1
masthead
Ročník XXXXVIII.
2
masthead
V Praze, v úterý 13. října 1908.
Praha
5
article
Na ranní n odpol. Hist,
přež,l3ct nar p
v Praze v admintatra
na čtvrt leta . . . 6 R —
s drojí denáikoe
nn něse . . ... V K 50 t
na čtnit lits
. . 7 k 50
re 5lialkickt
na miě sjte
2 K to
Pešlouiong
a ne
n 9 K a
es K to
rs — nr
n . . k e
Praha
6
article
Před rozhoanutim.
Před rozhoanutim.
Rozhodnutí prý nadchází — nikoliv
snad ve zmatcích balkánských, alébrž v pří
čině osudu — českého sněmu.. Mini-
sterský předseda bar. Beck prý sice má za
to, že by žalostný skon nového českéh
sněmu v smrtící náruči vítězné německé ob
strukce při zvucích sboru »Wacht am Rheine
nepotřeboval míti žádných tra
gických následků v pro trvání a slo
žení jeho kabinetu, t. j. že by proto ne
musilo dojíti ani k oposici české v parla-
mentě, ani k demisi obou českých ministrů
ale přes to by přece jen rád viděl, kdyby
to v Praze neskončilo tak drsně
příkře, nýbrž kdyby peřeje v českém sněmu
aspoň pro okamžik ulehly, co by
proplul vládní člun s jeho ná-
vrhem stálého výboru sněmov-
ního, s jeho předlohou volebn
atd. O to se vynasnažuje nyní co nejusilov-
něji ve Vídni i v Praze. Leč pozorujeme l
dobře jeho taktiku, tož připadá nám, jakoby
činil mnohem méně »sladký ná-
tlak« na německé obstrukčníky
jako spíše na naše strany a lidi
jakož i na konservativní velkostatkáře
a zemského maršálka v tom směru, a by
svolili ke změně jednacího po
řadu, proti němuž Němci nastavili nohu
své obstrukce. —
Zprávy vídeňské ničeho aspoň nevěd
o nějakých konferencích barona Becka
s Pradem, ale za to v sobotu i dnes kon-
feroval ministr vnitra Bienerth s naším mi
nistrem krajanem Práškem; potom i sám
Beck na něho přišel, načež měli Prášek a
Fiedler spolu dlouhou poradu.
Němec
Beck
Bienerth
Prášek
Fiedler
Min
Praha
Vídeň
Prado
Wacht
7
article
Zároveň učinil v neděli 11. t. m. víden-
ský klerikální »Vaterlande, jenž
nedávno ještě proti vládě Beckově dosti pi-
kantně polemisoval, v čele listu toto zajímave
kázáníčko ne snad německým kazimírům
alébrž — nám, autenomistické většině, aby
chom pro ten boží »vnitřní mír«, jehož Ra-
kousku v nynější tak vážně době potřebuje
jako sole — slevili a popustili. »Čím více
velké otázky zahraničné politiky« —
tak káže nám ten starý, klerikálně-šlechtický
Kapistran, »veškerým mocnářstvím hýbají.
tím nalehavěji jest zapotřebí klidné, po
sitivní práce v nitru«. Což platí ze
jména o situaci v Čechácho
8
article
Nechť i bohužel sotva lze doufat, že b
v inem, K pejbližaích týdnech. se elvel
toho přáti, aby tak předůležite
vládní předlohy (o stálém výboru vy
rovnacím, o změně volebního řádu a zřízení
zemského) a spoň na jednací pořa
sněmu se dostaly, aby bylo umožněno
oficjálně je přijati.
Přece se da najíti forma, aby před-
měty nyní na jednacím pořadu
jsoucí byly odvolány*) a tak se
uvolnila dráha pro načeti vládních
předloh... Snad že by se tím zjednala
možnost, aby volební oprava byla
přikázána komisi, kromě toho by pak byl
odstraněna domnělá příčina nynější obstrukce.
