ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 c847ee50-762f-11dc-97a4-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 28 celkem · entity: place 77, person 39, work 7, org 5
1 masthead
Ročník XXXXVIII.
2 masthead
V Praze, v úterý 13. října 1908.
Praha
3 masthead
Číslo 282.
4 masthead
ásletevzo
5 article
Na ranní n odpol. Hist, přež,l3ct nar p v Praze v admintatra na čtvrt leta . . . 6 R — s drojí denáikoe nn něse . . ... V K 50 t na čtnit lits . . 7 k 50 re 5lialkickt na miě sjte 2 K to Pešlouiong a ne n 9 K a es K to rs — nr n . . k e
Praha
6 article Před rozhoanutim.
Před rozhoanutim. Rozhodnutí prý nadchází — nikoliv snad ve zmatcích balkánských, alébrž v pří čině osudu — českého sněmu.. Mini- sterský předseda bar. Beck prý sice má za to, že by žalostný skon nového českéh sněmu v smrtící náruči vítězné německé ob strukce při zvucích sboru »Wacht am Rheine nepotřeboval míti žádných tra gických následků v pro trvání a slo žení jeho kabinetu, t. j. že by proto ne musilo dojíti ani k oposici české v parla- mentě, ani k demisi obou českých ministrů ale přes to by přece jen rád viděl, kdyby to v Praze neskončilo tak drsně příkře, nýbrž kdyby peřeje v českém sněmu aspoň pro okamžik ulehly, co by proplul vládní člun s jeho ná- vrhem stálého výboru sněmov- ního, s jeho předlohou volebn atd. O to se vynasnažuje nyní co nejusilov- něji ve Vídni i v Praze. Leč pozorujeme l dobře jeho taktiku, tož připadá nám, jakoby činil mnohem méně »sladký ná- tlak« na německé obstrukčníky jako spíše na naše strany a lidi jakož i na konservativní velkostatkáře a zemského maršálka v tom směru, a by svolili ke změně jednacího po řadu, proti němuž Němci nastavili nohu své obstrukce. — Zprávy vídeňské ničeho aspoň nevěd o nějakých konferencích barona Becka s Pradem, ale za to v sobotu i dnes kon- feroval ministr vnitra Bienerth s naším mi nistrem krajanem Práškem; potom i sám Beck na něho přišel, načež měli Prášek a Fiedler spolu dlouhou poradu.
Němec Beck Bienerth Prášek Fiedler Min Praha Vídeň Prado Wacht
7 article
Zároveň učinil v neděli 11. t. m. víden- ský klerikální »Vaterlande, jenž nedávno ještě proti vládě Beckově dosti pi- kantně polemisoval, v čele listu toto zajímave kázáníčko ne snad německým kazimírům alébrž — nám, autenomistické většině, aby chom pro ten boží »vnitřní mír«, jehož Ra- kousku v nynější tak vážně době potřebuje jako sole — slevili a popustili. »Čím více velké otázky zahraničné politiky« — tak káže nám ten starý, klerikálně-šlechtický Kapistran, »veškerým mocnářstvím hýbají. tím nalehavěji jest zapotřebí klidné, po sitivní práce v nitru«. Což platí ze jména o situaci v Čechácho
8 article
Nechť i bohužel sotva lze doufat, že b v inem, K pejbližaích týdnech. se elvel toho přáti, aby tak předůležite vládní předlohy (o stálém výboru vy rovnacím, o změně volebního řádu a zřízení zemského) a spoň na jednací pořa sněmu se dostaly, aby bylo umožněno oficjálně je přijati. Přece se da najíti forma, aby před- měty nyní na jednacím pořadu jsoucí byly odvolány*) a tak se uvolnila dráha pro načeti vládních předloh... Snad že by se tím zjednala možnost, aby volební oprava byla přikázána komisi, kromě toho by pak byl odstraněna domnělá příčina nynější obstrukce. Ve chvíli, kdy mocnářství jest postaveno před světodějné problemy (? !) největšího dosahu, nesmí malicherný (!). bo rakouských národů mezi sebou hatiti akce vlád« av Mohli bychom užasnouti nad touto sle- potou klerikálního orgánu, jenž všechno z pomněl a ničemu se nepřiučil, takže neví, oč v Čechách dnes jde, tu že právě Rakousko jest postaveno před otázku největ- šího dosahu pro celou svou budoucnost- Nedouk arci nepostihne, proč trváme my Čechové na tom, aby ten nevinný, jednou ustanovený jednací pořad sněmu českého nebyl k vůli německé obstrukci odvolán.
