných států 161 mill. q a z toho do Rak.-Uher. 57.24 mill. q. takže jeho vývoz k nám jest o 35.46 mill. q menší nežli dovoz. O uhelné dopravě z revírů českých uveřejněna v poslední době data, z nichž nejzají- mavější uvádímet v pánvi hnědouhelné v severozápadních Čechách dostoupila uheiná doprava za rok 1899 v celku 1,287.426 vozů čili, čítáme-li- průměrně vůz o 120 metr. centech, asi 155 mill. metr. centů. Proti dopravě roku 1898 o 1,255.610 vozích zvýšila se do- prava loňská celkem o 31.816 vozů; proti dopravní číslici roku 1897 o 1,248.440 vozích celkemo 38.986 vozů.

Rakousko Uhersko Německo Uhersko Německ Rakousko Uhry Čechy

8 article

Toto zvýšení dopravy uhelně vysvětluje se pří znivou konjunkturou tržní, k níž vedle zvýšeného konsumu domácího přispěla čilá poptávka z Německa, kde větší spotřeba průmyslu a trvající nouze o dělné sily v závedech ubelných zavinila nedostatek uhlí. Kdežto konsumenti němečtí obraceli se do Čech o uhlí, vyvážela správa německých syndikátů značná množství za hranice. Pro posouzení vývozu hnědouhelného ze severo- západních Čech do Německa uvádíme ještě výši provozu hnědého ublí českého na saských stát- ních dráhách v r. 1899, jež dle úřadních dopravních výkazů obnášela 45,679.670 q proti 45.398.160 q. za rok 1898 (tedy o 287.810 q více). Provoz tento, jenž svědčí o zvýšeném vývozu hnědouhelném do Saska a severního Německa, byl by dostoupil zajisté ještě větší výše, kdyby ve druhém pololetí při příznivých podmínkách dopravy labské vývoz dráhou na pro- spěch dopravy vodní se nebyl ztenčil.

Německo Čechy Sasko

9 article

Konsum uhlí hnědého z pánve české v Ber- lině klesl za rok 1899 o 134.280 metr. centů, ztenčiv se ze 758.750 q v roce 1898 na 624.470 metr. centů v roce 1899. Od roku 1889 klesl konsum českého uhlí v Berlíně o 66 proc. Úbytek tento vysvětluje s dostatkem uhlí hornoslezského, westfálského a angli- ckého v Berlíně, a jest s podivením, že některým dolům českým tolik záleží na udržení odbytu pro Berlín, že rády poskytují snížené ceny, ačkoliv vědí. že při nadbytku uhlí německého a anglického v Ber- lně, uhlí české se odtud důsledně vytlačuje. Nebylo by vhodnějším, výhody v cenách raději poskytnouti domácím odběratelům? V měsíci lednu t. r. klesla doprava uhelná v hnědouhelných revírech českých na 82.102 vozy proti 108 425 vozům za prosinec anebo proti 98 35 rozům v lednu 1899 a 100.070 vozům v lednu 1899.

Berlín cent

10 article

Úbytek tonto zaviněn stávkou, jež dopravní číslici od 22. ladna o více jak 90 procent zlenčila. V pánvi plzeňské vlivem mírné zimy vr. 1838/9 a nepravidelnostmi v dopravě uhelné, zejmen pouzí o vozy železniční se doprava kamennouheln za rok 1899 o 75.788 vozích proti r. 1898 se 76.76 vozy o 977 vozů ztenčila. V měsíci lednu t. r. následkem stávky uhlokopů jež i revír plzeňský zachvátila, dopraveno v pánvi plzeňské celkem 5237 vozů uhlí proti 6403 vozům za leden 1699. V bilanci našeho uhelného obchodu z ahra ničného za leden jeví se docela markantně vliv stávky hornické. Dovoz ubelný za leden stoupl čí- selně o 637.410 q a o 1.42 míli. korun v hodnotě. vývoz se za to ztenčil o 1,474.470 q v ceně 0 9 mill. korun. Z množství tohoto vypadá na dovoz 5,436.400 q (+ 477.640) uhlí kamennného, 589.090 (+ 98.0802 koksu a 72 610 q (+- 61.690) uhlí hně- dého. Na vývoz: 4,828.510 q uhlí hněděbo (— 1,164.390), 403.330 q (— 197.420) uhlí kamen- ného a 162.920 q (.— 112 660) koksu. Poněvadž o vypuknutí stávky (20.—31.) vývoz uhelnýz Čech do Německa dle autentických výkazů vů bee přerušen nebyl, není úbytek za leden tak značný, jak se dalo čekati.

