Periodikum ALTO Viewer

1

Strana 2,

2

uNAN.

3

1. března 1900

4

Císlo 5

Císlo

5 article

risikem. Pak bylo by o dálnictvo vhodně postaráno pro případ i nemoci i stáří a dělníci nebyli by za 40letou práci výhazování jako žebráci se skrovnou provisí. Průmyslu byla bytím zjednána stabilita. mohl by soutěžiti s cizinou a nebyl by odkázán na milost majitelů dolů. V Etiennu konference odbor- níků se vyslovíla pro to, by stát převzal výrobu v dolech uhelných a je naděje, že toto usnesení bude také přijato. Sestátněním nebo pozemštěním dolů byly by zjednány stálé poměry ke blahu děl- nictva, země i státu. (Hlučná pochvala na lavjcích českých.) Po věcné opravě posl. Zellera protí Schücke rovi, za níž předseda řečníka nejednou xolal k věci přistoupilo se k hlasování — na předsedův pod- nět a k návrhu posl. Grossa — o pilnosti všech de- víti návrhů Byla přijata jednohlasně. e Posl. dr. Gross navrhoval, aby sociálně poli tický výbor podal zprávu ve 14 dnech — Kaft an do 12. března o návrzích na zkrácení práce. Dřívější Verkaufův návrh propadí a přijat jednohlasně Kaftanův a návrhy příkázány výboru.

Zeller Schücke Posl doktor Gross Kaftanův

6 article

Předseda oznamuje, že budoucně dá přečí- tati dolazy, podané ku konci schůze, na počátku schůze nástedující, vyjímaje případy, kdy dotaz bude vyblášen za pilný. To proto, aby se zápisníky šnáze pořizovaly. Posl. Pergelt myslí, že by stačilo pozname- nati v zápisníku, kdy byl dblaz podán. Posl. Iro a Kaiser žádají, by jejich návrh na postátnění těžby uhlí přikazaly se bez debaty sociálně-politickému výboru a předseda slibuje jim vyhověti. Posl. Roser navrhoval veřejnost jednání so ciálně politického výboru, což bylo přijato. - Posl. Kařser taže se, kdy bude volba I. místo- předsedy dáná na denní pořádek. Předseda odpovídš, že původně měl úmjst ustanoviti ji na pátek, ale že po poradě s předsedý klubů sněmovních a vzhiledem na žádost praviee klade věc tuto na denní pořádek schůze ponděl ni Posl, dr. Brzorád: V poniělí by schůze být neměla Předseda: Jest úmysl, konati schůže ve čivr tek, pátek a v pondělf. V úterý by schůze vzhledem na zasedání panské sněmovny nebyla. Posl. Holanský a soudr. podali pilný na vrh na úlevu nouze v obei Lipíu Českých Ba- dějovje. Konec schůze v 5 hod. 10 m. odp.; příští bude zejtra o 11. ho d. dlop.

Posl Kaiser doktor Brzorád panská sněmovna

7 article Politické zprávy domácí.

Politické zprávy domácí. V Praze, 28. únoran (Situa ční.) Stálý vídeňský dopisovatel »Pester Lloydiu« obiri se v dnešním čísle postavením dvou hlavníc) válčicích stranna říšské radě, pravice a levice ashledává, že za dlouholetého boje utrpěly obě »Dnes píše Pester Lloyd« — není ve sně movně semknuté vělšiny, ani semknuté menšiny Vídeňská volební otázka otřásla souručenstvím německých stran, otázka českého úřadníhol jazyka otřásla organišact vělšíny na pravici. Proti tomuto zmatku v politických stranách stoji vláda, jež se prohlásila za nestrannou a hodlá na politické strany působiti jedině tíhou své národohospodár- ské akce...« Ale právě proto — soudí dále pisatel — že strany ve sněmovně jsou tak roz hárané, mohlo by se energické vládě podařiti, situaci ještě zachrániti. Ovšem nesmněla by se prý lekali nijakých překážek ať se strany velko statkářské, ať se strany klerikální. Moderně libe- rální vládě by se prý snad podařilo, způsobit nové seskupení stran aspoň v tom smyslu, sbý zůstala volna úzká cesta, vedoucí k uspokojen životních potřeb státních.

