ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 c8561f20-762f-11dc-a64b-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
Chunky — 78 celkem · entity: person 29, place 87, org 32, work 19
1 masthead
Národní hospodář.
2 masthead
noen
3 masthead
loenr een nsto stroe
4 masthead
emědělstvi
5 masthead
Obohod
6 masthead
Průmysl
7 masthead
Finančnictví
8 masthead
Příloha „Národních Listů“ k číslu 282. ze dne 13. října 1908.
9 article Telegrafické zprávy.
Telegrafické zprávy. Scbválený protest Z Vídně, 12. října. (K. k.) Obchodně-politická ústředna schválila pilný návrh liberecké vídeňske obchodní komory, v němž se protestuje proti praks od nedávna prováděné, že při dovozu veškerých zví- řecích výrobků, zejmena ovčí vlny, žádá se certifiktt o původu. Prodej cukrovaru kartelu. Z Vídně, 12. října. (»N. Fr. Pr. «) Bankovní ' spolel prodal rafinerii na cukr v Kunčicích cukernímu karteln. který zastaví výrobu v této továrně.i Silničný sjezd. Z Paříže, 12. října. (K. k.) Ministr veřejných prací zahájil dnes mezinárodní silniční sjezd pro- slovem, vílaje účastníky, aby pracovali o pokroku silnic, jež přispívají tak značně ke sblížení národů Ministurský rada Weber poukazoval na přatelskou součinnost Rakouska a Francie ve všech oborech lidské kultury. Sjezd pro sociální pojišťování. Z Říma, 12. října. (K. k.) Dnes zabájen na Ka- pitolu mezinárodní sjezd pro sociální pojišťování. Proslov měl ministr Coceo-Ortu. Předsedy zvoleni mezi jinými dr. Baerorcither jza Rakousko, dr Menšik za Uhry a Subotič za Srbsko.
Weber Coceo Ort Baerorcither Menšik Subotič Vídeň Francie Paříž Rakousko Řím Ka Uhry Srbsko
10 article
Dementl. Z Londýna, 12. října. (»Reuter.«) Bez podstatnu je zpráva »Standardu«, že vláda uvolila se převzít záruku za půjčku 10 mil. liber k hospodál skému rozvoji Rhodesie. l M Vídeňský trh na hovězí dobytek. 1x. října. Přihnáno 3906 kusů: 2397 z Uherska, 258 z Ha- liče a 1251 z jiných rak. zemí. Bylo: 2608 volů 680 býků, 493 krav a 125 buvolů; takto 2898 krm- ných, 226 pastevních a 782 kusů slabého dobytka. Řeznického zboží bylo + 36 kusů než minulý tý- den, kdy bylo třeba zboží pouze na 6 dní. Tento- kráte bylo ho třeba na celý týden a proto byln nabídka skoro malá. Tendance byla pevná, ale la. zboží, jehož bylo poměrně dost, připlatilo pouze 1 K, prostřednímu a špatnějšímu zboží 2 až 3 K býkům a slabému skotu 3 až 4 K, buvolům až 6 K Slabého skotu bylo — 65, buvolů — 78 než minulý týden.
Slabý Londýn Rhodesie x . říjen Uhersko Reuter
11 article
Znamenali: krmní voli uherští K 54—89, haličtí K 68—86, také až K 96, němečtí K 68—96, arciprima K 98 —100; pastevní skot K 48—76; býci a krávy K 58—78; buvoli K 34 až K 50 ; slabý skot K 34—60 za 100 kg živé váby. Na zejtřejšítrh vepřového dobytk je přihlášeno na 7600 tučných a asi 7000 masných prasat. st Z Pešti, 12. října. (Zvl. telegr. »Nár. Listů«.) Na trhu prodalo se 15.000 q o 5h dráž. Platila za 50 kg: pšenice tisská 80 kg K 12.3719. horno-tisská 80 kg K 12.20 77.5 kg K 11.90, peštská 79.5 kg K 12.25. biharská 79 kg K 12.15, horňácká 83 kgk 12.10, 78 kg K 11.95, stolno-bělehradská 78 kg K 12.05, banátská 80.7 kg K 12.50, srěm- ská 81 kg K 12.35; žito K 9. 55—9.70 ječmen K 7.70 až K 7.90; oves K 8 30 až K 8.50; kukuřice K 8.70. Terminový obchod byl pevný n stálé sucho a pilné úhrady. K večeru znamenala: pšenic s na říjen K 11.85, na duben K 12 09; žito na říjen K 9.80, na duben 10.10; oves na říjen k 8.33, na duben 8.55; kukuřice na květen 1909 K 7.43; nová pšenice K 10.78. Plodinový trh byl pevný, ale ben nei odbytu. o stdolsse
Platil Pešť kg
13 article
Počasí: velmi krásně. Z Paříže, 12. října. (Telegr. závěrečné kursy. Sproc. renta 95.27. italska renta 103.45, rakousiý pozemkový úvěrní ústav —, slátní dráha —.— lombardy 130.—, cheky na Londýn 25.11, rakou- ská zlatá renta 97.50. uherská zlata renta 93 70 otomanská banka 695.—, tabáková režie 410.— ruské 1906 98.90, turecké losy 165.—. Smýšlen pevné. e Z Livarpoolu, 12. října. 4 hod. 10 min. (Telegr Ohraty 5000 žoků. — Denní dovoz — žoků Tensers —.—. Americké dodávky na říjen 4.74 na řjen-listopad 4.64, na listopad prosinec 4.59 na prosinec-leden 4.58, na leden-únor 4.58, na únor-březen 4.58, na březen-duben 4.58, na duben- květen 4.58, na květen-červen 4.57, na červen červenec 4.57, na červenec-srpen 4.58, na srpen-zář —.—. Smýšlení sotva stálé.
