1
masthead
Rečník padesátý třetí.
2
masthead
V Praze, v pondělí 13. října 1913.
Praha
4
article
Na ranní a vočerní listy
předpláci se
V Prase v administraci
na měsle.
9 K — p
na čtvrt leta . . . 6 K — b
s dvoji donáškou
na mněsl
M4h
na čtvrt leta . . . . 7 K e2 h
ve fliálkáchí
sa mésie . . . . 2 K 80
Poštou r
na méslo.
na čtvrt isa! K 80
s dvojí násilkou
na měsle-
B K s0
na dtvrt leta . . . 11 K s0
dode
5
article
Vecerml
Vecerml
lamí.
V drobném prodejie
ranní číslo o suběi za 5
vsčerni
Za 4 b
Ve filišlkach na venkové
ranní čislo . . . . 10
vočerní
sšh
lnserátv
plasl se hotová nupřed-
ředplacení a insorty přijkan
administrace v Marianiské ul.,
Tam uscházeji se te2
redakce, tskárna a szpediee
Národnich Listů“
Buhopiay se nevraosn
jni
Marianiský ulice
6
article
Události na poloostrově
balkánském.
Události na poloostrově
balkánském.
Turecko chystá se přece na novou válku
s Řeckem.
M. Z Kolína nad Rýnem, 13. října. (Zvl.
telegr. „N. L.“) „Kölnische Zeitung“ obdržel
z Cařihradu depeši, ve kteréž se praví: Na-
vzdor nápadnému obratu v projevech vlád-
ního tisku tureckého, který proveden
bylna nátlak velmocí, jež by si přály
rychléh uzavření míru mezi Tureckem a Ře-
ckem, konají se přece přípravy na
novou válku s Řeckem, ba zdá se, že
i „demobilisace“ turecké armády v Thrakii se
provádí jenom místně, to jest, že se armáda
tato jenom na jinou stranu převádi. Jisto je.
že už část těžkého dělostřelectva.
vozatajstva a několik pluků my-
slivců ke Smyrně odešly. Žádost na
řeckou vládu vznesená, aby dopravní parníky
turecké s propuštěným vojskem nebyly řecký-
mi válečnými loďmi obtěžovány, byla patrně
učiněna jenom, aby Turecko seznalo smýšlení
řecké vlády, ježto vojenská správa turecká
zatímně propuštěné vojsko posilá výhradně
přes Gallipoli a Rodosto k Dardanellám a do
Pandermy v Malé Asii.
pj
Král Petr přijede prý do Vídně.
Ze štyrského Hradce, 13. října. „Tages-
post“ oznamuje z diplomatického pramene, že
srbský králPetr v nejbližší době vykoná ve
Vídní návštěvu našemu císaři. (Zprávy bud
z Vídně, buď z Pešti šířené o této návštěvě
nikdy dosud nebyly potvrzeny, pročež ozna-
mujeme tuto zprávu s největší reservou.)
Essad paša a sidlo zatímné vlády albanské.
Z Valony, 12. října. (K. k.) Zatímní vlád
dostala dnes od Essada paše telegram, v němž
ji Essad vyzývá, jestliže se nerozhodla pře-
sídlití do Drače, aby aspoň jiné místo zvolila
za sídlo zatímní vlády. Tímto jiným městem je
patrně míněn Elbassan.
Dardanella
Petr
Valon
Turecko
Řecko
Kolín nad Rýn
Cařihrad
Gallipoli
Asie
Vídeň
Hradec
Pešť
Drač
Kölnische Zeitung
7
article
Isa Boljetinac ve Skadru.
Ze Skadru, 13. října. („Fremdenbl.“) lsa
Boljetinac, jenž byl již několikráte prohlášen
za mrtvého, přibyl právě do Skadru.
Mírová smlouva turecko-bulharská
Z Caříhradu, 13. října. (K. k.) Velkovezír
a delegát bulharský Tošev odevzdali si navzá-
jem ratifikace turecko-bulharské smlouvy mí
rové.
Anglický generál Wilson do Thrakie.
Z Cařihradu, 13. října. (K. k.) Náměstek
náčelníka anglického generálního štábu gen
Wilson sem přibyl. Podnikne cestu do Drino
pole a Thrakie.
Velký vezír vůdcem strany mladoturecké.
Z Cařihradu, 12. října. (K. k.) Včera odpo-
ledne měl mladoturecký kongres závěrečnou
schůzi, aby dle nového statutu zvolil ústřední
kancelář valné hromady. Velkovezír by
zvolen jednomyslně vůdcem stra-
ny pro jednotu a pokrok.
Boljetinac
Tošev
Wilson
Thrakie
Cařihrad
Drina
Isa Boljetinac
8
article
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“.