Čechy Německo

11 article

Na trzích německých v popředí zájmů byla zvýšená poptávka z Rakouska. Příznivé tržní poměry dodělaly se po skvělém průběhu roku minu- lého dalšího úspěchu: poptávka ve všech skoro vět- ších revírech přesahovala zvýšenou produkci, jež za velmi výhodných cen nacházela debrý odbyt. Pro poměry tžní jest zajisté charakteristickým, že do- mácí odběratelé (němečtí) stěžují si do nedostateč ných dodávek v poslední době a vysvěllují je tím že doly a družstva prodejní, těžíce z nesnází rakou- ských odběratelů, těmto za znáčně zvýšené ceny ra- ději dodávají uhli, jež za nízké ceny mají uzávírkam zakoupeno konsumenti němečtí. Stesky tyto nejsou ovšem bezpodstatny. V tržních zprávách hornoslezských po- ukazuje se k tomu, že stále rostoucí poplávkou, k jejíe oživení zejmena zvýšená potřeba u nás a v ruském Polsku přispívá, produkce už do té míry byla stup ňována, že veškeré doly dosáhly maxima svého vý konu ve výrobě uhelné. Přízmea situace trpí ovšem nejistotou při možnosti, že se stávka uhlokopů také na slezské revíry rozšíří. Nehledě k částečním stáv kám jednotlivých dolů, jest produkce dosud normáln a zvýšila se proti prvým měsícům roku lonského skoro o 15 procent. Ještě obtížnější byly dodávky koksu, poněvadž výroba jeho pro citelný nedosta lek uhlí koksového četným nárokům nemohla vyho věti. V měsíci lednu obnášela dopravu uhelná v re víru hornoslezském 148.784 vozů proti 126.677 vo zům za leden 1899, tedy o 22.107 vozů čili 17. proc. více.

Steska Rakousko Polsko

12 article

Ve Vestřálsku vlivem nedostatku uhlí v ze- mích rakouských a v Italii, ve Francii a v. j. zemíel trvale značná a živá poptávěa stbupla. Mezdní hnuti jež dnes do všech revírů uliélných zasabuje, tak zde hrozilo propuknutím slávký, čímž poměry tržn stévají se kritickými. Syndikát uhelný se rozhiod veškeré zakázky z obvodů, jež dosud uhlí vesttál ského neodbíraly pravidelně, odmítnouti. Také tu zvyšovaná produkce nikterak nestačí k uspokojen značné poptávky a jest význačným pro současné po měry, že »Hörder Bergwerksverein« v poslední dob na výpomoc v tísní uhelné objednal 1000 vozů uhl anglického. Ze záznamů bursy essenské ze dne 12. února br uvádíme některé ceny, kladouce vedle záznamy ze dne 13. února 1899; dle toho placeno 1899 1900 marek: za uhlí plynové . . . . 12.— až13.50 11.— až 12.50 » (tučné) kusově 12.75 » 13.75 11.50 » 12.50 » ořechové L., II. 12.75 a 13.75 11.50 » 13.5 » koks pro vysoké peci 17.— » 209—— 14.— a — » koks pro slévárny. . 21.— v 22.— 16.— » 16 5 » brikety . . . . . . . 12.— » 15.— 10.— » 13.— vždy za tunu (10 metr. centů) na dole. Největší zdražení postihlo koks pro slévárny jenž podražil proti loňsku o 6 marek za tunu čilio 60 marek za 100 metr. centů (= 38 proc.) Doprava uhelná za leden z revíru rurského obnášela 405.847 vozů proti 379.116 vozům za leden 1899. tedy o 26.731 vozů čili o 7.05 proc. více. V revíře sarském dopraveno za Jeden 61.701 vozů proti 57.075 vozům za leden r. 1899 tedy o 4626 vozů čili 8.1 proc. O uhelném obchodu zahráničním v Ně mecku v roce 1899 uvádímetato data: Dovoz uhlí a koksu obnášel 152.99 mill. metr centů (+ 6.97), vývoz 161 mill. metr. cente (— 9.42), byl tudíž zahraničný obchod číselně ak tivní. Zvýšení dovozu uhelného a ztenčení vývozu svědčí o větší spotřebě uhlí, podmíněné známým rozmachem průmyslu německého.

Francie Hörder SF ořechový L

13 article

Dovoz obnášel 62.2 mill. q (58.2 mill.) ubl kamenného, 86.16 mill. q (84.50 mill. q) uhlí hně- dého a 4.62 mill. q (3.32) koksu. Vývoz uhelný z Německa obnášel: 139.49 mill. metrů (139.89) uhlí kamenného, 209.245 metr centů (221.546) ublí hnědého a 21.38 mill. melr centů koksu (proti 21.33). Zprávy z jednotlivých revírů anglickýc svědčí o všeobecné bausse na trhu uhelném. Příznivá konjunktura na trhu železářském, tuhá zima a zvý- šená spotřeba uhlí pro domácnost, vliv války jihu africké na konsum uhelný, situace na trhu světovém zejmena zvýšená potřeba Ruska, Francie a Iialie přivodily poměry tak utěšené, zejmena v obchodu vývoznim, jakých od let nebylo. Důkazem toho jsou záznamy cen v Cardiffu v roce letošním srov- nány se záznamy loňskými. Tak placeno 1900 1899 za tunu za uhlí pro stroje 25 ž. až 27 5. 128. 9 d. až 138 (nejl. jak.) .. za uhlí pro stroje (druha kvalita) 20 5. až 21 8. 12 5. 6 d.—12 5. 9 za uhlí pro stroje (drobné) . . 12 5. 6 d.—18š.6 ž. 9 d. až 7 š. — za uhlí drobné. II. 6š. jakkost . . 10 5. 9 d.—11 5.3. Patrno ze záznamů těchto (z ledna), že se ceny některých druhů uhelných zdražily o 100 proc. Uhelný vývoz Velké Britanie za r. 1899 dosáhl výše 43.11 mill. tun proti 36.56 mill, tunám za rok 1898 a cena jeho páčila se v roce 1899 na 23.106 mill. lib. proti 18.136 mill. lib. Z toho vypadá na Francii 6.88 (5.71), na Německo 5.06 (4.71), n Italii 5.51 (4.66), na Švédsko a Norvéžsko 4.49 (3.61). Rusko 3.39 (2.19). Dánsko 2.05 (2.04), Egypt 2.12 (1.90). Španělsko a Kanarské ostrovy 2.29 (1.79) mill. tun. V lednu se vývozní obchod vánicemi a bouřemi mořskými ztenčil; tak dovoz uhlí anglického d Hamburku obnášel za leden 150.195 tun proti 155.288 tun. za leden 1899.

