ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 3ee49530-77c6-11dc-9139-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 28 celkem · entity: person 60, place 102, org 7, work 3
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
13, října 1908. Clsfo 282.
4 article
skou hranici kselsílení četnický ch hlídek. Z Haliče bude posláno v nejbližších dnech 112 četníků na jihovýchodní hranici. Kromě toho mají tam býti dirigování četníci z Moravy a Čech. Situační zprávy z Cařihradu. (Svolání bulharských záložníků ture- cké armády. — Hlášení se dobro vol- níků. — Protirakouské demonstrace. — Turecká rada Srbsku. — Diplom at srbský okonferencibalkánskýchstátů. — Činnost mladotureckého výboru. — Amerika neuznala ještě bulharskou prokla m a ci.)
Čo Halič Morava Cařihrad Srbsko
5 article
Z Cařihradu, 12. října. (K. k.) »Šura Ummet« sděluje, že na zejtřek svolány jsou tři třídy bulharských záložní ků- »Ikdam« sděluje, že povoláno jest do zbraně 100 000 mužů. »Saba« sděluje, že v pro- vinciích přihlašují se řečtí, ar- ménští a srbští váleční dobrovolníc i. — Včera odpoledne byla uspořádána srbsko- černohorsko-turecká demonstrace se spojenými prapory před několika diplomatickými zastupitelstvy. Demonstra nt provolávali: Pryč s Rakouskem Podobné demonstrace chystají se zde a na ji- ných místech. — Mladoturecký list »Šuraj Ummelt« radí Srbsku, aby konejšilo veřejné mí- nění, poněvadž válečné kroky Srb- ska prospěly by Bulharům, a vzpo- míná zároveň srbských porážek z ruské a bulharské války. List dopo- ručuje Srbsku obratnou, mírumilovou politiku a slibuje mu, že bude spojeno s Bosnou ná- rodním hnutím. — »Saba« uveřejňuje interview s jistým zdejším diplomatem srbským, kterým, jak se za to má, jest zdejší srbský vyslanec Nenadoviě. Mluvil proti rakouské politice a zminil seo konfederaci balkánských států a o očekávaném prohlášení neodvislosti Uher. — Zdejší mladoturecký výbor, jehož vliv se zmenšuje, vytvořil nové stanovy rekonstruoval ředitelskou radu a zahájil zřízo vání klubů pro volební účely. — Úřadní list uveřejňuje dementi ameri- ckého velvyslance, v němž vyvrací se zpráva, jakoby Amerika uzná vala bulharskou proklamaci.
Šura Ummet Sabo Srb Bulhar Cařihrad spojený prapor Rakousko Srbsko Uhry Amerika Šuraj Ummelt
6 article
Vjezd krále Ferdinanda do Sofije Ze Sofije, 12. fíjna. Dnes o 3. hodině odpoledne přibyl krá- Ferdinand do Sofije. Slavnostní uvitání bylo uspořádáno o bee ním zastupitelstvem (nikoli vládou a mělo tudíž ráz lido vý. Celé město a zvláště ulice, kterými se prů- vod ubíral, byly nádherně dekorovány a ozdobeny prapory. Před vchodem do parku Borisova u Orlího mostu byla postavena slavobrána ve slohu brány staré pevnosti sofijské. Na jedné straně slavnostní brány byl nápia »Vítei nám, care!«, na druhé straná »Na Střed slavnostní hrány hyl ozdahan cenou korunou královskou. P celé ce kudy se pruvou upural, Ivořilo vsecko vojsko posádky špalír. Na boulevardu cara Osvoboditele byly roze- staveny spolky a různé korporace s prapořy V sousedních ulicích byli shromážděni žáci střed ních škol a žáci nejvyšších tříd obecných škol se sbory učitelskými. Posluchači vy so ké 5koly zaujali místo na schodišti sobrání, vysloužilci u pomníku cara Osvoboditele. V ostat- ních sousedních ulicích a na náměstí před kate- drálou byli rozestaveni chovanci škol odborných a semináře. Za tímto špalírem byly shromážděny davy obecenstva. Král vystoupil z vlaku několik kilomstn před městem a pokračoval v sedle v další cestě do Sofije po silnici Cařihradské. Před jízdeckými kasárnami u parku Borisova byl uvítán generály a veliteli oddilů vojenských, načež provázen dů- stojníky na koních, vjel do Sofije. Polní baterie a horská baterie vypálily po 31 výstřelech. Když král přijel ke slav- nostní bráně, přijal hlášení velitele posádky. Sbor pěvecký zapěl královskou hymnu, ku dnešní slavnosti složenou.