Paříž Londýn
14 article
Americké kabelové telegramy. (Závěrečné kursy z dnešního dne.) Z Nového Yorku, 12. října. (Peněžní bur Lávěrečné smýšlení peněžní bursy pevné. Obrat akelí 580.000 (230.000). Union Pacifie 165/2 (162.50p. Kanada Paclfle 1757/% (171.50). United States Steel Čorporman 461/4 (457/%). Baltimore and Ohlo 97/% (95.25). Káva. 12. října 10. října Rio fair čis. 7 . . . . . 6.25 6.25 na říjen . . . . . . . 5.60 5.60 na prosinee . . . . . . 5.50 5.50 Cukr. 12. října 10. října Cukr (Fatr Muse.) . . . 3.43 3.43 Tuky Westeru Steam . . 10.05 10.10 Tuky známka Wileox . . 10.85V 11.90 Z Nového Yorku, 12. října. (Obilní burs Smýšlení obllní bursy povolující. Pšenice 12. října 10. října pohotová nová sklizeň . . 1093/. 109.75. na prosinec . . . . . . 110/% 1105 na květen. . . . . . . 111.—111
Fatr Nový York Kanada Baltimore Rio Union Pacifie 165 / 2 Steel Čorporman 461 / 4 Cukr Tuka Wester Steam Tuka známka Wileox
15 article Kukuřice
Kukuřice na prosinee . . . . . . 76.— 76.25 na květen. . . . . . . 73.25 73.50. na červenec . . . . . . —.— — Petrolej a 12. října 10. října 10.90 10.90 rafinovaný, kesonový zallnovaný Standard White 8.50 8.50 Kovy. 12. října 10. října Měď. . . . . 13.37 13.62 13.37 13.62 Cin . . . . . 29.12 29.30 29.15 29.40 Železo čís. 2. . 16.— 16 75 16.— 16.75 Bavlna. Z Nov. Yorku, 12. října. (Bavinářská burs Bavlnové lhůty byly dnes vzpruženy úhradním koupěmí a manipulacemi haussierů. Závěrek stály 12. října 10. října 9. října pohotová . . . . 9.20 9.10 9.— na říjen . . . . 8.99 8.86 8.75 8.55 3.66 na prosinec . . na leden . . . . 8.54 8.45 8.34 Zavěrečné smýšlení stálé. Z Nového Orleanu, 12. října. Na říjen 8.8 (8.69), na prosinee 5.50 (5.43).
York Nový Orlean white 8.50 kov 13.62 13.62 Cin 3.66 na prosinec 8.45 Zavěrečný smýšlený
16 title
Z trhů cukerních.
17 article
ssti žlnso V Praze, 11. října. Za minulý týden cukerní trhy evropské vykazují dvojl, od sebe zcela rozdílný ráz, který jevil se nejen ve smýslení, ale i v pohybu cen. Počátek týdne byl ještě klidný při cenách ustu pujících, což zaviněno bylo zvláště obsáhlými říjno vými realisacemi. Tyto tlumily smýšlení i ceny dosti značně nejen vzhledem k svému množství, ale také se zřetelem k té okolnosti, že kupců pro vybízené zboží nebyl dostatek. Zejména v Německu koupě- chtivost rafinerií citelně vázla, čebož příčina spočí- vala v tom, že mnohé rafinerie vzhledem k malémo rozpětí mezi surovinou a bílým zbožím rozhodly ne z rafinací vyčkati, až rozpětí to bude příznivější,a proto se zásobením se surovinou nijak nekvapily. Zcela odlišný obraz poskytovaly však trhy od polovice týdne, kdy nastal náhlý ohrat k lepšímu. Příčinou toho byly opětně množící se zprávy o čet- ných zklamáních ve příčíně kvantitativního výnosu sklizně řepní, jimiž kontrmina byla znepokojenu zvláště když průběh počasí nedával naděje na brzký déšť. Poptávka stoupla na ráz a s ní též ceny, zvlá- ště když z počátku surovárny chovaly se zdrželivě a k větším odprodejům odhodlaly se teprve tebdy když přískek na cenách byl značnější. Vůbec ochota ku prodejům není za poslední doby u surováren znač- ná a tyto hledí dříve dodati zboží na dříve učiněn závěrky, než aby použivaly dnešních cen k novým prodejům, z čehož možno usuzovati, že očekávají ceny ještě vyšší.