Německo Rusko Francie Cardiff Velká Británie Švédsko Dánsko Egypt Španělsko Hamburk

15 article

Bank rakousko - uherský. Ustavujíe schůze nové generální rady koná se dnes, 1. března. Očekává se všeobecně, že sníží se sazba úroková aspoň o lg, tedy na 49. protože stav banku jest neobyčejně příznivý a nezaměstnaná záloha daně prostých bankovek důsledně vzrůstá. Jest to skorem neobyčejný případ, že ke konci měsíce jsou splatné požadavky banku dvakráte větší, než nároky na něj učiněné. Tak 27. února žádalo se 10 mill. K úvěru a splaceno bylo 21 mill. K. Předstírati, že cena valut jest pře- kážkou snížení úrokové mířy, jest slabou ná- mitkou velko-finančníků, protože poklad kovový jest v ustavičném vzrůstu a mimo to dle pře- hledu bankovní činnosti za minulý rok správa chrání zásoby zlata mimořádnou premií po způ- sobu banku francouzského. Možno proto poklá- dati za jisté, že úroková sazba banku rakousko- uherského bude snížena aspoň na 44. Kartel mlynářský. Nastávající zrušen mlecího řízení způsobuje přípravy k obratuv kruzích mlynářských, jenž dle všeho směřuje k uzavření smíru mezi mlýny obou polovicí říše. Pověsti o chystaném kartelu mlýnů ra- kouských a uherských a stanovení výše výroby kontingentováním se množí, a rozumí se samo sebou, že by kartelováním ceny mouky neklesly. Kartel ovšem obsáhne pouze velko- mlýny, malým mlýnům bude prý se platiti — náhrada. Kdo ale má vydržeti zvyšování cen na všech stranách?

16 article

Česká báňská společnost v Brusselu. P jmenem »Sociěté Anonyme de Zinc et de Plombe de Bohěme« byla zřízena v Brusselu akciová společnost jež bude dolovati v zinkových a olověných dolecl v okresu stříbrském, v Dlouhém Dolu. Frischglücku v dolu křickém, nevoprokopském a Antoninově. Ak ciový kapitál společnosti obnáší 1,200.000 franků Mezi zakladately společnosti náležejí mezi jinými Banque Auxiliaire a Mutualité Coloniale et In- dustrielle v Brusselu. Přiostření hospodářského zápasu. Z L berce se oznamuje, že velkozávody severo-české při pravují obrannou jednotu, jejíž účelem bude společné odmítání snah dělnických — »neoprávněných«, Čle- nové této jednoty nesmějí snížiti skutečnou pracovní dobu pod deset hodin, povoliti oslavu 1. května, přijati dělníka, kterýž bezdůvodně vystoupil z práce u některého člena nově se tvoříel bojovné jednoty Jednota hodlá založili i výpomocný fond ku podpoř firem, u nichž vypukla neodůvodněná stávka. Ústa- vující schůze nové této jednoty bude prý se konati již v březnu. Na probpěch sdružování. Přihlížeje k v nosu ministerstva spravedlnosti ku presidíím soudo

Anonymus Zinc Plombe jít Bohout Antoninův Brusel Ak Český báňský společnost v Brusel Mutualitý Coloniale et Ina

17 article

o přísném zkoumání stanov společenstev hospodář ských, podal »Svaz rakouských průmyslníků« před sedovi ministersíva a ministru obchodu výklad v němž upozorňuje na povážlivě následky výnosu onoho, zejmena proto, že dosud tak zvané »společ- nosti s obmezeným ručením« u nás zavedeny ne- jsou a posavadní sdružování k účelům úvěrním, vy- robním a pod. se oním výnosem značně ohrožuje, Hut Rudolfova. V úterní schůzi správní rady »Rudolfovy huti« oznámilo ředitelství výsledky prvníh půlletí obchodního roku 1899/1900. Čistý výnos, a odbyt oproti loňsku jest větší, poklesl o 4000 zl., což souvisí s listopadovým požárem šachty v dolech hnědo uhelných a se stoupající cenou jemných plechů. O 20. ledna stojí huť nečinně následkem stávky uhlo- kopské a bude tedy schodek i v půlletí druhém. Uherské mlýny konají opělovné porady, jak by předešly následkům zrušení mlecíbo řízení. V po- radě tyto dny konané rokovalo se o Haggenmachrově projektu, aby se stanovila pevně výroba všech par- ních mlýnů uherských, a v poměrných podílechi při- kázala jednotlivým mlýnům, aby se totíž výroba mouky kontingentovala. Návrh tento došel prý znač- něho souhlasu. Zemědělský výbor hunyadské župy vydal oběžník ke všem obcím na prospěch kon- sumu uherské mouky a uherské pšenice. Vývoz vepřů do Německa. Ze Segedina s oznamuje, že tam přijeli obchodníci berlínští, aby zjistili, zda-li se dá podniknouti vývoz vepřového masa ve velkém do Německa. Osvědčí li se zásilky na ukázku, zřídí se pro dopravu zvláštní ochlazovacl stroje. V Uhrách se domnívají, že by byli s to za tlačiti z Německa dovoz amerického a ruského vepřo- vého masa.