Ve chvíli, kdy mocnářství jest postaveno
před světodějné problemy (? !) největšího
dosahu, nesmí malicherný (!). bo
rakouských národů mezi sebou hatiti akce
vlád« av
Mohli bychom užasnouti nad touto sle-
potou klerikálního orgánu, jenž všechno z
pomněl a ničemu se nepřiučil, takže neví,
oč v Čechách dnes jde, tu že právě
Rakousko jest postaveno před otázku největ-
šího dosahu pro celou svou budoucnost-
Nedouk arci nepostihne, proč trváme my
Čechové na tom, aby ten nevinný, jednou
ustanovený jednací pořad sněmu českého
nebyl k vůli německé obstrukci odvolán.
Čecho
Čechy
Rakousko
9
article
Avšak znatel poměrů rozumí, co za tou
»zdánlivou malicherností« vězí. Byla by to
prostě bídná kapitulace nejv. zemského mar-
šálka i celé k němu stojící autonom istické
většiny před zvůlí a zemězrádným pychem
prušáckých prozpěvovatelů » Wacht am Rhein«
ve sněmu království českého, — byl by to
signál k divokému vítězoslavnému » hurrah!«
vší té sveřeposti a zpupnosti, která usiluje
o roztrhání naší vlasti a o zdolání našeho
národa lstí, šalbou i násilím. — Či myslí
mudrci za »Vaterlandem« stojící, že by po
této kapitulaci zemského maršalka před nimi
němečtí obstrukčníci pardonovali vládní
ty předlohy? Pak by si teprv zahou-
kalil Vždyť je zamítají šmahem jako ne-
přijatelné, ohlašujíce, že neupuistí o
své obstrukce proti nim, dokud ne-
dostane se jim od vlády, od nás i o
velkostatkářů záruk, že příjme
Wacht be Rhein
10
article
*) Na jednacím pořadu jest: 1. zpráva zemského
výboru o činnosti okresních záložen hospodářských
za rok 1906; 2. zpráva zemského výboru, kterou se
předkládá osnova zákona o okresních záložnách
hospodářských a kontribučenských fondech peněžních
3. první čtení návrhu posl. Kropáčka a Hucia na
vydání zemského zákona o zcelování pozemků;4
první čtení návrhu posl. dra. Subrta na zřízení stá-
lých, dobře kvalifikovaných revisorů při zemské
účtárně pro účty obecní; 5. první čtení návrhu posl.
dra. Pazderky na postavení nově budovy pro sněm
král. českého; 6. první člení návrhu posl. Adámka
na zachování památek lidového umění v království
českém; 7. první čtení návrhu posl. dra. Ed. Koer-
nera a soudr., aby vydán byl nový řád volební do
sněmu království českého a změněna některá ústa-
novení zřízení zemského: 8. první člení návrhu
posl. dra. Bachmana a soudr. na změnu 88 11.
12., 13. a 42. zemského zřízení pro král. české;9
první čtení návrhu posl. Kubra a dra. Viškov-
ského na opravu volebního řádu do sněmu král
českého
Kropáček
Adámek
Bachman
Kubr
11
article
me a vyplníme všechny jejich ne-
stvůrné a vlastizhoubné požá-
davky od prvního do posledního, na puntik.
Právě dnes oznamují to znova vláde
i nám Pradova liberecká »Deutsche Volks-
zeitung« jako Schreinerův »Pilsner Tag
blatt« co nejfuriantněji. »Nyní anebo nikdy
Dávno nebylo pro Němce tak příhodné doby
a příležitosti, aby si vydobyli obstrukcí roz-
dělení Čech a zřízení německé země v Če-
chách jako nyní. Tedy s kuráží do toho
vytrvat, vláda i Češi musí povolit!«
Tak soptí dnes všechen téměř německo-
nacionální tisk v Čechách. Jaké záru ky
by musil hrabě Coudenhove německým
obstrukčníkům nabídnout, aby na zítří ztichli,
jest na bíledni. Ale mohli a směli by po
takové nabídce naši čeští ministři i jen mi-
nutu déle setrvati v kabinetě Beckově?! Ne-
musil by rázem celý národ český ta-
siti zbraň nejostřejší oposice
proti vládě, která by slíbila německým
obstrukčníkům splniti podmínky je-
jich ultimata na úkor jednoty vlastia
rovného práva českého národa v ní?!
