1
masthead
Národní hospodář.
3
masthead
loenr
een
nsto
stroe
8
masthead
Příloha „Národních Listů“ k číslu 282. ze dne 13. října 1908.
9
article
Telegrafické zprávy.
Telegrafické zprávy.
Scbválený protest
Z Vídně, 12. října. (K. k.) Obchodně-politická
ústředna schválila pilný návrh liberecké vídeňske
obchodní komory, v němž se protestuje proti praks
od nedávna prováděné, že při dovozu veškerých zví-
řecích výrobků, zejmena ovčí vlny, žádá se certifiktt
o původu.
Prodej cukrovaru kartelu.
Z Vídně, 12. října. (»N. Fr. Pr. «) Bankovní ' spolel
prodal rafinerii na cukr v Kunčicích cukernímu karteln.
který zastaví výrobu v této továrně.i
Silničný sjezd.
Z Paříže, 12. října. (K. k.) Ministr veřejných
prací zahájil dnes mezinárodní silniční sjezd pro-
slovem, vílaje účastníky, aby pracovali o pokroku
silnic, jež přispívají tak značně ke sblížení národů
Ministurský rada Weber poukazoval na přatelskou
součinnost Rakouska a Francie ve všech oborech
lidské kultury.
Sjezd pro sociální pojišťování.
Z Říma, 12. října. (K. k.) Dnes zabájen na Ka-
pitolu mezinárodní sjezd pro sociální pojišťování.
Proslov měl ministr Coceo-Ortu. Předsedy zvoleni
mezi jinými dr. Baerorcither jza Rakousko, dr
Menšik za Uhry a Subotič za Srbsko.
Weber
Coceo
Ort
Baerorcither
Menšik
Subotič
Vídeň
Francie
Paříž
Rakousko
Řím
Ka
Uhry
Srbsko
10
article
Dementl.
Z Londýna, 12. října. (»Reuter.«) Bez podstatnu
je zpráva »Standardu«, že vláda uvolila se převzít
záruku za půjčku 10 mil. liber k hospodál
skému rozvoji Rhodesie. l
M Vídeňský trh na hovězí dobytek.
1x. října.
Přihnáno 3906 kusů: 2397 z Uherska, 258 z Ha-
liče a 1251 z jiných rak. zemí. Bylo: 2608 volů
680 býků, 493 krav a 125 buvolů; takto 2898 krm-
ných, 226 pastevních a 782 kusů slabého dobytka.
Řeznického zboží bylo + 36 kusů než minulý tý-
den, kdy bylo třeba zboží pouze na 6 dní. Tento-
kráte bylo ho třeba na celý týden a proto byln
nabídka skoro malá. Tendance byla pevná, ale la.
zboží, jehož bylo poměrně dost, připlatilo pouze
1 K, prostřednímu a špatnějšímu zboží 2 až 3 K
býkům a slabému skotu 3 až 4 K, buvolům až 6 K
Slabého skotu bylo — 65, buvolů — 78 než minulý
týden.
Slabý
Londýn
Rhodesie
x . říjen
Uhersko
Reuter
11
article
Znamenali: krmní voli uherští K 54—89, haličtí
K 68—86, také až K 96, němečtí K 68—96, arciprima
K 98 —100; pastevní skot K 48—76; býci a krávy
K 58—78; buvoli K 34 až K 50 ; slabý skot
K 34—60 za 100 kg živé váby.
Na zejtřejšítrh vepřového dobytk
je přihlášeno na 7600 tučných a asi 7000 masných
prasat.
st Z Pešti, 12. října. (Zvl. telegr. »Nár.
Listů«.) Na trhu prodalo se 15.000 q o 5h
dráž. Platila za 50 kg: pšenice tisská
80 kg K 12.3719. horno-tisská 80 kg K 12.20
77.5 kg K 11.90, peštská 79.5 kg K 12.25.
biharská 79 kg K 12.15, horňácká 83 kgk
12.10, 78 kg K 11.95, stolno-bělehradská 78
kg K 12.05, banátská 80.7 kg K 12.50, srěm-
ská 81 kg K 12.35; žito K 9. 55—9.70
ječmen K 7.70 až K 7.90; oves K 8 30
až K 8.50; kukuřice K 8.70.
Terminový obchod byl pevný n
stálé sucho a pilné úhrady.
K večeru znamenala: pšenic s na říjen
K 11.85, na duben K 12 09; žito na říjen
K 9.80, na duben 10.10; oves na říjen k
8.33, na duben 8.55; kukuřice na květen
1909 K 7.43; nová pšenice K 10.78.
Plodinový trh byl pevný, ale ben
nei
odbytu.
o stdolsse
Platil
Pešť
kg
13
article
Počasí: velmi krásně.
Z Paříže, 12. října. (Telegr. závěrečné kursy.
Sproc. renta 95.27. italska renta 103.45, rakousiý
pozemkový úvěrní ústav —, slátní dráha —.—
lombardy 130.—, cheky na Londýn 25.11, rakou-
ská zlatá renta 97.50. uherská zlata renta 93 70
otomanská banka 695.—, tabáková režie 410.—
ruské 1906 98.90, turecké losy 165.—. Smýšlen
pevné. e
Z Livarpoolu, 12. října. 4 hod. 10 min. (Telegr
Ohraty 5000 žoků. — Denní dovoz — žoků
Tensers —.—. Americké dodávky na říjen 4.74
na řjen-listopad 4.64, na listopad prosinec 4.59
na prosinec-leden 4.58, na leden-únor 4.58, na
únor-březen 4.58, na březen-duben 4.58, na duben-
květen 4.58, na květen-červen 4.57, na červen
červenec 4.57, na červenec-srpen 4.58, na srpen-zář
—.—. Smýšlení sotva stálé.