Lloyd Praha Situa Pester Lloydio

8 article

Krakovský »Cza ss, jenž plove už úpln ve vodách vlády Körbrovy, obrací se opětne k nám Čechům, připominaje, že národní exi stence naše závisí od existence a moei Rakouska Odpírati státu, čeho nutně potřebuje, bylo prý by bludem. Za základ politiky musejí se bráti kotová fakta. Pád kabinetu Thunova nedá se odčiniti a zrušení jazykových nařízení nelze se- tříti z historie. Zapírati chorohu, je marno sta e musí léčiti. Politikové musejí počftati s teré- nem, jak se vytvořil a na tomto teréně shažii se dosíci svého cíle. Takovou mouďtou politiku provádí prý kolo polské a radí zi nám, abychom je následovali. Doba nynější je rozhodující pro ústavní život v Rakousku. To má prý každ míti na paměli. Z Vídně, 28. února. (Změna v ode h- nho rádu pro Vídeň) Dnes ode bralase k dru Körbrovi deputace liberálnícly člene vídeňské obecní rady a zemských poslanců, aby mu podala protest proti volebnímu řádu městskému statutu, jak byl schválen právě od- ročeným dolnorakouským sněmem. Deputace podala ministrovi dvě memoranda, z nichž vjednom obsaženy všeobecné námitky proli novému volebnímu řádu, v druhém pak vyložila své požadavky stran úpravy tohuto volebního řádu. Dr. Körber slíbil depulaci, že memoranda prostuduje a ministerstvo že ještě- uváží ela borát dolnorakouského sněmu. zeb ko Z Pešti, 27. února. (Bar. Živkovič o ná- rodnostni otázce) »Budap. Tagblati« otiskuje dopis bar. Jovana Živkoviče, v němž se tento vyni- kající srbský politik zabývá sněmovní řečí Kolom.

ss Čecho Thunův Körbr doktor Körber Živkovič Budap Rakousko Vídeň Pešť obecní rada

9 article

Szella o otázkách národnostních. Bar. l Živkovič uznává dobvé stránky řeči Szellovy, ale přál by si. aby se dobré uherské vlastenectví nepopíralo také národům nemaďarským. Proč by loyální Srb, Rumun nebo Sasík nemohl býti dobrým Uhrém i tehdy, když dbá o dobro své vlastní hárodnosti, kterou právní stát ulerský jest povinen hájitia podporo- vati?s — táže se bar. Živkovič. »Obá se dá spojili a pak vyplyne pro jednotný uherský slát ze vše- stranné lásky a příchylností všech synů lěto vlasti ta zífa a mohuthost, ježi tanula na mysli ministru ebzu řzd a9i ne Szellovi.« Ze záhřeba, 26 února. (Chorvatský sněm) byl, jak už sděleno, uzavřen královským reskriptem dne 24. t. m. Minulé právě zasedání ná- leží k nejdelším, neboť trvalo skoro celév tři měsíce. Za tu dobu sněm vyřídil zemský rozpočel, prodloužil finanční vyrovnání s Uhrami a schválil několik vláv ních návrhů finančních. Nejživější debatty vznikly při samostatných návrzích, vyšlých z opposice, ze jmena při otázkách, týkajících se samostatnosti chor- vatskýchi financí, přístušnosti Rěky k Chorvatsku změny volebního řádu, změny jednacího řádu sně movního atd. Návrhy tyto vládní většinou buď za mítnuty nebo přikázány vládě, aby je prozkoumala a sama svým časem podala sněmu návrhy.

Živkovič Szellův Srb Rumun Sasík Szell Uhry Chorvatsko

10 article Politické zprávy zahraničné.

Politické zprávy zahraničné. V Praze, 28. února Polská odpověď pruské vládě. Poláci nezůstali dlužni ministru vnitra Rheinbabenovi, jenž v odpovědi své na dotaz polského poslance Jaždževského prohlásil, že schvaluje všechna vládní opatření na zdolání ochuzení a vyhlazení Poláků v Prusku, a po- dávaje důkazy polské »výbojnosti«, neostýchal se uvěst i to, že Poláci vyhýbají se sňatkům s Němkyněmi a Polky s Němci. Rheinbabenovi za Poláky odpověděl poslanec Josef Glembocký Odpověď jeho je pro nás zajímava i proto,že jest jakoby šita na zdejší poměry. Ministr mluvil jako pangermánský agitátor, pravil polský řečník, a nikoli jako člen vlády Odvolal se na tak zv. hospodářský rozvoj pro vincií polských. To prý je zásluha vlády o nás Kdyby to i pravda bylo, to je zatracenou po vinností vlády a státu, aby se starala o hospo- dářský rozvoj obyvatelstva. Bohužel, příliš ne- dostatečně tuto povinnost plní. Dotud, pruská vláda, pruské zákonodárství a administrace na každém kroku, ve všech oborech veřejného ži vota poškozovati budou polskou národnost vy jímsčnými opatřenfmi, pokud trvati bude takov zřízení, jako je kolonisačná komise na vyvlast nění Poláků, pokud pruská vláda zadupěvat bude polskou národnost v Prusích, potud žádný pruský ministr nebude míti právaj chvastati se dobrodiními práské vlády polskému obyvátel- stvu. Prostředky, kterých pruská vláda užívá proti Polákům, jsou nespravedlivé a převratné. Vláda zapovídá nám čistě kullurné a literárné slavnosti, jako na př. loni měla býti slavnost 50. ročnice úmrtí básníka Julia Šloväckiého.

