2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
13, října 1908. Clsfo 282.
4
article
skou hranici kselsílení četnický ch
hlídek. Z Haliče bude posláno v nejbližších
dnech 112 četníků na jihovýchodní hranici.
Kromě toho mají tam býti dirigování četníci
z Moravy a Čech.
Situační zprávy z Cařihradu.
(Svolání bulharských záložníků ture-
cké armády. — Hlášení se dobro vol-
níků. — Protirakouské demonstrace. —
Turecká rada Srbsku. — Diplom at
srbský okonferencibalkánskýchstátů.
— Činnost mladotureckého výboru. —
Amerika neuznala ještě bulharskou
prokla m a ci.)
Čo
Halič
Morava
Cařihrad
Srbsko
5
article
Z Cařihradu, 12. října. (K. k.) »Šura
Ummet« sděluje, že na zejtřek svolány
jsou tři třídy bulharských záložní ků-
»Ikdam« sděluje, že povoláno jest do zbraně
100 000 mužů. »Saba« sděluje, že v pro-
vinciích přihlašují se řečtí, ar-
ménští a srbští váleční dobrovolníc i. —
Včera odpoledne byla uspořádána srbsko-
černohorsko-turecká demonstrace
se spojenými prapory před několika
diplomatickými zastupitelstvy. Demonstra nt
provolávali: Pryč s Rakouskem
Podobné demonstrace chystají se zde a na ji-
ných místech. —
Mladoturecký list »Šuraj Ummelt« radí
Srbsku, aby konejšilo veřejné mí-
nění, poněvadž válečné kroky Srb-
ska prospěly by Bulharům, a vzpo-
míná zároveň srbských porážek z
ruské a bulharské války. List dopo-
ručuje Srbsku obratnou, mírumilovou politiku
a slibuje mu, že bude spojeno s Bosnou ná-
rodním hnutím. —
»Saba« uveřejňuje interview s jistým
zdejším diplomatem srbským, kterým, jak se za
to má, jest zdejší srbský vyslanec Nenadoviě.
Mluvil proti rakouské politice a zminil seo
konfederaci balkánských států a o očekávaném
prohlášení neodvislosti Uher. —
Zdejší mladoturecký výbor, jehož
vliv se zmenšuje, vytvořil nové stanovy
rekonstruoval ředitelskou radu a zahájil zřízo
vání klubů pro volební účely. —
Úřadní list uveřejňuje dementi ameri-
ckého velvyslance, v němž vyvrací se
zpráva, jakoby Amerika uzná vala
bulharskou proklamaci.
Šura Ummet
Sabo
Srb
Bulhar
Cařihrad
spojený prapor
Rakousko
Srbsko
Uhry
Amerika
Šuraj Ummelt
6
article
Vjezd krále Ferdinanda do Sofije
Ze Sofije, 12. fíjna.
Dnes o 3. hodině odpoledne přibyl krá-
Ferdinand do Sofije.
Slavnostní uvitání bylo uspořádáno o bee
ním zastupitelstvem (nikoli vládou
a mělo tudíž ráz lido vý.
Celé město a zvláště ulice, kterými se prů-
vod ubíral, byly nádherně dekorovány a ozdobeny
prapory. Před vchodem do parku Borisova
u Orlího mostu byla postavena slavobrána
ve slohu brány staré pevnosti
sofijské.
Na jedné straně slavnostní brány byl nápia
»Vítei nám, care!«, na druhé straná »Na
Střed slavnostní hrány hyl ozdahan
cenou korunou královskou. P
celé ce kudy se pruvou upural, Ivořilo vsecko
vojsko posádky špalír.
Na boulevardu cara Osvoboditele byly roze-
staveny spolky a různé korporace s prapořy
V sousedních ulicích byli shromážděni žáci střed
ních škol a žáci nejvyšších tříd obecných škol
se sbory učitelskými. Posluchači vy so ké
5koly zaujali místo na schodišti sobrání,
vysloužilci u pomníku cara Osvoboditele. V ostat-
ních sousedních ulicích a na náměstí před kate-
drálou byli rozestaveni chovanci škol odborných
a semináře.
Za tímto špalírem byly shromážděny davy
obecenstva.
Král vystoupil z vlaku několik kilomstn
před městem a pokračoval v sedle v další cestě
do Sofije po silnici Cařihradské. Před jízdeckými
kasárnami u parku Borisova byl uvítán generály
a veliteli oddilů vojenských, načež provázen dů-
stojníky na koních, vjel do Sofije. Polní
baterie a horská baterie vypálily
po 31 výstřelech. Když král přijel ke slav-
nostní bráně, přijal hlášení velitele posádky. Sbor
pěvecký zapěl královskou hymnu, ku
dnešní slavnosti složenou.
Ferdinand
Sofijá
Borisov
Vítei já
7
article
Byli tam shromáždění: ministři, před seda
sobrání, starosta s obecními rady, prefekt de-
partementu atd., jakož i dřívější starostové hlav-
ního města.
