3
masthead
16. října 1908. Císlo 285
4
article
Hlasy českých poslanců: Němci mohli mluvit
dvě hodiny
Posl. Švehla: My jsme odsouzeni skoro měsíc
poslouchati zde klukovské výstupy pánů z německé
strany (Výborně!), jimiž nejdrzejším způsobem byla
urážena důstojnost této sněmovny. (Hlučný odpor
poslanců německých.)
Nejvyšší maršálek zemský: Žádám pana řečníka.
aby se omezil na formální návrh.
Posl. Švehla: Celý způsob vašeho vystupován
již dávno vybočil z mezí normálních a musí nám
tudíž býti dovoleno, abychom na tomto místě a při
této příležitosti pozdvihli hlasu s nejdůraznějším
protestem proti této klukovině.
Nejvyšší maržálek zemský: Žádám pana řeční
ka epětně, aby se omezil na podání formálního ná
vrhu.
Posl. Sojka: Měli mlčet Němci, my bychom dal
také pokoj. Na jejich straně se mluvilo dvě hodiny
a když začne mluvit náš člověk, je volán ku pořádkul
(Hlučný odpor mezi Němci.)
Posl. Švehla (pokračuje): Chtěl jsem jen konsta-
tovati na tomto místě, jak lehkomyslným způsobem
hájí němečtí zástupcové práv svého národu. (P -
směch mezí poslanci německými, z jichž středu za-
znívá zvuk úderů na rourku.) Jeden z těchto pánů
svým symbolem právě mluví nejlépe. (Hlučná vese-
lost mezi českými poslanci; bouřlivý odpor mezi
Němci. — Trvalý hluk.)
Hlary (z českých lavic): My jsme se chovali
slušně při celě vaší řeči. Chovejte se jako lidé inte-
ligentníl
Jiný hlas: To oni právě nejsoul
Hlas (z řad německých): Pane maršálku, napo-
meňte řečníka, aby se držel věci.
Němec
Posl
Švehla
Sojka
Hlas
Hlara
5
article
Hlas (z lavic českých): Němci hájí jednací řád
Posl. Švehla: Připomínám, že jsem chtěl na
tomto místě poukázati na frivolitu, na klukovinu zá-
stupců německých, aby byla patrna celá jejich kul-
tura a aby bylo vidět, jakým způsobem ..
Posl. Sojka: Kdyby je tak voličstvo vidělo!
Posl. Švehla: .. hájí jeho práva. Abych zkráti
toto celé trapné jednání komediantské a tuto lehko-
myslnost, činím návrh na konec debaty. (Výborně!)
Po celou řeč posl. Švehly Němci neustále lomo
zili. Jednotliví poslanci bouřtivě žádali nejvyššího
maršálka, aby odňal posl. Švehlovi slovo.
Posl. dr. Zimmer (obrácen k Němcům): Styd
te se
Posl. Wolf: Jasnosti, slyšte přece, to přece nen
žádný formální návrh.
Posl. Mayer: Nyní pukne! (Velký hluk u Něm
ců. Pískání a bušení do pultů.)
Posl. Janák vystoupil na lavici a rozvinul obraz
na kterém byla vyobrazena láhev s nápisem: „Ir
sodovka, Vimperger!“
Posl. Glöckner vzal se stolu hlasovací urnu, bu-
šil s ní o stůl a volal: Pont Mousson! Pont
Meusson!
Němec
Posl
Švehla
Sojka
doktor
Zimmer
Wolf
Jasnost
slyšet
Mayer
Janák
Ir
Glöckner
Německo
Pont Mousson
Pont Meusson
6
article
Hlasy u Němch: Boury! Bour
Hlasy u Němch: Boury! Bour
Nejv. maršálek zemský zvonil opětně, avšak v
vřavě nemohl zjednati řečníku klid. Náhle přišlo ně-
kolik sluhů do sálu a vynesli hlasovací urny ze sálu,
což vzbudilo u německých poslanců hlučnou ve-
selost.
Posl. Ingrisch: Roury zmizí, to je velkolepé!
Posl. Glöchner: Roury jsou fuč?
Posl. Srb: Tuplák, tuplákl
Hlasy: To je svůj k svému — trouba k troubě
(Hluk trvá.)
V tom vystoupil posl. Pergelt na podium
předsednické. S českých stran volá se bouřlivě: Pe-
gelt dolů! Pergelt dolů!
Posl. Klofáč (ukazuje na posl. Glöcknera): Jedno
trouba tu přece zůstala! (Veselost.)
Posl. Ingrisch: Roury nemohou viděti
Posl. Strache: To byl nový rourový skandál, pa-
ne maršálku!
Posl. dr. Herold: Nyní budou objednány nove
roury v Pont Moussonu
Nojv. maršálek zemský: Byl učiněn návrh n
konec debaty. O tomto návrhu nemohu připustit žád
né debaty a dávám jen slovo o formě hlasování posl
dru Bachmannovi.
Hlasy u českých poslanců: Nechceme ho slyšet
Podlyjie se, ek zemsky Proniasi, ze nemuee
mu uděliti slovo, poněvadž debata o návrhu na ko-
nec rokování je nepřípustnou. Dává slovo posl. dru
Baclimannovi k návrhu o způsobu hlasová ní.
Pustá vřava a skandální rvačka.