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“.
Ministerská rada.
Z Vídně, 13. října. Císař příjal včera ve
zvláštním dlouhém slyšení m.-p. hr. Stürgkha.
Dnes koná se ministerská rada, která
věnována bude průpravám pro česko-
německé jednání vyrovnaci, prů-
pravám pro kampaň říšské rady a předlohám
vojenským.
nb-
O zvýšení kontingentu nováčků.
Z Vídně, 13. října. „Neues Wiener Tag
blatt“ oznamuje: „Dohoda obou vlád s vojen
Stürgkh
Wiener
Vídeň
9
article
skou správou v příčině konečného stanovení
nové vojenské reformy a výměru
zvýšení kontingentu nováčků dnes
ve všech podrobnostech dohotovena. Dle jme-
novaného listu byly v poradě tři osnovy. Nová,
poslední, spočívá na ujednání, které se stalo v
ten rozum, že válečné ministerstvo
se zavazuje, žena několik let, dokud
se nynější zamyšlená vojenská reforma bude
prováděti, nebude činiti žádaých ji-
ných požadavků na společný bud-
žétna obě vlády.
Porady o volební reformě halíčské.
Ze Lvova, 13. října. (K. k.) Skupina
autonomistů haličského sněmu
zemského měla dnes za přítomnosti zem-
ského maršálka hr. Goluchowského poradu
reformě volební. Dle vydané zprávy bylo uči-
néno usnesení, dle kterého se uznává za nut-
no, aby se sněm sešel a normálně
pracoval za účelem vyřizení re-
formy volební a ku provedení pomocné
akce pro nouzi trpící obyvatelstvo, jakož i že
je nutno svolati klub polských zemských po-
slanců k vyrovnání diferencí v záležitosti re-
formy volební.
Uherský ministerský předseda ve Vídni.
Z Vídně, 13. října. (K. k.) Předseda ministerstv
hr. Tisza přibyl sem dnes ráno provázen svým ta-
jemnikem Latinovicsem a konferoval delší dobu
s ministrem a latere bar. Burianem. Za svěho po-
bytu ve Vídni bude hr. Tísza nepochybně přija
mocnářem ve slyšení.
Z Vídně, 13. října. Uherský ministerský před-
seda hr. Tisz a přijat byl o 12. hod. s poledne pa-
novníkem ve zvláštním slyšení, ve kterém refe-
roval o politické situaci v Uhrách a o vojenské
reformě. Večer vráti se do Peští.
Goluchowský
Tisza
Burian
Lvov
Vídeň
Uhry
Pešť
10
article
Majorescu na cestách.
Z Bukureští, 12. října. (K. k.) Předseda mini
sterstva Majoreseu nastoupil 25denní dovolenou
odcestoval do Mnichova.
Arcivévoda Leopold Salvator ve Lvově.
Ze Lvova, 13. říjná. Pani ařcivévoda Leopol
Salvator přibyl sem dnes ráno ze Stanislavi s dce-
rou paní arcivévodkyní Markétou. Vysoké panstvo
zúčastnilo se hostiny, kterou uspořádal v místodr
žitelském paláci místodržitel a choť jeho a večer
odcetovali do Vídně. Timže vlakem odjel ministr
Dlugosz a místodržitel dr. ryt. Korytowski do
Vídně.
Turecko-irancouzská linanční smlouva.
Z Cařihradu, 13. října. (K. k.) Ministerská rada
prozkoumala turecko-francouzskou smlouvu finaně-
ní a usneslu se zmoeniti Džavida beye, aby ji po-
Španělské sněmovny svolány.
Z Madridu, 12. října. [K. k.) Úřadní lis
otiskuje královský patent, kterým svolávají
se sněmovny na den 25. t. m.
OeD
Španělský král zase v Madridu, e oe
Z Madridu, 12. října. [K. k.] Král Alfons, před-
seda ministerstva hr. Romanones, jakož i ministr
záležitosti zahraničních a námořnictva dnes do-
poledne se sem vrátili. Byli přijati přednosty úřadů
a nejsrdečněji pozdravení četným množstvím oby-
valelstva.
depsal.
Majoreseu
Leopold Salvator
Salvator
Markéta
Dlugosz
doktor
Alfons
Bukurešť
Mnichov
Lvov
Stanislav
Vídeň
Cařihrad
Madrid
španělský sněmovna
ařcivévoda Leopol
11
article
Revoluce v Mexiku.
