3
masthead
16. října 1908. Číslo 285.
4
article
= Paroplavba Lloydu. Z Terstu, 15. října
(K. k) Odpluly lloydové parníky: »Afrika« 14. z Port
Saidu do Terstu, »Hohenlohe« z Dundee do Terstu.
»Bregenz« z Brindisi na Korfu a »Thalie« 15. z L
Goulette do Alžíru.
= Pošta vyloupena. Z Orenburku, 15. října.
(Spb. Ag.) Na ceste k železniční stanici Mijači byla
přepadena pošta. Lupiči zmocnili se asi 40.000 rb.
= Zemětřesení. Z Vídně, 15. října. (K. k.)
Seismografické přístroje c. k. ústředního ústavu pro
meteorologii a geodynamiku zaznamenaly včera od-
poledne dosti silné zemětřesení ve vzdálenosti asi
4800 kilometrů. Začátek o 4. hod. 3 min. a 5 vleř
středoevropského času. Největší pohyb země o 4. ho-
dině 19. min. Konec o 5. hod. odpoledne.
= Z balonových závodů Gozdon-Bennelových.
Z Edinburku, 15. října. (K. k.) Balon »Busley-
dorozuměl se v úterý ráno o 5. hod. severozápadně
od Helgolandu s jistým uhelným parníkem, plujícím
do Edinburku. Olevřením záklopky klesl balon k hla
dině, ale byl prudkým větrem od lodi zahnán, tak
že byly nutny velmi nebezpečné záchranné práce.
Lloyd
Hohenlohe
Terst
Afrika
Port Said
Dundee
Bregenz
Brindisi
Korf
Alžír
Vídeň
Edinburk
Helgoland
Aga
GozdonBennelový
5
article
Větroplavci Niemeyer a Hiedemann byli kapitánem
parníku zachránění z moře téměř úplně bez šalů.
Balon byl z moře vytažen.
= Neprostřelný pancéř, jenž připomíná vynálen
mannbeimského krejčího Dovea, byl zhotoven
jistým mnichovským občanem, jménem Keilem.
Pancéř jest z oceli v podobě šněrovačky a váží 51
až 6 liber. Následkem pružnosti ocelových pruhůa
vznikajícího tlaku vzduchu, odrazí se vystřelená
koule na 10 metrů nazpět a úplně se rozbije. Na
vojenské střelnici u Mnichova byly v těchto dnech
konány pokusy, při nichž se použivalo velkých Brow-
ningových pistolí. Ruská vláda nabídla prý již vy-
nálezci 200.000 m. a také pruské a bavorské mini-
sterstvo vojenství prý se o vynález zajímá. Ku po-
užití pro válečné účely musí pancéř obdržeti vábu
10 liber a býti znovu vyzkoušen.
= Cholera. Z Petrohradu, 15. října. V po-
sledních 24 hodinách až do včerejšího poledne ohtá-
šena 54 nová onemocnění cholerou a 27 případů
úmrtí. Všech nemocných jest 1024. — Z Pekina
15. října. Vojín ruské ochranné stráže onemocněl
cholerou. Ruské vyslanectví, ve kterém se případ
udál, učinilo rozsahlá opatření, proti šíření cholery
Niemeyer
Hiedemann
Keil
Mnichov
Petrohrad
6
article
Ze soudní síně.
Ze soudní síně.
Stanislav Říha, sprostředkovatel
půjček.
(Před pražským soudem porotním.)
(Pokračování.)
.. Bylo v hlavních rysech již vylíčeno v od-
poledním vydání včerejšího listu, jakým způsobem
Stanislav Ríha při sprostředkování si počínal
Ovšem, nesetkal se vždy s uchazeči, kteří, zaslavše
mu zálohu a nedostavše ani žádné odpovědi, nechali
celou záležitost stranou. Byli mezi nimi i lidé „ne
ústupní“, kteří vzdorovali různým jeho námičkám
Těmto tvrdošíjným uchazečům o půjčky, kteři na
půjěce setrvali — aby byl kryt pro případ trestních
zápletek — podal žádost o poskytnutí půjčky k ně-
kterému peněžnímu ústavu, o němž předpokládal, že
žádest krátce zamítne. Dopis k ústavu nepodepsal
jménem svým, nýbrž žadatelovým a na adresu téhož
vyžádal si také odpověd.
Tak klienti Říhovi se přesvědčili, že pro ně
Říha skutečně něco podnikl a banka opět neměla
tušení, že za povedenou půjčkou stojí „sprostředko-
vatel“ Říha. A když mezi četnými žaduteli se našli
přece někteří, kteří setrvali pevně na vrácení zálohy
a hrozili trestním oznámením, dal si konečně pan
Říha přece říci a vyplatil po velikém rámusu v kan-
celáři, nebo cestou písemnou asi polovinu zálohy,
druhou za „vykonanou práci“ si ponechav
Každému pak, kdo se opovážil nazvati ho pod-
vodníkem a švindléřem, pohrozil dokonce i žalobou
pro urážku na cti!
V nejednom případě zjištěno, že Byly Řihou vy-
žádány zálohy „informační“ nezvyklé výše až 42
skutečných bank noplatky tv činí 1—4
Mnohé z osob odkázal přímo na ústavy, které
Blíže označil. Už prý tam pro půjčku intervenoval.