Než ujal se slova posl. dr. Bachmann; udá
se výjev, který měl v zápětí skutečnou rvačku mez
poslanci českými a německými
Boura
Posl
Srb
Klofáč
doktor
Herold
Bachmann
Baclimann
Glöckner
Pont Mousson Nojv
7
article
Posl. Wolí poklikoval totiž: Roury! Roury! Pon
Moussoní
Hlasy českých poslanců: Cukr! Cukr!
V tom přiblížil se k Wolfovi posl. Karta, uka-
zuje mu kostku cukru.
Posl Wolí s výkřikem „Bdný psel“ vrhl se
na posl. Kartu a uchopil ho za prsa.
V okamžiku rozpoutá se nepopsalelná vřava.
Se všech stran kvapili němečtí i češti poslane
k Wolfovi a Kartovi. Jednotliví poslane
vrhali se na sebe se zaťatými pěstmi
V největší tlačenici je vidět německé poslance
Mayera, Wolfa, Stranského, Schreine-
ra, dra. Herolda, Glöcknera, z českých Klo-
fáče, dra. Sobotku, Mohla, Nováka, Soj-
ku. Švehlu, dra. Zimmra, dra. Šubrta. Hyb
še a Doušu. Někteří z nich nešetří ranami.
Z německých lavic hází se na klubko ta
hajících se poslanců tiskopisy a malé trub
ky. Vlava dosahuje vrcholu, když někdo z ně-
meckých poslanců mrštil mezi zápa-
sící kalamářem, jímž nejvíce zasažen byl posl
Boh. Novák. Také četní jiní poslanci, zejména po
slanec Krejčík a dr. Schauer potřísněn
byli inkoustem. Posl. Douša v největším roz
čilení udeřil oběma pěstmi tak prudce do stolku pře
stenografickou tribunou, že byly uraženy o
stolu dvě nohy Mezitím jednotliví poslanci prue
ce na sebo pěstmi dotírají. Posl. Sojka uchopil ně
meckého agrárníka posl. Mayera za vlasy a drah
nou dobu jim cloumnal.
Za pusté vřavy přerušil nejvyšší maršálek zem
ský ve 4 hod. schůzí a vzdálil se ze zasedcí síně.
Rvačka trvala dále. Němečti poslanci pí
skali pronikavě na malé píšťalky.
Posl. Anýž k německým poslancům: Vy nepře
stanete, dokud nedostanete výprask! Tak se chovaj
jen kluci a s kluky se jinak nejedná!
Posl
Wolit
Cukr
Wolf
Kart
Mayer
Herold
Glöckner
Novák
Švehla
Šubrt
Douša
Krejčík
doktor
Schauer
Sojka
Sobotka
8
article
Posl. Babánek: Největší lotry poslali sem z knejr
a putvke
Posl. Sojka (k něm. posl. Mayerovi): Jste pr
sprostý syčákl
Další rvačka po skončení schůze.
Nejvyšší maršálek zemský vrátil se za 10 minu
do zasedací síně a oznámil, že schůzi končí a sta
nov. příští schůzi na zejtřek o 11. hod. do-
polední s jednacím pořadem dnešním.
Za lomozu a rozčilení nepozoroval téměř nikdo
že schůze jest skončena. Jednotliví poslanci snaží se
roztrhnouti svárlivé a zjednati uklidnění. Ještě
však dlouho trvala prudká hádka mez
jednotlivými skupinami Když konečně
zasedací síň se vyprázdnila, válely se na bo
jišti nejrůznější předměty, části loi-
lety, utržené manžety, límce, kravaly.
Dodatečně se zjistilo českými poslanci, že kalamář
chybí na stole posl. Reichelta. Byl uschován če-
skými poslanci jako „corpus delicti“.
Schůze skončena ve 4 hod. 10 min.
Sněmovní komise, které měly zasedati po schůzi
sněmovní, se nesešly vzhledem k velkému rozčilení
poslanců a také proto. poněvadž jednotlivé strany
byly svolány k poradám o událostech v dnešní
schůzi.
Posl
Sojka
Mayer
Reichelt
10
article
Komise pro stavební řád konala dnes schůzi
před schůzí sněmovní za předsednictví hr. Frant.
Thuna. Byly rozděleny jednotlivé referáty. Raferat
o stavebním řádu pro Prahu a Plzeň přidělen posl.
dru. Pinkasovi.
Volné sdružení živnostenské konalo při zasedání
sněmu výborovou schůzi za předsednictví posl. dra.
Schustra a přítomnosti posl. dra. S o bot ky.
Karty, Jirouska, Kuchynky, Krejčího
Hucla, Sochora, dřa. Melhuby a dra. Vi-
škovského. Předseda posl. dr. Schuste
pravil, že by se mělo určité stanovisko zaujatí
k různým návrhům a to hlavně k živnostenské radě,
zvláště k žádosti Němců na národnostní rozdělaí
této a pak ke kompetenci živnostenské rady; dáte
stanovisko k vybudování fondu úvěrního. Posl. dr.
Sobotka přál si vypracování substrátu k návrhu,
který předložen bude živnost. komisi a k tomu účelu
třeba zříditi subkomitét. Posl. Krejčí navrhoval,
aby vzata byla za podklad osnova organisace země-
dělské rady.
Posl. Jirousek pravil, že Zemská jednota v-
dala celou osnovu a jiné korporace též. Tyto osnovy
nechť se vyžádají, aby dle nich mohl subkomité
pracovati. Živnostenská rada nesmí býti sborem po-
radním, nýbrž musí býti širší kompetence. Poslane
Krejěí tázal se, jak smýšlí strana sgrární o zří
zení živnostenské rady. Slyšel, že prý nesympaticky.