Z N. Yorku, 12. října. (K. k.) Dle telegramu
Mexika telegrafovali bývalému presidentu Felixu
Diazovi do Havanný jeho přátelé, aby vzhledem na
brozivou situaci země do Mexika nepřicházel. Po-
slanci, zatčení z rozkazu Huertova, jsou naproli
zprávě včera rozšířené ještě stále ve vazbě. V pro-
klamaci k obyvatelstvu prohlašuje Huerta, že vět-
šina poslanců se usnesla, odepříti mu všelikou pod-
poru finanční, ačkoli země má uynitřa i na venek
těžké závazky. Kdyby byla ogosice podporován
mocným hnutím lidu, odstoupil by. Tak se nle věci
vlaolen
uro
nemají.
Japonský císař blahopřeje Juanšikajovi.
Z Pekina, 12. října. (K. k.) „Reuter.“) Ci-
sař japonský zaslal Juanšikajovi telegram, ve
kterém mu blahopřeje ku převzetí president-
ství a zároveň Číně nejvřeleji přeje mír a bla-
hobyt. Též japonský zahraniční úřad zaslal
Diaz
Huertův
Mexiko
N . York
Pekina
Čína
Reuter
12
title
Juanšikajovi blahopřejný telegram.
Juanšikaj
13
article
Politická hlídka.
Politická hlídka.
Německo-pokroková kritika vládního
postupu ve vyrovnacím jednání.
V článku o vnitropolitických potížích zle po-
suzuje „Neue Fr. Presse počínání vlády v přípra-
vách k vyrovnacím jednáním. V naprostém zneuzná-
ní stanoviska německého sdrůžení z Čech, jehož
plenum hned po dosazení zemské správní komise
prohlásilo všechna dosavadní česku-německá ujed-
nání vyrovnací za naprosto neplatná a nezávazná
a vyloučilo zvlášť jazykovou olázku ohledně stát-
nich úřadů z komplexu jednání, prohlašuje vůdě
list německo-pokrekový, že jest naprosto zbytečno
a dokonce škodlivo znova se o to raditi a rokovati.
jak má býti nový zemský výbor sestaven a zdali
také německé soudy přijímati mají česká podáni.
O tom prý existují protokoly se souhlasnými ná-
zory stran. Vážné a účelu svému hovicí jednání
mělo by pokračovati v těch kusech, kteréž zůstaly
v posledních lelech sporny.
Zatim však vláda ve vlastním lůně nebyla
s to, ujednotiti se o věcném obsahu vyrov-
nacích zákonů a kompromisních návrhů. Vládě
vytýká list zúmyslný průtah vyrovnacích jednán
a, i v tom, že hodlá jednati zvlášť s Čechy a zvlášt
s Němci a nikoli s oběma stranami společně, shle-
dává vídeňský list průhledný úmysl vlády, z ně-
hož prý vysvítá, že rychlý postup jednání vládě
není vítaným. Tuto výtku ovšem vyřídí aneb ne-
vyřídí si vláda, či některý z obvyklých, vláděa
vídeňskému listu stejně blízkých kruhů, ale „N. Fr.
Neue
Němec
Francie . Presse
Čechy
14
article
Presse“ podezřívá také Čechy, že jim takový po-
stup vlády jest velmi po chuti, neboť stejně jako
vláda chtěji prý pouze vyjednávání a nikoli vy-
rovnání, poněvadž jim dosazení zemské správní
komise učinilo vyčkávání doby do pracovního sně-
mu pohodlnějším,
Stará methoda vyrovnaci taktiky německo-
liberální a německé vůbec. Opět blíží se klátivé
postavy německých kverulantů s obviněním na
rtech, a k tomu do zásoby, že Češi nepřejí si vy-
rovnání, ale toliko jeho průtahu! Kolikráte bylo již
v našich sloupcích prohlášeno, že právě průtahu
ve vyrovnání nesneseme, a že zrovna z toho dů-
vodu ohražujeme se proti tomu, aby do první elapy
vyrovnací pojímány byly další německé kusy vy-
rovnací, poněvadž by se jimi právě dosuvadní vy-
rovnací práce, bude-li ve vyrovnacím jednáni
reaktivována, jenom komplikovala a prodloužila
prozatím do nedohledna.
Nedělní článek vídeňského listu střetl se s na-
ším nedělním úvodnikem, který jest vlastně vyčer-
pávající odpovědí na jehoyrovnací kalumnie. V
našem věerejším článku jest přesně vyloženo če-
ské nezlomné, ale také bezelstné slanovisko co do
vyrovnacího postupu i otázka „čekání“, kdyby
byla Čechům od Němců vnucena. A v sobotním
večerním čísle třemi citáty z našich článků proti
domácímu pochybovači dotvrdili jsme české sta-
novisko, nestrpěti průtahu vyrovnacího, ne-
dopustiti žádného zbahňování vyrovnacího jednání.
zejména nikoli vsunováním nových sporný ch
česko-německých otázek. A o to běže
v prvé řadě včerejší „N. Fr. Presse“, usilující o to,
aby jednání bylo nasazeno v těch kusech, kteréž
zůstaly v posledních letech neřešeny.