Říha
7
article
Ústavy arciť poskytnutí půjčky odmitly. Mnohým. ža-
datelům způsobil Říha veliké nesnáze, ano ohrozil
i jejich existenci tím, že dopsal o půjčku na peněžní
ústav přímo v bydlišti žadatelově, takže záležitost
přísně diskretní dostala se okamžitě „na buben“ ma-
loměnlské veřejnosti.
Říha podával žádosli i na peněžní ústavy dávno
rozpuštěné, anebo vůbec nikdy neexistující. Ústavů,
u nichž se pro své klienty Říha půjček domáhala
které o jeho intervenci ani zdání neměly, jest celkem
172. V žádném připadě nedošlo k realisaci půjček.
Ba ani těm osobám, které zažádaly o půjčku
směnečnou, nebylo vyhověno a Říha s vyplně-
nými blankety směnečnými činil jednoduše totéž, co
se žádostmi obyčejného rázu. Nechal je úplně nepo-
věmmnuty a nevyřizeny ležet.
Ve 45 případech byly sice Ústavy půjčky poskkyt-
nuty, avšak nikoliv vlivem Říhovy intervence, nýbrz
jedině proto, že již jména žadatelů byla bankám do-
statečným rukojmím; banky o intervenci Říhovi
ostatně nikdy nevěděly.
Říha
Říhův
9
article
Ve dvaceti případech ssprostředkoval“ Říha půj-
čy na záruku cenných papírů a předmětů. Dal si na-
vzájem i několik ručících klientů podepsati, sehna
na záruky větší obnos a když hlavnímu žadateli půj
čku vyplatil, z přebylku srazil si značnou — až 309
provisi, zbývající sumu pak rozdělil mezi ostatn
Žadatele.
Zaopatřoval také půjčky u soukromých kapita-
listů, jako Rud. O. Weila a Davida Kohna ve Vídni
sprostředkoval prodej losů německých a holandsko
loterie. Téměř ve všech případech však byli klient
jeho zkráceni, poškozeni, nikdy však s obchoden
spokojeni.
Od r. 1905 se nalézal Říha ve stálých vyšetřová-
ních pro podvody u okresního soudu pro přestupky.
Sotva jedno udání vyřízeno, již tu bylo opět druhéa
stěžovatelů neustále přibývalo. Byl tské pro pod-
vod odsouzen. Konečně se ale shrnulo tolik stížností
že k návrhu státního zastupitelství byla 9. února
1906 provedena v „kreditním ústavu“ Řihově demov-
ní prohlidka. Zabaveny tu veškery tiskopisy, dopisy
poukazy, směnečné blankety a poštovní stvrzenky
a celá korespondence a knihy. Nalezené dopisy vedly
k rozsáhlému vyšetřování, jež zabralo dobu téměl
dvou roků a svými výsledky dospělo k nynějšímu
hlavnímu přelíčení
Ohromný počet lidí, kteří jím soustavně byli kla
máni, dokazuje však, že jeho jednání bylo vypočteno
na vylákání záloh, které zjednaly Řihovi velmni sluš
ný zdroj příjmů. Jeho počínání nasvědčuje tomu, ž
se mu jednalo více o zálohy, než o sprostředkování
půjček.
Říha
O Weil
Kohn
Řihův
Vídeň
10
article
Prolo je laké nyní před porotou. Celkový z ji-
štěný obnos, o nějž Říha své „klienty“ připravil
šiní v celku 15.558 K 21 hl
Po přečtení žaloby, jež vyplnilo celé dopoledne
zahájil odpoledne o 3. hodině předseda vrchní r. z.s.
Kunsch výslech obžalovaného. Votanty jsou radn
z. s. p. Kneip a sekretář z. s. Mauritz, žalobu
zastupuje rada z. s. dr. Berg, obviněného hájí dr
Max Bondy.
Obžalovaný Stanislav Říha, muž vysoké, kor-
pulentní postavy, šedivých vlasů, vodově modrých
očí a zdravé barvy ve tváři, prohlašuje k obvyklému
dotazu, že se necití vinným.
Ke svému ospravedlnění uvedl, že na věl-
šinu případů se nepomatuje. Zálohy přijímal sice,
avšak zasílal je také spolu se žádostí o půjčku přímo
ústavům. Tyto však ve všech 172 případech to na-
prosto vyvrátily. Žádných obnosů neobdržely. Říba
dále tvrdí, že s půjčkami to myslil upřímně. Že ústa-
vy nepůjčily, za to nemůže. Na podání žádostí se
nepodepisoval proto, poněvadž nechtěl realisaci půj-
čky protáhnouti. Zálohy přijal na úhradu skutečných
výloh poštovného, „námahy“ atd. Hájí se dále tím
že zálohy, jichž si vyžádal, nebyly příliš vysoké-
aby valně poškodily jeho klienty, nebo snad dokonce
v záhubu mohly je uvéstí. Úmyslů podobných nemi
a celou řadu půjček skutečně sprostředkoval. O úřad-
ní povolení své kanceláře několikráte zažádal, po-
volení však neobdržel. To vše uvádí Říha na očistu
svého jednání.
Říha
Kneip
doktor
Berg
Bond
Říba
11
article
Po výslechu jeho přikročil předseda k probírání
jednotlivých případů, o nichž doklady, v podobě ko-
respondence v ohromných balících, rozloženy jsou
po všech stolech.
(Pokračování.)
12
title
Převrat na Balkáně
Balkán
13
article
Naše zprávy.