Posl. dr. Viškovský pravil, že naopak ; strana
sgrární vypracovala již svůj živnostenský program.
František
Thun
Pinkas
Schustr
Jirousek
Kuchynka
Hucl
Sochor
Melhuba
doktor
Schuste
Posl
Sobotka
Krejčí
Viškovský
Praha
Plzeň
organizace země
11
article
Strana agrární jako středostavovská musí vítati ka-
ždou organisací příslušníků různých jiných středních
stavů. Zřízení živnostenské rady je podstatnou části
živnostenského programu strany agrární. Zvláště
pokud se týče rozšíření kompetence živnostenské
rady jest přání strany agrární, aby v ní zastoupeny
byly také nejen kruhy městské, ale i kruhy venkov-
ské. Posl. Jirousek pravil, že Zemská jednota má
svůj program i v zájmu venkovských živnostníků
vílal sympatie slrany sgrární, o níž je přesvědčen.
Posl. dr. Sobotka pravil, že třeba jest nejen vší-
mati sí prací sněmu, nýbrž státi se i odborem inicia-
tivním. Předseda posl. dr. Sehuster přál si miti
v evídenci jen ony věcí, které spadají do kompetence
sněmu. — Na to zvolen byl subkomitét a sice posl.
dr. Sobotka, dr. Schustr, Krejčí, Socho
a Jirousek. Pak usnesl se výbor jednomyslně na
tom, formulovati program prací živnostenského sdru-
žení pro nejbližší dobu a usnesl se na základě ná-
vrhu posl. dra. Viškovského na tomto: Hlavním
úkolem volného sdružení živnostenského pro nej
bližší dobu jest soustřediti svoje práce na uskuteč-
nění zemské živnostenské rády a vybudování malo-
živnostenského úvěru a získatí kluby ke společnému
úsilí pro tyto olázky.
Posl
Jirousek
doktor
Sobotka
Sehuster
Schustr
12
article
Klub sněmovních poslanců národní strany svo-
bodomyslné konal před sezením sněmu schůzi v
předsednictví předsedy posl. dra, Škardy. Petice Spol-
ku českých zvěrolékařů za zřízení zvěrolékařského
zdravolního odboru při zemském výboru a za podán
návrhu na úpravu zvěrolékařské služby u samospráv-
ných úřadů v království českém byla přikázána klu-
bovnímu odboru zdravolnímu ku podání dobrozdání
Sdrüžení žen českých předložilo předsedovi posl. dru
Škardovi protest proti vládní osnově na opravu zem-
ského volebního řádu a žádalo klub, by usiloval
reformu volební ve smyslu všeobecného a rovného
práva hlasovacího pro muže i pro ženy. Žádost t
vzata byla na vědomí a schválena odpověď, kterou
předseda klubu deputací žen znovu objasnil stanovi-
sko klubu v této záležitosti. Jednota kostnická žádal
jménem evangelíků českoslovanských klub o pod-
poru v záležitosti nové volební opravy kurlátní, b
církev evangelická měla virilní zastoupení ve sněmu.
V zásadě nemá klub žádných námitek proti této žá-
dosti, která odkázána byla klubovnímu správním
očboru. Žádost Zemské jednoty obchodních gremit
za subvenci ku přednáškovým účelům, podaná posl
Krejčím, doporučena byla členům rozpočtové komise
k podporování. Dodatečně schváleny byly návrhy
posl. Maštálky, ve včerejší schůzi sněmovní
daně, 1. na vydání zemského zákona o úpravě
hmotných a právních poměrů samosprávných zřízen-
ců při okresních a obecních zastupitelstvech, poli-
cejní stráže samosprávné, jakož i zřízenců všec
zemských ústavů, kde úprava dosud není provedena
na podporování snah na zřízení a vybu-
dování čestého musea paedagogického; 3. na
vydání zákona o úlevách při změnách katastrál-
ních hranic jednotiivých obcí v nepatrných případech.
Škarda
Maštálek
českoslovanský klub
13
article
Dále byl dedatečně schválen návrh posl. dra. Pippi-
cha na úpravu lidových knihoven. Posl. dr. Koerner
referoval o ohlášeném v minulé schůzi dotazu v zá-
krniském snislu
byly tyto dotazy a návrhy: posl. dra, Kočrnera. Ma-
ška a dra. Šubria o druhé chirurgické klinice české-
dra. Schauera o nedostatečných mísinostech gymna-
sia v Žitné ulici; dra. Koernera o předpisování vy-
sokých daní a přetěžování personálu berního inspok-
torátu se strany Josefa Feitingera, berního inspektor
na Král. Vinohradech; dra, Koernera o vyřízení žá-
dosti obce Nové Vsi u Chvalšin za vyškolení, kterážlo
žádost lež již tři roky u zemské školní rady; posl.