Polák Rheinbaben Jaždževský Němkyně Němec Glembocký Šloväckiý Praha Prusko

11 article

Vláda násilně poněměuje polská jmena míst aby odstranila svědeetví, že Poláci jsou prv- byteli své vlastí. V tom je něco neslýcha- ného. Účel tm ovšem dosaženo nebude, ale v duši národa, polského zůslaví lo dojem smrtelné urážky a nejkarovějšího nepřátelství. Vláda po- něměuje a znetvořaje polskácjmena mist i vta kových obeích, kde nezije anf jediny Němee- Tak nařídila, aby obec Čerlejno byla přezsána v Scheringena Takn se stalo, ale arby místné jmeno Čerlejno bylo vymazáno, bylo by třeba vyrubati celý šlechtický roď pánů z Čerlějnu, o Ministr stýskal si na bojkot s polské strany. Poládi prý oddélují se od Němců ve všech oborech života. Je-li tak, Polácí byli k tomu jen donucení soustavným útiškem vlády, všec Němcův a každého Němce zvlášť. Pokud s námi vě pruském státě badou zacházeli tak, jakoby nás chtěli za živa pochovat, pokud námi naše dobrá práva nebudou přiznána v každém vvzhlédě pokud bude proti nám užíváno vyjímečných opa- tření, potud nikdo nebude míti práva vytýkal- nám, že se oddélujeme. Vláda a administrace činí nám spolužití s Němci nemožným. Ostatne, jestliže si ministr stěžoval na polský bojkot nemohuse nadiviti, že to slýším z ústv člověka, který mnoho let spolu s jinými stáboa v čele nej- většího a nejdrzejsího na světě bojkotového spiknutí, jímž je tak zv. pruská kolonisačhá ko mise.My plníme své povinnosti obyvatelů státu pruského) ale žádáme rovnět právo v každém vzhledě, žádáme především právo pěstovati svou národnost beze všech překážek. pod lae naz a beyahnnn abslsža acnoji 1aleli i ce Milanovština.

Polák Němec Polácet Němcův Milanovštin

12 article

Srbská vláda vydala nařízení, že každý re- daktornebo spolupracovník časopisu, vycházejí cíhe v Srbsku, musí znát aspoň tři jazvky srbský, německý a francouzský (ruský nikoli a to dokonale v slově i písmě, Juště vie: mus míti vysvědčeneněkteré evropské university, z na něktavé její fakulté aspoň tři leta byl radným posluchačer Pude-li (ěmlo nařízením učiněno zadost, srbšti žurnalisté budou nejvzděla nějším v Eýropě. Ale má-liž vláda Milanová na mysl takové zdvižení úrovně vzdělání srbských žurna listů? Nikoli, ona chce zahraditi všemu nížšímu duchovenstvu, učitelstvu a selskému stavu, tedy jádru srbského národa, jež je totožné se stranou radíkálnou, přístup k veřejnému tisku. Tito lidé nemají universitních diplomů, ani širokých linguí stickýchvědomostí, ale za to milují svou vlast, znaji její potřeby a nenávidí Milana. A proto Milan klade svou širokou nohu mezi národ a tisk ate ántentn njo ola le sl Rusko a Persie, nnn ynčd »Honoe Bpena« poněkud horkokrevně do kazuje, že těžisko výchoulní otázky přesunulo s z Cařihradu do Persie, vlastně de sererozápad ního jejiho kouta, jenž prý ma pro Rusko ohrom non důležitost, vější, než celá ostatní Persle. Když Suezský průplav otevřel nové morské cesly Cařibrad ztratil pro Evropu někdejší význan a uzfišta přesunulo se do Mezopotamie — al tan se východní otázka rozhodne. Oslatní ruský tisk čile odporuje těmto ná- zorům, jimž se nedá upříti originálnost. al bo e 6t3m těte m Hlad v Indii. Dle nejnovějších zpráv rozšířil, se hladomon na obyvatelstvo území 500.000 čtvi mil, coz vyrovná se asi čtyřikrát tak veliké ploše, ja kou jest Velká Britanie sama. Počet obyvate krajův hladomorem stížených obnáší 75 mil. Vlátou jakž takž podporováno jest pouze 3,784.000.

Milan Honoe Bpen Srbsko Rusko Persie Cařihrad Evropa Mezopotamie Indie Velká Británie

13 article

Stávky horníků a nedostatek uhl v král. českém. Z pražské obchodní a živnostenské ko- mory. Firma Jos. Binder ve Vídhi. I., Teinfalts stráske 5, nabfzí hornoslezské kusové, kostkové ořechovéuhilra ceny m 1.52 až 1.57 za 100. ke. franko vagon loco nakládací stanice v Horním Slezsku netlo za hotové. Interessenti nechť se obrátí přímo na zmíněnou firmu. Z pánve kladenské. Z Kladna, 28. února. (Zvl. telf. zpráva »Nár. Listů«.) Sítusce na dolech jest celkem nezměněna. Horníci usnesli se na schůzich, že zakročí, aby příspěvky, jež mají uloženy u bratr- ských pokladen, daly se do poštovní spořitelny- Stávkující horníci přerušili pracovní poměra zástupeř zaměstnavatelů prolilásili, že stávkujíe přestali býti dělníky. Horníci na základě toho dovolávají se dodatku k zákonu o bratrských pokladnách, ve kterém se stanoví: » Když ho ník, člen pokladny bratrské, vystoupi z práce jest správa bratrské pokladny povinna, vypadla jící na něj příspěvek z bratrské s pokladny ulo žiti do poštovní spořitelny na tak dlouho, dokud nenastoupí práci.« Z usnesení tohoto vyysvítá, že není, neprovedesli se ve prospěch horníků něco rychle, žádné naděje, že se stávka záhy ukončí. Z Kladna, 28. února. (Zvl. telel. zpráva »Nár Listů«.) Korrespondenční kancelář rozeslala do světa zprávu, že v Tuchlovicích vytlučena byla několika horníkům okna. Jelikož nebyli v ní blíže označeni ani pachatelé, ani poškození, mohl by se někdo do- mnivati, že okna vytloukli stávkující tak zv. stávko kazům. Něc se má však jinak, neboť okna vytloukl stávkokazům opět stávkokazové, z nichž tři již vy pátrání a zatčení. Učinili lak, jak se sděluje, na vruk stávkujících, by je poškodili, ale plán se jim ne zdařil Z Kladna, 28. února. (C.- B.) Stávkuje zde dne 76.6 pct. horníků.

