ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 c89dd680-762f-11dc-b53b-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 31 celkem · entity: person 136, work 6, place 41, org 10
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
16. října 1908. Císlo 285
4 article
Hlasy českých poslanců: Němci mohli mluvit dvě hodiny Posl. Švehla: My jsme odsouzeni skoro měsíc poslouchati zde klukovské výstupy pánů z německé strany (Výborně!), jimiž nejdrzejším způsobem byla urážena důstojnost této sněmovny. (Hlučný odpor poslanců německých.) Nejvyšší maršálek zemský: Žádám pana řečníka. aby se omezil na formální návrh. Posl. Švehla: Celý způsob vašeho vystupován již dávno vybočil z mezí normálních a musí nám tudíž býti dovoleno, abychom na tomto místě a při této příležitosti pozdvihli hlasu s nejdůraznějším protestem proti této klukovině. Nejvyšší maržálek zemský: Žádám pana řeční ka epětně, aby se omezil na podání formálního ná vrhu. Posl. Sojka: Měli mlčet Němci, my bychom dal také pokoj. Na jejich straně se mluvilo dvě hodiny a když začne mluvit náš člověk, je volán ku pořádkul (Hlučný odpor mezi Němci.) Posl. Švehla (pokračuje): Chtěl jsem jen konsta- tovati na tomto místě, jak lehkomyslným způsobem hájí němečtí zástupcové práv svého národu. (P - směch mezí poslanci německými, z jichž středu za- znívá zvuk úderů na rourku.) Jeden z těchto pánů svým symbolem právě mluví nejlépe. (Hlučná vese- lost mezi českými poslanci; bouřlivý odpor mezi Němci. — Trvalý hluk.) Hlary (z českých lavic): My jsme se chovali slušně při celě vaší řeči. Chovejte se jako lidé inte- ligentníl Jiný hlas: To oni právě nejsoul Hlas (z řad německých): Pane maršálku, napo- meňte řečníka, aby se držel věci.
Němec Posl Švehla Sojka Hlas Hlara
5 article
Hlas (z lavic českých): Němci hájí jednací řád Posl. Švehla: Připomínám, že jsem chtěl na tomto místě poukázati na frivolitu, na klukovinu zá- stupců německých, aby byla patrna celá jejich kul- tura a aby bylo vidět, jakým způsobem .. Posl. Sojka: Kdyby je tak voličstvo vidělo! Posl. Švehla: .. hájí jeho práva. Abych zkráti toto celé trapné jednání komediantské a tuto lehko- myslnost, činím návrh na konec debaty. (Výborně!) Po celou řeč posl. Švehly Němci neustále lomo zili. Jednotliví poslanci bouřtivě žádali nejvyššího maršálka, aby odňal posl. Švehlovi slovo. Posl. dr. Zimmer (obrácen k Němcům): Styd te se Posl. Wolf: Jasnosti, slyšte přece, to přece nen žádný formální návrh. Posl. Mayer: Nyní pukne! (Velký hluk u Něm ců. Pískání a bušení do pultů.) Posl. Janák vystoupil na lavici a rozvinul obraz na kterém byla vyobrazena láhev s nápisem: „Ir sodovka, Vimperger!“ Posl. Glöckner vzal se stolu hlasovací urnu, bu- šil s ní o stůl a volal: Pont Mousson! Pont Meusson!
Němec Posl Švehla Sojka doktor Zimmer Wolf Jasnost slyšet Mayer Janák Ir Glöckner Německo Pont Mousson Pont Meusson
6 article Hlasy u Němch: Boury! Bour
Hlasy u Němch: Boury! Bour Nejv. maršálek zemský zvonil opětně, avšak v vřavě nemohl zjednati řečníku klid. Náhle přišlo ně- kolik sluhů do sálu a vynesli hlasovací urny ze sálu, což vzbudilo u německých poslanců hlučnou ve- selost. Posl. Ingrisch: Roury zmizí, to je velkolepé! Posl. Glöchner: Roury jsou fuč? Posl. Srb: Tuplák, tuplákl Hlasy: To je svůj k svému — trouba k troubě (Hluk trvá.) V tom vystoupil posl. Pergelt na podium předsednické. S českých stran volá se bouřlivě: Pe- gelt dolů! Pergelt dolů! Posl. Klofáč (ukazuje na posl. Glöcknera): Jedno trouba tu přece zůstala! (Veselost.) Posl. Ingrisch: Roury nemohou viděti Posl. Strache: To byl nový rourový skandál, pa- ne maršálku! Posl. dr. Herold: Nyní budou objednány nove roury v Pont Moussonu Nojv. maršálek zemský: Byl učiněn návrh n konec debaty. O tomto návrhu nemohu připustit žád né debaty a dávám jen slovo o formě hlasování posl dru Bachmannovi. Hlasy u českých poslanců: Nechceme ho slyšet Podlyjie se, ek zemsky Proniasi, ze nemuee mu uděliti slovo, poněvadž debata o návrhu na ko- nec rokování je nepřípustnou. Dává slovo posl. dru Baclimannovi k návrhu o způsobu hlasová ní. Pustá vřava a skandální rvačka. Než ujal se slova posl. dr. Bachmann; udá se výjev, který měl v zápětí skutečnou rvačku mez poslanci českými a německými