Posl
doktor
Koerner
Kočrner
Šubrio
Schauer
Feitinger
Král
Ma
Žitná ulice
Nová ves
Chvalšiny
14
article
Macháčka o schválení staveniště pro novou pudovu
reálky v Libni; posl. Macháčka a Filipa o zřízení
nového okresního soudu v Libní. Posl. dr. Škarda
podal pak zprávu o schůzi svazu českých poslanců.
jakož i o schůzi společné parlamentní komise, kteržz
se konala včera za přitomnosti obou českých miní-
strů. Usneseno, aby veškeré návrhy, předložené členy
klubu, byly uschovány a připraveny ku podání, ž
bude sněm dělným. Následkem toho návrh posí. dra
Koernera o pokračovacích školách průmyslových byl
odkázán školskému odboru klubovnímu. Návrh inž
Schillera na zřízení technického musea v Praze bude
připraven ku podání. K žádosti zemských úřadníků.
aby mohli vykonávati mandát poslanecký v případě
zvolení, podané posl. Maštálkou, zaujato bylo přízni
vé stanovisko a žádost odkázána byla klubovnímu
správnímu odboru. Debaty, která se rozpředla ze-
jména o zprávách předsedy posl dra. Škardy, zů-
častnili se posl. Krejčí, dr. Pacák, prof. Čipera, dr
Groš, dr. Koerner, dr. Schauer, dr. Pippich a dr. Pod
ipný
Klub sněmovních poslanců české strany agrárn
konal dnes před sezením sněmu i po něm schůzi, ve
které bylo schváleno podání různých návrhů a uči
něra taktická usnesení o dalším postupu.
Macháček
Filip
Posl
doktor
Škarda
Koerner
Maštálka
Krejčí
Pacák
profesor
Čipera
Groš
Schauer
Pippich
Libeň
technický muzeum v Praga
Ing Schiller
15
article
Svaz německých poslanců měl hned po schůz
sněmovní schůzí, v níž bylo jednomyslně usneseno.
poslati předsedovi ministerstva bar. Beckovi lento
telegram: »Jednomyslným usnesením svazu něme-
ckých zemských poslanců ohražujeme se nejrozhod-
něji proti dalšímu zasedání českého zemského sněmu
jelikož v něm bylo německým postancům učiněno
surové násilí a na místě jednání povstal pěstní boj
tak že další řádná činnost zdá se býli vyloučena
Pacher, Eppinger, Krützner, Lagler, Roller.
České rekriminace v aférách do-
dávkových.
K aféře dodávky výtlačného potrubí pro
pražský vodovod přinesl »Prager Tagblatte
»rourosloví« ze všech pražských listů ve
vlastním procesuálním zájmu nejhorlivěji pě-
stující, dva české citáty, jimiž věc kartelu
také svou velmi vydatně podporovati míní. Je
to několik vět, které se mu do krámu hodí
sice z Masarykovy »Nasi Doby« a z článku
od dra. Aloisa Rašína, uveřejněného v měsíč-
niku národní strany svobodomyslné »Če s kě
Revue«. Tím uvedeny obě úvahy v diskusi
mezi dvěma stranami, politicky na aféte
súčastněnými, stranou českou a německou,
dlužno všimnouti si, kterak obě úvahy hájí
české zájmy v aféře a pokud dodávají bran-
ného materiálu pražskému oficiálnímu orgánu
železářského kartelu »Prager Taghlattu«, který
jich k tomu účelu fakticky užívá.
Článek realistického měsíčníku kritisuje
rozhodnutí správní rady vodárenské jakožto
planou a škodnou demoustraci, doznávaje ovšem
že kapitalistické sdružení železářského kartelu
své moci využívá bezohledně a přímo surově
(dlužno zajisté dodati, že nejen národohospo-
dářsky, leč i národně politicky !) v neomyl-
nickém vědomí, že se mu nemůže nic státi
dokud slavné vlády a parlamenty schvalují vy
soká cla.
Pacher
Eppinger
Krützner
Lagler
Roller
Masarykův
Rašín
Prager
16
article
Zpytuje, kterak si pomoci proti této zhoubné
moci a dochází k nálezu, že jediné svépomocí
Shledává všechny okolnosti k této svépomoci
samostatným českým podnikáním železářským
na vrchol příznivými, jedinou jeho překážku
vidí ve staré české vadě nepodnikavosti. Uka-
zuje k Národní Radě jakožto svědomitému lé-
kaři, k němuž se máme utikati, na místě aby-
chom poslouchali mastičkáře, staré baby a šar-
latány, mezi něž se pisatel článku, podepsaný
»Č.«, sám jisté asi nepočítá. Rozumí se, že
z toho všeho vybírá »Prager Tagblatt« jenom
hrozinky kartelu příznivé, věta o babách a šar-
latánech se mu na příklad náramně libí.
V Národní Radě — dovozuje »N. D. « dále
— mělo a má se docela po tichu a se vší
houževnatostí pracovati na odpomoci, dí » N. D. «,
načež oddává se retrospektivě okolností a poměrů,
za kterých došlo po dvakráte k obnovení ochra-
nářských cel, dotýká se stanoviska
»Národnteh Listů« z roku 1897, kteréž
stály na tom, aby vláda za ochranná cla žele-
zářskému průmyslu postarala se o znemožnění
germanisační činnosti těehto závodů pro všechnu
budoucnost. »N Dl« dodává, že jest přirozeno,
že si ani po deseti letech roku 1907 při cel-
ním tarifu české vládní strany nevšímly »dě-
tinského až argumentu« »Národních Listů«
z roku 1897.
Prager
N D
N decilitr
17
article
Přívlastek »dětinský« o našem srgumentu
volen jest »Naší Dobou« velmi neopatrné ve
chvíli, kdy její vlastní redaktor vynalezl vše
obecně a milosrdně ignorovanou theorii o »od-
politisování« národnostní otázky v Čechách ...