Paříž
Londýn
14
article
Americké kabelové telegramy.
(Závěrečné kursy z dnešního dne.)
Z Nového Yorku, 12. října. (Peněžní bur
Lávěrečné smýšlení peněžní bursy pevné.
Obrat akelí 580.000 (230.000).
Union Pacifie 165/2 (162.50p.
Kanada Paclfle 1757/% (171.50).
United States Steel Čorporman 461/4 (457/%).
Baltimore and Ohlo 97/% (95.25).
Káva.
12. října
10. října
Rio fair čis. 7 . . . . . 6.25 6.25
na říjen . . . . . . . 5.60 5.60
na prosinee . . . . . . 5.50 5.50
Cukr.
12. října 10. října
Cukr (Fatr Muse.) . . . 3.43 3.43
Tuky Westeru Steam . . 10.05 10.10
Tuky známka Wileox . . 10.85V 11.90
Z Nového Yorku, 12. října. (Obilní burs
Smýšlení obllní bursy povolující.
Pšenice
12. října 10. října
pohotová nová sklizeň . . 1093/. 109.75.
na prosinec . . . . . . 110/% 1105
na květen. . . . . . . 111.—111
Fatr
Nový York
Kanada
Baltimore
Rio
Union Pacifie 165 / 2
Steel Čorporman 461 / 4
Cukr
Tuka Wester Steam
Tuka známka Wileox
15
article
Kukuřice
Kukuřice
na prosinee . . . . . . 76.— 76.25
na květen. . . . . . . 73.25 73.50.
na červenec . . . . . . —.— —
Petrolej a
12. října 10. října
10.90 10.90
rafinovaný, kesonový
zallnovaný Standard White
8.50 8.50
Kovy.
12. října 10. října
Měď. . . . . 13.37 13.62 13.37 13.62
Cin . . . . . 29.12 29.30 29.15 29.40
Železo čís. 2. . 16.— 16 75 16.— 16.75
Bavlna.
Z Nov. Yorku, 12. října. (Bavinářská burs
Bavlnové lhůty byly dnes vzpruženy úhradním
koupěmí a manipulacemi haussierů. Závěrek stály
12. října 10. října 9. října
pohotová . . . . 9.20 9.10 9.—
na říjen . . . . 8.99 8.86
8.75
8.55
3.66
na prosinec . .
na leden . . . . 8.54 8.45 8.34
Zavěrečné smýšlení stálé.
Z Nového Orleanu, 12. října. Na říjen 8.8
(8.69), na prosinee 5.50 (5.43).
York
Nový Orlean
white 8.50
kov
13.62
13.62 Cin
3.66 na prosinec
8.45
Zavěrečný smýšlený
16
title
Z trhů cukerních.
17
article
ssti
žlnso
V Praze, 11. října.
Za minulý týden cukerní trhy evropské vykazují
dvojl, od sebe zcela rozdílný ráz, který jevil se nejen
ve smýslení, ale i v pohybu cen.
Počátek týdne byl ještě klidný při cenách ustu
pujících, což zaviněno bylo zvláště obsáhlými říjno
vými realisacemi. Tyto tlumily smýšlení i ceny dosti
značně nejen vzhledem k svému množství, ale také
se zřetelem k té okolnosti, že kupců pro vybízené
zboží nebyl dostatek. Zejména v Německu koupě-
chtivost rafinerií citelně vázla, čebož příčina spočí-
vala v tom, že mnohé rafinerie vzhledem k malémo
rozpětí mezi surovinou a bílým zbožím rozhodly ne
z rafinací vyčkati, až rozpětí to bude příznivější,a
proto se zásobením se surovinou nijak nekvapily.
Zcela odlišný obraz poskytovaly však trhy od
polovice týdne, kdy nastal náhlý ohrat k lepšímu.
Příčinou toho byly opětně množící se zprávy o čet-
ných zklamáních ve příčíně kvantitativního výnosu
sklizně řepní, jimiž kontrmina byla znepokojenu
zvláště když průběh počasí nedával naděje na brzký
déšť. Poptávka stoupla na ráz a s ní též ceny, zvlá-
ště když z počátku surovárny chovaly se zdrželivě
a k větším odprodejům odhodlaly se teprve tebdy
když přískek na cenách byl značnější. Vůbec ochota
ku prodejům není za poslední doby u surováren znač-
ná a tyto hledí dříve dodati zboží na dříve učiněn
závěrky, než aby použivaly dnešních cen k novým
prodejům, z čehož možno usuzovati, že očekávají
ceny ještě vyšší.
Praha
Německo
18
article
Koncem týdne poplávka poněkud se zmenšila
a ceny část docíleného zisku ztratily, nicméně smý-
šlení zůstává i nadále důvěřivým.
Na našem trhu se surovinou tržba souhlasn
s událostmi na trzích zahraničních v 1. polovině týdne
vázla pro zdrželivost továren. Později, když smýšlen
se zpevnilo a ceny stouply, zanechaly i mnohé zdejší
továrny své reservy a počaly hojněji vybízeti, lakže
v pátek dostoupil obrat až 20.000 q. Ačkoliv koupě-
chtivost i včera byla dobrá, ustoupily přece zdejš
ceny pod dejmem slabších zpráví z ciziny na konci
týdne na K 22.— za Ústí pobotové a K 22.05 za
říjen-prosinec. Moravské zboží bylo po celý týden
zanedbáváno a nacházelo jen stěží kupce.
