ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 c798ca50-78e7-11dc-8bf7-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 31 celkem · entity: person 159, place 107, org 15, work 3
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
19. dubna 1905. Císlo 108
4 article
Francouzská ministerská rada neuznala za nutné k uklidnění veřejného mínění vydati krátké pro- hlášení, že není příčiny k jakémukoliv znepo- kojení. Jest nutno, aby veškeré nedorozuměn bylo odstraněno a aby mezi Francií a Něme- ekem bylo jasno. Pan Delcassé uzná zajisté že je povinnován dáti parlamentu a zemi vy světlení. Na každý způsob bude je sněm žádat při rozpočtové debatě. Clemenceau kritisuje posměšně Del cassěa v »Aurore«, poněvadž přikročil k vy jednávání toprve, když bylo jeho postaven ohroženo. O rozmluvě Delcasséa a Radolin oznamuje berlinský dopisovatel »Standardu«: Po- tvrzuje se, že Deleassé učinil první krok, aby došlo k dorozumění s Německem v záleži- tosti marocké. Delcassé sám, při večeři u ně- meckého vyslance minulého čívrtka vyslovil přání, aby mohl násleďujíeího dne promluviti s knížetem Radolinem. »Standard« prohlašuje, že Německo dosáhlo diplomatického úspěchu. Německo dalo na jevo, že si přeje dohody s Francif, že však Delenssé sám musí dáti podnět k vyjednávšní. Deleassé váhal, ale po čtyřnedělním mičení za- vedl rozhovor o marocké otázce s německým vy slancem. Německo však nesmí přeceňovati vy- znam této rozmluvy a bude asi očekávati vývoj událostí.
Delcassé Clemenceau Aurore Deleassé Francie Německo
5 article České menšinové školství v ekresu teplickém a mosteckém
České menšinové školství v ekresu teplickém a mosteckém bylo včera předmětem dlouhé a společné schůze obou odborů c. k. zemské školní rady. V P ro- boštově u Teplie povoleno zříditi veřejnou jednotřídni obecnou školu českou, z a to však žádosti mnohých set českých rodičů v Mostě a Lomě, aby tam byly zřízeny české měšťanské školy pro divky a chlapce, byly většinou hlasů zamítnuty. Debata byla velmi tuhá. Po referátu dv. r. Schroubka zúčastnili se jí členové zemské školní rady: posl. red. Anýž, prof. dr. Jindřich Metelka, posl. dr. Maly, prof. dr. Bachmann, Legler a j.
Schroubek Anýž profesor doktor Metelka Malo Bachmann Legler Most Lom
6 article
Většina řídila se rozsudkem správního soudu z roku 1898, že nelze žádnou obec takového okresu, kde jest aspoň jedna měšťanská škola kteréhokoli jazyka vyučovacího, nutiti, aby zřizovala druhou školu měšťanskou. A přece je v obou místech takových škol svrchovaná potřeba. V okresním hejtmanství mosteckém, kam po zřízení okr. soudu v Horním Litvinově (o 15. listopadu 1904) náleží tři soudní okresy; Hory sv. Kateřiny, až na 3 Čechy ryze ně- mecký, mostecký a horno-litvínovský, oba smí- šené, je mezi 88.092 obyv. podle obcovac řeči 63.358 Němců a 23.613 Čechů, to jest 72.9 proc. Němců a 27.1 proc. Čechů. Všech školních děti bylo tam r. 1903—4 15.37 8 a měly 232 školních tříd. Mezi školními dětmi bylo r. 1904—5 v celém hejtmanství na 5 ve- řejných školách českých (Čouš, Kopisty, Most v Mostecku, Hor. Litvínov a Lom v Litvinovsku) a na 2 matičních školách (v Třebušicíchv a Zá- luží) úhrnem 2652 (Most.) + 1003 (Litv.) = 3655 českých školáků a školaček v 50 tří- dách. Krom toho bylo podle úřadního soupisu z r. 1900 na německých školách v okr. hejt- mansiví mosteckém r. 1900 246 česky a 2324 českyi německy mluvicích žáků, tedy 2570 českých dětí. Bylo by tam tedy podle toho če- ských dítek na 6000 neboli 40 proc. všech dětí školou povinných. Ala hledíme-li jen k če- ským dětem na českých školách r. 1904—5 (3655) jest jich málem 25 proc. ze všech. Pro německé dětí je v okr. hejmanství mosteckém 5 měšťanských škol německých o 15 třídách 8 pobočkách (H. Litvínov chlapecká a dívčí
Hora Kateřina Čecho Němec Al Horní Litvinův hornalitvínovský Kopist Most Mostecko Litvínov Lom Čouš
7 article
HI. Jiřetín chlapecká, Most chlapecká a dívčí). které maji 631 žáků a 560 žaček. Mají tedy Němci pro 11.723 školních dětí z obecných měšťanských škol 23 tříď měšťanských a na nich 1191 žáků, to jest každé 9. dítě školou povínné chodí na měšť. školu. Soudíme-li podle počtu českých školníeh dětí na českých obecných školách, bylo by lze očekávati 406 frekventantů českých měšť. škol, ba jistě více, poněvadž čeští chlapci nemají k disposici střední školy jako němečtí a české děti by se jako celkem chudší spokojovaly mě- šťanskými školami, kdežto němečtí žáci odchá- zejí též na jiné školy mimo okres. V Čechách připadá na 13.070 českých obyv. průměrně 1 měšť. škola česká a na 11.680 Němců 1 měšt. škola německá; podle toho by Čechům v mo- steckém hejtmanství náležely vším právem2 školy měšťanské. Stanovisky nových měšť. škol českých měly býti Lom a Most. Městys Lom má 7654 obyv. 4392 Č. a 3211 N., jde tu tedy o školu pro českou většinu, ne menšinu, ovšem většinu jako je naše v Budějovicích bez vlivu na obecni správu. Lom sám má českou veřejnou školu o 666 ž. a kdybychom k tomu počítali blizoučký Horní Litvínov s 337 ž. tamější české veřejné školy, a ze sousedního Duchcovska také blízký Osek se 488 žáky české veř. školy a Hrob se 364 ž., bylo by základem nové měšť. školy ta- mější 1855 šk. dětí z obecných škol českých.