Ferdinand Sofijá Borisov Vítei já
7 article
Byli tam shromáždění: ministři, před seda sobrání, starosta s obecními rady, prefekt de- partementu atd., jakož i dřívější starostové hlav- ního města. Starosta krále uvítal a podal mu chléb a sůl. Paní Karavelová, vdova po bývalém předsedovi ministeratva, podala králi j ménem sofijských dam kytici a choť předsedy ministerstva Malinova kytici jmé n em v lá dy. Král Ferdinand odebral se pak do katedrály, kde byl uvítán metropolitou a veške- rým duchovenstvem. Metropolita pronesl ku králi řeč, načež král odebral se do paláce. Na náměstí Alexandrově konala se pak přehlídka vojska Počet osob, které sem přibyly z venkova, páčí se na 50. 000. Ag. tel. bulg. »Kam poděly se tradice Gladstonova liberalismu ?« Z Paříže, 12. října. Bulharský král Ferdi- nan d prohlásil zvláštnímu zpravodají »Tem psu«, že diví se, jak může býti anglický tisk tak pobouřen prohlášením neodvislosti Bulharska ? »Kam poděly se«, pravil král, »tra- dice Gladstonova liberalismu? Neuskutečňovalo Bulharsko po 22 let naděje liberální Evropy? Pokud jde o Turecko, při- pomínám, že řekl jsem sultánovi, aby byl i Bulharsku blaho- volným otcem. Bulharsko bude mu za to vděčným. M styky byly posud prodehnuty věr- ností a od nynějška budou se vy- značovati upřímným přátelstvím. Naděje má jde dokonce ještě dále.« Ke konci projevil král radost nad čelným sympatickými projevy, jež obdržel od četných soukromých osob z Francie, jakož i nad jed náním francouzské vlády.
jítpartement Karavelová Malinův Ferdinand Gladstonův Ferdi nan Na náměstí Paříž Tema Bulharsko Evropa Turecko Francie
8 article
»Velmi značná moc zasazuje se o mír. Z Londýna, 12. října. (K. k.) »Times« prohla šují, že povšechná situace se za posledních 48 hodin značně zlepšila, že však po jisté stránce zůstane i nadále více než jindy neklidnou. Zatím jsou tu nesporné, mocné známky, že velmi značná moc zasazuje se o muír, poněvadž téměř ze všech částí Evropy s ujišťuje, že veřejné mínění podporuje mocně stanovisko západních mocností. Prohlášení sira Edvarda Greye byla příznivě přijata vzdělanými třídami z větši n hlavních pevninských států. »Vláda zákon a,e praví časopis, »jest nejlepší ochranou li du a zachování tohuto zákona jest hlavním cílem naší politiky v nynější krisi. Sledujeme pouze dva cí le Zachování míru a projevení sym- patiíreformnívládě v Turecku. Co se může očekávat od nového evropského kongresu? Srbský státník Čeda Mijstovič píše z Lon- dýna do Srbska, jaké tam vládne mínění ve vládě i obecenstvu. Všecko je proti Ra- kousko-Uhersku z té příčiny, že samu- volně porušilo berlinskou smlouvu. Avšak pro Bosnu a Hercegovinu Anglie s Rakousko- Uher- skem válku nepodnikne a bude-li ta záležitost předložena novému kongresu, co bude? Čeda Mijatovič radí Srbům, aby od nového kongresu ničeho neočekávali, neboť on, což se nejvíce pravdě podobá, dá libovolnému skutku Rakousko- Uherska sankci a tím z nelegalného učiní legalný. »Situace je pro nás velmi těžká. Tím spíše je třeba, aby naši státníci byli rozvážní zachránili aspoň to, co se ještě zachrániti dá!« Finanční zájmy bodem příští mezi- národní konference.
Grey Čeda Mijstovič Čeda Mijatovič Srba Londýn Evropa Turecko Lon Srbsko kouskoUhersko Bosna a Hercegovina Anglie Rakousko Uhry RakouskoUhersko Times
9 article
Z Paříže, 12. října. »Temps« pro te- stuje ve své finanční části proti ná- zoru, jakoby Francie neměla se p ri revisi berlínské smlouvy n řčeh domáhati. Francie mulsí se na příšte konferenci dožadovati mezi jiným též ji- stoty pohledávek, jež mají její s tátiiní příslušníci vůči státům balkán- ským. Podmínky tureckých, bulharských srbských zápůjček, upsaných francouzskými kapitalisty, zejmena kontrola zvláštní komisí, po případě delegáty flnančních ústavů a majíteli dlužních úpisů musí býti pojaty do mezinárodní smlouvy.