Naše zprávy.
Sp. Z Bělehradu, 15. října. (Zvl. telegr.
»Nár. Listů«.) Ve sněmovně byl dnes přečten
referát o návrhu vlády pro mimořádný vojenský
úvěr 16 milionů dinarů; výbor učinil návrh,
aby výdaje z tohoto úvěru činil ministr války
v souhlasu se čtyřmi poslanci, k tomu sně-
movnou volenými.
Zejtra bude o úvěru debata.
Státní pokladna má dle zprávy finančního
ministra asi 40 milionů dinarů na hotovosti pro
vojenské potřeby.
Do Bělehradu přibylo do dnešního dne
přes 20 zpravodajů různých velikých žurnálů
z Anglie, Ameriky, Francie, Německa, Italie,
pak z Vídně a Pešti.
Dopisovatelé navštěvují a interwievují mi-
nistry, následníka Djordje a Pašiče; jak
mladý princ, tak i starý státník imponují jim
svým chováním.
Djordje
Pašič
Bělehrad
Anglie
Amerika
Francie
Německo
Italia
Vídeň
Pešť
14
article
Nová schůze Izvolského s Tittonem po-
važuje se zde za nevyhnetelnou.
Z Londýna, 15. října. (Zvl. telegr. zpráva „Nár
Listů“ ve 12 hod. 50 min. v noci.) Communi-
qué zahraničního úřadu potvrzuje mě
poslední zprávy: Jest úplná shoda mezi
Anglií a Ruskem. Konference uznána z
nezbytnou, ale její obor bude omezen na otázky
vyplývající z posledního porušení berlinské smlouvy-
Aby se konference zdařila, má se položiti znovu dů-
raz na úctu k mezinárodním smluvám a vyhle-
dati kompensace pro národy, posližené po-
rušením mezinárodních smluv.
Prvotným předmětem koníerence je
turecká kompensace. V tom ohledu je již
obecný souhlas všech mocností. Má se
řádně upevniti nynější turecký režim. Dále má se
vyhověti rozumným přáním malých bal-
kánských států, ale ne na vruh Turecka. Krét-
ská otázka je zatím z konference vyloučena a má
se projednati později mezi Tureckem a ochrannými
(4) mocnostmi ke vzájemnné spokojenosti.
Doufá se v konečnou shodu. Dardanell-
ská otázka nebude předložena konferenci.
Izvolský a Grey rokovali též o asi jských
otázkách, spadajících do anglické smlouvy. Je doko-
nalá shoda názorů obou velmocí.
Grey
Londýn
Anglie
Rusko
Turecko
Kréta
15
article
Goudurier.
Černá perspektiva „Morning
Postu“.
Z Londýna, 15. října. (K. k.) »Mornin
Post« prohlašuje ve článku, že annexe Bosny
Hercegoviny jest jenom prostou (1I) proklamací sku-
tečnosti od 30 roků dobře známé, že Rakousko-
Uhersko, obsadivši obě provincie, mělo úmys! svého
vojska nikdy neodvolati.
List předvídá, že Srbsko a Černá Hora,
kdyby snad Rakousko-Uhersko napadly,
pozbudou své neodvislosti. Mimo to neměl by snad
kníže Ferdinand moci Bulhary udržet
na uzdě, kdyby armáda rakousko-uherská v Srbsku
operovala. Pak po všeobecné válce balkánské mohla
by býti provedena taková oprava hranic, při kter
by velmi pravděpodobně s mapy zmizelo krá
lovství srbské a knížectví černoho-
ské. List končí: Jest si tudíž přáti, aby projevy
veřejného mínění Velké Britanie byly správně cito-
vány, aby nebyly živeny klamné naděje.
Obrysy mezinárodní konference.
Ferdinand
Bulhar
Londýn
Bosna
RakouskoUhersko
Srbsko
Černá Hora
Rakousko
Uhersko
Velká Británie
Mornin Post
16
article
Z Londýna, 13. rIjna.
(Pův. zpráva »Nár. Listů«.)
Vyjednávání mezi sirem Edvardem Greyem
a Izvolským halí se stále v hluboké ta-
jemství; panuje však přesvědčení, že mezi
Anglil a Ruskem bylo docileno úplné do-
hody. V dobře informovaných diplomatických
kruzích se také tvrdí, že některé obtíže, jež s
vyskytly po schůzce Pichona s Izvol-
ským, byly urovnány.
Je to snad choulostivá otázka Dardanell?
Vzdalo se Rusko nároku na tuto přímou kom-
pensaci za své dobré služby? Není to vy-
loučeno. Vím skutečně z dobrého pramene,
že vyjednávání ve Foreign office se děli na dvě
určité kategorie. Na jedné straně jedná s
o Rakousku a Bulharsku a porušení
berlíuské smlouvy, která má býti obno-
vena, na druhé straně pak se uvažujeo
otázce otevření Dardanell, ale obě tyto
záležitosti jsou pouze souběžné, nikoli souvislé.
Na příští konferenci bude se jeviti snaha,
jak z posavadního průběhu zřejmo, aby se jed-
nalo pouze o otázce kompensace pro
Turecko, není však vyloučeno, až bude minulost
urovnána a samovolné činy Rakouska a Bul-
harska schváleny, že se velmoci dohodnouo
novém přehlédnutém a opraveném vydání ber-
linské smlouvy a upravení jiných aktuálních
otázek na blizkém Východě. Snad se při tom
stane dohoda, požádati Turecko, aby se vzdalo
služebnosti, kterou má v Dardanellách.