Čecho Čechy Rakousko
9 article
Avšak znatel poměrů rozumí, co za tou »zdánlivou malicherností« vězí. Byla by to prostě bídná kapitulace nejv. zemského mar- šálka i celé k němu stojící autonom istické většiny před zvůlí a zemězrádným pychem prušáckých prozpěvovatelů » Wacht am Rhein« ve sněmu království českého, — byl by to signál k divokému vítězoslavnému » hurrah!« vší té sveřeposti a zpupnosti, která usiluje o roztrhání naší vlasti a o zdolání našeho národa lstí, šalbou i násilím. — Či myslí mudrci za »Vaterlandem« stojící, že by po této kapitulaci zemského maršalka před nimi němečtí obstrukčníci pardonovali vládní ty předlohy? Pak by si teprv zahou- kalil Vždyť je zamítají šmahem jako ne- přijatelné, ohlašujíce, že neupuistí o své obstrukce proti nim, dokud ne- dostane se jim od vlády, od nás i o velkostatkářů záruk, že příjme
Wacht be Rhein
10 article
*) Na jednacím pořadu jest: 1. zpráva zemského výboru o činnosti okresních záložen hospodářských za rok 1906; 2. zpráva zemského výboru, kterou se předkládá osnova zákona o okresních záložnách hospodářských a kontribučenských fondech peněžních 3. první čtení návrhu posl. Kropáčka a Hucia na vydání zemského zákona o zcelování pozemků;4 první čtení návrhu posl. dra. Subrta na zřízení stá- lých, dobře kvalifikovaných revisorů při zemské účtárně pro účty obecní; 5. první čtení návrhu posl. dra. Pazderky na postavení nově budovy pro sněm král. českého; 6. první člení návrhu posl. Adámka na zachování památek lidového umění v království českém; 7. první čtení návrhu posl. dra. Ed. Koer- nera a soudr., aby vydán byl nový řád volební do sněmu království českého a změněna některá ústa- novení zřízení zemského: 8. první člení návrhu posl. dra. Bachmana a soudr. na změnu 88 11. 12., 13. a 42. zemského zřízení pro král. české;9 první čtení návrhu posl. Kubra a dra. Viškov- ského na opravu volebního řádu do sněmu král českého
Kropáček Adámek Bachman Kubr
11 article
me a vyplníme všechny jejich ne- stvůrné a vlastizhoubné požá- davky od prvního do posledního, na puntik. Právě dnes oznamují to znova vláde i nám Pradova liberecká »Deutsche Volks- zeitung« jako Schreinerův »Pilsner Tag blatt« co nejfuriantněji. »Nyní anebo nikdy Dávno nebylo pro Němce tak příhodné doby a příležitosti, aby si vydobyli obstrukcí roz- dělení Čech a zřízení německé země v Če- chách jako nyní. Tedy s kuráží do toho vytrvat, vláda i Češi musí povolit!« Tak soptí dnes všechen téměř německo- nacionální tisk v Čechách. Jaké záru ky by musil hrabě Coudenhove německým obstrukčníkům nabídnout, aby na zítří ztichli, jest na bíledni. Ale mohli a směli by po takové nabídce naši čeští ministři i jen mi- nutu déle setrvati v kabinetě Beckově?! Ne- musil by rázem celý národ český ta- siti zbraň nejostřejší oposice proti vládě, která by slíbila německým obstrukčníkům splniti podmínky je- jich ultimata na úkor jednoty vlastia rovného práva českého národa v ní?!
Pradov Schreinerův Němec Čech Coudenhove Beckův Čechy Deutsche Volk český národ Pilsner tag
12 article
To je pravý smysl a dosah té »změny malicherné« v jednacím pořadu českého sněmu, k níž nám domlouvá vídeňský »Vater land« zatím co ministerský předseda s panem Bienerthem přemlouvá našeho ministra krajana Práška a co hr. Coudenhove vyjed- nává v Praze se svazem německých ob- strukčníků. — Dnové nejbližší objeví, s jakým úspěchem. My však doufáme, že poslanci lidu če- ského bez výminky jsou si vědomi své po- vinnosti svaté k národu a vlasti, že plně sobě uvědomují dějinný význam nynější doby, v niž by kazdý náš sebe menší ústup před planoucím fu- rorem teutonským měl pro všechnu naši budoucnost následky zhoub- nější než kdy jindy. Podněcuje-li úhlavní nepřítel své voje k nejprudčí útoč- nosti a vytrvalosti, přesvědčen, že nadešla chvíle rozhodnutí o tom: kdo s koho: nuž pak i my víme zúplna, co nám jest činiti k obraně své přítomnosti své budoucnosti na této staroslavné naší baště slovanské!