Binder Slezsko Kladno Tuchlovice Jos

14 article

Ze Slaného, 28. února. (C.-B) K dnešní ranní šichtě sjelo z 2066 horníků 527. Včera odpoledne byla veřejná schůze horníků v Brandýsku pro výroky jednoho řečníka rozpuštěna. Z pánve plzeňské. Z Nýřan, 28. února. (C.-B.) Zatčeni dva dělníe pro podezření, že vytloukli okna t. zv. stávkokazům a dopraveni ke krajskému soudu do Plzně. Z Rokycan, 28. února. (C -B3 Na dolech firmy Kupfer Glaser v Břasech stávkuje ze 73 dělníků 29. Na šachtě Pistoriusově ve Vejvanově nepracuje s následkem upravování stroje. Situace se ne- změnila. Z pánve severočeské. Z Falknova, 28. února. (C.-B.) Situace ne změněna. Z Duchcova, 28. února. (C.-B.) Včera praco valo se ze 107 větších dolů v ústecko chomutovské huětfouhelné pánvi částečně na 65 šachtách. Z Mostu, 28. února. (C. B.) Z ústecko tepli- ckého nádraží byly včera a předevčírem vypraveny 154 a 2 nádraží státní dráhy 10 vagonů uhlí. Včera vytěžily se ve zdejším obvodu 242 vagony ublí Odborný spolek horních a hutních dělníků v Zaluž byl rozpuštěn. Z Duchcova, 28. února: (C. B.) Na 27. l šachlá vytěženo včera 207 vagonůc ulnslí.

Slaný Brandýsek Nýřany Plzeň Rokycany Břasy Vejvanov Falknov Duchcov Most Kupfer Glaser Pistoriusov

15 article

Z Karlových Varů, 28. února. (C. B.) Situage se nezměnila. Z Mostu. 28. února. (C.-B.) Včeral vytěženo 216 vagonů uhlí a 26 naloženo jich ze zásob. Si tunce se nez měnilalsti Z Chabařovic, 28. února. (C. B.) Včerejš schůze, německonacionálních dělníků byla rozpušlěna pro kritiku Vojenských opalření, jež učiněna byla z eol HoN Hla vo- příčinou stávky. Z pánve moravsko-slezské Z Mor. Ostravy. 28. února, (Zvl. tel. »N. L Vzbuzuje zde všeobecnou sensaci, že prnští č e t níci v plné zbroji, pěší i na koních zcela volně projíž dějí nakouským úze mímm, vykonávajíce zde dozor nad ra kouskými příslušníky. Případy tyto přiha zeji se denně. Dnes před 10 hodinou slopoledn opět přijel do Mor. Ostravy pruský četník na kon se šavli as revolverem a s nejvělší bezohledností tryskem, nedbaje, že porazí žady chodců, projíždě nejživějšími ulicemi města. Zástupy lidu zůstavaly státi vúžasu nad tím na ulicích. Oproti tomu, jal ujištěni jsme byli s kompetentního místa, a vím sami jinak, nesmí ani nyní rakouský četník ve zbroj překročiti pruskou hranici. Učinil.lí by tak, budle ná silím převeden pa rakouskou půdu, po případě zatčen Rakouští četníci mají také co nejpřísnější v ton ohledurozkazy. Lid zdejší kroutí nad tímto nanejvý provokačním jednáním pruské ozbrojené moci na rá kouském území blavou. Jinak myslí se, že prusk ozbrojená moc na přímý rozkaz z Berlína vystupuje na rakouském území vůbec a na ulicích ostravských zyláště tak provokativně. Z Brna, 28. února. (C. B.) V rosickém síávkovém obvodu dostavilo se k dnešní ránní šichitě na dol Juliově 180, na Ferdinaudově 98 a na Františkove všichni hornici. Hornikům přislíbeno 8 pct. zvýšení mzdy a bezplatné pklí,

Hla N L Mor Hornik Karlová Vary Most Chabařovice Ostrava Berlín Brno Juliův Františkov Ferdinaudov 98

