2
masthead
V Praze, v pátek 16. října 190e.
Praha
3
masthead
Ročník XXXXVIII.
5
masthead
těroebo žilsilsos
6
masthead
ndsníženoz lj
tre
m n vnoM b eodooa lan
oiano j
tea
ebo
9
article
Na raunt a odpol. IIst
pibedrlrcí ve-
v Prazeč v sdnainlstrael
č l. . . 8 K. —
. Jvojí douáško
ve úlialkáche
na maě iic
Pošton:
srine, . . . . 3 k o
na čtvet lela
s droji zisilkoe
a eněsíel . . . .
lee
et
10
article
Sněm král. českého
Sněm král. českého
odročenl
11
article
O 12. hodině noční byla
nám dodána tato zpráva:
Na základě nejvyššího zmoc
nění byl sněm král. českého
odročen-
Bouřlivé sezení sněmu královstvi
českého.
Prvního výročního zasedání sněmu krälovstvl
českého schůzev dvanácta.)
V Praze, 15 října.
Dnešní sehůze sněmu, klidně za-
čatá a opět vyplněná německou
obstrukcí, skončila vinou Němců
obrovským skandálem: nejhorší vřa-
vou a brachiálním násilím, jakých
historie novodobého sněmování če-
ského dosud neznala.
Bylo již po 4. hodině odpolední, minula
již pátá hodina sněmovního sezení, byla již
odbyta četba německých spisův obstrukčních
německý radikál Wüst byl již domluvil dvou-
hodinovou svou obstrukční řeč, poslanec Švebl
zhostil se již svého návrhu na konec debatya
jeden ze strůjeň německé obstrukce, dvorní
rada prof. dr. Bachmann, právě se postavil, ob-
držev slovo k návrhu o způsobu hlasovánío
návrhu Švehlově, když u první lavice uprostřed
sněmovní levice došlo ke srážce, kterou v prv-
ním okamžiku postřehlo pouze několik poslanců.
jež však v několika vteřinách jakoby zážehem
blesku vzrostla v bouři, vše strhující do svých
zátopných vln, ve vřavu, na jejiž zkrocení lid-
ská sila nestačí, v zápas, ve kterém se zapo-
míná na všecko, ve vírný, slepý boj, jehož
jedinou a všeöbecnou hybnou silou je žhavá
vášeň, ignorující společenské ústředí svého jevi-
ště, odhazující vědomí zodpovědnosti, nedbajíeí
nebezpečí, pohrdající zákonem — boj, při němí
ztratila se a zanikla sebevláda. A vše to dvoj
násob napíná a rozčiluje na - místě, věnovanén
zákonodárství, předpokládajícím inteligenci a sou
střeďujicím představitele dvou národů země šesti
milionové.
Wüst
Švebl
profesor
doktor
Bachmann
Švehlův
Praha
15 říjen
12
article
Úvodními hrdiny výjevů, které překazily
schůzi sněmu, jsou dva jvpičti mozuve. —
straně německé člověk soustavného teroru, hla-
satel politiky, nemožné bez hrubeno tlaku uvnitr
i zevně, K. H. Wolf, typ německých štvanic
německého násilenství — a na straně české
klidný, usedlý měšťan jihočeských Sirakonie.
jeden z nejmírnějších sněmovníků, poslanec Vá-
elav Karta, typ české skromnosti. Zatím co za
vilý Bachmann ještě ve vzduehu chytal první
svoje slova, vyjel si zpupný Wolf na české po-
slance urážlivou narážkou na nedávnou »rouro-
vou« sféru pražskou, a tichý Karla na ručest
obnovil mu nepřijemnou i nepřiznivou pro něho
vzpomínku na prapochybený Walfův dřivějš
poměr k cukrovarskému kartelu, při němž svou
roli měly právě peníze, a kostkou cukru od
svačiny doplnil názorně svoji odvetu. Okamžik
postačil, aby Wolf vztáhl na Kartu násilně ruku,
následující minuta přivedla ohreženému českému
člověku přispění dra. Šubrta, Lauba, dra. Su-
botky a ještě několika jiných, a další vleřina
zapálila v celé sněmovně všeobeenou bouři
zplodila výjevy dosud neslýchané a nevidané
jež vybnala na vrchol rozčilení a napjet.
Oko nestačito postihnouti rychlost, s jakou
se největší možné množství poslanců stlačilo na
prostranství před sněmovní levicí a uprostře
snémovní síně. Ohlušující vřava hlasů, napjatýeh
Wolf
Bachmann
Karel
Šubrt
Laub
Kart
Sirakonie
13
article
nejzazším vzrušením, rozmnožila ještě závrat-
nost celého děje. Těla poslanců, stěsnaných na
nejmenší prostor, skrovně jen se pohybovalaa
to pouze massou. Ruce ku předu a šikmo do
výše vztahované mijely se cíle, jedna jsouc na
překážku druhě. Marně namáhal se nejvyšš
maršálek, aby zjednal klid; nikdo, pranikdo b
nedbal.