Boura Posl Srb Klofáč doktor Herold Bachmann Baclimann Glöckner Pont Mousson Nojv
7 article
Posl. Wolí poklikoval totiž: Roury! Roury! Pon Moussoní Hlasy českých poslanců: Cukr! Cukr! V tom přiblížil se k Wolfovi posl. Karta, uka- zuje mu kostku cukru. Posl Wolí s výkřikem „Bdný psel“ vrhl se na posl. Kartu a uchopil ho za prsa. V okamžiku rozpoutá se nepopsalelná vřava. Se všech stran kvapili němečtí i češti poslane k Wolfovi a Kartovi. Jednotliví poslane vrhali se na sebe se zaťatými pěstmi V největší tlačenici je vidět německé poslance Mayera, Wolfa, Stranského, Schreine- ra, dra. Herolda, Glöcknera, z českých Klo- fáče, dra. Sobotku, Mohla, Nováka, Soj- ku. Švehlu, dra. Zimmra, dra. Šubrta. Hyb še a Doušu. Někteří z nich nešetří ranami. Z německých lavic hází se na klubko ta hajících se poslanců tiskopisy a malé trub ky. Vlava dosahuje vrcholu, když někdo z ně- meckých poslanců mrštil mezi zápa- sící kalamářem, jímž nejvíce zasažen byl posl Boh. Novák. Také četní jiní poslanci, zejména po slanec Krejčík a dr. Schauer potřísněn byli inkoustem. Posl. Douša v největším roz čilení udeřil oběma pěstmi tak prudce do stolku pře stenografickou tribunou, že byly uraženy o stolu dvě nohy Mezitím jednotliví poslanci prue ce na sebo pěstmi dotírají. Posl. Sojka uchopil ně meckého agrárníka posl. Mayera za vlasy a drah nou dobu jim cloumnal. Za pusté vřavy přerušil nejvyšší maršálek zem ský ve 4 hod. schůzí a vzdálil se ze zasedcí síně. Rvačka trvala dále. Němečti poslanci pí skali pronikavě na malé píšťalky. Posl. Anýž k německým poslancům: Vy nepře stanete, dokud nedostanete výprask! Tak se chovaj jen kluci a s kluky se jinak nejedná!
Posl Wolit Cukr Wolf Kart Mayer Herold Glöckner Novák Švehla Šubrt Douša Krejčík doktor Schauer Sojka Sobotka
8 article
Posl. Babánek: Největší lotry poslali sem z knejr a putvke Posl. Sojka (k něm. posl. Mayerovi): Jste pr sprostý syčákl Další rvačka po skončení schůze. Nejvyšší maršálek zemský vrátil se za 10 minu do zasedací síně a oznámil, že schůzi končí a sta nov. příští schůzi na zejtřek o 11. hod. do- polední s jednacím pořadem dnešním. Za lomozu a rozčilení nepozoroval téměř nikdo že schůze jest skončena. Jednotliví poslanci snaží se roztrhnouti svárlivé a zjednati uklidnění. Ještě však dlouho trvala prudká hádka mez jednotlivými skupinami Když konečně zasedací síň se vyprázdnila, válely se na bo jišti nejrůznější předměty, části loi- lety, utržené manžety, límce, kravaly. Dodatečně se zjistilo českými poslanci, že kalamář chybí na stole posl. Reichelta. Byl uschován če- skými poslanci jako „corpus delicti“. Schůze skončena ve 4 hod. 10 min. Sněmovní komise, které měly zasedati po schůzi sněmovní, se nesešly vzhledem k velkému rozčilení poslanců a také proto. poněvadž jednotlivé strany byly svolány k poradám o událostech v dnešní schůzi.
Posl Sojka Mayer Reichelt
9 article
o sri
10 article
Komise pro stavební řád konala dnes schůzi před schůzí sněmovní za předsednictví hr. Frant. Thuna. Byly rozděleny jednotlivé referáty. Raferat o stavebním řádu pro Prahu a Plzeň přidělen posl. dru. Pinkasovi. Volné sdružení živnostenské konalo při zasedání sněmu výborovou schůzi za předsednictví posl. dra. Schustra a přítomnosti posl. dra. S o bot ky. Karty, Jirouska, Kuchynky, Krejčího Hucla, Sochora, dřa. Melhuby a dra. Vi- škovského. Předseda posl. dr. Schuste pravil, že by se mělo určité stanovisko zaujatí k různým návrhům a to hlavně k živnostenské radě, zvláště k žádosti Němců na národnostní rozdělaí této a pak ke kompetenci živnostenské rady; dáte stanovisko k vybudování fondu úvěrního. Posl. dr. Sobotka přál si vypracování substrátu k návrhu, který předložen bude živnost. komisi a k tomu účelu třeba zříditi subkomitét. Posl. Krejčí navrhoval, aby vzata byla za podklad osnova organisace země- dělské rady. Posl. Jirousek pravil, že Zemská jednota v- dala celou osnovu a jiné korporace též. Tyto osnovy nechť se vyžádají, aby dle nich mohl subkomité pracovati. Živnostenská rada nesmí býti sborem po- radním, nýbrž musí býti širší kompetence. Poslane Krejěí tázal se, jak smýšlí strana sgrární o zří zení živnostenské rady. Slyšel, že prý nesympaticky. Posl. dr. Viškovský pravil, že naopak ; strana sgrární vypracovala již svůj živnostenský program.