Praha Německo
18 article
Koncem týdne poplávka poněkud se zmenšila a ceny část docíleného zisku ztratily, nicméně smý- šlení zůstává i nadále důvěřivým. Na našem trhu se surovinou tržba souhlasn s událostmi na trzích zahraničních v 1. polovině týdne vázla pro zdrželivost továren. Později, když smýšlen se zpevnilo a ceny stouply, zanechaly i mnohé zdejší továrny své reservy a počaly hojněji vybízeti, lakže v pátek dostoupil obrat až 20.000 q. Ačkoliv koupě- chtivost i včera byla dobrá, ustoupily přece zdejš ceny pod dejmem slabších zpráví z ciziny na konci týdne na K 22.— za Ústí pobotové a K 22.05 za říjen-prosinec. Moravské zboží bylo po celý týden zanedbáváno a nacházelo jen stěží kupce. Domácí trh s bílým zbožím byl po celý minulý týden beze změny jak ve smýšlení, tak i v ce- nách. Poptávka jest jen mírná a nějaký spekulačn zájem pro budoucnost není při ní nijnk patrný. — Terstský trh byl u přirovnání k jiným poměrn klidný a byly to zvláště události na Balkáně, které obchod zejména na vzdálenější, lhůty ochromovaly Končíme záznamy K 27.25 až 28.50 za centrifugální pilé pohotové a na listopad-březen. — Na londýn- ském trhu s bílým zbožím poptávka v posledních dnech poněkud polevila a ceny ustoupily; zdá se to býti spíše následek větší vybídky než malé potřeby tamější, zvláště když anglické zásoby jsou silně vy- čerpány. Náš granulated obchodován tam včera po- hotový za sh. 12.— a na říjen-prosinec za sh. 11.44 Německé trhy počátkem právě minulého tý- dne měly hojné práce s vyřízením výše zmíněných říjnových realisací, po jejichž překonání tendence náhle se zpevníla. Spekulace tamější chová pro cukr dosti značnou důvěru, která ovšem silně podporována jest právě panujícím počasím a jistě značně by po- klesla při prvnním sebe menším dešti Ztejmé zásoby světové činily v minulém týdnu:
Balkán za říjen
19 article
dle Lichta . . . 1,229.737 1,346.090 (— 116.353) dle Czarníkowa . 1,260 230 1,353.140 (— 92.910 Povětrnost v minulém týdnu byla opětně slu- nečná, teplá a bezdeštná, následkem čehož řepa rychle dozrává a zejména jakost její velice uspoko- juje, neboť až na menší výjimky skoro všude předčí loňskou. Naproti tomu hojně stesků jest slyšeli ve příčině kvantitativního výnosu, který proti leňsku zůstává dle krajin až o 15% pozadu. Kromě toho trvalě sucho stěžuje také dobývání řepy, která se láme. Obdobný stav oznamuje se také z některých krajin německých, kde delší dobu nepršelo; jakost jest však i tam lepši loňské. Z Francie, jakož i z ostatních zemi, řepu pěstujících, docházejí zprávy rovněž příznivé, ačkoliv i tam výnos způsobil místy zklamání. Z kolonif hlásí Kuba, že stav třtiny jest tam velice uspokojivý a opravňuje k nejlepším nadějím Méně příznivé zprávy došly z Demerary, kdežtov ostatních oblastech Utinových až na menší výjimky jsou s počasím a stavem třtiny rovněž spokojeni.
Utinový Francie Kuba Demerara
20 article Glossy ke IV. říšské výstavě ječmenářské ve Vidni.
Glossy ke IV. říšské výstavě ječmenářské ve Vidni. IV. říšská výstava ječmenářská ve Vídni, pořá daná c. k hospodátskou společností ve dnech 1. a2 října, uznala za vhodné zredukovati pyšný svůj titul na skromnější, totiž na soutěž rakouských ječmenů pivovarských. Skromnost ostatně zcela místná, po- něvadž letošní výstava ani svým rozsahem ani svým uspořádáním nesnažila se jíti za meze pouhé soutěže. Proč vysvětluje katalog: poněvadž lelošní výstav měla vlastně účelem připraviti výstavní materiál pro mezinárodní výstavu ječmene a chmele v Berlině. projektovanou v době od 10—18. října t. r. Jednalo se tedy o získání representačních ukázek naší ječme- nářské produkce a pohlížíme-li na výstavu s tohot zorného úhlu, nepozastavíme se na př. nad tím, že u jednotlivých vzorků nebyl udán ani druh a obdě- lání půdy, ani předeházející rostlina, ani způsob hnojení. Zájmy vědecké ustoupily prostě interesům obchodním, což konečně při nynější situnci našeho ječmenářství je pochopitelno. Producent chce uhájiti svou posici na trhu světovém — voila tout Soutěž vykazovala převážnou vělšinou ječmeny z Čech a Moravy; ze 352 vystavených vzorků bylo 83 z království a 222 z markrabství. Rozdělení zemí korunních (Čech, Moravy a Dol. Rakous) na jedno- tivé obvody pěstitelské provedenu bylo jako v le- tech předešlých, vedle prvých a druhých cen přizná- vány byly zvláštní ceny vítězné nejlepšímu ze vzor- ků první cenou poctěných, pro každý pěstitelský ob- vod zvláště. Ke vzájemné soutěži vzorků cenami vítěznými poctěných nedošlo. Posuzování jakosti vy- stavovaných ječmenů dělo se vídeňským systémem bonitačním, jenž ani v objektivní ani subjektivní sv části nedoznal od roku předešlého žádných změn.
