Strana 4.

NARODNÍ LISTY

19. dubna 1905. Číslo 108.

w. Z Londýna, 18. dubna. Jak se dnes ze Singapuru oproti dřívějším zprávám telegrafuje, byl Rožestvenský víděn v sobotu v poledne s svým loďstvem ještě u Kamranty a ruské lodi nedokončily ještě nakládání uhlí. V depešis nepraví, zda-li válečné lodi nalezaly se uvnitř zá- Hivu snebo mimo třimílové territorium; v případě posledním by však hrozily dalekosáhlé mezi- národní zápletky, neučinila-li Francie proti tomu opatření. Ze Sajgonu, 18. dubna. (C-B.) Potvrzuje se, že u několika obchodníků z ako upe no mnoho zboží a čásť jeho dodáná ru skému loďstvu na širém moři nedaleko indo čínského pobřeží. Z maadžurského bojiště. Z Petrohradu, 18. dubna. (Spb. Ag.) Ge- nerál Charkevič telegrafoval dnes hlavnímu štábu: Ve vojště nestala se ž ádná změna Naše oddělení, jež podstoupilo 11. dubna boj u Jukhilu, vrátilo se 13. dubna o 5. hodině ranní, nejsoue nepřítelem znepokojováno do Hejšima a obsadilo postavení 1' a půl versty od tohofo místa. Dne 14. dubna nepřá- telské oddělení obcházelo naše lové křídlo, pro- čež naše oddělení ustoupilo. Z Tokia, 18. dubna. (Reuter.) Ruská branná moc, soustředěná mezi Čančunem a Girinem a jižněji odhaduje se na 200.000 mužů. Dle konečného výpočtu zajato v P or Arturu 41.600 mužů.

Sugarská úžina. Z Tokia, 18. dubna. (C.-B.) Námořský úřad prohlásil dnes, že sugarská úžina spadá do obranného pásma, pročež plavba po- drobuje se obvyklým omezením. Nespokojenost Japonska s Francií- Z Tokia, 18. dubna. (Reuter.) Veřejné mí- nění v Japonsku, rozčilené pohostinstvím, jehož dostalo se ruskému loďstvu ve francouzských vodách, začíná se rozohňovati. Noviny nabádají vládu, aby nejen protestovala, ale učinila také přísnější opatření. Časopis »Žiži Ši m po« píše Použiti Madagaskaru ruským loďstvem bylo pří- mým porušením neutrality, ale vzhledem k vzdá- lenosti Japonsko prolestovalo pouze proti porušení neutrality. Avšak tak blízko válečnému pásmu nebylo by možná přihlížeti se stejnou shovíva- vosti, kdyby Francie poskytla nepříteli vydatnou pomoc a tak se skutečně s Ruskem spojila. Nyní bylo by třeba vyrozumět Anglii formálně a získati dle allianční smlouvy její přispění. List pravi dále, že Francie asi schválně zamlčovala pří- tomnost Rusů a konečně vyslovuje naději, že vláda bude jednati rozhodně.

Události ruské. Odsouzeni v Moskvě. V Moskvě odsouzeni pro rozšiřování revo- lučných proklamací k žaláři na pevnosti: Bala- ševa na 2 měsíce, bývalí studenti moskevské uni- versity Zvonov, Günner a Mázurin a dvě sestrý šlechtičny Emeljanevy na půl druhého léta; dcera úřadníka Soroka na půl roku; měšťan Tro- jický na dva roky; technik Knupjam na 4 mě- sice; student hospodářského ústavu Krumm- bůgel, šlechtična Jezerská a měšťan Rivkin na rok a 3 měsice. Zajímavo je, v jakém úkrytu pro- klamace byly chovány: v tresoru jedné banky. Odsouzení ve Varšavě. Telegraf oznámil, že vojenský soud ve Var- šavě odsoudil tři osoby k smrti provazem. Dle „Varšavského Denníku“ jsou to: měšťan Vladi- slav Dombrovský, sedláci Jan Ševčík a Tomáš Zelinský. Provinili se tím, že dne 29. ledna 1905 za pouličných výtržností smluvivše se, přepadli policejního inspektora Abramoviče, konajícího právě službu, aby jej odzbrojili. Zelinský jej chytil ze sadu a držel mu ruce, Dombrovský, Ševčík a dva jiní, kteří neprozrazeni, odňali mu šavli a revolver, jejž Ševčík podal jednomu z ne prozrazených pachatelů, a ten z něho střelil do Abramoviče, jemuž nuhodou nepbližil. Odsoj zení se přiznali. Vrah velikého knížete Sergěje Alexandroviče.

