ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 c7bc1750-8f19-11dd-a596-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 29 celkem · entity: place 56, person 76, work 2, org 8
1 masthead
Rečník padesátý třetí.
2 masthead
V Praze, v pondělí 13. října 1913.
Praha
3 masthead
Číslo 281.
4 article
Na ranní a vočerní listy předpláci se V Prase v administraci na měsle. 9 K — p na čtvrt leta . . . 6 K — b s dvoji donáškou na mněsl M4h na čtvrt leta . . . . 7 K e2 h ve fliálkáchí sa mésie . . . . 2 K 80 Poštou r na méslo. na čtvrt isa! K 80 s dvojí násilkou na měsle- B K s0 na dtvrt leta . . . 11 K s0 dode
5 article Vecerml
Vecerml lamí. V drobném prodejie ranní číslo o suběi za 5 vsčerni Za 4 b Ve filišlkach na venkové ranní čislo . . . . 10 vočerní sšh lnserátv plasl se hotová nupřed- ředplacení a insorty přijkan administrace v Marianiské ul., Tam uscházeji se te2 redakce, tskárna a szpediee Národnich Listů“ Buhopiay se nevraosn jni
Marianiský ulice
6 article Události na poloostrově balkánském.
Události na poloostrově balkánském. Turecko chystá se přece na novou válku s Řeckem. M. Z Kolína nad Rýnem, 13. října. (Zvl. telegr. „N. L.“) „Kölnische Zeitung“ obdržel z Cařihradu depeši, ve kteréž se praví: Na- vzdor nápadnému obratu v projevech vlád- ního tisku tureckého, který proveden bylna nátlak velmocí, jež by si přály rychléh uzavření míru mezi Tureckem a Ře- ckem, konají se přece přípravy na novou válku s Řeckem, ba zdá se, že i „demobilisace“ turecké armády v Thrakii se provádí jenom místně, to jest, že se armáda tato jenom na jinou stranu převádi. Jisto je. že už část těžkého dělostřelectva. vozatajstva a několik pluků my- slivců ke Smyrně odešly. Žádost na řeckou vládu vznesená, aby dopravní parníky turecké s propuštěným vojskem nebyly řecký- mi válečnými loďmi obtěžovány, byla patrně učiněna jenom, aby Turecko seznalo smýšlení řecké vlády, ježto vojenská správa turecká zatímně propuštěné vojsko posilá výhradně přes Gallipoli a Rodosto k Dardanellám a do Pandermy v Malé Asii. pj Král Petr přijede prý do Vídně. Ze štyrského Hradce, 13. října. „Tages- post“ oznamuje z diplomatického pramene, že srbský králPetr v nejbližší době vykoná ve Vídní návštěvu našemu císaři. (Zprávy bud z Vídně, buď z Pešti šířené o této návštěvě nikdy dosud nebyly potvrzeny, pročež ozna- mujeme tuto zprávu s největší reservou.) Essad paša a sidlo zatímné vlády albanské. Z Valony, 12. října. (K. k.) Zatímní vlád dostala dnes od Essada paše telegram, v němž ji Essad vyzývá, jestliže se nerozhodla pře- sídlití do Drače, aby aspoň jiné místo zvolila za sídlo zatímní vlády. Tímto jiným městem je patrně míněn Elbassan.
Dardanella Petr Valon Turecko Řecko Kolín nad Rýn Cařihrad Gallipoli Asie Vídeň Hradec Pešť Drač Kölnische Zeitung
7 article
Isa Boljetinac ve Skadru. Ze Skadru, 13. října. („Fremdenbl.“) lsa Boljetinac, jenž byl již několikráte prohlášen za mrtvého, přibyl právě do Skadru. Mírová smlouva turecko-bulharská Z Caříhradu, 13. října. (K. k.) Velkovezír a delegát bulharský Tošev odevzdali si navzá- jem ratifikace turecko-bulharské smlouvy mí rové. Anglický generál Wilson do Thrakie. Z Cařihradu, 13. října. (K. k.) Náměstek náčelníka anglického generálního štábu gen Wilson sem přibyl. Podnikne cestu do Drino pole a Thrakie. Velký vezír vůdcem strany mladoturecké. Z Cařihradu, 12. října. (K. k.) Včera odpo- ledne měl mladoturecký kongres závěrečnou schůzi, aby dle nového statutu zvolil ústřední kancelář valné hromady. Velkovezír by zvolen jednomyslně vůdcem stra- ny pro jednotu a pokrok.