Vater Bienerth Prášek Coudenhove Praha český sněm
14 article Převrat na Balkáně
Převrat na Balkáně Památná sehůze srbské skupštiny. Z Bělehradu. 12. říina (K k) Pa arxan e jenství předložený zákon, kterým min i st vojenství žádá skupštinu o zmoc- nění, aby směl vydati 16 milionů dinárů na doplnění vojenské výzbroje. Předloha přikazuje se finančnímu výboru. Na návrh předsedy Jovauoviče, jedno- hlasně schválený, bylo usneseno, aby skup- štině v Cetyni, která dnes zahájila svě za- sedání, byl zaslán následující pozdravný telegram »Skupština království srbského, shro- mážděná k obraně ohroženého srbského národa a jeho bu- doucnosti, zasílá pozdrav skupštině bratrského knižectví černohorského. Necht pod Avalou, pod Lovčenem v srd- cích vyvolenců národa a celého národa rozhoří se s novou silou stejný a neuhasitelný oheň, který živen jest naší svatou staro- dávnou velikostí s naším dlou- hým mučednictvím. Vérní stráž- cové srbského odkazu obha- jují jednomyslné, což jejich je st.«
Jovauovič Balkán Bělehrad Necht pod Avala
15 article
Když přečteny byly pozdravné telegramy které skupštiny došly z tuzemska, pronesl před seda Jovanovič tuto řeč: »Skupština vyslechla ve včere j i tajné sch ůzi zprávu vlády o politic ke situaci, jakož i o oplatře n tch, která vláda učinila. Potom navázána byla r oz- prava, která se vyznamenávala po- divuhodnou jednomyslností zá- stupců národa. Skupština, která jes výrazem důvěry přes 400.000 voliču. poskytuje vládě jednomyslně podporu, aby mohla s novým duchem a novou odhodlaností konati svou povinnost a aby také oproti cizině měla potřebnou podporu. Jak to má národ srbský sln é s ti klidně, jestliže s jeho bratry se nakládá jako s otroky? (Bouřlivá po- chvala. Hlasy: Tak jest l) V okamžiku, kdy Evropa podporuje snaby národa řeckého na Kretě musí se národ srbský, jenž stejnou měrou jest svobody milovný, diviti, že Evropa vůči němu zaujímá stano- visko jiné! Národ srbský musí však národ- nost svoji hájíti.
Jovanovič Evropa
16 article
Prohlašuji jako president skup štiny, že Srbsku přináleží právo. aby hájilo své národní zájmy. vy- skytují se v cizině hlasy, proč Srbsko cítí se býti dotčeným, když prý žád- nému srbskému státnímu přlsluš- niku nebylo učiněno příkoří. Tento podiv jest zbytečný, pováží-li se, že v Evropě není žádneho místa, kde existují státní otroci! Práva národa srbského v Bosně jsou ja sná. Srbové byli v Bosně dávno již před tím, nežli tam přišli Maďaři. (Bourlivá pochvala a potlesk.) Žili tam Srbové dřive ještě, nežli byla říše K arla VI. Proto jest o d v o la- vání se na historické právo, často smýšlené, neplatným. (Bouřlivá pochvala.) Vážený historik uherský uznává sám. že Maďaři ani ve středověku neměli práva na Bosnu. Proto jest takové od- volávání zřejmým nepochybným falsifikáte m. (Frenetická pochvala a po- tlesk.) Jestliže se někdo opírá o histori c k nároky, nechť ví, že Bosna byla ko lébkou srbské říše Nemaňovy z Ix stoletl, však e neprohrabává ve vybledlých, zaprášených nárocích, nýbrž vyhovuje skutečnému ži- votu. V Bosně však odjakživa byli jenom Srbové. (Pochvala.) To musí býti veřejně řečeno zá- stupcům ciziny, kteráž, jak se z dá. o tomnevl. Národ srbský pohliží s opráv něnou důvěrou k národu franconz skému (Bouřlívé provolávání »Živio !«), kterýz v bojích za osvobození národ v XIX stoletl stál v čele. Nár o srbský spolehá však též na národ ital- ský (Bouřlivé hlasy: »Živjo !), jenž v minulém století vedl boje za národní sjednocení.