Čo Vídeň 2 říjen Berlín Čechy Morava Dolo Rakousy
21 article
Předpis o provádění bonitace a premiování, vy- daný c. k. hospodářskou zpolečností, zmocňuje člán- kem 29. komisi pro udílení cen, aby stanovila mini- mální počet bodů, jehož je třeba k dosažení první nebo druhé ceny, pro každý pěstitelský obvod zvlá- ště. Důvodem télo benevolence byla snaha, poskyl- nouti pěstitelům ječmene v obvodech s méně přízni- vými podmínkami půdními a klimatickými možnos k ziskání cen, z kterých by při jednotném minimál- ním počtu bodů byli po případě a priori vyloučeni. Čím nepříznivější jsou přírodní poměry určitého pě- stitelského obvodu, tím níže možno stanoviti mini- mální počet bodů, aby mohlo dostati se cen vzorkůn relativně nejlepším. Tendence dojista chvályhodná pokud jedná se povzbuzení ječmenářské produkce krajinách s méně příznivými podmínkami vegetač- ními. Jinak však dlužno pohlížeti na tuto benevolenci při letošní soutěži. Pořadatelstvo akcentovalo zvláště obchodní stránku ječmenářství svým prohlášením, ž jedná se mu o získání nejlepších, světové konku- rence schopných vzorků pro výstavu berlínskou. Jak- mile tento cil byl stanoven a z výstavy stala se sou- těž ječmenů pro průmysl pivovarský nejvhodnějších tedy soutěž obohodní beze všech výhrad a beze všeho vedlejšího aparátu vědeckého, měl býti uvedený čla-
22 article
12. října 10. října
23 article
nislnn nek Eo. Hočasně zrušen a zaveden jednolný mini- mální počet bodů pro veškeré pěstitelské obvody. Zájem obchodní oceňuje provenienci zboží potud pokud mu může poskytnouti záruky za jakost a jeho požadavky neznají zvláštních ohledů. Ať již komise pro udílení cen použila svého práva menší nebo větší měrou, jisto jest, že použití jeho nebylo vůbec na místě. Ale i při normálních výstavách mělo by příli široké a pružné znění řečeného článku býti zúžene určitými mezemi, za které by minimální počet bodů sestoupiti nesměl. e Již v době, kdy instituce říšských výstav ječae- nářských vstoupila v život, upozornil jsem na tomto místě na důležitost jednotného nazírání na tento podnik se strany českých producentů; buď neobesí- lati tyto výstavy a přikročiti ku pořádání výstav vlastních, nebo zúčastniti se jich způsobem, který by vysokému významu našeho ječmenářství důstojně odpovídal. Nejvyšší naše korporace hospodářské, če- ské sekce zemědělských rad království a markrabství rozhodly se pro eventualitu druhou, ale s nestejným štěstím: kdežto kolektivní výstava zemědělské mady moravské representovala se jak množstvím, lak ja- kosti vystavených vzorků velmi pěkně, vypadla ko- lekce vzorků z království celkem chudě, ne sice kva litou, ale počtem, ač zemědělská rada na důlezitost podniku v čas producenty upozornila. Zdá se, že naše hospočářské kruhy pořád ještě zi neuvědomily plný dosah nové obchodní smlouvy s Německem a nevysthly nebezpečí, hrozicí našemu ječmenářství
eo Německo rada království
24 article
Také representanti našich kruhů zemědělských a ob- chodních neměli by se skvíli svou nepřítomností — aspoň ti ne, kteří paradují v katalogu jako členové výstavního komitétu a bonilační komise, Velmi potěšitelným momentem letošní soutěže je obolnost, že převážná většína vyznamenaných ječmenů je domácího původu. Bude velmi zajímavo sledovati, jaké místo zaujmou při soutěži berlinské Bonitační systém berlínský upraven byl posledním změnami a doplňky na prospěch hrubozrných impe- riálů se zřejmou tendencí, zatlačiti ušlechtilé a jem- nozrné druhy naše. Věc, která zasluhuje zvlástní úvahy. Příští ječmenářská výstava pořádína bude Inž. J. Pitrs.
J Pitrs
25 article Brně.
Brně. Z peněžních trhů. (12. ríjna.) Následkem příznl vějších zpráv z Balkánu a důvěry v rozvahu srbské- ho parlamentu upevnila se dnes opět nálada na pe- něžních trzích a kursy zaznamenávaly značné zota- vení. U nás ovšem vliv lepších zpráv z ciziny byl na kanec částečně paralysován obavami, plynoucími z neutěšené vnitřní politické siluace. V Berlíně se také nálada upevnila, ač zpekulace nedůvěřuje ještě z plna nevyjasněné situaci. Soukromý diskoní stoupl o 1/4 na 394. Praha. Na dnešní kurse se mmýšlení v důsled ku uklidňujících zpráv politických zotavilo, ale k zá- věrkám v žádném oboru nedošlo a podáváno pouze za akcie: První české továrny orientálských cukro- vinek K 250.—, „Merkuru“, směnárenské akc, společ- nosti, K 594.—, První pražské zastavárny K 465.— První české akc. pojišťovny na život K 272.—, Ko- línské továrny kávových náhražků K 660.—, pivo- varu v Čes. Budějovicích K 860.—, Živnostenské banky K 237.75, České banky „Union“ K 245.50 České společnosti pro průmysl cukerní K 168.— strojírny Daňkovy K 422.—, Škodových závodů k 282—, Hospodářské úvěrní banky K 388.25, České průmyslové banky K 415.—, Podolské cementárny K 206.—, Zajišťovací banky K 200.—, Akc. továrny na vyrábění umělých hnojiv v Kolině K 400.— První českomoravské strojírny K 850.—, Králové- hradeckého úvěrního ústavu K 444.—, Pražské paro- plavební společnosti po Vltavě a Labi K 600.—, Prvni české rafinerie v Modřanech K 360.— peníze.