Čech
Čecho
Němec
Čechy
15
article
Nejnovější německá definice programu
rozdělení země.
Nejnovější německá definice programu
rozdělení země.
V úvodním článku včerejší „Reichenb. deu-
tsche Volkszeitung“ pojednává se o rozdělení krá-
lovství na dvě národnostně rozlišené province ja-
kožtoČjedině možné odpovědi na státoprávní po-
žadavek český Namítá-li se prý, že rozdělení
země jest nemožným odpovidá na to článek: Švéd-
sko a Norvéžsko šly od sebe. Poriugalsko stalo se
republikou, aniž by to byli moudři diplomaté po-
kládali před tím za mežné... „Ale konečně nejsme
my, Liberčané, takovými fantastv.“ pokračuje li-
berecký list dále, „abychom se domnívali, že se
takové rozdělení dá prověst přes noc, či v něko-
lika nedělích anebo měsících. Nikoli, nýbrž ur oz-
dělení budiž odpovědí na státní právo. Pokládi
někdo státoprávní požadavek Čechů, trojjediné
království za neobmezené nadvlády Slovanů za
nadějné? A přece jest pro Čechy cílem jich poli-
tiky. Takovým budiž pro nás rozdělení. Nikoli r
ráz chceme ho dosáhnouti, ale krok za krokem
k němu pracovati.
deu tsch Volkszeitung
Čecho
Švédsko
Norvéžsko
Slovan
16
article
Nový německý dům v Praze.
Včera byl v Praze slavnostně otevřen vlastní
dům spolku německých žen v Praze, „Frauenfort-
schritt“. Na slavnosti této ovšem samozřejmě měl
čelné místo i německonacionální politika. Spolek
„Frauenfortschritt“ má patrně muže jednatelema
aspoň „Pr. Taghl.“ referuje, že jednatel spolku
prof. dr. Albert Gottlieb ve své slavnostní řeči vy-
ložil sociální a humanitní ráz činnosti spolku to-
ho, ovšem ve smyslu nacionálním: má býti novým
útulkem německé kulturní práce v Praze.
Pozdrav německých politiků v Praze přinesl
spolku „Frauenfortschritt dr. Jos. Eckstein jmé-
nem „Německého spolku v Praze“, jakožto politi-
ckého střediska Němců pražských. Pan dr. Eck-
stein si stěžoval, že Němci nejsou v Praze zastou-
peni na radnici — že české menšiny nejsou zastou-
peny na radnicích ve městech většinou německých,
ovšem dru. Ecksteinovi pranic nevadí — a spolku
„Frauenforischritt“ dal pak německonacionáln
úkol: tvořiti v Praze útočiště německých žen. D .
Ecksteln však při tom prohlásil, že němectví prou-
dí po Praze tisíci tepnami, že tedy není třeba umě-
le je udržovati, neboť pražské němectví udrží se
samo sebou, ale v boji Němců pražských spolek
„Frauenfortschritt“ bude spolubojovníkem všec
Němců ostatních pro pražské němectví.
V této řeči dra. Eeksteina bylo by snad možno
shledati německou provokaci, ale patrně v ni ne-
bude ani hledána, najisto však řeč dra. Eeksteina
je novým dokladem fakta, že Němcům se v Praze
zcela nerušeně ponechává úplně volný vývoj.
profesor
doktor
Albert Gottlieb
Jos
Eckstein
Němec
Eck
D Ecksteln
Eekstein
Praha
Frauenfort
spolek „ Frauenforischritt
spolek „ Frauenfortschritt
17
article
Učitelský spolek ústecko-chabařovický
měl v sobotu minulého týdne svou valnou hromadu.
Vzal v ní na vědomí zprávu, že v uplynulém správ-
ním roce byla v obvodu působnosti spolku prová-
děna passivní resislence tím způsobem, že se uči-
telstvo nemohlo zúčastniti řešení otázek pedago-
gicko-didaktických proto, poněvadž dosud není pro-
vedena úprava učitelských platů. Dále bylo valně
bromadě sděleno, že učitelstvu nebyl dosud vypla-
cen drahotní příspěvek okresu ústeckého, poněvadž
jeden český poplatník podal opožděný rekurs proti
příspěvku tomu, namitaje, že mu k vůli němu byly
předepsány přirážky o 2 K 50 h větší.e
Valná hromada se dále usnesla žádati, aby
správní komise na základě slibu c. k. vlády po-
skytla učitelstvu hmotnou pomoc, pak schválila
projevy průmyslníků a obchodníků ve prospěch
česko-německého dorozumění, ale pro připad ne-
zdaru dorozumívací akce žádá, aby bylo oktrojírkou
provedeno, čeho třeba, ježto pak se sněm stane
dělným a provede své úkoly. Posléze spolek žádá.
aby se mu dostalo vlastního zastoupení v důvěr-
nické organisaci německé.