Starosta krále uvítal a podal mu chléb
a sůl. Paní Karavelová, vdova po bývalém
předsedovi ministeratva, podala králi j ménem
sofijských dam kytici a choť předsedy
ministerstva Malinova kytici jmé n em
v lá dy.
Král Ferdinand odebral se pak do
katedrály, kde byl uvítán metropolitou a veške-
rým duchovenstvem. Metropolita pronesl ku králi
řeč, načež král odebral se do paláce. Na náměstí
Alexandrově konala se pak přehlídka vojska
Počet osob, které sem přibyly z venkova, páčí
se na 50. 000.
Ag. tel. bulg.
»Kam poděly se tradice Gladstonova
liberalismu ?«
Z Paříže, 12. října. Bulharský král Ferdi-
nan d prohlásil zvláštnímu zpravodají »Tem psu«,
že diví se, jak může býti anglický tisk
tak pobouřen prohlášením neodvislosti
Bulharska ?
»Kam poděly se«, pravil král, »tra-
dice Gladstonova liberalismu?
Neuskutečňovalo Bulharsko
po 22 let naděje liberální
Evropy? Pokud jde o Turecko, při-
pomínám, že řekl jsem sultánovi,
aby byl i Bulharsku blaho-
volným otcem. Bulharsko
bude mu za to vděčným. M
styky byly posud prodehnuty věr-
ností a od nynějška budou se vy-
značovati upřímným přátelstvím.
Naděje má jde dokonce ještě
dále.«
Ke konci projevil král radost nad čelným
sympatickými projevy, jež obdržel od četných
soukromých osob z Francie, jakož i nad jed
náním francouzské vlády.
jítpartement
Karavelová
Malinův
Ferdinand
Gladstonův
Ferdi nan
Na náměstí
Paříž
Tema
Bulharsko
Evropa
Turecko
Francie
8
article
»Velmi značná moc zasazuje se
o mír.
Z Londýna, 12. října. (K. k.) »Times« prohla
šují, že povšechná situace se za posledních 48
hodin značně zlepšila, že však po jisté
stránce zůstane i nadále více než jindy neklidnou.
Zatím jsou tu nesporné, mocné známky, že
velmi značná moc zasazuje se o muír,
poněvadž téměř ze všech částí Evropy s
ujišťuje, že veřejné mínění podporuje
mocně stanovisko západních mocností.
Prohlášení sira Edvarda Greye byla příznivě
přijata vzdělanými třídami z větši n
hlavních pevninských států. »Vláda zákon a,e
praví časopis, »jest nejlepší ochranou li du
a zachování tohuto zákona jest hlavním cílem naší
politiky v nynější krisi. Sledujeme pouze dva cí le
Zachování míru a projevení sym-
patiíreformnívládě v Turecku.
Co se může očekávat od nového
evropského kongresu?
Srbský státník Čeda Mijstovič píše z Lon-
dýna do Srbska, jaké tam vládne mínění ve
vládě i obecenstvu. Všecko je proti Ra-
kousko-Uhersku z té příčiny, že samu-
volně porušilo berlinskou smlouvu. Avšak pro
Bosnu a Hercegovinu Anglie s Rakousko- Uher-
skem válku nepodnikne a bude-li ta záležitost
předložena novému kongresu, co bude? Čeda
Mijatovič radí Srbům, aby od nového kongresu
ničeho neočekávali, neboť on, což se nejvíce
pravdě podobá, dá libovolnému skutku Rakousko-
Uherska sankci a tím z nelegalného učiní
legalný. »Situace je pro nás velmi těžká. Tím
spíše je třeba, aby naši státníci byli rozvážní
zachránili aspoň to, co se ještě zachrániti dá!«
Finanční zájmy bodem příští mezi-
národní konference.
Grey
Čeda Mijstovič
Čeda Mijatovič
Srba
Londýn
Evropa
Turecko
Lon
Srbsko
kouskoUhersko
Bosna a Hercegovina
Anglie
Rakousko
Uhry
RakouskoUhersko
Times
9
article
Z Paříže, 12. října. »Temps« pro te-
stuje ve své finanční části proti ná-
zoru, jakoby Francie neměla se p ri
revisi berlínské smlouvy n řčeh
domáhati. Francie mulsí se na příšte
konferenci dožadovati mezi jiným též ji-
stoty pohledávek, jež mají její s tátiiní
příslušníci vůči státům balkán-
ským. Podmínky tureckých, bulharských
srbských zápůjček, upsaných francouzskými
kapitalisty, zejmena kontrola zvláštní komisí, po
případě delegáty flnančních ústavů a majíteli
dlužních úpisů musí býti pojaty do
mezinárodní smlouvy.
Paříž
Francie
Temps
10
article
Liberálný polský hlas o annexi.