A máme-li tuto už vůbec udeřiti na jádro kri-
tiky, kterouž »N. D.« z plna srdce a hrdla
odsuzuje čin vodárenské rady, k proložené ra-
dosti »Tagblattu« nutno poukázati na to, že čin
tento v jádru jeho ani nepochopila, jako všichni
bezpodmíneční jeho odsuzovatelé. Ti vycmívají
se všichni společné vodárně, že provedla skutel
marný, že jím nezlomi vydéračství a moc kar
telu. Že by se toho na jeden ráz doeíliti dalo,
nenapadlo zajisté nikomu ze správní rady, aniž
to napadlo plynárně při zadávce plynových rour
Pont Moussonu.
Účelem těchto, ovšem že nákladných de-
monstrací bylo cilelně upozorniti závody na to,
že město Praha nemůže býti jich konsumentem
za současné, systematické a houfné národní
vraždy, provozované na vítkovickém českém
dělnictvu. A není pravda, že tato »akce a ag
tace musí skončití porážkou ve věci i mo-
rální«, jak »N. D.« ujišťuje, neboť počátkem
morálního vítězství byla už hned derouta karte-
lářských papírů, bezprostředně po Kestránkových
tagblattovských epištolách na bursách propuklá
byly jím hlasy němečkých vážených finančníct
listů s naprostým a nejkrutějším odsouzením
Kestránka, jemuž mimo jiné vpálen od těchto
listů cejeh jeho povéstného bopenského švindlu
jest jím otřesené postavení nejen vítkovického
magnáta kartelu Lándauera, ale i pražského
srvírn
Kestránkový
Čechy
Praha
Pont Mousson
18
article
Kestránka.
Právě po věcné hospodářské stránce pro
jevil souhlas a protikartelářským stanoviskem praž-
ské vodárenské rady i »Frankfurter Zig «, v němž
pred zedění raur psáno: Nechcl zalaliti na
rauýtu ejnerozumnějších (t. j. národně
politických) provedli věc o sobě velmi rozum
nou. Došel souhlas výbradně z národohospodář-
ských důvodů i od takových listů, jako sám
»Alld. Tagblatí«, a pro Kestřánka i jeho národo-
hospodářskou činnost zdrcující článek »Börsen-
u. Handelsberichtu« jest čtenářům našim znám
podrobně. A ježto »N. D.« dovolává se i hlasů
sociálně demokratických, stůjž zde, co píše soe.
demokr. »Duch Času« (Morav. Ostrava): »Jak
více listů souhlasně sděluje, dostal dr. Lan-
dauer, generální tajemník vítkovických železáren,
na rok dovolenou a více prý se do Vílkovie
nevrálí. S Landauerem odjede z Vít-
kovic surový národnostní štváčs
provokatér. Školské znásilňován
ve Vítkovicích bylo jeho dílem
On také pořádal výbojná tažen
na Hrabovou, Zábfeh. Rourov
sféra zlomila mu vaz. Uvidíme
jestli odohodemštvavého Lan-
dauera zkrotne trochu i p. Schuster.«
A morálního tohoto zadostučinění není dosud
před výsledkem přislušných procesů konee.
Lana
Landauer
Zábfeh
Schuster
Morava
Ostrava
Vít
Vítkovice
Hrabová
Lana
Frankfurter Big
vítkovický železárna
19
article
Doufají-li české listy, kteréž protestují prou
tomu, aby tato aféra nazývána byla »Kestran
kovou«, jenž uchyluje se k suggestivnímu pro-
středku českého obhájce, že z ní vyjdou i ně-
kteří čeští lidě se ctí pošramocenou, nemůže tln
morálka české věci utrpěti v ničem. Neboť lito
lidě, jež hájiti nám ani ve snu nenapadá, pro-
padnou se svou ctí, bude přece dokázáno, že
nepracovali pro věc, pro účel »demonstrace
akce«, nýbrž přímo proti ní, pro karlel
a pro sebe! Třistatisícová výtka obecního pro-
dělku, budiž pak zůstavena svědomí voličstev
jichž zvolenci, vykonavatelé jejich vůle, rozhodli
že třemi sty tisíc korun není příliš draze za
placeno vědomí, že Praha nemíní cpáti miliony
do hrdel katanů českého dělnictva. A vždy jeste
zbývá nezodpověděnou otázkou morálky, není-li
mravnějším obětovati 300.000 na národní boj,
jemuž jsme v jiných formách poplatni celým
miliony, než odvěsti pokladně kartelu celní dífe
renci 700.000 K.
A konečně je i to otázkou, zdali by byl
„N. D.“ vůbec přišla na tyto své spásonosné
nápady, kdyby nebylo bývalo dodávkové aféry
Jest také otázkou, zdali jest realisticke
strana oprávněna k těmto kategorickým
odsudkům Prahy, když sama jest tak úžasně
zmatena a neujasněna o tom, co definitiv
ního říci k aféře. Máť o věci tolik mínění, ko
lika publicistickými hlasy vládne. Jeden z je
jích orgánů „Přehled“ v posledním svém čísle
vyčinil denníku profesor Masaryka, že mě
v krátké době 14 dní několik naprosto se vylu-
čujících mínění*) o této věci a pardubický or
Masaryk
Praha
národní boj
20
article
*) „Čas“ dne 20. srpna: Víme, že vodárenskt
komise ve své většině klení se ku přijetí nabídky
rak. kartelu a tu pravime, že dnešní nabídlku rak
kartelu, která nevyhovuje podmínkám konkursu, an
nedává naprosto žádných záruk sociální pěče o del
nictvo, vodárenská komise schváliti ne-
smí. V zájmu národa i obce.“
„Čas“ ze dne 4. října pod záhlavím „O
frásí(l) osvoboď nás, Panel“: „Pont Moussor
vyhrál nad kartelem. Protože veřejnost naši po
sedla vlastenecká fráse proti Němcůn
a Zídů m elc.
gán strany realistické odpověděl na známé
našim čtenářům vývody Bondyho o „Špatno
cestě“ ve „Dni“ uveřejněné, delší zdreující pole
míkou, a přece nejsou vývody „N. Doby“ ničín
jiným, než „prohloubenějšími“ názory Bondyho.