Domácí trh s bílým zbožím byl po celý
minulý týden beze změny jak ve smýšlení, tak i v ce-
nách. Poptávka jest jen mírná a nějaký spekulačn
zájem pro budoucnost není při ní nijnk patrný. —
Terstský trh byl u přirovnání k jiným poměrn
klidný a byly to zvláště události na Balkáně, které
obchod zejména na vzdálenější, lhůty ochromovaly
Končíme záznamy K 27.25 až 28.50 za centrifugální
pilé pohotové a na listopad-březen. — Na londýn-
ském trhu s bílým zbožím poptávka v posledních
dnech poněkud polevila a ceny ustoupily; zdá se
to býti spíše následek větší vybídky než malé potřeby
tamější, zvláště když anglické zásoby jsou silně vy-
čerpány. Náš granulated obchodován tam včera po-
hotový za sh. 12.— a na říjen-prosinec za sh. 11.44
Německé trhy počátkem právě minulého tý-
dne měly hojné práce s vyřízením výše zmíněných
říjnových realisací, po jejichž překonání tendence
náhle se zpevníla. Spekulace tamější chová pro cukr
dosti značnou důvěru, která ovšem silně podporována
jest právě panujícím počasím a jistě značně by po-
klesla při prvnním sebe menším dešti
Ztejmé zásoby světové činily v minulém
týdnu:
Balkán
za říjen
19
article
dle Lichta . . . 1,229.737 1,346.090 (— 116.353)
dle Czarníkowa . 1,260 230 1,353.140 (— 92.910
Povětrnost v minulém týdnu byla opětně slu-
nečná, teplá a bezdeštná, následkem čehož řepa
rychle dozrává a zejména jakost její velice uspoko-
juje, neboť až na menší výjimky skoro všude předčí
loňskou. Naproti tomu hojně stesků jest slyšeli ve
příčině kvantitativního výnosu, který proti leňsku
zůstává dle krajin až o 15% pozadu. Kromě toho
trvalě sucho stěžuje také dobývání řepy, která se
láme. Obdobný stav oznamuje se také z některých
krajin německých, kde delší dobu nepršelo; jakost
jest však i tam lepši loňské. Z Francie, jakož i z
ostatních zemi, řepu pěstujících, docházejí zprávy
rovněž příznivé, ačkoliv i tam výnos způsobil místy
zklamání.
Z kolonif hlásí Kuba, že stav třtiny jest tam
velice uspokojivý a opravňuje k nejlepším nadějím
Méně příznivé zprávy došly z Demerary, kdežtov
ostatních oblastech Utinových až na menší výjimky
jsou s počasím a stavem třtiny rovněž spokojeni.
Utinový
Francie
Kuba
Demerara
20
article
Glossy ke IV. říšské výstavě
ječmenářské ve Vidni.
Glossy ke IV. říšské výstavě
ječmenářské ve Vidni.
IV. říšská výstava ječmenářská ve Vídni, pořá
daná c. k hospodátskou společností ve dnech 1. a2
října, uznala za vhodné zredukovati pyšný svůj titul
na skromnější, totiž na soutěž rakouských ječmenů
pivovarských. Skromnost ostatně zcela místná, po-
něvadž letošní výstava ani svým rozsahem ani svým
uspořádáním nesnažila se jíti za meze pouhé soutěže.
Proč vysvětluje katalog: poněvadž lelošní výstav
měla vlastně účelem připraviti výstavní materiál pro
mezinárodní výstavu ječmene a chmele v Berlině.
projektovanou v době od 10—18. října t. r. Jednalo
se tedy o získání representačních ukázek naší ječme-
nářské produkce a pohlížíme-li na výstavu s tohot
zorného úhlu, nepozastavíme se na př. nad tím, že
u jednotlivých vzorků nebyl udán ani druh a obdě-
lání půdy, ani předeházející rostlina, ani způsob
hnojení. Zájmy vědecké ustoupily prostě interesům
obchodním, což konečně při nynější situnci našeho
ječmenářství je pochopitelno. Producent chce uhájiti
svou posici na trhu světovém — voila tout
Soutěž vykazovala převážnou vělšinou ječmeny
z Čech a Moravy; ze 352 vystavených vzorků bylo
83 z království a 222 z markrabství. Rozdělení zemí
korunních (Čech, Moravy a Dol. Rakous) na jedno-
tivé obvody pěstitelské provedenu bylo jako v le-
tech předešlých, vedle prvých a druhých cen přizná-
vány byly zvláštní ceny vítězné nejlepšímu ze vzor-
ků první cenou poctěných, pro každý pěstitelský ob-
vod zvláště. Ke vzájemné soutěži vzorků cenami
vítěznými poctěných nedošlo. Posuzování jakosti vy-
stavovaných ječmenů dělo se vídeňským systémem
bonitačním, jenž ani v objektivní ani subjektivní sv
části nedoznal od roku předešlého žádných změn.
Čo
Vídeň
2 říjen
Berlín
Čechy
Morava
Dolo
Rakousy
21
article
Předpis o provádění bonitace a premiování, vy-
daný c. k. hospodářskou zpolečností, zmocňuje člán-
kem 29. komisi pro udílení cen, aby stanovila mini-
mální počet bodů, jehož je třeba k dosažení první
nebo druhé ceny, pro každý pěstitelský obvod zvlá-
ště. Důvodem télo benevolence byla snaha, poskyl-
nouti pěstitelům ječmene v obvodech s méně přízni-
vými podmínkami půdními a klimatickými možnos
k ziskání cen, z kterých by při jednotném minimál-
ním počtu bodů byli po případě a priori vyloučeni.