Boljetinac Tošev Wilson Thrakie Cařihrad Drina Isa Boljetinac
8 article Telefonické a telegrafické zprávy „Národních Listů“.
Telefonické a telegrafické zprávy „Národních Listů“. Ministerská rada. Z Vídně, 13. října. Císař příjal včera ve zvláštním dlouhém slyšení m.-p. hr. Stürgkha. Dnes koná se ministerská rada, která věnována bude průpravám pro česko- německé jednání vyrovnaci, prů- pravám pro kampaň říšské rady a předlohám vojenským. nb- O zvýšení kontingentu nováčků. Z Vídně, 13. října. „Neues Wiener Tag blatt“ oznamuje: „Dohoda obou vlád s vojen
Stürgkh Wiener Vídeň
9 article
skou správou v příčině konečného stanovení nové vojenské reformy a výměru zvýšení kontingentu nováčků dnes ve všech podrobnostech dohotovena. Dle jme- novaného listu byly v poradě tři osnovy. Nová, poslední, spočívá na ujednání, které se stalo v ten rozum, že válečné ministerstvo se zavazuje, žena několik let, dokud se nynější zamyšlená vojenská reforma bude prováděti, nebude činiti žádaých ji- ných požadavků na společný bud- žétna obě vlády. Porady o volební reformě halíčské. Ze Lvova, 13. října. (K. k.) Skupina autonomistů haličského sněmu zemského měla dnes za přítomnosti zem- ského maršálka hr. Goluchowského poradu reformě volební. Dle vydané zprávy bylo uči- néno usnesení, dle kterého se uznává za nut- no, aby se sněm sešel a normálně pracoval za účelem vyřizení re- formy volební a ku provedení pomocné akce pro nouzi trpící obyvatelstvo, jakož i že je nutno svolati klub polských zemských po- slanců k vyrovnání diferencí v záležitosti re- formy volební. Uherský ministerský předseda ve Vídni. Z Vídně, 13. října. (K. k.) Předseda ministerstv hr. Tisza přibyl sem dnes ráno provázen svým ta- jemnikem Latinovicsem a konferoval delší dobu s ministrem a latere bar. Burianem. Za svěho po- bytu ve Vídni bude hr. Tísza nepochybně přija mocnářem ve slyšení. Z Vídně, 13. října. Uherský ministerský před- seda hr. Tisz a přijat byl o 12. hod. s poledne pa- novníkem ve zvláštním slyšení, ve kterém refe- roval o politické situaci v Uhrách a o vojenské reformě. Večer vráti se do Peští.
Goluchowský Tisza Burian Lvov Vídeň Uhry Pešť
10 article
Majorescu na cestách. Z Bukureští, 12. října. (K. k.) Předseda mini sterstva Majoreseu nastoupil 25denní dovolenou odcestoval do Mnichova. Arcivévoda Leopold Salvator ve Lvově. Ze Lvova, 13. říjná. Pani ařcivévoda Leopol Salvator přibyl sem dnes ráno ze Stanislavi s dce- rou paní arcivévodkyní Markétou. Vysoké panstvo zúčastnilo se hostiny, kterou uspořádal v místodr žitelském paláci místodržitel a choť jeho a večer odcetovali do Vídně. Timže vlakem odjel ministr Dlugosz a místodržitel dr. ryt. Korytowski do Vídně. Turecko-irancouzská linanční smlouva. Z Cařihradu, 13. října. (K. k.) Ministerská rada prozkoumala turecko-francouzskou smlouvu finaně- ní a usneslu se zmoeniti Džavida beye, aby ji po- Španělské sněmovny svolány. Z Madridu, 12. října. [K. k.) Úřadní lis otiskuje královský patent, kterým svolávají se sněmovny na den 25. t. m. OeD Španělský král zase v Madridu, e oe Z Madridu, 12. října. [K. k.] Král Alfons, před- seda ministerstva hr. Romanones, jakož i ministr záležitosti zahraničních a námořnictva dnes do- poledne se sem vrátili. Byli přijati přednosty úřadů a nejsrdečněji pozdravení četným množstvím oby- valelstva. depsal.