Srba Maďar Srbsko Evropa Boseň Bosna Živjo
17 article
Národ srbský věří též, že Anglie (bouřlivé hlasy: »Živio«) zůstane věrna svému stanovisku z minulého sto- letí. Mohl bych uvésti ještě národ jiné, avšak zdálo by se, jako bych chtěl žebrati. V Německu však nepoch y bně ještě žije vzpominka na vlastní boje za svobodu, stejně jako snad těž u Ma- darů. Dále doufáme, že hlas nás pronikne k srdci národa ruského, protože překážka, která stála mezi tí mt mocným národem slovanským a panovníkem jeho, byla odstraněna. Kdyby však přes to měl náš hlas zůstat oslysen, pak bude slyšeti hlas Srbů. Nálada srbského zastupilelstva- národa tlumočena jest v resoluci, na- vržené posl. Ribaracem. Prosím posl. Ri- barace, aby tento návrh přečetl.« Posl. Ribarac předčítá pak následující reso luci:
Srba Ri Posl Anglie Německo Ma
18 article
„Bolestně dotčeni jsouce velikým bezprávím, které Srbsku a srbskému ná- rodu bylo způsobeno svévolným poruše- ním mezinárodní smlouvy bez slyšeni dotyčného národa, a to onou stranou, která tuto smlouvu podepsala a byla její ochránkyni, jsouce hluboce přesvědčeni o nebezpečí, které hrozi celému srbské- eni. Rretuže bzl. vežvoteejirad- šiho nitra otřeseni ve své oddanosti vůči zájmům všeobeoného miru a spravedlno- sti a jsouce konečně pevně odhodláni uči- niti všechno, aby zabezpačeny byly zájmy Srbska a jeho kmenových bratří v krisi, způsobené touto násilnou události, vyslo- vuje srbská národní skupština, vyslech- nuvši zprávy o opatřeních, která hodlá královská vláda v této otázoe učiniti, jednomyslně královské vládě důvěru v oče- kávání, že bude energicky usilovatio ochranu ohrožených srbských zájmů. Za tímto účelem a s toutéž jednomyslností dává národní skupština královské vládě k disposici celou silu veškerého sjedno- ceného národa srbského. Sociální demokrat Kaclerovič prohla- šuje, že bude hlasovati proti resoluci z důvodů které již uvedl v tajné schůzi, poněva, dž vláda ve své protestní nótě proti anne:i Bosny a Hercegoviny ujal se nedostatečně srbského národ v obou těchto zemí c h. Na to se resoluce schvaluje všemi hlasy proti hlasu Kacleroviče. (Dlouhotrvajíe potlesk a bouřlivé volání „Živio“.) Příští schůze bude oznámena písemně.
Srbsko Bosna Hercegovina
19 article
Naše zprávy z Bělehradu. Sp. Z Bělehradu, 12. řijna. (Zvl. telegr. »Nár. Listů«) Zprávy listů vídlen- ských, že skupština učinila v sobotní schůzi nějaké usne- sení o válce, jsou nesprávně. Teprve dnes a zejtra bude hlasováno o válce neb mlru, po vládním výkladu o situa ci. Včerejší tajná schůze skupštin trvala do 9 hodin večer. V dnešní schůzi promluvil vlasteneckou řeč předseda Ljubomir Jovanovič, potom posla nec Rybarae přečetl resoluci, která konstatuje. že nynější politická situace, utveřena porušením mezinárodní smlouvy, hroz národním zájmům srbského národa a Srbska a jejich existenci. Schvaluje kroky, vládou na ochranu srbských zájmů uči- něné, vyslovuje jí důvěru. Resoluce přijata s nadšením a pochvalou. Sněmovna dostala nesčíslné telegrafické pro- jevy v tom směru z celého Srbska. Potom sněmovna pozdravila telegramem čer- nohorskou sněmovnu a vyzývá ji, aby se- trvala na stráži velikých zájmů srbského národa Konečně přečten úkaz o 16 mil. dinárů mimořádného úvěru vládě. Zvolen finan ční výbor, jenž zahájil práce. Hrabě Lützow o annexi Bosny a Hercegovíny. (Od našeho zvláštního zpravodaje.) Žampach, 11. října. Jeden z nejlepších znalců zahraniční poli tiky a diplomacie dr. hrabě Lützow vyslovi se k zpravodají našeho listu takto: »Myslím, že nynější doba nebyla vhodně volena pro annexi Bosny a Hercegoviny. Ve- řejné minění, zejmena v Anglii, je přesvědčeno. že nynější chvile byla zvolena z nepřátelatn o olnvnena oom hněnus lmlo v
Ljubomir Jovanovič Lützow Bělehrad Srbsko Zvolen Bosna Žampach Bosna a Hercegovina Anglie
20 article