Pradov
Schreinerův
Němec
Čech
Coudenhove
Beckův
Čechy
Deutsche Volk
český národ
Pilsner tag
12
article
To je pravý smysl a dosah té »změny
malicherné« v jednacím pořadu českého
sněmu, k níž nám domlouvá vídeňský »Vater
land« zatím co ministerský předseda s panem
Bienerthem přemlouvá našeho ministra
krajana Práška a co hr. Coudenhove vyjed-
nává v Praze se svazem německých ob-
strukčníků. — Dnové nejbližší objeví, s jakým
úspěchem.
My však doufáme, že poslanci lidu če-
ského bez výminky jsou si vědomi své po-
vinnosti svaté k národu a vlasti, že plně
sobě uvědomují dějinný význam nynější
doby, v niž by kazdý náš sebe
menší ústup před planoucím fu-
rorem teutonským měl pro všechnu
naši budoucnost následky zhoub-
nější než kdy jindy. Podněcuje-li
úhlavní nepřítel své voje k nejprudčí útoč-
nosti a vytrvalosti, přesvědčen, že nadešla
chvíle rozhodnutí o tom: kdo
s koho: nuž pak i my víme zúplna, co
nám jest činiti k obraně své přítomnosti
své budoucnosti na této staroslavné naší
baště slovanské!
Vater
Bienerth
Prášek
Coudenhove
Praha
český sněm
14
article
Převrat na Balkáně
Převrat na Balkáně
Památná sehůze srbské skupštiny.
Z Bělehradu. 12. říina (K k) Pa arxan e
jenství předložený zákon, kterým min i st
vojenství žádá skupštinu o zmoc-
nění, aby směl vydati 16 milionů dinárů
na doplnění vojenské výzbroje.
Předloha přikazuje se finančnímu výboru.
Na návrh předsedy Jovauoviče, jedno-
hlasně schválený, bylo usneseno, aby skup-
štině v Cetyni, která dnes zahájila svě za-
sedání, byl zaslán následující pozdravný telegram
»Skupština království srbského, shro-
mážděná k obraně ohroženého
srbského národa a jeho bu-
doucnosti, zasílá pozdrav skupštině
bratrského knižectví černohorského. Necht
pod Avalou, pod Lovčenem v srd-
cích vyvolenců národa a celého národa
rozhoří se s novou silou
stejný a neuhasitelný oheň,
který živen jest naší svatou staro-
dávnou velikostí s naším dlou-
hým mučednictvím. Vérní stráž-
cové srbského odkazu obha-
jují jednomyslné, což jejich
je st.«
Jovauovič
Balkán
Bělehrad
Necht pod Avala
15
article
Když přečteny byly pozdravné telegramy
které skupštiny došly z tuzemska, pronesl před
seda Jovanovič tuto řeč:
»Skupština vyslechla ve včere j i
tajné sch ůzi zprávu vlády o politic ke
situaci, jakož i o oplatře n tch, která
vláda učinila. Potom navázána byla r oz-
prava, která se vyznamenávala po-
divuhodnou jednomyslností zá-
stupců národa. Skupština, která jes
výrazem důvěry přes 400.000 voliču.
poskytuje vládě jednomyslně podporu,
aby mohla s novým duchem a novou
odhodlaností konati svou povinnost a aby
také oproti cizině měla potřebnou podporu.
Jak to má národ srbský sln é s ti
klidně, jestliže s jeho bratry se
nakládá jako s otroky? (Bouřlivá po-
chvala. Hlasy: Tak jest l)
V okamžiku, kdy Evropa podporuje
snaby národa řeckého na Kretě
musí se národ srbský, jenž stejnou měrou
jest svobody milovný, diviti, že
Evropa vůči němu zaujímá stano-
visko jiné! Národ srbský musí však národ-
nost svoji hájíti.