František Thun Pinkas Schustr Jirousek Kuchynka Hucl Sochor Melhuba doktor Schuste Posl Sobotka Krejčí Viškovský Praha Plzeň organizace země
11 article
Strana agrární jako středostavovská musí vítati ka- ždou organisací příslušníků různých jiných středních stavů. Zřízení živnostenské rady je podstatnou části živnostenského programu strany agrární. Zvláště pokud se týče rozšíření kompetence živnostenské rady jest přání strany agrární, aby v ní zastoupeny byly také nejen kruhy městské, ale i kruhy venkov- ské. Posl. Jirousek pravil, že Zemská jednota má svůj program i v zájmu venkovských živnostníků vílal sympatie slrany sgrární, o níž je přesvědčen. Posl. dr. Sobotka pravil, že třeba jest nejen vší- mati sí prací sněmu, nýbrž státi se i odborem inicia- tivním. Předseda posl. dr. Sehuster přál si miti v evídenci jen ony věcí, které spadají do kompetence sněmu. — Na to zvolen byl subkomitét a sice posl. dr. Sobotka, dr. Schustr, Krejčí, Socho a Jirousek. Pak usnesl se výbor jednomyslně na tom, formulovati program prací živnostenského sdru- žení pro nejbližší dobu a usnesl se na základě ná- vrhu posl. dra. Viškovského na tomto: Hlavním úkolem volného sdružení živnostenského pro nej bližší dobu jest soustřediti svoje práce na uskuteč- nění zemské živnostenské rády a vybudování malo- živnostenského úvěru a získatí kluby ke společnému úsilí pro tyto olázky.
Posl Jirousek doktor Sobotka Sehuster Schustr
12 article
Klub sněmovních poslanců národní strany svo- bodomyslné konal před sezením sněmu schůzi v předsednictví předsedy posl. dra, Škardy. Petice Spol- ku českých zvěrolékařů za zřízení zvěrolékařského zdravolního odboru při zemském výboru a za podán návrhu na úpravu zvěrolékařské služby u samospráv- ných úřadů v království českém byla přikázána klu- bovnímu odboru zdravolnímu ku podání dobrozdání Sdrüžení žen českých předložilo předsedovi posl. dru Škardovi protest proti vládní osnově na opravu zem- ského volebního řádu a žádalo klub, by usiloval reformu volební ve smyslu všeobecného a rovného práva hlasovacího pro muže i pro ženy. Žádost t vzata byla na vědomí a schválena odpověď, kterou předseda klubu deputací žen znovu objasnil stanovi- sko klubu v této záležitosti. Jednota kostnická žádal jménem evangelíků českoslovanských klub o pod- poru v záležitosti nové volební opravy kurlátní, b církev evangelická měla virilní zastoupení ve sněmu. V zásadě nemá klub žádných námitek proti této žá- dosti, která odkázána byla klubovnímu správním očboru. Žádost Zemské jednoty obchodních gremit za subvenci ku přednáškovým účelům, podaná posl Krejčím, doporučena byla členům rozpočtové komise k podporování. Dodatečně schváleny byly návrhy posl. Maštálky, ve včerejší schůzi sněmovní daně, 1. na vydání zemského zákona o úpravě hmotných a právních poměrů samosprávných zřízen- ců při okresních a obecních zastupitelstvech, poli- cejní stráže samosprávné, jakož i zřízenců všec zemských ústavů, kde úprava dosud není provedena na podporování snah na zřízení a vybu- dování čestého musea paedagogického; 3. na vydání zákona o úlevách při změnách katastrál- ních hranic jednotiivých obcí v nepatrných případech.
Škarda Maštálek českoslovanský klub
13 article
Dále byl dedatečně schválen návrh posl. dra. Pippi- cha na úpravu lidových knihoven. Posl. dr. Koerner referoval o ohlášeném v minulé schůzi dotazu v zá- krniském snislu byly tyto dotazy a návrhy: posl. dra, Kočrnera. Ma- ška a dra. Šubria o druhé chirurgické klinice české- dra. Schauera o nedostatečných mísinostech gymna- sia v Žitné ulici; dra. Koernera o předpisování vy- sokých daní a přetěžování personálu berního inspok- torátu se strany Josefa Feitingera, berního inspektor na Král. Vinohradech; dra, Koernera o vyřízení žá- dosti obce Nové Vsi u Chvalšin za vyškolení, kterážlo žádost lež již tři roky u zemské školní rady; posl.