Paříž Francie Temps
10 article
Liberálný polský hlas o annexi. Krakovská „Nov. Ref.“ na rozdíl od konserva tivních pola rých listů není nikterak nadšena přivtěe- nim Bosny. I když nevzniknou nijaké nebezpečné komplikace, jest jisto, že annexe uvalí na obyvatel stvo ríše habsburské nová břemena. Přes to však ne lze pochybovati, že obě delegace, majíce na mysli postlení mocenského postavení říše, zpečelí annexi svým souhlasem. Svolí k ní i delegáti polští a s tím- to faktem nutno se spřáteliti. Ale — dodává „N. P. — máme právo žádati, aby polští delegáti pozdvihl svůj hlas, až se bude schvalovati ústava a nová správa Jesny a Hercegoviny a vynasnažili se, vy- moci pro tamčjší obyvatelstvo co největší svobodu občanskou a národní. Přeje-li si rakousko- uherská říše, aby v Bosně a Hercegovině panoval pokoj, chco-li tyto země zachrániti od revolučního pobuřo- žel otvoleoveorho s cttilo volným ve svém domově. A tu jest především úkolem slovanských členů delegace rakouské, aby obyvatelstvu zabraných zemí zabezpečili tagové pod- minky ezistence. Delegáti jsou povinni také pilně dbáti, aby se Bosna a Hercegovina nestaly doménou maďarské správy ... „Nav. Rel.“ nelíkí se také způsok, jakým se an- nexe ospravedlňuje. Ani okupace, ani annexe — praví — nebudí v nás nadšeni, nýbrž naopak úvahy velmi nesympalické takové dobývavé akci. S mrav- ností nemá nic společného. Zatáhla nás mocí historické nutnosti do vnucené nám politické práce, která nevyšla z naší národní duše a také vní nenajde ozvěny.
Boseň a Hercegovina Bosna a Hercegovina Nava
11 article
Jak se v Anglii hledí na události balkánské? Vláda anglická nechce jednati ukva peně. — Annexe koncem hospodářsk samostatnosti Srbů? — Nebezpeč z vlasteneckého zoufalství Srbů. — Zá- plava pověstí v Anglil. — Řecko a Kréta. Velmoci vzdaly se přímého protestu. — Grey a Izvolský. - Co může odvráti nebezpečí války. Z Londýna, 9. října. (Pův. dopis »Nár. Listů«) Jest velmi nesnadno podati přesně angli cký názor na balkánskou krisi, Ve- řejné mínění posud kolísá, poněvadž dochá- zejí stále nové zprávy, jež si namnoze odporují a také názory různých politických sku- pin se dosti různí. Jedno jest jisto: vláda anglická nechce jednti ukvapeně. Chee získati času, aby mohla vše uvážiti a jednat s jistotou. Jen ponechají-li však jí balkánsko mocnosti nutného času, by mohla obezřele vést předběžná jednání, bez nichž by mezinárodní konference skon čila hrozným fiuskem? Na tom záleží vše! Bude-li možno zí- skati času, vyřídí se dnes tak zkalen situace klidně a bude možno přihlížet k oprávněným zájmům všech intereso vaných mocností i národů. Ale vše- chny kombinace diplomatické me- hou býti zničeny ukvapeným či nom se strany Srbska. Jak známo, žádala rakouská vláda na srbské vládě vysvětlení o vojenském hnutí a povolání záloh, jež není zdůvodněno žádným válečným činem v sousedství Srbska. Co však se rozumí válečným čine m?
Srba Grey Izvolský Anglie Anglit Řecko Kréta Londýn Srbsko
12 article
Kdo zná hospodářské podmínky Srbeka ví, že po definitivním připojení Bosny Hercegoviny k říši rakousko-uherské jest kone jeho hospodářské expansi a pokroku. Ponenáhlu svírá se železný kruh kolem něho se všoc stran. Jest to povlovné umírání, ale jistá sme v budoucnosti poměrně blízké. Je lépe zemřiii v netečnosti, nebo vrhnouti se na svého ne- přítele v zoufalém, ale beroickém odhodlání zemříti udatně v naději, že byla zasazena ně- jaká rána, ne-li smrtelná, tedy aspoň bolestná? Není na nás, řešiti toto tragické dílemna, ale sympatie liberální Evropy nále- žejí srbskému národu, jehož statečnost jest legendární. Nutno uznati, že srbský národ, vy- trvalý a trpělivý jako všechny národy zemědělské, nebyl nikdy favorisován jak jeho bulharský soused, a že v elmoci mu vždy odpíraly přízeň, jakou věnovaly jiným náro- dům. Anglický tisk vhoďně poukazuje n nebezpeči, jaké může vzniknouti Evropě z vla steneckého a upřímného zoufalství Srbů. Veřejné mínění jest značně znepoko- jeno sensačními zprávami, jež denně dochá- zejí: vojenská opatření Rakouska. hnutí v lidu srbském jak v městech, tak i na venkově, úmysl přeložiti dvůr z Běle- hradu do Niše, srbské informace, že v oj sko srbské vtrhne co nejdříve de Bosny i prohlášení Černé Horyo společném postupu se Srbskem. Každou chvíli očekává se zpráva, že Bělehrad je vyklizen, že Srbové pře- kročili Drinu, Rakušané pak že pře šl přes Sávu a obsadili Bělehr ad. Docházeji dokonce i zprávy pravděne- podobné jako o prohlášení neodvislo sti Albánie, což jest nemožno aspoň ad ministrativně, poněvadž neni už vlastně Alb nie, ačkoliv jsou ještě Albánci.