Otec Ivana Kalajeva byl Rus, malka Polka Od matky se naučil výborně polsky. Narodil se ve Varšavě r. 1877, tam také vystudoval gymna sium, načež se odebral na universitů do Moskvy kde se dal zapsati na historicko-filologickou fa kultu. V Moskvě byl v létech 1897—1898. Pře- kládal z ruského jazyka do polského a dopisoval do polských časopisů, čímž si opatřoval prvý rok studil prostředky na živobytí. Roku 1898 při- nesl do redakce moskovského „Kurýra“ pře- klad polské povídky „Dědečkovy hodinky“. Pře- klad byl pořízen bezvadně, redakce ho vyzvala, aby ji častěji dával překlady z polštiny, což Ka- lajev činil po celý druhý rok svěho pobytu Moskvě. Potom odjel do Varšavy za rodinnými záležitostini. Redakce „Kurýra“ mu dala na cestu dopísovatelskou legitimaci. Z Varšavy psal do „Kurýra“ „Varšavské listy“ a o slavnosti Mickiewiczově poslal telegramy. Potom redakei „Kurýra“ zmízel z obzzoru, až zas po delší době obdržela od něho dopís z Haliče. Tím se jeho spolupracovnictví v „Kurýru“ skončile. Na přelíčení s Ivanem Kalejevem příjela do Moskvy jeho matka.

Z nynějšího hnuti na Rusi. Na podnět Ruské typografie zavedenu ve všech tiskárnách v Nikolajevě osmihodi- nová pracovní doba. Sděluje se, že petrohradský polský »Kraj- přejde koupí do jiných polských rukou. Po vy- davateli »Nivy« L. F. Marxovi zůstalo jměn 11 millionu rublů, dědici jsou zvlášté žena ze- snulého a bratři. Dle přání Marxova, rodáku německého, »Niva« stane se akcionářským pou- nikem. Ruské listy otiskují bez poznámky zprávu »Echa de Paris« o poradách u člena státní rady hr. S. A. Tolja o utvoření silné strany, jejímž heslem jest: »samodržaví, pravoslaví a volba carské rady«, jež má přispěti ku politické evo- luci Ruska. Ministr orby Jermolov se nyní vyslovil, že při řešení židovské otázky počítati se bude s novými požadavky současného života. Tak vnitřní gubernie ruské postrádají řemeslníků a proto mohli by zde židésřemeslníci nailti dobrou práci. Zprávy o zavedení tabákového mo- nopolu nezakládají se na pravdě. Z Petrohradu, 18. dubna. »Ruské Slovo« oznam je z Vladivostoku, že ceny potravin v celém obvodu stouply až na 300—5009 Mnohé plodiny třeba platiti desetkráte dráže nad normální ceny. Pud bramhorů stojí místo 30 kopejek rubl, maso místo 5 rublů 9, sůl místo 90 kopejek 4 ruble. Potrvá prý alespoň měsíe, nežli Japonci přikročí k oblehání města. Z Moskvy, 18. dubna. (Spb. Ag.) Kalja- jev, vrah velkoknížete Sergěje, od- souzen k smrti.