Posl doktor Koerner Kočrner Šubrio Schauer Feitinger Král Ma Žitná ulice Nová ves Chvalšiny
14 article
Macháčka o schválení staveniště pro novou pudovu reálky v Libni; posl. Macháčka a Filipa o zřízení nového okresního soudu v Libní. Posl. dr. Škarda podal pak zprávu o schůzi svazu českých poslanců. jakož i o schůzi společné parlamentní komise, kteržz se konala včera za přitomnosti obou českých miní- strů. Usneseno, aby veškeré návrhy, předložené členy klubu, byly uschovány a připraveny ku podání, ž bude sněm dělným. Následkem toho návrh posí. dra Koernera o pokračovacích školách průmyslových byl odkázán školskému odboru klubovnímu. Návrh inž Schillera na zřízení technického musea v Praze bude připraven ku podání. K žádosti zemských úřadníků. aby mohli vykonávati mandát poslanecký v případě zvolení, podané posl. Maštálkou, zaujato bylo přízni vé stanovisko a žádost odkázána byla klubovnímu správnímu odboru. Debaty, která se rozpředla ze- jména o zprávách předsedy posl dra. Škardy, zů- častnili se posl. Krejčí, dr. Pacák, prof. Čipera, dr Groš, dr. Koerner, dr. Schauer, dr. Pippich a dr. Pod ipný Klub sněmovních poslanců české strany agrárn konal dnes před sezením sněmu i po něm schůzi, ve které bylo schváleno podání různých návrhů a uči něra taktická usnesení o dalším postupu.
Macháček Filip Posl doktor Škarda Koerner Maštálka Krejčí Pacák profesor Čipera Groš Schauer Pippich Libeň technický muzeum v Praga Ing Schiller
15 article
Svaz německých poslanců měl hned po schůz sněmovní schůzí, v níž bylo jednomyslně usneseno. poslati předsedovi ministerstva bar. Beckovi lento telegram: »Jednomyslným usnesením svazu něme- ckých zemských poslanců ohražujeme se nejrozhod- něji proti dalšímu zasedání českého zemského sněmu jelikož v něm bylo německým postancům učiněno surové násilí a na místě jednání povstal pěstní boj tak že další řádná činnost zdá se býli vyloučena Pacher, Eppinger, Krützner, Lagler, Roller. České rekriminace v aférách do- dávkových. K aféře dodávky výtlačného potrubí pro pražský vodovod přinesl »Prager Tagblatte »rourosloví« ze všech pražských listů ve vlastním procesuálním zájmu nejhorlivěji pě- stující, dva české citáty, jimiž věc kartelu také svou velmi vydatně podporovati míní. Je to několik vět, které se mu do krámu hodí sice z Masarykovy »Nasi Doby« a z článku od dra. Aloisa Rašína, uveřejněného v měsíč- niku národní strany svobodomyslné »Če s kě Revue«. Tím uvedeny obě úvahy v diskusi mezi dvěma stranami, politicky na aféte súčastněnými, stranou českou a německou, dlužno všimnouti si, kterak obě úvahy hájí české zájmy v aféře a pokud dodávají bran- ného materiálu pražskému oficiálnímu orgánu železářského kartelu »Prager Taghlattu«, který jich k tomu účelu fakticky užívá. Článek realistického měsíčníku kritisuje rozhodnutí správní rady vodárenské jakožto planou a škodnou demoustraci, doznávaje ovšem že kapitalistické sdružení železářského kartelu své moci využívá bezohledně a přímo surově (dlužno zajisté dodati, že nejen národohospo- dářsky, leč i národně politicky !) v neomyl- nickém vědomí, že se mu nemůže nic státi dokud slavné vlády a parlamenty schvalují vy soká cla.
Pacher Eppinger Krützner Lagler Roller Masarykův Rašín Prager
16 article
Zpytuje, kterak si pomoci proti této zhoubné moci a dochází k nálezu, že jediné svépomocí Shledává všechny okolnosti k této svépomoci samostatným českým podnikáním železářským na vrchol příznivými, jedinou jeho překážku vidí ve staré české vadě nepodnikavosti. Uka- zuje k Národní Radě jakožto svědomitému lé- kaři, k němuž se máme utikati, na místě aby- chom poslouchali mastičkáře, staré baby a šar- latány, mezi něž se pisatel článku, podepsaný »Č.«, sám jisté asi nepočítá. Rozumí se, že z toho všeho vybírá »Prager Tagblatt« jenom hrozinky kartelu příznivé, věta o babách a šar- latánech se mu na příklad náramně libí. V Národní Radě — dovozuje »N. D. « dále — mělo a má se docela po tichu a se vší houževnatostí pracovati na odpomoci, dí » N. D. «, načež oddává se retrospektivě okolností a poměrů, za kterých došlo po dvakráte k obnovení ochra- nářských cel, dotýká se stanoviska »Národnteh Listů« z roku 1897, kteréž stály na tom, aby vláda za ochranná cla žele- zářskému průmyslu postarala se o znemožnění germanisační činnosti těehto závodů pro všechnu budoucnost. »N Dl« dodává, že jest přirozeno, že si ani po deseti letech roku 1907 při cel- ním tarifu české vládní strany nevšímly »dě- tinského až argumentu« »Národních Listů« z roku 1897.