16 article

O zásobování měst vodou se zře- telem ku Praze a předměstím, zahájeno jednání v páteční týdenní schůzi Spolku architektův a inženýrův v král. českém panem inž Janem Vanelem, jenž za přítomnosti záslupců města Prahy a všech předměstí v přednášce itři hodine trvající s odbornou znalosti snesl a srovnal materiál který ku řešení této pro Prahu tak nevyhnutelno otázky jest nůtným. Vážno'st přeďmětu, který vyžaduje vše stranného podrobného prostudování i vá žnos chvíle vyžaduje by o thematu zminěném počalo se co nejseriosněji jednati, neboť v době snad ne- příliš vzdálené semknouti se mají naše obce, aby- přistoupily k řešení této naléhavé otázky. Dnešn stav,kde voda pitná beře se ze studen umíslěnýeh po většině ve dvorech domovních a kde po měste rozvádí se k ostatním účelům buď nefiltrovaná nebo nedostatečně filtrovaná voda z Vltavy, nemůže dále potrvatilnnshyi5 oo ánšenož vdyván žnii Vodu pitnou z pražských, i předměstskýcl studen nelze vůbec bájíti, poněvadž vody tyto vy výsazeny jsou infiltracim ze dvorů, žump a stoi domovních a správná kontrolanad jich čístotou nedá se praklicky ani dobře mysliti.

Vanel Praha Vltava

17 article

Pokud se týče vody vitavské jest sice při každé z pražských vodářen zařízena t. zv. přiiro zlén a řiPtrace, ale působnost její jest velmi nejil at a nestejná autaké výdatno sti nevyhovaj stále rostoucí spotřebě města, takže bylo nulnot a tam obejíti liltraci a čerpati přímo z řeky Jaké nebezpečí s takovýmto zásobováním jest spo- jeno, nablědnem snadno, připamatujeme-li si, že u ze čtyř těchto vodáren jsou situovány uvnitř města že vodárna Šitkovská položena jest pod vyústěním stoky vedoucí od c. k. všeobecné nemocnice, vlě- kající pod ulicí »U trestnice« do Vltavy, vodárne staroměstská nedaleko pod vyústěňím jednoho z nej větších sběračů, vedoucího z Ječné ulice. Karlovým náměstím, Jupgmannovou a Ferdinandovou třídon Divadelní ulici, a vlékající ve směru Betlémské ulic do Vltavy, vodárna novomlýnská pod vyústěnín všech stok josefovských.

Jupgmannová Ferdinandová Vltava Karlová náměstí betlémský Šitkovská

18 article

Pan přednášející podrobně pojednavro moderníc požadavcích- bygienických na vodu zásobovací, zmi ňuje se o projektech pana civilního inž. Karla Kressa jenž navrhoval zásobování Prahy filtrovanou vodou vltavskou od Štěchovic, a projektu České spo řitelný, dle něhožnynějši voda měkká z Vltavy měli se vůbec odstraniti a nahraditi tyrdou vodou spodn z povodí labského a jizerského a o svém projektu na zásobování Prahy filtrovanou vodou vitavskou z kra jiny mezi Skochovicemi a Vraným, porovnává je a vy počítává, že náklad idealiso vian ý činil h při projektu skochovickém na 90.000 m' denn 13,485.000 zl., při projeklu České spořitelny pa 18.776.000 zl. Náklad při projektech české spořitelny amor soval by se v dohě 38—46 let, projekto skochovický v době 14— 16 lut. Vyslovuje svoje mínění, že jakkoli si váží roz hodných přednosti dobré vody pramenité a spodní každé měšto, které dle své polehy hojně vody říčnéužívati může, dříve nežli pliř í j d kjiné volbě kvantitativně nejisté vody pro své zásobování, spíše písko vou filtraci vody říční pořtditi by s mělo.

Kressa Praha Štěchovice Vltava Skochovice Vrané Český spo řitelný Český spořitelna

19 article

Po obšírných, věcnýchi výkladech soudí řečník. že olázka vodárenská v Praze a předměstích jes komplexem celé řady otázek, z nichž předevšín dlužno nalézti východiště. Bude nutno předem v jistých věcech se shodnouti, upustiti tu a tam ode všech požadavků přemrštěných, které a priori věe buď ubíjejí nebo alespoň zdrží. Bude jen v pro spěchu Prahy a předměstí, když těžiště celé olázky se vloží ve liltraci vody vltavské, aby když již konečně ne výhradně, tedy aspoň z nej větší části zásobovalo se město filtcovanou vodou říčnou. Když takto vyhověno bude požadavkům hygieny a připraven bude pevný základ, pak bud lze mnohem snáze — v případu potřeby — při- stoupiti k otázce zavedení vody pitně. Poruší se tím sice jednotnost, avšak ona jest jenom krásným heslem, kterým nelvšude a zejmena ne při velkýcl městech možno se řídili. Konče svou znamenitou přednášku, pravil par inž. Vanci: Vyvstati s generelním projektem na filtrovanou vodu říčnou vá době, kdy je po ruee detailní projekt na vodu spodní, není podniknutím závidění hodným. Jest tu bojovati s instinktivnou náklonností k vodám pramenitým a s odporem k vodě říčné, kterou si představuje každý více měn jako smíšeninu s obsahem stok. Nejde mi tako o vlastní projekt, jde mi o princip, a o to, aby porovnávají-li se vody spodní a pramenité s vodamí Henými, neuváděly se vždy podze vady vod Híčnýe a výhody vod pramenitých, nýbrž aby kladl se spravedlivě na vábu přednosti a ne dostatky jednoho i druhého způsob zů sobování. Pronesl jsem ve »Zprávách spolku architektů inženýrů« vážné pochybnosti o projektu české spoři telny, appelloval jsem, aby publikována byla dobr zdání znalců, chemické a bakteriologické nálezy Leč marně. Nedostalo se mi jiné odpovědi, ne surového úloku se strany zdejší »Bohemie.