Krakovská „Nov. Ref.“ na rozdíl od konserva
tivních pola rých listů není nikterak nadšena přivtěe-
nim Bosny. I když nevzniknou nijaké nebezpečné
komplikace, jest jisto, že annexe uvalí na obyvatel
stvo ríše habsburské nová břemena. Přes to však ne
lze pochybovati, že obě delegace, majíce na mysli
postlení mocenského postavení říše, zpečelí annexi
svým souhlasem. Svolí k ní i delegáti polští a s tím-
to faktem nutno se spřáteliti. Ale — dodává „N. P.
— máme právo žádati, aby polští delegáti pozdvihl
svůj hlas, až se bude schvalovati ústava a nová
správa Jesny a Hercegoviny a vynasnažili se, vy-
moci pro tamčjší obyvatelstvo co největší svobodu
občanskou a národní. Přeje-li si rakousko- uherská
říše, aby v Bosně a Hercegovině panoval pokoj,
chco-li tyto země zachrániti od revolučního pobuřo-
žel
otvoleoveorho s
cttilo volným ve svém domově. A tu jest především
úkolem slovanských členů delegace rakouské, aby
obyvatelstvu zabraných zemí zabezpečili tagové pod-
minky ezistence. Delegáti jsou povinni také pilně
dbáti, aby se Bosna a Hercegovina nestaly doménou
maďarské správy ...
„Nav. Rel.“ nelíkí se také způsok, jakým se an-
nexe ospravedlňuje. Ani okupace, ani annexe —
praví — nebudí v nás nadšeni, nýbrž naopak úvahy
velmi nesympalické takové dobývavé akci. S mrav-
ností nemá nic společného. Zatáhla nás
mocí historické nutnosti do vnucené nám politické
práce, která nevyšla z naší národní duše a také vní
nenajde ozvěny.
Boseň a Hercegovina
Bosna a Hercegovina
Nava
11
article
Jak se v Anglii hledí na události
balkánské?
Vláda anglická nechce jednati ukva
peně. — Annexe koncem hospodářsk
samostatnosti Srbů? — Nebezpeč
z vlasteneckého zoufalství Srbů. — Zá-
plava pověstí v Anglil. — Řecko a Kréta.
Velmoci vzdaly se přímého protestu. —
Grey a Izvolský. - Co může odvráti
nebezpečí války.
Z Londýna, 9. října.
(Pův. dopis »Nár. Listů«)
Jest velmi nesnadno podati přesně angli
cký názor na balkánskou krisi, Ve-
řejné mínění posud kolísá, poněvadž dochá-
zejí stále nové zprávy, jež si namnoze odporují
a také názory různých politických sku-
pin se dosti různí. Jedno jest jisto: vláda
anglická nechce jednti ukvapeně. Chee
získati času, aby mohla vše uvážiti a jednat
s jistotou. Jen ponechají-li však jí balkánsko
mocnosti nutného času, by mohla obezřele vést
předběžná jednání, bez nichž by
mezinárodní konference skon
čila hrozným fiuskem?
Na tom záleží vše! Bude-li možno zí-
skati času, vyřídí se dnes tak zkalen
situace klidně a bude možno přihlížet
k oprávněným zájmům všech intereso
vaných mocností i národů. Ale vše-
chny kombinace diplomatické me-
hou býti zničeny ukvapeným či
nom se strany Srbska.
Jak známo, žádala rakouská vláda
na srbské vládě vysvětlení o vojenském
hnutí a povolání záloh, jež není zdůvodněno
žádným válečným činem v sousedství Srbska.
Co však se rozumí válečným čine m?
Srba
Grey
Izvolský
Anglie
Anglit
Řecko
Kréta
Londýn
Srbsko
12
article
Kdo zná hospodářské podmínky Srbeka
ví, že po definitivním připojení Bosny
Hercegoviny k říši rakousko-uherské jest kone
jeho hospodářské expansi a pokroku. Ponenáhlu
svírá se železný kruh kolem něho se všoc
stran. Jest to povlovné umírání, ale jistá sme
v budoucnosti poměrně blízké. Je lépe zemřiii
v netečnosti, nebo vrhnouti se na svého ne-
přítele v zoufalém, ale beroickém odhodlání
zemříti udatně v naději, že byla zasazena ně-
jaká rána, ne-li smrtelná, tedy aspoň bolestná?
Není na nás, řešiti toto tragické dílemna,
ale sympatie liberální Evropy nále-
žejí srbskému národu, jehož statečnost
jest legendární.
Nutno uznati, že srbský národ, vy-
trvalý a trpělivý jako všechny národy
zemědělské, nebyl nikdy favorisován jak
jeho bulharský soused, a že v elmoci mu vždy
odpíraly přízeň, jakou věnovaly jiným náro-
dům.
Anglický tisk vhoďně poukazuje n
nebezpeči, jaké může vzniknouti Evropě z vla
steneckého a upřímného zoufalství Srbů.