Pont Moussor
Zíd
Bondy
21
article
Na ukázku, kterak „Osvěta Lidu“ potírá v tom
smyslu i „Naši Dobu“, stůjž zde závěrek pardu-
bického článku realistického:
„My žijeme v poměrech abnermálních a tat
abnermalita poměrů, na poli politickém nejzřejměj
se jevící, zasnhuje i na pole hospodářské. A tot
pole hospodářské z příčin politických jeví mez
námi a Němci obraz celní války dvou států. Vždy
už v hesle „Svůj k svému“ obsažen jest hospodát
ský příkaz, nepřátelům národnostním ani haléře
Poškození průmyslu německého ne-
má tedy pro nás jako národní celel
zhola žádného nebezpečí a osud jeho
pokud by šlo snad o jeho poškozeni
jest a musí býti nám po stránce národ-
ní a hospedářské docela lhostejný
Chceme-li býti samostníní politicky, musíme býli
samostatní hospodářsky, a jako Němci staví se
proti prvnímu, staví se přirozeně i proti druhému
chtějíce nás ve svém hospodářskén
područí i na dále udržeti. Ode všech
těchta obhájců kartelu, od řed. Pracházky, který
mimochodem je funkcionářem Pruažsko-železářské
společnosti, až po cís. radu Bondýho, dosud nesly-
šeli jsme jediného slova, kterým by nám ukázány
hyly ty škody, které na nás boykotem dolehnou.
Němec
Pracházky
22
article
Poukazování na dělnictvo a úřadniclvo jest areu
mentem nedostatečným. My vedeme osamostatňo
vací boj a v každém boji jsou na obou stranác
ranění. A což, když dělnictvo zahájí svůj boj stáv
kou, které je mnohdy — na př. poslední velk
stávka v Brně v r. 1899 a velká stávka uheln
v r. 1900 — oberou bezprostředně o miliony, kdež
to boykotem kartelu uchází dělnictvu určitý zisl
jen relativně. Na to ať se nezapomínu
Vůči takové rozeklannosti v téže zásad
jedné a téže strany není neoprávněno, řekne-
me-li, že kdyby byla Praha přijala prostě a
mlčky oferty kartelářské, snad bychom četli
možno že v samě „N. Době“ a ovšem od autora
Kestrankovi vzdálenějšího sajně fulminantn
polemiky proti takovému případnému roz
hodnuti... A konečně, bude-li provedena eman
cipace od německých podniků železářských če
skými podniky a „N. Doba“ ujišťuje, že to do
roku 1917 dokáže, nebude tato emancipace za
placena přespříliš přehnaně 300.000 K spoje
ných obcí pražských!
Brno
Praha
23
article
Článek měsíčníku národní strany svobodo-
myslné, jejž „P. Tagblatt“ na nejvýznačnějším
místě účelně falšuje, jest vlastně jenom rekapi
tulací aféry zadání výtlačného potrubí s vyhro
ceným ostřím proti dru. K. Černohorskému
A. Kunzovi. Jest zjevným omylem autora, dí-li-
„Nepředložili jsme si otázku, jak může p. dr.
K. Černohorský s největším klidem vykládati
atd.“, anebo píše-li „Nepředložili jsme si otáz-
ku, jak může p. Ant. Kunz tak lehce tvrditi
atd.“ Tyto otázky byly předloženy a to velice
intensivně předkládány. My sam
jsme tak učinili. Pánové Černohorský i Kunz,
zakročivše soudně, přislibili už faktem svých
žalob, že na ně zodpovědí a nezbývá, než vy-
čkati tuto odpověď. Není pravda, že veřejnost
čoská byla v aféře této jenom zvědava
a že přestala býti i zvědavou, když se jí dostalo
těchto dvou hromosvodů. Co měsíčník národní
strany svobodomyslné pak di o radničním kom-
promisu jakožto původci zla, l9stdevslstn
strany. Její vedení, kteréž „Českou Revui“ vy-
dává, jest příslušnou soudnou stolicí i pro jeji
účastníky na radničním kompromisu, i jes
oprávněna zvědavost, co učiní následkem svého
poznání o zhoubnosti tohoto kompromisu a zlo-
řádech, „Českou Revuí“ odhalených a „Prager
Tagblattem“ vděčně kvitovaných ...
K Černohorský
A Kunz
Antonín
Kunz
Černohorský
měsíčník národní strana svoboda
24
article
Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci.