Srba Rakušan Albánec Bosna Hercegovina Evropa Rakousko Niš Srbsko Bělehrad Sáva Albánie Bělahrad
13 article
Lze snadno pochopiti, že zprávy ty se v An glii různě vykládají. Horliví pacifisté, kter namnoze zaujímaji důležitá místa, krě- rumeny a říkají klidně, že Bulharsko a Rakousko neučinily nic tak hroz ného. Rakousko nejen že prý nezachvátil nové území, ale ještě dává sandžak no vo pazarský Turecku, že Srbové příliš křičí uby vzbudili pozornost Evropy a dali si zaplati za své mlčení, že nikdo nechce válku, žádní mocnost neodváží se vzíti na sebe zodpov ědinos za rozpoutání mezinárodního konfliktu a vše ze se urovná co nejlépe v zahraničních miništer- stvech evropských. V jiných oficiální c) kruzich, zejména konservativních rovněž se nepřikládá skutečného vý z na mu hrozbám srbským a říká se přímo že by Rakousko jednalo s tichým souhlasem Evropy, kdyby dalo srbským rušitelům pořádnou lekci a oficiálně rai se srbské vládě k opatrnosti a rozv a z e. Jest to vhodný způsob k upokojení vlasteneckého zoufalství Srbův? V kruzích dobře informovaných mezi poli- tiky a publicisty, kteří jsou speciali- sty v zahraniční politice, jeví se všal živé znépokojoní a také se netají. Praví se, že Turecko učiní vše, aby se vyhnulo válce, ale trpělivost národův má své meze stejně jako u jednotlivce. Prokla- mace neodvislosti Kréty jest novým ostnem pro tureckou samolibost. An gličtí pacifisté říkují klidně: tam se rovněž nl ve skutečnosti nezměnilo, neboť Kréta byla ře- ckou v každém směru již od r. 1906, četnietvo a úřadnictvo nosilo uniformu krále Hellénůa co tam zbylo ještě z vojska velmocí, mělo být odvoláno koncem tohoto roku, Turecko tedy nic nového neztrácí. Přes to řecká vláda sam cítí, jaké nebezpečí by mohlo vzejíti z ukvape- ného jednání.
Srba Srbův Prokel Bulharsko Rakousko Turecko Evropa Kréta
14 article
Včera večer pravil mi řecký ministr v Lon dýně Romanos, bývalý ministr zahraničníck záležitostí, že jeho vláda ještě neučinil žádného rozhodnutí, jak má přijati pro- gis politiky od války řecko-turoské a jest také jisto že žádná vláda řecká by nemohla přím odmitnouti nabadku Kréťanů, učiněnou dobro- volně meteřské vlasti; ale nynější vláda řecká chce opatrně postupo vati v souhlasu s velmocemi, aby zbytečně nezaplétala situaci, která již tak jes dosti obtížná, proto se neukvapuje provésti čin který by velmoci pokládaly za nevhodný. Tlak národního smýšlení donutí snad vládu, schvá- liti spíše nebo později rozhodnutí Kréťannů, ale ať již se stane cokoli, chovala se přece tak, že si zjednala uznání velmocí, což usnadní řešení krétské otázky, až Evropa připojí pod pisk dohodám, upravujícíma schvalujícím hotové události.