k liberální straně (mladoturecké), jež je nyn u vlády v Turecku a jíž se mají způsobiti ne- snáze. Zdá se, že v tomto směru byl ministr zahraničních věcí špatně informován svými diplo matickými agenty v ciziné, kteří jsou předovším lidmi společenských styků a málo zasvěcuni do veřejného mínění v zemích, kde jsou akredito- váni. Tento nepříznivý stav rakouské diplomacie stal se ještě horším za doby hrabéte Goluchow- ského a dosud velká čásť šéfů diplomatických missí nepodstoupila potřebné zkoušky diploma- tické. Závažným skulkem, k terý nelze přehli- žeti lhostejně, je okolnost, že Rakousko si udě- lalo ze Srbska vášnivého nepřitele. Piemont v době, kdy mu vládl Turin, byl též malou zemi, ale stal se střediskem všech nepřátel říše habsburské. Předběžné hlaso vání lidu (plebiscit) v Bosně bylo by zamezilo mnohé obtíže, ale výsledek by provděpodobně byl nepřiznivý. Je- diná výhoda annexe je posilnění slo v an ského živlu v naší říši. Mělo by bý povinnosti českých politiků narazovati stýky s obyvatelstvém Bosny a Hercegoviny.« Ruské vyvrácení tvrzení barona Aehrenthala v delegacích. Z Petrohradu, 12. října. Značnéí vzrušení ve zdejších politických kruzíeh působí pro- hlášení zahraničního úřadu, jenž v lištu »Novoje Vremja«, dementuje ony body z řeči bar. Aehrenthala v delegacích, které týkaly se narážek na dohodu s Ru- skem, pokud šlo o záležitosti bal- kánské.
Turin Turecko Rakousko Srbsko Piemont Boseň Bosna a Hercegovina Petrohrad Novoj Vremja
21 article
Mista ta jsou: »Nacházíme se ve shodě nejen se svými spo jenci, Německem a Italil, nýbrž také s jinými moc- nostmi, v první řadě s Ruskem, se kterým jsme od r. 1897 byli a dnes ještě jsme ve stalém těsném styku, pokud šlo o záležitosti balkánské.« — »Nynější dohoda s Italií utvářila se se zřetelem na Balkán podobným způsobem jako dohoda s Ru- skem, takže možno plným právem mluviti o totož- ném názoru tří mocností o tamější situaci. Sou časně zachováváme přátelské vztahy k jiným moc- nostem « — »Připomněl jsem již, že ve spolku s Ruskem pokračujeme po několik roků šťastně v inaugurované politice, zachovávati, pokud jde o otázku evropského Východu, souhlasný postup. Jsme s Ruskem zvlášte také v tom za jedno, že máme nejživější zájem za- chovat a upevnit evropský koncert.«
Německo Italit Rusko Balkán evropský východ
22 article
Protirakouské hnutí v Srbsku. Z Niše, 7. října. (Pův. zpr. »N. L. «) Dnes byl zde veliký tábor lidu, svolaný omladinou. Účastníků bylo přes deset tisíc. Všichni řečníci odsuzovali zábor Bosny a Haresaneiny Pritete Živeli Mladoturci!« Turecký konsul poděkoval za ovaci a prohlásil: »Bosna a Hercegavina jsou srbské země a vy v nás budele miti po- mocnika, aby se vám neodcizily!« Odtud se zástupy hnuly ke konsulátu rakouskému a před ním provolávaly: »Dolů Rakousko! Vojna Ra- kousku!« Policie zástupy rozbáněla. V městě vládne veliké vzrušení myslí. Všude jsou slyšny výkřiky: »Vojna Rakousku!« Resoluce Srbů petrohradských. Srbové ze všech zemí, kde obývají, v Pe- trohradě žijící, sešli se, aby porokovali o polo- žení srbského národa, jak je utvořeno rakousko- uherským záborem Bosny a Hercegoviny, usnesli se na následující, resoluci: 1. Akt záboru je porušením mezinárodních smluv a usurpací nepopíralelných práv Srbů na tyto dvě provineie, jež druhdy byly část srbského státu. 2. Připojením k hababurské monarchii dvou nejlepších srbských provincií zadávás strašný úder ne toliko srbskému národu i jeho budoucímu samostatnému kulturnému rozvoji nýbrž i celé slovanské myšlence. 3. Prolestujíce nejdůraznějším způsobem proti skutku, klerého se silnejší dopustil na slabšlm, Srbové otevřeně prohlašují, že jsou připraveni na všecky oběti, aby jimi dodal svému protestu důrazu 4. Ve všech svých bídách srbský náro obracel se vždycky k dávné ocbranitelce Slo- vanů, Rusku, a v télo téžké zkoušce zraky všech Srbů opět se obracejí k němu v plné bezpečnosti, že se jim dostane jeho bralrské pomoci v nerovném, ale nevyhnutelném boji.