Snad se povoli také Srbsku a Černé
Hoře nějaké zadostučinění — mluví se stále
o sféře vlivu obou zemí v sandžaku novopazar-
ském. Konečně bude snad odměněno i Řec ko
za své korrektní chování vůči velmocem. Vše
je posud nejasné a neurčité.
Grey
Pichon
Izvol
Londýn
Rusko
Rakousko
Bulharsko
Turecko
Srbsko
Černá hoře
17
article
Považuje se za jisté, že ke konferenci
dojde, ale ve chvíli, kdy vám píšu, nebyl
ještě nalezen prostředek k získání
Rakouska a jest posud neznámo, jak se po
případě zachová. Krok ku předu byl však přece
učiněn: Francie, Anglie a Rusko shodly
se nyní ve všech bodech. Na jistých stra-
nách jeví se přání, aby se konference zabývala
pouze hotovými činy, ale bylo by divno.
kdyby se Evropa neodhodlala upraviti
jednou pro vždy malé otázky, které brání nor-
málnimu vývojí malých balkánských států —
takový smysl lze aspoň spatřovati ve včerejším
prohlášení Asquithově ve sněmovně po-
J. Coudurier.
Z Londýna, 15. října. (K. k.) »Times« sděluje
že ruská vláda si nepřeje, aby revise
smlouvy o Dardanellách byla učiněna částí
programu zamýšlené konference evropské, soudic, že
revise ta může býti provedena jenom za souhlasu
a dobrou vůlí Turecka a jako výsledek příštího vy-
jednávání, kteréž, jak doufa, Velká Britanie usnadní.
Z Pařiže, 15. října. Listu »Echo de Parise
sděluje z Londýna zvláštní zpravodaj, že s jistotou
může sděliti, že program příští konference byl ve
včerejší rozmluvě státního tajemnika Greye s ministrem
Izvolským v hlavních rysech definitivně sestaven. Do-
hoda mezi Anglil, Ruskem a Francií je nyní úplná.
Hlavní rysy programu budou bez prodlení ofieiálné
signatárním mocnostem smlouvy berifnské předloženy.
slanců.
Asquithův
J Coudurier
Paris
Rakousko
Francie
Anglie
Rusko
Evropa
Londýn
Turecko
Velká Británie
Times
18
article
Velmoci desavounjí barona
Aehrenthala.
Baron Aehrentbal po proklamaci záboru Bosnya
Herceguviny prohlásil, že všem velmocem bylo toto
odhodlání rakousko-uherské vlády zpředu ohlášeno
že jejich vlády klidně to vzaly na vědomí. Veřejné
mínění v prvé chvíli nemohlo jinak, než věřit. Ale
nebylo to pravda, baron Aehrenthal se o ničem ne-
zmínil ani vládě ruské, ani anglické, ani francouz-
ské, ani italské, a také před vyslanci těch států, v
Vídni sídlícími, záměr Rakousko- Uherska tajil a
utajil. Vlády se dotazovaly vyslanců, proč jim ničeho
neoznámili a vytýkaly jim, že nedostáli ve věci tak
důležité své povinnosti. Mezitím rakouští vyslanci
cizích dvorů zas a zas tvrdili zástupcům veřejného
mínění, kteří se na ně obrátili, že bar. Aehrenthal
vládám oznámení předem učinil.
Do dneška se vyjasnilo, že žádn
vládě předem nic oznámeno nebylo,
žádná tedy zábor neschválila a n
mlčky, ani formálně.
Toto jednání rakousko-uberské diplomacie dů
stojně doplňuje akt záboru. Jím bylo na několik dní
dosaženo zmatku a toho, že proti záboru okamžitě
nebyly podány protesty. Ale protesty se tím určitěj
ozvou na konferenci. Kdyby si vlády byly daly libit
zábor, nedají si libiti způsob, jakým jej rakousko-
uherská diplomacie uvedla v skutek.
Protibulharské násilnosti
v Makedonii.
Aehrenthal
Vídeň
RakouskoUhersko
Makedonie
19
article
Bolgarska Nezavisímoste v dopise ze
Skopije přínáší podrobnosti o vypovězen
bulharského Národního divadla z Ma-
kedonie. Stalo se tak po prohlášení Bulharska za
nezávislé království. Hned jak herci přibyli na ná-
draží, bylo jim zapovězeno vejiti do města s hudbou
v čele. Ubytovali se v hotelu »Balkán«. Na večer
hudba v hotelu hrála bulharské písně a přilákala do
ulice tisíce Bulharů. V davu byli i Turci,
Srbové a Arnauti.
Na to ředitel divadla byl pozván k valimu, který
mu oznámil, že herci do 24 bodin musejí opustit
Makedonii, protože musulmanské obyvatelstvo se
chystá k útoku na hotel a k pobití herců. V noci
opravdu dav činil pokus útoku, který však byl odra-
žen asi 200—300 tureckými důstojníky. Dopisovatel
»B. N.« obviňuje srbského konsula, že Turky na
buiharské herce poštval. — Tato zpráva potvrzuje
naše mínění, že Bulharům v Makedoni
nyní valně se přítíží.