Romanos Kréťan Kréťann Evropa
15 article
Nutno konstatovati, že velmoci vzdaly se přímého protestu proti rušitolům ber- linské smlouvy. Jevi se už jen snaha, zachovati slušnou formu a šetřiti vážnosti i samolihosti Mladoturků. To vědí Srbové a tím vysv ět- luje se jejich zoufalství, neboť od- mitá-li Evropa viděti v nich utlačené, ne- mohou doufati v nějakou kompen- saci nadějí, které tak dlouho chovali. Ra- kousko jim nikdy dobrovolně ne- postoupí ani část zabraných zem a Evropa nesvolí, aby jim byl na úkor Tureck postoupen sandžak novopazarský; mohou tedy spoléhati jedině na sebe . , Jest doufati, že sir Edward Grey uzná zláště kritíckou situaci Srb a nalezne-li Foreign ofice v poradě s ministrem Izvolským vhodný prostřeďek, kterým by bylo dáno zadostučinění srbským revindika ním ve shodě s velmocemi i Tureckem, pak je- dině hude vyloučeno nebezpečí války a mo ž n klidně pohlížeti do nejbližší bu- doucnosti. J. Coudurier. (Další telegrafické a telefonické zprávy pozdě v noci došlé o převratu na Bal káně viz na straně 4.)
Srba Grey Srb J Coudurier Evropa Turecko Bala
16 title
Delegace.
17 article
hotr Z VIšně, 12. října. (K. k) Schůze vojenského výboru rakouské de legace je svolána definitivně na pondělí 19. t. m odpoledne do Pešti. V uherském výboru pro zahraniční záležitost předseda šl. Szel! zahájil schůzi o 5. hod. a pro- hlásil, že dle dosavadních obvyklosti se předpokládá, že výklad, který pronesl ministr bar. Aehrenthal v de legaci říšské rady, je znám. Ministr přeje prý si však ještě podati některá vysvětlení. Ministr bar. Aehrenthal: Stojíme před důležitou fásí zahraniční politiky a proto chce učiniti některá sdělení výboru, dříve než bude zahájena rozprava o výkladu. (Slyšte! Slyštel) Při nedávných důleži- tých rozhodnutích jednalo se v podstatě o pokračo- vání politiky hr. Julia Andrássye, který uvedl před 30 lety zabraniční politiku rakousko-uherskou na nové dráhy. On nepomýšlel tehdy na nabývání zemí. nýbrž shledával toliko nutným, aby po válce r. 1877 až 1878 byla na jihovýchodní hranici mocnářství uči- něna jistá bezpodmínečně nutná opatření bezpeč- nostní. Od té dohy se mnoho změnilo v Bosně a také mimo Bosnu. Je nulna nová afirmace mocenské my- šlenky, která za vedení Andrássye byla v Bosně uskutečněna před 30 lety. Také nynější přivtělení Bosny nestalo se jistě proto, aby získány byly nové země, nýbrž aby konsolidován byl poměr, který trvá již 30 let. Stalo se nutným, aby Bosně a Hercego- vině dána byla ústava. Avšak také v zájmu zahra- niční politakv,
Andrássy Pešť Boseň Bosna Boseň a Hercego
18 article
Chceme bezpodmínečně frvati na zásadě ne- zakročení. Přejeme nové éře v Turecku zda- ru. Troufáme, že náš krok v Cařihradě bude příjaí v tom smyslu, jak byl zamýšlen. Zprávy naše z Caři- hradu nejsou nepříznivy. Lze pozurovati správnou interpretaci. V Turecku a též jinde nebudou se moci uzavírati skutečnosti, že, jestliže vůbec může býti řeči o přesunutí moci, způsobené naší akcí, děje se tak jen odvoláním posádek našich z Novopazarska na prospěch Turecka. V Cařihradě — doufá — bude oceněno, že Turecku zůstane zachováno naše přátel- ství jemu důležité. S různých stran je stále ještě slyšeli nepří znivé a zlovolné posuzování akce naši Musím opříti se tělo snaze. Při naší akci jde o sam- zřejmý právní vývoj. Naproti zahraničným novinám uvádí ministr úsudek Bluntschlího z r. 1880 (v díle „Deutsche Staatslehre und die heutige Staatenwelt o poměru Bosny a Hercegoviny k Rakousko-Uhersku „Formálně není odstraněno výsostně právo sul- tánovo, věcně je státní výsostné právo císaře a krále uznán a provedeno. Je to rozpor mezi formou a pod- statou státního a právního řádu, který potřebuje roz- řešení, ale rozřešení to může nalézti teliko v úplném rozpadnutí bezmocné a smyslu nemající formy“. To Bluntschli vyslovil před 28 lety a právě to se tuké stalo. Neboť vůči Turecku lze mluvili toliko o formální. nikoli materiální ztrátě. My jsme však zároveň Ture- cku odevzdali čelná práva. Jest zajímavo zkoumati ustanovení čl. XXV. a XXIX. berlínské smlouvy. zejména čl. XXV., pokud se týká nabytého práva Rakousko-Uherska, drželi posádky v Novopazarsku.