Srba Srbsko Niš Bosna Rakousko Bosna a Hercegovina Rusko
23 article
5. Schůze jednohlasně se usnesla prositi zahraničného ministra, aby vyslovil J. V. caru Mikuláši II. city oddanosti a naděje v spra- vedlivou záštitu živolných zájmů srbského ná- roda, o jehož oddanosti Rusko nejednou s přesvědčilo. Resoluce tato byla telegraficky oznámena srbské i černohorské vládě. Svoboda tisku v Bosně za nové čry Úřadně bylo Bosňákům a Hercegoveům oznámeno, že jim záborem nastává nová éra ústavné svobody, zatím ale zůstala stará nesvo- boda. Každé číslo »Srbské Rěči« v Sarajevě je konfiskováno, list nás dochází buď docela bilý nebo jen částečně potištěný nějakým nevinným prohlášením redakce. To se děje za úplného ticha v obou zemích! Pokud jsme mohli po- souditi, srbské časopisy v Bosně a Hercegovine nepiší ničeho pobuřujíeího a vůbec ani nepsaly. Ale tam, kde pokutami až do 500 K stihaj podpisatele adresy důvěry zemskému správe baronu Burisnovi, je všecko možno! Tiskárna »Srbské Rěči« je policií obléhána dříve ještě. než list může vyjíti a list je konfiskován hned pod lisem bez udání důvodu! Účelem je tu patrně dosáhnouti, aby obyvatelstvo, před osmi dni ještě okupované a nyní zabrané, bylo zu- staveno bez jakékoli vůdčí myšlenky a tápalo ve tmách. Poslední číslo »Srbské Rěči« bylo zkoní skováno pro úvodní článek : » A srbská my žslalsn jn
Mikuláš Rusko Boseň Sarajevo Burisn
24 article
V drobném prodejít ranní číslo o sobě . odpoledni Ve fllalkách na venkovs: ranní čislo. . . . . . . . 10 h odpolední . . . . . . . . 4 k Inserátv plati se hotevě nupřei Přešplsceni a lnserty přijímí ndminl- strace 7 Marinnské ulini č. 3. Tan nachávejí se těž redakce Uskárna a espedice „Narodních Listě“ Mukopisy so novracejí
Tana Uskárno
26 article
šlenka přece nezahyne!« a pro nejnovější poli- tické zprávy z Vídně, Paříže, Řima, Bělebřadu. List oznamuje, že následkem této perse- kuce několik dní nebude vycházet. Myslí, že za několik dní se systém změní. Tato naděje je- známkou, že redakce tak neúprosně pronásledo- vaného listu skládá se z dobráků, věčné doufa- jících v lepší. odad sos Projev z Černé Hory. oa r e Z Cetyně, 11. řijna. (K. k.) »Glas Crno- gorces píše: »Černá Hora raduje se z opětnéhlo probuzení států bal- kánský ch. Spatřovala v úspěších balkán- ských států vždy společný a -tim také svůj vlastní úspěch. Proto vítá radlostné Černá Hora den prohlášení bul- harské neodvlislosti a připojlení Krétyske krádovství řeckému ja ko vítězství principu národností, v němž spočívá blaho srbského národa. Radost tato čáslečně byla z kalen a rozhod- nutím Rakousko-U henska, že nnnektuje srdce srbského národa, representované Bosnou a Hercegovino u. Bolest a vzrušeni tísní celé Sebsko a zvlášť Černou Horu. Není výrazu pro tuto obuižnou situacin a vážné dny, va nichž žijeme, žádají ii na nás chladnokrevnost a moudrý po- s tup.«
Vídeň Paříž Řima Bělebřad Černá Hora Cetyně Rakousko Bosna a Hercegovina Glas Crna
27 article Rakouský orel v Baru a rakouská