Veliká železniční stávka v Italii. Z Říma, 18. dubna. (C.-B.) Ranní listy konstatují úplnou porážku stávkujících a proje- vují radost z vítězství zdravého rozumu. Počel jezdících vlaků bude dnes rozmnožen na všech tratích. Topiči a jiné pracovní síly budou znova dosazeni. Telegrafické zprávy z noci sdělují, že v celé Italii doprava vlaků děla se bez nej- menší příhody. Purkmiatr florencký dal podnět k subskripci ve prospěch železničních dělníko, již zdráhali připojiti se ke stávce. Z Milana, 18. dubna. (C.-B.) Zdejší orgán socialistické strany prohlašuje, že stávka vy- pukla za okolností pro železničníky velmi ne- příznivých, neboť veškeré veřejně mínění stav se proti nim. Z Říma, 18. dubna. (C-B.) Ráno odjel více vlaků, expresy a rychliky adrijské, dle řádu jízdního. Luxusní vlak berlinsko-neapolský přijede jistě. Na některých tratích zaveden doplňovací služba. Vláda postarala se, aby příjezd pravidelný anglické pošty byl tento tý- den zabezpečen. Z Milana, 18. dubna. (Švýc. Ag.) Osobní doprava déje se dosti pravidelně, neboť polo- vice personálu koná službu. Na nádražích na- hromadilo se mnoho zboží a nákladů, protože také úřadníci stávkují. Na nádraží u Porta Sempione stojí 3000 vozů. V městě jes úplný klid. Z Říma, 18. dubna. (C. B.) Sněmovn rokovala dále o státní doprav ě železniční. Předseda přečetl depeši železničářů do- pravní služby, již litují stávky nerozvážné prohlašují, že bezpeči se na národní zastupilel- stvo, jež jistě vyhoví jich slušným požadavkům. (Dlouhotrvající pochvala) Po referentském doslovu odůvodňovány jednaci pořady.

Posl. Zerbaglio jménem socialistů žá- dal ve svém jednacím pořadu, aby se vyjedná- valo se železničními zřízenci o jejich požadav- cích. (Velký hluk.); — de Andrei s (republ.) prohlásil, že jeho strana zatracuje třídní boj (Souhlas.) M. p. Fortis háje vládní předlohy pro hlásil, že první povinností stálu je zachovat železniční dopravu, jež hraje tak velkou úlolu v hospodářském životě země (Hlučný souhlas) a na níž závisí tolik zájmů. Pokud týká s diseiplinárního řízení se železničníky, nesouhlas se Sonninovými náhledy. Ferrovi opětuje, že nebude trpěti stávky v oborech veřejné služby. Považuje organisaci železničářů za prostředel ku povznešení jich sociálního a polibiekého po- stavení, ale nemůže dopustiti, aby se tím zeme vystavovala hospodářským nebo politickým kri- sím. (Velmi dobře !) Vláda nedopustila se ni- čeho, uby dělnický personál prohlašoval státu vojnu. Stran přiznání charakteru veřejných úřad- níků železničnímu personálu předčítá článek so- cialistického »Avanti«, v němž pravi se, že italské zákonodárství jej uznává za veřejné úřadníky. (Posměch.) Konečně prohlašuje všecky námitky proti vládní předloze za bezdůvodné. (Hlučná pochvala.) Poslanec Vill a navrhl jednací pořad. Sně- movna vyslechla prohlášení předsedy ministerstva a přechází k podrobné debatě.

Předseda ministerstva Fortis prohlašuje, že vláda v zájmu jednomyslnosti nepovažuje jednací pořad Villův za projev důvěry. (P - chvala.) Poslanec Sacchi, vůdce radikálů, odsu- zuje stávku železničářů, již de jure publico v veřejné službě jsou závisli na státu. (Hlučný souhlas) Stávka je vzepřením se proti parla- mentu. V zájmu zachování úplné autority státu bude hlasovati pro každý vládou přijatý jednaci pořad, třeba obsahoval pro kabinet votum dů- věry, (Pochvala.) Poslanec Sonnino, ač nemá důvěry k vládě, bude hlasovati pro jednací pořat Villův, aby nerušil svornost konstitučních stran. (Souhlas.) Předseda ministerstva Fortis poděkov Sonninovi za jeho projev, načež Villův jed- nacI pořad příjat jmenovitým hlasováním 206 proti 34 hlas ů m. Socialistický jednací pořad Ferrův propad 293 proti 22 hlasům, rovněž Zerbagliův, načež sněmovna schválila výborový jednací pořad, němž praví se: Účelem projednávané předlohy jsou zatímná opatření, aby vláda mohla převziti 1. červencem železniční de ravu do státní správy a vyhražuje definitivnou úpravu postátnění že- leznic vládní předloze podané 1. února t. r. V zevrubné debatě přijala prvních šest článků a další debata odročena na zej tře js dopoledne.