Rudolfův Haggenmachrův Německo Uhry Huta Rudolfov

18 article

C. k. rak. státní dráhy. Dnem 1. března r. 1900 nabývají platnosti následující tarify a dodatky k larifům: 1. Rakonsko uhersko-francouzské sdružení železniční: »Nový tari!«, označený »společný sešite a obsahující tabulky kilometrických vzdáleností, jakož i tabulky lhůt dodacích. 2. Rakousko- uhersko ruské sdružení železniční: »Nový tarif díl I., oddělení A.e 3. Východo-německo-rakonské sdružení železniční »Dodatek III. k tarifu dílu II., seš.1.« 4. Jiho-německo rakousko-uberské sdružení železniční: »Po dodalku II. k tarifům dílu II., seš. 7., 8. a 9. ze dne 1. února 1898.« 5. Německo rakousko-uherské sdružení pro do- pravu s námořskými přístavy: »Dodatek IV. k tarifu dílu II. seš. 1.« 6. Tarif labské dopravy pro Rakou- sko: »Dodatek I.« — Následkem sesutí bráze mezi stanicemi: Přívlaky Poniklá-Jablonec byla na místní dráze JilemniceRoketníce veškerá doprava asi na pet dní zastavena. Ruský obchod s čejem. Dle »Topr. npow. T'as. bylo opntřeno úřadní páskou o pravosti čaje v roce 1897 59.55 mill. lib. čaje, v r. 1898 64 74 mill.“ lib. Hlavní středisko obchodu čajového jest Moskva s 35.3 mill. lib., následuje Petrohrad s 4.6 mill. lib. a Odessa s 5.9 milt. lib. Ruského kavkazského čaje bylo r. 1899 1500 lib., v roce letošním očekává se žeň 20.000 lib.

Rakousko Německo Přívlaky Poniklá Jablonec Moskva Petrohrad II T ' as

19 article

Ola prostý dovoz uhlí do Ruska povolen pro všechny železnice ruské do 1. (13.) září 1900. Akciová společnost „Alfa Separator“ továrna na mlékařské potřeby, zvýšila cenu svých vý robků o 10 procent, vyjma Lavalovy separátory model 1899. Ruská obchodní a živnostenská komore v Paříži. Dle »Bex Bkovocrel« bylo ujed- náno mezi ruskými bankami a ruskou kupeckou gildou založení ruské obchodní komory v Paříži ku hájení vzájemných styků obchodních mezi Francil Ruskem. Toto zařízení má v prvé řadě sloužiti ru- skému vývozu, pročež se v čelo jeho postavil ruský vyslanec v Paříži, kníže Urusov. Vývoz kanadského másla opatřením chla- dičů na drahach i lodích ustavičně se vzmáhá. Bylo vyvezeno v r. 1894 okrouhle 4.7 mill. lib. v cent 2.24 mill. zl., v roce 1897 již 10.4 mill. lib. v ceno 4.7 mill. zl., v r. 1898 10.5 mill. lib. v ceně 5.6 mill zl. Vývoz jde hlavně do Anglie. Výroční a dobytči trh v Mladé Vožíci ná sledkem špatného počasí je přeložen a konati se bud v úterý dne 6. března. Výročni trh v Blatné. Následkem zanikuut slintavky a kulhavky mezi hovězím dobylkem bud výroční dobytčí trh v Blalné 8. březn konán. Záznam stříbra a jiných kovů. Londýn ský záznam stříbra ze dne 27. února činil 27.43 penny za sland. unci: při současném kursu lon- dýnské devisy K 242.50 obnáší tudíž cena. 1 k rýzlho stříbra K 96.37. Měď 743/4 za hotové a 723 na 3 měsíce, eín 145, olovo španělské 167/1e, anglické 164, zinek 213/s liber šterl. a za tunu. Banky, záložny a spořitelny. Městská spořitelna pražská. V měsíci únoru 1900 bylo od 7682 stran vloženok 1,850.79098 a od 7091 stran K 2,486.787.74 vybráno; bylo tedy o K 635.996.76 více- vy- bráno. — Stav vkladů koncem února 1900 k