Bluntschlí Turecko Cařihrad Bosna Hercegovina Rakousko Uhersko RakouskoUhersko Deutsche Staatslehre
19 article
Tato ustanovení sluší považovati za opatření evropské policie. V r. 1878 byla tato opatření nutna, avšak měla pro nás trochu nepříjemnou příchuť. Nadcšla doba, aby v tomto směru učiněna byla změna V jiných dobách a vůči jiným zemím nepřejí- malo Rakousko-Uhersko vždy práva dozoru a do- hlídky, aby hájilo své zájmy a zájmy cizí. Rakousko- Uhersko neučinilo své doby s touto politikou dobré zkušenosti. V uherském veřejném mínění byla vždy- cky velice populární politika, která se vyslovovala pro samostatný vývoj balkánských národů. Rozhodnutí, které jsme právě učinili e které týká se vyklizení Novopazarska a modifikování jistých práv a čl. XXIX. souhlasí rozhodně s politikou, kšerá nnašla ohlasu v Uhrách. A proto hledím s plnou důvěrou votříc roz pravě o svém výkladu. (Hlučná pochvala) Rel. hr. Thoroczkny pravil, že dle jeho míněn může býti úkolem výboru výhradně jen projednávat otázku bosenskou v jejích zahraničních relacích, pro- tože její vztahy státoprávní náležejí před jiné forum.
Rakousko Uhersko RakouskoUhersko Uhry
20 article
(Souhlas.) Uznává nutnost annexe a žádá, by s Tu- reckem potrvaly nejlepší sousedské poměry. Táže s ministra, měly-li ostatní státy vědomost o annexi a jaké slanovisko k ní zaujaly; jsou-li pravdivy zprá- vy o svolání konference mezinárodní. Zpravodaj je přítelem samostatného svobodného rozvoje států bal- kánských, To však může být jen, pokud státy balkán- ské nevystoupí proti nám agresivně. Srbsku musí se dáti na srozuměnou, že máme k němu a jeho svo- bodnému rozvoji plnou důvěru, avšak jen, pokud zůstane hodným této blahovůle a této podpory. Předseda šl. Szell chce dříve, než se dostane d proudu debata o rozpočtu vzhledem na to, že otázka příslušnosti Bosny bude zákonodárně rozřešena a zvláště prato, že je mimo delegační kompelenci, po- žádati delegáty, by se do projednávání otázky té ani nepouštěli. (Hlučný souhlas.) Del. Saghy souhlasil se samostatným krokem zahraniční politiky, kterým byla císařova svrchova- nost rozšířena také na Bosnu a Hercegovinu. Doufá že také Turecko přijme klidně tyto skutečnosti. Del. Issekutz vzal annexi na vědomí jako do- konanou skutečnost. Del. Babič-Gjalski (chorvatsky) považuje za svou povinnost použiti první příležitosti, aby se stručně vyslovil o annexi. Bosna a Hercegovina jsou ode dávna obývány Chorvaty a Srby, límléž národem který obývá také království chorvatské. Musí prot tím spíše dostáti své povinnosti a ujmouti se slova, aby zdůraznil, že annexe Bosny a Herclegovi- ny je především olázkou chorvatsko
Babič Gjalský Chorvat Srba Srbsko Bosna Bosna a Hercegovina Turecko Hercegovina
21 article
rvatsko-sriský ráz annek- níkova vypuštěn
22 article
že při proklamaci byl z titulu pan titul krále chorvatského, ač k říši byla přivtělen území, k Chorvalsku přímo náležející a válkou po- zbytá, tak zv. Chorvatsko turecké, a protože vůb vůči Bosně a Hercegovině po stránce právního titulu může vystoupili jen král chorvatský, nikoli však císař zakouský a nikoli král český a také n apošt. král uherský, protože přichází ve spojen s Bosnou jen jako král chorvatský. Ještě více je však nápadným a dokonce chybou, že v manifest nebylo vyhověno ethnické skutečnosti, že téměl dva miliony Srbo-Chorvatů se připojují k mocnářství. Řečník mluvil polom o Chorvalsku. Předseda prohlásil, ač řečník ve smyslu zá- kona má právo mluviti chorvatsky, že přece soudlí. že není účelným, v důvěrné schůzi, jako je schůze výboru, mluvit jazykem, kterému většina členů vý- boru nerozumí. Ostatně záležitosti chorvatské ne- náležejí před delegace. Žádá tudíž řečníka, aby o podobných výkladů upusti Del. Babič-Gjalský ukončil svou řeč. Ministr bar. Aehrentha! odpovídal na oláz ky, podané zpravodajem. Odpovědi prohlášeny z důvěrn. Na to prohlásil předseda, že výbor přijímá politiku ministra záležitostí zahraničních s povdě- kem a důvěrou a souhlasí s tím, co jest ob- saženo v jeho výkladu. Sdělená fakta ber výbor na vědomí s povděkem a jednomyslně. Rozpočet min. zahraničních věcí schvále povšechně i v podrobnostech bez další debaty schůze skončena.