Z Říma, 18. dubna. (C-B) Odpolední de- peše oznamují, že železniční služba po celé Italii koná se v mezích předvidaných pro pří- pad stávky. Mimo minimální vypraveny ještě další viaky. V Římě, Florencii a j. místech po- měry lepší se. Na některých nádražích železni- čáři zůslali ve službě. Do Turina přibyl zvláštní vlak se 400 poutníky z Modeny a jel dále do Řima. a. Z Říma, 18. dubna. Stávka bude ne- pochybně již zejtra (?) výkonným komitétem z ukončenou prohlášena, poněvadž se sotva třetina stávkovému příkazu podřídila a na oporu ostat- ních odborů dělnických nelze již spoléhati. V krajním případě by vláda povolala dalš- brance ke službě. Mezi stávkujicími a obecenstvem došlo před stanicemi, vojensky obsazenými, k opět- ným srážkám. Milanská dělnická komora usnesla se želez niční zřízence všemožně podporovali. Studenti a inženýři římské techniky nabidli se vládě (?!) k službám. Ve Florencii zakázána schůze dělnické komory. V Campiable u Florencie chtěly ženy děti zřízencův včera večer vlaku cestu zahra- diti, ale byly zapuzeny vojskem. Vůdci hnutí opustili Řim. Spojení mezi Rakouskem a Německem jsou nerušena. Pošta se neopozďuje. Z Benátek, 18. dubna. (Zvl. tel.) Včera prohlášena i zde stávka; zavedena obmezená doprava. Vojsko obsadilo stanici.

Balkán. Ze Sofije, 18. dubna. (C.-B.) Rozčilení oby- vatelstva nad řeží v Zagoričanech ne- utuchlo. V kraji konají se schůze lidu pod širým nebem, v nichž protestují proti ukrutnostem a vláda vyzývá se k rázným opatřením pro make- donské Bulhary. Vládní list svaluje všechnu vinu na tureckou diplomacii a obviňuje ostře Portu. že podporuje řecké a srbské čety proti Bulharům a že napomáhá vzájemnému boji křesťanských národností. Vládní list vyzývá obyvatelstvo k mírnosti a radí, aby nenechávalo se strhnouti ke krajnostem, aby situaci ještě nezhoršilo. nýbrž aby ponechalo vládě, by prostřednictvím velmocí postarala se o potřebnou úpravu. Z Cařihradu, 17. dubna. (C.-B.) Otázk dozoru nad makedonskou finanční reformou všemi velmocemi co nejdříve se upraví. Účast všech států není novou, poněvadž již všechny účastní se četnické reformy. Mimo to jest do- zor všech žádoucí, přispějí-li zvýšením dovoz- ních cel k finanční sanaci. Telefonické a telegraf, zprávy „Národních Listů“. Vukovič před voliči. š. Z Kotoru, 18. dubna. V četně navštívené schůzi voličské podával dnes říšský poslanec dvorní rada ryt. Vukovič zprávu o své činnosti v parlamentě. Projevil naději, že od nastávají- eího zasedání českého sněmu možno očekávati zlepšení vnitropolitických poměrů v Rakousku, což jest zvláště vzhledem na uherskou situaci po- třebno. Dále pak promlouval o potřebě brzkého uzavření obehodní smlouvy s Černou Horou. Intoressované kruhy žádají, aby zjednány byly opět takové poměry, jaké byly před zavedením rakouského celního tarifu v r. 1885, neboť jen tak může býti zjednáno zlepšení hospodářských pomě ů Boky Kotorské. Promlouvaje o uherské krisi, doporučoval řečník, aby se zaujalo pro- zatím stanovisko vyčkávací. Na konei schůze vy- slovena byla poslanci Vukoviči jednomyslně dů- věra.

Studentská schůze vlašská. st. Z Terstu, 18. dubna. Včera konala se zde asi 120 studenty navštívená schůze, ve které byla přijata resoluce, v níž poukazuje se na to, že v druhém semestru běžného studijního roku má býti vlašská právnická fakulte v Inšpruku uzavřena a obyvatelstvu vlašskému uvádí se na paměť, že vláda nejen že doposud neposkytla Vlachům náležející jim ústav k vyššímu vzdě- lání, nýbrž také to málo, které dosud měli, na nátlak Němců jim vzala. Za těchto okolností pro- hlašuje se v resoluci: „Nemůžeme k této vládě míti žádné důvěry a vyzýváme všechny spolu- krajany, aby nás v boji proti ní až do dosažení našeho eíle co nejúčinněji podporovali.“ Vyznamenání Spauna. st. Z Terstu, 18. dubna. „Triester Ztg. oznamuje z Gorice, že admirál bar. Spau n z své vynikajíci zásluhy, kterých si zjednal jako rakouský zástupce při hullském rozhodčím scudě, dostal od cara Mikuláše velkokříž řádu Alexandra Něvského a od krále Eduarda velko- kříž řádu sv. Michala Jiřího