Lavalův Vožík Rusko Paříž Anglie Blatná Londýn Bex Bkovocrel mill

20 article

107,284.490.93. Živnostenská banka. Stav vkladů n pokladniční poukázky a vkladní knížky čini koncem února 1900 K 34,703.984.82. Česká průmyslová banka. Vklady pe- něžní u tohoto ústavu činily koncem minulého měsíce K 5,244.506.— (v měsíci lednu k 4,689.682.—). Český úvěrní ústav v Praze. V měsíc únoru bylo ke zúrokování vloženo K 357.228.73. vybráno K 185.509.75, tudíž o K 171.718.98 více vloženo. Veškerých vkladů koncem února K 2,617.379.09. Česká spořitelna. V měsíci únoru t. r. byl od 5825 stran K 3.334.045.37 vloženo a 6975 účast- nikům vyplaceno K 3,564.670.14. Většina výplat činí K 230.624.77. Vkladů koncem února K 217.434.161.92 Malostranská záložna v Praze (založená r. 1870). V únoru 1900: Vloženo byle K 257.031.33 vybráno K 199 343.25. Vkladů koncem února 1900 K 6.296.502.97, půjčky splacené K 337.215.88, po- skytnuté K 294.964.27, půjček koncem měs. února K 5,319.295.11. Městská spořitelna na Král. Vinohradech V měsíci únoru vloženo K 270.647.10, vybráno k 83.602.67. Vkladů koncem měsíce února 1900 2,100 350.38. Záložna na Král. Vinohradech. V měsíci únoru 1900 vloženo K 879.114.—, vybráno k 669.230.—, zápůjček poskytnuto K 825.631.—, spla- ceno 786.681. Všech zápůjček K 13,396.897.—, vkladů K 15.404.307.—. Pokladní hotovost K 51.479.32.

Král Praha živnostenský banka Český průmyslový banka Český úvěrní ústav Český spořitelna malostranský záložna v Praga

21 article

Záložna učitelská v Dobrušce. Svépomoc a tubá organisace, toť jedno z našich hesel, které učitelstvo ve svůj program napsalo. Řídíce se zásadou touto, založili si učitelé záložnu učitelskou na základě zák. z. ze dne 9 dubna 1873 čís. 70. ř. z. Mají na mysli účel čistě lidský, t. j. společným úvěrem členů v čas okamžitých potřab rychle a snadně dosažitelnou pomoc poskytnouti svým členům. Jakékoliv výděl- kářství a získuchtivost se vylučuje, podporuje se nejen spořivost, ale i neodvislost spolubratří. Zá- ložna byla dne 27. ledna 1900 zapsána do obchod- ního rejstříku. Společenstvo ručí za svého trvání za všechny škody a ztráty, jež je stihnou svým jměním, t. j. reservním fondem a závodními podíly. Členem záložny může se státi každý český učitel neb učitelka, jsoucí v organisaci učitelské. O přijetí jiných osob svéprávných i hromadných rozhoduje ředitelstvo. Člen musí míti nejméně jeden závodní podíl 20 K, zápisné 2 K a k reservnímu fondu též

Dobruška

22 article

2 K, tedy celkem 24 K. Částka tato může se spláceti též měsíčně. Počet závodních podílů jest volný. Zá ložna počne 1. březnem úřadovali, ve středu a v so botu od 2—4 hodin, v čas nulnosti vyhoví se i jindy Půjčky poskytují se buď na úvěr osobní aneb na úvěr hrazený. Na osobní úvěr do sta korun na směnku není třeba žádných ručitelů. Kdo žádá vět- šího úvěru, musí míti nejméně dva spolehlivé ru- čitele. Půjček na úvěr hrazený lze dosáhnouti na cenné papíry. Záložna platí ze vkladů 41/2 proc. půjčuje nejvýše na 6 proc. Závodních podílů ai dosud upsáno jest 90. Jest ochotna převzíti výpůjčky i u jiných ústavů učiněné. Učitelstvo pochopí a ocení význam tohoto důležitého článku své organi- sace a vykoná povinnost svoji v tomto ohledu. Sta- novy na požádání, vysvětlení, dotazy, jakož i jaké koliv jiné záležítosti, záložny učitelské se ty kající diskretně, rychle a ku spokojenosti stran vyřídí ře ditel záložny. Veškeré dotazy buďtež zaslány ředi- telství »Učitelské záložny v Dobrušce«. A. V. Foršt. ředitel, Jos. Holanec, pokladník, a František Pišl kontrolor.

Částek A V Foršt Jos Pišl Dobruška

23 article

Trhy poněžní Bursa. V Praze, 28. února. (Pův. zpr. »N. L.«) Dnes učiněna jedna závěrka akcií strojírny Ru- stonovy za 11. 4.50. na of Podáváno bylo za akcie: peníze zboží Živnostenské banky . . . . 133.50. —.— 134.50 —.— České banky Union . . . . České společnosti pro průmysl cukerní . . . . . . 127.50 —.— 2440.— Strojírny Daňkovy 440.— České eskomptní banky Ofieiální záznamy jsou

Bursa Daňkův Praha Český banka Union Český eskomptní banka Ofieiální

24 article

Půjčka m. Ústí n. L. r. 1898 » Č. Budějovie 1893 Plzně r. 1886 „» Teplice r. 189 „ » Smíchova r. 1889 Zástavní listy české hyp. bank Zemská b. král. čes. zákl. úpisy » , » kom. dl. ú „, » » mel. úpis »», » želez. úpis Česká prům. banka dlužní úpisy Hosp. úvěrní banky pro Čechy hy poteční listy důchodkové . Česká severní dráha . . . Buštěhradská drába dto. Em. 1871 dto. » 1872 Místní dráha N. Brod-Humpole Duchc.- Podm. dráha Em. 1869 dto. „ 1871 dto. 1874 Česká montanní Em. 1896. Rak. severo-západní dráha . dto. lit. B. dto. Em. 1874 Česká eskomptní banka .. banka »Union« . . . Česká průmyslová banka . . Hosp. úvěrní banka pro Čechy Moravská eskomptní banka Pražská úvěrní banka Živnostenská banka pro Čechy Moravu Ústecko-teplická dráha . . . Česká severní dráha . . . Buštěhradská dráha . (lit. A (lit. B. Duchcovsko-podmokelská dráha Ferdinandova severní dráha Rakouská sev.-západní dráha dto. (lit. B Pražsko duchcovská dráha Pražská sp. par. po Vltavě a Labi Jiho-sev. německá spoj. dráha Akc. tov, na výráb. uměl, hnojiv v Kolíně Podolská cementárna . .. Česká spol. pro prům. cukerní Český akc. piv. v Č. Budějovicích První česká všeob. zajišť. banka První česká spol. pro raf. cukru (Modřany) Strojnická spol. dř. Daněk a spol Pražská železářská společnost stroj. spol. (dř. Ruston akc. spol. řetěz. lávky První českomorav. tov. na stroje