Němec Čecho Jiřetín Most Čechy Budějovice Litvínov blízký Osek
8 article
Tak by dle poměru 1 žák měšť. školy ku 9 žá- kům obec. školy bylo pro novou měšť. škol lomskou, ke které z H. Litvínova, Oseku i Hrobu je všude několikaminutová cesta drahou, zaji- štěno přes 200 žáků. V samém okresu horno- litvinovském mají Češi z 8 obeí v 5 veliké men- šiny (v Lomu většinu) a jest jich tam celkem 25.4 proc.; mají-li Némci na 74.6 proc. 3 měšt. školy, náleží Čechům jen z hornolitvínovského okresu (bez Oseku a Hrobu z Duchcovska) pl- ným právem jedna. V Karlíně však 2001 Něme (bez vojska) má měšť. školu se 131 ž. (a vyšší reálku !), na Smíchově 3556 Němeů také s 168z. (a vyšší gymnasium !); podle toho sám Lom (4392 C) zasluhuje měšť. školu bez ostatníeh blízkých míst. V mosteckém soudním okresu je mezi 51.520 obyv. 34.997 (70.2) Němců a 14.826 (29 8 proe.) Čechů. Most sám má 17 082 Němců a 4223 Čechů, tedy málem čtvrtinu. Je tedy češtější než Praha německá (desetina Němců) než Plzeň (slabá šestina). Podkladem pro českou měšť. školu je tu veřejná čes. škola s 946 ž., k níž se poji veřejná čes. škola v Kopistech s 544 žáky (z Kopist do Mostu jezdí tram- way) a veřejná česká škola v Čouší se 435 žáky, nepočítáme-li ani vzdálenějšího Záluží (matiční skola s 475 žáky) a Třebušic (matičn
Čech Čecho Němec Třebušice H . Litvínov Osek Duchcovsko Karlín Smíchov Most Praha Plzeň Kopist Záluží
9 article
škola s 252 žáky). Z Čouše, Kopist a Mostu je 1925 žáků, tedy zase na měšťanskou školu aspoň o 245 žácích. Čouš je většinou český (mezi 3803 obyvateli 2633 Čechů a 1151 Němců) a Kopisty tolikéž (mezi 4044 obyvateli 2778 Čechů a 1249 Němeů). Také Záluží je většinou české (mezi 3093 obyvateli 1990 Čechů a 1097 Němců). Český ostrov těchto obcí zaujímá i na Rauch- bergově mapě velikou plochu asi 15 km2. Celkem je v mosteckém soudním okresu nyní po zřízene litvínovského okresu 17 obel a z nich ve 13 maji Češi značné menšiny (úhrnem 14 826 29.8 pro- cent), i patří jim měšťanská škola tím více, že Němci mají v Mostě vyšší gymnasium a dvě mě- šťanské školy o 12 třidách, tedy vlastně čtyři. Zemská školni rada zamíta jíe tyto žádosti, nedbala nařízení mi- nisterstva vyučování z 8. června 1893 č. 10.618 ve přičině provedení zá- kona ze dne 2. května 1883 (tak zvané školní novely), jež v oddělení IV. (k §§ 17., 18. a 19.) praví: »Školní úřadové nechť působí k tomu, by dle platných zákonů zřízeny byly školy měšťanské tam, kde dle zkušenost jest třeba takového vyučování ve škole obeené které eíl vyněování pětitřídních až šestitřídníeh obyčejných škol ohecných přesahuje. Pokud pro- vedení předeslaných nařízení vyžaduje spolupůso- bení zemského zastupitelstva nebo také z měny zemských zákonů, nechť se školn úřadové po polřebných k tomu poradáeh sjednají o to se zemskými výbory a učin dle potřeby vhodné návrhy minister- stvu vyučování a záležitostí du- chovní ch.« Návrh poslance Anýže a prof. Metelky, aby věc české měšťanské školy lounské a mosteck byla odevzdána zemskému výboru a ministerst u byl zamítnut, i nezbývá než na sněmě postarat se o změnu zákona ze dne 19. února 1870 o zři zování, vydržování a navštěvování škol.
Čecho Rauch Čech Němec Anýž profesor Metelka Čouš Kopist Most Záluží Kopist tolikéž km 2
10 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Marné namahání. Pánové — ostatně byly prý při tom též dámy — již sjeli se mi- nulou neděli do Chebu, aby si tam v ostrých řečech vylíli hněv nad rozhodnutím správního soudu, jenž rozhodl, že čeština je také v Chebu obvyklou, jako vůbec všude v Čechách, bez ohledu na to, mnoho-li tam při konskripci napočetli Němci Čechů — usnesli se, že obráti se nyní na soud říšský, aby ten rozhodl, smí-li lecjakýs če- ský Václav obtěžovati chebského purkmistra po dáními ve svém jazyku a povinen-li purkmistn ten, na smělost tu reagovati a podání vyříditi Dnes není již zapotřebí, aby se páni namáhali. Říšský soud rozhodl právě den po schůzi cheb ské ve zcela totožném případě, jenž tak strašně byl Chebské pobouřil zrovna tak, jako soud správní, uznal totiž, že liberecký magistrát tím, že odmiti přijetí českého přípisu porušil zákon, neboť nemůže býti nejmenší pochybnosti o tom, že jazyk český v celých Čecháchje jazykem v zemi cbvyklým. Uskuteční-li tedy hrozbu svou, pochodí dle všeho zrovna tak u soudu říšského, jako pochodili u soudu správ- ního, neboť že by v Chebsku platila jiná zá- konná ustanovení než v Liberci, prozatím není nikomu nie známo. Je vůbec podívno, jak ná- rodní odpůrci, již pro naše historické právo, jež spočívá na podkladě o něco solidnějším bezpečnějším, než domnělá »práva« území chebského mají jen potupných úsměšků, tam kde se jim to do krámu hodi, statečně historickým právem se ohánějí. Kladou-li důraz na zvlástní státoprávní postavení zemičky chebské, jež nále- žela kdysi v majetek Hohenstauffův, pak přeee nemohou popírati státoprávní nároky tohoto krá- lovství a my z příčiny té očekáváme, že co nevidět uvidíme pana Schönerera, Ira, Sehalka.