Uherská krise. ch. Z Pešti, 18. dubna. „M a g. Hirlap ohlašuje, že koalice v jedné z příštích schůzl poslanecké sněmovny bez ohledu na krisi, vy- stoupí s konkretním návrhem ku parlamentu, dle néhož mají býti uherský autonomní celní tarií a reforma volebního řádu bezprodleně připra- veny. List oznamuje dále, že předloha autonom- ního celního tarifu, jakož i reforma volebního zákona jest Košutem již vypracována. ch. Z Pešti, 18. dubna. Peštský tísk vy slovuje se téměř jednohlasně proti ministerské kombinaci s Burianem. Kolují zde pověsti, že nalezeno bude rozřešení krise taktol: Koruna chce jmenovati vládu, jež prohlásí, že adresní návrh koalice přijímá za základ programu svého a že se již ve přičině té chystá reskript krá- lovský. Po prohlášení tom bude moci koalice debalu adresní zatím odložiti a umožniti tak nové vyjednávání, jež by čelilo k některým změnám adresy, zvláště odstavce o setrvání ko- šutoveů při vojenských požadaveích. Ze Srbska. Sp. Z Bělehradu, 18. dubna. Dnes publi- kovány královské úkazy o jmenování nových po- bočníků a ordonancí, mezi nimiž jsou n e s pi klencí i spiklenci. Prvým pobočníkem královým je dělostřelecký major Mihajlo Dimi- trijevič, vážený a schopný důstojník. Bývalý mi nistr krále Alexandra, nyní velitel pěšího pluku v Niši, podplukovník Vasilij Antonič, povýšen na plukovníka a vyrovnán s dříve povýšeným plukovníky. Pro některé pluky a posádky jme- nováni noví velitelé z obou táborů důslojni ckých, eož je znakem smíru a důvěry mez Bělehradská obec uzavřela se státním hypo- tečným ústavem v Bělehradě půjčku 10 mil- lionů dinarů al pari s 52 na kanalisaci Běle- hradu a zbudování nábřeží na Sávě a Dunaji nimi.

Německo a Francie. w. Z Londýna, 18. dubna. „Daily Tel.“ oznamuje z Paříže, že francouzská vláda ve věci marocké nezamýšlí nie jiného učiniti, nežli sděliti úřadně německé vládě plný text úmluvy. učiněné mezi Anglií a Francií ve příčině Mla- rokka. Anglický zákon proti přistěhovalcům. Z Londýna, 18. dubna. Zákon prot přistěhovaleům, jenž dnes ve sněmovně podán býti má, bude velmi ostrý, nespokojí se pouhým vylučováním zločineckých cízinců. Bude zavedena deportace, jelikož vězení nepokládá se již dostatečným. Na druhé straně ale bude brán zřetel ku případům, kdy taci cizinci uprehli do Anglie z politických neb náboženských důvodů Vláda chce, aby 2. čtení bylo hned po Veliko nocích. Neví se ještě, bude-li celá opposice proti předloze hlasovati. Z Londýna, 18. dubna. (C.-B.) V doln sněmovně dovozoval státní tajemník vnitra že poslední rok rozmnožil se počet nevítaných přistéhovalců, poukazoval na následky toho stavu a prohlásil, že vláda proto podala předlohu proti nevítaným přistěhovalcům. Předloha přijata v 1. čtení. Telegramy korresp. kanceláře. Z Vídně, 18. dubna. (C.-B.) V dnešn schůzi městské rady byli zvolení dosavadní ná městkové purkmistra Strobach a dr. Neu meyer opělně. Ministr hr. Goluchowski vrátil se z Lvova.