Budějovie Čecho Ferdinandův Daněk Plzeň Teplice Smíchov Čechy N . Brod Morava Ústecko Vltava Kolín Č . Budějovice Modřany Český průmyslový . banka úvěrní banka Humpola Duchce Český eskomptní banka Český průmyslový banka moravský eskomptní banka živnostenský banka Český akciový . pivo první český společenský stroj . společenský Ruston akciový . společenský

25 article

(Závěročn Z Vídně, 28. února. kursy.) Dnešní kursy jsou částečně dle sta- rých a částečně dle nových úsanci uvedeny. Renty: Únorová renta 99.40, společná renta květnová 99.30, společná renta stříbrná 99.30, rakouská zlatá renta 98 80, rakouská korunová renta 99.20, uherská zlatá renta 98. 40. m h uherská korunová renta 93. 80. Losy: Státní z r. 1854 163.—, zr 1860 po zl. 500.— 137.—, z roku 1860 po zl. 100.— 160.25, z roku 1864 200.—,“ losy tisské 141.50, losy úvěrního ústavu 395.— vídeňské losy komunální —.—, turecké losy 126.50. mnitezo Akcie bank: Banka anglo-rakouská 124.—. vídeňská bank. jednota 136.25, rak. ústav pro úvěr pozemkový 244.—, rak. úvěrní ústav 236.30, uherská úvěrní banka 187.50, bapk pro země rakouské 119.50, vídeňská Unionk 154.25, česká banka Union 13425, Živnosten- ská banka 133.25.

Vídeň uherský úvěrní banka Unionk 154.25 český banka Union 13425

26 article

Akcie dopravních podniků: Dráh ústecko teplická —.—, česká severní dráha —.—, buštěhradská lit. A. 312.——, buště- hradská lit. B. 302.25 (—), dunajská paro- plavební společnost 73.—, dráha duchcovsko- podmokelská —.—, severní dráha císale Ferdinanda —.—, dráha štyrsko-hradecko- köflašská —.— (—), dráha Ivovsko-černovická 140.—, rakouský Lloyd —.— (—), společnost rakouských místních dráh —.—, rakouská se- verozápadní dráha 121.—, dráha polabská 125.—, dráha pražsko - duchcovská.— společnost státní dráhy rakousko-uherské 137.70 lombardy 27.—, dráha pardubická —.— silniční dráha lit. A. 134.—, silniční dráha lit. B. 128.50. Akcie průmyslových podniků: Alpská montanní společnost 270.50, severočeská uhlář. společn. —.— (—), pražská želez. společnost 590.— (—), rým.-muráňská společnost 316. 75. turecká tabáková režie 146.—, rakouská továrna na zbroj 185.— (——), západočeská uhlář- ská společnost 153.50, vídeňská stavebn společnost —.—, peštská společnost pro půj- čování vagonů —.— (—), mostecká uhlářská společnost 394.— (—.—).

Ferdinand Lloyd Dráh 73 státní dráha 270.50 153.50

27 article

Valuty: Dvacetifranky 19.28, papírové marky 11830, papírové ruble 255.75 (—.—) Devise: Německá místa 118.30, směnky na Londýn 242.50, směnky na Paříž 96.27 směnky na Curych 95 .55. Při zdrželivém obchodě kursy větši- nou upevněny. Báňské hodnoty byly uveřejněním semestrální závěrky Praž ské železářské společnosti na chvíli stísněny, později se však zotavily. P akelích linderbanky a tabákových byla čilá poptávka. Eskontní sazby 33/1s, 41/2 procent. Z Berlína, 28. února. (Telegram.) Papírová renta —.—, stříbrná renta 98.50, rakouská zlatá renta 100.—, uherská zlatá renta —.—, akcie úvěr ního ústavu 236.40, slátní dráha 140.50, lombard 29.80, akcie dortmundské dráhy 184 50, duchcovsko- podmokelské —.—, buštěhradské litera B. —.— diskontní komercialní 198 40, nová 4pct. půjčka ruská —, směnky na Vídeň 2měs. —.—, na králkou lhůtu 84.40, Londýn na krátkou lhůtu —.—, Lon- dýn na delší lhůtu —.—, Paříž —.—, Amsterodam papírové ruble 216.30, rakouské bankovky 84.50. Gelsenkirchenské 213.25. — Pevné Z Frankfurtu, 28. února. (Tigr. závěrečné kursy.) Úvěrní akcie 236.—, akcie apolečn. stální dráhy 140.50, papírová renta 98.90, střibrná renta 99.—, zlatá renta 100.—, uherská zlatá renta 98 65, uherská korunová ronta 93.40, lombardy 29.70. Smýšlení klidné. Z Paříže, 23. února. (Tlgr. závěrečné kursy.) 3pct. umořitelná renta —.—, 3pct. renta 101. 67, 31/zpct. renta 103.07, italská renta 99.97, rakonský pozemkový úvěrní ústav —.—, státní dráha 700.— lombardy —.—, turecké losy 130.75, směnky na Londýn 25.18!/2, rakouská zlatá renta 100.85, uher- ská zlatá renta 99.30, otiomanská banka 532.—, tabáková režie 300.—. Smýšlení nerozhodné. Z Nov. Yorku, 27. února. (Telegrm.) Směnky Londýn 4.831/a, stříbro 59.75.