Němec Čecho Schönerer Ir Sehalka Cheb Čechy Chebsko Liberec
11 article
Kaspra atd. a také pana dra. Reinigra v řadě bojovníků za historieké právo tohoto království. Však vraťme se k rozhodnutím dvou nejvyššíeh instancí soudních, jež vyřkly, že samosprávní úřadové i ve kraji většinou německém jsou po- vinni česká podání přijati a je vyřídíti. Že jsou povinni! Však s bezpečností naprostou lze oče- kávati, že se tito úřadové zmíněnými rozhodnu- tími ke konání povinností svých přinutiti nedají. Však již směle hlásají listy jim blízké, že jim v tomto ohledu poroučeti nikdo nesmí a že tedy i na dále činiti budou, co se jim zlíbí. A věříme, že není to pouhá chlouba, že skutečně užijí rozsudku zmíněných instaneí, jak polupně oznamuje chebský nacionální list — pod koláče. Jsme přesvědčeni, že i na dále zamítati budou česká podání a že se jim k vůli tomu pra- ničeho nestane. Naopak: budou ke všemu ještě uctivě požádání, aby přípis jim »nesrozumitelný« poslali do Prahy, kde jim ho ochotně i s evenťnálním pozdějším vyřízením přeloží. V takovém to žijeme právním státě. Nejvyšší soudové s veškerým svým apparátem učiní slavné rozhodnutí a strana, jež byla od- souzena k určitému konání a jež ke všemu je také »úřadem«, zapáli si dýmku s tímto roz- hodnutím. Naopak, aby se předešlo »mrzuto- stem«, zakryje se každé takové vzepření se, aby v Chebu, v Liberci a všude jinde, směli týrati Čechy i na dále dle libosti. Takové jsou poměry u nás: nejen že dosud marně se do- máháme českého jazyka uvnitř úřadu, znenáhla ztrácí se nám pod rukama také zevní jazyk úřadní.
Čecho Praha Cheb Liberec
12 article
— Provokalivní vyvěšení diplomu kýv. rektoru něm. university prof. Rablovi, vystave- ného v jarní výstavě Rudolfina a sice ve dvoraně pod čís. 203, budí značné pohor- šení mezi českými hosty výstavy, jak lze sou- diti z několika přípisů nám zaslaných ze středu obecenstva. Adresa hlasateli Mommsenových zásad a nejhorlivějšímu zástupci jeho klackovi- tých zásad v Praze, vůdci buršáckých tlup Na příkopě a »plamennému« řečníku k nim, v Ru- dolfině vystavená, působí jako holá úmyslná provokace tím vyďatněji, že návrh ani prove- dení nemůže činiti nejmenšího nároku na ohled uměleeký, této ceny naprosto postrádá. Lze s jen diviti, že čeští členové zavěšujíeí komise s něčím podobným souhlasili. Chce-li správa Rudolfina, aby české obecenstvo chodilo do vý- stavy, necht umístí tento exemplář dekorativní dovednosti německé v Praze v zákoulí, kam taková »graphica« náležejí. — Skrutinium doplňovací volby do sněmu království českého za venkovské volební obce okresu slanského-velyarského a libochovického bylo provedeno teprve včera ve Zlonicfeh. Ze 7444 k volbě oprávněných voličů dostavilo s k volbě 2567 voličů, již odevzdali 2547 plat ných hlasů, neplatných bylo 20 hlasů. Nejvíce hlasův obdržel kandidát národní strany svobodo- myslné p. dr. Josef Munzar, ředitel hosp. školy v Plzni, totíž 1135, kandidát sgrární pan František Landa, pro nějž vyslovila se zvlášté ve dnech posledních v okresu volebním řada poslancův agrárních, dostal toliko 835 hlasů samostatný v pravdě realistický kandidál p. Václav Karhan dostal 218 hlasů, soeialistický kandidát p. Aust 272 hlasův a p. Švare, kan- didovaný některým i živnostniky, 68 hlasu.
profesor Rabl Mommsenův doktor Munzar Landa Karhan Aust Švare Praha totíž Rudolfinum národní strana svoboda hospodářský . škola v Plzeň
13 article
Rozptýleno bylo 19 hlasů. Jelikož žádný z kan- dídátů nedocílil absolutní většiny, nutná jes volba nová, jejiž den ještě určen nebyl. — Slav paní Josefy Humpal-Zemanové, sekre- táčky Ženského klubu českého, jest nyní tén, že ne- hrozí nebezpečí života. Úplná ztráta řeči trvá dosud, jakož i úplně ochromení pravé poloviny těla. Vědomí jest zcela jasné. Nemocná dorozumívá se se svým okolím pohledy, mimikou obličeje a pohyby levé ruky. Leží dosud na klinice pana professora MUDra. Em. Maixnera, kde jest obklopena neutuchající lásky. plnou péčí a vzorným lékařským opatrováním i do- hledem. Za několik dní počnou lékaři s elektrisací o jejíž výsledcích nelze však nyní ničehož jistého předem tvrditi. Až asi po 14 dnech elektrisování bude lze posouditi, do jaké míry vráti se výkonnost pohybů ochromené části těla, jakož i výkonnost řeči. ač právě po této stránce nedávají lékati mnoho na důje. Sympatické projevy ze ženských kruhů neocha bují, i jeví se starostlivými dotazy, květinovými dary a pod. Došel též soustrastný projev až ze slunne Opatije od paní Marie Neflově, choti velkoobchodníka, a paní lrmy Langkrammerové, choti advokáta. — Z městské zady pražské. Předsedající náměste starostův p. stav. Seifert, zahájiv schůzi rady městské. sdělil přítomným, že zesnul milý kollega, býv. obecní starší, pan Frant. Kroupa, dosáhnuv věku 63 let.