Jediným rázem váda a tahanice změnílas
ve rvačku. Náhle kmitlo se ve výši hřmotné
lidské tělo, na všechny strany zmítané. Byl to
posl. Meyer, jenž byl z prvních mezi Němci,
kteří přiskočili k Wolfovi. Meyer, hranatý člověl
vysokého vzrůstu a svalnaté postavy, ocitlse
jako míč ve výši, ani se nenadáv. A již z des
terých hrdel vyskakoval výkřik: »Ven !« A ne-
čítané ruce táhly jej k východu sálu, přes hlavy
ostatních. Nikdo nemohl couvnout, nemajé kam-
a proto také břemeno nemohlo býti hned do-
praveno ke dveřím blíž. V tom několik Němců
vyskákalo na lavice a popadli Meyera pod páže.
za ruce i za hlavu, táhnouce jej zpět. Přetáhl
svou dolejší protiváhu a Meyer, zsinalý, s vy-
třeštěnýma očima postaven byl po slepém zá-
pase kus do pozadí. Odtud řval, odtud tlačil s
do předu, do nové šarvátky, marně. Prý se
v podobně situaci ocitl také německý radiká
dr. Herold a podobně prý z ní vyvázl.
Meyer
Němec
Wolf
doktor
Herold
14
article
Obrovský řev ohlušoval pořád celou sín
Maršálek zase a zase zvonil celou silou ruky —
naprosto marně; hlas toho kovu tratil se v roz
kaceném ryku úplně. Vášeň panovala všude
uchvátivši všecky
Rozvážní vzpamatovali se záhy. Dru. Škar
dovi po mnohém a vytrvalém úsilí podařilo se
protlačiti se až doprostřed zástupu. Napomínaje
k umírněni, nasadil k těžkému úkolu tomu ve-
škoré síly. Bylo vidět, jak vysoká jeho postav
nahýbá se na všechny strany, a pomoe rukou
doplnovala výkon hlasu, plnou duchapřitom
ností řízený. Podobně jednala ještě řada jiných.
Z nich snad nikdo nepozoroval, že nad hlavam
všoch prolétl vzduchem kalamář; z třetí lavice
německé vržen — neznámo kým — přelétl až
do lavic ve středu a padl vedle dra. Schauera
obsahem jeho potřisněni byli dr. Šubrt, Laub
dr. Scheuer, Krejčík, dr. Körner a ještě několi
jiných. Množství hrubých, nemotorných plecho-
vých trubiček bylo rozházeno německým
rukama — a tím získán byl doklad pro úsudek
že Němci se pro dnešek připravili na — mimo-
řádné vystoupení.
Nikdo neví, jak míjel čas ve vřavě, nač
níž němě se vznášelo elektrické světlo, před
okamžik, pořád vybuchujíe novými záchvnty
vzteku a běsu; ústap a pokles náruživosti dlou
ho tlumené a konečně přerazivší všecky zřetele
jevil se nemožným. Tu a tam změnila se podrob
nost obrazu vášně, lomcující zrudlými obličeji
hučící bouří a jekem rozlicených hrdel, a běs
nící rozpoutaným fanatismem německých štváčů
Mezi prvními, kdož ní straně německé ustoupil.
z čáry brachiální srážky, byl německý radiká-
Heisor. V uličce mezi dvěma řadami lavic při-
pinal si, na smrt bled, límec košile ke krku
tak pochodil při svém výpadu na českou hráz.
Šubrt
Laub
Scheuer
Krejčík
doktor
Körner
Němec
15
article
Pověst deplňuje obraz bouře sdělením, že ve
vřavě padlo také mnoho ran. Kdo je odnesl.
sotva se přizná.
Naprosto nemožností bylo, ovládnouti si-
tuaci z presidia. Maršálek, drahnou chvíli sle-
dovav rozčileně, o se děje, uehvátil konečno
zvonec a zazvonil jim takovou silou, že zůstala
mu v ruce rukojeť zvonce, který kus odletěl
maršálek odhodil rukojeť a odstoupál od stolce
předsednického; to bylo znamení skončené
schůze. Jak vyhlásil zejtřejší schůzi sněmu
vlastně se nepostřehilo, ale ví se to.
Jakmile maršálek sestoupil z předsodnické
tribuny, přikvapili sluhové a s největším chva-
tom uklidili vše, čím bylo lze házet. Jiní uza
vřeli proud elektrického světla; sněmovně však
stačilo ještě světlo denní. os e
Konečně i vřava se zmenšovala. Tehdy za-
slechnuta byla dole slova „Pergelt hat es gut
gemacht“ (Pergelt to udělal dobře); co, nevís
ovšem.
Dlouho po schůzi ještě stály oba tábory po
slanců rozhořčeně proti sobě, nehýbajíce se
z místa. Volně se rozcházeli poslanci, jakob
zmámení krisí schůze, až poslední jiskry vášn
se vybily z horečného napjeti, tím houževnatěj-
šího, čím déle bylo tlumeno. *)
Nebudiž pochybováno: dnošní závratné vý-
jevy nebyly plodem náhody, ani sevšeobecněním
osobní srážky. Byly dynamitovým výbuchea
nesnesitelné situace, který jenom čekal na svů,
okamžik. Dnes srazila se v českém sněmě ně
mecká panovačnost s českým odhodláním, dele
jí nesnášeti. Dnes znemožněn byl na českém
sněmě novým, pro celý stát patrným, výmluv
ným a stejně výstražným jako mimořádným
zjevem politickým dosavadní vládní systěn
Předlitavska. Co se zde dnes stalo, je jednín
z následků politiky, kterou konání své řidí m
nisterský předseda bar. Beck.