Vanek Praha spolek architekt inženýr Bohemia

20 article

Přeji sobě, aby otázka ta nalezla konečn v brzku zdárného řešení a to se stane, když povo- laní činitelé povznesou se nad veškeré přednudkya když budou dosti opatrní, aby na místo ny- nější vody špatné alo zásobování do- brého, nezavedli si vodu lepší, a l zásobování špatné. (Dlouho trvající potlesk. Vzhledém k pokročilé době okončil předseda p. cís. rada Jahn schůzi vřelýmo blahopřáním pano přednášejícímu a opozornil, žej o thematn jednati se bude ještě v jedné schůzi, v níž také zastanci druhýc projeklů své názory vyloží mesom Deüní ZPraVy. ečis ve a oUžší volba říšského poslance ve skupině podřipských měst byla včera prove- dena a zvolen byl kandidát ná rlo di straný vobodomyslné pan pro dr. Jaromir Čelakovský 1252 hlasy Jeho protíkandídát pan dr. Baxa zůstuli s 955 hlasy v menšíně. Voličové města Kladna kteti při minulé volbě odevzdali své hlasy pre kandidáta strany radikálněpokrokové a socišlně demokratiské, tentokráte se volby zdrželi, ne úposlechnuvše aini Gůtklivéhotvýzvání, jež v orgáne řadikálni strany včera uveřejnil přeďák pokro kové strany pan Choc. Výsledek volby v jedno itlvých městech, kde byla dosti čilk agituce atiston 9an jeví se takto v Lounech obdržel prof. dr. Če l kovsk 362 hlasy (při prvé volbě 311) s3obi sjn dr. Baxa 237 (233); ve Slaném prof. drl. Čelakov ský 29 (203), dr. Baxa 133 (126) leo ve Velvarech prot. dr Čel a' k o lv sí k 121 (111), dr. Baxa 40 (26); v Rakovníce prof. dr. Čela klo v' sí k 177 (163) r. Baa 176 (158). vUnhošti prof. dr. Čelakovský 36 kec t (20), dr. Bka 77 (90 : v Novém Strášdcí pror, dr. Čer kovský 59 (79), dř. Baxa 106 (59) na Kladně prof. dr. Cell a kov sk ý 19 (182), dr. Bxa 189 (126). no

Jahn Jaromir Čelakovský doktor Baxa Choc profesor če čelo Čelakovský Čer 106 Kladno Louny Velvary Rakovník 237 Bao 176 Bka 77 Bxa 189

21 article

Při této užšr volbě bylo účastenství volič ovšem menší nežli při volbě prvňí. V některých městech, Kladno vyjímaje, oběma kandidátům lasů přibyfo: Tak prof. dr. Čel'a ko v ský klerý při minulé volbě obdržel 1069 hlasů dostal téntokráte 1252 hlasy a také dr. Bax který měl při prvé volbě 718 hlasů, obdržei jich tentokeáte 955. Organisované voličstvo ná- rodní strany svobodomyslné zachovalo se př volbě, jak kázala mu povinnost ko straně a vy sledek volbý jest jasnou odpovědí těm, kdo usilují z příčín, jež jsou každěmu zjevny, o roz bltí jednolného postupu poslanco českých na radě řišské. Hlasy ode vzdané pro dra. Baxu nelze přičitati výhradno stoupencům frakce radíkální, neboť pro tohot kandidata, jak spolehlivě se nám oznamuje, ai tovaly také kruhy klerikální, ukazujíce zřejmě na jeho názory anlisemiliké. pr