Čím nepříznivější jsou přírodní poměry určitého pě-
stitelského obvodu, tím níže možno stanoviti mini-
mální počet bodů, aby mohlo dostati se cen vzorkůn
relativně nejlepším. Tendence dojista chvályhodná
pokud jedná se povzbuzení ječmenářské produkce
krajinách s méně příznivými podmínkami vegetač-
ními.
Jinak však dlužno pohlížeti na tuto benevolenci
při letošní soutěži. Pořadatelstvo akcentovalo zvláště
obchodní stránku ječmenářství svým prohlášením, ž
jedná se mu o získání nejlepších, světové konku-
rence schopných vzorků pro výstavu berlínskou. Jak-
mile tento cil byl stanoven a z výstavy stala se sou-
těž ječmenů pro průmysl pivovarský nejvhodnějších
tedy soutěž obohodní beze všech výhrad a beze všeho
vedlejšího aparátu vědeckého, měl býti uvedený čla-
22
article
12. října 10. října
23
article
nislnn
nek Eo. Hočasně zrušen a zaveden jednolný mini-
mální počet bodů pro veškeré pěstitelské obvody.
Zájem obchodní oceňuje provenienci zboží potud
pokud mu může poskytnouti záruky za jakost a jeho
požadavky neznají zvláštních ohledů. Ať již komise
pro udílení cen použila svého práva menší nebo větší
měrou, jisto jest, že použití jeho nebylo vůbec na
místě. Ale i při normálních výstavách mělo by příli
široké a pružné znění řečeného článku býti zúžene
určitými mezemi, za které by minimální počet bodů
sestoupiti nesměl. e
Již v době, kdy instituce říšských výstav ječae-
nářských vstoupila v život, upozornil jsem na tomto
místě na důležitost jednotného nazírání na tento
podnik se strany českých producentů; buď neobesí-
lati tyto výstavy a přikročiti ku pořádání výstav
vlastních, nebo zúčastniti se jich způsobem, který by
vysokému významu našeho ječmenářství důstojně
odpovídal. Nejvyšší naše korporace hospodářské, če-
ské sekce zemědělských rad království a markrabství
rozhodly se pro eventualitu druhou, ale s nestejným
štěstím: kdežto kolektivní výstava zemědělské mady
moravské representovala se jak množstvím, lak ja-
kosti vystavených vzorků velmi pěkně, vypadla ko-
lekce vzorků z království celkem chudě, ne sice kva
litou, ale počtem, ač zemědělská rada na důlezitost
podniku v čas producenty upozornila. Zdá se, že
naše hospočářské kruhy pořád ještě zi neuvědomily
plný dosah nové obchodní smlouvy s Německem a
nevysthly nebezpečí, hrozicí našemu ječmenářství
eo
Německo
rada království
24
article
Také representanti našich kruhů zemědělských a ob-
chodních neměli by se skvíli svou nepřítomností —
aspoň ti ne, kteří paradují v katalogu jako členové
výstavního komitétu a bonilační komise,
Velmi potěšitelným momentem letošní soutěže
je obolnost, že převážná většína vyznamenaných
ječmenů je domácího původu. Bude velmi zajímavo
sledovati, jaké místo zaujmou při soutěži berlinské
Bonitační systém berlínský upraven byl posledním
změnami a doplňky na prospěch hrubozrných impe-
riálů se zřejmou tendencí, zatlačiti ušlechtilé a jem-
nozrné druhy naše. Věc, která zasluhuje zvlástní
úvahy.
Příští ječmenářská výstava pořádína bude
Inž. J. Pitrs.
J Pitrs
25
article
Brně.
Brně.
Z peněžních trhů. (12. ríjna.) Následkem příznl
vějších zpráv z Balkánu a důvěry v rozvahu srbské-
ho parlamentu upevnila se dnes opět nálada na pe-
něžních trzích a kursy zaznamenávaly značné zota-
vení. U nás ovšem vliv lepších zpráv z ciziny byl
na kanec částečně paralysován obavami, plynoucími
z neutěšené vnitřní politické siluace. V Berlíně se
také nálada upevnila, ač zpekulace nedůvěřuje ještě
z plna nevyjasněné situaci. Soukromý diskoní stoupl
o 1/4 na 394.
Praha. Na dnešní kurse se mmýšlení v důsled
ku uklidňujících zpráv politických zotavilo, ale k zá-
věrkám v žádném oboru nedošlo a podáváno pouze
za akcie: První české továrny orientálských cukro-
vinek K 250.—, „Merkuru“, směnárenské akc, společ-
nosti, K 594.—, První pražské zastavárny K 465.—
První české akc. pojišťovny na život K 272.—, Ko-
línské továrny kávových náhražků K 660.—, pivo-
varu v Čes. Budějovicích K 860.—, Živnostenské
banky K 237.75, České banky „Union“ K 245.50
České společnosti pro průmysl cukerní K 168.—
strojírny Daňkovy K 422.—, Škodových závodů k
282—, Hospodářské úvěrní banky K 388.25, České
průmyslové banky K 415.—, Podolské cementárny
K 206.—, Zajišťovací banky K 200.—, Akc. továrny
na vyrábění umělých hnojiv v Kolině K 400.—
První českomoravské strojírny K 850.—, Králové-
hradeckého úvěrního ústavu K 444.—, Pražské paro-
plavební společnosti po Vltavě a Labi K 600.—, Prvni
české rafinerie v Modřanech K 360.— peníze.