18
article
Z cesty po osvobozených
zemích balkánských.
Xl. Dečanský monastýr.“
Zpáteční cesta z Peči na Plav vedla nás
kolem nejslavnějšího monastýru srbského, Vy-
sokých Dečanů. Je to skutečný skvost nejen
svou cenou historickou a uměleckou, nýbrž
skutečně nádhernou polohou v krajině nejvýš
půvabné. Stejně jako sv. patriaršíje leží, kde
údolí horské bystřiny ústí do Metohije; údolí
však dečanské Bistrice je docela jiného rázu
nežli Bistrice pečské. Místo pochmurných ho-
lých stěn vápencových a úzké propadné pro-
rvy je tu krásně zelené široké údolí se svahy
sice velmi vysokými, ale rovněž zelením po-
krytými. I pahorky na úpatí hor, rovněž mo-
rény velmi rázovité, jsou pokryty vysokým
lesem, tu smrkovým, tu dubovým.
Již cestou od Peči čím blíže k mona-
stýru tím více zeleně, každý hřbitůvek nese
vysoké košaté lípy, podél struh a stezek roste
mnoho jiných stromů, převahou ovocných, po-
někud pak výše na úpati rozkládají se pěkné
háje jedlých kaštanů i dubů. Cesta přestupuje
nesčíslné množství struh a stružek, které za-
vodňují pole i louky a vyhlížíte otvory ve
vysokých živých plotech na skupiny mužů,
sklízejících právě seno, i na výstavné vesnice,
vykukující tu a tam ze zeleně. Konečně za-
hlédnete chvílemi báně chrámu dečanského,
později celý monastýr objeví se daleko za lu-
kami mezi stromy, jakoby sídlo anglického
velmože uprostřed čarovného divokého parku
) VizNárodní Listy ze 74, 12., 13., 14., 26
srpna, 5., 12., 16. září, 1. a 6. října.
Dečanský
Peč
Plav
Metohija
Bistrica
20
article
Vzdálenost z Peči do monastýru dečan-
ského činí přímou cestou necelých 20 kilo-
metrů a počitá se koňmo tři hodiny cesty. My
jsme však byli na pochodu skoro osm hodin.
ovšem nešli jsme přímo. Jistě člyři hodiny
jsme ztratili prolézáním horských svahů na
jih od Peči a asi hodinu odpočinkem ve stinu
lip na zanedbaném hřbitůvku mohamedán-
ském. Nežli jsme pak vjeli do monastýru, vy-
konali jsme projíždku vokolí a zejména
dlouho se bavili na morénových kopcích, kte-
ré jsme ke svému překvapení i tuv zjistili. Tato
projíždka ukázala nám Dečany seov všech
stran, skutečně majestátní pevnost hodnou
svého velkolepého okolí. laon v tal l
Monastýr leží přiojižní straně údolí, kde
jen cesta dělí jeho vnější zdi od černým lesem
porostlého svahu, na všechny ostatní strany
obrací několikapatrové vysoké budovy mas-
sivní, s okny až velmi vysoko nad nečleněnou
temnou zdí, která dělá dojem přirozené ská-
ly. Poloha pro obranu nepříliš výhodná byla
zvolena pro klášter a jen umělými prostředky
dosaženo vysoké obranné schopnosti. Dnešní
monastýr s výjimkou chrámu sestává ovšen
z budov poměrně nedávných, původnís stavby
během věků ohněm byly zničeny, ale obrazy
a popisy staré dokazují, že Dečaní podobne
jako monastýr patriaršije skvěly se původně
v mnohem větší nádheře a že pozdější stav-
by musíly se obmeziti pro nedostatek peně
i nepřízeň Turků.