Majoreseu Leopold Salvator Salvator Markéta Dlugosz doktor Alfons Bukurešť Mnichov Lvov Stanislav Vídeň Cařihrad Madrid španělský sněmovna ařcivévoda Leopol
11 article
Revoluce v Mexiku. Z N. Yorku, 12. října. (K. k.) Dle telegramu Mexika telegrafovali bývalému presidentu Felixu Diazovi do Havanný jeho přátelé, aby vzhledem na brozivou situaci země do Mexika nepřicházel. Po- slanci, zatčení z rozkazu Huertova, jsou naproli zprávě včera rozšířené ještě stále ve vazbě. V pro- klamaci k obyvatelstvu prohlašuje Huerta, že vět- šina poslanců se usnesla, odepříti mu všelikou pod- poru finanční, ačkoli země má uynitřa i na venek těžké závazky. Kdyby byla ogosice podporován mocným hnutím lidu, odstoupil by. Tak se nle věci vlaolen uro nemají. Japonský císař blahopřeje Juanšikajovi. Z Pekina, 12. října. (K. k.) „Reuter.“) Ci- sař japonský zaslal Juanšikajovi telegram, ve kterém mu blahopřeje ku převzetí president- ství a zároveň Číně nejvřeleji přeje mír a bla- hobyt. Též japonský zahraniční úřad zaslal
Diaz Huertův Mexiko N . York Pekina Čína Reuter
12 title
Juanšikajovi blahopřejný telegram.
Juanšikaj
13 article Politická hlídka.
Politická hlídka. Německo-pokroková kritika vládního postupu ve vyrovnacím jednání. V článku o vnitropolitických potížích zle po- suzuje „Neue Fr. Presse počínání vlády v přípra- vách k vyrovnacím jednáním. V naprostém zneuzná- ní stanoviska německého sdrůžení z Čech, jehož plenum hned po dosazení zemské správní komise prohlásilo všechna dosavadní česku-německá ujed- nání vyrovnací za naprosto neplatná a nezávazná a vyloučilo zvlášť jazykovou olázku ohledně stát- nich úřadů z komplexu jednání, prohlašuje vůdě list německo-pokrekový, že jest naprosto zbytečno a dokonce škodlivo znova se o to raditi a rokovati. jak má býti nový zemský výbor sestaven a zdali také německé soudy přijímati mají česká podáni. O tom prý existují protokoly se souhlasnými ná- zory stran. Vážné a účelu svému hovicí jednání mělo by pokračovati v těch kusech, kteréž zůstaly v posledních lelech sporny. Zatim však vláda ve vlastním lůně nebyla s to, ujednotiti se o věcném obsahu vyrov- nacích zákonů a kompromisních návrhů. Vládě vytýká list zúmyslný průtah vyrovnacích jednán a, i v tom, že hodlá jednati zvlášť s Čechy a zvlášt s Němci a nikoli s oběma stranami společně, shle- dává vídeňský list průhledný úmysl vlády, z ně- hož prý vysvítá, že rychlý postup jednání vládě není vítaným. Tuto výtku ovšem vyřídí aneb ne- vyřídí si vláda, či některý z obvyklých, vláděa vídeňskému listu stejně blízkých kruhů, ale „N. Fr.
Neue Němec Francie . Presse Čechy
14 article
Presse“ podezřívá také Čechy, že jim takový po- stup vlády jest velmi po chuti, neboť stejně jako vláda chtěji prý pouze vyjednávání a nikoli vy- rovnání, poněvadž jim dosazení zemské správní komise učinilo vyčkávání doby do pracovního sně- mu pohodlnějším, Stará methoda vyrovnaci taktiky německo- liberální a německé vůbec. Opět blíží se klátivé postavy německých kverulantů s obviněním na rtech, a k tomu do zásoby, že Češi nepřejí si vy- rovnání, ale toliko jeho průtahu! Kolikráte bylo již v našich sloupcích prohlášeno, že právě průtahu ve vyrovnání nesneseme, a že zrovna z toho dů- vodu ohražujeme se proti tomu, aby do první elapy vyrovnací pojímány byly další německé kusy vy- rovnací, poněvadž by se jimi právě dosuvadní vy- rovnací práce, bude-li ve vyrovnacím jednáni reaktivována, jenom komplikovala a prodloužila prozatím do nedohledna. Nedělní článek vídeňského listu střetl se s na- ším nedělním úvodnikem, který jest vlastně vyčer- pávající odpovědí na jehoyrovnací kalumnie. V našem věerejším článku jest přesně vyloženo če- ské nezlomné, ale také bezelstné slanovisko co do vyrovnacího postupu i otázka „čekání“, kdyby byla Čechům od Němců vnucena. A v sobotním večerním čísle třemi citáty z našich článků proti domácímu pochybovači dotvrdili jsme české sta- novisko, nestrpěti průtahu vyrovnacího, ne- dopustiti žádného zbahňování vyrovnacího jednání. zejména nikoli vsunováním nových sporný ch česko-německých otázek. A o to běže v prvé řadě včerejší „N. Fr. Presse“, usilující o to, aby jednání bylo nasazeno v těch kusech, kteréž zůstaly v posledních letech neřešeny.