Daňkův
Škodův
Brno
Balkán
Berlín
Praha
ko
Čes . Budějovice
Králové
Vltava
Modřany
první český akciový
živnostenský banka
237.75
Český banka
hospodářský úvěrní banka
Český průmyslový banka
úvěrní ústav
26
article
Vídeň. Zpráva, že bělehradská skupětína veli-
kou většinou rozhodla se proti válce, způsobila úplný
obrat v tendenci. Spekulace hojně nakupovala a kur-
sy rapidně stouply. Kreditky a akcie státní dráhy
stouply o 8 K oproti sobotě, alpinky o 14 K. akcie
východních drah o 3 K, bodenkredilky o 8 K, pražské
železářské o 18 K, zbrojovky o 10 K atd. Také později
bylo sice animo klidně, ale tendence zůstala pevnou.
Na polední burse tendence bylá posilněna stoupnutím
na báňském trhu v Berlíně. Později došly také přízni-
vé zprávy z Londýna o jednání Izvolského s angli-
ckými státníky. Konsola stoupla na 8512% a rovněž
tak pevná byla pařížská bursa. Bursa končila ve spe-
kulačních papírech nejvyššími kursy. Trh bankovní
také jinak značně stoupl. Na transportním trhu akcie
polabské, paroplavební a severní dráhy byly vyšší.
Akcie Lloydu měly poptávku Z průmyslových papínů
kreditky, alpinky a pražské železářské stouply cel-
kem o 26 K, rosické o 20 K, karpatské o 5 K, západo-
české o 7 K. Trh k ukládání byl rovněž pevný. Ra-
kouská a uherská zlatá renta stouply o 60 h, resp
o 40 h, květnová renta a jiné společné renty značně
vyšší. Uherská korunová renta o 15 h se zlepšila.
Ruská stoupla o 1%. Devise a valuty slabší. Na
eskomptním trhu peníze nezměněny, 315/ 1 e %.
Bursa
Lloyd
Vídeň
Berlín
Londýn
27
article
Berlín. Již na začátku dnešní bursy z pevné
tendence, která se ve všech skupinách i kursově
uplatnila, bylo patrno, že bursovní kruhy i soukromé
obecenstvo se uklidnilo a že otázka východní lépe se
posuzuje. Zotavení, které doníleno bylo, přesahuje
u akcií domácích bank více jak 2%, u banky něme-
cké až 3%, u akcií podniků železářských a uhelno-
dolných rovněž 21/2 až 3%. Z cizích titrů nejvíce
zotaveny záznamy akcií amerických drah na podnět
londýnský, rakouské kreditky a akcie dráhy státní
v souhlasu s Vídní. Ruské renty na Paříž až 11/4
vyšší. Akcie ruských bank, zejména mezinárodní a
ruská, podstatně vyšší. Rovněž akcie paroplavebních
společhustí zetaveny. Soukromý diskont zvýšen o
42% na 3%. Denní peníze 21/2 0
Sestátnění drah. Dosavadní výjednávání mini-
slerstva železnic se zástupci společnosti státní dráhy
o znění jednotlivých podrobných ustanovení dohody
sestátňovaci pokročilo — dle „Wr. Allg. Zlg.“ —
již tak, že není již žádných zásadních obtíží; lze
tedy očekávati ukončení jednání ještě v tomt
týdnu.
Berlín
Vídeň
Paříž
28
article
Zahraniční obchod rakousko-uherský. K poslední
telegrafické zprávě o statistickém výkazu zahraničného
obchodu rakousko uherského za měsíc srpen 1908
dodáváme ještě tyto podrobnosti: Provisorní obchodní
bilance za období od ledna do incl. srp u
vý kazuje letos passivum 139.9 mil K oproti 67.6
mil. K před rokem. Značný vzrůst dovozu lze
především přičítati zvýšení dovozu polotovarů a
hotových výrobků, jež nastalo jmenovitě u těchto
druhů zboží: vlněné zboží 27.2 (+ 4), chemikalie
33.7 (+ 5.9), polotovary ze železa 26.5 (+. 15.4).
polotovary z nedrahých kovů 95.1 (+ 24.5), železné
zboží 24 (+ 5.7), stroje, přistroje, elektrotechnické
potřeby 82.1 (+ 17), nástroje, hodiny 31.5 (4+. 23
mil. K. Pokles vykazuje jen dovoz hedvábného zboži
26.7 (— 6.5), oproti němuž stojí větší dovoz bedvábné
příze 37.9 (+ 6.6), jakož i dovoz vlněné příze 30.
(— 5.9) mil. K. Dovoz surovin průmyslu textilníh
klesl co do hodnoty. Obnášelť u bavlny 167.7 (— 37.1).
u viny 86.2 (— 28.9). u juty 16.2 (— 4.9) mil. K
U bavlny a juty bylo také množství dovozu přimě-
řeně menší, u vlny padá na váhu mimo pokles ve
množství i nížší hodnocení. Značný vzrůst ukazuje
dovoz uhlí a koksu 124.3 (+ 17) a mědi 51 6 (+ 17 .3)
mil. K. Dovoz zemčdělských produktů celkem poklesl,
a obilí naskytá se sice stoupnuti hodnoty dovozu
97 (+ 0.6), mil. K, jež však nutno přičítati jen
stoupuutí cen, resp. vyššímu bodnocení, ježto množ-
ství dovozu kleslo s 952.000 g na 763.000 q. Dále
obnášel dovoz semen 34.6 (—), jatečného a tažného
dobytka 6.1 (— 1.2), vajec 33.4 (— 2.1), koží a ko-
žešin 49.6 (— 10.5) mil. K. Vzrůst vykazuje i dovoz
koloniálního zboží 449 (+ 2.6), jižního ovoce 23.