Jovanovič
Evropa
16
article
Prohlašuji jako president skup
štiny, že Srbsku přináleží právo.
aby hájilo své národní zájmy. vy-
skytují se v cizině hlasy, proč Srbsko
cítí se býti dotčeným, když prý žád-
nému srbskému státnímu přlsluš-
niku nebylo učiněno příkoří. Tento
podiv jest zbytečný, pováží-li se,
že v Evropě není žádneho místa,
kde existují státní otroci!
Práva národa srbského v Bosně
jsou ja sná.
Srbové byli v Bosně dávno již
před tím, nežli tam přišli Maďaři.
(Bourlivá pochvala a potlesk.)
Žili tam Srbové dřive ještě, nežli
byla říše K arla VI. Proto jest o d v o la-
vání se na historické právo, často
smýšlené, neplatným. (Bouřlivá pochvala.)
Vážený historik uherský uznává sám.
že Maďaři ani ve středověku neměli
práva na Bosnu. Proto jest takové od-
volávání zřejmým nepochybným
falsifikáte m. (Frenetická pochvala a po-
tlesk.) Jestliže se někdo opírá o histori c k
nároky, nechť ví, že Bosna byla ko
lébkou srbské říše Nemaňovy z Ix
stoletl, však e neprohrabává ve
vybledlých, zaprášených nárocích,
nýbrž vyhovuje skutečnému ži-
votu. V Bosně však odjakživa byli
jenom Srbové. (Pochvala.)
To musí býti veřejně řečeno zá-
stupcům ciziny, kteráž, jak se z dá.
o tomnevl. Národ srbský pohliží s opráv
něnou důvěrou k národu franconz
skému (Bouřlívé provolávání »Živio !«), kterýz
v bojích za osvobození národ
v XIX stoletl stál v čele. Nár o
srbský spolehá však též na národ ital-
ský (Bouřlivé hlasy: »Živjo !), jenž v minulém
století vedl boje za národní sjednocení.
Srba
Maďar
Srbsko
Evropa
Boseň
Bosna
Živjo
17
article
Národ srbský věří též, že Anglie
(bouřlivé hlasy: »Živio«) zůstane věrna
svému stanovisku z minulého sto-
letí. Mohl bych uvésti ještě národ
jiné, avšak zdálo by se, jako bych chtěl
žebrati. V Německu však nepoch y bně
ještě žije vzpominka na vlastní boje
za svobodu, stejně jako snad těž u Ma-
darů. Dále doufáme, že hlas nás
pronikne k srdci národa ruského,
protože překážka, která stála mezi tí mt
mocným národem slovanským a
panovníkem jeho, byla odstraněna.
Kdyby však přes to měl náš hlas zůstat
oslysen, pak bude slyšeti hlas
Srbů. Nálada srbského zastupilelstva-
národa tlumočena jest v resoluci, na-
vržené posl. Ribaracem. Prosím posl. Ri-
barace, aby tento návrh přečetl.«
Posl. Ribarac předčítá pak následující reso
luci:
Srba
Ri
Posl
Anglie
Německo
Ma
18
article
„Bolestně dotčeni jsouce velikým
bezprávím, které Srbsku a srbskému ná-
rodu bylo způsobeno svévolným poruše-
ním mezinárodní smlouvy bez slyšeni
dotyčného národa, a to onou stranou,
která tuto smlouvu podepsala a byla její
ochránkyni, jsouce hluboce přesvědčeni
o nebezpečí, které hrozi celému srbské-
eni. Rretuže bzl. vežvoteejirad-
šiho nitra otřeseni ve své oddanosti vůči
zájmům všeobeoného miru a spravedlno-
sti a jsouce konečně pevně odhodláni uči-
niti všechno, aby zabezpačeny byly zájmy
Srbska a jeho kmenových bratří v krisi,
způsobené touto násilnou události, vyslo-
vuje srbská národní skupština, vyslech-
nuvši zprávy o opatřeních, která hodlá
královská vláda v této otázoe učiniti,
jednomyslně královské vládě důvěru v oče-
kávání, že bude energicky usilovatio
ochranu ohrožených srbských zájmů. Za
tímto účelem a s toutéž jednomyslností
dává národní skupština královské vládě
k disposici celou silu veškerého sjedno-
ceného národa srbského.