Dečaný
Turek
Peč
21
article
Nejen vysoké a pevné zdi chránily klá-
šter proti násilí nevěřících, kteři mnohokráte
hrozili, že tuto djaurskou svatyni srovnají se
zemí, nýbrž i zbytky staré víry, pověrečná
hrůza před zázračnou mocí ostatků svatého
krále štěpána Dečanského, ked kterým ne-
mocní putují z daleka široka bez rozdílu vy-
znání. Svatý král má vice moci zejména na
padoucnicí nežli všichni mohamédánšti svatí.
co jich je po různých svatyních a osamělých
„tulbe“ v celé evropské oblasti islamu. v
I my vzdali jsme úctu a položili dary na
ostatky, dobře zachovanou munali královské-
ho zakladatele Dečan. Prováděl nás kostelem
sám představený kláštera, velmi inteligentni
a důstojný ruský mních. Rušti mniší byli do-
sazeni do monastýru dečanského před nedáv-
nem, asi před 13 lety, když nehospodářství
a ignorance mnichů srbských i zádavy Al-
banci činěné přivedly klášter na pokraj zká-
zy. Poslední srbský igumen smutně se prosla-
vil i svatokrádeží. Kolik asi velmi cenných
starých památek roztavil a proměnil v bez-
tvárné kusy stříbra, i pěkný knoflik ryzího
zlata, se neví. Na štěstí neužil ani výtěžku
svého barbarství, musíl pryč a zlato a stříbre
později bylo nalezeno v úkrytu,aodal
svatý král
Dečanský
Dečan
22
article
V době největšího úpadku kláštera byl
zjevno, že ani Srbům ani Černohorcům nepo-
dařilo by se míti tolik vlivu na tureckou vlá-
du, aby vymohli si možnost důkladné reformy
zbědovaných poměrů a proto byli pozvání ru-
ští mniši, aby ujali se kláštera a přinesli mu
mocnou záštitu ruské říše. Nemůže býti sporu
o tom, že mniši ruští získali si skutečně vel-
kých zásluh o zachování toho, co ještě zacho-
vatí se dalo; byli sem posláni lidé schopní.
několik z nejinteligentnějších a nejpoctivějších
„kaludjerů“, a ti za poměrů co nejnepříznivěj-
ších za stálého ohrožování fanatickými násil-
níky, vykonali skutečně mnoho. Nebýti jich.
sotva by osvobozený srbský národ měl nyní
neporušený nejkrásnější klenot své staré kul-
tury.
Přes pomoc z Ruska byl řinanční stav klá-
štera velmi špatný, pozemky klášterní, které
zaujímají rozlohu celého knížectví, nenesly
skoro nic, neboť Arnautaši neplatili povinných
dávek a ještě často i zmocnili se sklizně se
stromů a polí v nejbližším okolí kláštera
Osvobození ovšem přineslo nesmírný obrat.
mnoho kmetů nyní z obavy před zakročentm
černohorské správy upamatovalo se svých
povinností dobrovolně, jiní uposlechli na vy-
Srba
Černohorec
Rusko
23
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Historiografie českých městsí se
Příspěvek k řešení palčivé otázky kuliurní,
Přirozené nesnáze, napsati důkladné a prav
divé dějiny českého národa po doby nejnovější
pokud materiál potřebný rozptýlen po nesčetných
zákoutích archivů českých měst a zámků, nutkaly
samy sebou čilé a uvědomělé správy obecní i obě-
tavé jednotlivce, aby zabezpečili sepsání dějia
jednotlivých měst jako pomůcku neobyčejně cen-
nou budoucím pokračovatelům v nesmrtelném díle
Palackého.
Dějiny královského hlavního města Prahyz
péra Václava Vladivoje Tomka staly se v tomto
směru dílem monumentálním, nedostižnou ukáz-
kou studia podrobného i nestranného líčení zašlé
minulosti. Četné monografie, menší sem spada-
jící, podniknuté namnoze obětavými jednotlivci
bez veškeré podpory veřejné svědčí, s jakou lá-
skou a porozuměním, třeba mnohdy bez nutných
příprav a potřebné schopnosti, pracováno v tomto
oboru českých dějin nadšencí, jichž jména i zá-
sluha po českých vlastech málo jsou známy.
V Klatovech hned v prvých dobách mlado-
české většiny v obci svěřen obecním zastupitel-
stvem čestný, ač placený, úkol historiografa městn
na popud dra. Al. Maška i nynějšího starosty
dra. K. Hostaše v ruce společného obou přitele.
profesora dra. Jindřicha Vančury. Od těch dob
plynula léta a obecní zastupitelstvo každoročně
pamatovalo svého historiografa a vážného úkolu
naň vzneseného přiměřenou položkou v obecním
rozpočtu.