Veřejné mínění jest značně znepoko-
jeno sensačními zprávami, jež denně dochá-
zejí: vojenská opatření Rakouska.
hnutí v lidu srbském jak v městech, tak
i na venkově, úmysl přeložiti dvůr z Běle-
hradu do Niše, srbské informace, že v oj
sko srbské vtrhne co nejdříve de
Bosny i prohlášení Černé Horyo
společném postupu se Srbskem.
Každou chvíli očekává se zpráva, že
Bělehrad je vyklizen, že Srbové pře-
kročili Drinu, Rakušané pak že pře šl
přes Sávu a obsadili Bělehr ad.
Docházeji dokonce i zprávy pravděne-
podobné jako o prohlášení neodvislo
sti Albánie, což jest nemožno aspoň ad
ministrativně, poněvadž neni už vlastně Alb
nie, ačkoliv jsou ještě Albánci.
Srba
Rakušan
Albánec
Bosna Hercegovina
Evropa
Rakousko
Niš
Srbsko
Bělehrad
Sáva
Albánie
Bělahrad
13
article
Lze snadno pochopiti, že zprávy ty se v An
glii různě vykládají. Horliví pacifisté, kter
namnoze zaujímaji důležitá místa, krě-
rumeny a říkají klidně, že Bulharsko a
Rakousko neučinily nic tak hroz
ného. Rakousko nejen že prý nezachvátil
nové území, ale ještě dává sandžak no vo
pazarský Turecku, že Srbové příliš křičí
uby vzbudili pozornost Evropy a dali si zaplati
za své mlčení, že nikdo nechce válku, žádní
mocnost neodváží se vzíti na sebe zodpov ědinos
za rozpoutání mezinárodního konfliktu a vše ze
se urovná co nejlépe v zahraničních miništer-
stvech evropských. V jiných oficiální c)
kruzich, zejména konservativních
rovněž se nepřikládá skutečného vý z na
mu hrozbám srbským a říká se přímo
že by Rakousko jednalo s tichým
souhlasem Evropy, kdyby dalo srbským
rušitelům pořádnou lekci a oficiálně rai
se srbské vládě k opatrnosti a rozv a z e. Jest
to vhodný způsob k upokojení vlasteneckého
zoufalství Srbův?
V kruzích dobře informovaných mezi poli-
tiky a publicisty, kteří jsou speciali-
sty v zahraniční politice, jeví se všal
živé znépokojoní a také se netají.
Praví se, že Turecko učiní vše, aby
se vyhnulo válce, ale trpělivost národův
má své meze stejně jako u jednotlivce. Prokla-
mace neodvislosti Kréty jest novým
ostnem pro tureckou samolibost. An
gličtí pacifisté říkují klidně: tam se rovněž nl
ve skutečnosti nezměnilo, neboť Kréta byla ře-
ckou v každém směru již od r. 1906, četnietvo
a úřadnictvo nosilo uniformu krále Hellénůa
co tam zbylo ještě z vojska velmocí, mělo být
odvoláno koncem tohoto roku, Turecko tedy
nic nového neztrácí. Přes to řecká vláda sam
cítí, jaké nebezpečí by mohlo vzejíti z ukvape-
ného jednání.
Srba
Srbův
Prokel
Bulharsko
Rakousko
Turecko
Evropa
Kréta
14
article
Včera večer pravil mi řecký ministr v Lon
dýně Romanos, bývalý ministr zahraničníck
záležitostí, že jeho vláda ještě neučinil
žádného rozhodnutí, jak má přijati pro-
gis
politiky od války řecko-turoské a jest také jisto
že žádná vláda řecká by nemohla přím
odmitnouti nabadku Kréťanů, učiněnou dobro-
volně meteřské vlasti; ale nynější
vláda řecká chce opatrně postupo
vati v souhlasu s velmocemi, aby
zbytečně nezaplétala situaci, která již tak jes
dosti obtížná, proto se neukvapuje provésti čin
který by velmoci pokládaly za nevhodný. Tlak
národního smýšlení donutí snad vládu, schvá-
liti spíše nebo později rozhodnutí Kréťannů, ale
ať již se stane cokoli, chovala se přece tak, že
si zjednala uznání velmocí, což usnadní řešení
krétské otázky, až Evropa připojí pod
pisk dohodám, upravujícíma
schvalujícím hotové události.