Sociální demokrat Kaclerovič prohla-
šuje, že bude hlasovati proti resoluci z důvodů
které již uvedl v tajné schůzi, poněva, dž
vláda ve své protestní nótě proti
anne:i Bosny a Hercegoviny ujal
se nedostatečně srbského národ
v obou těchto zemí c h.
Na to se resoluce schvaluje všemi hlasy
proti hlasu Kacleroviče. (Dlouhotrvajíe
potlesk a bouřlivé volání „Živio“.)
Příští schůze bude oznámena písemně.
Srbsko
Bosna
Hercegovina
19
article
Naše zprávy z Bělehradu.
Sp. Z Bělehradu, 12. řijna. (Zvl. telegr.
»Nár. Listů«) Zprávy listů vídlen-
ských, že skupština učinila
v sobotní schůzi nějaké usne-
sení o válce, jsou nesprávně.
Teprve dnes a zejtra bude
hlasováno o válce neb mlru,
po vládním výkladu o situa ci.
Včerejší tajná schůze skupštin
trvala do 9 hodin večer.
V dnešní schůzi promluvil vlasteneckou řeč
předseda Ljubomir Jovanovič, potom posla
nec Rybarae přečetl resoluci, která konstatuje.
že nynější politická situace, utveřena
porušením mezinárodní smlouvy, hroz
národním zájmům srbského národa
a Srbska a jejich existenci. Schvaluje
kroky, vládou na ochranu srbských zájmů uči-
něné, vyslovuje jí důvěru. Resoluce přijata
s nadšením a pochvalou.
Sněmovna dostala nesčíslné telegrafické pro-
jevy v tom směru z celého Srbska. Potom
sněmovna pozdravila telegramem čer-
nohorskou sněmovnu a vyzývá ji, aby se-
trvala na stráži velikých zájmů srbského národa
Konečně přečten úkaz o 16 mil. dinárů
mimořádného úvěru vládě. Zvolen finan
ční výbor, jenž zahájil práce.
Hrabě Lützow o annexi Bosny
a Hercegovíny.
(Od našeho zvláštního zpravodaje.)
Žampach, 11. října.
Jeden z nejlepších znalců zahraniční poli
tiky a diplomacie dr. hrabě Lützow vyslovi
se k zpravodají našeho listu takto:
»Myslím, že nynější doba nebyla vhodně
volena pro annexi Bosny a Hercegoviny. Ve-
řejné minění, zejmena v Anglii, je přesvědčeno.
že nynější chvile byla zvolena z nepřátelatn
o olnvnena oom hněnus lmlo v
Ljubomir Jovanovič
Lützow
Bělehrad
Srbsko
Zvolen
Bosna
Žampach
Bosna a Hercegovina
Anglie
20
article
k liberální straně (mladoturecké), jež je nyn
u vlády v Turecku a jíž se mají způsobiti ne-
snáze. Zdá se, že v tomto směru byl ministr
zahraničních věcí špatně informován svými diplo
matickými agenty v ciziné, kteří jsou předovším
lidmi společenských styků a málo zasvěcuni do
veřejného mínění v zemích, kde jsou akredito-
váni. Tento nepříznivý stav rakouské diplomacie
stal se ještě horším za doby hrabéte Goluchow-
ského a dosud velká čásť šéfů diplomatických
missí nepodstoupila potřebné zkoušky diploma-
tické. Závažným skulkem, k terý nelze přehli-
žeti lhostejně, je okolnost, že Rakousko si udě-
lalo ze Srbska vášnivého nepřitele. Piemont
v době, kdy mu vládl Turin, byl též malou
zemi, ale stal se střediskem všech nepřátel říše
habsburské. Předběžné hlaso vání lidu (plebiscit)
v Bosně bylo by zamezilo mnohé obtíže, ale
výsledek by provděpodobně byl nepřiznivý. Je-
diná výhoda annexe je posilnění slo v an
ského živlu v naší říši. Mělo by bý
povinnosti českých politiků narazovati stýky
s obyvatelstvém Bosny a Hercegoviny.«
Ruské vyvrácení tvrzení barona
Aehrenthala v delegacích.