profesor doktor Bax Baxa Kladno

22 article

Nestranná vláda. Vláda Körbrova byla dřive již, než nastoupila, prohlašována z vzor vlády nestranné, za kabinet stojící úplně nad stranami, který všeho jiného by se odvážil. než některé politické straně, tím méně pak ně kterému národu ublížiti. Marně bylo poukano- vání k tomu, že nemůže býti prohlašovánz kabinet neutrální, v němž vedle osmi Némeů zasedají dváSlované. Marně poukazován k tomu, že to vůbec věcí nemožnou, aby v ny nější době pradkýeh národnostních bojů nalez se politicky činný muž, jenž by jako pří- slušník některé v tomto bojí engažovanél ná- rodnosti mohl býti naprosto nestranným.“ Byl poukakováno stále k tomu, že ministorstvo se- stává z úřadníkůa již tím že je garanto vána jeho neutralita. Nuže, máme jiža po rdce doklady ku »nestrannosti« nynější vládyt Je přece známo, jak opatřeno je slovinské školství, zejmena ve Štyršku, kde německý faror za každýma krokem nič snahy toho národa s bezpříkladnou bezohled- ností. Jakkoli celé jižní Štyrsko, kde žije v »uzavřeném« území více než 400.000 lidí je slovinské, noní tam až na několik parallelek pronásledovaného gymnasia v Celji nikde slo- vinské střední školy a i školství obecné stén pod krutostí styrsko-hradečkých germanisátorů kteří na mistě, aby pečovali o jeho rozkvět, zasazují se spíše o jeho ubití. Marné byly všechny dosavadní, stesky a žaloby na bědný tento stav, až konečně zrodila se v ministerstvu vyučovění spěsná myšlenka, ustanoviti pro jižn Štyrsko zvláštního zemského školního inspektora

Štyrška Štyrsko Néme

23 article

Poněvadž alo jsou všechny kanceláře ministersk a vůbec všechny vyšší úřady ves Vídni nacpány Němci a důvěrníky německo-nacionálních vůdeů vnikla otom předčasně zvěst do německých kruhů poslaneckých, jež bez odkladu vypravily k dru. Körhrovi depufaci, aby se ho poptala jak se věc má a po přípudě mu pohrozil A eo se stalo? »Neutrální« vlá da i hne to, co býla před tím uznala z vhodné a nezbytné, ochotně odvolala Však jednáno ještě o jiných věcech, jež našieh poměrů se dotýkaly. Je známo, jak jsmne z stoupeni v úřadech centrálních. Je známo, že jsou ministerstva, v nichž mezi úřadniky počí- naje šestou dietní třídou, tedy odborným radou, není Čecha. Je vůbec charakteristické pro vlády a systémy rakouské, že v dlouhé řadě minulýeh kabinetů, v nichž půsebilo nejméně 150 m- nistrů, zasedalo českých ministrů, na vlas po- čitáno — pět! Šlo tedy o jmenování dvou Čechů na poněkud důležitější místa v miní- sterstvech. Však ministeriátní špiclově, již s o tom dozvěděli, donesli to litoměřickému Funkovi, týž vjel si zlostně do germánského vřasu a ministerstvo ve věci té interpelloval A ejhle! S povolání těchto dvou českých úřadníků na významná místa ihned sešlo Neutrální vláda. — Duch jejich zastřen noční tmou Jistý peštský list nazvál ve svém referátu o druhé schůzi říšské rady poslance v této korporaci »ubožáky, jíchž duše zastřeny jsou noční tmou«. Je to jen poněkud rozvláčnější Opsání titulu, jejž v obvyklě řeči' stručně udilím lidem duševně obmezeným, nazývajíce je hlu

Němec Čecho Vídeň litoměřický Funk

24 article

páky neb blbci. A nikdo prý na to ani z tél strany nereaguje. Ba, pošfänci sámi prý daliao do hlasitého smíchu, když, polský poslanes především ale pensionovaný major, nazval sbo poslanecký »elitou národa«. Jedeni smáli se prote poněvadž mu jo připádalo neskonale komicke že by snad selitou lidu« mohl býti zván druhp třetí činil totéž proti čtvrtěmu, čtvrtý proti tc timu a druhý proti prvnímu, ale smáli se po- tupně všichni ; byla to prostě persifláže všec O kvalitě vídeňského parlamentu jsbů knilíy dávno již uzavřeny a také o jednotlivých' zjeveei v něm účty vypořádány, tolik je jisto, že bt poslancem na vídeňské říšské radě není dn již žádnou zvláštní etí. A urozdnéli ktí k němuž, náleží pan major Gniewosz, nen rovněž příčiny pohrillívě pohližeti na postat neboť jsou známy dnes již historky o t jak mnohý z tohoto křídla poslancem tím také příslušníkem lidově elity se st

Gniewosz

25 article

Kdo persifluje sama sebe, jiz je ztraeen a kom směšným je čestný titul mu udělený, nárokůn čest pozbýl. A to platí ješťě více o instifuce a korporacích než o jednotlikeich. Preto jeo všechno namáhánr, vyléčiti nynějsí říšskgu vrada marné, Zůstane takkovoů, jakou jestí il kdise stala se na chvilku opět z dělnoh«, tié n el pe- může níkdojiž, Pa je de řilniT' t i vo i hotova. To věcí je předa jasnou i nebun snad rozumného člavěka, který by se dlomrnísa že může to jiti dále stejným směremh at všechno to, co se stalo v posledních dest letech, dá se odětniti a že možno opěti vřát se tam, odkud se vyšlo. Jen »Bobemia« je jiného náhledu. Znamenitý tchto lřet, který sin posmívá se néskonalému pönížení poslanectn videňského, je do té míry náiyní, döporučov jako elixir na bezpečně vyléčent parlamenta ústavní, ba státní krise cislájtánské né m ckou staalssprache. V jodně starér mecké veselohře — tušíme, že je od Herzene krona — hraje typická figurka starého kafitcn jenž vynašel kapký pro všecký neduhy a kte dověděv se o tom, že jednoho z jelio známýe na poli blesk zabil, propukl v nářek: kdyby byl v čas vzal mé kapky na euk jistě by byl v tomto okamžiku živ a zdráv