Daňkův Škodův Brno Balkán Berlín Praha ko Čes . Budějovice Králové Vltava Modřany první český akciový živnostenský banka 237.75 Český banka hospodářský úvěrní banka Český průmyslový banka úvěrní ústav
26 article
Vídeň. Zpráva, že bělehradská skupětína veli- kou většinou rozhodla se proti válce, způsobila úplný obrat v tendenci. Spekulace hojně nakupovala a kur- sy rapidně stouply. Kreditky a akcie státní dráhy stouply o 8 K oproti sobotě, alpinky o 14 K. akcie východních drah o 3 K, bodenkredilky o 8 K, pražské železářské o 18 K, zbrojovky o 10 K atd. Také později bylo sice animo klidně, ale tendence zůstala pevnou. Na polední burse tendence bylá posilněna stoupnutím na báňském trhu v Berlíně. Později došly také přízni- vé zprávy z Londýna o jednání Izvolského s angli- ckými státníky. Konsola stoupla na 8512% a rovněž tak pevná byla pařížská bursa. Bursa končila ve spe- kulačních papírech nejvyššími kursy. Trh bankovní také jinak značně stoupl. Na transportním trhu akcie polabské, paroplavební a severní dráhy byly vyšší. Akcie Lloydu měly poptávku Z průmyslových papínů kreditky, alpinky a pražské železářské stouply cel- kem o 26 K, rosické o 20 K, karpatské o 5 K, západo- české o 7 K. Trh k ukládání byl rovněž pevný. Ra- kouská a uherská zlatá renta stouply o 60 h, resp o 40 h, květnová renta a jiné společné renty značně vyšší. Uherská korunová renta o 15 h se zlepšila. Ruská stoupla o 1%. Devise a valuty slabší. Na eskomptním trhu peníze nezměněny, 315/ 1 e %.
Bursa Lloyd Vídeň Berlín Londýn
27 article
Berlín. Již na začátku dnešní bursy z pevné tendence, která se ve všech skupinách i kursově uplatnila, bylo patrno, že bursovní kruhy i soukromé obecenstvo se uklidnilo a že otázka východní lépe se posuzuje. Zotavení, které doníleno bylo, přesahuje u akcií domácích bank více jak 2%, u banky něme- cké až 3%, u akcií podniků železářských a uhelno- dolných rovněž 21/2 až 3%. Z cizích titrů nejvíce zotaveny záznamy akcií amerických drah na podnět londýnský, rakouské kreditky a akcie dráhy státní v souhlasu s Vídní. Ruské renty na Paříž až 11/4 vyšší. Akcie ruských bank, zejména mezinárodní a ruská, podstatně vyšší. Rovněž akcie paroplavebních společhustí zetaveny. Soukromý diskont zvýšen o 42% na 3%. Denní peníze 21/2 0 Sestátnění drah. Dosavadní výjednávání mini- slerstva železnic se zástupci společnosti státní dráhy o znění jednotlivých podrobných ustanovení dohody sestátňovaci pokročilo — dle „Wr. Allg. Zlg.“ — již tak, že není již žádných zásadních obtíží; lze tedy očekávati ukončení jednání ještě v tomt týdnu.
Berlín Vídeň Paříž
28 article
Zahraniční obchod rakousko-uherský. K poslední telegrafické zprávě o statistickém výkazu zahraničného obchodu rakousko uherského za měsíc srpen 1908 dodáváme ještě tyto podrobnosti: Provisorní obchodní bilance za období od ledna do incl. srp u vý kazuje letos passivum 139.9 mil K oproti 67.6 mil. K před rokem. Značný vzrůst dovozu lze především přičítati zvýšení dovozu polotovarů a hotových výrobků, jež nastalo jmenovitě u těchto druhů zboží: vlněné zboží 27.2 (+ 4), chemikalie 33.7 (+ 5.9), polotovary ze železa 26.5 (+. 15.4). polotovary z nedrahých kovů 95.1 (+ 24.5), železné zboží 24 (+ 5.7), stroje, přistroje, elektrotechnické potřeby 82.1 (+ 17), nástroje, hodiny 31.5 (4+. 23 mil. K. Pokles vykazuje jen dovoz hedvábného zboži 26.7 (— 6.5), oproti němuž stojí větší dovoz bedvábné příze 37.9 (+ 6.6), jakož i dovoz vlněné příze 30. (— 5.9) mil. K. Dovoz surovin průmyslu textilníh klesl co do hodnoty. Obnášelť u bavlny 167.7 (— 37.1). u viny 86.2 (— 28.9). u juty 16.2 (— 4.9) mil. K U bavlny a juty bylo také množství dovozu přimě- řeně menší, u vlny padá na váhu mimo pokles ve množství i nížší hodnocení. Značný vzrůst ukazuje dovoz uhlí a koksu 124.3 (+ 17) a mědi 51 6 (+ 17 .3) mil. K. Dovoz zemčdělských produktů celkem poklesl, a obilí naskytá se sice stoupnuti hodnoty dovozu 97 (+ 0.6), mil. K, jež však nutno přičítati jen stoupuutí cen, resp. vyššímu bodnocení, ježto množ- ství dovozu kleslo s 952.000 g na 763.000 q. Dále obnášel dovoz semen 34.6 (—), jatečného a tažného dobytka 6.1 (— 1.2), vajec 33.4 (— 2.1), koží a ko- žešin 49.6 (— 10.5) mil. K. Vzrůst vykazuje i dovoz koloniálního zboží 449 (+ 2.6), jižního ovoce 23. (+ 1.8), surového tabáku 25.7 (+ 4.2 a rýže 19.7 (+ 2.3) mil. K. Na poklesu vývezu měla násled- kem nepříznivé vývozní konjunktury podll větáina