Bulhar
Turek
Srba
B N
Ma
Bulharsko
Balkán
Makedonie
národní divadlo
20
article
Český národ a zábor Besny
a Hercegoviny,
V slovanském světě jsou ovšem poptávky po
tom, kterak se má český národ k záboru Bosny a
Hercegoviny.
»Novoje Vremja« v zájmu pravdy a cti če-
ského národa konstatuje: Všechen neodvislý český
tisk odsuzuje záchvat Bosny a Hercegoviny jakožto
porušení smlouvy. Český tisk navrhoval, aby otázk
bosensko-hercegovska byla rozřešena plebisci-
tem, neboť je-li pravda, co lidé rakousko uherští
tvrdí, že Bosna a Hercegovina pod jejich správou
proměnila se v ráj, musejí míti důvěru, že by s
obyvatelstvo plebiscitem vyslovilo pro zábor. Cí snad
lidé rakousko uherští nemají té důvěry ? Či snad
dokonce jsou přesvědčení, že pro Bosnu a Hercego-
vinu nevykona i za třicet let tolik dobrého, aby je-
jich obyvatelstvo přálo si vstoupiti v nerozlučný
svazek s rakousko-uherskou monarchil?
Takové je národní hledisko Čechů, praví petro-
hradský tisk, jehož nedbal v delegacích domýšlivý
ředitel české politiky-
Stažení rakouského vojska ze
sandžaku.
Ze Sarajeva, 15. října. »Bosn. Post« uveřejňuje
nové ordre de bataille, kterým rozděluje se ze san-
džaku stažené rakouské vojsko do různých míst
Bosny. Značný počet vojska dislokován do Sara-
jeva, Baňaluky, Pripolje a Jakuby.
Protirakouská demonstrace
v Bělehradé.
Čecho
bataille
Baňaluka
Pripolj
Jakub
Hercegovina
Bosna a Hercegovina
Bosna
Sarajevo
Sara
Novoj Vremja
21
article
Z Bělehradu, 15. října. (K. k.) Na základě
Z Bělehradu, 15. října. (K. k.) Na základě
zpráv, že v Sabči bply-
oobypeo pátení rakodsko-uher-
ského praporu, odebrali se dnes večer
studenti z vysoké školy a velký zástup lidu
před ministerstvo vnitra, aby protestovalo
proti zatčení. Když odborový přednosta-
Kostič sdělil jménem ministra vnitra, že za-
tčení byli již propuštěni na svo-
bodu, provolával lid »slávu« vládě a táhl před
palác korunního prinice, kde mu
připravil bouřlivé ovace. Ko-
runní prine promluvil k lidu takto:
»Milí bratři! Vaše nadšení jest důkazem vaší
schopnosti, hájiti násilím vaše práva,
není-li jinak možno. Způsobenou nám boles
citíme společně. Avšak musíme otevřenou
ránu v našich srdcích vyhojiti, abychom mobli
žíti. Buďte připraveni, abychom jednoho dne
pod prapory J. V. krále Petra do-
kázali, že Srb nemůže býti živoucí mrtvolou,
že musí zahájiti boj s tyrany a že
hvězda srbská musí se znovu zalesknouti. Jinak
nechť národ udatně padne!« Tato řeč
byla přijata s frenetickou pochvalou a provolá-
váním »slávy« králi a korunnimu prinei.
Kostič
král
Srb
Bělehrad
ko
ministerstvo vnitro
korunní prinice
22
article
Bojkot turecký proti rakouskému
zboží-
Z Cařihradu, 15. října. (K. k.) Horlivý
bejkot slovem 1 písmem proti rakouskému
zboží a rakouským obchodníkům, jakož i lloy-
dovým lodím trvá stále a rozšiřuje se
na venkov, stejně jako odpor dělnietva
skládati a nakládati zboží na lloydové lodi
Dnes zde byly rozšířeny chauvinistické letáky,
ve kterých se apeluje na Otomany, aby Ra-
kousku zasadili těžkou ránu tím způsobem, že
nebude více kupován žádný cu kn
rakouský.
Proslýchá se, že je úmyslem kontrolo-
vati pomoci tajných výborů celn
úřady a ty osoby, jež kupují rakouské
zboží, zastrašovati tiskem a ji-
nými násilnými prostředky. Jsou
nesčetné důkazy toho, že agitaci soustavně pro-
vádí mladoturecký výbor v souhlase s vládou
a že vládní orgány ji účinně podporují. Zmínky
zasluhuje výmluva výboru, že boykot pro-
vádí se jen proto, aby válečně na-
laděné obyvatelstvo nevšímalosi
bosenské abulharské afěry, což
však není správné. Pravděpodobnější jest do-
mněnka, že boykotu použivá se k odvrácení
reakcionářského hnutí.
Cařihrad
23
article
Rozvážní Turci a jejich zájem
trpí bojkotem, proti němuž včer
turečtí obchodníci s fezy prote-
stovali u velkovezíra. Přes napomínání
tisku, aby nebylo používáno žádných násilných
prostředků a aby bylo se vyvarováno srážkám,
lze je očekávati následkem pobouřených vášní
lidu. Se zřetelem na vzrůst a rozsah bojkotu
který nabývá anarchistického rázu,
podnikl dnes rakousko-uherský
velvyslanec markrabě Pallavicin
u Porty energické kroky.