Romanos
Kréťan
Kréťann
Evropa
15
article
Nutno konstatovati, že velmoci
vzdaly se přímého protestu proti rušitolům ber-
linské smlouvy. Jevi se už jen snaha, zachovati
slušnou formu a šetřiti vážnosti i samolihosti
Mladoturků. To vědí Srbové a tím vysv ět-
luje se jejich zoufalství, neboť od-
mitá-li Evropa viděti v nich utlačené, ne-
mohou doufati v nějakou kompen-
saci nadějí, které tak dlouho chovali. Ra-
kousko jim nikdy dobrovolně ne-
postoupí ani část zabraných zem
a Evropa nesvolí, aby jim byl na úkor Tureck
postoupen sandžak novopazarský; mohou
tedy spoléhati jedině na sebe . ,
Jest doufati, že sir Edward Grey
uzná zláště kritíckou situaci Srb
a nalezne-li Foreign ofice v poradě s ministrem
Izvolským vhodný prostřeďek, kterým
by bylo dáno zadostučinění srbským revindika
ním ve shodě s velmocemi i Tureckem, pak je-
dině hude vyloučeno nebezpečí války a mo ž n
klidně pohlížeti do nejbližší bu-
doucnosti.
J. Coudurier.
(Další telegrafické a telefonické zprávy
pozdě v noci došlé o převratu na Bal
káně viz na straně 4.)
Srba
Grey
Srb
J Coudurier
Evropa
Turecko
Bala
17
article
hotr
Z VIšně, 12. října. (K. k)
Schůze vojenského výboru rakouské de
legace je svolána definitivně na pondělí 19. t. m
odpoledne do Pešti.
V uherském výboru pro zahraniční záležitost
předseda šl. Szel! zahájil schůzi o 5. hod. a pro-
hlásil, že dle dosavadních obvyklosti se předpokládá,
že výklad, který pronesl ministr bar. Aehrenthal v de
legaci říšské rady, je znám. Ministr přeje prý si však
ještě podati některá vysvětlení.
Ministr bar. Aehrenthal: Stojíme před důležitou
fásí zahraniční politiky a proto chce učiniti některá
sdělení výboru, dříve než bude zahájena rozprava
o výkladu. (Slyšte! Slyštel) Při nedávných důleži-
tých rozhodnutích jednalo se v podstatě o pokračo-
vání politiky hr. Julia Andrássye, který uvedl před
30 lety zabraniční politiku rakousko-uherskou na
nové dráhy. On nepomýšlel tehdy na nabývání zemí.
nýbrž shledával toliko nutným, aby po válce r. 1877
až 1878 byla na jihovýchodní hranici mocnářství uči-
něna jistá bezpodmínečně nutná opatření bezpeč-
nostní. Od té dohy se mnoho změnilo v Bosně a také
mimo Bosnu. Je nulna nová afirmace mocenské my-
šlenky, která za vedení Andrássye byla v Bosně
uskutečněna před 30 lety. Také nynější přivtělení
Bosny nestalo se jistě proto, aby získány byly nové
země, nýbrž aby konsolidován byl poměr, který trvá
již 30 let. Stalo se nutným, aby Bosně a Hercego-
vině dána byla ústava. Avšak také v zájmu zahra-
niční politakv,
Andrássy
Pešť
Boseň
Bosna
Boseň a Hercego
18
article
Chceme bezpodmínečně frvati na zásadě ne-
zakročení. Přejeme nové éře v Turecku zda-
ru. Troufáme, že náš krok v Cařihradě bude příjaí
v tom smyslu, jak byl zamýšlen. Zprávy naše z Caři-
hradu nejsou nepříznivy. Lze pozurovati správnou
interpretaci. V Turecku a též jinde nebudou se moci
uzavírati skutečnosti, že, jestliže vůbec může býti řeči
o přesunutí moci, způsobené naší akcí, děje se tak
jen odvoláním posádek našich z Novopazarska na
prospěch Turecka. V Cařihradě — doufá — bude
oceněno, že Turecku zůstane zachováno naše přátel-
ství jemu důležité.
S různých stran je stále ještě slyšeli nepří
znivé a zlovolné posuzování akce naši
Musím opříti se tělo snaze. Při naší akci jde o sam-
zřejmý právní vývoj. Naproti zahraničným novinám
uvádí ministr úsudek Bluntschlího z r. 1880 (v díle
„Deutsche Staatslehre und die heutige Staatenwelt
o poměru Bosny a Hercegoviny k Rakousko-Uhersku
„Formálně není odstraněno výsostně právo sul-
tánovo, věcně je státní výsostné právo císaře a krále
uznán a provedeno. Je to rozpor mezi formou a pod-
statou státního a právního řádu, který potřebuje roz-
řešení, ale rozřešení to může nalézti teliko v úplném
rozpadnutí bezmocné a smyslu nemající formy“. To
Bluntschli vyslovil před 28 lety a právě to se tuké
stalo. Neboť vůči Turecku lze mluvili toliko o formální.
nikoli materiální ztrátě. My jsme však zároveň Ture-
cku odevzdali čelná práva. Jest zajímavo zkoumati
ustanovení čl. XXV. a XXIX. berlínské smlouvy.
zejména čl. XXV., pokud se týká nabytého práva
Rakousko-Uherska, drželi posádky v Novopazarsku.