Čech Čecho Němec Čechy
15 article Nejnovější německá definice programu rozdělení země.
Nejnovější německá definice programu rozdělení země. V úvodním článku včerejší „Reichenb. deu- tsche Volkszeitung“ pojednává se o rozdělení krá- lovství na dvě národnostně rozlišené province ja- kožtoČjedině možné odpovědi na státoprávní po- žadavek český Namítá-li se prý, že rozdělení země jest nemožným odpovidá na to článek: Švéd- sko a Norvéžsko šly od sebe. Poriugalsko stalo se republikou, aniž by to byli moudři diplomaté po- kládali před tím za mežné... „Ale konečně nejsme my, Liberčané, takovými fantastv.“ pokračuje li- berecký list dále, „abychom se domnívali, že se takové rozdělení dá prověst přes noc, či v něko- lika nedělích anebo měsících. Nikoli, nýbrž ur oz- dělení budiž odpovědí na státní právo. Pokládi někdo státoprávní požadavek Čechů, trojjediné království za neobmezené nadvlády Slovanů za nadějné? A přece jest pro Čechy cílem jich poli- tiky. Takovým budiž pro nás rozdělení. Nikoli r ráz chceme ho dosáhnouti, ale krok za krokem k němu pracovati.
deu tsch Volkszeitung Čecho Švédsko Norvéžsko Slovan
16 article
Nový německý dům v Praze. Včera byl v Praze slavnostně otevřen vlastní dům spolku německých žen v Praze, „Frauenfort- schritt“. Na slavnosti této ovšem samozřejmě měl čelné místo i německonacionální politika. Spolek „Frauenfortschritt“ má patrně muže jednatelema aspoň „Pr. Taghl.“ referuje, že jednatel spolku prof. dr. Albert Gottlieb ve své slavnostní řeči vy- ložil sociální a humanitní ráz činnosti spolku to- ho, ovšem ve smyslu nacionálním: má býti novým útulkem německé kulturní práce v Praze. Pozdrav německých politiků v Praze přinesl spolku „Frauenfortschritt dr. Jos. Eckstein jmé- nem „Německého spolku v Praze“, jakožto politi- ckého střediska Němců pražských. Pan dr. Eck- stein si stěžoval, že Němci nejsou v Praze zastou- peni na radnici — že české menšiny nejsou zastou- peny na radnicích ve městech většinou německých, ovšem dru. Ecksteinovi pranic nevadí — a spolku „Frauenforischritt“ dal pak německonacionáln úkol: tvořiti v Praze útočiště německých žen. D . Ecksteln však při tom prohlásil, že němectví prou- dí po Praze tisíci tepnami, že tedy není třeba umě- le je udržovati, neboť pražské němectví udrží se samo sebou, ale v boji Němců pražských spolek „Frauenfortschritt“ bude spolubojovníkem všec Němců ostatních pro pražské němectví. V této řeči dra. Eeksteina bylo by snad možno shledati německou provokaci, ale patrně v ni ne- bude ani hledána, najisto však řeč dra. Eeksteina je novým dokladem fakta, že Němcům se v Praze zcela nerušeně ponechává úplně volný vývoj.
profesor doktor Albert Gottlieb Jos Eckstein Němec Eck D Ecksteln Eekstein Praha Frauenfort spolek „ Frauenforischritt spolek „ Frauenfortschritt
17 article
Učitelský spolek ústecko-chabařovický měl v sobotu minulého týdne svou valnou hromadu. Vzal v ní na vědomí zprávu, že v uplynulém správ- ním roce byla v obvodu působnosti spolku prová- děna passivní resislence tím způsobem, že se uči- telstvo nemohlo zúčastniti řešení otázek pedago- gicko-didaktických proto, poněvadž dosud není pro- vedena úprava učitelských platů. Dále bylo valně bromadě sděleno, že učitelstvu nebyl dosud vypla- cen drahotní příspěvek okresu ústeckého, poněvadž jeden český poplatník podal opožděný rekurs proti příspěvku tomu, namitaje, že mu k vůli němu byly předepsány přirážky o 2 K 50 h větší.e Valná hromada se dále usnesla žádati, aby správní komise na základě slibu c. k. vlády po- skytla učitelstvu hmotnou pomoc, pak schválila projevy průmyslníků a obchodníků ve prospěch česko-německého dorozumění, ale pro připad ne- zdaru dorozumívací akce žádá, aby bylo oktrojírkou provedeno, čeho třeba, ježto pak se sněm stane dělným a provede své úkoly. Posléze spolek žádá. aby se mu dostalo vlastního zastoupení v důvěr- nické organisaci německé.