Rakouský orel v Baru a rakouská vlajka v Šabci. Z Vídně, 12. října. (Telef. zpráva.) Dle zpráv zdejších listů došlo prý ve známém přístavním městě Černé Hory, v Baru (ve starověku (Antibarum), k výtržnostem před rakouským konsulá- tem. Demonstranty byl prý stržen ra- kouský znak na dřevěné labuli na kon- sulátě umistěný a spálen, dle jiné verse hozen do moře. Vypravuje se, že byly prý poslány dvé válečné lodi rakouské do okoli přístavu. bnn n Dále se telegrafuje ; Z Bělehradu, 12. října. (Zvl. telegr. »Nár. L.«) Včera byla v Šabe lidem, který se shromáždil na dostizleh, stržena s bu- dovy dunajské paroplaveb ní společnosti rakousko- uher- ská obchodní vlajka a ve- řejně spálena. Dav lidů, vo- lajleí poválce s Rakouske m, Projevy Pašičův a následníka trůnu. Sp. Z Bělehradu, 12. řijna. (Pův. telegr. »Nar. L«) Máme dve důleži tá prohlášení svědčící o náladě a mínění starých i mladých Srbů: jedno Pašičovo, druhé násled- níkovo. Na konferenci poslaneů politických stran Pašič jménem radikálů prohlásil, že s ohledem na téžké a osuduplné postavení, v které Srbsko strženo poruše ním berlínské smlouvy a annexí, Srb- stvo a celý svět mus býti pře- svědčen o svornosti a jednomysl- nosti Srbů v království v ochraně zájmů srbského národa i Srbska, Proto radikální stran a z a- stavuje strannický zápas a boj a podává politický stranám ruku svoruosti a bratrství a povolává je sjednotiti se ve vlastenecké práci pro zájmy života a cti národa i Srbska.
Antibarum Rakouske Pašičův Srba Pašič Srb Šabac Vídeň Černá Hora Bělehrad Nara Srbsko
28 article
Následník Dordě prohlásll včera před večerem přel obrov- ským zástupem manifestastů, že si zakládá ni tom, že je srbským vojínem a pokládá za štéstí ze- mříti pro vlast a Srbsko jako vůdce dobrovolníků. Pravil: »At žlje, kdo je hotov zemříti pro vlast, ať zhyne, kdo nechce tak.« Dohoda Rakouska s Tureckem Z Pařiže, 12. října »Temp s sděluje, že v mimořádné scházi ministerské rady v Cařihradě sdělila Porta, že mezi Rakou- skem a Tareckem došlo k do- hodě, aby na program mezl- národní kouference nebyla po- ložena otázka annexe Bosny a Hercegoviny a aby pouze jed- náno bylo o hlavním interesu Turecka, totiž o prohlášení ne- odvislosti Bnlharska (Zpráva ta nedošia zatím z jmné strany ani potvrzeni, nodog l ani vyvrácení.) Velvyslanec rakouský dosud earem nepřijat. me -nonoe Z Petrohradu, 120 řijna. Rakousko-uherský velvyslanec nebyl doposud přijat carem. Výsvě- lluje se to tim, že car před audiencí si přeje mluviti s ministrem zahraničních záležitosti Izvolským, který se však vráti teprve 18. řijna. Četnické hlídky na černohorskou hranici. z. Z Černovců, 12. října. (Zvl. telgrm. »N. L.«) Zdejší listy oznamují, že z rozka zu ministerstva zeměbrany bylo po- sláno z Bukoviny do Dalmacie větší oddělení četnictva. Byli posláni nejprve dlo Zadru a odtud budou poslání na čer no h or ben i zne
Izvolský Srbsko Rakousko Turecko Pařiže Cařihrad Bosna a Hercegovina Petrohrad Černovec Bukovina Dalmacie Ata žlje