Bluntschlí
Turecko
Cařihrad
Bosna
Hercegovina
Rakousko
Uhersko
RakouskoUhersko
Deutsche Staatslehre
19
article
Tato ustanovení sluší považovati za opatření evropské
policie. V r. 1878 byla tato opatření nutna, avšak
měla pro nás trochu nepříjemnou příchuť. Nadcšla
doba, aby v tomto směru učiněna byla změna
V jiných dobách a vůči jiným zemím nepřejí-
malo Rakousko-Uhersko vždy práva dozoru a do-
hlídky, aby hájilo své zájmy a zájmy cizí. Rakousko-
Uhersko neučinilo své doby s touto politikou dobré
zkušenosti. V uherském veřejném mínění byla vždy-
cky velice populární politika, která se vyslovovala pro
samostatný vývoj balkánských národů. Rozhodnutí,
které jsme právě učinili e které týká se vyklizení
Novopazarska a modifikování jistých práv a čl. XXIX.
souhlasí rozhodně s politikou, kšerá nnašla ohlasu
v Uhrách. A proto hledím s plnou důvěrou votříc roz
pravě o svém výkladu. (Hlučná pochvala)
Rel. hr. Thoroczkny pravil, že dle jeho míněn
může býti úkolem výboru výhradně jen projednávat
otázku bosenskou v jejích zahraničních relacích, pro-
tože její vztahy státoprávní náležejí před jiné forum.
Rakousko
Uhersko
RakouskoUhersko
Uhry
20
article
(Souhlas.) Uznává nutnost annexe a žádá, by s Tu-
reckem potrvaly nejlepší sousedské poměry. Táže s
ministra, měly-li ostatní státy vědomost o annexi
a jaké slanovisko k ní zaujaly; jsou-li pravdivy zprá-
vy o svolání konference mezinárodní. Zpravodaj je
přítelem samostatného svobodného rozvoje států bal-
kánských, To však může být jen, pokud státy balkán-
ské nevystoupí proti nám agresivně. Srbsku musí se
dáti na srozuměnou, že máme k němu a jeho svo-
bodnému rozvoji plnou důvěru, avšak jen, pokud
zůstane hodným této blahovůle a této podpory.
Předseda šl. Szell chce dříve, než se dostane d
proudu debata o rozpočtu vzhledem na to, že otázka
příslušnosti Bosny bude zákonodárně rozřešena a
zvláště prato, že je mimo delegační kompelenci, po-
žádati delegáty, by se do projednávání otázky té
ani nepouštěli. (Hlučný souhlas.)
Del. Saghy souhlasil se samostatným krokem
zahraniční politiky, kterým byla císařova svrchova-
nost rozšířena také na Bosnu a Hercegovinu. Doufá
že také Turecko přijme klidně tyto skutečnosti.
Del. Issekutz vzal annexi na vědomí jako do-
konanou skutečnost.
Del. Babič-Gjalski (chorvatsky) považuje za svou
povinnost použiti první příležitosti, aby se stručně
vyslovil o annexi. Bosna a Hercegovina jsou ode
dávna obývány Chorvaty a Srby, límléž národem
který obývá také království chorvatské. Musí prot
tím spíše dostáti své povinnosti a ujmouti se slova,
aby zdůraznil, že annexe Bosny a Herclegovi-
ny je především olázkou chorvatsko
Babič
Gjalský
Chorvat
Srba
Srbsko
Bosna
Bosna a Hercegovina
Turecko
Hercegovina
21
article
rvatsko-sriský ráz annek-
níkova vypuštěn
22
article
že při proklamaci byl z titulu pan
titul krále chorvatského, ač k říši byla přivtělen
území, k Chorvalsku přímo náležející a válkou po-
zbytá, tak zv. Chorvatsko turecké, a protože vůb
vůči Bosně a Hercegovině po stránce právního titulu
může vystoupili jen král chorvatský, nikoli
však císař zakouský a nikoli král český a také n
apošt. král uherský, protože přichází ve spojen
s Bosnou jen jako král chorvatský. Ještě více je
však nápadným a dokonce chybou, že v manifest
nebylo vyhověno ethnické skutečnosti, že téměl dva
miliony Srbo-Chorvatů se připojují k mocnářství.
Řečník mluvil polom o Chorvalsku.
Předseda prohlásil, ač řečník ve smyslu zá-
kona má právo mluviti chorvatsky, že přece soudlí.
že není účelným, v důvěrné schůzi, jako je schůze
výboru, mluvit jazykem, kterému většina členů vý-
boru nerozumí. Ostatně záležitosti chorvatské ne-
náležejí před delegace. Žádá tudíž řečníka, aby o
podobných výkladů upusti
Del. Babič-Gjalský ukončil svou řeč.
Ministr bar. Aehrentha! odpovídal na oláz
ky, podané zpravodajem. Odpovědi prohlášeny z
důvěrn.