V Praze, 15. října. (Ryt. Biliňski o ps-
měnu rusko-polském.) President rak.-
uher. banku, ryt. Biliňski, mluvil v neděli
jako poslanec haličského sněmu ve voličsk
schůzi v Stanislavově. Zvláštní pozornost věno
val ve své řeči chystané sněmovní volební opra-
vě a souvislému s ni poměru rusko-polskému
Uznává nezbytnou nutnost volební opravy, ale
nepřipouští, aby se říšský volební řád zaved
také pro sněmy. Nemá prý obavy před dělni
ckým obyvatelstvem, ale nemůže mu odevzdati
většinu ve sněmě, poněvadž by se to prý přičilo
sociálnému složení polského národa. Vedle zá
jmu sociálného musí se dbáti také zájmu ná-
rodního a všeobecné volební právo vydalo
by polské obyvatelstvo ve východní Haliči na
milost Rusům. Proto jest nutno upraviti pome
mezi haličskými Rusy a Poláky; úprava takova
byla by vítána Polákům v Rakousku, jakož i ne-
méně jich soukmenoveům v Prusku a Rusku.
Ryt
Stanislavův
Rus
Polák
Praha
Halič
Rakousko
Prusko
Rusko
25
article
Při úpravě nesmí rozhodovati cit, nýbrž státn
potřeba. Zájmy haličských Rusů jsou dle mínění
ryt. Biliňského již nyní úplně (?) zabezpečeny
v úřadech, církvi a národních školách. Polác
nebudou se také vzpírati, aby se vyhovělo dal-
ším jejich požadavkům, totiž, aby se jim po-
skytl větší vliv na politickou správu skrze ru-
ské úřadníky, intensivnější péče o jejich středn-
a vysoké školství a lepší zastoupení na sněmě
Za to však Poláci musíli by obdržeti záruku
že Rusové odsoudí agilaci radikálných živlů
prováděnou v tisku, veřejných schůzích a stáv
kovém hnutí, dále že uznaji politic kou
a správní jednotu země, budou podpo
rovati zemskou samosprávu, dbáti práv polského
jazyka v úřadování a politických i národních
práv polského obyvatelstva ve východní Haliči
Kdyby Rusové přijali tyto podmínky, nebylo by
pak těžko provésti dohodu obou národností ha
ličských. Přirozeným důsledkem dohody byla
by pak i souběžná akce poslanců obou národních
kmenů na říšské radě.
Rus
Polák
Halič
26
article
Ze Lvova, 12. října. (Zostřený dozo
na ruské poddané.) Nedáyno byl zde
zatčen univ. posl. Jaroslav Mončalovský, pode-
zřelý prý, že konal vyzvědačské služby soused-
nímu státu. Podezření zakládá se na tom, že
v jeho bytě nalezeny mapy generálního štábu
s různými poznámkami, prý důležitými pro vo
jáka. U místodržitele konala se v té věci po-
rada, již se kromě místodržitele dra. Bobrzyň-
ského účastnil též policejní ředitel a generái
Auersperg a ustanoveno, že se má zostřiti poli-
cejní dozor nad ruskými poddanými ve Lvově
a v Haliči vůbec, mají se pilně prohlížeti jieh
průvodní listy a po případě odepříti právo po-
bytu v zemi. Místní socialistický list soudí, že
to všechno je následek útoků, činěných v ru-
ských časopisech na Rakousko pro annexi Bosn
a Hercegov iny.
z Černovců, 12. října. (Ohrožen
oprava volebaího řádu.) Sněmovní
komise přijala beze změny návrh volebního
řádu, vypracovaný zemským výborem. Němečt
poslanci nejsou timto projektem spokojení, po-
něvadž by se přílišné nyní zastoupení Němců
ve sněmě zmenšilo, a proto se odhodlali ve
čtvrteční schůzi, v níž má započíti rokování
o volební opravě, absencí zmařiti sněmovní jed-
nání. Poněvadž proti německé obstrukci nebylo
by možno volební reformu provésti, zemský vý-
bor chce pro letošek od svého návrhu upustiti.
Mončalovský
Němec
Lvov
Halič
Rakousko
Černovec
27
article
Za to požádá sněm, aby zavedl aspoň pří m
a tajné volby, konečnou reformu pak chee
ponechati novému sněmu, jenž by vzešel z těch-
to přímých a tajných voleb
V Praze, 15. října. (Úsudek sociál-
ných demokratů o německé obstruk-
ci.) „Arb.-Ztg.“ otiskuje stať o národních ka-
riích, v níž rozhodně odsuzuje nynější německou
ohstrukei na sněmě království českého. V době,
kdy každá národní skupina může obstrukcí zma-
řiti jakékoli sněmovní jednání, mají národní ku-
rie i e právem veta výzňam jen pedřízený. Ale
kdyby Němcům opravdu šlo o národní kurve,
mohli by se jich domoci jedině v rámci demo-
kratické opravy zemského volebního řádu. Kdo
však překáží — píše „Arb.-Ztg.“ — apy zá-
stupci obou národností zahájili porady o refurmě
temského zřízení, dokazuje, že mu nejde o vy-
bojování národních kurií, nýbrž že chce vůben
zmařiti opravu zemského volebního řádu. Nejde
mu o práva národa, nýbrž o výsady majetkn.
Němečtí občanští poslanci, kteří dnes obstruují
reformu volební a překážejí, aby se přikázala
stálému výboru, jenž má projednati také otázku
národních kurií, nevyhnou se těžkému obvinění,
že obrana proti panství cizího národa je jim
pouze záminkou, aby mohli na vždy utvrditi své
panství ve vzhledě sociálném... Německé ob-
čanské stzany na sněmě českém, jež zadržují
politické právo většině německého lidu v Če-
chách, nejsou předbojnici, nýbrž nejhorší ne-
přátelé německého národa, domáhajícího se
práva sebeurčování.