Beck
Předlitavsko
16
article
Právě v rámci jeho politiky není divu, že
zrovna dnes předmětem pessimistických úval
byla zvěst, kterak prý vláda prostřednictvín
mistodržitele nabízí Němcům výkup jich ob
strukce za cenu národnostního rozdělení někte
rých oborů nebo institucí jednotné dosud veřejne
správy v zemni české.
Po kruté schůzi sněmu poslanci dr. Škarda
a Švěhla výhledali mistodržitole hr. Couden-
hova v jeho saloně v budově místodržitelstv
a oficiálně se ho otázali, co na zvěsti oné je
pravdy. Místodržitel odvětil, že zprávy ty jsou
bezpodstatny a oba zástupce českého svazu po
slaneckého s živým zájmem o vyjasnění zmoe-
nil ku prohlášení, že Němcům nenapízel nic ta-
kového.
Není pochyby, že potvrzení zvěsti o vlád
ním slibu Němcům nebo i jen o vládní nabídce
rozděliti pro ně národnostně kteroukoli součást
jednotné dosud veřejné správy v zemi, zname
nalo by okamžitou krisi ministerskou, českým
ministry přivoděnou.
Ale kdož ví, nevznikne-li veliká krise poli
tická — i jinak?
Němec
doktor
Škarda
český svaz
17
article
Nejv. maržálek zemský zahájil sezení o 11. hod
Nejv. maržálek zemský zahájil sezení o 11. hod
20 min
18
article
U vládního stoln: místodržítel hr. Couden
U vládního stoln: místodržítel hr. Couden
hove a místodržitslský radu Kosina.
Spisů došlo dne 14. t. m. 6.
Paüc bylo posána, ne 14. t m
Nojvydží maržálek zmry
Clam-Martinie vyžádal si jako člen delegnc
Sdenní dovolenou. Posl. kníže Rohan omluvil se
pro dnošní schůzi. Okr. soud v Teplicích žádá za
svoleni ke stihání posl. Melharta pro přestupek
proti bezpečnosti cti. Žádost přikázána legitimačnímu
výboru.
Prolest proli aninezi Bosny a Hercepoviny.
Nejvyšší maržálek zemský prohlásil, že sněm
je způsobilý platně se usnášeti a dal přečísti toto
osvědčení neodvislých poslanců českýchi
My zástupcové českého lidu, zvolení na základč
programu stáloprávního, prohlašujeme: Protestujem
proti annexi Bosny a Hercegoviny, prohlašujíce, ž
státoprávní postavemí těchto zemí mělo si rozhod-
nout obyvalelstvo samo na základě plebiscilu a n
cizí stát na základé pouhé síly. Český národ nemůž
připustit, aby monarchie habsbursko-lotrinská roz
nnožovala své území na naše útraty, na nášo náklad.
na případnou ztrátu české krve, ale právo jeho
samostatný stáloprávní život zadržovala a popírala.
a národ sám v porobě udržovala. Při télo světodějné
událosli prohlašujeme, že neochvějně trváme na pro-
vedení českého státního práva.
Pokračování německé obstrukce.
Nejv. maršálek zemský dal pok přečísti protes
posl. dra. Herolda proti konání včerojší schůze
*) Jiné podrohnosti obsaženy jsou v podrobném
referátě „sněmovní korespandenne“, jejímuž textu
náleží plná důvěra objeklivní práce novinářské, Red
Kosina
Paüc
Martinius
Posl
Rohan
Herold
Teplice
Bosna
Bosna a Hercegovina
19
article
Posl. Markert protestoval proti právoplatnost
dnešní schůze sněmovní.
Posl Relckolt protestoval proti tomu, že ko
mise pro záležitosti Zemské banky byla svolána k
schůzi scučasně se sezením sněmu,
Posl. Stransky: Co pak je s komisí pro záleži-
tosti Hypoleční banky? Ta se takléž ještě neust
Posl. dr. Perpelt: To je šlendriání
Posl. Stransky: Jedna nezákonnost za druhou
Posl. dr. Pergelt: Porušení jednacího řádu!
Posl. dr. Prengl: To je pěkný postup
Posl. dr. Pergelt: Kletba zlého činul
Posl. Glöckner protestoval rovněž proti tomu.
že včera na 11. hod. dopol. na počátku sezení sně-
mu byla svelána schůze stavební komise. Nejv. mar-
šálkovi zomskému musí býti přece známo, že my
při této veledůležité práci, kterou sněm koná (Vese-
lost), jsme zde v plenu důležitější, nežli ve stavební
kemsi. Nemůžeme se prece rozdělití.
Posl. Kriegelstein: To by bylo počátkem roz-
dělení země!
Posl. Richter: To by bylo rozirhání země!
Nejv. maršálek zemský žádal řečníka, aby s
obmezil na ohlášení protestu
Posl. Klofáč: Jasnosti! Bulhaři mají jedno po
řekadlo: „Pod volem nehledej tele!“ a u tohotc
člověka nehledej slušnosti! (Veselost.)
Posl. Kriegelstein: Obližný cizinec Klofáčl
Posl. Klolžě: Zalkoholisovaný patriolismust
Posl. dr. Zimmer: Kéž by vás pánbůh při zdra
vém rozumu zachovati ráčilí
Posl. Stransky: U vás toho není již zapotřehí
vyšelřování jest již skončeno
Posl. Iro: On se napil před schůzí naproti
lahůdkářském obchodě příliš mnoho kořalky!
Návrhy a dotazy českých poslanců.