18 article
Z cesty po osvobozených zemích balkánských. Xl. Dečanský monastýr.“ Zpáteční cesta z Peči na Plav vedla nás kolem nejslavnějšího monastýru srbského, Vy- sokých Dečanů. Je to skutečný skvost nejen svou cenou historickou a uměleckou, nýbrž skutečně nádhernou polohou v krajině nejvýš půvabné. Stejně jako sv. patriaršíje leží, kde údolí horské bystřiny ústí do Metohije; údolí však dečanské Bistrice je docela jiného rázu nežli Bistrice pečské. Místo pochmurných ho- lých stěn vápencových a úzké propadné pro- rvy je tu krásně zelené široké údolí se svahy sice velmi vysokými, ale rovněž zelením po- krytými. I pahorky na úpatí hor, rovněž mo- rény velmi rázovité, jsou pokryty vysokým lesem, tu smrkovým, tu dubovým. Již cestou od Peči čím blíže k mona- stýru tím více zeleně, každý hřbitůvek nese vysoké košaté lípy, podél struh a stezek roste mnoho jiných stromů, převahou ovocných, po- někud pak výše na úpati rozkládají se pěkné háje jedlých kaštanů i dubů. Cesta přestupuje nesčíslné množství struh a stružek, které za- vodňují pole i louky a vyhlížíte otvory ve vysokých živých plotech na skupiny mužů, sklízejících právě seno, i na výstavné vesnice, vykukující tu a tam ze zeleně. Konečně za- hlédnete chvílemi báně chrámu dečanského, později celý monastýr objeví se daleko za lu- kami mezi stromy, jakoby sídlo anglického velmože uprostřed čarovného divokého parku ) VizNárodní Listy ze 74, 12., 13., 14., 26 srpna, 5., 12., 16. září, 1. a 6. října.
Dečanský Peč Plav Metohija Bistrica
19 title
Mor
Mor
20 article
Vzdálenost z Peči do monastýru dečan- ského činí přímou cestou necelých 20 kilo- metrů a počitá se koňmo tři hodiny cesty. My jsme však byli na pochodu skoro osm hodin. ovšem nešli jsme přímo. Jistě člyři hodiny jsme ztratili prolézáním horských svahů na jih od Peči a asi hodinu odpočinkem ve stinu lip na zanedbaném hřbitůvku mohamedán- ském. Nežli jsme pak vjeli do monastýru, vy- konali jsme projíždku vokolí a zejména dlouho se bavili na morénových kopcích, kte- ré jsme ke svému překvapení i tuv zjistili. Tato projíždka ukázala nám Dečany seov všech stran, skutečně majestátní pevnost hodnou svého velkolepého okolí. laon v tal l Monastýr leží přiojižní straně údolí, kde jen cesta dělí jeho vnější zdi od černým lesem porostlého svahu, na všechny ostatní strany obrací několikapatrové vysoké budovy mas- sivní, s okny až velmi vysoko nad nečleněnou temnou zdí, která dělá dojem přirozené ská- ly. Poloha pro obranu nepříliš výhodná byla zvolena pro klášter a jen umělými prostředky dosaženo vysoké obranné schopnosti. Dnešní monastýr s výjimkou chrámu sestává ovšen z budov poměrně nedávných, původnís stavby během věků ohněm byly zničeny, ale obrazy a popisy staré dokazují, že Dečaní podobne jako monastýr patriaršije skvěly se původně v mnohem větší nádheře a že pozdější stav- by musíly se obmeziti pro nedostatek peně i nepřízeň Turků.