Zdálo se, že volba nemohla postihnoufi osobu
vhodnějši. Bylyť Klatovy sice šťastny, že ve zdech
svých a siních svého gymnasia hostily muže zvlá
Palacký
Tomek
Mašek
K Hostaš
Vančura
Klatův
Klatovy
24
article
ště předurčeného k vynikajícímu dílu dějepisnému,
muže stejně známého svým v pravdě vědeckým
klidem, jako přísnou nestranností. Všichni, kdož
seděli u nohou dra. Bedřicha Pošíka, tohoto, jak
svědčí výmluvně klatovský almanach gymnasijní
z r. 1912, nevyrovnatelného a nekapomenutelného
učitele mládeže a hlubokého ducha, vzpomenou
s litoslí, že snad se nepodařílo, snad bylo opome-
nuto přiměti skvělejšího předchůdce Rezkova k se-
psání díla, jež by Klatovům bylo pýchou a hrdostí
pro národ znamenalo záchranu vzácného talentu.
Od této doby minulo neméně než patnáct let
Doba dosti dlouhá ke srovnání a zpracování na-
shromážděného materiálu pro dílo, jež zdalek
nemohlo nabýti objemu díla Tomkova a býti dítem
životním učenci, jenž od tří let trávil na odpo-
činku a mohl věnovati dílu potřebný čas, snad
dříve nedostatečný. Kromě několika prací zlom-
kovitých, budicích spíše kritické pochybnosti, než
důvěru v poslání autorovo, zůstávalo dílo historie
klatovské občanstvu, dychticímu poznati plody
patnáctileté práce, tajemstvím, pod sedmi pečetmí
chovaným.
Pan dr. Vančura uchýlil se do zátiší chýnov-
ského u Tábora, snad aby měl více klidu a času
prolsvou práci, nestál pod dojmem současných bojů
politických a zachoval úsudek nezkalený náruži-
vostí přítomnosti.d lařobli
V číslech 261. až 264. letošního „Času“ vyšla
serie čtyř článků pod názvem „Z našich boje
kulturnfch“. Vzdálený pozorovatel, neznalý
místa i osob, má dojem, že ovzduší v nich líčené
připomíná silně boje missionářů v některém z nej-
temnějších koutů černé pevniny, kde každou chvíli
nutno nadšenému hlasateli lepších nauk přinésti
na oltář dobré věci nejtěžší oběti, jen aby dobro-
diní kultury osvítilo i ty, kdo tak houževnatě s
jejím darům vzpírají. Srdce vám trne hrůzou při
pomyšlení na osud neohroženého nadšence. Al
Pošík
Rezkův
Tomkův
doktor
Vančura
Al
Klatovy
Tábor
25
article
zabloudí-li váš zrak k záhlaví článků, seznáte, že
lemnou pevninou je půda města Klatov, neohro-
ženým propagátorem kultury nikdo jiný, než slo-
vutný dosud historiograí téhož města, dr. Jindřich
Vančuřa, zarytými pak odpůrci všeho pokroku a
kulťurních snah ti, kdož mu před lety umožnili
kulturní práci historiografa města — a všichn
ti, kdož po patnácti letech počína
toužiti poúčtechjeho dosavadní čin-
nosti, nobnon ll
Články „Času“ mají nepochybně býti apoloi
dra. Vančury. Mají z vysoka zakřiknouti, každý
hlas, jenž odvážil by se pochybovati o jeho vě-
decké kvalifikaci pro úřad historiografa města
Klatov, jak to učinily „Klatovské Listy“, mají upev-
niti viklající se mínění o pravé ceně jeho „histo-
rie“ a umlčeti ty, kdož chtí konečně viděti aspo
část soustavného sepsání dějin města.
doktor
Vančuřa
Klatovy
26
article
Proto ta zřejmá polemika i zahalené útoky
na nespokojený dil veřejnosti klatovské. Odtu
hromadné házení do pytlů klerikalismu a akleri-
kalismu živých i mrtvých, s nimiž za živa nebylo
co žertovati
Proto tisknou se články v době, aby student-
stvo gymnasijní mohlo si přečístí útok na svébo
„aklerikálního“ ředitele, proto vytrbuje se auto
článků sám ze zátiší svého, aby na mistě samém
„studoval“ účinek svých hromů.
Věru, kdyby tento spor historiografa s městem
jež před patnácti léty důvěrou všeho občanstva
naň vzneslo úkol, podati mu věrný a nestranný
obraz jeho vývoje, snah a bojů, v němž dnes hi-
storiograf městu splácí povinný dluh články „Času“
nebyl tak vážný a trpký, tento zájezd prof. Vanču-
ry by ho mohl zvrhnouti v hotovou komedii.
sí Ale budiží Pan dr. Vančura zašel se svýmí
gravaminy před nejširší veřejnost. Nezazlí proto.
že následojeme jeho přikladu. A z jeho vlastníc
článků a činů provedeme důkaz, že p. profesordr
Vančura přes všechnu reklamu, jíž činí své vědecké
práci, nikdy historikem v pravém slova smyslu
nebyl a nebude.a šu lažy lvd 5m
Jndl
s li
Vanča
doktor
Vančura
27
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Dantovo „Peklo“ předvádí již druhý týden
ve filmu s velkým úspěchem Lidový biografv
Havlíčkově ulici. Björn Björnson, známý režisér
syn slavného básníka norského, pravil nedávno.