(+ 1.8), surového tabáku 25.7 (+ 4.2 a rýže 19.7
(+ 2.3) mil. K. Na poklesu vývezu měla násled-
kem nepříznivé vývozní konjunktury podll větáina
31
article
průmyslových výrobků. Tak vykazují především úby-
tek vývozu: bavlněné zboží 29 5 (— 14.6), zboží
lněné, konopné, jutové a pod. 15.3 (— 4.1), vlněné
zboží 41.5 (— 3.6), konfekční zboží 48.6 (— 10 6),
papírové zboží 7.4 (— 1.4), kožené zboží 26.
(— 3.9), dřevěné zboží atd. 46.3 (— 3.8), skleněné
zboží 42.3 (— 3.4), polotovary ze železa 5.9. (— 8.2).
železné zboží 21.4 (— 6.6), kovové zboží 32.1 (— 6)
mil. K; menší pokles vykazuje i vývoz sladu 38.8
(— 1) mil. K. Vzrůst se jeví ve vývozu hedvábné
příze 13.5 (+ 3.9) a hed vábného zboží 15.9 (+. 3 4
mil. K. Značně vzrosti vývoz cukru, jenž ohnášel
160.5 (+ 25.3) mil. K Ve vývozu zemědělských pro-
duktů lze za znamenati vzrůst u jatečného a tažného
dobytka 68.3 (+ 23) a sice u hově zího dobytka 3
(+ 8.8), koní 27.5 (+ 11.4); dále u vajec 86.
(+ 1.2), koží a kožešin 51 (+ 12.7) mil. K, zmen-
šení vykazuje vývoz obili 20.5 (— 1.8), viny 13.9
(— 68) a dříví 170.3 (— 11.8). Obchod s drahými
kovy činil v srpnu 1908 v dovozu 10.1 (+ 6 9
mil. K, ve vývozu 3.3 (— 0.7) mil. K; od počátku
t r. do konce srpna pak v dovozu 31 8 (+ 2.4)
ve vývozu 51.9 (— 12.4 mil. K
Zahraniční obchod Bosny a Hercegoviny. V době
nynějších převratů balkánských nabývají zvláštní za-
jímavosti data publikace bosensko-hercegovské zem-
ské vlády v Sarajevě o hlavních výsledcích zahra-
ničního obchodu Bosny a Hercegoviny v r. 1907. Dle
této publikace byla bilance bosenského obchode
v r. 1907 poprvě opět od r. 1903 pasivní. Dovot
stoupl ze 109.185 na 114.492 mil. K, vývoz naproti
tomu klesl ze 117.714 na 112.101 mil. K, při čemž
ovšem je vývoz stále ještě větší než před r. 1906.
Bosna a Hercegovina
Sarajevo
32
article
Z hlavních předmětů vývozu stoupl vývoz řezaného
dříví ze 2967 na 3018 q, naproti tomu klesl vývoz
dobytka ze 293.279 na 235.863 kusů. Dalším předním
předmětem vývozu bylo jako obyčejně železo a sušené
švestky. V dovozu zaujímají přední místo: mouka
(489.433 q.), kukuřice, bavína a bavlněné látky, že-
lezné zboží, šatstvo, prádlo a modní zboží, kolonialní
zboží atd. Oproti r. 1906 stoupl hlavně dovoz mine-
rálních olejů, cukru, chemikalií, jižního ovoce, zá-
palných látek, papíru, plátěného a jutového zboží.
33
article
Podil Uher na bosenskohercegovském obchodu za
r. 1907 není ještě zjištěn; v letech 1903/6 činil 39 at
32 procent dovozu a 20—22 procent vývozu bosen-
ského.
Hnížení doby přošté skládištnéhö k zvýšení skla-
dištného na stanicích Praha e. k. st. dr. a Praha čes.
sev. dr. (nádraží cís. Frant. Josefa). Jelikož se ná-
sledkem mimořádného návalu zboží ve skladištích
stanic Praha c. k. st dr. a Praha čes. sev. dr. na-
hpomadily opět veliké zásoby, které manipulaci citel-
ně ztěžují, znižuje ze za účelem zabezpečení pra-
videlné dopravy na základě 5 69. (odst. 7.) doprav-
ního řádu se svolením c. k. ministerstva železmic ze
dne 9. října 1908 s platností ode dne 15. října
1908 až do odvolání doba prosta skladištného při
došlých zásilkách nákladního zboží, které se dopra-
vuje v krytých vozech, pokud 48 hodin převyšuje,
na 48 hodin. Kdy počíná zkrácená lhůta skladištného
prostá, vypočítá se jako u rychlého zboží. Mimo to
se zvyšuje při takových zásilkách od slejného dne
až do odvolání skladiště včetně přirážky o 50
K žádostem za vrácení neb slevu zaúčtovaného skla-
dištného nebude bráno žádného zřetele.