Humpal Zeman Mudra Maixner Neflův lrma Langkrammerová Seifert František
14 article
Býval obecním starším za I. sbor Starého města o 9. listopadu 1891 do října 1900 a členem rady městsk od 7. listopadu 1898 do 6. listopadu 1899. Působil zejmena v komisích: organisační, patronátní, pro orga- nisací chudinství a zřízení stravoven, v komisí do- zorčí nad potravní daní, v dozorčí radě nad městskou průmyslovou školou dívčí a j. Ale zvláště záslužnou byla jeho činnost v oboru veřejného chudinství; bylo obětavým otcem chudých v okresu svatodušském o roku 1877 až do svého úmrtí, tedy 28 let. Členem vrch- ního ředitelství chudinského byl plných 20 let, ná- městkem vrchního ředitele od r. 1898 do r. 1903, ředitelem v okresu svatodušském byl od r. 1883. Rada městská uznala jeho záslužné působení v oboru chu- dinském, udělivši mu r. 1894 měšťanské právo s pro- minutím poplatků a v r. 1895 stříbrnou záslužní me- dailli král. hlav. města Prahy. Náměstek p. Seifene oceniv tuto dlouholetou a blahodárnou činnost, po- děkoval členům rady městské za projev soustrasti. kterému výraz dali povstáním a dal projev ten za- znamenati do protokolu. Potom schváleno, aby k po- hřbu byl propůjčen zlatý pohřební vůz, aby na rakev položen byl jměnem obce pražské věnec a pozůstalým aby projevena byla soustrast. Pohřeb bude se ko- nati ve čivrtek o 3. hod. odpol. z kostela u sv. Jilie na hřbitov olšanský. — (Telegrafický projev ze Záhřeba.) Městská rada obdržela tento telegram záhřebského starosty p. dra. Amruše: Včera opustiln nás deputace Zlaté Prahy s p. starostou drem. Srbem v čele. Děkujeme Vám za velké Vaše účastenství, potěchu a bralrskou lásku, projevenou u příležitosti smrti velkého a slavného biskupa Strossmayera.
Srb Strossmayer Praha Olšanský Záhřeb
15 article
Rada městská usnesla se, aby navzájem zaslán byl městské radě záhřebské telegram, tlumočící vroueí dík za bratrsky vřelé přijetí pražské deputace v Chol- vatsku. — (Za snížení jízdného do Roztok.) K žádosti obce pražské, podané k podnělu obce Roz- tok, sdělilo ředitelství rak.uher. státních dráh, že v lelním období budou do Roztok vydávány zpáteční lístky s třídenní platnosti za 80 hal. za jízdu ve III. a 1 K 60 hal. za jizdu ve II. tř., čímž každá jízda o 10 hal. se zlevní. K interpellaci p. m. r. Lady urgo- vána žádost (podaná současně se všemi interessenty) aby sazby do míst v pražském okolí byly upraveny podobně jako v okolí Vídně, a aby zavedeno bylo spo- jení vlaky automobilovými. — (Ruch stavební) Povoleny byly stavby dvou domů: pí. Novotné v ulici Karlově na Slarém městě a p. J. Pichlovi stavba čtyřpatrového domu na místě nynějšího domu La- schova na nároží Dlouhé třídy a Velkého náměsti. — (Různé zprávy.) Pan m. r. Kasalický vyslovií přání, aby na Josefském náměsti bylo připraveno s do- statek vozů elektrické dráhy, když se na Lelné konají významné matche Slavie. Žádost odkázána správní radě elektrických podniků. — M. r. pan Portík upo- zornil na nedostatečnost místností školy „na Hrádku pro nával žaciva a na nutnost brzké odpomoci. Bu- dova byla určena pro školu ohecnou a umístěny lam i obě školy měšťanské, nyní pak nutno najímati míst- nosti jinde. Záležitost odkázána školnímu odboru. — M. f. pan Filip žádal, aby důrazněji byla urgována úprava hranic mezi Lihní a Žižkovem. — M. r. pan Kovařovič urgoval zřízení veřejné čitárny a knihovny na král. Vyšehradě. — Schůzi ukončil náměstek p. stav. Seifert přáním veselých svátků, kteréž přání p. m. r. Kasalický presidiu navzájem tlumočil.
Roza Novotná J Pichl Portík Filip Kovařovič Seifert Chol Roztoky Vídeň Karlov na Slarý Žižkov Vyšehrad Slavia
16 article
— Ze zemského výboru království českého. V schůzi dne 12. dubna stanovena byla ošetřovací sazba pro platební oddělení všeob. veř. nemocnice Táboře na r. 1905—1907 částkou 4 K. — Zemské školní radě byl vysloven souhlas ke zřízení měšťan- ské školy chlapecké v Kuklenách, nového místa učitel II. třídy za příčinou zřízení stálé expositury německo- brodské obec. školy v Termisivech, k vyškolení obeí Skršic a Velebudic ze šk. obce Vtelna a ke zřízení samostatné obecné školy ve Skršicích. — Vyznamenání. Pan ThDr. Karel z Lányi, duchovní sekretář c. k. vrchní cirkevní rady ve Vídni. vyznamenán byl čestným křížem III. třídy knížecího schaumburg-lippského domácího řádu — K šestému sjozdu slovanských novinářů v Volosku-Opatiji ve dnech 14., 15. a 16. května jev se čilá účasť ve všech slovanských zemích. Značný počet účastníků přihlásily letos novinářské jednoty polské a ruské, zejmena z jihu jest veliký zájem; nové družstvo slovinských novinářů dostaví se ke sjezdu v imposantním počtu, též se očekává hojn zastoupení novinářů chorvatských. Na sjezdu jednati se bude o otázkách stavovských a zvláště o organisac novinářů slovanských. Sjezd konati se bude v „Nověm
THDr Karel Lányi Tábor Kukleny Skršice Velebudice Vtelno Vídeň VoloskoOpatiji
17 article
Národním domě“ ve Volosku, kdež bude také sjezdoví kancelář. Přihlášky vyřizuje do 30. t. m. výbor Ústř svazu slovanských novinářů v Praze a zasílá legiti- mace a sjezdové listiny těm účastníkům, kteří poklad- níku p. Jos. Kufínerovi, redaktoru „Nár. Listů“ v Praze odeslali sjezdovou taxu 15 korun. — Účastníc sjezdu upozorňují se, aby zařídili odjezd svůj tak aby přijeli do stanice Matulje-Opatije v sobotu dne 13. května rychlíkem o 9. hod. 42 min. večer, kdež čekati budou povozy, jimiž delegáti novinářští do- vezení budou do Národního domu ve Volosku, kdež jim v sjezdové kanceláři na prokázání se legitimacemi budou poukázány byly buď v hotelích, pensionátech neb u soukromníků. Na nádraží uvítá účastníky sjezdu zastupitelstvo místní obce Kastao. Vzhledem k tomu, že sjezdový výbor ve Volosku pořádá na počest sjezdu koncert s plesem, doporučuje se pánům i damám, aby se opatřili plesovým úborem. Lázeňský výbor ve Volosku uvílá účastníky sjezdu v pondělí dne 15. května až se budou večer vraceli z výletu ze Senje velkolepým ohňostrojem. Veškeré dotazy ve příčině sjezdu zasílány buďtež jednateli svazu p. Fr. Hovorkovi v Praze, Žitná ulice č. 21n. — Všecbecná manifestační schůze c. k. požtov- ních úřadníků třídních konati se bude v Praze dl usnesení porady delegátů dne 14. května — Lékařská komora pro král. české měla včer odpoledne v Karolinu 23. valnou hromadu za před- sednictví presidenta komory p. prof. dra. Petřin a presidenta české sekce p. doc. dra. Heverocha.