Lon Pevná Londýn Paříž Curych Berlín Amsterodam Frankfurt York otiomanský banka

28 article Trhy na zbotí. Bursa plodinová.

Trhy na zbotí. Bursa plodinová. V Praze, 28. února. ObIlí. Znamená se za 50 kg transito: pše- nlce česká jakosti 76—80 kg K 8.10 až K 8.75, uherská 76 až 80 kg K 8.50 až K 9 05, moravská — až — kg. K 0.— až K 0.—, rakouská — až — kg K 8.65 až K 0.—, česká stará jakost — kg až — kg K —.— až zl. —.—, vadná jakosti — kg až — kg K 0.— až K 0.—; žito česká jakosti 70 až 74 kg K 715 až 7.45, moravské ja kosti — až— kg K 0.— až K 0.—, uherské ja- kosti — až — kg K 0.—— až0—; ječmen výběr K 8.— až 8.15, první jakosti K 7.50 až K 7.60, střední K 7.— až K 7.20, merkantilní K 6.70 al K 6.90, ječmen k setí K 0.— až K 0.—, vadný K 0.— až K 0.—, oves bílý K 5.90 až 6.—, vadný 5.20 až 5.40, merkantilní K 5.60 až 5.70, k setí K 6.10 až 6.45, kukuřice uherská 1898 K 0.— až K 0.—, cinquantinská 1898 K 0.— až K 0.— cinquan. 1899 K 7.— až K 0.—, nová K 6.35 až K 6.40; vike.v česká K 8.10 až K 8.25, haličská K 7.65 až K 7.80, uherská K 0.— až 0.—.

Bursa Praha kg

29 article

Mlýnské výrebky. Ceny za 100 kilogramů transito: pšeničná mouka č. 0 K 29.— až K 30. 50, č. 1 K 28.— až K 29.50. č. 2 K 26.50 až 28.—, č. 212 —.— až K —.— č. 3 K 25..50 až 26.—, č. 4 K 23 50 až 24—. č. 5 K 22— až K —.— č. 6 K 20.— až 0.—, č. 7 K 17.50 až K —.—, č. 8 K 14.— až K —.— Žitná mouka č. I. K 22 50 až —.—, č. II. K 21.50 až —.— č. III. K 18.— až 0.— č. IV. K 14.— až 0.—. — Pšeničné otruby jemné K 10.80 at K 11.—, hrubé K 10.80 až 11.—, otruby žitné K 11.50 až K 0.—, krupice K 29.— až 30.50, zadina K 0.—, tluč K 11.50 až K 0.—, kroupy: čís. 40 K 44.—, čís. 3/0 K 44.—, čís. 2/0 K 43.—, čís. K 43.— čís. 1 K 40.—, čís. 2 K 39.-— čís.3 K 37.— čís. 4 K 35.—, čís. 5 K 34.—, čís.6 32.—. čís. 7 K 29.— Semena. Ceny za 50 kg. Řepka ozimní K 13.— až 13.10 vihká K —.—, vadná K —.— až K — mák modrý český K 25.— až K 26.—, modrý ruský K 24.— až K 25 25, šedý český zl. 23.— až 24.—, šedý ruský K —.—, kmín český K 32 — až K 34.—, holandský K 35.— až zl. 36. —, ha- ličský K —.— až K —.—, jetel červený K 29.— až K 81.—, bílý K 31.— až K 50.—, konopni semena uherská K —.— až K —.—, haličská K 12.— až K 13.—. Luštěniny. Ceny za 50 kg transito: fazol k vaření K 875 až K 10.—, ke krmení K 0.— at 0.—, boby K 0.— až 0.—, hrach k vaření žlutý K 9.50 až K 10.50, k vaření zelený K 10.50 až K 11.75, ke krmení K 0.— až 0.—, čočka K 12.— až 24. —. Čekanka. Sušená čekanka po 50 kilogramnech K 8.10 až K 8.20. Sušené ovoce. Ceny za 50 kg. Švestky če- ské K 14.50 až K 19.50, bosenské 110/120 až 80/85 K 18.50 až K 32.—, srbské K —.— až K —. višně K —.— až K —.—, třešně K —.— až

Řepka Čekanka Švestka český K 32 kg vihký K

31 article

sboll 97.75

32 article

98.50 96.60

34 article

103.— 103.50 97.50 91.75 99.25 99.— 100.— 96.50 97.50 96.35197.35 96.50/ 97 .50 99.50 enai 100.— 103.40 1044- 105.40 104.- . 103.40. 104.— 96.50

96.50 / 97

35 article

94.5 107.80 107.20 108.— 440.— 134.50 105.— 170.—

36 article

95.50 108.60 107. 8 110.— 450.— 135 .—— 105.25 133.50 317. — 152.— 312.— 302.5 134.— 317.50 153.— 314.— 303.25 93.60 121.— 125.— 121.50 125 50 93.60 250.— 260— 123.50