Krétské hnutí. Z Caříhradu, 18. dubna. (C.-B.) O demis vrchního komisaře na Kretě prince Jiří, již časopisy ohlašovaly, nic zde není známo. Události ve Francii. Z Paříže, 18. dubna. (C.-B.) Rokován o změněném rozpočtu ve sněmovně bude od- byto již odpoledne. Mimo socialisty Jauresaa Preseensé promluvi nacionalista hr. Boni de Castellane o marocké záležitosti. Ale v parla- mentních kruzích pokládá se za dosti pochybno promluví-li Delcassé o této záležitosti. Sněmovna bude pak pokračovatí v rokování o předloze o odluce církve od státu. Vzhledem k nemož- nosti vyříditi tuto předlohu ještě před Veliko- nocemi, sněmovna spokojí se asi s projednáním článku 4. a v pátek nebo v sobotu nastanou prázdniny, které potrvají až do 9. nebo 16 května. Z Paříže, 18. dubna. (C.-B.) Ve včerejšt schůzi francouzské »Ligy vlastenecké« byl zvolen Marcěre předsedou a admirál Biennimé místo- předsedou. Marcěre promluvil řeč, v níž pravil že liga má za povinnost bojovati proti inter- nacionalismu i proti náboženskému pronásledo vání a dáti Francii silnou armádu a silné ná- mořnictvo. Další řeč pronesli Bienaimé a gen.

Mereier proti internacionalismu a svobodným zednářům. Schůze přijala jednací pořad, v němž vyslovuje pevnou vůli pokračovati neochvějně v boji proti nepřátelům vlasti a republiky a spojiti všecky dobré Francouze k vítězstv volnosti. Z Limogesu, 18. dubna. (C.-B.) Konserva- tivní poslanec Reille sdělil ministru vnitra, že bude jej interpellovati o událostech, jež při- hodily se v Limogesu. Krajně radikální a sociali- stické listy útočí prudce na jednání vojsk v Limogesu. Vyslovují politování, že vláda přes žádost purkmistra limogesského, socialistického poslance Laboussléra nepřeložila sborového ve- litele generála Fourniera, tamějším dělnictvem nenáviděného. Konservativní listy činí zodpověd- nou za krvavé události socialistickou obecn správu a viní prefekta kraje Haut Vienne, jehož nerozhodnost zavinila, že nepokoje nabyly. tako- vého rozsahu. Dle posledních zpráv byli př nepokojích nejméně tři lidé zabiti. Mezi nim jest 16letý hoch, jenž přihlížel z terasy mést- ského parku ke srážee stávkujících s vojáky.

Počet raněných jest prý na obou stranách veliký. Z Limogesu, 18. dubna. (C.-B.) Věznice. jejíž brána byla výtržníky rozbita, je střežena jízdnými četníky. Při srážce s vojskem zabita na místě jedna osoba; z raněných zemřel jeden ve svém byté. V nemocnici jsou tři těžce ra- nění a několik jiných zůstalo v domácím oše- třování. Zatčeno celkem 22 lidí. Z vojska ra- ného 7 důstojníků a 63 vojáků. Kusy železa. kameny a p., jimiž stávkáři házeli, několik vo- jákův utržilo si modřiny. Úřadním vyšetřováním zjistilo se, že demonstranti střelili několikráte do vojska. Dnes očskává se vojenská posila. Prapor na mairii stažen na znamení smutku do půl žerdé a zastřen černě. Municipální rad protestuje ve své vyhlášce proti přítomnost vojska a prohlašuje, že vojsko střilelo do davu, jenž nechoval se útočně; nabádá obyvatelstvo. aby krotilo svůj hněv a varovalo se opakován smutných událostí. Z Paříže, 18 dubna. (C. B.) Dnešní m- nisterská rada uvažovala o limogeaských událostech a usnešeno povoliti ve sněmovně bez- odkladné projednání tří dotazův, ohlášených mi- nistrovi vnitra. Z Paříže, 18. dubna. (C. B.) Ve s ně- movně dotazoval se posl. Reille po limo- gesských událostech, vyčítaje vládě nedostatei prozřetelnosti. M.-p. Rouvier zvolal: Dalékosáhlé op- tření mohla by způsobiti ještě větší nepokoje. Ministr vnitra Etienne prohlašuje, žel tuje včerejších události; učinil vše možné, aby konílikt odvrátil. Čle prefeklské zprávy z po sledních 14 dnů o známých událostech a do- kládá, že musí přičiniti se, aby se podobn události neopakovaly. Veřejný pořádek musí se zachovat a proto dovolává se svornosti a shody.