Hovorka profesor doktor Heveroch Praha Matulje Opatije Volosko Senj Žitná ulice Petřiny národní dům národní dom lékařský komora pro král
18 article
Po vyřízení záležitostí vnitřních byla zahájena ob- šírná porada o minimálním tarifu komory Referentem byl p. dr. D. Panýrek. Minimální tarií zakládá se na korunce, totiž nejnižší honorář lékaře za poradu v ordinačních hodinách obnáší 1 K, z pochůzku a poradu pacientovi 2 K, za poradu mimo ordinační hodiny 2 K. Sazba tato stoupá pak dle kom- plikace případu a jeho důležitosti. V Praze jsou ovšem takové poměry, že minimální sazba bude značně vyšší. — Návrh tarifu zavdal podnět k obsáhlé debatě. — Pan dr. Kašpar uvedl, že rokovánío korunovém honorování lékalů je oprávdovým poni- žováním důstojnosti stavu lékařského. Žádný jiny stav by tak nízko nemohl stanoviti svoji odměnu Uvádí jen advokáta, u něhož korunková odměna z poradu je úplně vyloučena. Rečník má na zřeteli ze jmena poměry v Praze, kde korunková odměna je ho- tovou úrážkou lékaře. Zde ovšem i kruhy zámožne mohly by navštěvovati bezplatné kliniky a v tom směru řečník učin volný návrh. Zpravodaj p. dr Panýrek vysvětluje, že korunková odměna je mi- nimálním tarifem a že odměna může obnášeti více Pan dr. Zahradnický z Něm. Brodu vysvětlil poměry na venkově a dovozoval, že korunkový ho- norář v Praze je nízký, ale na venkově v chudých krajinách dosud byl honorář ještě nižší. Jiný účastník schůze upozornil na tu okolnost, že mnozí pacienti žádají lékaře o radu telefonicky a dověděvše se, co chtěli, návštěvu osobní nežádají. Doporučoval, aby za porady telefonické byla stanovena taxa 2 K. Tak se jednalo o tom, jakými prostředky mají býti lékaři donucení k tomu, aby minimální tarií zachovávali.
doktor D Panýrek Kašpar Panýrek Zahradnický Praha Německo . Brod
19 article
Poněvad! řád komory v té příčině nemá žádné do- nucovací moci, doporučoval p. dr. Kotýnek, aby appellováno bylo na česť lékařů. Nezachování tarifu mělo by v zápětí prohlášení dotyčného kollegy z nečestného. Pan doc. dr. Heveroch promiuvil o této olázce velmi obšírně a dovozoval zejmena, že komora se stanoviska právnického nemá práva do- nucovacího. Jinak bude tomu, až bude zaveden sta- vovský řád. Kdyby se přece některý kollega nalezla larif nezachovával, bude mu z komory dopsáno,A kdyby ještě potom tarifu nedodržoval, bude po- znamenán a jakmie by se ucházel o nějaké veřejné místo, sdělí se o něm, že nedodržuje tarif. Donucovací moci komora nemá, to je rozhodnuto už správním soudem. Pan dr. Jaroschy vzpomenul toho, že dů- stojníci mají čestnou radu a taková instituce měla by se založiti i u lékařské komory. Pan dr. Satran navrhoval, aby tučnými literami ve „Věstníku ko- mory“ bylo uveřejněno kollegům upozornění, že se appelluje na jich česť, aby tarií zachovávali. Po další rozpravě byl navržený tarif jednomy slně schválen. Na schůzi výslovně bylo připomenuto.
doktor Kotýnek docent Heveroch Jaroscha Satran lékařský komora
20 article
že minimální tarií je zaveden zejmena pro menší ven- kovská místa, nebot v hlavním městě a ve vělších městech na venkově panují zcela jiné drahotní po- měry, takže za korunku zde lékaři ne- mohou ordinovati. — V záležitosti „Progra- mu pro reformu a vybudování dělni- ckého pojištění,“ po referátu pp. dra, Pietrzi- kovského a dra. Panýrka usneseno zmocniti presidium komory, aby vypracovale memorandum k sněmu s odůvodněnou žádostí, aby ve příčině re- formy pojišťování byli také zástupcové stavu lékař- ského slyšeni. President komory p. prol. dr. Pe- třina pronesl stesk, že vzdor četným memorandům, peticím, resolucím a depulacím vláda pranic neuči- nila pro slav lékařský v reformě pojištění. — Ná- sledovaly volné návrhy: 1. Spolek českých zub- ních lékařů se sídlem v Praze a Spolek německých zubních lékařů v Čechách navrhují, aby lékařskí komora vytkla způsobem zákonitým své slanovisko k osnově zákona, kterým vláda hodlá upraviti olázku zubních lěkalů a zubních techniků a aby své stano- visko v resoluci vyslovila. 2. Dr. Simbringer v Úst n. L. navrhoval, aby lékařská komora podala vládě projevení v příčině zamyšleného zákonitého upravení otázky zubních lékařů a zubních techniků. 3. Dr.