Dečaný Turek Peč
21 article
Nejen vysoké a pevné zdi chránily klá- šter proti násilí nevěřících, kteři mnohokráte hrozili, že tuto djaurskou svatyni srovnají se zemí, nýbrž i zbytky staré víry, pověrečná hrůza před zázračnou mocí ostatků svatého krále štěpána Dečanského, ked kterým ne- mocní putují z daleka široka bez rozdílu vy- znání. Svatý král má vice moci zejména na padoucnicí nežli všichni mohamédánšti svatí. co jich je po různých svatyních a osamělých „tulbe“ v celé evropské oblasti islamu. v I my vzdali jsme úctu a položili dary na ostatky, dobře zachovanou munali královské- ho zakladatele Dečan. Prováděl nás kostelem sám představený kláštera, velmi inteligentni a důstojný ruský mních. Rušti mniší byli do- sazeni do monastýru dečanského před nedáv- nem, asi před 13 lety, když nehospodářství a ignorance mnichů srbských i zádavy Al- banci činěné přivedly klášter na pokraj zká- zy. Poslední srbský igumen smutně se prosla- vil i svatokrádeží. Kolik asi velmi cenných starých památek roztavil a proměnil v bez- tvárné kusy stříbra, i pěkný knoflik ryzího zlata, se neví. Na štěstí neužil ani výtěžku svého barbarství, musíl pryč a zlato a stříbre později bylo nalezeno v úkrytu,aodal
svatý král Dečanský Dečan
22 article
V době největšího úpadku kláštera byl zjevno, že ani Srbům ani Černohorcům nepo- dařilo by se míti tolik vlivu na tureckou vlá- du, aby vymohli si možnost důkladné reformy zbědovaných poměrů a proto byli pozvání ru- ští mniši, aby ujali se kláštera a přinesli mu mocnou záštitu ruské říše. Nemůže býti sporu o tom, že mniši ruští získali si skutečně vel- kých zásluh o zachování toho, co ještě zacho- vatí se dalo; byli sem posláni lidé schopní. několik z nejinteligentnějších a nejpoctivějších „kaludjerů“, a ti za poměrů co nejnepříznivěj- ších za stálého ohrožování fanatickými násil- níky, vykonali skutečně mnoho. Nebýti jich. sotva by osvobozený srbský národ měl nyní neporušený nejkrásnější klenot své staré kul- tury. Přes pomoc z Ruska byl řinanční stav klá- štera velmi špatný, pozemky klášterní, které zaujímají rozlohu celého knížectví, nenesly skoro nic, neboť Arnautaši neplatili povinných dávek a ještě často i zmocnili se sklizně se stromů a polí v nejbližším okolí kláštera Osvobození ovšem přineslo nesmírný obrat. mnoho kmetů nyní z obavy před zakročentm černohorské správy upamatovalo se svých povinností dobrovolně, jiní uposlechli na vy-
Srba Černohorec Rusko
23 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Historiografie českých městsí se Příspěvek k řešení palčivé otázky kuliurní, Přirozené nesnáze, napsati důkladné a prav divé dějiny českého národa po doby nejnovější pokud materiál potřebný rozptýlen po nesčetných zákoutích archivů českých měst a zámků, nutkaly samy sebou čilé a uvědomělé správy obecní i obě- tavé jednotlivce, aby zabezpečili sepsání dějia jednotlivých měst jako pomůcku neobyčejně cen- nou budoucím pokračovatelům v nesmrtelném díle Palackého. Dějiny královského hlavního města Prahyz péra Václava Vladivoje Tomka staly se v tomto směru dílem monumentálním, nedostižnou ukáz- kou studia podrobného i nestranného líčení zašlé minulosti. Četné monografie, menší sem spada- jící, podniknuté namnoze obětavými jednotlivci bez veškeré podpory veřejné svědčí, s jakou lá- skou a porozuměním, třeba mnohdy bez nutných příprav a potřebné schopnosti, pracováno v tomto oboru českých dějin nadšencí, jichž jména i zá- sluha po českých vlastech málo jsou známy. V Klatovech hned v prvých dobách mlado- české většiny v obci svěřen obecním zastupitel- stvem čestný, ač placený, úkol historiografa městn na popud dra. Al. Maška i nynějšího starosty dra. K. Hostaše v ruce společného obou přitele. profesora dra. Jindřicha Vančury. Od těch dob plynula léta a obecní zastupitelstvo každoročně pamatovalo svého historiografa a vážného úkolu naň vzneseného přiměřenou položkou v obecním rozpočtu. Zdálo se, že volba nemohla postihnoufi osobu vhodnějši. Bylyť Klatovy sice šťastny, že ve zdech svých a siních svého gymnasia hostily muže zvlá