Prager N D N decilitr
17 article
Přívlastek »dětinský« o našem srgumentu volen jest »Naší Dobou« velmi neopatrné ve chvíli, kdy její vlastní redaktor vynalezl vše obecně a milosrdně ignorovanou theorii o »od- politisování« národnostní otázky v Čechách ... A máme-li tuto už vůbec udeřiti na jádro kri- tiky, kterouž »N. D.« z plna srdce a hrdla odsuzuje čin vodárenské rady, k proložené ra- dosti »Tagblattu« nutno poukázati na to, že čin tento v jádru jeho ani nepochopila, jako všichni bezpodmíneční jeho odsuzovatelé. Ti vycmívají se všichni společné vodárně, že provedla skutel marný, že jím nezlomi vydéračství a moc kar telu. Že by se toho na jeden ráz doeíliti dalo, nenapadlo zajisté nikomu ze správní rady, aniž to napadlo plynárně při zadávce plynových rour Pont Moussonu. Účelem těchto, ovšem že nákladných de- monstrací bylo cilelně upozorniti závody na to, že město Praha nemůže býti jich konsumentem za současné, systematické a houfné národní vraždy, provozované na vítkovickém českém dělnictvu. A není pravda, že tato »akce a ag tace musí skončití porážkou ve věci i mo- rální«, jak »N. D.« ujišťuje, neboť počátkem morálního vítězství byla už hned derouta karte- lářských papírů, bezprostředně po Kestránkových tagblattovských epištolách na bursách propuklá byly jím hlasy němečkých vážených finančníct listů s naprostým a nejkrutějším odsouzením Kestránka, jemuž mimo jiné vpálen od těchto listů cejeh jeho povéstného bopenského švindlu jest jím otřesené postavení nejen vítkovického magnáta kartelu Lándauera, ale i pražského srvírn
Kestránkový Čechy Praha Pont Mousson
18 article
Kestránka. Právě po věcné hospodářské stránce pro jevil souhlas a protikartelářským stanoviskem praž- ské vodárenské rady i »Frankfurter Zig «, v němž pred zedění raur psáno: Nechcl zalaliti na rauýtu ejnerozumnějších (t. j. národně politických) provedli věc o sobě velmi rozum nou. Došel souhlas výbradně z národohospodář- ských důvodů i od takových listů, jako sám »Alld. Tagblatí«, a pro Kestřánka i jeho národo- hospodářskou činnost zdrcující článek »Börsen- u. Handelsberichtu« jest čtenářům našim znám podrobně. A ježto »N. D.« dovolává se i hlasů sociálně demokratických, stůjž zde, co píše soe. demokr. »Duch Času« (Morav. Ostrava): »Jak více listů souhlasně sděluje, dostal dr. Lan- dauer, generální tajemník vítkovických železáren, na rok dovolenou a více prý se do Vílkovie nevrálí. S Landauerem odjede z Vít- kovic surový národnostní štváčs provokatér. Školské znásilňován ve Vítkovicích bylo jeho dílem On také pořádal výbojná tažen na Hrabovou, Zábfeh. Rourov sféra zlomila mu vaz. Uvidíme jestli odohodemštvavého Lan- dauera zkrotne trochu i p. Schuster.« A morálního tohoto zadostučinění není dosud před výsledkem přislušných procesů konee.
Lana Landauer Zábfeh Schuster Morava Ostrava Vít Vítkovice Hrabová Lana Frankfurter Big vítkovický železárna
19 article
Doufají-li české listy, kteréž protestují prou tomu, aby tato aféra nazývána byla »Kestran kovou«, jenž uchyluje se k suggestivnímu pro- středku českého obhájce, že z ní vyjdou i ně- kteří čeští lidě se ctí pošramocenou, nemůže tln morálka české věci utrpěti v ničem. Neboť lito lidě, jež hájiti nám ani ve snu nenapadá, pro- padnou se svou ctí, bude přece dokázáno, že nepracovali pro věc, pro účel »demonstrace akce«, nýbrž přímo proti ní, pro karlel a pro sebe! Třistatisícová výtka obecního pro- dělku, budiž pak zůstavena svědomí voličstev jichž zvolenci, vykonavatelé jejich vůle, rozhodli že třemi sty tisíc korun není příliš draze za placeno vědomí, že Praha nemíní cpáti miliony do hrdel katanů českého dělnictva. A vždy jeste zbývá nezodpověděnou otázkou morálky, není-li mravnějším obětovati 300.000 na národní boj, jemuž jsme v jiných formách poplatni celým miliony, než odvěsti pokladně kartelu celní dífe renci 700.000 K. A konečně je i to otázkou, zdali by byl „N. D.“ vůbec přišla na tyto své spásonosné nápady, kdyby nebylo bývalo dodávkové aféry Jest také otázkou, zdali jest realisticke strana oprávněna k těmto kategorickým odsudkům Prahy, když sama jest tak úžasně zmatena a neujasněna o tom, co definitiv ního říci k aféře. Máť o věci tolik mínění, ko lika publicistickými hlasy vládne. Jeden z je jích orgánů „Přehled“ v posledním svém čísle vyčinil denníku profesor Masaryka, že mě v krátké době 14 dní několik naprosto se vylu- čujících mínění*) o této věci a pardubický or
Masaryk Praha národní boj
20 article
*) „Čas“ dne 20. srpna: Víme, že vodárenskt komise ve své většině klení se ku přijetí nabídky rak. kartelu a tu pravime, že dnešní nabídlku rak kartelu, která nevyhovuje podmínkám konkursu, an nedává naprosto žádných záruk sociální pěče o del nictvo, vodárenská komise schváliti ne- smí. V zájmu národa i obce.“ „Čas“ ze dne 4. října pod záhlavím „O frásí(l) osvoboď nás, Panel“: „Pont Moussor vyhrál nad kartelem. Protože veřejnost naši po sedla vlastenecká fráse proti Němcůn a Zídů m elc. gán strany realistické odpověděl na známé našim čtenářům vývody Bondyho o „Špatno cestě“ ve „Dni“ uveřejněné, delší zdreující pole míkou, a přece nejsou vývody „N. Doby“ ničín jiným, než „prohloubenějšími“ názory Bondyho.