Z Petrohradu, 12. října. Značnéí vzrušení
ve zdejších politických kruzíeh působí pro-
hlášení zahraničního úřadu, jenž v lištu
»Novoje Vremja«, dementuje ony
body z řeči bar. Aehrenthala v delegacích,
které týkaly se narážek na dohodu s Ru-
skem, pokud šlo o záležitosti bal-
kánské.
Turin
Turecko
Rakousko
Srbsko
Piemont
Boseň
Bosna a Hercegovina
Petrohrad
Novoj Vremja
21
article
Mista ta jsou:
»Nacházíme se ve shodě nejen se svými spo
jenci, Německem a Italil, nýbrž také s jinými moc-
nostmi, v první řadě s Ruskem, se kterým jsme od
r. 1897 byli a dnes ještě jsme ve stalém těsném
styku, pokud šlo o záležitosti balkánské.« —
»Nynější dohoda s Italií utvářila se se zřetelem
na Balkán podobným způsobem jako dohoda s Ru-
skem, takže možno plným právem mluviti o totož-
ném názoru tří mocností o tamější situaci. Sou
časně zachováváme přátelské vztahy k jiným moc-
nostem « —
»Připomněl jsem již, že ve spolku s Ruskem
pokračujeme po několik roků šťastně v inaugurované
politice, zachovávati, pokud jde o otázku evropského
Východu, souhlasný postup. Jsme s Ruskem zvlášte
také v tom za jedno, že máme nejživější zájem za-
chovat a upevnit evropský koncert.«
Německo
Italit
Rusko
Balkán
evropský východ
22
article
Protirakouské hnutí v Srbsku.
Z Niše, 7. října. (Pův. zpr. »N. L. «) Dnes
byl zde veliký tábor lidu, svolaný omladinou.
Účastníků bylo přes deset tisíc. Všichni řečníci
odsuzovali zábor Bosny a Haresaneiny Pritete
Živeli Mladoturci!« Turecký konsul poděkoval
za ovaci a prohlásil: »Bosna a Hercegavina
jsou srbské země a vy v nás budele miti po-
mocnika, aby se vám neodcizily!« Odtud se
zástupy hnuly ke konsulátu rakouskému a před
ním provolávaly: »Dolů Rakousko! Vojna Ra-
kousku!« Policie zástupy rozbáněla. V městě
vládne veliké vzrušení myslí. Všude jsou slyšny
výkřiky: »Vojna Rakousku!«
Resoluce Srbů petrohradských.
Srbové ze všech zemí, kde obývají, v Pe-
trohradě žijící, sešli se, aby porokovali o polo-
žení srbského národa, jak je utvořeno rakousko-
uherským záborem Bosny a Hercegoviny,
usnesli se na následující, resoluci:
1. Akt záboru je porušením mezinárodních
smluv a usurpací nepopíralelných práv Srbů na
tyto dvě provineie, jež druhdy byly část
srbského státu.
2. Připojením k hababurské monarchii
dvou nejlepších srbských provincií zadávás
strašný úder ne toliko srbskému národu i jeho
budoucímu samostatnému kulturnému rozvoji
nýbrž i celé slovanské myšlence.
3. Prolestujíce nejdůraznějším způsobem
proti skutku, klerého se silnejší dopustil na
slabšlm, Srbové otevřeně prohlašují, že jsou
připraveni na všecky oběti, aby jimi dodal
svému protestu důrazu
4. Ve všech svých bídách srbský náro
obracel se vždycky k dávné ocbranitelce Slo-
vanů, Rusku, a v télo téžké zkoušce zraky
všech Srbů opět se obracejí k němu v plné
bezpečnosti, že se jim dostane jeho bralrské
pomoci v nerovném, ale nevyhnutelném boji.