Vláda by ráda zlepšila poměry dělnictva, jes však odhodiána zachovati pořádek. Poslanec Vaillant (socialista) svaluje zodpovědnost na vládu, jež podporuje podní katele proti dělnictvu. Posl. Jaurěs (socialista) soudí, že vláda neměla zakročovati ve prospěch podnikatelů Dělnické stesky byly cprávněny a vláda byl povinna je podporovati. (Pochvala na krajn levicl.) M.-p. Rouvier protestoval proti důmine že užito se vojska ve službách podnikatelů Vojsko je ve službách veřejného pořádku a z kročilo teprve, když věznice byla ohrožována Vojáci stříleli, když byli zasypáni kameny a p Stříleli bez rozkazu, když 60 jich bylo raněno První povinnosti občana je nerušiti pořádek (Pochvala.) Tím byla debata uzavřena. Návrh na za vedení vyšetřování nebyl vládou přijat a propud 369 proti 173 hlasům, M.-p. Rouvíer vyslovil se pro jednae pořad, jimž osvědčuje se obětem a všem raně- ným sympatie a vyslovuje důvěra, že vláda zmírní a odklidí politování hodný a žalostný konflikt. Tento jednaci pořad přijat 422 proti b8 hlasům a schůze skončena. Z Limogesu, 18. dubna. (C.-B.) Další pří- hoda se dosud nestala. Odpoledne přibyly vo- jenské a četnické posily. Železářské obchody jsou střeženy vojskem. Počet raněných neni dosud zevrubně zjíštěn. — Mezi dělníky za- městnanými v továrnách obuvi — jest jich na 2000 — jeví se čilé hnuti. Z Paříže, 18. dubna. (C.-B.) Pro poslednl události v Limogesu spuštěn prapor zdejší pra- covní bursy do půl žerdi a správní výbor bursy usnesl se na provolání k pařížskému obyva- telstvu. Z Limogez, 18. dubna. (C.-B.) Dopoledn minulo úplně klidně.

Národní hospodář. Nová elektrická dráha ne Moravě. Z Vídně, 18. dubna. Ministr železnic uděli purkmistru přerovskému Frant. Tropperovi spolu s lékárníkem S. Matoušem, stavitelem Frant. La- zarem, advokátem drem. Augustem Lipčíkem, drem. Karlem Kryškou, kupcem Frant. Kučerou a obecním radním Ferd. Krátkým, vesměs v Pře- rově, povolení k zanájení přípravných techni- ckých praeí pro stavbu úzkokolejné elektrické dráhy v obvodě města Přerova a úzkokolejné dráhy olektrické z Přerova přes Dřevohostic: do Bystřice nad Hostýnem, na dobu 6 měsíců. Valná hromada »Kotvy-. Z Vídně, 18. dubna. (Zvl. tel. »N. L.«) V dnešní valné hromadě »Kotvys, společnosti pojišťovací kapitály a důchody na život byl konstatován uspokojivý výsledek za obchodní rok 1904 jak pro akcionáře tak pro pojištěné. Tito obdrží pokud jsou pojištěni s podílem n zisk dle dividendového plánu A na starý účet 25%, dle dividendového plánu A na nový účet 20% roční prémie a dle dividendového plánu B 3% resp. 21/2% všech zaplacených premií jako podil ze zisku. Pojištěná jistina obnáší 424 milliony, záloha prémiová přes 145 millionů a úhrnná aktiva přes 164 milliono korun. Obchodni vyjednávání. Z Vídně, 18. dubna. Uherská vláda, jak „N. W. Tagblatt“ sděluje, oznámila nyní, še jest ochotna, zahájiti přípravné práce pro společné vyjednávání v celní e obchodní konferenci, po- kud se týče Italie a Švýcar. Ku příprav- ným pracím pro vyjednávání s Ruskem a balkán- skými státy nemá býti přikročeno, jelikož na těchto smlouvách nemají Uhry přímý zájem. Meritorní porady celní a obchodní konference budou zahájeny bezprostředně po Velikonocích. Na zejtřek ohlášen jest příjezd několika politi- ekých referentů uherských a sice za tím účelem, aby byl stanoven pracovní program meritor- ních porad.