Z Terslu, 15. října. (K. k.) Poněvadž boykot na
východé trva dále, vyzvalo generátní ředitelství rakou-
ského Lloydu parníky, které se té doby nalezají
v Levantě, aby pokračovaly ve své jízdě a kdyby ne-
měly nastati pro zpáteční plavbu normální poměry.
které umožňují složení zboží v jednotlivých přísta-
vech, aby zboží bylo zpět přivezeno do Terstu
Pallavicin
Lloyd parník
Turec
Terst
24
article
Pamětní spis společnosti Východ
Pamětní spis společnosti Východ
ních drah.
Z Vídně, 15. fíjna. Společnost Východníeh
drah podala zahraničnímu ministerstvu pamětní
spis proti bulharské okupaci tratí této společ-
nosti. Pamětní spis jest právnickým dobrozdá-
ním, které označuje jednání bulbarské vlády za
násilný čin a za silné poškození společnosti.
Tvrzení, že trati jsou ve špatném stavu, jest
zevrubně vyvráceno, rovněž tak tvrzení, že ta-
rify společnosti jsou vysoké, poněvadž byly
ustanoveny bulharskou vládou. Společnost oče-
kává od právního citu bulharské vlády, od in-
tervence Porty, od ochrany cizích mocí a od
podpory evropského veřejného mínění odstrznění
tohoto bezpráví.
Vliv balkánských událostí na
železářský průmysl.
Z Kolina n. R., 15. října. Události n
východě působí již na železářský průmysl. Do-
chází totiž méně objednávek z východu do
Německa a mnoho objednávek bylo odloženo
na neurčito. Naproti tomu docházejí od jedno-
tlivých států poptávky německým továrnám na
zbraně a náhoje ohledně možnosti dodávky ná-
bojů a zbraní.
Program pro konferenci.
Z Paříže, 15. října. (K. k.) Ministr zahra-
ničních záležitostí Pichon přijal odpoledne ra-
kousko-uherského velvyslance hr. Khevenhüllera-
Metzsche, italského velvyslance a německého di-
plomatického zástupce a sdělil jim progra m,
který byl v Londýně stanoven pr
konferenci a má býti základem vyjedná-
vání mezi mocnostmi, jež podepsaly berlinskou
smiouvu, pokud jde v svolání zamý šl enn
konference.
Pichon
Khevenhüller
Metzsch
Vídeň
Kolina můj
Německo
Paříž
Londýn
Východníeh dráha
událost můj východ
25
article
Sněm král. českého odročen!
Sněm král. českého odročen!
Po bouři, která dnes rozburácela sněmovnu
nebylo pochybnosti, že ministerskému předse-
dovi bar. Beckovi naskytla se vhodná
toužená příležitost, aby vyhověl německému po-
žadavku: zasedání sněmu českéh
rázem skončitil
Ve vedoucích kruzích českých ocitla se tudía
na prvním místě otázka, jak se po dnešním sezení
sněmu baron Beck zachová. Že Němci obnoví
svou žádost o skončení sněmovního zasedání,
bylo lze očekávati se vší určitostí.
Na večer pozván byl nejvyšší maršálek prine
Ferdinand Lobkovic k místodržiteli hraběti
Coudenhoveovi. Toto pozvání znamenalo
zjevnou akci ministerského předsedy.
Když pak povolán byl do sněmovny sně-
movní sekretář, rada z. v. dr. Haasz, bylo
na snadě mínění, že sněm měl dnes poslední
schůzi.
Před půlnocí byl nejv. maršálek
pozván k místodržitelovi znova.
Přesně o půlnoci se vrátil a nařídil, a by
poslancům bylo neprodleně sdě-
leno, že sněm jestodročen.
Tímto činem vláda nepopíratelně
prospěla Němcům. Stejně však oddálila
do budoucnosti dnes nedozírné sněmov-
ick o
ní reformu vole
sty održitelovým
vyhlásila před měsícem za první, nejdůleži-
tější a nejnaléhavější úkol novéh
sněmu.
Beck
Němec
Lobkovic
Coudenhove
doktor
Haasz
26
article
Vzhledem k obstrukci německé jest odro-
čení sněmu činem takticky prospěšným Něm-
cům, objektivně však není na prospěch sněmu.
poněvadž přiští sezení sněmu, ať se konati bude
za týden, za měsíc nebo za rok. po zasedání,
dnes odročeném, musí, zůstune-li sněm stále
odročen, začíti tam, kde schůze dneš-
ní piestala, tedy blasováním o ná-
vrhu Švehlově na konec debaty
o návrhu Wüstovi ě.
Jak mnoho bar. Beck dnešním svým či-
nem přiklonil svoji politiku směrem na
levo, ukáže snad již blízká budoucnost i na
venek. Uvnitř je — tak tvrdí české kruhy dobře
informované — to patrno z toho, že ve státním
rozpočtu pro přiští rok nejsou položky, které
tam dle příslušného dřívějšího jednání býu
měly.
Jak se takový postup bar. Becka
snáší s kritickou situací celého
mocnářství, za to je zodpověden
sám a jedině bar. Beck.
Z Prahy, 15. října. Na zál ladě nej v yš-
šiho zmocněmí byl zemský sněm králov-
ství českého dnešního dne odročen. —
K tomu dodává c. k. tisková kancelář:
»Rozhodla-li se vláda k tomuto rozhodnutí,
bylo směrodatným jedině opatření, aby od-
straněno bylo všechno, co by k uspo-
kojení (?) stran bylo na závadu (r
a co by rušilo nutné zabezpeče n
veřejného pokoje.« (? 7)
Švehlův
Beck
Německo
Praha
27
article
Zemské sněmy.