Palacký Tomek Mašek K Hostaš Vančura Klatův Klatovy
24 article
ště předurčeného k vynikajícímu dílu dějepisnému, muže stejně známého svým v pravdě vědeckým klidem, jako přísnou nestranností. Všichni, kdož seděli u nohou dra. Bedřicha Pošíka, tohoto, jak svědčí výmluvně klatovský almanach gymnasijní z r. 1912, nevyrovnatelného a nekapomenutelného učitele mládeže a hlubokého ducha, vzpomenou s litoslí, že snad se nepodařílo, snad bylo opome- nuto přiměti skvělejšího předchůdce Rezkova k se- psání díla, jež by Klatovům bylo pýchou a hrdostí pro národ znamenalo záchranu vzácného talentu. Od této doby minulo neméně než patnáct let Doba dosti dlouhá ke srovnání a zpracování na- shromážděného materiálu pro dílo, jež zdalek nemohlo nabýti objemu díla Tomkova a býti dítem životním učenci, jenž od tří let trávil na odpo- činku a mohl věnovati dílu potřebný čas, snad dříve nedostatečný. Kromě několika prací zlom- kovitých, budicích spíše kritické pochybnosti, než důvěru v poslání autorovo, zůstávalo dílo historie klatovské občanstvu, dychticímu poznati plody patnáctileté práce, tajemstvím, pod sedmi pečetmí chovaným. Pan dr. Vančura uchýlil se do zátiší chýnov- ského u Tábora, snad aby měl více klidu a času prolsvou práci, nestál pod dojmem současných bojů politických a zachoval úsudek nezkalený náruži- vostí přítomnosti.d lařobli V číslech 261. až 264. letošního „Času“ vyšla serie čtyř článků pod názvem „Z našich boje kulturnfch“. Vzdálený pozorovatel, neznalý místa i osob, má dojem, že ovzduší v nich líčené připomíná silně boje missionářů v některém z nej- temnějších koutů černé pevniny, kde každou chvíli nutno nadšenému hlasateli lepších nauk přinésti na oltář dobré věci nejtěžší oběti, jen aby dobro- diní kultury osvítilo i ty, kdo tak houževnatě s jejím darům vzpírají. Srdce vám trne hrůzou při pomyšlení na osud neohroženého nadšence. Al
Pošík Rezkův Tomkův doktor Vančura Al Klatovy Tábor
25 article
zabloudí-li váš zrak k záhlaví článků, seznáte, že lemnou pevninou je půda města Klatov, neohro- ženým propagátorem kultury nikdo jiný, než slo- vutný dosud historiograí téhož města, dr. Jindřich Vančuřa, zarytými pak odpůrci všeho pokroku a kulťurních snah ti, kdož mu před lety umožnili kulturní práci historiografa města — a všichn ti, kdož po patnácti letech počína toužiti poúčtechjeho dosavadní čin- nosti, nobnon ll Články „Času“ mají nepochybně býti apoloi dra. Vančury. Mají z vysoka zakřiknouti, každý hlas, jenž odvážil by se pochybovati o jeho vě- decké kvalifikaci pro úřad historiografa města Klatov, jak to učinily „Klatovské Listy“, mají upev- niti viklající se mínění o pravé ceně jeho „histo- rie“ a umlčeti ty, kdož chtí konečně viděti aspo část soustavného sepsání dějin města.
doktor Vančuřa Klatovy
26 article
Proto ta zřejmá polemika i zahalené útoky na nespokojený dil veřejnosti klatovské. Odtu hromadné házení do pytlů klerikalismu a akleri- kalismu živých i mrtvých, s nimiž za živa nebylo co žertovati Proto tisknou se články v době, aby student- stvo gymnasijní mohlo si přečístí útok na svébo „aklerikálního“ ředitele, proto vytrbuje se auto článků sám ze zátiší svého, aby na mistě samém „studoval“ účinek svých hromů. Věru, kdyby tento spor historiografa s městem jež před patnácti léty důvěrou všeho občanstva naň vzneslo úkol, podati mu věrný a nestranný obraz jeho vývoje, snah a bojů, v němž dnes hi- storiograf městu splácí povinný dluh články „Času“ nebyl tak vážný a trpký, tento zájezd prof. Vanču- ry by ho mohl zvrhnouti v hotovou komedii. sí Ale budiží Pan dr. Vančura zašel se svýmí gravaminy před nejširší veřejnost. Nezazlí proto. že následojeme jeho přikladu. A z jeho vlastníc článků a činů provedeme důkaz, že p. profesordr Vančura přes všechnu reklamu, jíž činí své vědecké práci, nikdy historikem v pravém slova smyslu nebyl a nebude.a šu lažy lvd 5m Jndl s li
Vanča doktor Vančura
27 article Různé zprávy.