Na to prohlásil předseda, že výbor přijímá
politiku ministra záležitostí zahraničních s povdě-
kem a důvěrou a souhlasí s tím, co jest ob-
saženo v jeho výkladu. Sdělená fakta ber
výbor na vědomí s povděkem a jednomyslně.
Rozpočet min. zahraničních věcí schvále
povšechně i v podrobnostech bez další debaty
schůze skončena.
Chorvat
Babič
Gjalská
Aehrenth
Chorvatsko
Boseň a Hercegovina
23
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 10. října. (Volební ruch
v Dalmacii.) Dne 26. října započnou v Dal
macii nové sněmovní volby. Z 41 mandátů měl
ve starém sněmě chorvatská strana 26, stran
práva 3, Srbové 6 a Vlachové také 6 mandátů
Letos jsou Chorvaté rozštěpeni ve tři strany
vedle staré chorvatské strany, jejíž před
sedou je nyní dr. Mihaljevič, a strany prá
va vystupuje velmi bojovně třetí skupina, de
mokratická, kterou vede ve Splitu dr. Smo-
dlaka. Mimo to chorvatská strana v Dubrovníce
a jižní Dalmacii tvoří novou samostatnou frakci.
vedenou drem. Čingrijí. Vlachové uhájili
svou posici pouze v kurii největších poplatníků
a v obchodní komoře. Kdyby Chorvaté a Srbove
postupovali proti nim všude svorně, sklesl by
počet jejich mandátů na tři, takže by neměli ani
tolik poslanců, aby mohli podávati samostatně
návrhy. Nesvornost slovanských stran může
však Vlachům dopomoci ještě k některému dal-
šímu mandátu. Na všechen způsob nový sněm
bude míti zcela jiné vzezření, než minulý.
Srba
Vlach
Chorvat
Mihaljevič
mokratická
Smo
Praha
Dalmacie
Split
Dubrovnit
jižní Dalmacie
Srbove
24
article
V Praze, 11. října. (Solnohradský
sněm pro annexi.) Ze zemských sněmu
prvý se o annexi vyslovil sněm solnohradský,
který ve včerejší schůzi přijal návrh poslance
Haagna a soudr., aby sněm zvláštní holdovací
listinou vyslovil panovníku díky za přivtělení
obsazených zemí k monarchii.
Z Krakova, 10. října. (Polští advo-
káti nejdou do Vídně.) Ve včerejšt
schůzi zdejší advokátní komory usneseno, ná-
sledovati příkladu české advokátní komory
neobeslati vídeňský sjezd advokátů. Zpráva
o tom zaslána české advokátní komoře a pořa-
datelům sjezdu.
Ze Záhřeha, 10. října. (Hromadn
konfiskace.) Všechny dnešní odpoledníky
byly skonfiskovány, protože otiskly zprávu o
mobilisačním opatření rakouské armády prot
Srbsku. Zabaveny nejen všechny odpolední ko-
aliční listy chorvatské a srbské, nýbrž tak
poloúřadní »Agr. Ztg.« a dokonce i úřad
»Narodne Novine«.
Haagno
Praha
Krakov
Vídeň
Záhřeh
Srbsko
Narodnout Novine
25
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 12. října.
Tittoni odstupuje. — Hněv mezi císařem Fran-
tiškem Josefem I. a králem italským.
Postavení Tittona jest úplně otřeseno. Vláda
sama přeje prý si zhostiti se tohoto ministra,
jak nasvědčuje i článek »Popola Romana«. Jen
ještě někteří nejzarytější oficiosové troufají si
omlouvat ministra přes to, že jeho východní
politika konči nezdarem a že nedovedl domoci
se žádné náhrady pro Italii. Milánšti radikálové
chystají veliké veřejné projevy proti politice
vládní, k Rakousku až dotud shovívavé. Vláda
chce irredentistické projevy mocí potlačiti.
Král italský nechal až dosud
nezodpovězený list císaře rakou-
s kéhlo. Také vláda neodpověděla dosud na
rakouskou notu.
První válečný krok Holandska proli Venezuele.
V Holandsku pokládají za nezbytnou blo-
kádu přístavů venezuelských. Za účelem
tím soustředily se před Curacaem
čtyři válečné lodi nizozemské.
Vláda sděli datum blokády nejpry velmocema
potom teprve veřejnosti.
»Nový Bismarke.
(Raklouská lák aid le.)
»Journa! des Debats« posuzuje v sobotním
čísle velmi ostře jednání Rakouska. Říše ta
snaži se, aby zlákala velmoci pro sebe a pro
svoji politiku výbojnou. »K nám Francoužům,«
píše list, »mluví již svůdně o Marokku. To má
býti cena, abychom se zřekli role v slovanském
světě a tím i své role v Evropě. Již roku 1859
a 1866 dali jsme se zlákati do neurčitých kom-
binací a výsledek jest znám. Tehdy byla
Francie ovládána blouznivým zmatencem. Dnes
jest vláda v rakou lidu. Ten musí bditi. Jed-
noho Bismarka měli jsme právě tak dost.«
Miní snad »Débats« pana Aehrenthala ? Ten, byt
žák Bismarkův snad v jeho úskocích, sám sobě
si asi neosobuje, že by se rovnal svému věru
málo sympatickému vzoru co do talentu a jeho
obsahlosti.