Zemské sněmy.
Sněm markrabství moravského.
Z Brna, 15. října. (K. k.)
Sněm přijal resoluční náv rh, aby vlád
zřídila v Brně českou universitu, a to po
řečech posl. d'Eiverta jménem německé levice a dra.
Seiferta jménem české většiny a po prohlášení jmé-
nem ústavackého i kouservativného velkostatkua
resoluční návrh d'Elvertův, aby vláda zřídila v Brně
německou universitu.
Za debaty dovozoval posl. d'Elvert, že zří-
zení university není zemskou záležitostí. Řešení tak
důležitých narodně politických otázek smí se díti jen
v souhlasu s národním kmenem, který jest jimí
ohrožen. Také Poláci zaujmou stanovisko oproti zří-
zení ruské university. V této otázce nelze očekávat
ochoty od Němců na Moravě. Cítem nejvroucnějších
přání většiny je, dobýti německého Brna. Němcům
nedostalo se ještě výhod, obsažených ve vyrovnání.
(Odpor na pravici) Řečník přimlouvá se dál za ná-
rodní rozdělení všech instilucí. Klidné poměry na-
stanou, až budou Němci respektováni. Spor národ-
nostní otázky řeší se jen s námi.
Posl. dr. Seifert opřel se d'Elvertovu pod-
kladu, jakoby Češi vycházeli na národnostní a poli-
tický výboj. Pro nás — pravil — není universita
politicum, nýbrž nejvyšším místem kultury, obražu-
jeme se rázně, že také vídeňská vláda v této otázce
povoluje německému stanovisku, odkazujíe nás
s tímto požadavkem na Němce, kteří nám stále jen
deklamují, že nelze zříditi v Brně českou universitu,
poněvadž by se tím ohrozil domnělý jeho německý
ráz. Tento jest, pokud jde o německou obecní správu,
nynějším statutem tak upevněn, že se Němci nemusí
bati několika profesorů a studentů. Právo českého
národa na Moravě na českou universitu jest nespor-
ným. Sledujeme jen kulturní účely. A také nechceme
politickou, ani hospodářskou válku s Němci.
Eivert
Seifert
Elvertův
Elvert
Polák
Němec
Posl
doktor
Čech
Brno
Morava
28
article
V prohlášení ústaváckého velkostatku praví se
mezi jiným: Bude hlasovati pro zřízení obou vyso-
kých škol, nelze však, dokud není docíleno dohody.
vysloviti se pro navržené místo, v němž má být
zřízena česká universita. Budeme hlasovali pro ná-
vrhy na zřízení obou universit, avšak u české uni
versity s vynecháním slov »v zemském hlavním
městě Brně«. (Pochvala na levici. Odpor na pravici.)
V prohlašení konservativního velkostatku praví
se: Vítáme, že sněm navrhuje vládě, aby na Moravě
byla zřízena česká a německá universita. Tím po-
skytuje se oběma národním kmenům možnost, osvo-
jiti si vysokoškolské vzdělání doma a nemusiti proto
prodlévati mimo zemi. Soudíme také, že ochota
vlády v tomto směru odpovídala by úplně důstoj-
nosti a významu Moravy.
Návrh na zřízení české university schválen. Rov-
něž slova »v král. hlavním městé Brně« proti hla sům
německé levice a ústaváckého velkostatku. Návrh na
zřízení německé university v Brně přijat skoro jedno-
hlasně.
Zemskému výboru uloženo vyzvati vládu, by záhy
předložila projekt regulace Ostravice a bylo
s regulačními pracemi započato nejpozději na jaře
roku 1909.
Vláda bude vyzvána působiti k tomu, aby tre-
stní právo bylo pozměněno v ten rozum, že vojen-
ské osoby v případech, kdy dopustily se trestných
činů proti občanským osobám, byly vyloučeny ze
soudní právomocí vojenské a podrobeny obvyklým
civilním trestním soudům.
Z Vídně, 15. října. (K. k. )
Štyrský sněm projednaval předlobu novélo
zřízení a volebního řádu zemského. P
31/zhodinném rokování byla schválena velkou
většinou dle výborového textu.
Štyrský
Brno
Morava
Vídeň
německý univerzita v Brno
regulace Ostravice
29
title
Telafonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
31
article
Z Vídně, 15. října. Ministří dr. Fied le
a Prášek vrátili se ráno z Prahy, kde byl
ad informandum. Dle vydané zprávy, měli
v Praze příležitost autenticky se přesvědčiti, že
německé strany nehodlají vůbec ustati od ob-
strukční taktiky na sněmu českém. Pro české
ministry a pro české strany plyne z takového
chování Němců prostý důsledek, vyčkati, jak se
utváří věci ve sněmovně poslanecké. Přes
všechny zprávy, které došly dnes z Prahy, ohla-
šující velmi blízký konec sněmu království če-
ského, prohlašuje se tady na místech informo-
vaných, že sněm zasedati bude dále.
Z Vídně, 15. října. Ještě před odjezdem
bar. Becka do Pešti bude se konati mini-
sterská rada, která zabývati se má opětně pra-
eovním programem pro říšskou radu.