Srba
Srbsko
Niš
Bosna
Rakousko
Bosna a Hercegovina
Rusko
23
article
5. Schůze jednohlasně se usnesla prositi
zahraničného ministra, aby vyslovil J. V. caru
Mikuláši II. city oddanosti a naděje v spra-
vedlivou záštitu živolných zájmů srbského ná-
roda, o jehož oddanosti Rusko nejednou s
přesvědčilo.
Resoluce tato byla telegraficky oznámena
srbské i černohorské vládě.
Svoboda tisku v Bosně za nové čry
Úřadně bylo Bosňákům a Hercegoveům
oznámeno, že jim záborem nastává nová éra
ústavné svobody, zatím ale zůstala stará nesvo-
boda. Každé číslo »Srbské Rěči« v Sarajevě je
konfiskováno, list nás dochází buď docela bilý
nebo jen částečně potištěný nějakým nevinným
prohlášením redakce. To se děje za úplného
ticha v obou zemích! Pokud jsme mohli po-
souditi, srbské časopisy v Bosně a Hercegovine
nepiší ničeho pobuřujíeího a vůbec ani nepsaly.
Ale tam, kde pokutami až do 500 K stihaj
podpisatele adresy důvěry zemskému správe
baronu Burisnovi, je všecko možno! Tiskárna
»Srbské Rěči« je policií obléhána dříve ještě.
než list může vyjíti a list je konfiskován hned
pod lisem bez udání důvodu! Účelem je tu
patrně dosáhnouti, aby obyvatelstvo, před osmi
dni ještě okupované a nyní zabrané, bylo zu-
staveno bez jakékoli vůdčí myšlenky a tápalo
ve tmách.
Poslední číslo »Srbské Rěči« bylo zkoní
skováno pro úvodní článek : » A srbská my
žslalsn jn
Mikuláš
Rusko
Boseň
Sarajevo
Burisn
24
article
V drobném prodejít
ranní číslo o sobě .
odpoledni
Ve fllalkách na venkovs:
ranní čislo. . . . . . . . 10 h
odpolední . . . . . . . . 4 k
Inserátv
plati se hotevě nupřei
Přešplsceni a lnserty přijímí ndminl-
strace 7 Marinnské ulini č. 3.
Tan nachávejí se těž redakce
Uskárna a espedice „Narodních Listě“
Mukopisy so novracejí
Tana
Uskárno
26
article
šlenka přece nezahyne!« a pro nejnovější poli-
tické zprávy z Vídně, Paříže, Řima, Bělebřadu.
List oznamuje, že následkem této perse-
kuce několik dní nebude vycházet. Myslí, že za
několik dní se systém změní. Tato naděje je-
známkou, že redakce tak neúprosně pronásledo-
vaného listu skládá se z dobráků, věčné doufa-
jících v lepší.
odad
sos Projev z Černé Hory.
oa r e
Z Cetyně, 11. řijna. (K. k.) »Glas Crno-
gorces píše: »Černá Hora raduje se
z opětnéhlo probuzení států bal-
kánský ch. Spatřovala v úspěších balkán-
ských států vždy společný a -tim také svůj
vlastní úspěch. Proto vítá radlostné
Černá Hora den prohlášení bul-
harské neodvlislosti a připojlení
Krétyske krádovství řeckému ja ko
vítězství principu národností, v němž
spočívá blaho srbského národa.
Radost tato čáslečně byla z kalen a rozhod-
nutím Rakousko-U henska, že nnnektuje
srdce srbského národa, representované
Bosnou a Hercegovino u. Bolest a
vzrušeni tísní celé Sebsko a zvlášť Černou
Horu. Není výrazu pro tuto obuižnou situacin a
vážné dny, va nichž žijeme, žádají ii na
nás chladnokrevnost a moudrý po-
s tup.«
Vídeň
Paříž
Řima
Bělebřad
Černá Hora
Cetyně
Rakousko
Bosna a Hercegovina
Glas Crna
27
article
Rakouský orel v Baru a rakouská
Rakouský orel v Baru a rakouská
vlajka v Šabci.