31 article
průmyslových výrobků. Tak vykazují především úby- tek vývozu: bavlněné zboží 29 5 (— 14.6), zboží lněné, konopné, jutové a pod. 15.3 (— 4.1), vlněné zboží 41.5 (— 3.6), konfekční zboží 48.6 (— 10 6), papírové zboží 7.4 (— 1.4), kožené zboží 26. (— 3.9), dřevěné zboží atd. 46.3 (— 3.8), skleněné zboží 42.3 (— 3.4), polotovary ze železa 5.9. (— 8.2). železné zboží 21.4 (— 6.6), kovové zboží 32.1 (— 6) mil. K; menší pokles vykazuje i vývoz sladu 38.8 (— 1) mil. K. Vzrůst se jeví ve vývozu hedvábné příze 13.5 (+ 3.9) a hed vábného zboží 15.9 (+. 3 4 mil. K. Značně vzrosti vývoz cukru, jenž ohnášel 160.5 (+ 25.3) mil. K Ve vývozu zemědělských pro- duktů lze za znamenati vzrůst u jatečného a tažného dobytka 68.3 (+ 23) a sice u hově zího dobytka 3 (+ 8.8), koní 27.5 (+ 11.4); dále u vajec 86. (+ 1.2), koží a kožešin 51 (+ 12.7) mil. K, zmen- šení vykazuje vývoz obili 20.5 (— 1.8), viny 13.9 (— 68) a dříví 170.3 (— 11.8). Obchod s drahými kovy činil v srpnu 1908 v dovozu 10.1 (+ 6 9 mil. K, ve vývozu 3.3 (— 0.7) mil. K; od počátku t r. do konce srpna pak v dovozu 31 8 (+ 2.4) ve vývozu 51.9 (— 12.4 mil. K Zahraniční obchod Bosny a Hercegoviny. V době nynějších převratů balkánských nabývají zvláštní za- jímavosti data publikace bosensko-hercegovské zem- ské vlády v Sarajevě o hlavních výsledcích zahra- ničního obchodu Bosny a Hercegoviny v r. 1907. Dle této publikace byla bilance bosenského obchode v r. 1907 poprvě opět od r. 1903 pasivní. Dovot stoupl ze 109.185 na 114.492 mil. K, vývoz naproti tomu klesl ze 117.714 na 112.101 mil. K, při čemž ovšem je vývoz stále ještě větší než před r. 1906.
Bosna a Hercegovina Sarajevo
32 article
Z hlavních předmětů vývozu stoupl vývoz řezaného dříví ze 2967 na 3018 q, naproti tomu klesl vývoz dobytka ze 293.279 na 235.863 kusů. Dalším předním předmětem vývozu bylo jako obyčejně železo a sušené švestky. V dovozu zaujímají přední místo: mouka (489.433 q.), kukuřice, bavína a bavlněné látky, že- lezné zboží, šatstvo, prádlo a modní zboží, kolonialní zboží atd. Oproti r. 1906 stoupl hlavně dovoz mine- rálních olejů, cukru, chemikalií, jižního ovoce, zá- palných látek, papíru, plátěného a jutového zboží.
33 article
Podil Uher na bosenskohercegovském obchodu za r. 1907 není ještě zjištěn; v letech 1903/6 činil 39 at 32 procent dovozu a 20—22 procent vývozu bosen- ského. Hnížení doby přošté skládištnéhö k zvýšení skla- dištného na stanicích Praha e. k. st. dr. a Praha čes. sev. dr. (nádraží cís. Frant. Josefa). Jelikož se ná- sledkem mimořádného návalu zboží ve skladištích stanic Praha c. k. st dr. a Praha čes. sev. dr. na- hpomadily opět veliké zásoby, které manipulaci citel- ně ztěžují, znižuje ze za účelem zabezpečení pra- videlné dopravy na základě 5 69. (odst. 7.) doprav- ního řádu se svolením c. k. ministerstva železmic ze dne 9. října 1908 s platností ode dne 15. října 1908 až do odvolání doba prosta skladištného při došlých zásilkách nákladního zboží, které se dopra- vuje v krytých vozech, pokud 48 hodin převyšuje, na 48 hodin. Kdy počíná zkrácená lhůta skladištného prostá, vypočítá se jako u rychlého zboží. Mimo to se zvyšuje při takových zásilkách od slejného dne až do odvolání skladiště včetně přirážky o 50 K žádostem za vrácení neb slevu zaúčtovaného skla- dištného nebude bráno žádného zřetele.