Pont Moussor Zíd Bondy
21 article
Na ukázku, kterak „Osvěta Lidu“ potírá v tom smyslu i „Naši Dobu“, stůjž zde závěrek pardu- bického článku realistického: „My žijeme v poměrech abnermálních a tat abnermalita poměrů, na poli politickém nejzřejměj se jevící, zasnhuje i na pole hospodářské. A tot pole hospodářské z příčin politických jeví mez námi a Němci obraz celní války dvou států. Vždy už v hesle „Svůj k svému“ obsažen jest hospodát ský příkaz, nepřátelům národnostním ani haléře Poškození průmyslu německého ne- má tedy pro nás jako národní celel zhola žádného nebezpečí a osud jeho pokud by šlo snad o jeho poškozeni jest a musí býti nám po stránce národ- ní a hospedářské docela lhostejný Chceme-li býti samostníní politicky, musíme býli samostatní hospodářsky, a jako Němci staví se proti prvnímu, staví se přirozeně i proti druhému chtějíce nás ve svém hospodářskén područí i na dále udržeti. Ode všech těchta obhájců kartelu, od řed. Pracházky, který mimochodem je funkcionářem Pruažsko-železářské společnosti, až po cís. radu Bondýho, dosud nesly- šeli jsme jediného slova, kterým by nám ukázány hyly ty škody, které na nás boykotem dolehnou.
Němec Pracházky
22 article
Poukazování na dělnictvo a úřadniclvo jest areu mentem nedostatečným. My vedeme osamostatňo vací boj a v každém boji jsou na obou stranác ranění. A což, když dělnictvo zahájí svůj boj stáv kou, které je mnohdy — na př. poslední velk stávka v Brně v r. 1899 a velká stávka uheln v r. 1900 — oberou bezprostředně o miliony, kdež to boykotem kartelu uchází dělnictvu určitý zisl jen relativně. Na to ať se nezapomínu Vůči takové rozeklannosti v téže zásad jedné a téže strany není neoprávněno, řekne- me-li, že kdyby byla Praha přijala prostě a mlčky oferty kartelářské, snad bychom četli možno že v samě „N. Době“ a ovšem od autora Kestrankovi vzdálenějšího sajně fulminantn polemiky proti takovému případnému roz hodnuti... A konečně, bude-li provedena eman cipace od německých podniků železářských če skými podniky a „N. Doba“ ujišťuje, že to do roku 1917 dokáže, nebude tato emancipace za placena přespříliš přehnaně 300.000 K spoje ných obcí pražských!
Brno Praha
23 article
Článek měsíčníku národní strany svobodo- myslné, jejž „P. Tagblatt“ na nejvýznačnějším místě účelně falšuje, jest vlastně jenom rekapi tulací aféry zadání výtlačného potrubí s vyhro ceným ostřím proti dru. K. Černohorskému A. Kunzovi. Jest zjevným omylem autora, dí-li- „Nepředložili jsme si otázku, jak může p. dr. K. Černohorský s největším klidem vykládati atd.“, anebo píše-li „Nepředložili jsme si otáz- ku, jak může p. Ant. Kunz tak lehce tvrditi atd.“ Tyto otázky byly předloženy a to velice intensivně předkládány. My sam jsme tak učinili. Pánové Černohorský i Kunz, zakročivše soudně, přislibili už faktem svých žalob, že na ně zodpovědí a nezbývá, než vy- čkati tuto odpověď. Není pravda, že veřejnost čoská byla v aféře této jenom zvědava a že přestala býti i zvědavou, když se jí dostalo těchto dvou hromosvodů. Co měsíčník národní strany svobodomyslné pak di o radničním kom- promisu jakožto původci zla, l9stdevslstn strany. Její vedení, kteréž „Českou Revui“ vy- dává, jest příslušnou soudnou stolicí i pro jeji účastníky na radničním kompromisu, i jes oprávněna zvědavost, co učiní následkem svého poznání o zhoubnosti tohoto kompromisu a zlo- řádech, „Českou Revuí“ odhalených a „Prager Tagblattem“ vděčně kvitovaných ...