26 article

Vyhlazovací boj češtině. Ne potin každému Čechu jesť y kraji, jejž Ném v tomto království prohlašují za svůj aa uzavřený, vypovězena válka až na nůž, nýbn také každému českému slovu, každému českén zvuku. V poslední době žene se ve smišenen kraji divoce útokem na známé, nie měně n nápadné a vyzývavé tabulky, jimiz označen jsou v zemi tak zvaná se. k. čeťni cki místní stanoviště«. Toť se vl, z celém království i v nejryzejším českém kraj předchází na těchlo tabulkách text němeci českému, — vždyť náleží četnictvo do ressori e. k. ministra zemské obrany a je tedy česly překlad na zmíněných tabulkách zvlášť scenn koncesse«. Leč i těch několik za německýn textem zastrčených českých slov v nemalé min pobuřuje jinak prý linou Krev našjch. krajani druhého jazyka. Prolo se usnášejí všuide n žádostech a na peticích, aby český nápis by z oněch tabulek odstraněn. Jsme přesvědčeni, že nynějšl »neutrální vláda« přání tomu ochotn vyhoví, bude to aspoň zaiLm a v

Čech

27 article

řbur nl

28 article

pendant ku pronásledo ván českých obecnich starostů, ji právem zdráhají se podpis vati německé četnické knížk jimž nerozuméjí a kdyby ji rozuměli, rozuměti hemuse 0— Otázka vyslanecké exempce. St novisko, které zaujali jsme v záležitosti nvita řeči německého velevyslance vídeňského k prin Jindřichu pruskému, působilo leckdes nep hodlně. Zajímavo věsk, že po výtce v lá dní listy to jsou, které hájí právoněmeckého bot nosty, připomínati velmožám z rajchu, žes rakouské půdě mohot býtiljako doms. A jješlá z jímavější je okolnosť, že odpověď, jižidali jse vídeňskému orgánu zabrauičného minisjerstv »Fremdenblatu«, není spokojen ani německy vydávaný a »stramm« německým duchen prodehnutý orgán c. k. — pražského mísl držitelství. Jeho páni redaktoři ovšem — jek pochopitelno — na polemiku se nevzmohli. Po třebovali sukkursu odjinud. A vídeňská oflcin »Fremdenblattus, řízená pověstným paneu Dóezym, je nezklamala. Vypomohla v čas a do přála čtenářstvu »Prager Abenblattu« pochoutky vidětí doklad vládní ráznosti v této otázce Věcného důvodu pro své tvrzení ovšem ani jnspirovaný— telegeam—pana Dóezyho neuvádl Omezuje se pouze na vytý kání tendence a vý- hrůžky tisku, který by majestát a »exterrilo rialitu« německého vyslance i jen dost mál, kritisovati si dovolil. Pro pány z tiskoviny vládní vědecké výklady nemají významu. J diným jich útočištěm jest poukaz na episod z r. 1898, kdy prý totiž rakouský, vyslanet v Berlíně na slavnosti dve svém paláci oprol rakouským příslušníkům projevil potčšení, svítati je může na půdě rakousko uherskée

Jindřich pruský Prager Dóezy Berlín J diný

29 article

Netřeba dovozovatí, že i tento »důvod« jes úplně nicotným a bezpředmětným. Jen přee protismyslno, mluviti o nějaké exterritoriali tam, kde nejen názory vědecké, nýbrži dl vody praktické tvrdí prlavý opa k. Co b nastalo, kdyby na př. došlo k e xp ro piria ci všech budov nebo části města, kd cizi velevyslanectvo se nalezá ? Zůspalask i pak tato budova na půdě jiné řiše ? Neb kdyby vyslanectvo německé umísténo byie v témže stavení, kde by bylo vyslanectvi fran couzské, anglické a španělské, kde každé pal bylo by vyhraženo jinému státu ? Co e v tomio případě soudil » Prager Abandblal o vyslanecké exterritorialitě? Bojovný sic, zpravidla nešikovný hlasatel pražského mísív- držítélství lépe by udělal, kdyby se star o rozřešení celé řady jiných olázeka v zájm kuiturních i hospodářských potřeb obyvatelstv král. českého.a stě — Česká místní jmena. Dochází nl následující přípis: Vytkli jste včera, že v »Pr ských Novinách« v insertní části strašily jakue »Kreibice«, německé Kreibitz, kterép česku od starodávna sluly »Chřibská«. Při to učinili jste zmínku o redaktorech »Pražskýc Novin«. Budiž především přípomenuto, že »Úřadn oznamovatel Pražských Novin« nesestavujenk v redakci, nýbrž to že úkolem úřadníků adm- nistračních. Snad ale vás zajímati bude jin věc, že totiž na opětovnou prý stižnost aa

Prager Netřeba pražský novina