Chorvat Babič Gjalská Aehrenth Chorvatsko Boseň a Hercegovina
23 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 10. října. (Volební ruch v Dalmacii.) Dne 26. října započnou v Dal macii nové sněmovní volby. Z 41 mandátů měl ve starém sněmě chorvatská strana 26, stran práva 3, Srbové 6 a Vlachové také 6 mandátů Letos jsou Chorvaté rozštěpeni ve tři strany vedle staré chorvatské strany, jejíž před sedou je nyní dr. Mihaljevič, a strany prá va vystupuje velmi bojovně třetí skupina, de mokratická, kterou vede ve Splitu dr. Smo- dlaka. Mimo to chorvatská strana v Dubrovníce a jižní Dalmacii tvoří novou samostatnou frakci. vedenou drem. Čingrijí. Vlachové uhájili svou posici pouze v kurii největších poplatníků a v obchodní komoře. Kdyby Chorvaté a Srbove postupovali proti nim všude svorně, sklesl by počet jejich mandátů na tři, takže by neměli ani tolik poslanců, aby mohli podávati samostatně návrhy. Nesvornost slovanských stran může však Vlachům dopomoci ještě k některému dal- šímu mandátu. Na všechen způsob nový sněm bude míti zcela jiné vzezření, než minulý.
Srba Vlach Chorvat Mihaljevič mokratická Smo Praha Dalmacie Split Dubrovnit jižní Dalmacie Srbove
24 article
V Praze, 11. října. (Solnohradský sněm pro annexi.) Ze zemských sněmu prvý se o annexi vyslovil sněm solnohradský, který ve včerejší schůzi přijal návrh poslance Haagna a soudr., aby sněm zvláštní holdovací listinou vyslovil panovníku díky za přivtělení obsazených zemí k monarchii. Z Krakova, 10. října. (Polští advo- káti nejdou do Vídně.) Ve včerejšt schůzi zdejší advokátní komory usneseno, ná- sledovati příkladu české advokátní komory neobeslati vídeňský sjezd advokátů. Zpráva o tom zaslána české advokátní komoře a pořa- datelům sjezdu. Ze Záhřeha, 10. října. (Hromadn konfiskace.) Všechny dnešní odpoledníky byly skonfiskovány, protože otiskly zprávu o mobilisačním opatření rakouské armády prot Srbsku. Zabaveny nejen všechny odpolední ko- aliční listy chorvatské a srbské, nýbrž tak poloúřadní »Agr. Ztg.« a dokonce i úřad »Narodne Novine«.
Haagno Praha Krakov Vídeň Záhřeh Srbsko Narodnout Novine
25 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 12. října. Tittoni odstupuje. — Hněv mezi císařem Fran- tiškem Josefem I. a králem italským. Postavení Tittona jest úplně otřeseno. Vláda sama přeje prý si zhostiti se tohoto ministra, jak nasvědčuje i článek »Popola Romana«. Jen ještě někteří nejzarytější oficiosové troufají si omlouvat ministra přes to, že jeho východní politika konči nezdarem a že nedovedl domoci se žádné náhrady pro Italii. Milánšti radikálové chystají veliké veřejné projevy proti politice vládní, k Rakousku až dotud shovívavé. Vláda chce irredentistické projevy mocí potlačiti. Král italský nechal až dosud nezodpovězený list císaře rakou- s kéhlo. Také vláda neodpověděla dosud na rakouskou notu. První válečný krok Holandska proli Venezuele. V Holandsku pokládají za nezbytnou blo- kádu přístavů venezuelských. Za účelem tím soustředily se před Curacaem čtyři válečné lodi nizozemské. Vláda sděli datum blokády nejpry velmocema potom teprve veřejnosti. »Nový Bismarke. (Raklouská lák aid le.) »Journa! des Debats« posuzuje v sobotním čísle velmi ostře jednání Rakouska. Říše ta snaži se, aby zlákala velmoci pro sebe a pro svoji politiku výbojnou. »K nám Francoužům,« píše list, »mluví již svůdně o Marokku. To má býti cena, abychom se zřekli role v slovanském světě a tím i své role v Evropě. Již roku 1859 a 1866 dali jsme se zlákati do neurčitých kom- binací a výsledek jest znám. Tehdy byla Francie ovládána blouznivým zmatencem. Dnes jest vláda v rakou lidu. Ten musí bditi. Jed- noho Bismarka měli jsme právě tak dost.« Miní snad »Débats« pana Aehrenthala ? Ten, byt žák Bismarkův snad v jeho úskocích, sám sobě si asi neosobuje, že by se rovnal svému věru málo sympatickému vzoru co do talentu a jeho obsahlosti.