Třeba ještě vyřídití velmi mnoho věcí. Zejména
není hotov ještě rozpočet, o kterém ministři
společně vůbec se neradili. Dnes vyskytly s
pověřené zprávy, že pomýšlí se na rekonstrukci
kabinetu, která by týkala se však toliko poměru
německých stran k vládě a teprve nepřímo také
zastoupení Čechů a Poláků v kabinetě.
doktor
Fied
Prášek
Beck
Čecho
Polák
Vídeň
Praha
Pešť
32
article
Telegramy korresp. kanceláře,
Telegramy korresp. kanceláře,
Košut proti svazu železničních zřízenců
Z Pešti, 15 října. (K. k.) Ministr Košut zastavil
činnost svazu železničních zřízenců a nařídil opětné
vyšetřování proti němu, poněvadž svaz neřídil se
dle některých nařízení ministrových.
Konference o autorském právu.
Z Berlína, 15. října. (K. k) V dnešní II. schůzi
konference o právu autorském prof. dr. Köhle
podal přehled o dějinách autorského práva. Profeso
dr. Osterieth podal výklad o soustavě bernské
konvence. Na konec vyslovil přání, aby státy, za-
stoupené na konferenci, přistoupily k unii.
Sludentská stávka v Rusku
Z Petronrauu, 10. TIna. (K. k.) Potrvají-li stu-
dentské nepokoje na universitě, vláda učiní vážná
opatření, po případě universitu zavře, vůdce dá za-
tknouti a nepokojné živly vypoví z Petrohradu.
Z Petrohradu, 15. října. (Spb. Ag) Na zdejší
universitě byl založen svaz studentů, nenáležejících
k žádné politické straně a svaz studentů smýšlení
oktabristického. Oba spolky vystoupily společně s
členy studentského lidového svazu proti studentské
stávce.
Dalajlamova andience.
Z Pekina, 15. října. (K. k.) Včerejšímu slyšení
dalajlamy byl přítomen také zástupce vlády. Roz-
hovor týkal se tibetských záležitostí.
Srážky mezi Číňany a Japonei.
Ze Soeulu, 15. října. (Reuter.) 1.40 hod.
v noci. Následkem srážky čínskéhoa
japonského vojska v Kantovu v se-
verní Korei hrozí vzniknouti vážné
zápletky mezi Čínou a Japonskem.
V došlých zprávách se praví, že ne-
přátelství zahájili Číňané střelbou na
policejní stanoviště, obsazené japon-
skými vojáky.
Potyčka trvala několik hodin-
Počet zabitých a poraněných není
znám. Japonský zahraničný úřad uči-
nil rozklady v Pekiné a nebude-li
neprodlené dáno zadostučinění, pře-
kročí japonské vojsko pravděpodobně
hranice.
Košut
profesor
doktor
Köhl
Osterieth
Číňan
Kantův
Pešť
15 říjen
Berlín
Rusko
Petronrauum
Petrohrad
Čína
Japonsko
Aga
studentský lidový svaz
Reuter
hod
33
article
Telegrafické zprávy hospodářské.
Telegrafické zprávy hospodářské.
Z průmyslové zady.
Z Vídně, 15. října. (K. k.) Čtvrtý odbor v dnešní
schůzi schválil resoluci proti zamýšlenému z vý.
šení kolku na nákladních listech. Dr.
Friess podal zprávu o zlepšení rakouských silničních
poměrů; načež rozpředla se delší debata.
Činské železnice.
Z Pekina, 14. října. (K. k.) Smlouva o připojení
severočínské dráhy k jihomandžurské
trati je uzavřena. Týdně bude jezditi rychlik se
spacími vozy až do Pekina.
Z Livarpoelu, 15. října. 4 hod. 10 min. (Telegr.)
Obraty 4000 žoků. — Denní dovoz — žoků
Tenders —.—. Amnerické dodávky na říjen 4.73,
na říjen-listopad 4.64, na listopad-prosinec 4.57,
na prosinec-leden 4.56, na leden-únor 4.55, na
únor-březen 4.55, na březen-duben 4.54, na duben-
květen 4.53, na květen-červen 4.52, na červen-
červenec 4.52, na červenec-srpen 4.51, na srpen- září
—.—. Smýšlení povolné.
st Z Pešti, 15. října. (Zvl. telegr. »Nár.
Listů«.) Na trhu prodalo se 10.000 q o 10h
levněji. Platila za 50 kg: pšenice tisská
78.5 kg K 12.10, 79 kg K 12 30, horno-
tisská 78.5 kg K 12.—, 78 kg K 11..90,
stolno-bělehradská 77 kg K 11.80, 76 kg
K 11.70, skladní 78.8 kg K 12.25 ; ž ito
(— 10 h) K 9 60—9.70; ječmen K 7 90;
oves (— 5 h) K 8 10—8.35; kuku řice
(— 10 h) K 8. 65—8. 70.
Terminový obchod byl velmi mdlý
a sestupný na pochmurnost, s kukuřicí dobrý-
Nová na říjen byla levnější o 30h.
K večeru znamenala: psenice na říjen
K 10.55, na duben K 1184; žito na říjen
K 9.64, na duben 9.97; oves na říjen K
8.18, na duben 8.44; kukuřice na květen
1909 K 7.42.
Plodinový trh byl pevný, ale bes
odbylu.
Pochmurpo.
doktor
Friess
Platil
Vídeň
Pekina
Pešť
kg