Němec
Praha
28
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
norb szejle
V Praze, 15. října.
Povstání na východoasijském souostroví.
Ze Šanchaje sdělují, že německý dělový
člun »Jaguar« opustil včera v poledne neočeká-
vaně Šanchaj, jak se proslýchá, aby zdolal po-
vstání na Karolinách. — Jak známo, soustroví
to bylo před časem obsazeno Němci přímo své-
volně proti vůli Španělův, kteří dávno si na ně
činily nároky.
Anglický protektorát v Egyptě.
»Egyptian Daily Post« prohlašnje oficiosně,
že nejsou správny pověsti o anglickém protekto-
rátu. — Anglie nemá prý naprosto zámyslů
takých.
Němec
Španělův
Praha
Egypt
Jaguar
Egyptian Daily Post
29
article
Nový brojspolek
(Anglie vstupuje ve spolek s Ruskem
a Franeil?)
Není vyloučeno, že rakouský čin na Bl-
prot smtouvám i proti právu sebaurčení
národů bude miti zu nasledek událosť, jejíž dů-
sledky mohou býti právě Rakousku a Německu
nejnepříjemnější. V politiekých kruzích angli-
ckých soudí se totiž, že sir Grey a Izvolský,
jichž porady trvají tak neobyčejně dlouho, ne-
zabývají se nyní již jen balkánskými událostmi,
nýbrž na těchto poradách svých pra-
cují na plánu pro nevý trojspolek:
angle-rusko-francouzský, jehož plně vy-
pracovaný plán má býti pak hlavám všech tn
států ke schválení předložen.
Clemenceau vypískán
K událostem při odjezdu francouzského
ministrpresidenta Clemenceaua z Dragnignanu
sdělují se ještě tyto podrobnosti: Socialistická
jednota kraje Veru usnesla se za účasti 7000
osob protestovati proti reakcionářské (!) a děl-
nictvu nepřátelské (?) politice Clemenceaua de-
monstracemi při jeho odjezdu. Skutečně, když
ministerský předseda opouštěl prefekturu, soci-
alisté vedení poslancem Allardem volali: »Pryč
s Clemenceauem!« Zároveň zpívána internaci-
onála. Clemenceau nebyl s to provésti úmysl
svůj pěšky se na nádraží odebrati, musil seli-
dem prodrati — automobilem. Na nádraží opa-
kovaly se demonstrace za ohlušujícího povyku,
pískotu, sykotu a za pokřiku: »Renegálel
Vrahu!« (Poslední slova týkala se toho, že z
vlády Clemenceauovy užilo se několikrát zbraně
proti dělnickým demonstrantům.) Policie i prefekt
byli bezmocni.
Clemenceau
Allard
Clemenceauův
Anglie
Rusko
Rakousko
Německo
Grey
Vero
30
article
Delegace.
Delegace.
Z Pešti, 15. října. (K. k.)
Ve vojenském výboru uherském (předseda
Barabaš) ref. Okolicsanyi objasňuje rozpoče
pravil, že není co do rozvoje armády žádné inicia-
tivy. Je to následkem nynější politické situace, která
zatím vylučuje další rozvoj, dokud armáda ve svých
zařízeních institutivně se nepřizpůsobí požadavkům
myšlenky maďarského státu. Přiznává však, že mi-
nistr vojenství stará se důkladně a humanně o sa-
nování sociálních vad ve vojště. Presenční čísliceje
téměř taková jako loni. Doporučuje rozpočet.
Del. hr. M. Zichy nesdíli názor zpravodajův,
že armáda nevyvíjí se. Od r. 1906 provádějí se stále
menší opatření, směřující k rozvoji armády. O upra-
vení dostojnických gáží vysloví se, až bude položka
ta projednávána.
Del. Bakonyi přijímá rozpočet následkem
úmluvy, tvořící základ nynější politické situace.
To není na újmu stanovisku, jaké zaujímá jako
člen strany neodvislosti. Maďarský národ vyhověl
svým závazkům, ale na druhé straně nepozoruje s
nijské sblížení. Poslední události přijaly Uhry zcela
klidně, což je zárukou, že o maďarský národ lze
opříti se i za poměrů nejdelikátnějších.
Barabaš
Del
M Zich
Uher
Pešť
31
article
Del. bar. Rudnyanszky vzhledem na mezi-
národní poměry přijímá rozpočet bez výhrady.
Del. Ugron prohlašuje, že národní práva čl.
XII. zák. z r. 1867 — pokud jde o armádu — ne
jsou provedena. Společná armáda a dualismus jsou
základem celého politického zřízení. Toto musí jeviti
se také v armádě. Uhry nemohou uskutečniti svů
národní život bez silné armady. Úplné vyhovění na“
rodním hlediskům maďarským je oprávnéným poža-
davkem národa a v zájmu dynastie. Sily dodává
armádě organisace a duch. V duchu armády pozo-
roje v nejnovější době větší uzavřenost. Důstojníci
stále víc od občanstva se odlučují. Jeví se patrná
snaha uklidniti národ zdvořilými vyláčkami než me-
ritorním přijetím přání. Řečník prosí kompetentní
kruhy, aby, posuzujíce zahraniční situnci, měli vždy
na mysli, že branná mec má býti rukou, která ma
ihned sraziti jině, musí-li býti staženi. (Hílučný sou-
hlas.) Rozpočet přijímá.
Uher