Tittoni Josef Romanus Journa Debats Aehrenthal Praha Rakousko Holandsko Venezuela Curacao Maroko Evropa Francie Miní Italia
26 article
Nebezpečné povstání v Kurdistann. V odleblém, ale veledůležitém tomto kou- sku turecké říše zavládlo jitření, sotva již zdo- latelné, ač tam všude jest rozloženo vojako. Tamější mohamedáni odmitají ústavu, přiznáva- jíce výhody její leda pro evropské Turecko. Mohamed paša, velitel bagdadského sboru, Čer- kes rodem, sám jest proti ní. Jen Arménové jeví porozumnění pro volby, ale právě proto hrozí nové bitky mezi nimi a mobamedány. Kdyby nebyla vláda posádky zdvojnásobila, bylo by tam povstání dnes již vypuklo. Výstavba dráhy bagdadské, na níž Německu tolik záleží a jež má vésti právě těmito kraji, by se po- vstáním ovšem velice zdržela. Kdyby vojska vuvo uvropského Turecka, vypuklo by nepochybně povstání ihned Ministr spravedlnosti dr. Klein o justiční reformě. Na 11. sjezdu rakouských advokáta. Ve Vídni, 12. října. Ministr práv dr. Klelní u příležitosti zahájenl 11. sjezdu vak. advckátů ve Vídní mozi jiným pojed- nal o chystané justiční relorměca pravil, pojednav předevěím o advokacii „Jako stav dolčena je advokacile převrafy, v nichž žijeme a přítomnost jest pro ní rovněž epo- chou přechodu, jako téměř pro všechno duševnía hmotné. Jak víte, budou v brzku zákonodár stvím splněna některá dávná a opráv- něná přání advokátů, mezí nimi otázka ve- řejných agentur, jež položena také na pořad vašeha sjezdu.
Mohamed paša Armén Klein doktor Klelní Turecko Německo Vídeň Čer
27 article
Návrhy na rovisi advokátního řádu byly ne- dávno ministerstvu spravodlnosti podány, takže bu- dome moci nyní zahájiti příslušnou práci a poněvadz vaše návrhy trvají na základech nyněj- šího zřízení vašeho stavu, vyskytnou se snad v jednotlivostech neshody, doufám všah, že revzniknou nikde nepřekonatelné obtíža O vymezení odpovědnos ťi za projevy, pronosené při vykonávání vašeho povo- lání — vymozoní to není niklerak snad- né — a o složení disciplinárních senátů bude třeba rozhodovati zároveň s revisí advo kátního řádu. Nebude asi překážky, aby do senátů poslední instance byli povoláni zástupci advokucie. V ostatních stavovských otázkách, o nichž chcete ro kovati, běží o rozpory reálních nebo ideálních zájmů, částečně velmi jemného rázu; v té příčině nelze ovšem dosáhnouti tak snadno, jako dříve, rozs řešení všechny uspokojujícího, poněvadž dnešního dne akcentují jednotlivé skupiny velmi silně své zvláštní zájmy. Jsem si jist, že ve vašich usneseních bude brán na to zřetel. Neboť advokáli sami jsou zrovna tak, nebo ještě více, než justiční správa interesováni na tom, aby na př. změny sazeb za obstanávání práviních záleži- tostí, jimi tak za nutné považované, nebo jiná, obecenstva se týkající usnesení, zůstaly ve správ- ných mezích. Proto nebojím se ani v těchto choulostivých Bodech, že náš soulad bude ohrožen.
28 article
Pokud jde Eonečněo měny v justičním orgunismu o nichž choete mluviti, znáte můj názor, směrodalně poměry a perspektivy z toho vyplývající vyložil jsen nedávno otevřeně. Kéž vaše porady přispějí ke zmír- nění rozporů v názorech, neho kéž odstraní rozpory zde vládnoucí, jež nejsou bez jistého významu pro to, co z těchto novot skulečně vznikne, budou-li za vedeny. Kdežio talo číst vašeho programu obisahiuje to co očekáváte od státu, jste v druhé části programu toholo, ctění pánové, stranou, jež dává, Mezi všemi právníky pronikne advokát nej- blíže E tomu, co zdá se nám býti posledním a vlast- ním zdrojem práva. Soudce poznává rovněž jako v reskce práva v cítění lidu a touhu po novém právu avěak většinou vybudované již na platných právnl