Různé zprávy. = Dantovo „Peklo“ předvádí již druhý týden ve filmu s velkým úspěchem Lidový biografv Havlíčkově ulici. Björn Björnson, známý režisér syn slavného básníka norského, pravil nedávno. že ve filmu lze docíliti hlubokých a v pravdě uměleckých účinků. Sámuje nyní ředitelem filmove literární společnosti v Berlíně a jeho svrchu uve- dená slova možno užíti skutečně na některé fil- my. Film předváděný v Lidovém biografu má také tyto vlastnosti, třeba ne ve všech svých částech Předvádí hlavní líčení pekelných muk v Dantově „Pekle“ s názorností překvapující a hrůzné mo- menty vystihuje skvěle. Vložky, líčící vypravování některých zavrženců, vypadají z rámce, ale jsou odpočinkem a oddechem, které divák rád uvítáv řadě strašných scén pekelných hrůz. = Mluvící film „Gaumont“. Ačkoliv oba epo- chální vynálezy fonograf i kinematograf jsou už dávno velmi rozšířeným prostředkem poučení zábavy, nepodařilo se posud spojiti oba vynálezy tak, aby současně mohl býti zachycován i repro- rukován děj i zvuky ho provázejicí, od lidské mlu- vý počínaje až po důležité šumy a hřmoty, kte- rými by obrazové děje nabyly teprve náležité pla- stičnosti. Mluvící film „Gaumontův“, který byl včera předveden v Bio Elite na Poříčí, neznamená také konečné a nejvyšší rozřešení toho problému, ale jistě je nejslibnějším krokem ku předu. Usku- tečňuje princip současného zachycování kinemato- grafem a fonografem a může tudiž také zrakovou sluchovou část snímků současně reprodukkovati
Dantův Björnson Gaumont Gaumontův Havlíčkův ulice Berlín Elite
28 article
Dojem jest překvapující a skutečnost je tu repro- dukována tak věrně, jak to lze vůbec při nynějším fonografu, i nejdokonalejším, který ještě nejasné reprodukuje mluvené slovo. Kokrhání kohouta a krocení lvů působilo zejména plasticky, stejně jakb obrázek „u telefonu“ a hra na mandolinu. Přípitek reprodukující řeč anglickou a výkřiky posluchačů. již nedosahoval té výše. Ale snímky shora zmíněné jsou skutečně takové, že upoutají plně každého posluchače a diváka a podají mu plnou iliusi sku- tečnosti. Demonstrace při oslavě stých narozenin Verdiho v Terstu. Z Terstu. 12. řijna. (K. k.) Závěrkem slavnosti Verdiho bylo slavnostní před- stavení v Politheama Rosetti, které bylo velmi čet- ně navštíveno. Večer po koncertech, které byly uspořádány na veřejných náměstích, pokusily se jednotlivé skupiny mladiků uspořádati na některých místech v městě politicke demonstrace. Byly však všude pohotovou Policejní stráží rozptýleny. Ú kavárny „Milano“ udály se třenice mezi liberálními a ko- servativními Vlachy. Též tam byl pořádek brzy ob- noven. Při těchto přihodách bylo zatčeno celkem 13 osob
Verdi Vlach Terst Milano Ú kavárna
29 article
= Drobnosti umělecké. Saint-Sačns bude říditi v úterý v berlínské král, opeře své dílo Samson a Dalila“. — V Petrohradě nalezen prý byl jistým sběratelem původní Coreggiův obraz „Lena s labutí. Jak známo, nalézá se v museu císaře Bedřicha v Berlíně obraz Coreg- giův jmenovaného motivu, o jehož pravosti dosud nebylo pochybováno. Na petrohradském obraze. který jest menší, než berlínský, schází skupina na pravé straně obrazu, zobrazující dvě dívky s labulí a stařenu. Petrohradšti dva konservatoři neuznali však obraz pravým. — Na večeru Wagnerověa Lisztově, který bude uspořádán 30. t. m. společ- ností přátel hudby v Berlíně, bude zpívati Emma Destinová za doprovodu filharmonického or- chestru. = Velká bouře na Černém moři. Ze Seva- stopole, 12. října. (K. k.) Zuřící mořská bouře poškodila mnoho lodí. Osud několika lodí není znám. Spojení jest přerušeno.
Samson Dalila Leno Bedřich Wagnerově Lisztův Destinová SaintSačns Petrohrad Berlín Coreg Seva