doktor
František
Josef
Uhry
Praha
34
article
Vliv sitnace na Balkáně na obchodní styky se
Srbskem. V našich obchodních stycích se Srbskem
nejeví se dosud žádný vliv nynější balkánské situace
a smýšlení srbského obyvatelstva. Objednávky, dří-
ve již v Rakousku učiněné, se bez jakéhokoli průtahu
zcela pravidelně provádějí. Ovšem, náš obchodse
Srbskem po uzavření smlouvy není celkem tak živý.
jak se původně očekávalo: lze to částečně přičítati
přeplnění skladišť zásobami zboží, čekajícího n
smluvní celní sazby; po uvolnění těchte velikých zá-
sob jsou ovšem nové objednávky méně četné. Mezi
nahromaděným zbožím jest ovšem i mnoho zbož
německého původu, jež dle klausule o nejvyšších vý-
hodách požívá našich smluvních sazeb a prota če-
kalo na aktivování naší smlouvy. Větší dojem udě-
laly poslední udalosti v Bulharsku a v Cařihradě,
ale ani zde nedošlo ještě k vážnějším poruchám ob
chodních styků.
Zahradnicko-ovocnická výslava v Plzni (v Měšťan
ské besedě) zahájena bude již 17. října o 11. hodině
dopoledne.
Trhy peněžni.
Pražská bursa.
V Praze, 12. října. Ofieiální záznamy znějí:
Balkán
Srbsko
Rakousko
Bulharsko
Cařihrad
Plzeň
Měšťan
Praha
35
article
Zástavní listy české hyp. banky 5%
» »honl
31n
Žákladní úpisy české zem. banky 4%
Kom. dl. úp čes. zem. b. (ve zl.) 4%
» , » (v K)
Mel, úpisy » » » (ve zl.)
» » » » » (v K)
Žel. . » »
Zákl. dlužní úpisy bukovinské
zemské banky. . . .
41/2 %
Dlužní úpisy. Živnost. banky
Dlužní úpisy České prům, banky
Dlužní úpisy Ústřední banky
českých spořitelen . . .
Zástavní listy mor, byp. banky
Kom. dl. úp. mor. zeměd. banky
Želez. úpisy »
41/s %
Zástavní listy l. mor. spořitelny
4 1/29
» hal. zem, banky
Kom. dl. úpisy » »
Železnič. a » » »
Český průmyslový
36
article
Zást. listy Hal. akc. byp. banky 4 1n2
Zást. listy Hal. akc. byp. banky 4 1n2
Rak.-uherské banky
» » Dolnorak. hyp. ústavu 490
31/2
Kom. dl. úp. »» » 4 0
. , . 31arn2
Zástavní listy Rak. hyp. banky 49
Prior. obl. spol. rak. míst. dráh 30%
Ruská státní půjčka z r. 1906 59%
Únorová společná renta (v pap.) 4.200
Dubnová » » (ve ati.)
Květnová a . (v pap.)
Červencová spol. renta. (ve stř.) 4 %
Rakouská zlatá renta . . . 4 %
» korunová renta. . . 4 %
» investiční » . . . 34/s e
Česká eskontní banka . . . . akcie
Česká banka Union . . . . .
Česká průmyslová banka .
Česká zajišťovací banka . .
Hospodářská úvěrní banka
Moravská eskontní banka.
Pražská úvěrní banka.
První česká akc. pojišť. na život
Zál. úv. ústav v Hradci Králové
Živnostenská banka
Haličská akc. hypoteční banka
Rakousko uberská banka.
Českomoravská strojírna
Daňkova strojirna
Rustonova strojírna . . ..
Česká společnost cukerní .
Český pivovar v Č. Budějovicích
Kolínská továrna chemická . .
Podolská cementárna
Poldina huť . . . . . ..
Pražská železářská společnost
První česká raff. v Modřanech
tov. orient, cukrov.
Dubnová
Daňkův
Rustonův
Hradec Králové
Rakousko
Č . Budějovice
Modřany
Hal
uherský banka
Český eskontní banka
Český banka Union
Český průmyslový banka
Český zajišťovací banka
úvěrní banka
moravský eskontní banka
živnostenský banka haličský akciový
uberský banka
Poldin huť
železářský společnost
38
article
Rentv.o v
Rentv.o v
4procentní papírová květnová .
42procentní únorová . .
4procentní stříbrná červencová.
4.2procentní » říjnová . ..
4procentní zlatá rakouská . ..
4procentní korunová rakouská ..
31/aprocentní korunová (invest.).
4procentní zlatá uherská . . .
4procentní korunová uherská
31/zprocentní kor. (invest.) uher.s
ruská půjčka . . . . . . .
Zástavní listy:
4proc. kom. dl. úp. zem. banky kr. č
4proc. žel. úp. zem. banky kr. česk.
4proc. Hypot. banky kr. českého
31/aproc. Hypol. banky kr. českého
41vproc. bank. dl. úp. čes. pr. banky
% zást. listy Měst. spoř. v. Praze
Ústřední banka čes. spořitelen 4°0
Losy:
151.75 151.85
Celé státní z r. 1860 . . . ..
217.—
217.—
pětiny » . . . . .
261.25
státní z r. 1864 . . . . . . .
261.25.
rakouské úvěrní . . . . . . .
471.— 472.50
490.—
490.—
vídeňské komunální . . . . .
140.—
140.50
tisské . . . . . . . . . ..
179.25 176. 25
turecké . . . . . . . . . .
Banky-
[ 415.—
415.—
Česká průmyslová . . . . ..