Posl
Markert
Posl Relckolt
doktor
Perpelt
Pergelt
Prengl
Glöckner
Richter
Klofáč
Jasnost
Bulhar
Zimmer
Hypoleční banka
Vesa
Obližný cizinec
20
article
Nejv. mariálek zemský dal přečísti návrhy
dotazy, které podali tito poslanci: dr. Viškovský
k místodržiteli v záležitosti poskytnutí náhrady zá
ložníkům, na cvičení povolaným; dr. Koerner k m
stodržiteli, jakožto předsedovi zemské školní rady
o vyškolení české obce Nové Vsi ze školní obce
Brlohu (Tento dotaz byl uveřejněn v doslovněn
znění ve včerejším ranním vydání „Nár. Listů“
Jos. Macháček a Tilip k místodržiteli o zřízení no
vého okr soudu v Libni; Filip a Jos. Macháček k mí
stodržiteli o schválení slaveniště pro novou budovo
reélky v Libni; klahovec k míslodržiteli o vybírán
nesoravedlivé vojenské taxy; dr. Baxa o nedodržo
vání nedělního kliu u politických úřadů: Mohl o jed
nání o obchodrí a celní snlouvě s Rumunskem
Trojan k místodržiteli o nezákonném a bezohledněm
jednání berních úřadů při vyšetřování, vyměřování
vybirání deně a o úřadování c. k. berního inspektor
Viškovský
Koerner
Macháček
Tilip
Filip
Baxa
Trojan
Brloh
Jos
Libeň
Rumunsko
21
article
Koinlinka v Rychnově n. Kněčnou; dr. Pinkas jmč-
nem poslanců národní strany svobodomyslné, po-
slanc) strany agrární a staročeské k místodržitel
o přivíšlení Bosny a Hercegoviny; doslovné zněn
tohoto dotezu bylo uveřejněno ve včerejším ranmním
vycání „Nár. Lislů“; dr Koerner k místodržiteli jn
kužte předsedovi zemského finančního ředitelství
je nání vrchního finančrího rady Jos, Freitingra, ře
dlele bernho inspektorátu na Král. Vinohradech
Choc k místodvžiteli o ukládání a vybírání daně na
Král. Vinohradech; dr. Kosrnar k místodržiteli o okr
soudu v Mostě v jazykových záležitostech; Papoušek
k místadržiteli o zanedbávání práv České besedy v
elké Liré stavebnlmi
úřady dr Jelabok k mnísto
zdě: Mohl k místodržiteli o porušování jazykových
práv okresnír hejtmanstvím v Žatci; dr. Koemner
k míslodrziteli o zřízení druhé české chirurgické ki-
niky v Praze; dr. Škarda k místodržiteli o nedosta-
tečných místnoslech českého gymnasia v Žitné ulie
v Praze; dr. Sobolka k místodržiteli o zřízení řád-
ných a pevných mostů přes řeku Berounku u Lahovi
a přes mrtvé rameno její u Zbraslavi místo dosa-
vadních sešlých mostů dřevěných.
doktor
Pinkas
Koerner
Král
Choc
Kosrnar
Papoušek
Jelabok
Koemner
Sobolka
Rychnov můj
Bosna a Hercegovina
Most
Žatec
Praha
Berounka
Zbraslav
Jos
Freitingra
Český beseda
23
article
Obstrukční německé dolazy.
Opěl celou ladu obstrukčních dotazů podali bito
němečií poslanci: dr. Schreiner (3). Wüst (2)
Iro (2), Stransky (o nezákonném a beztaktním
jednání berního referenla dra. Wagnera v Aši),
Walters (o velezrádě posl. Klofáče, spáchané
Srbsru). dr. Eppinger (o českých výstražných
tabulkách na Klárově), dr. Hackel (o rozdělení r
ferátů na mí-todežitelstvů, dr. Bernardin, In
griseh (2). Hütter, Morawetz. dr. Herold
Laude. Reitterer (o zákazu německé slavnosti
v Čes. Budějovicích) a Strac he
Obstrukční řeč posl. Wüsta.
Na to pokrčovalo se v jednání o žádosti za do-
volenou posl. Kellera. Posl. Keller změnil svou žá-
dost potud, že žádá za dovolenou až do 30. října. Ku
předmětu tomu přihlásili se ke slovu kromě poslance
Wosta ještě posl. Wolí, Markert a dr
Schreiner
Nejv, maršálek zemský udělil slovo posl
Wüstovi.
Schreiner
Wüst
Wagner
Walters
Klofáč
doktor
Eppinger
Hackel
Bernardin
Hütter
Morawetz
Herold Laude
Reitterer
Keller
Posl
Wosta
Wolit
Markert
Schreiner Nejv
Aš
Klárov
Čes . Budějovice
24
article
V drobném prodejít
ranní číslo o sob5 . . . za 8h
odpolodni . . . . . . . za 2h
Ve šlialkách na venkovi-
ranní čisle.
10h
vdpolediní
. . . . . . . 4i
Inserát
plati so hotově napřel
Předplacení a insurty přijímá a dmini-
strace v Marianské ulicí č. 3.
Tam nacházejí ne též redakce
tisbárna a ezpodive „Národnich Listě“
Rukopisy se nevraceji
25
article
Hlasy na německých lavicích: Konečně! K -
nečně
Posl. Wüst pokračoval ve své obstrukční řeči.
přerušené dne 25. září a předčítal číslice z tištěné
zprávy zemského výboru o zemském rozpočtu, aby
dokázal, že posl. Keller nesmí scházeti při rokování
o zemském rozpočtu
Nejv. maršálek zemský vyzval řečníka, aby se
ve své řeči zabýval toliko žádostí za dovolenou.