K Černohorský A Kunz Antonín Kunz Černohorský měsíčník národní strana svoboda
24 article Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci. V Praze, 15. října. (Ryt. Biliňski o ps- měnu rusko-polském.) President rak.- uher. banku, ryt. Biliňski, mluvil v neděli jako poslanec haličského sněmu ve voličsk schůzi v Stanislavově. Zvláštní pozornost věno val ve své řeči chystané sněmovní volební opra- vě a souvislému s ni poměru rusko-polskému Uznává nezbytnou nutnost volební opravy, ale nepřipouští, aby se říšský volební řád zaved také pro sněmy. Nemá prý obavy před dělni ckým obyvatelstvem, ale nemůže mu odevzdati většinu ve sněmě, poněvadž by se to prý přičilo sociálnému složení polského národa. Vedle zá jmu sociálného musí se dbáti také zájmu ná- rodního a všeobecné volební právo vydalo by polské obyvatelstvo ve východní Haliči na milost Rusům. Proto jest nutno upraviti pome mezi haličskými Rusy a Poláky; úprava takova byla by vítána Polákům v Rakousku, jakož i ne- méně jich soukmenoveům v Prusku a Rusku.
Ryt Stanislavův Rus Polák Praha Halič Rakousko Prusko Rusko
25 article
Při úpravě nesmí rozhodovati cit, nýbrž státn potřeba. Zájmy haličských Rusů jsou dle mínění ryt. Biliňského již nyní úplně (?) zabezpečeny v úřadech, církvi a národních školách. Polác nebudou se také vzpírati, aby se vyhovělo dal- ším jejich požadavkům, totiž, aby se jim po- skytl větší vliv na politickou správu skrze ru- ské úřadníky, intensivnější péče o jejich středn- a vysoké školství a lepší zastoupení na sněmě Za to však Poláci musíli by obdržeti záruku že Rusové odsoudí agilaci radikálných živlů prováděnou v tisku, veřejných schůzích a stáv kovém hnutí, dále že uznaji politic kou a správní jednotu země, budou podpo rovati zemskou samosprávu, dbáti práv polského jazyka v úřadování a politických i národních práv polského obyvatelstva ve východní Haliči Kdyby Rusové přijali tyto podmínky, nebylo by pak těžko provésti dohodu obou národností ha ličských. Přirozeným důsledkem dohody byla by pak i souběžná akce poslanců obou národních kmenů na říšské radě.
Rus Polák Halič
26 article
Ze Lvova, 12. října. (Zostřený dozo na ruské poddané.) Nedáyno byl zde zatčen univ. posl. Jaroslav Mončalovský, pode- zřelý prý, že konal vyzvědačské služby soused- nímu státu. Podezření zakládá se na tom, že v jeho bytě nalezeny mapy generálního štábu s různými poznámkami, prý důležitými pro vo jáka. U místodržitele konala se v té věci po- rada, již se kromě místodržitele dra. Bobrzyň- ského účastnil též policejní ředitel a generái Auersperg a ustanoveno, že se má zostřiti poli- cejní dozor nad ruskými poddanými ve Lvově a v Haliči vůbec, mají se pilně prohlížeti jieh průvodní listy a po případě odepříti právo po- bytu v zemi. Místní socialistický list soudí, že to všechno je následek útoků, činěných v ru- ských časopisech na Rakousko pro annexi Bosn a Hercegov iny. z Černovců, 12. října. (Ohrožen oprava volebaího řádu.) Sněmovní komise přijala beze změny návrh volebního řádu, vypracovaný zemským výborem. Němečt poslanci nejsou timto projektem spokojení, po- něvadž by se přílišné nyní zastoupení Němců ve sněmě zmenšilo, a proto se odhodlali ve čtvrteční schůzi, v níž má započíti rokování o volební opravě, absencí zmařiti sněmovní jed- nání. Poněvadž proti německé obstrukci nebylo by možno volební reformu provésti, zemský vý- bor chce pro letošek od svého návrhu upustiti.
Mončalovský Němec Lvov Halič Rakousko Černovec
27 article
Za to požádá sněm, aby zavedl aspoň pří m a tajné volby, konečnou reformu pak chee ponechati novému sněmu, jenž by vzešel z těch- to přímých a tajných voleb V Praze, 15. října. (Úsudek sociál- ných demokratů o německé obstruk- ci.) „Arb.-Ztg.“ otiskuje stať o národních ka- riích, v níž rozhodně odsuzuje nynější německou ohstrukei na sněmě království českého. V době, kdy každá národní skupina může obstrukcí zma- řiti jakékoli sněmovní jednání, mají národní ku- rie i e právem veta výzňam jen pedřízený. Ale kdyby Němcům opravdu šlo o národní kurve, mohli by se jich domoci jedině v rámci demo- kratické opravy zemského volebního řádu. Kdo však překáží — píše „Arb.-Ztg.“ — apy zá- stupci obou národností zahájili porady o refurmě temského zřízení, dokazuje, že mu nejde o vy- bojování národních kurií, nýbrž že chce vůben zmařiti opravu zemského volebního řádu. Nejde mu o práva národa, nýbrž o výsady majetkn. Němečtí občanští poslanci, kteří dnes obstruují reformu volební a překážejí, aby se přikázala stálému výboru, jenž má projednati také otázku národních kurií, nevyhnou se těžkému obvinění, že obrana proti panství cizího národa je jim pouze záminkou, aby mohli na vždy utvrditi své panství ve vzhledě sociálném... Německé ob- čanské stzany na sněmě českém, jež zadržují politické právo většině německého lidu v Če- chách, nejsou předbojnici, nýbrž nejhorší ne- přátelé německého národa, domáhajícího se práva sebeurčování.