Panýrek doktor Simbringer Praha Čechy lékařský
21 article
Hořínek v Rokycanech navrhoval, aby byl vypra- cován volební řád pro komoru, který by se shodoval s ustanovením komorního zákona. 4. Dr. Kašpar v Praze navrhoval, aby se komora zasadila, aby na klinikách a poliklinikách byli bezplatně léčeni j en ti nemocní, kteří se mohou vykázati vysvědčením nemajetnosti, resp. chudoby. — V záležitosti prvých dvou návrhů byly přijaty příslušné projevy. Třet návrh p. dra. Hořinka byl po doporučení obou sekci zamítnut a usneseno, aby provádění voleb zů- stalo při dosavadním způsobu. — Čtvrtý návrh odů- vodnil p. dr. Kašpar. Pravil, že v ambulatoriích klinik a poliklinik obou lékařských fakult v Praze do bezplatného léčení přijímáni jsou nemocní majetní.
Hořínek doktor Kašpar Rokycany Praha
22 article
Tím trpí a poškozováni jsou na své existenci, bez toho již do nejvyšší míry ohrožené, všichni lékaři v Praze práktikující bez výjimky. Řečník navrhoval: „Před stavenstvu lékařské komory pro král. české se ukládá aby se co nejdůrazněji zasadilo o to, aby v úslavech obou lékařských fakuit do hezplatného léčení přijíman byli nemocní jen na průkaz vysvědčení nemajetnosti resp. chudoby. K tomu cíli, aby učinilo příslušné kroky jednak u místodržitelství, aby vydalo znov příslušné nařízení (regulativ pro léčení na ústavecl universitních) jednak u přednostů všech klinik a poli- klinik tlumočilo přání valné hromady, aby bděli nad zachováním tohoto event. nařízení a tím benevolenlně chránili zájmy praktických lékařů v Praze. O vý- sledku akce v tomto směru budiž v příští valné hro- madě představenstvu podána zpráva.“ Debaty zůčast- nili se p. dr. Jaroschy, dr. Popper, dr. Völker, načež byl návrh p dra. Kašpara schválen. — Smíchovské divadlo má svou zákulisní alléru, která včerejškem z ovzduší plátěných prospektů pro- nikla na veřejnos! a zejmena v kruzích návštěvníků vzbudila značný zájem. Nebylo již delší dobu ta- jemstvím, že dvě soubretty, paní Mařenka Ziegle- rová a slečna Mary Groszova, jak už ve světě divadelním tomu bývá, nejsou důvěrnými přítelky- němi. Pokud ambice umělecká nutkala obě dámy, aby předstihovaly se na jevišti ve svých výkonech, bylo rivalství jejich ku prospěchu divadla; jinak alo lemu, přenáší-li se i za jeviště a změní-li se v boj na život a na smrt, v bytí a nebytí. Nepřátelství mělo velice rychlý spád a průběh; avšak finale tohoto kunfliktu dopadlo neobyčejně překvapivě a takořka neuvěřitelně. Paní Zieglerová nemile nesla, že přízeň obecenstva k slečně Groszově očividně roste. Když před několika dny slečna Groszova, jako „Mamzel
doktor Jaroscha Popper Völker Kašpar Ziegl Maro Groszův Zieglerová Groszův Praha lékařský komora pro král smíchovský divadlo
23 article
Fanny“ v Palmově frašce sklidila značných úspěchů, ba i skladatelem mimořádně byla chválena, prohlá- sila paní Zieglerová ředitelstvu divadla, že opustí dn adla smíchovská, nebude-li slč. Groszova i hned ze svazku divadla propuštěna, vkročí-li vůbec jen na jeviště. K troufalé této pohrůžce snad paní Ziegle- rová domnívala se býti oprávněnou v sebevědomí, že je magnetem a attrakcí smíchovského divadla. Dalo by se soudit, že ředitelství divadla zaujme posici smírčího soudce mezi oběma divami a urovná ne- vraživost nějakým taktním způsobem. Ku podivu však dopadl tento soud způsobem prazvláštním: slečna Mary Groszova byla propuštěna a to tak kvapně, že nebude jí dovoleno vystoupiti ani v benefičním představení, k němuž vstupenky jsou rozprodány, ba nesmí se ani s obecenstvem smíchovským rozloučiti. Stalo se tedy, co po názoru všech slušných lidí je neobvyklé a nesprávné. Ta- kovým způsobem se členové divadel- ního ensemblu nepropouštějí ani u ko- čujících společností. Sebevědomí pí. Ziegle- rové jest snad na místě, ale přechází-li v terroriso- vání jiných členů téhož divadla, pak ředitelství v zájmu discipliny má zachovati se zcela jinak kdyby se to snad příčilo zájmům kasovním — Pojišťováni soukromého úřadnictva. Soukrom úřadnictvo, shromážděné dne 15. dubna na členské schůzi odboru Zem. jednoty soukr. úřadníků v Praze VII.“ prohlašuje, že pokládá brzké uzákonění osnovy obligatorního zajištění invalidního, starobního a vdov- ského pro příslušníky svého stavu za otázku životní.