(Bouřlivý odpor u Němců.)
Posl. Iro: Nesmí-li posl. Wüst mluviti, můžem
opět zpívati „Wacht am Rhein“. (Veliký hluk.)
Posl. Glöckner: Máme také kolovrátek venku.
Můžeme jej sem také přinésti. (Bouřlivý smích
trvalý hluk.)
Za další řeči posl. Wůsta přistoupil Býv. mini-
sterský předseda posl. hr. Frant. Thun ke křeslu
nejvyššího maršálka zemského, což vzbudilo bouřli-
vý odpor německých poslanců.
Posl. Iro (ukazuje na hr. Thuna): § 14.-ministr
Posl Kntscher: On jde již opěť napovíduti
(Trvalý hluk
Posl. Wůst mluvil dále proli dovolené posl. Ke-
Posl. Morawelz: Na každou žádost o dovolenou
měl ky přijíti desetikorunový kolek, vak by již pře-
staly
Za dalších výkladů posl. Wůsta mluvil posl
dr. Baernreither s posl. Klofáčem.
Hlasy u Němců: Bosenský místodržitel se baví
se srhským králem!
Posl. Glöckner: Jak může mluviti exministr s ve-
lezrádcem?
Posl
Wüst
Keller
Němec
František
Thun
doktor
Baernreither
Klofáč
Glöckner
Thun
Morawelz
Wacht be Rhein
26
article
Posl. Wůst zmínil se ve své další řeči také o ně
mecké požadavku rozdělení země a pravil, že ex
ministr Fořt nazval tyto úmysly Němců loupežným
pokusem
Posl. Glöcknar: Co, co, excelence a takový vý-
raz, to je neuvěřitelné! To bych si byl o J. E. an
nepomyslil; ale, ale, něco takovéhol
Posl. lro: Dr. Fořt jest jinak gentlemaní
Posl. Wůst: Posl. Keller zajisté nestudoval dluh
české země
Posl. Iro: Ale platiti je také nebudel
Posl. Wust uvedl dále, že 5 mil. korun připad
jen na placení úroků.
Posl. Iro: Kolik z těchto úroků odpadne, odpo-
čílají li se diety posl. Kellera?
Posl. Glöckner: Kolik připadne z toho na repre-
sentnční dům?
Posl. Wůst: A v takových těžkých dobách nemá
poslenec odcházeti na dovolenou, avšak zdá se také,
že posl. Keller nečte žědných časopisů
Hlas: O ano, on čte „Prager Abendblatt“
Posl. Wist: My máme jiné ponětí o povinno-
stech, než naši očpůrci v této sněmovně. Vidíme, že
posl. Klofáč bez dovolené jel do Bělehradu.
Posl. Glöckner: Ano, my jsme mnohem praco-
vitějšíi
Nejv. maršálok zemský žádal řečníka opětně,
aby mluvil k věci.
Posl. Wüst apeloval znovu na posl. Kellera, aby
svoji žádost za dovolenou vzal zpět
Posl. Kollor: Já nejsem stále ještě přesvědčen
a nevezmu ještě svoji žádost zpět
Posl. Wůst: Nevzdal jsem se dosud ještě naděje,
že pan Keller přece vezme svoji žádost zpěl
Posl. Keller (k Wustoví): Budete-li mluviti ještě
tři hediny, dám se snad obměkčii
Posl.
Kasper: ...a na rour
Posl
Fořt
Němec
Keller
Wust
Glöckner
Prager
Klofáč
Kasper
Bělehrad
Wustový
28
article
Posl.
Stransky: Nyní nevědí, kam mají sochu
postaviti
Kasper: Do rour!
Posl.
Posl
Wůst zmínil se také o událostech v Ka
šperských
Hcrách. Sušici a Lublani
Prunar: Liberec, Prachalice, Budějovice!
Posl
Posl
Wůst apeloval opětně na posi. Kellera, aby
se vzdal
dovolené
Posl. Kollar (vrtí záporně hlavou): Dosud ještě
nejsem přesvědčen
Posl. Wůst skončil svou skoro dvouhodinnou řeč
návrhem na hlasování dle jmen s předcházející 10mi-
nutovou přestávkou.
K formálnímu návrhu v této záležitosti přihlási
se ke slovu posl. Švehla.
(Bouřlivý odpor německých poslanců.)
Posl. Soyka: My jsme mlčeli, když mluvil váš
řečník, teď držte hubu vy!
Posl
Kasper
Prunar
Posl Posl
Keller
Kollar
Wůst
Švehla
Ka
Sušice
Lublaň
Liberec
Prachalice
Budějovice
29
article
Bonřlivé výstupy.
Posl. Švehla: Slavný sněme! Zajistě nejpádněj-
ším dokumentem lehkomyslnosti a přímo ničemnosti
Němců jest práv: řeč nyní pronesená, (Hlasy: Klu-
kovina! Ne lehkomyslnost!) Jestliže právo národa
hájí se takovým způsobem, pak nemohli jste podati
patrnejší důkaz frivolnosti a lhostejnosti, než jaký
jste právě podali. (Velký hluk na lavicích německých.)