Ruská sklizeň. Z Petrohradu, 18. dubna. (C.-B.) Dle defi- nitivního sčítání statistického ústředního úřadu obnášela sklizeň v r. 1904 v 72 guberniích v tisících pudech: Zimní pšenice 342.434, letní pšenice 765 347, žito 1,563.784, oves 996 222, ječmen 460.232, kukuřice 40 424, brambory 1,516.428. Turecké půjčky. Z Cařihradu, 18. dubna. (C.-B.) Včera večer vydán irade o německé půjčee; o francouzské se ještě očekává. Soutěž dopravních společnosti. Z Londýna, 18. dubna. (Express.) Sautěa paroplavebních společností: bremské Hansy, britsko-indické a peninsularsko-orientální o do- pravu nákladů z Anglie resp. Antverp do Indie přiostřil se tak, že náklady z anglických pří- stavů do Kalkuty přijímají se za 5 sh 1t. (dříve 7.5 — 25 sh.). Železniční tarify americké. Z Washingtonu, 18. dubna. (C.-B.) Se- nátní výbor pro mezistátní dopravu počal rokovati dopoledne o stanovení železničních tarifa.

st. Z Pešti, 18. dubna. (Zvl. telegr. »Nár. Listů«.) Na trhu prodalo se 25.000 metr. centů o 15 h dráže. Platila za 100 kg: pšeni ce tisská 80 kg K 18.80, 79.5 kg K 18.25, makovská 79 kg K 18.924, stolno-bělehradská 77 kg K 17.90, peštská 80.5 kg K 18.40, 78 kg K 18.—, 76.60 kg K 17.70, budinská 77 kg K 17.75, hartská 77.5 kg K 18.05, sv.-tomášská 76 kg K 18.—, tržská 76.2 k K 18.781, podunajská 77 kg K 17.60, pančev- ská 78.2 kg K 17.821. srbská 76 5 kg K 17.—; žito K 14.25 až 14.55; oves K 14.20 až K 14.40; ječmen K 1430; kuku- řice K 15. 50. Terminový obehod byl z počátku mdlý, později kvapně vzestupný, kukuřice ocha- bovala. K večeru znamenala: pšenice na dube K 17.86, na květen K 17.52, na říjen K 16. 40 žito na duben K 14.60, na říjen K 13.30, oves na duben K 13 96, na říjen K 11.70. kukuřice na květen K 14 80, na červenee K 14.40, řepka na srpen K 23.60. Plodinový trh byl beze změny odbylu.

Deštivo. Z Liverpoolu, 18 dubna. (Telegram.) Ve 4 hod. 10 minut. (Zavěr.) Obraty činily 6000 žoků. Z toho ns spekulace a vývoz —.— žoků. Denní dovoz —— žoků. Americké dodávky na měsíc duben 4.04. 0.—, na duben květon 4 04, 0.—, na květen-červen 4.05, 0.—, na červen červenec 4.07, 0.—, na čer- venee-srpen 409. 0.—, na srpen-září 4.10, 0.—, n září-říjen 4.12, 0.—, na říjen lislopad 4.13, 0.—, n listopad-prosinec 4.14, 0.—, na prosinec-leden 4. 15, 6.—. Smýšlení stálé. Dne 21., 22. a 24. t. m. jsou svátky. Z Nového Yorku, 18. dubna. (Zvláštní telegr. »Nár. L.«) (Druhé číslice znamenaji zá- znam poslední.) Pledinová a peněžní bursa. Smýšlení un dnešní plodinové burse satva stálé Znamenala : pšenice na květen 1087/s (108.—), na červe- nec 93.— (923/4), kukuřice na květen 521/2 (521/2), cukr (Faír Muscovados) 43/1s (42/1c), bavlna 7.85 (7.85). — Zá- věrečné smýšlení na peněžním trhu povolné.

Z trhů cukerníeh. V Praze, 16. dubna Minulý týden znamená ve vývinu cen star kampaně další dosti citelné zhoršení, jehož půvol hledati dlužno zvláště v noršících se poměrech sta- tistických, Zejmena úbytek spotřeby ve všech zemích v měsíci březnu silně rozladil, což ve spojení s- bllz- kostí května a vyrovnání četných závazků na tenl měsíc trhy činí nedůtklivými. Počátek týdne vzbuzoval naději, že konsumn poměry resp. nákup Anglie opět se zlepší, jelikte v ten den v dolní sněmovně anglické předložený roe