doktor František Josef Uhry Praha
34 article
Vliv sitnace na Balkáně na obchodní styky se Srbskem. V našich obchodních stycích se Srbskem nejeví se dosud žádný vliv nynější balkánské situace a smýšlení srbského obyvatelstva. Objednávky, dří- ve již v Rakousku učiněné, se bez jakéhokoli průtahu zcela pravidelně provádějí. Ovšem, náš obchodse Srbskem po uzavření smlouvy není celkem tak živý. jak se původně očekávalo: lze to částečně přičítati přeplnění skladišť zásobami zboží, čekajícího n smluvní celní sazby; po uvolnění těchte velikých zá- sob jsou ovšem nové objednávky méně četné. Mezi nahromaděným zbožím jest ovšem i mnoho zbož německého původu, jež dle klausule o nejvyšších vý- hodách požívá našich smluvních sazeb a prota če- kalo na aktivování naší smlouvy. Větší dojem udě- laly poslední udalosti v Bulharsku a v Cařihradě, ale ani zde nedošlo ještě k vážnějším poruchám ob chodních styků. Zahradnicko-ovocnická výslava v Plzni (v Měšťan ské besedě) zahájena bude již 17. října o 11. hodině dopoledne. Trhy peněžni. Pražská bursa. V Praze, 12. října. Ofieiální záznamy znějí:
Balkán Srbsko Rakousko Bulharsko Cařihrad Plzeň Měšťan Praha
35 article
Zástavní listy české hyp. banky 5% » »honl 31n Žákladní úpisy české zem. banky 4% Kom. dl. úp čes. zem. b. (ve zl.) 4% » , » (v K) Mel, úpisy » » » (ve zl.) » » » » » (v K) Žel. . » » Zákl. dlužní úpisy bukovinské zemské banky. . . . 41/2 % Dlužní úpisy. Živnost. banky Dlužní úpisy České prům, banky Dlužní úpisy Ústřední banky českých spořitelen . . . Zástavní listy mor, byp. banky Kom. dl. úp. mor. zeměd. banky Želez. úpisy » 41/s % Zástavní listy l. mor. spořitelny 4 1/29 » hal. zem, banky Kom. dl. úpisy » » Železnič. a » » »
Český průmyslový
36 article Zást. listy Hal. akc. byp. banky 4 1n2
Zást. listy Hal. akc. byp. banky 4 1n2 Rak.-uherské banky » » Dolnorak. hyp. ústavu 490 31/2 Kom. dl. úp. »» » 4 0 . , . 31arn2 Zástavní listy Rak. hyp. banky 49 Prior. obl. spol. rak. míst. dráh 30% Ruská státní půjčka z r. 1906 59% Únorová společná renta (v pap.) 4.200 Dubnová » » (ve ati.) Květnová a . (v pap.) Červencová spol. renta. (ve stř.) 4 % Rakouská zlatá renta . . . 4 % » korunová renta. . . 4 % » investiční » . . . 34/s e Česká eskontní banka . . . . akcie Česká banka Union . . . . . Česká průmyslová banka . Česká zajišťovací banka . . Hospodářská úvěrní banka Moravská eskontní banka. Pražská úvěrní banka. První česká akc. pojišť. na život Zál. úv. ústav v Hradci Králové Živnostenská banka Haličská akc. hypoteční banka Rakousko uberská banka. Českomoravská strojírna Daňkova strojirna Rustonova strojírna . . .. Česká společnost cukerní . Český pivovar v Č. Budějovicích Kolínská továrna chemická . . Podolská cementárna Poldina huť . . . . . .. Pražská železářská společnost První česká raff. v Modřanech tov. orient, cukrov.
Dubnová Daňkův Rustonův Hradec Králové Rakousko Č . Budějovice Modřany Hal uherský banka Český eskontní banka Český banka Union Český průmyslový banka Český zajišťovací banka úvěrní banka moravský eskontní banka živnostenský banka haličský akciový uberský banka Poldin huť železářský společnost
38 article Rentv.o v
Rentv.o v 4procentní papírová květnová . 42procentní únorová . . 4procentní stříbrná červencová. 4.2procentní » říjnová . .. 4procentní zlatá rakouská . .. 4procentní korunová rakouská .. 31/aprocentní korunová (invest.). 4procentní zlatá uherská . . . 4procentní korunová uherská 31/zprocentní kor. (invest.) uher.s ruská půjčka . . . . . . . Zástavní listy: 4proc. kom. dl. úp. zem. banky kr. č 4proc. žel. úp. zem. banky kr. česk. 4proc. Hypot. banky kr. českého 31/aproc. Hypol. banky kr. českého 41vproc. bank. dl. úp. čes. pr. banky % zást. listy Měst. spoř. v. Praze Ústřední banka čes. spořitelen 4°0 Losy: 151.75 151.85 Celé státní z r. 1860 . . . .. 217.— 217.— pětiny » . . . . . 261.25 státní z r. 1864 . . . . . . . 261.25. rakouské úvěrní . . . . . . . 471.— 472.50 490.— 490.— vídeňské komunální . . . . . 140.— 140.50 tisské . . . . . . . . . .. 179.25 176. 25 turecké . . . . . . . . . . Banky- [ 415.— 415.— Česká průmyslová . . . . .. »Union« . . . . . . 388.25 338.25 Hospodářská úvěrní pro Čecby. Živnostenská . . . . . . . moravská eskontní . . . . . . 1740.— 1787.— rakousko-uhersků . . . . . . 290.50 293.— anglo-rakouská 433.90 430 50 banka pro země rakouské . . . 580.50 573.— dolnorakouská eskontní . . . . »Merkur«, směnár. akc. společnost 624.50 631.75 rakouský úvěrní ústav . . .. 738.— 734.— uherská všeobecná úvěrní . .. 1049.— všeob. rak. pozemk. úvěrní ústav . 1048.— 513.50 510.50 vídeňská bankovní jednota . .