Nejvyšší maršálek zemský: Žádám pana řečníka,
aby se omezil na návrh formální
Posl
Švehla
Němec
31
article
Literatura.
Literatura.
Slovanské spisy-
Přední polský list obrázkový »Tygodnik
Illuskrowany« (Varšava) věnoval poslední své
číslo věcem českým Úvodní slovo o českám
probuzení připadlo p. Adolfu Čsrnému. O sty
cích česko-polských v písemnictvu pojednáváa
Nowaczyňski, o české nejmladší literatuře p.
Jerzy Bandrowski, o mladší české hudběp.
Miroslaw Kropaczek. Jsou tu podobizny někte-
rých autorů starších i mladších, literárních i hu-
debních, ukázky českých obrazů i děl výtvar-
ných, také ukázky překladů z moderní české
slovenské lyriky. Redakce doporučuje polskému
čtenářstvu zájem o české věci jako povinnos
dobovou. »Poměry slovanské dnes ukládají, aby-
chom se navzájem poznávali. Až dosud znal
jsme lépe Anglii, Francii a Německo, nežli své
rodné příbuzné. Třeba to napravit.« Jak smutno
bývalo dosud se známosti českých věcí v Polsce,
doličuje ve svém článku pan Nowaczyňski. Vy-
soce vzdělaný na svou dobu biskup Zaluski
psal z pobytu v českých lázních: »Žijí zde
mezi Němčiky nějací lidé, kteří mluví jazykem
našemu velmi podobným«. O něco později teprv
jiný biskup, Kossakowski, vydal (1803) první
polskou zprávu o písemnictvu pobratimském
Čsrný
Jerzy Bandrowski
Kropaczek
Nowaczyňski
Zaluski
Varšava
Anglie
Francie
Německo
Tygodnik Illuskrowany
32
article
»Rzut oka na literature cseska«. R. 1834 vy-
dal krátký obrys české literatury K. Winarzycki
a působením idey slovansko-národní začali polšt
učenci navazovat styky s učeným světem če-
ským. Zajiždějí do Prahy Adam Czartoryski
Bandtkie-Stežyňski, Libelt, Trentowski, poznávaj
se blíže s českými vlastenci. Dnes překládáse
v Čechách pilně z polštiny, měně z češliny do
polštiny, leda věci kratší, novelistické, s jedinou
výjimkou Zeyera, z něhož dva svazky převed
Zenon Przesmycki »swoje wyrafinowana dosko-
naloscin«. Pisatel navrhuje utvořit kroužek zá
padně slovanské kultury, kerý b
mladou Polsku pomáhal chránit před výlučným
»parisianismem, pansionismem a feldmanismem«
K Winarzycký
Czartoryský Stežyňski
Libelt
Trentowski
Zeyer
Przesmycký
Praha
Čechy
Polsko
33
article
Naše knihy.
* F. V. Krejčí: Zrození básníka, úvod do če
ské lileratury. Nákladem „Záře“. Cena 1 K: týž
K. H. Mácha. Kniha o českém básniku. Nákl. Gros-
mana a Svobody. V Praze 1907. Vedle prací J. Ne-
rudy po dlouhá léta kritické soustředěnosti vysla-
veny byly život a dílo K. H. Máchy. Bylo konečně
nutno zbaviti tohoto básníka mnohého legendárního
přítmní a poslaviti ho jasně a v plné svěllosti pře
soud budoucích literárně historických badatelů. Na
základech starší studie Sabinovy, s úmornou trpěli-
vost a uznání hodnou svědomitosti vypracovali dalšt
své výzkumy J. Voborník, A. Novák a prvý náš lite-
rární historik prof. Jar. Vlček, jehož vzácné vloze
analysujíci podařilo se, myslím, sesbírati i posledn
zbývající částice k dokonalému zcelení neurovnanéa
roztřištěné mosaiky Máchových snah a docílených
úspěchů. Dnes snad již jen mistr Arbes ze svých
bohatých vzpomínek mohl by vytěžili nějaký nový
rys Máchovy tvůrčí povahy. Ale jinak to, co byl
možno říci o našem básníku, bylo již řečeno a každo
další bádání jest jen marným úsilím přijíti jiným
cestami ke starému cíli. Na všech těchto základech
zbudoval F. V. Krejčí svoji novou studii o Máchovi
jíž předeslal své „ Zrození básníka“, úvod do česko
literatury. Podtitul této práci nepřiléhá. Nevelký roz
sah studie nedovoluje prohloubení a ponechává vy
niknouti i některým chybným tvrzením (Kosmas ne-
byl mnich kláštera sázavského, nýbrž děkan kapitoly
pražské atd.), jež nedopatřením proklouzly nutorovi
F V Krejčí
Mácha
Gros Svoboda
J Voborník
A Novák
Máchův
Arbes
Praha
Sabinov
34
article
Je to spíše úvod ke studii o K. Máchovi, k němuž s
„Zrození básníka“ těsně připíná
To vše, co bylo po léta sbíráno, vyznačeno a
schráněno, vypravuje F. V. Krejčí svým plnokvětým
a hutným stylem, svého vlastního úsudku skoro ani
neuváděje. Všude na knize je patrna stopa před-
chůdců a jejich bádání, při čemž marně byste pátral
po něčem novém a nezjeveném. Neudávání namnoze
pramenů svádí k názoru, že kniha je originální, ale
v pravdě půvední optimistický autorův názor na bás-
níka presvitá jen málo místy a to ještě často způso-
bem velmi pochybným. Zcela opomenut vliv Werthe-
rův na Máchu a jeho poměr k historické tvorbě Her-
lošově; původ německých veršů Máchových nedolo
žen určitě, jak se to děje u Voborníka (následkem
K Mácha
F V Krejčí
Werth
Mácha
Máchův
Voborník
35
article
školní výchovy) a také o způsobu, jakým seznal bá
sník Máje Byrona, nečiní se žádné určité zmínky
jeho vliv na Máchu nepřipouští se měrou zaslou
ženou Konečné i názor autorův na mílenku Má
chovu nezdá se mi býti zcela objektivním a přidrže
bych se spíše zajímavé studie sl. C. Tesalovy, je
nám lute neurčitou bytost poslavila do světla vlíd
lějšího a sympatičtějšího
Ke zdivu, kleré trpělivě vybudovali jednolvánn
filologové, na něž F. V. Krejčí tak časťo a úsměšně
naráží, dal pouze autor svými knihami fagadu, les
a parvy, což zakrylo sice na okamžik ráz starýcl
dokumentů, ale navždy setříti ho nedovedlo. P.