Tittoni
Josef
Romanus
Journa
Debats
Aehrenthal
Praha
Rakousko
Holandsko
Venezuela
Curacao
Maroko
Evropa
Francie
Miní
Italia
26
article
Nebezpečné povstání v Kurdistann.
V odleblém, ale veledůležitém tomto kou-
sku turecké říše zavládlo jitření, sotva již zdo-
latelné, ač tam všude jest rozloženo vojako.
Tamější mohamedáni odmitají ústavu, přiznáva-
jíce výhody její leda pro evropské Turecko.
Mohamed paša, velitel bagdadského sboru, Čer-
kes rodem, sám jest proti ní. Jen Arménové
jeví porozumnění pro volby, ale právě proto
hrozí nové bitky mezi nimi a mobamedány.
Kdyby nebyla vláda posádky zdvojnásobila, bylo
by tam povstání dnes již vypuklo. Výstavba
dráhy bagdadské, na níž Německu tolik záleží
a jež má vésti právě těmito kraji, by se po-
vstáním ovšem velice zdržela. Kdyby vojska
vuvo uvropského
Turecka, vypuklo
by nepochybně povstání
ihned
Ministr spravedlnosti dr. Klein
o justiční reformě.
Na 11. sjezdu rakouských advokáta.
Ve Vídni, 12. října.
Ministr práv dr. Klelní u příležitosti zahájenl
11. sjezdu vak. advckátů ve Vídní mozi jiným pojed-
nal o chystané justiční relorměca pravil,
pojednav předevěím
o advokacii
„Jako stav dolčena je advokacile převrafy,
v nichž žijeme a přítomnost jest pro ní rovněž epo-
chou přechodu, jako téměř pro všechno duševnía
hmotné.
Jak víte, budou v brzku zákonodár
stvím splněna některá dávná a opráv-
něná přání advokátů, mezí nimi otázka ve-
řejných agentur, jež položena také na pořad vašeha
sjezdu.
Mohamed paša
Armén
Klein
doktor
Klelní
Turecko
Německo
Vídeň
Čer
27
article
Návrhy na rovisi advokátního řádu byly ne-
dávno ministerstvu spravodlnosti podány, takže bu-
dome moci nyní zahájiti příslušnou práci a poněvadz
vaše návrhy trvají na základech nyněj-
šího zřízení vašeho stavu, vyskytnou se
snad v jednotlivostech neshody, doufám všah,
že revzniknou nikde nepřekonatelné
obtíža O vymezení odpovědnos ťi za
projevy, pronosené při vykonávání vašeho povo-
lání — vymozoní to není niklerak snad-
né — a o složení disciplinárních senátů
bude třeba rozhodovati zároveň s revisí advo
kátního řádu. Nebude asi překážky, aby do senátů
poslední instance byli povoláni zástupci advokucie.
V ostatních stavovských otázkách, o nichž chcete ro
kovati, běží o rozpory reálních nebo ideálních zájmů,
částečně velmi jemného rázu; v té příčině
nelze ovšem dosáhnouti tak snadno, jako dříve, rozs
řešení všechny uspokojujícího, poněvadž dnešního
dne akcentují jednotlivé skupiny velmi silně své
zvláštní zájmy. Jsem si jist, že ve vašich usneseních
bude brán na to zřetel. Neboť advokáli sami jsou
zrovna tak, nebo ještě více, než justiční
správa interesováni na tom, aby na př. změny
sazeb za obstanávání práviních záleži-
tostí, jimi tak za nutné považované, nebo jiná,
obecenstva se týkající usnesení, zůstaly ve správ-
ných mezích. Proto nebojím se ani v těchto
choulostivých Bodech, že náš soulad bude
ohrožen.
28
article
Pokud jde Eonečněo
měny v justičním orgunismu
o nichž choete mluviti, znáte můj názor, směrodalně
poměry a perspektivy z toho vyplývající vyložil jsen
nedávno otevřeně. Kéž vaše porady přispějí ke zmír-
nění rozporů v názorech, neho kéž odstraní rozpory
zde vládnoucí, jež nejsou bez jistého významu pro
to, co z těchto novot skulečně vznikne, budou-li za
vedeny.
Kdežio talo číst vašeho programu obisahiuje to
co očekáváte od státu, jste v druhé části
programu toholo, ctění pánové, stranou, jež
dává, Mezi všemi právníky pronikne advokát nej-
blíže E tomu, co zdá se nám býti posledním a vlast-
ním zdrojem práva. Soudce poznává rovněž jako v
reskce práva v cítění lidu a touhu po novém právu
avěak většinou vybudované již na platných právnl