37 title

12750

38 article

—.—, hrušky K 12.— až K 25.—, křížaly K 10.— až K 12.— Zemčata. Zemčata k jídlu K 2.35 až K 2.45. k jídlu cizí K —.— až K —.—, zemčata k pálení lihu K 1.40 až K 1.70. Škrob. Ceny za 50 kg. transito: pšeničný K 16.— až K 22.—, rýžový K 30.— až K 32.—, bramborový K 10.— až K 13. 25. Zvířečí tuky. Ceny za 50 kg transito: sádlo uherské K 55.50 až K 56.—, sádlo americké K —.— až K —.—, 10j K —.— až K —.— Seno a sláma. Ceny za 50 kz transito : seno lisované K 3.50 až K 0.—, nelisované K 3.85 až 4.—; sláma cepy mlácená K 2.— až K 0.—, ku krmení K 0.— až 0.—, ku stlaní K 1.25 až 1.30. Kvasnice a výpalky. Ceny za 50 kg: Kvasnice lisované obilní K 70.— až K 80.—, kvas- nice lisované pivní K 24.— až K 30.—; výpalky K —.— až K —.— ObIlí.

kg K 2

39 article

Z Vídně, 28. února. (Telegram.) Pšenice na jaro K 7.54 až 7.55, pšenice na květen - červen K 7.65 až 7 66, na podzim K 7.87 až 7.88, žito na jaro K 6.62 až 6.63, žito na květen-červen K 0.— až 0.—, žito na podzim 6.75 až 6.76, kukuřice na květen-červen K 5.44 až 5.45, na červen-červenec K 0.— až 0.—, na červenec-srpen 0.— až 0.— oves na jaro K 5.28 až 5 29, oves květen červen 5.41 až 4.42, oves na podzim K 5.61 až 5.63. Smý- šlení oslabené. Počasí: zamračené Z Pešti, 28. února. (Telgr.) Pšenice na duben K 745 až 7.46, pšenice na říjen K 7.70 až 7.71. žito na duben K 6.31 až 6.32, oves na duben K 5.02 až 5.03, kukuřice na květen K 5.18 až K 5.19. — Nabídky pšenice byly slabé, koupě- chtivost mírná. Smýšlení lepší. Obratý činily 11.000 g. ceny dobře upevněné. Kukuřice byla hledána, také po jeteli a vikvi byla poptávka. Žito se zlepšilo ječmen slabý; oves pevný. Na trhu termínovém na lepší zprávy zahraničné a úhrady ceny o několik h. podražily. Kukuřice velmi pevná. Na konec vše až na kukuříci ochablo. Počasí: krásné Z Hamburku, 28. února. (Telegram.) P'šenic upevn., holštýnská 147.— až 151.—, žito na místě upevn., meklenburské 142.— až 146.—, ruské pevné, 108.— až 109.— x. Z Hamburku, 27. února, (Zvl. tel, »Nár. L.-)

Vídeň Pešť Hamburk

40 article

Obraty ve pšenici byly při cenách povolujících po- někud hojnější, ale odbyt je přes to dosti obtížný poněvadž mlýny si stěžují na nedostatek koupě- chtivosti u odběratelů. Ceny žita při malé nabídce upevněny. Kukuřice poněkud povolila, jen velice blízké lhůty upevněny. Ječmen je stálý. Oves ne- změněn. Z Paříže, 28. února. [Tígrm.) Pšenice klidná na únor 19.85, na březen 19.80, na březen-červen 2010, na květen-srpen 20.80. — Mouka klidná, na únor 25.70, na březen 25 75, na březen červen 26. 20 na květen srpen 26.85. Z Nového Yorku, 27. února. (Telegram.) Pse- nice 761/4, na březen 73/%, na květen 72/3, na čer- venec 72.50, kukuřice na květen 403/a, na červenec 401/4. Mouka 2.70. Dovozné za obilí 4.50.

Ječmen Paříž Nový York

41 article

232— 592.— 145.—

42 article

240.— 590.50 114.50

43 article

Cukr. —n— V Praze, 28. února. (Pův. zpráva »Nár. Listů«.) Surovina. Z večerních trhů došlé zprávy nepřinesly nic zvláštního a tak zahájen i trh náš dopolední smýšlením klidným při K 25.35 za pohotové Ústí. Později došlé so kromě zprávy o zlepšení americké statistiky způsobily částečné zlepšení tendence, zejmena když i poslední Magdeburk zněl poněkud důvě- řivěji. Znamenáno pak za pohotový I. výrobek B. 88 pet. K 25.40 z Ústí, K 24.80 z Kralup a Prahy, K 24.35 z Kolína a K 24.15 z Par- dubic; nová kampaň říjen-prosinec z Ústí pře- kladiště ceněna K 24.45 peněz. Zadní výrobky B 88 pet. z Ústí, v mezích K 23.80 až 24.80 smlouvány. Na odpolední burse zlepšila se cena z pohotový výrobek o 5 haléřů; ostatní zůstalo beze změny Bí1é z boží nezměněno v obchodě cenách. Cukerní zásoby ve čtyřech hlavních přísta- vech Spojených států amerických obnášely dne

Praha Magdeburk Ústí Kralupy Kolín K 24.15 spojený stát