Krejčí ve své úvodní sludii příliš podceňuje před
chůdce Máchovy a upírá jim všeho básnického posvě-
cení. Nemyslím, že by tomu tak bylo, neboť pouze
jejich zásluhou nalezl Mácha půdu pro sebe plipra
venou, všechny ty ohlasy, vlnění, .deový vzruch
kterého on pouze obratně použil. Nikdo nebude za
jisté upírati autoru „Máje“ vážné a ryzí vlohy básni-
cké, ale dokonalý básník nebyl ani on, nýbr
chtěl jem pouze být a mohl se jím také stá
kdyby mu život byl poskytl času k úplnému rozvi-
autí krásné tvůrčí mohoucnosti.
To jsou asi nejpodstatnější výtky, jež kalí čistý
dojem z nových knih p. Krejčího. Díky jejich ducha
plnému a skvělému stylu, který je celý prozářen
vroueností a láskou k thematu, jinak autorovi asi
vzdálenému, mohou alespoň vkusně vypravené studi
p. Krejčího státi se dobrými, lidovými knihami a ma-
jetkem širokých vrstev čtenářských, jimž v prvé řad
nutno v dnešní době dáti knihu cennou a seriosní
Max Švábinský přidal ke zudii o Mšchovi ně-
kolik svých obrazových doprovodů veliké ceny. Jer
portrét Máchův, přílišně připomínající tvář umělcovu
láme zdání živolní pravdivosli,
Byron
Mácha
F V Krejčí
Máchův
Švábinský
Jer
36
article
Odborné spisy-
* Majetek duševní a praktiky — obchodní. Píše
se nám ze Záhřeba: Poslední dobou znatelný je
v Chorvatsku značnější zájem pro češtinu. Radičova
Česko-chorvatská mluvnice, vydaná r. 1896, vyšla ji
po dvakráte, druhé pak vydání z r. 1902 bylo v krát-
ké době úplně rozebráno. Když na to vypukla známí
universitní stávka, byla po české mluvaici neoby-
čejně čílá poptávka. To přimělo naklallatele díla.
záhřebskou Akciovou tiskárnu, ku praktice
ne tuze chvalné. Druhé vydání české mluvnice z r
1902 prostě znovu obtiskla, neoznačivši na venek
níkterak, ze io je třetí nezměněné vydání. Vše
upraveno tak. pko by kniha byla ještě z r. 1902
Ovšem bližší srovnání ukazuje nové, zcela rozdílné
písmo, novou úpravu stránek a na obálce ohlášeny
dokonce knihy, které teprve nedávno vyšly. „Dieničk
tiskara“ vše přehlédla, jen aby od autora Štěpána
Radiče nemusila znovu odkoupiti právo na třelí vy-
dání. V odborných i literárních kruzích záhřebských
vzbudila věc jisté vzrušení. A není divu, neboť jme-
novanou tiskárnu -založil vlastně velký mecená
Strossmayer, ovšem nikoli proto, aby s osvělou chor
vatsbou provozovala nízkou spekulaci. Autor poda
proti nesolidní firmě žalobu, požádal za konfiskac
falsifikátů. V polovici října hodlá autor vydati sám
třetí vydání přepracované své gramatiky.
Radičův
Radič
Záhřeb
Chorvatsko
37
article
Bibliografie.
. Prvý ročník dovršila 12., právě vyšlým seši-
tem, revue pro hájení zájmů uherských Slováků „Na-
še Slovensk o“. Probíráme-li tento prvý ročník
s jeho pestrým a rozmanitým obsahem, který pro
slyky česko-slovenské má trvalou hodnotu, pak lze
vskutku říci, že vydavatelstvo vynaložilo vše, aoy
naděje, v revui futo skládané, nikterak nezklamalc
a aby veškeru nedůvěru v pevně základý tohoto
podniku úplně rozplašilo. Dnes, opírajíc se
přízeň čtenářstva a všech příznivců česko-
slovenských snah, chystá se vydavatelstvok
novému druhému ročníku. Idea kulturní jednoty
československé je na postupu a bez vlastního časo-
pisu se více necbejde Je proto nutno, aby revue tato
byla všemožně podporována. Přodplatné na „Naše
Slovensko“ činí celoročně 12 K, pololetně 6 K. Př-
hlášky nových odběratelů přijímá administrace Praha
II., Vyšehradská tř. č. 39.