že ve filmu lze docíliti hlubokých a v pravdě
uměleckých účinků. Sámuje nyní ředitelem filmove
literární společnosti v Berlíně a jeho svrchu uve-
dená slova možno užíti skutečně na některé fil-
my. Film předváděný v Lidovém biografu má také
tyto vlastnosti, třeba ne ve všech svých částech
Předvádí hlavní líčení pekelných muk v Dantově
„Pekle“ s názorností překvapující a hrůzné mo-
menty vystihuje skvěle. Vložky, líčící vypravování
některých zavrženců, vypadají z rámce, ale jsou
odpočinkem a oddechem, které divák rád uvítáv
řadě strašných scén pekelných hrůz.
= Mluvící film „Gaumont“. Ačkoliv oba epo-
chální vynálezy fonograf i kinematograf jsou už
dávno velmi rozšířeným prostředkem poučení
zábavy, nepodařilo se posud spojiti oba vynálezy
tak, aby současně mohl býti zachycován i repro-
rukován děj i zvuky ho provázejicí, od lidské mlu-
vý počínaje až po důležité šumy a hřmoty, kte-
rými by obrazové děje nabyly teprve náležité pla-
stičnosti. Mluvící film „Gaumontův“, který byl
včera předveden v Bio Elite na Poříčí, neznamená
také konečné a nejvyšší rozřešení toho problému,
ale jistě je nejslibnějším krokem ku předu. Usku-
tečňuje princip současného zachycování kinemato-
grafem a fonografem a může tudiž také zrakovou
sluchovou část snímků současně reprodukkovati
Dantův
Björnson
Gaumont
Gaumontův
Havlíčkův ulice
Berlín
Elite
28
article
Dojem jest překvapující a skutečnost je tu repro-
dukována tak věrně, jak to lze vůbec při nynějším
fonografu, i nejdokonalejším, který ještě nejasné
reprodukuje mluvené slovo. Kokrhání kohouta a
krocení lvů působilo zejména plasticky, stejně jakb
obrázek „u telefonu“ a hra na mandolinu. Přípitek
reprodukující řeč anglickou a výkřiky posluchačů.
již nedosahoval té výše. Ale snímky shora zmíněné
jsou skutečně takové, že upoutají plně každého
posluchače a diváka a podají mu plnou iliusi sku-
tečnosti.
Demonstrace při oslavě stých narozenin
Verdiho v Terstu. Z Terstu. 12. řijna. (K. k.)
Závěrkem slavnosti Verdiho bylo slavnostní před-
stavení v Politheama Rosetti, které bylo velmi čet-
ně navštíveno. Večer po koncertech, které byly
uspořádány na veřejných náměstích, pokusily se
jednotlivé skupiny mladiků uspořádati na
některých místech v městě politicke
demonstrace. Byly však všude pohotovou
Policejní stráží rozptýleny. Ú kavárny
„Milano“ udály se třenice mezi liberálními a ko-
servativními Vlachy. Též tam byl pořádek brzy ob-
noven. Při těchto přihodách bylo zatčeno celkem
13 osob
Verdi
Vlach
Terst
Milano
Ú kavárna
29
article
= Drobnosti umělecké. Saint-Sačns bude
říditi v úterý v berlínské král, opeře své dílo
Samson a Dalila“. — V Petrohradě nalezen
prý byl jistým sběratelem původní Coreggiův
obraz „Lena s labutí. Jak známo, nalézá se
v museu císaře Bedřicha v Berlíně obraz Coreg-
giův jmenovaného motivu, o jehož pravosti dosud
nebylo pochybováno. Na petrohradském obraze.
který jest menší, než berlínský, schází skupina na
pravé straně obrazu, zobrazující dvě dívky s labulí
a stařenu. Petrohradšti dva konservatoři neuznali
však obraz pravým. — Na večeru Wagnerověa
Lisztově, který bude uspořádán 30. t. m. společ-
ností přátel hudby v Berlíně, bude zpívati Emma
Destinová za doprovodu filharmonického or-
chestru.
= Velká bouře na Černém moři. Ze Seva-
stopole, 12. října. (K. k.) Zuřící mořská bouře
poškodila mnoho lodí. Osud několika lodí není
znám. Spojení jest přerušeno.
Samson
Dalila
Leno
Bedřich
Wagnerově Lisztův
Destinová
SaintSačns
Petrohrad
Berlín
Coreg
Seva