Z Vídně, 12. října. (Telef. zpráva.)
Dle zpráv zdejších listů došlo prý ve
známém přístavním městě Černé Hory,
v Baru (ve starověku (Antibarum),
k výtržnostem před rakouským konsulá-
tem. Demonstranty byl prý stržen ra-
kouský znak na dřevěné labuli na kon-
sulátě umistěný a spálen, dle jiné verse
hozen do moře. Vypravuje se, že byly
prý poslány dvé válečné lodi rakouské
do okoli přístavu.
bnn n
Dále se telegrafuje ;
Z Bělehradu, 12. října. (Zvl. telegr.
»Nár. L.«) Včera byla v Šabe
lidem, který se shromáždil
na dostizleh, stržena s bu-
dovy dunajské paroplaveb ní
společnosti rakousko- uher-
ská obchodní vlajka a ve-
řejně spálena. Dav lidů, vo-
lajleí poválce s Rakouske m,
Projevy Pašičův a následníka
trůnu.
Sp. Z Bělehradu, 12. řijna. (Pův. telegr.
»Nar. L«) Máme dve důleži tá
prohlášení svědčící o náladě
a mínění starých i mladých Srbů:
jedno Pašičovo, druhé násled-
níkovo. Na konferenci poslaneů
politických stran Pašič jménem
radikálů prohlásil, že s ohledem
na téžké a osuduplné postavení,
v které Srbsko strženo poruše ním
berlínské smlouvy a annexí, Srb-
stvo a celý svět mus býti pře-
svědčen o svornosti a jednomysl-
nosti Srbů v království v ochraně
zájmů srbského národa i Srbska,
Proto radikální stran a z a-
stavuje strannický zápas
a boj a podává politický
stranám ruku svoruosti
a bratrství a povolává je
sjednotiti se ve vlastenecké práci
pro zájmy života a cti národa
i Srbska.
Antibarum
Rakouske
Pašičův
Srba
Pašič
Srb
Šabac
Vídeň
Černá Hora
Bělehrad
Nara
Srbsko
28
article
Následník Dordě prohlásll
včera před večerem přel obrov-
ským zástupem manifestastů, že
si zakládá ni tom, že je srbským
vojínem a pokládá za štéstí ze-
mříti pro vlast a Srbsko jako
vůdce dobrovolníků. Pravil: »At
žlje, kdo je hotov zemříti pro
vlast, ať zhyne, kdo nechce tak.«
Dohoda Rakouska s Tureckem
Z Pařiže, 12. října »Temp s
sděluje, že v mimořádné scházi
ministerské rady v Cařihradě
sdělila Porta, že mezi Rakou-
skem a Tareckem došlo k do-
hodě, aby na program mezl-
národní kouference nebyla po-
ložena otázka annexe Bosny a
Hercegoviny a aby pouze jed-
náno bylo o hlavním interesu
Turecka, totiž o prohlášení ne-
odvislosti Bnlharska (Zpráva ta
nedošia zatím z jmné strany ani potvrzeni,
nodog l
ani vyvrácení.)
Velvyslanec rakouský dosud earem
nepřijat. me
-nonoe
Z Petrohradu, 120 řijna. Rakousko-uherský
velvyslanec nebyl doposud přijat carem. Výsvě-
lluje se to tim, že car před audiencí si přeje
mluviti s ministrem zahraničních záležitosti
Izvolským, který se však vráti teprve 18.
řijna.
Četnické hlídky na černohorskou
hranici.
z. Z Černovců, 12. října. (Zvl. telgrm. »N.
L.«) Zdejší listy oznamují, že z rozka zu
ministerstva zeměbrany bylo po-
sláno z Bukoviny do Dalmacie větší
oddělení četnictva. Byli posláni nejprve dlo
Zadru a odtud budou poslání na čer no h or
ben i zne
Izvolský
Srbsko
Rakousko
Turecko
Pařiže
Cařihrad
Bosna a Hercegovina
Petrohrad
Černovec
Bukovina
Dalmacie
Ata žlje