Jubilejní vydání illustrovaného Průvodce po
Praze a království českém vydal Český zemský svaz
ku povznesení návštěvy cizinců v království českém
v Praze v řeči české a německé. Tenlo úhledný a
bobalě illuslrovaný spisek zamlouvá se praktickým
uspořádáním svým a obsahuje cenná data pro cizince
do Prahy a království našeho zavílavší. Průvodc
tento jest jeden z nejlepších, jež dosud vyšly a mož-
ne obdržeti jej v kanceláři Svazu na Josefském nám
a ve všech knihkupectvích
* Jan Ev. Chadt: „Zmlazování a zalesňo-
vání“. Zvláštní olisk z „Háje“. Nákladem J. V. Roz
mary. Tiskem Th. Kopeckého
* K. Oslaszewski-Baraňski: „Z morav-
skisj ziomi“. Nolatki. Lwów. Z drukarní MI. Schmitla
i spólki.
„Komenského čítanka“. Nakladatel Fr. Radou
Slovák
Slovensk
Jan Eva
Chadt
Roza mara
Kopeckij
K Oslaszewski
Baraňski
Komenský
Slovensko
Praha
Francie
Praha II
Český zemský svaz
38
title
O. M. Vyskočil.
O M Vyskočil
39
title
Sek v Přerově, Morava, Uspořádal Karel Z eli
Karel
Přerov
Morava
40
article
chovský. Obsahuje stručný životopis a velice vhod-
ně volený výbor praci Jana Amosa Komenského. Pr
svoji láci je přímo potěšitelnou publikací pro če
ský lid.
* Alois Studničk : „Divy přírody“. Ná-
kladem J. Sludničky a sp., knihkupce v Sarajevu.
Tiskem dra. E. Grégra a syna.
* Ferd. Velc: „Míšec“. Knihtiskárna Fr. He-
mana ve Slaném.
* Vilímkova knihovna: Kálmán Mik s z áth
„Dešitník svatěho Petra
* Dr. Jan Janáček: „O hypnotismu a suggesci
v Indii“. V komiši knihkupectví Fr. Řivnáče v Praze,
V Třeboni, 1908. Tiskem K. Brandeisa.
* Dr. Bruno Schulz: „Hilfsbuch zur El-
führung in dle Praxís dar oestarreichischen politischen
Verwaltung“. I. II. Wien, Akademischer Verlag.
„Zlalé Prahy“ nejnovější číslo přináší mnoho
zajímavých obrázků z Bulharska a ze Srbska. Obra-
zová část je provázena články předních spisovatelů
a žurnalistů českých. „Zlatá Praha“ vychází v na-
kladatelství J. Otty, v číslech každý pátek, v sešitech
jednou za 14 dní. Celý náklad jest tištěn na jemněm
křídovém popíře. Předplácí se na čtvrt roku pouze
K 5.—, poštou K 5.75. Ukázková čísla XXVI. ročníku
zašle administrace každému, kdo se o ně přihlásí.
Jan
Ámos
Komenský
Studničk
J Sludnička
E Grégr
Ferd
Velc
Heman
Vilímkův
Petro
doktor
Janáček
Řivnáč
K Brandeiso
Bruna Schulz
Obr
J Ott
Sarajevo
Francie
Indie
Praha
Třeboň
Wien
Akademischry Verlag
Bulharsko
Srbsko
Divo příroda
Kálmán Mik
Hilfsbuch zur El
Zlalý Praha
41
article
Redaktorem „Zlaté Prahy“ je Vincenc Červinka.
obrazovou část řídí Viktor Olíva.
* JUDr. Josef Hezký, advokát v Č. Budějo-
vicích: „O mezinárodním hnutí mírovém.“ Nákladem
vlastním. Tiskem J. Přibyla v Č. Budějovicích
* Antal Stašek: „Na rozhraní.“ I., II. Ná-
kladem J. Otty v Praze.
Nákla dem dra. F. Bačkovského v Praze:
* Bačkovského kalendář všeobecný“. 1909
* Národní knihovna česká, č. 1. „Máj“. Báseh
od Karla Hynka Máchy. — Čís. 29. „Na vej-
minku“. Povídka od Vítězsl. Hálka. — Čís.
32. „Domácí učitel“ Povídka od Vítězsl.
Hálka
* F. Wellner, c. k. prof. čes. st. reálky v Olo-
mouci: „Perspektivě snadne a rychle.
„Čeští křižáci.“ Román ze století XII. Napsal
Josel Svátek.
Nákladem Karla Ločáka v Praze:
* „Karel Havlíček“.
* G. R. Opočenský: „Jan Neruda.“ Básni-
cký profil českého člověka
The World. ocean time tables. Captaln
(Kursbuch der Passagier Dampferlinien aller Meere
Meritima, Verlagsgesellschaft, Berlin W. 9)
Červinka
Olív
JUDr
Josef hezký
J Přibyl
Stašek
J Ott
F Bačkovský
Bačkovský
Karel
Hynk
Mácha
Hálek
F Wellner
čes
Josel Svátek
Ločák
Havlíček
G R Opočenský
Neruda
Meer Meritim
Praha
Č . Budějo
Č . Budějovice
Náklo
Ola
Berlín
národní knihovna
the World
Kursbuch