Praha ústřední banka Český průmyslový 50 banka všeobecný úvěrní Čecba
39 article
545.— 540.— vídeňská banka »Union« . . . . 453.— 453.— všeobecná depositní banka . . . Dopravní podniky: Buštěhradská dráha lit. A . . . 2850.— 400.— 401.— Česká severní dráha . . . . . Duchcovsko-podmokelská dráha 449.— 448.— Rak. severo-západní dráha . . . 446.50 448.— Polabská dráha . . . . . .. 399.— Pardubická (Jiho-sev. něm. spoj.). 216.— Pražskorduchcovská dráha kmen.. Pražskoduche. dráha prioritní. Ústecko-teplická dráha . . . . 5020.— Ferdinandova severní dráha . . Lvovsko-černovická dráha . . . 677.75 Státní dráha . . . . . . . 120.25 Jižní dráha . . . . . . . . Štyrskoshradecko-köflašská dráha 985.— Dunajská paroplavební společnost 416.— Rakouský Lloyd . . . . .. Průmyslové podniky: Česká cukerní společnost . . Plzeňský akciový pivovar . . Škodovy závody . . . . . .. Daňkova strojírna . . . . . . Brněnská strojírna . . . . . Králodvorská cementárna Mostecká uhlářská společnost . Severočeská uhlářská společnosl Západočeská Poldina hut Pražská železářská společnosť . Alpská báňská Rýmavsko-muráňská želez. spol. Hirtenbergské továrny na náboje Rakouská zbrojovka Veitschské magnesitové doly (prior.) Haličsko-karpat. petrol. spol. . Schodnica, petrol. spol. . . . Devisy a valuty: 95.56 95.55 Paříž . . . . . . . . . . 95.37 95.3 Curých . . . . . . . . . 239. 85 239.95 Londýn . . . . . . . . . 117..52 117.53 Německá místa .
Ferdinandův Lloyd Škodův Daňkův Paříž Londýn vídeňský banka všeobecný depozitní banka Český cukerní společnost jižní dráha Poldin hut
44 article Ruhl paplr . . . . . . . . 95.40 95.40
Ruhl paplr . . . . . . . . 95.40 95.40 Lira . . . . . . . . . . 3, 31/, 31 Soukromé (sazby eskontní) . . 4/— Na zprávy z ciziny velmi pevné. Dodatečnt bursa: kreditky 633.—, lombardy 127.75, slpinky 659.— x. Z Vídně, 12. října. (Telegr. »Nár. Listů«.) Večerní bursa. Kreditky 634.—, uherské kre- ditky 738.50, anglobanka 293.50, bankovní jednota 515.—, unionka 545.50, länderbanka 434.25, státní dráha 688.50, jižní dráha 122.25, polabska dráha 449.50, severozáp. dráha 450.—, turecké tabákové 382.—, rýmavsko- muráňské 556.25, alpinky 659.50 květnová renta 95.70, uherská korunová 91.85, turecké losy 179.50, marky za hotové 117.52, ultimo 117.56. Smýšlení velmi pevné. x. Z Vidně, 12. října. (Telfgram. »Nár. Listů«.) Devi sy. (První číslo značí peníze, druhé zboží). Amsterodam šek a krátké lh. 100 hol. zl. K 199.071/4 199371/2, Bukurešť na krátké lbůly Brussel šek na kr. lbůty za 100 Ir. —.—, —.— Německo šek na Brussel na delší ih. —
Ir Vídeň Amsterodam Bukurešť Brusel Německo
55 article
Londýn šek a kr. lh. na delší lhůty — s 10 lib. št. 239.85, 240.10, Londýn na delší lh. —.—, —.—, Nový York za 100 dollarů —. —.—, Italie šek a krátké lhůty za 100. lir 95.30, —, Petrohrad 95.45, Italie na delší lhůty — a ruská města šek a kr. lh. za 100 rublů 251.50, Paříž šek 252.—, Petrohrad delší lh.
Londýn Nová York Petrohrad Paříž Italia šek
70 article
81.60 80.40 4procentní ruská renta 1902 4proc. ruská konsolidační renta 1899 31/zprocentní ruská zlatá renta. 156.— petrohradská diskontní banka . . 156-25 132.60 petrohradská mezinárodní banka . 134.25 128.25 ruská banka pro vnější obchod : 129 60 Berlínská bursa. Z Berlina, 12. října. (Pav. zpr. »Nár. Listů«.) 10. října 12. řijna 196.25 Rakouské kreditky. . . . . . 198 80 174.25 Diskonto . . . . . . . . . 176 50
Berlín Páv mezinárodní banka