Fanny Palmův Groszův Ziegl Maro Groszův Praha Zieglerová ředitelstvo
24 article
Uznávajíce vděčně poctivé snahy zástupců lidu n řišské radě a zvláště vděčně vzpominajíce neúnavné. obětavé činnosti referentské soc. pol. výboru pana dra. Fořla a důvěřujíce v dané sliby zástupců vlády prosíme snažně, by otázka pens. zajištění přístušníků našeho stavu co nejdříve byla na říšské radě příznivě vyřízena. — Spolak berních úřadníků v král. českém konal v neděli dne 16. dubna t. r. v sále restaurantu »Merkur« svou čtrnáctou řádnou valnou hromadu Předseda p. berní Joseí šl. Dovara uvítal přítomné. Na to jednohlasně přijat návrh na odestání telu gramů ministru financí, ministru krajanovi dru. ryt. Ran- dovi, dale místopředsedoví zem. fin. řed. v Praze Josefu Terschovi, osobnímu referentu téhož úřadu p. vrchnímu finnnčnímu radovi Otomaru Kvěchovi jakož i pp. řiáským poslancům dru. Ladislavu Dvo- řákovi, prof. dru. Frant. Fiedlerovi a Rafaelu Pache- rovi. Velice obsáhlá zpráva jednatelská, přednesená jednatelem spolku p. Čeňkem Markem, berním off- ciálem z Falknova, podala nejlepší důkaz, jak horlivě zastával výbor spolku zájmy svého stavu. Z čelných přednesených návrhů bylo lze seznati různé nedo- statky a smutné postupné poměry tohoto tak četného a zodpovědného stavu úřadnického. Kěž by konečně uznána byla na kompetentních místech neunavna snaha tohoto spolku, jak si přeje a jak zajisté také zasluhuje. Pražský dobrevelný ochranný sbor konak v ne děli 47. výroční valnou schůzi za předsednictví dra
doktor Tersch Kvěch Ladislav Dvo profesor František Fiedler Pache Čeněk Marek Rana Praha Falknov
25 article
Bedřicha hr. Deyma. Týž poděkoval funkcionářům výboru za jich výdatnou činnost a sdělil, že učinil kroky za účelem dosažení státní subvence, kleré dosud sbor postrádů. Pan prof. Dolejška přednesi zprávu jednatelskou, v níž uvedl, že do výboru byi povolán loni p. dr. Javůrek. Sbor obecních slaršíth povolil 2400 K na zřízení nového ambulančního vozn. jehož sbor nevyhnutelně potřebuje k činnosti zá- chranné stanice. Jelikož bude se bourati dům, v němž se záchranná stanice dosud nalezá, bylo nutno po- starati se o nové místnosti. Městská rada propčjěla místnosti v obecním domě čís. pop. 979—II. na lla- vlíčkově náměstí, které budou k tomu účelu upra- veny. Delegátem rady městské pro nové tříletí zvelnn p. dr. Štych. Sbor mů 3 členy čestné, 2 zakladajíci, 70 činných, 79 přispívajících a 37 příznivců. Památka zesnulých byla ucténa povstáním. Pan J. B. Novotaj přednesl zprávu pokladní, která vykazuje přijen 15.286 K, vydání 11.767 K. Obě zprávy jednohlasně schváleny a funkcionářům vysloveny díky. Dále vy- sloveny vřelé díky všem korporacím a jednotliveům zleří sbor podporovali, zejmena obclm Praze a měsk sousedních. Sbor žádá, aby i na přiště dobromysl- ností svojí snahu jeho provázeli. Na záchranné sta- nici působí 8 lékařů, z nichž 3 inspekční a 5 assi- stentů; jsou to pp. MUDři. J. Kotáb jako přednost Jan Schulz, Mich. Svoboda, K. Mejtský, Václav Ml- síček, Al. Simr, K. Funk a Fr. Kotek, z nichž nej- véně dva současně denní i noční službu obstarávají Za horlivou činnost byl i lékařům dík vysloven. P vykonaných volbách zvoleni za náhradníky výbora pp. Ferd. Kaura, V. Treybal, B. Holeček, V. Staněk.
Bedřich Deym profesor Dolejšek doktor Javůrek Štych Novotaj J Kotáb Schulz Mich K Mejtský Václav ml Al Simr K Funk Kotek Kaura V Treybal Holeček V Staněk Praha Francie obecní dům
26 article
V. Romováček a Fr. Hůlka; za revisory účtů pr. R. Heřmánek a A. Urban. — Odvod na Král. Vinohradech. Při včerejším odvodu bylo ze 106 jinochů 16 uznáno způsobilými ke službě vojenské. — Zábavni vlak z Liberce, jiho-severoněmecké spojovací dráhy do Grüntalu. Od 7. května až včetně do 24. září 1905 bude o nedělích a svátcích vypra- vován na trati Liberec—Grüntal zábavní vlak čís 1727. Odjezd z Liberce ve 4 hod. 20 min. ráno přijezd do Grüntalu v 6 hod. 39 min. ráno. Jizdní řád tohoto vlaku obsažen bude v letním jízdním řádu státních drah od 1. května t. r. platném. K to- muto zábavnímu vlaku budou vydávány zpáteční lístky za zvláště sníženou cenu. Ke zpáteční jízdě lze použiti kteréhokoli vlaku téhož dne, kdy lístek byl zakoupen, následují-li však bezprostředně dva sváteční dny za sebou, má lístek platnost dvoudenní Bližší ustanovení obsažena jsou ve vyhlášce u osob- ních pokladen stanic liberecko-jablonecko-tanvald- ské dráhy vyvěšené. Král. pruské státní dráhy zave- dou v době od 1. června do 31. srpna o nedělích sválcích připojovací vlak z Grüntalu do Horního S-hreiberhanu.
V Romováček R Heřmánek A Urban Král vlak Francie Liberec Grüntal Horní S
27 article
— Změne držebnosti. Pan Bernard Nedv ěd, architekt a stavitel na Smíchově koupil od dědicůp Jana Kodla, inženýra z Pisku, stavební místc na Fer- dinandově nábřeží na Smíchově za 44.400 K a vystaví na něm moderní čtyřpatrový dům — Týdenní výkaz o nakažlivých nemocech v Praze. V 15. týdnu t. I. od 9 do 15. dubna bylo městskému fysikátu v Praze oznámenc 71 případo nakažlivých onemocnění a sice tylu střevního 2 při- pady (na hoř. Novém městě a v Libni), planých ne- štovic 13, spalniček 29, spály 6, kašle dusivého 3. záškrtu 1, růže 1, tuberkulí plic 10, trachomu l, zánětu příušnic 5 případů. Na Malé straně v tomta týdnu nevyskytl se žádný případ nakažlivého one- mocnění — Ztrnuti šíje. Městská rada náchodská telegra- fuje nám, že v Náchodě nemoc ztrnutí šíje nevy- pukla. Purkmistrovský úřad ve Frýdku zakázal a na další zrušení procesí do Čenstochova a odtamtud městem, aby nebezpečí zavlečení choroby ztrnutí šie bylo zamezeno.