»Union« . . . . . .
388.25
338.25
Hospodářská úvěrní pro Čecby.
Živnostenská . . . . . . .
moravská eskontní . . . . . .
1740.—
1787.—
rakousko-uhersků . . . . . .
290.50
293.—
anglo-rakouská
433.90
430 50
banka pro země rakouské . . .
580.50
573.—
dolnorakouská eskontní . . . .
»Merkur«, směnár. akc. společnost
624.50
631.75
rakouský úvěrní ústav . . ..
738.—
734.—
uherská všeobecná úvěrní . ..
1049.—
všeob. rak. pozemk. úvěrní ústav . 1048.—
513.50
510.50
vídeňská bankovní jednota . .
Praha
ústřední banka
Český průmyslový
50 banka
všeobecný úvěrní
Čecba
39
article
545.—
540.—
vídeňská banka »Union« . . . .
453.—
453.—
všeobecná depositní banka . . .
Dopravní podniky:
Buštěhradská dráha lit. A . . . 2850.—
400.—
401.—
Česká severní dráha . . . . .
Duchcovsko-podmokelská dráha
449.—
448.—
Rak. severo-západní dráha . . .
446.50
448.—
Polabská dráha . . . . . ..
399.—
Pardubická (Jiho-sev. něm. spoj.).
216.—
Pražskorduchcovská dráha kmen..
Pražskoduche. dráha prioritní.
Ústecko-teplická dráha . . . .
5020.—
Ferdinandova severní dráha . .
Lvovsko-černovická dráha . . .
677.75
Státní dráha . . . . . . .
120.25
Jižní dráha . . . . . . . .
Štyrskoshradecko-köflašská dráha
985.—
Dunajská paroplavební společnost
416.—
Rakouský Lloyd . . . . ..
Průmyslové podniky:
Česká cukerní společnost . .
Plzeňský akciový pivovar . .
Škodovy závody . . . . . ..
Daňkova strojírna . . . . . .
Brněnská strojírna . . . . .
Králodvorská cementárna
Mostecká uhlářská společnost .
Severočeská uhlářská společnosl
Západočeská
Poldina hut
Pražská železářská společnosť .
Alpská báňská
Rýmavsko-muráňská želez. spol.
Hirtenbergské továrny na náboje
Rakouská zbrojovka
Veitschské magnesitové doly (prior.)
Haličsko-karpat. petrol. spol. .
Schodnica, petrol. spol. . . .
Devisy a valuty:
95.56
95.55
Paříž . . . . . . . . . .
95.37
95.3
Curých . . . . . . . . .
239. 85
239.95
Londýn . . . . . . . . .
117..52
117.53
Německá místa .
Ferdinandův
Lloyd
Škodův
Daňkův
Paříž
Londýn
vídeňský banka
všeobecný depozitní banka
Český cukerní společnost
jižní dráha
Poldin hut
44
article
Ruhl paplr . . . . . . . . 95.40 95.40
Ruhl paplr . . . . . . . . 95.40 95.40
Lira . . . . . . . . . .
3, 31/, 31
Soukromé (sazby eskontní) . . 4/—
Na zprávy z ciziny velmi pevné. Dodatečnt
bursa: kreditky 633.—, lombardy 127.75, slpinky
659.—
x. Z Vídně, 12. října. (Telegr. »Nár. Listů«.)
Večerní bursa. Kreditky 634.—, uherské kre-
ditky 738.50, anglobanka 293.50, bankovní jednota
515.—, unionka 545.50, länderbanka 434.25, státní
dráha 688.50, jižní dráha 122.25, polabska dráha
449.50, severozáp. dráha 450.—, turecké tabákové
382.—, rýmavsko- muráňské 556.25, alpinky 659.50
květnová renta 95.70, uherská korunová 91.85,
turecké losy 179.50, marky za hotové 117.52, ultimo
117.56. Smýšlení velmi pevné.
x. Z Vidně, 12. října. (Telfgram. »Nár. Listů«.)
Devi sy. (První číslo značí peníze, druhé zboží).
Amsterodam šek a krátké lh. 100 hol. zl. K 199.071/4
199371/2, Bukurešť na krátké lbůly
Brussel šek na kr. lbůty za 100 Ir. —.—, —.—
Německo šek na
Brussel na delší ih. —
Ir
Vídeň
Amsterodam
Bukurešť
Brusel
Německo
55
article
Londýn šek a kr. lh.
na delší lhůty —
s 10 lib. št. 239.85, 240.10, Londýn na delší lh.
—.—, —.—, Nový York za 100 dollarů —.
—.—, Italie šek a krátké lhůty za 100. lir 95.30,
—, Petrohrad
95.45, Italie na delší lhůty —
a ruská města šek a kr. lh. za 100 rublů 251.50,
Paříž šek
252.—, Petrohrad delší lh.
Londýn
Nová York
Petrohrad
Paříž
Italia šek
70
article
81.60
80.40
4procentní ruská renta 1902
4proc. ruská konsolidační renta 1899
31/zprocentní ruská zlatá renta.
156.—
petrohradská diskontní banka . . 156-25
132.60
petrohradská mezinárodní banka . 134.25
128.25
ruská banka pro vnější obchod : 129 60
Berlínská bursa.
Z Berlina, 12. října. (Pav. zpr. »Nár. Listů«.)
10. října
12. řijna
196.25
Rakouské kreditky. . . . . . 198 80
174.25
Diskonto . . . . . . . . . 176 50
Berlín
Páv
mezinárodní banka