Němec Praha
28 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. norb szejle V Praze, 15. října. Povstání na východoasijském souostroví. Ze Šanchaje sdělují, že německý dělový člun »Jaguar« opustil včera v poledne neočeká- vaně Šanchaj, jak se proslýchá, aby zdolal po- vstání na Karolinách. — Jak známo, soustroví to bylo před časem obsazeno Němci přímo své- volně proti vůli Španělův, kteří dávno si na ně činily nároky. Anglický protektorát v Egyptě. »Egyptian Daily Post« prohlašnje oficiosně, že nejsou správny pověsti o anglickém protekto- rátu. — Anglie nemá prý naprosto zámyslů takých.
Němec Španělův Praha Egypt Jaguar Egyptian Daily Post
29 article
Nový brojspolek (Anglie vstupuje ve spolek s Ruskem a Franeil?) Není vyloučeno, že rakouský čin na Bl- prot smtouvám i proti právu sebaurčení národů bude miti zu nasledek událosť, jejíž dů- sledky mohou býti právě Rakousku a Německu nejnepříjemnější. V politiekých kruzích angli- ckých soudí se totiž, že sir Grey a Izvolský, jichž porady trvají tak neobyčejně dlouho, ne- zabývají se nyní již jen balkánskými událostmi, nýbrž na těchto poradách svých pra- cují na plánu pro nevý trojspolek: angle-rusko-francouzský, jehož plně vy- pracovaný plán má býti pak hlavám všech tn států ke schválení předložen. Clemenceau vypískán K událostem při odjezdu francouzského ministrpresidenta Clemenceaua z Dragnignanu sdělují se ještě tyto podrobnosti: Socialistická jednota kraje Veru usnesla se za účasti 7000 osob protestovati proti reakcionářské (!) a děl- nictvu nepřátelské (?) politice Clemenceaua de- monstracemi při jeho odjezdu. Skutečně, když ministerský předseda opouštěl prefekturu, soci- alisté vedení poslancem Allardem volali: »Pryč s Clemenceauem!« Zároveň zpívána internaci- onála. Clemenceau nebyl s to provésti úmysl svůj pěšky se na nádraží odebrati, musil seli- dem prodrati — automobilem. Na nádraží opa- kovaly se demonstrace za ohlušujícího povyku, pískotu, sykotu a za pokřiku: »Renegálel Vrahu!« (Poslední slova týkala se toho, že z vlády Clemenceauovy užilo se několikrát zbraně proti dělnickým demonstrantům.) Policie i prefekt byli bezmocni.
Clemenceau Allard Clemenceauův Anglie Rusko Rakousko Německo Grey Vero
30 article Delegace.
Delegace. Z Pešti, 15. října. (K. k.) Ve vojenském výboru uherském (předseda Barabaš) ref. Okolicsanyi objasňuje rozpoče pravil, že není co do rozvoje armády žádné inicia- tivy. Je to následkem nynější politické situace, která zatím vylučuje další rozvoj, dokud armáda ve svých zařízeních institutivně se nepřizpůsobí požadavkům myšlenky maďarského státu. Přiznává však, že mi- nistr vojenství stará se důkladně a humanně o sa- nování sociálních vad ve vojště. Presenční čísliceje téměř taková jako loni. Doporučuje rozpočet. Del. hr. M. Zichy nesdíli názor zpravodajův, že armáda nevyvíjí se. Od r. 1906 provádějí se stále menší opatření, směřující k rozvoji armády. O upra- vení dostojnických gáží vysloví se, až bude položka ta projednávána. Del. Bakonyi přijímá rozpočet následkem úmluvy, tvořící základ nynější politické situace. To není na újmu stanovisku, jaké zaujímá jako člen strany neodvislosti. Maďarský národ vyhověl svým závazkům, ale na druhé straně nepozoruje s nijské sblížení. Poslední události přijaly Uhry zcela klidně, což je zárukou, že o maďarský národ lze opříti se i za poměrů nejdelikátnějších.
Barabaš Del M Zich Uher Pešť
31 article
Del. bar. Rudnyanszky vzhledem na mezi- národní poměry přijímá rozpočet bez výhrady. Del. Ugron prohlašuje, že národní práva čl. XII. zák. z r. 1867 — pokud jde o armádu — ne jsou provedena. Společná armáda a dualismus jsou základem celého politického zřízení. Toto musí jeviti se také v armádě. Uhry nemohou uskutečniti svů národní život bez silné armady. Úplné vyhovění na“ rodním hlediskům maďarským je oprávnéným poža- davkem národa a v zájmu dynastie. Sily dodává armádě organisace a duch. V duchu armády pozo- roje v nejnovější době větší uzavřenost. Důstojníci stále víc od občanstva se odlučují. Jeví se patrná snaha uklidniti národ zdvořilými vyláčkami než me- ritorním přijetím přání. Řečník prosí kompetentní kruhy, aby, posuzujíce zahraniční situnci, měli vždy na mysli, že branná mec má býti rukou, která ma ihned sraziti jině, musí-li býti staženi. (Hílučný sou- hlas.) Rozpočet přijímá.
Uher