Nedv Kodl Smíchov Pisco Fery Praha Libeň Náchod Frýdek Čenstochov
28 article
— Z Bievnova. Dne 16. t. m. konána byla Klu- bem přátel Břevnova členská schůze, která byla nejen členy, ale i mnohými hosty velmi četně navštívena Přítomno bylo též několik členů obecního zastupilel- stva. Předseda klubu pan Kolátor zahájiv schůzi. v delší řeči podrobil ostré, ale spravedlivé kritice do- savadní hospodářskou činnost nynějšího obecního z- stupitelstva, což vše doprovázel písemnými doklady přípisy, pocházejícími od starosty obce. Shro- ma ždení vyslechnuvší se zájmem zprávu o neblahé ho- spodářské činnosti nynějších zástupců obce, vyslovil nad takovýmto jednáním svou nelibost a mnoho ostrých protestů. Na konec zmínil se p. Kolátor o kan- didální listině, vydané sdruženými spolky a poukázal na nesprávnost, která spáchána byla jednak tím, ž dotyčně korporace nedaly za ně podepsaným k tomu žádnou ofliciální plnou moc, nýbrž že tito jednotlivei tak učinili o své újmě. Dále zmínil se, že korporace jako jest společenstvo a spolek „Komenský“, v němž sdruženy jsou všecky vrstvy bez rozdílu přesvědčení, zůstati mají mimo volební boj. Řeč páně Kolátorov provázena byla bouřlivým souhlasem. Po řeči pp Slabocha a Václ. Klausa, kteří se snažili vývodyp Kolátorovy seslabiti, ovšem marně, byla schůze pak — vzhledem k přednášce Národní jednoty severo- české —. skončena — Vražda ze žárlivosti. Z Olomouce se telegra- fuje: Od týdne zmizela služka statkáře Varoucha z Dubu Jenovefa Vyroubalova. Teprve v pondělí do- znal statkářův syn z Tučap Rudolf Matuška, že Vy- roubalovu zabil ze žárlivosti, že udržovala milostný poměr s jinými hochy a že mrtvolu hodil do mlýn- ského příkopu. Udeřil prý dívku nejprve pěstía když klesla, dupal po hlavě a šíji její tak dlouho, až byla mriva. Mrtvola dívčina byla již z příkopu vylažena.
Kolátor Kolátorov Václ Kolátorův Varouch Dub Vyroubalův Matušek Břevnov Olomouc Tučapy spolek „ Komenský
29 article
— Zabiti bleskem. Při bouři a krupobití, řádících dne 12. t. m. v severovýchodní části Moravy a ve východním Slezsku, o nichž jsme se zmínili, zabiti byli u Holešova bleskem na poli pracující Veronika Nevřelová a v Bravanticích u Bílovce na poli pracu- jící domkář Jan Langer — Hledá se zlato. Kromě u Blaníka a na Plzeňísku pátrati se bude po zlatu nyní také na Blatensku. Z Plzně se aspoň sděluje, že kníže Ferdinand Zdenko Lobkovic podal u plzeňského revírního úřadu bán- ského žádost za povolemí kutacího práva v několika katastrálních obcích politického okresu blatenského, kde pátrati se bude po zlatě. — Prchla z blázince. Včera v poledne zadržen byla na Palackého náměstí, svým chováním nápadná, 28letá Alžběta Knotková, která, jak se později zjistilo. prchla ráno z ústavu choromyslných v Dobřanech K útěku využitkovala okamžiku, když pracovala na poli. — Otráveni plyny. Ve Velkých Kunčicích u Frýd- ku nadýchali se v noci staří manželé Rinkovi plyno z uhlí a ráno nalezen byl Jisef Rinke piž mrtev Manželka zemřela druhéhe dne.
Holešův Nevřelová Langer Zdenko Lobkovic Knotková Frýd Rink Morava Slezsko Bravantice Bílovec Blaník Plzeň Palacký náměstí Dobřany
30 article
— Chudobinec vyhořel. V neděli o 4. hodině rann vypukl oheň v městském chudobinci v Chebu s úplně jej zničil. Ubytovaných v něm 60 místních chudých přeloženo bylo do soukromého domu a do zeměbra- neckých kasáren. Při záchranných pracích spadl hasiě klempířský mistr Mayer, se zdi a způsobil si kromě popálenin též vnítřní zranění — Nehody a úrazy. Do všeobecné nemocnice byl včera přivezen 34letý dělník Václav Venca, který na jedné novostavbě v Žižkově s kolečkem spadl do skle- pa a těžce st zranil. — Kočí Antonín Bejček jel včera odpoledne s prázdným vozem do vysočanské ml kárny. Před hostincem „U města Hamburku“ v Kar líně zlomila se voj, vůz se zvrátil a kočí byl stupátkem těžce zraněn do boku. Byl rovněž do nemocnice o- vezen. — Alois Jeřábek, 44letý bednář, přijel z Do- mašína do Prahy a zde zažil mrzuté dobrodružství V Marianské ulici byl povalen a přejet kočárem, jejz táhli zřízenci Klubalova závodu a poněvadž byl 1e- řábek vážně zraněn, byl v ambulančním voze převezen do všeobecné nemocnice.
Mayer Nehoda Václav Venca Bejček Jeřábek Klubalův Cheb Žižkov Hamburk Kara Praha
31 article
— Sebevražda professora. Ve Rěce zastřelil s v pondělí dne 17. t. m. večer v hotelu „Evropa“ 45leiy professor německého gymnasia ve Stěpánské ulici v Praze, Richard Kotyka, který přijel tam v ponděl odpoledne z Opatije. Hěcká policie oznámila do Prali telegraficky, že si bezpochyby zoufal pro nezhojítelnou nemoc. — Nálezy a ztrály. U policejního ředitelství jsoa uschovány rozličné předměty a sice: skvosty, penč- ženky s různými obnosy, peníze a mnoho jinýeh předmětů v měsících lednu, únoru a březnu 190 nalezených. Majitelé jejich mohou se o ně přiblásiti u policejního ředitelství. U přednosty stanie na severozápadním a na státním nádraží v Praze jsou v uschování v uvedených měsících nalezené deši- níky, slunečníky, hole a rozličné jiné předměty. Majitelé hlaste se u jmenovaných přednostů. Mlime to jsou dvě na větší obnos znějící bankovky, v ledne r. 1905 nalezené, u policejního ředitelství uschovánr
Kotyk Evropa Stěpánský ulice Praha Opatije